Zákon o veřejných výzkumných institucích
o veřejných výzkumných institucích
Část 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy Tento zákon upravuje a) způsob zřízení, vznik, činnost a způsob zrušení a zánik veřejné výzkumné instituce, b) postavení a působnost zřizovatele a orgánů veřejné výzkumné instituce a c) přeměnu příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem na veřejné výzkumné instituce.
Veřejná výzkumná instituce
(1)
Veřejná výzkumná instituce je právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací1). Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství2).
(2)
Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem (dále jen „zřizovatel“); jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky (dále jen „organizační složka státu“).
(3)
Činnost veřejné výzkumné instituce musí být v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími veřejnou podporu.
(4)
Informace o výsledcích výzkumné činnosti veřejné výzkumné instituce musí být veřejně dostupné v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací3) a ve výroční zprávě o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce (dále jen „výroční zpráva“), zveřejněné způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 30 dnů po jejím schválení, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak.
(5)
Název veřejné výzkumné instituce musí obsahovat označení „veřejná výzkumná instituce“ nebo jeho zkratku „v. v. i.“. Jiné osoby nesmějí ve svém názvu nebo obchodní firmě toto označení používat.
(6)
Závazkové vztahy mezi veřejnými výzkumnými institucemi navzájem a mezi veřejnými výzkumnými institucemi na straně jedné a státem, územním samosprávným celkem nebo vysokou školou na straně druhé při realizaci hlavní, další nebo jiné činnosti veřejných výzkumných institucí, jakož i závazkové vztahy mezi veřejnou výzkumnou institucí a podnikateli při realizaci hlavní, další nebo jiné činnosti veřejné výzkumné instituce a podnikatelské činnosti podnikatelů se řídí občanským zákoníkem.
Část 2
ZŘÍZENÍ A VZNIK VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE A ZMĚNA JEJÍHO ZŘIZOVATELE
Zřízení veřejné výzkumné instituce
(1)
Veřejná výzkumná instituce je zřízena dnem vydání zřizovací listiny zřizovatelem. Zřizovací listina se vydává i při vzniku veřejné výzkumné instituce splynutím (§ 11 odst. 3 a 4) a rozdělením (§ 11 odst. 5 a 6).
(2)
Zřizovací listina obsahuje
a)označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, jeho název a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“)
b)název a sídlo veřejné výzkumné instituce
c)určení doby, na kterou je veřejná výzkumná instituce zřizována; v případě zřízení veřejné výzkumné instituce na dobu určitou musí být tato doba uvedena
d)účel, ke kterému je veřejná výzkumná instituce zřizována, a tomu odpovídající druh činnosti ve výzkumu jako předmět hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce
e)předmět, podmínky a rozsah činností, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou
f)vymezení majetku, který je vkládán do veřejné výzkumné instituce, včetně ocenění majetku v účetních cenách podle zvláštního právního předpisu, a vymezení závazků, které souvisejí s vkládaným majetkem a přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci
g)stanovení základní organizační struktury veřejné výzkumné instituce
h)určení, kteří zaměstnanci veřejné výzkumné instituce se stávají zaměstnanci veřejné výzkumné instituce, pokud vznikne rozdělením.
(3)
Jsou-li předmětem majetku vymezeného ve zřizovací listině nemovitosti evidované v katastru nemovitostí České republiky (dále jen „katastr nemovitostí“), musí být označeny podle zvláštního právního předpisu4).
Vznik veřejné výzkumné instituce
(1)
Veřejná výzkumná instituce vzniká dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku veřejných výzkumných institucí.
(2)
Návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí podává Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy zřizovatel. V návrhu určí zřizovatel den, ke kterému má být zápis proveden. K návrhu na zápis musí být přiložena zřizovací listina. V případech, kdy veřejná výzkumná instituce vzniká splynutím nebo rozdělením, podává zřizovatel návrh na její zápis společně s návrhem na výmaz zanikajících veřejných výzkumných institucí z rejstříku veřejných výzkumných institucí.
(1)
Jménem veřejné výzkumné instituce v době od jejího zřízení do jejího vzniku je oprávněn jednat zřizovatel.
(2)
V době od vzniku veřejné výzkumné instituce do doby jmenování ředitele veřejné výzkumné instituce je oprávněna jednat jménem veřejné výzkumné instituce osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce.
(3)
Z jednání podle odstavce 1 je zavázán zřizovatel. Vznikem veřejné výzkumné instituce přecházejí práva a závazky vzniklé z jednání zřizovatele podle odstavce 1 na veřejnou výzkumnou instituci.
Rejstřík veřejných výzkumných institucí
(1)
Rejstřík veřejných výzkumných institucí je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o veřejných výzkumných institucích. Rejstřík veřejných výzkumných institucí vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Na jednání v důvěře v zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí, možnost uplatnění námitek, zveřejňování údajů a obsahu listin, účinky tohoto zveřejnění a důsledky nesouladu mezi zapsanými a zveřejněnými údaji nebo uloženými a zveřejněnými listinami platí obdobně ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího obchodní rejstřík5).
(3)
Do rejstříku veřejných výzkumných institucí se zapisuje
a)den, ke kterému byl proveden zápis
b)změna zřizovací listiny
c)název, sídlo a identifikační číslo veřejné výzkumné instituce
d)označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, jeho název a identifikační číslo
e)jméno, popřípadě jména, příjmení osoby pověřené řízením veřejné výzkumné instituce podle § 5 odst. 2 a místo jejího trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky, den udělení nebo den odnětí tohoto pověření
f)jméno, popřípadě jména, příjmení ředitele a místo jeho trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky, den zahájení a ukončení výkonu funkce ředitele
g)předmět hlavní činnosti (druh činnosti ve výzkumu), k jehož provádění byla veřejná výzkumná instituce zřízena
h)předmět další nebo jiné činnosti (§ 21 odst. 3), byla-li stanovena ve zřizovací listině
i)zrušení veřejné výzkumné instituce, jeho právní důvod a den, ke kterému byla veřejná výzkumná instituce zrušena
j)při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací vstup do likvidace a jméno, popřípadě jména, příjmení likvidátora a místo jeho trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky
k)ukončení likvidace a den, ke kterému byla likvidace ukončena
l)sloučení veřejných výzkumných institucí s tím, že u každé zanikající veřejné výzkumné instituce se zapíše, že zanikla sloučením, a název, sídlo a identifikační číslo nástupnické veřejné výzkumné instituce a u nástupnické veřejné výzkumné instituce se zapíše, že na ni přešel majetek a závazky zanikající veřejné výzkumné instituce, a název, sídlo a identifikační číslo zanikající veřejné výzkumné instituce nebo zanikajících veřejných výzkumných institucí
m)splynutí veřejných výzkumných institucí s tím, že u zanikajících veřejných výzkumných institucí se zapíše, že zanikly splynutím, a název, sídlo a identifikační číslo nástupnické veřejné výzkumné instituce, která vznikla splynutím, a u nástupnické veřejné výzkumné instituce se zapíše, že na ni přešel majetek a závazky zanikajících veřejných výzkumných institucí, a názvy, sídla a identifikační čísla zanikajících veřejných výzkumných institucí
n)rozdělení veřejné výzkumné instituce s tím, že u zanikající veřejné výzkumné instituce se zapíše, že zanikla rozdělením, a názvy, sídla a identifikační čísla nástupnických veřejných výzkumných institucí a u každé nástupnické veřejné výzkumné instituce, která vznikla rozdělením, se zapíše, že vznikla rozdělením, že na ni přešel majetek a závazky zanikající veřejné výzkumné instituce uvedené v rozhodnutí zřizovatele o rozdělení, název, sídlo a identifikační číslo zanikající veřejné výzkumné instituce, jakož i názvy, sídla a identifikační čísla ostatních nástupnických veřejných výzkumných institucí, které vznikly rozdělením
o)prohlášení konkursu na majetek veřejné výzkumné instituce, jméno, popřípadě jména, příjmení nebo firma insolvenčního správce a jeho sídlo
p)zrušení konkursu a den, ke kterému byl konkurs zrušen
q)zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku
r)doručení vyrozumění o zahájení exekuce na majetek veřejné výzkumné instituce, jméno, popřípadě jména, příjmení exekutora a místo jeho pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo jeho pobytu na území České republiky
s)změna nebo výmaz zapsaných skutečností
t)další skutečnosti, stanoví-li tak zákon.
(4)
Návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, návrh na zápis změny zřizovací listiny, změny označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele, změny v osobě ředitele veřejné výzkumné instituce, sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce, vstupu veřejné výzkumné instituce do likvidace a návrh na její výmaz z rejstříku veřejných výzkumných institucí podává zřizovatel. V ostatních případech je osobou oprávněnou podávat návrh na zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí ředitel veřejné výzkumné instituce nebo její likvidátor.
(5)
Návrh na zápis musí být doložen listinnými doklady prokazujícími skutečnosti, které mají být do rejstříku veřejných výzkumných institucí zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin.
(1)
Při řízení o zápisu veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, jakož i při řízení o zápisu změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností, se postupuje podle správního řádu7), nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o návrhu na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, jakož i o návrhu na zápis změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností, v případě návrhu na zápis veřejné výzkumné instituce přidělí veřejné výzkumné instituci identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob7a), a bez zbytečného odkladu provede zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí.
(3)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, nejsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zřízení a vznik, popřípadě pro zánik veřejné výzkumné instituce, vzniká-li veřejná výzkumná instituce splynutím nebo rozdělením.
(4)
Po zápisu změny zřizovací listiny zřizovatel bez zbytečného odkladu vyhotoví úplné znění zřizovací listiny a předá je Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(1)
Součástí rejstříku veřejných výzkumných institucí je sbírka listin obsahující
a)zřizovací listinu a její změny, úplné znění zřizovací listiny
b)výroční zprávy
c)účetní závěrky a zprávy auditora o jejich ověření
d)doklad o jmenování, odvolání nebo o jiném způsobu ukončení výkonu funkce ředitele, popřípadě i likvidátora, nebo doklad o udělení či odnětí pověření řízením veřejné výzkumné instituce
e)podpisový vzor ředitele nebo osoby pověřené zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce, popřípadě i likvidátora
f)rozhodnutí týkající se zrušení veřejné výzkumné instituce
g)zprávu o průběhu likvidace a zprávu o naložení s majetkem a závazky veřejné výzkumné instituce
h)rozhodnutí o sloučení, splynutí nebo rozdělení, popřípadě smlouvu o sloučení nebo splynutí
i)rozhodnutí soudu vydaná podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení
j)další listiny, o kterých tak stanoví tento zákon.
(2)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vede pro každou zapsanou veřejnou výzkumnou instituci ve sbírce listin zvláštní složku.
(3)
Jestliže ve sbírce listin není uložena některá z listin uvedených v odstavci 1, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jakmile tuto skutečnost zjistí, poznamená to ve sbírce listin, vyzve veřejnou výzkumnou instituci, aby mu listinu určenou k založení do sbírky listin bez zbytečného odkladu předala, a oznámí tuto skutečnost zřizovateli.
(4)
Není-li listina, která má být uložena do sbírky listin, vyhotovena v českém jazyce, může si Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyžádat překlad této listiny do českého jazyka provedený tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků9). Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů, které byly vydány v zahraničí, musí být ověřena. Požadavek na provedení překladu tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků a požadavek na ověření pravosti podpisu a otisku razítka se nevztahuje na státní příslušníky členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, úřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie, nejsou-li pochybnosti o správnosti překladu, popřípadě o pravosti podpisu nebo razítka.
(1)
Povinnosti týkající se rejstříku veřejných výzkumných institucí je osoba oprávněná k podání návrhu na zápis, popřípadě výmaz, povinna splnit bez zbytečného odkladu poté, co rozhodná skutečnost nastala. Rozhodnutí soudu, která se zakládají do sbírky listin, předá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy k založení do sbírky listin bez zbytečného odkladu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soud.
(2)
Zjistí-li Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v rejstříku veřejných výzkumných institucí, vyzve veřejnou výzkumnou instituci ke zjednání nápravy. Nezjedná-li tato veřejná výzkumná instituce ve lhůtě stanovené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nápravu, může soud na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, je-li takový postup v zájmu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů třetích osob, rozhodnout o zrušení a likvidaci této veřejné výzkumné instituce.
(3)
Zápis veřejné výzkumné instituce a předmětu její činnosti, zápis změn nebo výmaz dosud zapsaných skutečností oznámí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy příslušnému finančnímu úřadu10), orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu8) a orgánu, který vydal živnostenské oprávnění nebo jiné podnikatelské oprávnění, nejpozději do 1 týdne ode dne zápisu.
(4)
Údaje rejstříku veřejných výzkumných institucí včetně sbírky listin jsou veřejně přístupné v listinné a elektronické podobě, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup a na Portálu veřejné správy. Každý má právo do rejstříku veřejných výzkumných institucí nahlížet a pořizovat si z něj kopie nebo výpisy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá na požádání úředně ověřený úplný nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu nebo o tom, že v rejstříku veřejných výzkumných institucí tento zápis není.
Změna zřizovatele veřejné výzkumné instituce
(1)
Organizační složka státu vykonávající funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce se může dohodnout s jinou organizační složkou státu, že bude nově plnit funkci zřizovatele tato jiná organizační složka státu, a to ode dne, který si organizační složky státu v dohodě ujednají. Je-li dotčenou organizační složkou státu Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke změně zřizovatele schválení Akademickým sněmem a předchozí souhlas rady instituce, které se změna týká.
(2)
Organizační složka státu, která nově plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce na základě dohody podle odstavce 1, upraví do 3 dnů ode dne, kdy začala plnit funkci zřizovatele, zřizovací listinu a v této lhůtě podá návrh na zápis změny zřizovací listiny a označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. K návrhu se přiloží dohoda podle odstavce 1, která se zakládá do sbírky listin.
Část 3
ZRUŠENÍ A ZÁNIK VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE
Zrušení veřejné výzkumné instituce
(1)
Zániku veřejné výzkumné instituce předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací.
(2)
Veřejná výzkumná instituce se zrušuje
a)rozhodnutím zřizovatele o zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací
b)rozhodnutím zřizovatele o sloučení, o splynutí11) nebo o rozdělení, popřípadě smlouvou o sloučení, o splynutí nebo o rozdělení uzavřenou mezi zřizovateli
c)uplynutím doby, na kterou byla veřejná výzkumná instituce zřízena
d)dosažením účelu, pro který byla veřejná výzkumná instituce zřízena
e)zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku veřejné výzkumné instituce nebo zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek veřejné výzkumné instituce je zcela nepostačující, nebo
f)rozhodnutím soudu.
(3)
Veřejná výzkumná instituce se zrušuje v případech uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) dnem stanoveným v rozhodnutí; v případě zrušení podle odstavce 2 písm. f) dnem stanoveným v rozhodnutí soudu, nejdříve však dnem nabytí právní moci rozhodnutí.
Zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací Zrušení veřejné výzkumné instituce bez likvidace
(1)
Sloučením dochází k zániku jedné nebo více veřejných výzkumných institucí (dále jen „zanikající instituce“), jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; majetek a závazky zanikající instituce včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jinou veřejnou výzkumnou instituci účastnící se sloučení, která nezaniká (dále jen „nástupnická instituce“).
(2)
O sloučení rozhoduje zřizovatel po projednání s radou každé z veřejných výzkumných institucí, která se sloučení účastní; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke sloučení předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se sloučení účastní, a schválení Akademickým sněmem. Rozhodnutí zřizovatele o sloučení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce, název, sídlo a identifikační číslo nástupnické instituce. Současně zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li slučované instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o sloučení smlouva zřizovatelů o sloučení, která musí dále určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele ve vztahu k nástupnické instituci. Tento zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li slučované veřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tento zřizovatel vydá rozhodnutí o sloučení a současně změní zřizovací listinu nástupnické instituce.
(3)
Splynutím dochází k zániku dvou nebo více veřejných výzkumných institucí, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; majetek a závazky zanikajících institucí včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nově vznikající nástupnickou instituci.
(4)
O splynutí rozhoduje zřizovatel po projednání s radou každé z veřejných výzkumných institucí, která se splynutí účastní; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke splynutí předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se splynutí účastní, a schválení Akademickým sněmem. Rozhodnutí zřizovatele o splynutí musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikajících institucí. Současně zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li zanikající instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o splynutí smlouva zřizovatelů o splynutí, která musí dále určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele ve vztahu k nástupnické instituci. Tento zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li zanikající veřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tento zřizovatel vydá rozhodnutí o splynutí a současně vydá zřizovací listinu nástupnické instituce.
(5)
Rozdělením veřejná výzkumná instituce zaniká. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že její majetek a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nástupnické instituce v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o rozdělení. Nástupnická instituce ručí za závazky, které na ni v důsledku rozdělení přešly, do výše hodnoty nabytého majetku snížené o výši závazků, které na ni v důsledku rozdělení přešly. Ze závazků, které nejsou uvedeny v rozhodnutí o rozdělení, jsou nástupnické instituce zavázány společně a nerozdílně.
(6)
O rozdělení rozhoduje zřizovatel, po projednání s radou instituce; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se k rozdělení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem. Rozhodnutí zřizovatele o rozdělení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce, určení, jaký majetek a jaké závazky, přecházejí na jednotlivé nástupnické instituce. Současně s rozhodnutím o rozdělení zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce.
(7)
Právní účinky uvedené v odstavcích 2, 4 a 6 nastávají dnem provedení zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí.
(1)
O zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace rozhoduje zřizovatel po projednání s radou instituce; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke zrušení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací ustanovení zvláštního právního předpisu o likvidaci obchodních společností12).
(3)
Likvidační zůstatek přejde dnem výmazu z rejstříku veřejných výzkumných institucí na zřizovatele. Zřizovatel nese úhradu nákladů likvidace včetně úhrady nákladů na odměnu likvidátora.
Zánik veřejné výzkumné instituce
(1)
O zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace může rozhodnout krajský soud, v jehož obvodu má veřejná výzkumná instituce sídlo (dále jen „soud“) na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, jestliže
a)nebyly ustaveny všechny orgány veřejné výzkumné instituce (§ 16 až 19) po dobu delší než 6 měsíců
b)v některém z orgánů veřejné výzkumné instituce zaniklo před více než 6 měsíci členství osoby vykonávající funkci tohoto orgánu nebo jeho člena, aniž by došlo k novému jmenování nebo zvolení daného orgánu nebo člena daného orgánu
c)v posledních 12 měsících existence veřejné výzkumné instituce se nekonalo ani jedno zasedání rady instituce
d)veřejná výzkumná instituce neprovádí hlavní činnost uvedenou ve zřizovací listině po dobu delší než 6 měsíců
e)veřejná výzkumná instituce provozuje další nebo jinou činnost v rozporu s § 21 odst. 3 nebo provozováním další nebo jiné činnosti došlo v období 6 měsíců opakovaně k ohrožení kvality a rozsahu hlavní činnosti, k jejímuž provádění byla veřejná výzkumná instituce zřízena
f)veřejná výzkumná instituce užívá příjmů ze své činnosti nebo ze svého majetku v rozporu s tímto zákonem.
(2)
Soud může rozhodnout o zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů třetích osob a není-li zjednána náprava při neshodě mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v rejstříku veřejných výzkumných institucí po výzvě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ve lhůtě jím stanovené.
(3)
Soud stanoví lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení veřejné výzkumné instituce navrženo, je-li odstranění tohoto důvodu možné.
(4)
Účastníkem řízení je veřejná výzkumná instituce, zřizovatel a v případě, že řízení je zahájeno na návrh, i navrhovatel.
(1)
Veřejná výzkumná instituce zaniká dnem výmazu veřejné výzkumné instituce z rejstříku veřejných výzkumných institucí.
(2)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o výmazu zanikající veřejné výzkumné instituce z rejstříku veřejných výzkumných institucí bez zbytečného odkladu poté, kdy mu je předložen úplný návrh a jsou-li splněny podmínky pro zrušení veřejné výzkumné instituce stanovené tímto zákonem.
Část 4
PŮSOBNOST ZŘIZOVATELE
Zřizovatel a) vydává zřizovací listinu veřejné výzkumné instituce a rozhoduje o změně zřizovací listiny, předkládá zřizovací listinu a její změny Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, b) podává návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí a na její výmaz z rejstříku, navrhuje den zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí, c) vkládá do veřejné výzkumné instituce zřizovací listinou nebo její změnou majetek nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována; vykonává-li jménem České republiky funkci zřizovatele organizační složka státu, může být do veřejné výzkumné instituce vložen pouze takový majetek České republiky, se kterým je tato organizační složka státu příslušná hospodařit a který je nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována, d) rozhoduje o zrušení veřejné výzkumné instituce za podmínek stanovených v § 10 až 12, e) v případě vzniku veřejné výzkumné instituce rozdělením rozhoduje o tom, kteří zaměstnanci přejdou do vznikající veřejné výzkumné instituce, f) v případě zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací podle § 12 jmenuje likvidátora a schvaluje zprávu o průběhu likvidace, g) jmenuje a odvolává osobu pověřenou řízením veřejné výzkumné instituce podle § 5 odst. 2, § 16 odst. 2, § 17 odst. 3, h) jmenuje a odvolává ředitele veřejné výzkumné instituce, i) jmenuje a odvolává členy dozorčí rady veřejné výzkumné instituce (dále jen „dozorčí rada“) a u veřejné výzkumné instituce, u níž plní funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek, externí členy rady instituce, j) schvaluje jednací řád dozorčí rady a jeho změny a zprávu o činnosti dozorčí rady, k) uděluje předchozí písemný souhlas k právním úkonům veřejné výzkumné instituce uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6, l) navrhuje odvolání voleného člena rady instituce v případě opakovaného neplnění povinností člena rady instituce.
Část 5
ORGÁNY VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE
(1)
Orgány veřejné výzkumné instituce jsou
a)ředitel
b)rada instituce
c)dozorčí rada.
(2)
Orgány veřejné výzkumné instituce musí být ustaveny do 6 měsíců ode dne jejího vzniku. Do ustavení orgánů veřejné výzkumné instituce vykonává jejich práva a povinnosti osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce (§ 5 odst. 2).
(3)
Funkce ředitele a funkce člena rady instituce nejsou slučitelné s funkcí člena dozorčí rady téže veřejné výzkumné instituce.
(4)
Náklady na činnost orgánů veřejné výzkumné instituce, náklady spojené s výkonem funkce v těchto orgánech, mzda ředitele a odměny členům dalších orgánů veřejné výzkumné instituce se hradí z prostředků veřejné výzkumné instituce.
(5)
Rada instituce a dozorčí rada jsou schopny usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Nestanoví-li vnitřní předpis veřejné výzkumné instituce požadavek vyšší, je k rozhodnutí třeba souhlasu prosté většiny přítomných. Ostatní záležitosti upraví jednací řád rady instituce a jednací řád dozorčí rady.
(6)
Členové orgánů včetně ředitele veřejné výzkumné instituce jsou povinni zachovat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými přijdou do styku v souvislosti s výkonem funkce člena orgánu veřejné výzkumné instituce, stanovenou zvláštními právními předpisy13). Porušení této povinnosti může být důvodem k odvolání z funkce člena orgánu veřejné výzkumné instituce.
Ředitel
(1)
Ředitel a) je statutárním orgánem veřejné výzkumné instituce, b) rozhoduje ve všech věcech veřejné výzkumné instituce, pokud nejsou tímto zákonem svěřeny do působnosti rady instituce, dozorčí rady nebo zřizovatele, c) zabezpečuje řádné vedení účetnictví, d) předkládá radě instituce a dozorčí radě po ověření účetní závěrky auditorem návrh výroční zprávy, e) předává zřizovateli účetní závěrku ověřenou auditorem a výroční zprávu schválenou dozorčí radou, f) předkládá poskytovateli14) návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací projednané radou instituce, g) předkládá radě instituce návrhy, které se týkají rozpočtu veřejné výzkumné instituce a jeho změn, a návrhy vnitřních předpisů veřejné výzkumné instituce, s výjimkou jednacího řádu dozorčí rady, a jejich změn, h) předkládá radě instituce návrhy na změny zřizovací listiny; po jejich projednání radou instituce je předává zřizovateli, i) předkládá dozorčí radě ke schválení návrhy právních úkonů, k nimž se vyžaduje předchozí písemný souhlas dozorčí rady podle § 19 odst. 1 písm. b), j) vydává vnitřní předpisy podle § 20 odst. 1 písm. c) až e).
(2)
Ředitele jmenuje zřizovatel na základě výběrového řízení. Členy výběrové komise jmenuje zřizovatel, z toho nejméně polovinu na návrh rady instituce nebo z řad jejích členů. Ředitele může zřizovatel odvolat na návrh rady instituce nebo dozorčí rady nebo z vlastního rozhodnutí. Před jmenováním nebo odvoláním ředitele zřizovatel projedná svůj záměr s radou instituce a s dozorčí radou. V případě, že ředitel přestane splňovat podmínky pro výkon funkce stanovené tímto zákonem, navrhne rada instituce zřizovateli odvolání ředitele bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.
(3)
V době do jmenování ředitele podle odstavce 2 vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho působnost osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce.
(4)
Ředitelem může být pouze fyzická osoba, která
a)je způsobilá k právním úkonům
b)nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin15), jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku
c)nebyla jí v posledních třech letech uložena sankce podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti související s předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce16).
(5)
Splnění podmínek podle odstavce 4 písm. c) prokazuje uchazeč o funkci ředitele čestným prohlášením; splnění podmínek podle odstavce 4 písm. b) prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů17) ne starším 3 měsíců. Není-li uchazeč o funkci ředitele státním občanem České republiky, prokazuje splnění podmínek podle odstavce 4 čestným prohlášením.
(6)
Ředitel nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost a nesmí se podílet na podnikání právnických osob působících v oblasti, která je předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce. Uvedené omezení se nevztahuje na správu vlastního majetku.
(7)
Jinou výdělečnou činnost může ředitel vykonávat podle zákoníku práce s předchozím písemným souhlasem zřizovatele18).
(8)
Ředitel může být předsedou rady instituce nebo jejím členem. Není-li ředitel členem rady instituce, je oprávněn účastnit se zasedání rady instituce bez hlasovacího práva.
(9)
Délka funkčního období ředitele je 5 let. Tatáž osoba může zastávat funkci ředitele nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. Ředitel vykonává tuto funkci v pracovním poměru.
Rada instituce
(1)
Rada instituce se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších členů rady instituce. Předsedu rady instituce a místopředsedu rady instituce, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, volí a odvolává rada instituce.
(2)
Rada instituce a) dbá na zachovávání účelu, pro který byla veřejná výzkumná instituce zřízena, a na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti, b) stanovuje směry činnosti veřejné výzkumné instituce v souladu se zřizovací listinou a rozhoduje o koncepci jejího rozvoje, c) projednává návrh rozpočtu veřejné výzkumné instituce, návrh změn rozpočtu a návrh střednědobého výhledu rozpočtu, d) schvaluje vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) a b), e) projednává návrh výroční zprávy, účetní závěrku a vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) až e), f) projednává návrhy změn zřizovací listiny, g) projednává návrh postupu zřizovatele podle § 10 odst. 2 písm. a) a b), popřípadě k takovému postupu dává v případech stanovených v § 11 odst. 2, 4 a 6 a v § 12 odst. 1 předchozí souhlas, a v případě stanoveném v § 9a odst. 1 větě druhé dává předchozí souhlas ke změně zřizovatele, h) navrhuje členy výběrové komise a odvolání ředitele podle § 17 odst. 2 a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2, i) projednává návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací veřejné výzkumné instituce, j) projednává návrhy na sjednání smluv o spolupráci veřejné výzkumné instituce.
(3)
Rada instituce má nejméně 5 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady instituce podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce, podrobnosti týkající se složení rady instituce, podrobnosti o způsobu volby, popřípadě jmenování externích členů podle odstavce 4, a odvolání členů rady instituce, které nejsou stanoveny tímto zákonem, stanoví volební řád rady instituce.
(4)
V radě instituce musí být kromě zaměstnanců veřejné výzkumné instituce z řad výzkumných pracovníků zastoupeni i odborníci z jiných právnických osob, popřípadě organizačních složek státu, zabývajících se výzkumem, uživatelé výsledků výzkumu, a plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, též 1 zástupce zřizovatele (dále jen „externí členové“). Externí členové rady instituce tvoří nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu členů rady instituce. U veřejných výzkumných institucí zřízených za účelem spolupráce výzkumných organizací při pořízení a využití velké infrastruktury nebo infrastruktury podle zvláštního právního předpisu14) tvoří externí členové rady instituce jmenovaní spolupracujícími výzkumnými organizacemi nejméně dvě třetiny a nejvýše tři čtvrtiny členů rady veřejné výzkumné instituce.
(5)
Členství v radě instituce vzniká zvolením výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce, s výjimkou zástupce zřizovatele, kterého jmenuje zřizovatel, a ostatních externích členů rady instituce, kteří jsou jmenováni zřizovatelem na základě návrhů podávaných jinými právnickými osobami nebo organizačními složkami státu, zabývajícími se výzkumem nebo vývojem, popřípadě dalšími představiteli odborné veřejnosti. Volby členů rady instituce jsou přímé, rovné a s tajným hlasováním. Volení členové rady instituce jsou navrhováni a voleni výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce. K platnosti voleb je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce. Ke zvolení je potřebná nadpoloviční většina platných hlasů. U veřejných výzkumných institucí zřízených za účelem spolupráce výzkumných organizací při pořízení a využití velké infrastruktury nebo infrastruktury podle zvláštního právního předpisu14) jsou externí členové rady instituce jmenováni a odvoláváni statutárními zástupci spolupracujících výzkumných organizací, a to v počtu odpovídajícím jejich poměrnému zastoupení.
(6)
Výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanci veřejné výzkumné instituce, kteří se v rámci pracovní činnosti zabývají výzkumem a vývojem1) nebo takové činnosti řídí. Podrobnosti stanoví volební řád rady instituce.
(7)
Délka funkčního období člena rady instituce je 5 let. Tatáž osoba může být zvolena nebo jmenována členem rady instituce opětovně, bez omezení počtu funkčních období.
(8)
Členem rady instituce může být jen fyzická osoba, která splňuje podmínky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto podmínek se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům rady instituce může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad spojených s výkonem funkce v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě výroční zprávy.
(9)
Způsob jednání rady instituce stanoví jednací řád rady instituce.
(10)
Členství v radě instituce zanikne
a)uplynutím funkčního období
b)odstoupením
c)odvoláním, nebo
d)smrtí.
(11)
Volený člen rady instituce může být odvolán výzkumnými pracovníky dané veřejné výzkumné instituce; k platnosti odvolání je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce s tím, že k odvolání je třeba nadpoloviční většina platných hlasů.
(12)
V případě, že se rada instituce po dobu 6 měsíců nesejde tak, aby byla schopna se usnášet, ač byla po celou tuto dobu rada instituce ustavena, končí funkční období všech členů rady instituce uplynutím 6 měsíců od posledního zasedání, na kterém byla rada schopna se usnášet. Noví členové rady instituce jsou voleni nebo jmenováni postupem podle odstavců 4 a 5. Jestliže volení členové rady instituce nebudou zvoleni do 2 měsíců od skončení funkčního období všech členů rady instituce podle věty první, jmenuje tyto členy rady instituce zřizovatel, a to na dobu, než budou volení členové rady instituce řádně zvoleni.
(13)
Nevyjádří-li se rada instituce podle odstavce 2 písm. c) nebo e) až j) do 30 dnů ode dne doručení návrhu nebo záměru, platí, že návrh nebo záměr byl radou instituce projednán.
Dozorčí rada
(1)
Dozorčí rada
a)vykonává dohled nad činností a hospodařením veřejné výzkumné instituce; za tím účelem jsou její členové na základě rozhodnutí dozorčí rady, popřípadě i bez tohoto rozhodnutí, není-li dozorčí rada schopna plnit své funkce, oprávněni kdykoliv nahlížet do účetních dokladů a dalších dokumentů této instituce, vyžadovat potřebná vysvětlení a zjišťovat skutečný stav
b)vykonává dohled nad nakládáním s majetkem veřejné výzkumné instituce a vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům, kterými veřejná výzkumná instituce hodlá 1. nabýt nebo zcizit nemovitý majetek, 2. nabýt nebo zcizit movitý majetek, jehož hodnota je vyšší než dvousetnásobek částky, od níž jsou samostatné movité věci považovány podle zvláštního právního předpisu19) za hmotný majetek, 3. zřídit zástavní nebo jiné věcné právo k majetku veřejné výzkumné instituce, 4. založit jinou právnickou osobu, 5. nabýt účast v existující právnické osobě, 6. vložit majetek do jiné právnické osoby, 7. sjednat či měnit nájemní smlouvu o nájmu nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 nebo jinou smlouvu o užívání nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 s dobou nájmu delší než 3 měsíce
c)navrhuje odvolání ředitele zřizovateli a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2
d)připravuje návrhy jednacího řádu dozorčí rady a jeho změn a předkládá je ke schválení zřizovateli
e)vyjadřuje se k návrhům změn zřizovací listiny veřejné výzkumné instituce
f)vyjadřuje se k návrhu na sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce
g)vyjadřuje se k návrhu rozpočtu veřejné výzkumné instituce a ke způsobu jejího hospodaření
h)vyjadřuje se k další nebo jiné činnosti veřejné výzkumné instituce a k dalším věcem, které jí předloží ředitel nebo zřizovatel
i)schvaluje výroční zprávu
j)vyjadřuje svá stanoviska k činnosti veřejné výzkumné instituce a zveřejňuje je též podle odstavce 3
k)předkládá řediteli, radě instituce a zřizovateli návrhy na odstranění zjištěných nedostatků ve výkonu jejich působnosti
l)předkládá zřizovateli a řediteli nejméně jednou ročně zprávu o své činnosti
m)určuje auditora pro účely ověření účetní závěrky
n)projednává návrhy na změny zřizovací listiny
o)poskytuje zřizovateli nezbytné informace o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce.
(2)
Dozorčí rada právní úkon neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné výzkumné instituce k realizaci její hlavní činnosti nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění účelu, ke kterému byla veřejná výzkumná instituce zřízena.
(3)
Stanoviska dozorčí rady se zveřejňují ve výroční zprávě.
(4)
Členy dozorčí rady včetně jejího předsedy a místopředsedy, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, jmenuje a odvolává zřizovatel tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména zástupci zřizovatelů, popřípadě zaměstnanci veřejné výzkumné instituce.
(5)
Délka funkčního období člena dozorčí rady je 5 let. Tatáž osoba může vykonávat funkci člena dozorčí rady nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období.
(6)
Dozorčí rada má nejméně 5 a nejvýše 7 členů. Počet členů dozorčí rady podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce a způsob jednání stanoví jednací řád dozorčí rady.
(7)
Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba, která splňuje požadavky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto požadavků se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům dozorčí rady může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad, spojených s výkonem funkce, v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě zprávy o činnosti dozorčí rady.
(8)
Ředitel se může účastnit zasedání dozorčí rady bez hlasovacího práva. Na žádost ředitele je předseda dozorčí rady povinen svolat mimořádné zasedání dozorčí rady. Dozorčí rada je povinna tuto skutečnost oznámit zřizovateli.
Část 6
VNITŘNÍ PŘEDPISY VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE
(1)
Vnitřními předpisy veřejné výzkumné instituce jsou zejména
a)volební řád rady instituce
b)jednací řád rady instituce
c)organizační řád
d)vnitřní mzdový předpis20)
e)pravidla pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce
f)jednací řád dozorčí rady.
(2)
Není-li ustavena rada instituce, schvaluje volební řád rady instituce zřizovatel.
(3)
Je-li mzda sjednána kolektivní smlouvou, zašle veřejná výzkumná instituce kopii kolektivní smlouvy zřizovateli k informaci.
Část 7
HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE
(1)
Veřejná výzkumná instituce je povinna majetek využívat k realizaci hlavní činnosti. K další nebo jiné činnosti může majetek využívat jen, stanoví-li tak tento zákon; další nebo jiná činnost veřejné výzkumné instituce nesmí být hrazena z veřejných prostředků určených na podporu výzkumu.
(2)
Veřejná výzkumná instituce může kromě své hlavní činnosti provádět i činnosti, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou, kde
a)další činností je činnost prováděná na základě požadavků příslušných organizačních složek státu nebo územních samosprávných celků ve veřejném zájmu a podporovaná z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů21)
b)jinou činností je činnost hospodářská prováděná za účelem dosažení zisku.
(3)
Další nebo jinou činnost může veřejná výzkumná instituce provádět pouze za podmínky, že
a)navazují na hlavní činnost veřejné výzkumné instituce
b)jsou prováděny za účelem účinnějšího využití majetku a lidských zdrojů veřejné výzkumné instituce
c)není ohrožena hlavní činnost veřejné výzkumné instituce
d)náklady a výnosy každé z uvedených činností jsou v účetnictví vedeny odděleně
e)jejich předmět a podmínky jejich provádění jsou stanoveny ve zřizovací listině veřejné výzkumné instituce a jsou v souladu se zvláštními právními předpisy22)
f)výnosy z těchto činností dosahují alespoň skutečně vynaložených nákladů.
(4)
Výsledek hospodaření veřejné výzkumné instituce je tvořen výsledkem hospodaření v hlavní činnosti a výsledkem hospodaření v další a jiné činnosti po zdanění.
(5)
Pokud je na konci účetního období výsledkem hospodaření v další nebo jiné činnosti ztráta, veřejná výzkumná instituce neprodleně takovou činnost ukončí.
(6)
Zisk po zdanění veřejná výzkumná instituce využívá nejprve k úhradě případné ztráty z minulých období a dále prostřednictvím fondů k podpoře hlavní činnosti. Prostředky podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytovatelem poskytnuty, a to i v případě jejich převodu do fondu účelově určených prostředků podle § 26.
Rozpočet
(1)
Veřejná výzkumná instituce sestavuje vyrovnaný rozpočet na kalendářní rok a střednědobý výhled rozpočtu na nejméně 2 další následující roky. Do svého rozpočtu a jeho střednědobého výhledu veřejná výzkumná instituce zahrnuje náklady a výnosy související s hlavní, další a jinou činností.
(2)
Výnosy veřejné výzkumné instituce jsou zejména finanční prostředky z
a)podpory výzkumné organizace na základě jí dosažených výsledků nebo projektů výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu14)
b)podpory hlavní nebo další činnosti z jiných než veřejných prostředků
c)majetku
d)přijatých darů a dědictví
e)dotací na další činnost z veřejných prostředků
f)jiné činnosti.
(3)
Náklady veřejné výzkumné instituce jsou zejména
a)náklady na hlavní činnost
b)náklady na další činnost
c)náklady na jinou činnost.
(4)
Veřejná výzkumná instituce zveřejňuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu nejpozději do 30 dnů ode dne jeho schválení ředitelem.
Fondy
(1)
Veřejná výzkumná instituce tvoří tyto fondy
a)rezervní fond
b)fond reprodukce majetku
c)fond účelově určených prostředků
d)fond sociální.
(2)
Zůstatky fondů uvedených v odstavci 1 k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku.
Rezervní fond
(1)
Zdrojem rezervního fondu jsou
a)příděl finančních prostředků nejméně ve výši 5 % ze zisku běžného účetního období po zdanění
b)peněžní dary, s výjimkou peněžních darů účelově určených.
(2)
Veřejná výzkumná instituce může použít prostředků rezervního fondu a) k úhradě ztráty, b) k úhradě sankcí, c) ke krytí dočasného nedostatku finančních prostředků, d) k úhradě nákladů hlavní činnosti nezajištěných výnosy, e) k doplnění fondu reprodukce majetku po schválení radou instituce, nebo f) k jiným výdajům, které v mimořádných případech schválí zřizovatel a dozorčí rada [§ 15 písm. k), § 19 odst. 1 písm. b) body 1 až 6].
Fond reprodukce majetku
(1)
Zdrojem fondu reprodukce majetku jsou
a)finanční prostředky ve výši účetních odpisů dlouhodobého majetku
b)příděl ze zisku
c)peněžní dary určené na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku
d)výnosy z prodeje dlouhodobého majetku
e)peněžní prostředky přijaté na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku
f)peněžní prostředky přijaté na sdružení prostředků k pořízení dlouhodobého majetku
g)peněžní prostředky rezervního fondu, jejichž převod do fondu reprodukce majetku schválila rada instituce.
(2)
Veřejná výzkumná instituce použije prostředků fondu reprodukce majetku
a)na pořízení dlouhodobého i krátkodobého majetku
b)k financování oprav a udržování dlouhodobého i krátkodobého majetku
c)na technické zhodnocení dlouhodobého majetku
d)pro sdružování prostředků na pořízení dlouhodobého majetku s jinou institucí, nebo
e)k úhradě splátek úvěrů a půjček na pořízení dlouhodobého majetku, včetně úroků z těchto úvěrů a půjček.
Fond účelově určených prostředků
(1)
Zdrojem fondu účelově určených prostředků jsou
a)účelově určené peněžní dary s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku
b)účelově určené peněžní prostředky ze zahraničí
c)účelově určené veřejné prostředky včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou výzkumnou institucí efektivně použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty.
(2)
Účelově určené prostředky podle odstavce 1 písm. c) může veřejná výzkumná instituce převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné výzkumné instituci na jednotlivé projekty výzkumu, vývoje a inovací nebo jednotlivé činnosti prováděné v rámci další činnosti v daném kalendářním roce. Převod účelově určených prostředků veřejná výzkumná instituce písemně oznámí jejich poskytovateli.
(3)
Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty.
Sociální fond
(1)
Zdrojem sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů veřejné výzkumné instituce ve výši 1 % z ročního objemu nákladů veřejné výzkumné instituce zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a příděl ze zisku. Užití sociálního fondu se řídí pravidly pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce [§ 18 odst. 2 písm. d) a § 20 odst. 1 písm. e)].
(2)
Pro účely vymezení způsobilých nákladů ve výzkumu, vývoji a inovacích23) se sociální fond veřejné výzkumné instituce považuje za fond kulturních a sociálních potřeb.
Majetek
(1)
Zřizovatel vloží do veřejné výzkumné instituce na základě zřizovací listiny majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována, popřípadě na ni převede závazky související s vkládaným majetkem, nejvýše však do výše 20 % hodnoty tohoto vkládaného majetku. Zřizovatel může vložit do veřejné výzkumné instituce majetek, popřípadě na ni převést závazky související s vkládaným majetkem do výše 20 % hodnoty vkládaného majetku, i po jejím vzniku, a to změnou zřizovací listiny.
(2)
O nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituce rozhodují orgány veřejné výzkumné instituce v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem.
(3)
K přechodu závazků podle odstavce 1 se nevyžaduje souhlas věřitele. Zřizovatel ručí za splnění závazků, které přešly na veřejnou výzkumnou instituci. Veřejná výzkumná instituce bez zbytečného odkladu oznámí věřiteli změnu v osobě dlužníka.
(4)
Majetek a závazky vymezené ve zřizovací listině včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci dnem jejího vzniku nebo dnem zápisu změny zřizovací listiny, s výjimkou vlastnických nebo jiných věcných práv k nemovitostem, která jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem24) nabude veřejná výzkumná instituce vkladem těchto práv do katastru nemovitostí. Vklad se provede na základě zřizovací listiny nebo její změny. Návrh na vklad vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitostem do katastru nemovitostí podá oprávněná osoba25) bez zbytečného odkladu po vzniku veřejné výzkumné instituce nebo po zápisu změny zřizovací listiny do rejstříku veřejných výzkumných institucí.
(5)
K předání a převzetí vkládaného majetku a převáděných závazků podle odstavce 1, popřípadě listin prokazujících jejich existenci, musí dojít bez zbytečného odkladu po jejich nabytí veřejnou výzkumnou institucí a na základě předávacího protokolu. Dnem předání přechází na veřejnou výzkumnou instituci nebezpečí škody na věci.
(6)
Veřejná výzkumná instituce nemůže bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady činit právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b). K právním úkonům uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 je nutný rovněž předchozí písemný souhlas zřizovatele.
(7)
Právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) jsou bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady neplatné; právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 jsou neplatné rovněž bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele.
(8)
Veřejná výzkumná instituce může sama nebo společně s jinými osobami založit jinou právnickou osobu nebo založit sdružení s jinými právnickými či fyzickými osobami nebo do takového sdružení vstoupit pouze za účelem využívání výsledků své výzkumné činnosti. Veřejná výzkumná instituce může provést peněžitý či nepeněžitý vklad, včetně nemovitých věcí vložených do veřejné výzkumné instituce zřizovatelem, do jiné právnické osoby nebo jinak úplatně nabýt majetkovou účast v jiné právnické osobě pouze v případě, že tato právnická osoba provádí výzkum a vývoj nebo využívá výsledky hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce však nesmí a) stát se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, b) vkládat do jiné právnické osoby prostředky z poskytnuté podpory nebo dotace [§ 22 odst. 2 písm. a) a e)], s výjimkou institucionální podpory výzkumné organizace podle zhodnocení jí dosažených výsledků, c) uvedenými úkony ohrozit svou hlavní činnost.
(9)
Veřejná výzkumná instituce nesmí zajišťovat závazky jiných osob ani zřizovat zástavní právo k nemovitostem a nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem nebo územním samosprávným celkem, za jejichž splacení se stát nebo územní samosprávný celek zaručil, kromě případů podle odstavce 7.
(10)
Zcizí-li veřejná výzkumná instituce majetek, je povinna sjednat cenu26) ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu.
Účetnictví
(1)
Veřejná výzkumná instituce je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu27) mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.
(2)
Veřejná výzkumná instituce vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů28), nestanoví-li tento zákon jinak.
(3)
O způsobilých nákladech projektů výzkumu, vývoje a inovací vede veřejná výzkumná instituce oddělenou evidenci a v rámci této evidence sleduje náklady hrazené z institucionální nebo účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů29).
(4)
Veřejná výzkumná instituce je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Výroční zpráva
(1)
Veřejná výzkumná instituce vypracovává a po schválení dozorčí radou zveřejňuje výroční zprávu, a to nejpozději do 6 měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok.
(2)
První výroční zprávu po svém vzniku zveřejní veřejná výzkumná instituce nejpozději do 6 měsíců od počátku kalendářního roku následujícího po vzniku veřejné výzkumné instituce. Pouze v případě, že činnost veřejné výzkumné instituce v roce jejího vzniku je kratší než 6 měsíců, prodlužuje se tato lhůta o 1 rok.
(3)
Výroční zprávu zveřejňuje veřejná výzkumná instituce prostřednictvím jejího uložení ve sbírce listin rejstříku veřejných výzkumných institucí a zároveň prostřednictvím veřejné informační sítě.
(4)
Výroční zpráva obsahuje
a)informace o složení orgánů veřejné výzkumné instituce a o jejich činnosti či o jejich změnách
b)informace o změnách zřizovací listiny
c)hodnocení hlavní činnosti
d)hodnocení další a jiné činnosti
e)informace o opatřeních k odstranění nedostatků v hospodaření a zprávu, jak byla splněna opatření k odstranění nedostatků uložená v předchozím roce
f)stanoviska dozorčí rady
g)další skutečnosti požadované zvláštním právním předpisem30).
Část 8
PODMÍNKY PRO PŘIJÍMÁNÍ VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ
(1)
Veřejná výzkumná instituce může přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země na dobu delší než 3 měsíce k účasti na výzkumné činnosti31), jestliže
a)je pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí schválena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
b)uzavřela s výzkumným pracovníkem ze třetí země dohodu o hostování (§ 30c) a
c)se písemně zaváže, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území České republiky po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území České republiky, včetně nákladů spojených s vycestováním výzkumného pracovníka z území České republiky, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování a byly hrazeny z veřejných prostředků.
(2)
Za výzkumného pracovníka ze třetí země se pro účely tohoto zákona považuje občan státu, který není členským státem Evropské unie, je absolventem studia v doktorském studijním programu nebo má vysokoškolské vzdělání umožňující přístup ke studiu v doktorském studijním programu a byl veřejnou výzkumnou institucí vybrán k účasti na výzkumné činnosti, pro kterou se daná kvalifikace vyžaduje.
(3)
Závazku vyplývajícího z odstavce 1 písm. c) se veřejná výzkumná instituce zprostí, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila neoprávněnému setrvání výzkumného pracovníka ze třetí země na území České republiky.
Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků
(1)
Veřejná výzkumná instituce je oprávněna podat žádost o schválení pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí (dále jen „žádost o schválení“) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V žádosti o schválení veřejná výzkumná instituce uvede svůj název, identifikační číslo a své sídlo.
(2)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o žádosti o schválení a zapíše veřejnou výzkumnou instituci do zvláštního seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí (dále jen „seznam výzkumných organizací“). Rozhodnutí o schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí se vydá s platností nejméně na 5 let.
(3)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne žádost o schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud veřejná výzkumná instituce nesplňuje podmínky uvedené v § 30a odst. 1.
(4)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud
a)veřejná výzkumná instituce přestane splňovat podmínky uvedené v § 30a odst. 1
b)vyjde najevo, že schválení udělené veřejné výzkumné instituci bylo získáno podvodně, nebo
c)vyjde najevo, že veřejná výzkumná instituce uzavřela dohodu o hostování se státním příslušníkem třetí země podvodným způsobem.
(5)
Je-li žádost o schválení zamítnuta nebo schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí odňato, může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rozhodnutí stanovit podmínku, že veřejná výzkumná instituce může novou žádost o schválení podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí; tato doba nesmí být delší než 5 let.
(6)
Do seznamu výzkumných organizací, který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se zapisuje
a)název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituce
b)datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla schválena veřejná výzkumná instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
c)údaj o odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí před uplynutím doby jeho platnosti nebo údaj o tom, že novou žádost o schválení může veřejná výzkumná instituce podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí podle odstavce 5 s uvedením této doby.
(7)
Seznam výzkumných organizací je veřejně přístupný, a to i prostřednictvím veřejné informační sítě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv v souladu s předpisem Evropských společenství31) seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí a bez zbytečného prodlení jeho změny. Na požádání vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výpis ze seznamu výzkumných organizací.
(8)
Veřejná výzkumná instituce je povinna oznámit změnu údajů zapsaných do seznamu výzkumných organizací Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy do 30 dnů ode dne jejich vzniku. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bez zbytečného odkladu provede změnu údajů v seznamu výzkumných organizací.
(9)
Dozví-li se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že došlo ke vzniku skutečnosti, která má nebo může mít vliv na zamítnutí žádosti o schválení, odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí nebo na zápis veřejné výzkumné instituce do seznamu výzkumných organizací, informuje o tom bezodkladně Ministerstvo vnitra a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.
Dohoda o hostování
(1)
Dohodou o hostování se veřejná výzkumná instituce zavazuje přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země za účelem jeho účasti na výzkumné činnosti a výzkumný pracovník se zavazuje vyvinout úsilí k dokončení dané výzkumné činnosti.
(2)
Dohoda o hostování obsahuje
a)název nebo účel výzkumné činnosti nebo oblasti výzkumu
b)datum zahájení a ukončení nebo odhadované trvání výzkumné činnosti a
c)údaje o zamýšleném pobytu na území jednoho nebo více jiných členských států Evropské unie za účelem provádění části svého výzkumu, pokud jsou tyto informace známy v době podání žádosti.
(3)
Veřejná výzkumná instituce může dohodu o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetí země uzavřít, jestliže
a)ředitel po projednání s radou instituce rozhodl uskutečnit výzkumnou činnost a ověřil 1. účel, dobu výzkumné činnosti a dostupnost finančních prostředků na výzkumnou činnost, 2. dostatečnou odbornou kvalifikaci výzkumného pracovníka ze třetí země k účasti na výzkumné činnosti; výzkumný pracovník je povinen svou kvalifikaci doložit ověřenou kopií dokladu o dosaženém vzdělání podle zvláštního právního předpisu33)
b)výzkumný pracovník ze třetí země má zajištěn měsíční příjem alespoň ve výši dostačující k pokrytí přiměřených nákladů souvisejících s pobytem na území České republiky po celou dobu trvání dohody o hostování, včetně nákladů spojených s návratem do státu původu po ukončení této dohody, aniž by musel využívat systém sociální pomoci České republiky
c)výzkumný pracovník ze třetí země předloží čestné prohlášení, že uzavře cestovní zdravotní pojištění34) na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu.
(4)
Po uzavření dohody o hostování předá veřejná výzkumná instituce výzkumnému pracovníkovi ze třetí země písemný závazek uvedený v § 30a odst. 1 písm. c).
(5)
Dohoda o hostování zaniká, jestliže
a)výzkumnému pracovníkovi ze třetí země není uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu32), nebo
b)dojde mezi veřejnou výzkumnou institucí a výzkumným pracovníkem ze třetí země k ukončení právního vztahu.
(6)
Ve věcech v tomto zákoně neupravených se dohoda o hostování řídí občanským zákoníkem.
(7)
Dojde-li ke vzniku skutečnosti, která brání nebo by mohla zabránit uzavření nebo dalšímu pokračování dohody o hostování, je veřejná výzkumná instituce povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.
Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovené tímto zákonem se nevztahují na a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osobu požívající doplňkové ochrany, b) žadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany a cizince, kterému bylo toto oprávnění k pobytu uděleno, c) státního občana třetí země, u něhož nastaly důvody znemožňující jeho vycestování z území České republiky podle jiného právního předpisu36) nebo z důvodů na jeho vůli nezávislých, d) státního občana třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který uplatnil své právo volného pohybu v rámci Evropské unie, e) státního občana třetí země, který je dlouhodobě pobývajícím rezidentem jiného členského státu Evropské unie39), f) státního občana třetí země, který spolu se svými rodinnými příslušníky a bez ohledu na svou státní příslušnost požívá práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Evropské unie na základě dohod mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a třetími zeměmi nebo mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, g) státního občana třetí země, který přichází na území Evropské unie jako zaměstnaný stážista na základě převedení v rámci společnosti40), a h) státního občana třetí země, který byl přijat jako vysoce kvalifikovaný pracovník41).
Přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí jinými výzkumnými organizacemi
(1)
Úprava podmínek pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovená tímto zákonem pro veřejnou výzkumnou instituci platí s odchylkou podle odstavců 2 a 3 obdobně i pro jinou výzkumnou organizaci, za kterou se považuje
a)organizační složka státu nebo územního samosprávného celku
b)organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra
c)fyzická osoba podnikající podle zvláštního právního předpisu usazená v členském státě Evropské unie, nebo
d)právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie, provádí-li na území České republiky výzkum vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací1).
(2)
Jiná výzkumná organizace k žádosti o schválení přiloží a) ověřenou kopii zřizovací nebo zakládací listiny, společenské smlouvy, stanov nebo jiné zakladatelské listiny, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum, jde-li o jinou výzkumnou organizaci uvedenou v odstavci 1 písm. a), b) nebo d), b) ověřenou kopii listiny prokazující oprávnění podnikat podle zvláštního právního předpisu, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum, jde-li o jinou výzkumnou organizaci uvedenou v odstavci 1 písm. c), a c) některou z těchto listin: 1. platné rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí institucionální podpory podle zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, 2. doklad o uplatnění nároku na odpočet výdajů vynaložených na realizaci projektu výzkumu ze základu daně podle zvláštního právního předpisu37), nebo 3. doklad o dosažení vlastních výsledků ve výzkumu prováděném na území České republiky. Povinnost přiložit k žádosti o schválení tyto listiny se nevztahuje na jinou výzkumnou organizaci, která provádí výzkum na základě zvláštního právního předpisu38). Tato povinnost se dále nevztahuje na jinou výzkumnou organizaci se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, prokáže-li, že její výzkumná činnost vyplývá z právního předpisu či správního aktu jiného členského státu Evropské unie v obdobném rozsahu jako v případě věty první, a dále na jinou výzkumnou organizaci schválenou v souladu s právním předpisem Evropských společenství31) v jiném členském státě Evropské unie, prokáže-li se výpisem ze seznamu výzkumných institucí tohoto členského státu ne starším než 90 kalendářních dnů. Jiná výzkumná organizace není povinna k žádosti přiložit listiny, jejichž obsah je možné ověřit z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.
(3)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy posoudí žádost o schválení předloženou jinou výzkumnou organizací z hlediska její úplnosti, souladu údajů uvedených v žádosti o schválení nebo v přiložených listinách s veřejně přístupnými rejstříky a s podmínkami stanovenými v § 30a odst. 1 a dále postupuje obdobně jako v § 30b odst. 2 a 3.
(4)
Jiná výzkumná organizace se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která byla schválena v tomto státě nebo v České republice, může přijímat za podmínek stanovených tímto zákonem výzkumné pracovníky ze třetích zemí po zřízení své organizační složky nebo pracoviště v České republice.
Přestupky
(1)
Veřejná výzkumná instituce nebo jiná výzkumná organizace se dopustí přestupku tím, že
a)přijme výzkumného pracovníka ze třetí země v rozporu s § 30a odst. 1 písm. a), nebo
b)nesplní oznamovací povinnost podle § 30b odst. 8.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm.
a)lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm.
b)lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
(2)
Pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Část 9
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Přeměna příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce
(1)
Státní příspěvkové organizace, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu, (dále jen „státní příspěvková organizace“) se dnem 1. ledna 2007 stávají veřejnými výzkumnými institucemi. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k témuž dni zapíše tyto veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí.
(2)
Zřizovatel státní příspěvkové organizace vydá zřizovací listinu veřejné výzkumné instituce obsahující údaje podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), g) a h) a předloží ji do 30. června 2006 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. K témuž dni zřizovatel předloží další údaje nutné k zápisu veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí podle § 6 odst. 3 písm. a), c) až h) a doloží je listinnými doklady prokazujícími skutečnosti, které mají být do rejstříku veřejných výzkumných institucí zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin [§ 8 odst. 1 písm. a), d) a e)].
(3)
Pokud zřizovatel nepředloží údaje, listinné doklady nebo listiny podle odstavce 2 nebo je předloží neúplné, vyzve jej Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby ve lhůtě stanovené ve výzvě, která nesmí být kratší než 15 dnů, tyto údaje, listinné doklady nebo listiny doplnil.
(4)
Zřizovatel nejpozději do 15. prosince 2006 rozhodne o majetku, k němuž má příslušnost hospodaření státní příspěvková organizace, a o jejích závazcích, které nepřejdou na veřejnou výzkumnou instituci; postupuje přitom v souladu s § 28 odst. 1. Zřizovatel zároveň určí příslušnost hospodaření k tomuto majetku České republiky a určí nositele těch závazků, které nepřejdou na veřejnou výzkumnou instituci. Převezme-li tyto závazky Česká republika, plní je za Českou republiku jako nositele závazků zřizovatel, případně jiná organizační složka státu, kterou určí. K převzetí závazků státní příspěvkové organizace Českou republikou se nevyžaduje souhlas věřitele.
(5)
Dnem 1. ledna 2007 přechází na veřejnou výzkumnou instituci majetek České republiky, ke kterému měla ke dni 31. prosince 2006 příslušnost hospodaření státní příspěvková organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 1. Aktiva, závazky a další pasiva, příslušející této státní příspěvkové organizaci ke dni 31. prosince 2006, se stávají dnem 1. ledna 2007 aktivy, závazky a dalšími pasivy veřejné výzkumné instituce. Peněžní prostředky, se kterými hospodaří ke dni 31. prosince 2006 státní příspěvková organizace, se převádějí na účet cizích prostředků vedený organizační složkou státu, která je zřizovatelem státní příspěvkové organizace nebo plní jeho funkci. Peněžní prostředky uvedené v předchozí větě převede organizační složka státu bezodkladně na účet veřejné výzkumné instituce.
(6)
Zastupitelstvo územního samosprávného celku, který je zřizovatelem příspěvkové organizace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu (dále jen „příspěvková organizace územního samosprávného celku“), rozhodne do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, zda se příspěvková organizace územního samosprávného celku dnem 1. ledna 2007 stane veřejnou výzkumnou institucí a současně požádá Ústřední věstník České republiky o uveřejnění tohoto rozhodnutí. Po uplynutí této lhůty není dotčen postup podle § 3.
(7)
Při vydání zřizovací listiny, předložení zřizovací listiny Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a při zápisu veřejné výzkumné instituce vznikající přeměnou příspěvkové organizace územního samosprávného celku do rejstříku veřejných výzkumných institucí se postupuje podle odstavců 2 a 3 obdobně.
(8)
Dnem 1. ledna 2007 přechází na veřejnou výzkumnou instituci majetek územního samosprávného celku, který byl ke dni 31. prosince 2006 ve správě jeho příspěvkové organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 6. Aktiva, závazky a další pasiva ve správě této příspěvkové organizace územního samosprávného celku ke dni 31. prosince 2006, se stávají dnem 1. ledna 2007 aktivy, závazky a dalšími pasivy veřejné výzkumné instituce. Peněžní prostředky, se kterými hospodaří příspěvková organizace územního samosprávného celku ke dni 31. prosince 2006, se převádějí na účet cizích prostředků zřizovatele. Peněžní prostředky uvedené v předchozí větě převede územní samosprávný celek bezodkladně na účet veřejné výzkumné instituce.
(9)
O majetku a závazcích, které přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavců 5 a 8, sepíše zřizovatel do 31. ledna 2007 protokol.
(10)
Zaměstnanci státní příspěvkové organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 1, jakož i zaměstnanci příspěvkové organizace územního samosprávného celku, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 6, se stávají dnem 1. ledna 2007 zaměstnanci této veřejné výzkumné instituce.
(11)
Návrh na zápis přechodu vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitému majetku, který přechází na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavců 5 a 8, podá do katastru nemovitostí do 31. ledna 2007 zřizovatel. Nemovitosti musí být označeny podle zvláštního právního předpisu4). Přechod vlastnického práva nebo jiného věcného práva se v katastru nemovitostí vyznačí záznamem.
(12)
Za závazky státní příspěvkové organizace nebo příspěvkové organizace územního samosprávného celku vzniklé v souvislosti s provozováním její hlavní činnosti před její přeměnou na veřejnou výzkumnou instituci ručí i po přeměně příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci zřizovatel.
(13)
Pokud ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 1. ledna 2007 dojde ke sloučení, rozdělení nebo zániku státní příspěvkové organizace uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, vztahují se odstavce 1 až 5 a 9 až 12 na její nástupnickou příspěvkovou organizaci.
Část 10
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.