Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
Část 1
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy Tento zákon upravuje zásady pro stanovení informací jako informací utajovaných, podmínky pro přístup k nim a další požadavky na jejich ochranu, zásady pro stanovení citlivých činností a podmínky pro jejich výkon a s tím spojený výkon státní správy.
Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) utajovanou informací informace v jakékoliv podobě označená stupněm utajení podle tohoto zákona, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a kterou lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí utajovaných informací (§ 139), b) zájmem České republiky zachování její ústavnosti, svrchovanosti a územní celistvosti, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, mezinárodních závazků a obrany, ochrana ekonomiky a ochrana života nebo zdraví fyzických osob, c) porušením povinnosti při ochraně utajované informace porušení povinnosti uložené tímto zákonem nebo na základě tohoto zákona, d) orgánem státu organizační složka státu podle zvláštního právního předpisu1), kraj2), hlavní město Praha3), městská část hlavního města Prahy a obec4) při výkonu státní správy ve věcech, které stanoví zvláštní právní předpis; orgánem státu se rozumí i zpravodajské služby56) a Česká národní banka7), e) odpovědnou osobou 1. u ministerstva ministr, 2. u jiného ústředního správního úřadu ten, kdo stojí v jeho čele; jde-li o kolektivní orgán, je odpovědnou osobou pouze ta fyzická osoba, která řídí činnost tohoto orgánu, 3. u organizační složky státu, zřízené jinou organizační složkou státu, ten, kdo je odpovědnou osobou u organizační složky státu vykonávající funkci jejího zřizovatele, 4. u dalších organizačních složek státu ten, kdo stojí v jejich čele, 5. u zpravodajské služby ředitel, 6. u České národní banky guvernér, 7. u kraje ředitel krajského úřadu, 8. u hlavního města Prahy ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, 9. u městské části hlavního města Prahy tajemník úřadu městské části, a není-li jej, starosta městské části, 10. u statutárního města tajemník magistrátu, 11. u dalších měst a obcí tajemník jejich úřadu, a není-li jej, starosta, 12. u organizační složky územního samosprávného celku ten, kdo je odpovědnou osobou u územního samosprávného celku vykonávajícího funkci jejího zřizovatele, 13. u podnikatele podle § 15, který je právnickou osobou, a u jiné právnické osoby neuvedené v bodech 6 až 11 fyzická osoba, která je jejím individuálním statutárním orgánem, nebo v případě, že má právnická osoba více individuálních statutárních orgánů nebo je statutární orgán této právnické osoby kolektivní, člen statutárního orgánu, který je fyzickou osobou a je určen pro jednání ve věcech upravených tímto zákonem, 14. u podnikatele podle § 15, který je fyzickou osobou, a u jiné podnikající fyzické osoby tato fyzická osoba, 15. u Poslanecké sněmovny vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, a 16. u Senátu vedoucí Kanceláře Senátu, f) původcem utajované informace orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, u nichž utajovaná informace vznikla, nebo Úřad průmyslového vlastnictví podle § 70 odst. 4, g) cizí mocí cizí stát nebo jeho orgán anebo nadnárodní nebo mezinárodní organizace nebo její orgán, h) neoprávněnou osobou osoba, která nesplňuje podmínky přístupu k utajované informaci stanovené tímto zákonem, i) poučením písemný záznam o seznámení fyzické osoby s jejími právy a povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných informací a s následky jejich porušení, j) bezpečnostním standardem utajovaný soubor pravidel, ve kterém se stanoví postupy, technická řešení, bezpečnostní parametry a organizační opatření pro zajištění nejmenší možné míry ochrany utajovaných informací, k) bezpečnostním provozním módem prostředí, ve kterém informační systém pracuje, charakterizované stupněm utajení zpracovávané utajované informace a úrovněmi oprávnění uživatelů.
Část 2
OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ
Hlava 1
Úvodní ustanovení
Újma zájmu České republiky a nevýhodnost pro zájmy České republiky
(1)
Újmou zájmu České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí poškození nebo ohrožení zájmu České republiky. Podle závažnosti poškození nebo ohrožení zájmu České republiky se újma člení na mimořádně vážnou újmu, vážnou újmu a prostou újmu.
(2)
Mimořádně vážná újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informace, které může mít za následek
a)bezprostřední ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti nebo demokratických základů České republiky
b)rozsáhlé ztráty na lidských životech nebo rozsáhlé ohrožení zdraví obyvatel
c)mimořádně vážné nebo dlouhodobé poškození ekonomiky České republiky
d)značné narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky
e)mimořádně vážné ohrožení významných bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb
f)mimořádně vážné ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo členského státu
g)mimořádně vážné ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie, nebo
h)mimořádně vážné poškození diplomatických nebo jiných vztahů České republiky k Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropské unii nebo členskému státu.
(3)
Vážná újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informace, které může mít za následek
a)ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti a demokratických základů České republiky
b)značnou škodu České republiky ve finanční, měnové nebo hospodářské oblasti
c)ztráty na lidských životech nebo ohrožení zdraví obyvatel
d)narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky
e)vážné ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie
f)vážné ohrožení významných bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb
g)vážné ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo členského státu
h)vážné narušení diplomatických vztahů České republiky k Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropské unii nebo členskému státu nebo jinému státu, nebo
i)vážné zvýšení mezinárodního napětí.
(4)
Prostá újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informace, které může mít za následek
a)zhoršení vztahů České republiky s cizí mocí
b)ohrožení bezpečnosti jednotlivce
c)ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie
d)ohrožení bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb
e)ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo jejich členského státu
f)zmaření, ztížení anebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování zvlášť závažných zločinů10) nebo usnadnění jejich páchání
g)vznik nezanedbatelné škody České republice, nebo
h)závažné narušení ekonomických zájmů České republiky.
(5)
Nevýhodné pro zájmy České republiky je vyzrazení utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužití utajované informace, které může mít za následek a) narušení činnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie, b) zmaření, ztížení anebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování ostatních trestných činů než uvedených v odstavci 4 písm. f) nebo usnadnění jejich páchání, c) poškození významných ekonomických zájmů České republiky nebo Evropské unie nebo jejího členského státu, d) narušení důležitých obchodních nebo politických jednání České republiky s cizí mocí, nebo e) narušení bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb.
Stupně utajení
(1)
Informaci, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné a kterou lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí utajovaných informací, klasifikuje a označí původce stupněm utajení
a)Přísně tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit mimořádně vážnou újmu zájmu České republiky
b)Tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit vážnou újmu zájmu České republiky
c)Důvěrné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmu České republiky, nebo
d)Vyhrazené, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájem České republiky.
(2)
Pokud je utajovaná informace tvořena dílčími utajovanými informacemi různého stupně utajení, klasifikuje se a označí se stupněm utajení podle nejvyššího stupně utajení dílčí utajované informace nebo vyšším.
(3)
Utajovaná informace se při ústním, obrazovém nebo zvukovém zpřístupnění označí ústním prohlášením nebo jiným vhodným způsobem, kterým se dá na vědomí, že jde o utajovanou informaci příslušného stupně utajení.
(4)
Utajovaná informace v analogové podobě se označí tak, že se na ní vyznačí stupeň utajení.
(5)
Utajovaná informace v elektronické podobě se před jejím zpřístupněním elektronicky označí stupněm utajení; není-li to možné, označí se při jejím zpřístupnění podle odstavce 3.
Druhy zajištění ochrany utajovaných informací Ochrana utajovaných informací je zajišťována a) personální bezpečností, kterou tvoří výběr fyzických osob, které mají mít přístup k utajovaným informacím, ověřování podmínek pro jejich přístup k utajovaným informacím, jejich výchova a ochrana, b) průmyslovou bezpečností, kterou tvoří systém opatření k zjišťování a ověřování podmínek pro přístup podnikatele k utajovaným informacím a k zajištění nakládání s utajovanou informací u podnikatele v souladu s tímto zákonem, c) administrativní bezpečností, kterou tvoří systém opatření při tvorbě, příjmu, evidenci, zpracování, odesílání, přepravě, přenášení, ukládání, skartačním řízení, archivaci, případně jiném nakládání s utajovanými informacemi, d) fyzickou bezpečností, kterou tvoří systém opatření, která mají neoprávněné osobě zabránit nebo ztížit přístup k utajovaným informacím, popřípadě přístup nebo pokus o něj zaznamenat, e) bezpečností informačních nebo komunikačních systémů, kterou tvoří systém opatření, jejichž cílem je zajistit důvěrnost, integritu a dostupnost utajovaných informací, s nimiž tyto systémy nakládají, a odpovědnost správy a uživatele za jejich činnost v informačním nebo komunikačním systému a f) kryptografickou ochranou, kterou tvoří systém opatření na ochranu utajovaných informací použitím kryptografických metod a kryptografických materiálů při zpracování, přenosu nebo ukládání utajovaných informací.
Hlava 2
Podmínky přístupu fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené
(1)
Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené (dále jen „oznámení“), osvědčení fyzické osoby (§ 54) nebo dokladu (§ 80) a je poučena, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 58 až 62).
(2)
Oznámení se vydá fyzické osobě, která
a)je plně svéprávná
b)dosáhla alespoň 18 let věku
c)je bezúhonná podle § 8.
(3)
Splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává ten, kdo je vůči ní v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu odpovědnou osobou, nebo jí určená osoba. Jde-li o fyzickou osobu, vůči níž není odpovědná osoba podle věty první, splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává odpovědná osoba nebo jí určená osoba toho, kdo umožní fyzické osobě přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené. V ostatních případech splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává Národní bezpečnostní úřad (dále jen „Úřad“) na základě odůvodněné písemné žádosti.
(1)
Podmínka svéprávnosti se prokazuje prohlášením fyzické osoby o svéprávnosti. Podmínka věku se prokazuje občanským průkazem nebo cestovním dokladem fyzické osoby. Podmínka bezúhonnosti se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů11) a v případě cizince i obdobným dokladem státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, pokud v něm pobýval i po dosažení věku 15 let nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jakož i státu, v němž cizinec pobýval v posledních 10 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, anebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů takového státu. V případě, že cizí stát doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, prokazuje se podmínka bezúhonnosti čestným prohlášením. Doklady k ověření bezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce od jejich vydání.
(2)
Doklady podle odstavce 1 předkládá fyzická osoba; pokud bezúhonnost posuzuje orgán státu, vyžádá si výpis z evidence Rejstříku trestů11). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříků trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jiné doklady prokazující bezúhonnost cizince předkládá cizinec.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor prohlášení fyzické osoby o svéprávnosti.
Bezúhonnost pro účely vydání oznámení Podmínku bezúhonnosti pro účely vydání oznámení splňuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu vztahujícího se k ochraně utajovaných informací, anebo se na ni hledí, jako by odsouzena nebyla.
(1)
Před prvním přístupem k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené ten, kdo je vůči fyzické osobě v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu osobou odpovědnou, zajistí její poučení. Jde-li o fyzickou osobu, vůči níž není odpovědná osoba podle věty první, zajistí poučení odpovědná osoba toho, kdo přístup k utajované informaci umožní. Poučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučení provedl; jeden výtisk poučení jí předá a jeden výtisk uloží12).
(2)
Ten, kdo vydal oznámení, je povinen každých 5 let ode dne jeho vydání ověřovat splnění podmínek stanovených v § 6 odst. 2 písm. a) a c); ověřovat splnění těchto podmínek je oprávněn i před uplynutím této lhůty, existují-li důvodné pochybnosti o tom, že osoba přestala některou z nich splňovat. Výtisk oznámení a poučení a podklady pro ověření splnění podmínek podle § 6 odst. 2 písm. a) a c) lze uchovávat nejdéle 5 let ode dne zániku platnosti oznámení.
(3)
Platnost oznámení zaniká a) doručením písemného vyrozumění toho, kdo oznámení vydal, že fyzická osoba přestala splňovat podmínku uvedenou v § 6 odst. 2 písm. a) nebo c), b) skončením služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajovaným informacím, c) vznikem služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém má být fyzické osobě umožněn přístup k utajovaným informacím, pokud bylo oznámení vydáno odpovědnou osobou nebo jí určenou osobou toho, kdo umožnil fyzické osobě přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, nebo Úřadem podle § 6 odst. 3, d) úmrtím nebo prohlášením osoby za mrtvou, e) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty, f) ohlášením takového poškození, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, g) doručením písemného vyrozumění toho, kdo oznámení vydal, že fyzická osoba nesplnila ve stanovené lhůtě povinnost podle § 10 odst. 2 písm. b), h) vrácením oznámení tomu, kdo jej vydal, a není-li jej, tak Úřadu, i) patnáctým dnem od doručení osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, nebo j) změnou některého z údajů v něm obsažených.
(4)
Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. a) a g) je ten, kdo oznámení vydal, povinen zajistit, aby fyzická osoba neměla přístup k utajované informaci, a o tomto zániku je povinen fyzickou osobu písemně vyrozumět. V písemném vyrozumění uvede důvod zániku platnosti oznámení. Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. b) až d), f), h) nebo i) je ten, kdo oznámení vydal, povinen o tomto zániku učinit písemný záznam, který uloží12).
(5)
Pokud držitel oznámení do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. e) nebo f) a do 30 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. j) požádá písemně toho, kdo oznámení vydal, o vydání oznámení nového, přístup fyzické osoby k utajované informaci není zánikem platnosti původního oznámení dotčen; ten, kdo oznámení vydal, vydá do 5 dnů od doručení žádosti oznámení nové, které nahrazuje původní.
(6)
Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. a) nebo g) je fyzická osoba povinna odevzdat oznámení do 15 dnů ode dne doručení písemného vyrozumění, v případě zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. b), c) nebo i) do 15 dnů ode dne tohoto zániku a v případě zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. j) do 30 dnů ode dne tohoto zániku tomu, kdo oznámení vydal.
(7)
V případě zániku platnosti oznámení se má za to, že fyzická osoba poučena není.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor oznámení a poučení.
Podmínky přístupu fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné
(1)
Podmínky uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) a c) musí fyzická osoba, která je držitelem oznámení, splňovat po celou dobu přístupu k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené.
(2)
Fyzická osoba podle odstavce 1 je povinna a) písemně sdělovat tomu, kdo vydal oznámení, 1. změnu týkající se podmínek uvedených v § 6 odst. 2 písm. a) a c), 2. odcizení, ztrátu nebo poškození oznámení, 3. den doručení osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, 4. skutečnosti uvedené v § 9 odst. 3 písm. c), f) a j), a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy tato změna nebo skutečnost nastala, nebo se o ní fyzická osoba dozvěděla, a v případě zániku platnosti oznámení podle § 9 odst. 3 písm. j) do 30 dnů, b) v případech podle § 9 odst. 2 předložit ve stanovené lhůtě na žádost toho, kdo vydal oznámení, 1. výpis z evidence Rejstříku trestů11), v případě cizince i obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců v posledních 5 letech, anebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů takového státu; v případě, že cizí stát doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, čestné prohlášení, a 2. prohlášení fyzické osoby o svéprávnosti; tyto doklady nesmějí být starší než 3 měsíce.
(1)
Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby (§ 54) příslušného stupně utajení a je poučena, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 58 až 62).
(2)
Před prvním přístupem k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné ten, kdo je vůči fyzické osobě v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu osobou odpovědnou, zajistí její poučení. Jde-li o fyzickou osobu ve vztahu, vůči níž není odpovědná osoba podle věty první, zajistí poučení odpovědná osoba toho, kdo fyzické osobě přístup k utajované informaci umožní. Poučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučení provedl; jeden výtisk poučení jí předá, jeden výtisk uloží12) a kopii zašle Úřadu; kopii poučení lze Úřadu zaslat i elektronicky. Povinnost zaslání kopie poučení Úřadu se nevztahuje na zpravodajské služby v případech podle § 140 odst. 1 písm.
a)a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst 1.
(3)
Poučení ředitele Úřadu a ředitele Bezpečnostní informační služby provede předseda vlády, poučení ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace provede ministr vnitra a poučení ředitele Vojenského zpravodajství provede ministr obrany; pro podpis, předání a uložení výtisku poučení platí odstavec 2 obdobně.
(4)
V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby (§ 56 odst. 1) nebo skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajované informaci, se má za to, že fyzická osoba poučena není.
V případě skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu nebo při změně služebního úřadu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajovaným informacím, je tato osoba povinna písemně potvrdit, že si je vědoma povinnosti zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích, ke kterým měla přístup, a neumožnit k nim přístup neoprávněné osobě. Odpovědná osoba je povinna zajistit provedení tohoto úkonu.
Podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby
(1)
Osvědčení fyzické osoby Úřad vydá fyzické osobě, která a) je státním občanem České republiky nebo státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, b) splňuje podmínky uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) a b), c) je bezpečnostně spolehlivá a d) je bezúhonná podle § 13.
(2)
Podmínky uvedené v odstavci 1 musí fyzická osoba splňovat po celou dobu platnosti osvědčení fyzické osoby (§ 55).
Bezúhonnost pro účely vydání osvědčení fyzické osoby
(1)
Podmínku bezúhonnosti pro účely vydání osvědčení fyzické osoby splňuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu vztahujícího se k ochraně utajovaných informací, nebo se na ni hledí, jako by odsouzena nebyla. Jestliže trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání, je podmínka bezúhonnosti splněna až poté, co se fyzická osoba osvědčila podle jiného právního předpisu57). V případě rozhodnutí o schválení narovnání v trestním řízení o úmyslném trestném činu je podmínka bezúhonnosti splněna, pokud od právní moci takového rozhodnutí uplynula doba alespoň 5 let.
(2)
Podmínka bezúhonnosti se ověřuje opisem z evidence Rejstříku trestů11) a v případě cizince dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval po dosažení věku 15 let nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, anebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů takového státu. V případě, že cizí stát doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, prokazuje se podmínka bezúhonnosti čestným prohlášením. Doklady k ověření bezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce.
Bezpečnostní spolehlivost
(1)
Podmínku bezpečnostní spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž není zjištěno bezpečnostní riziko.
(2)
Bezpečnostním rizikem je
a)činnost proti zájmu České republiky
b)činnost spočívající v potlačování základních práv a svobod, anebo podpora takové činnosti
c)skutečnost, že jsou majetkové poměry zjevně nepřiměřené řádně přiznaným příjmům fyzické osoby, nebo
d)opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti nebo neudělení souhlasu podle § 107 odst. 4 v probíhajícím řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, pokud bez poskytnutí součinnosti nelze ve věci rozhodnout.
(3)
Za bezpečnostní riziko lze též považovat
a)zařazení do složky bývalé Státní bezpečnosti s rozvědným nebo kontrarozvědným zaměřením, zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády nebo odboru vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy anebo prokazatelnou spolupráci s bývalou Státní bezpečností nebo zpravodajskou správou Generálního štábu Československé lidové armády nebo odborem vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy
b)úmyslné porušení právních předpisů, na jehož základě může nastat újma zájmu České republiky
c)chování, které má negativní vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost fyzické osoby
d)styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky
e)porušení podmínek přístupu k utajovaným informacím nebo jiné povinnosti při ochraně utajovaných informací, nebo
f)skutečnost, že fyzická osoba trpí takovou poruchou zdraví nebo se ve struktuře její osobnosti vyskytují takové charakteristiky, které mohou mít negativní vliv na její schopnost utajovat informace.
(4)
Bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 2 písm. a) až c) a v odstavci 3 písm. a) se v řízení zjišťují za období od 15 let věku. Bezpečnostní riziko uvedené v odstavci 2 písm. d) se zjišťuje pouze v probíhajícím řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby. Bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 3 písm. b) až e) se zjišťují za období 10 let pro stupeň utajení Důvěrné, 15 let pro stupeň utajení Tajné a 20 let pro stupeň utajení Přísně tajné předcházejících dni zahájení řízení nebo za období od 15 let věku podle toho, které z nich je kratší.
(5)
Při posuzování, zda skutečnost uvedená v odstavci 3 je bezpečnostním rizikem, se přihlíží k tomu, do jaké míry může ovlivnit schopnost utajovat informace, k době jejího výskytu, k jejímu rozsahu, charakteru a k chování fyzické osoby v období uvedeném v odstavci 4.
(6)
Zpravodajská služba u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu může při ověřování podmínky bezpečnostní spolehlivosti provést fyziodetekční vyšetření. Zpravodajská služba u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1 může při zjišťování a posuzování skutečností podle odstavce 3 písm. f) provést psychologické nebo lékařské vyšetření odborným pracovištěm zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra.
Hlava 3
Podmínky přístupu podnikatele k utajované informaci a formy přístupu podnikatele k utajované informaci
Přístup k utajované informaci lze umožnit podnikateli, který je fyzickou osobou s trvalým pobytem na území České republiky zapsanou do živnostenského rejstříku, obchodního rejstříku nebo jiné evidence vedené podle jiného zákona registrující osoby a provozuje podnikatelskou činnost nebo právnickou osobou se sídlem v České republice zapsanou v obchodním rejstříku, jejíž hlavní činností je podnikatelská činnost, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své činnosti, a pokud při přístupu k utajované informaci a) stupně utajení Vyhrazené 1. doloží písemným prohlášením svou schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informací (dále jen „prohlášení podnikatele“), nebo 2. je držitelem platného osvědčení podnikatele, nebo b) stupně utajení Důvěrné a vyšší je držitelem platného osvědčení podnikatele příslušného stupně utajení, není-li stanoveno v § 58 až 62 jinak.
Prohlášení podnikatele
(1)
Podnikatel je oprávněn učinit prohlášení podnikatele, pokud
a)má pro ochranu utajované informace stupně utajení Vyhrazené vytvořeny podmínky odpovídající formě přístupu k této informaci (§ 20) a příslušnému druhu zajištění její ochrany (§ 5)
b)odpovědná osoba je držitelem oznámení, osvědčení fyzické osoby nebo dokladu.
(2)
Splnění podmínek pro přístup k utajované informaci podle § 15 písm.
a)bodu 1 prokazuje podnikatel poskytovateli utajované informace stupně utajení Vyhrazené (dále jen „poskytovatel vyhrazené informace“) předáním prohlášení podnikatele před prvním přístupem k této informaci; ten je oprávněn od podnikatele požadovat předložení bezpečnostní dokumentace podnikatele. Poskytovatel vyhrazené informace zašle kopii prohlášení podnikatele neprodleně Úřadu.
(3)
Podnikatel, u něhož utajovaná informace stupně utajení Vyhrazené bude pouze vznikat, zašle prohlášení podnikatele neprodleně poté, co ho učiní, Úřadu.
(4)
Podnikatel, který ukončuje přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost tomu, komu podle odstavce 2 nebo 3 předal nebo zaslal prohlášení podnikatele; to neplatí, došlo-li k zániku prohlášení podnikatele podle odstavce 5 písm. a).
(5)
Platnost prohlášení podnikatele zaniká a) uplynutím 5 let ode dne, kdy bylo učiněno, b) dnem doručení písemného oznámení podnikatele podle odstavce 4 poskytovateli vyhrazené informace nebo Úřadu, c) dnem doručení osvědčení podnikatele pro formu přístupu podle § 20 odst. 1 písm. a) nebo pro stejnou formu přístupu podnikatele k utajované informaci, d) zrušením nebo zánikem podnikatele, e) přestal-li podnikatel splňovat některou z podmínek uvedených v odstavci 1, nebo f) změnou některého z údajů uvedených v prohlášení podnikatele.
(6)
Podnikatel neprodleně písemně oznámí zánik platnosti prohlášení podnikatele podle odstavce 5 písm. c), e) a f) tomu, komu podle odstavce 2 nebo 3 předal nebo zaslal prohlášení podnikatele.
(7)
Náležitosti prohlášení podnikatele stanoví prováděcí právní předpis.
Podmínky pro vydání osvědčení podnikatele
(1)
Osvědčení podnikatele Úřad vydá podnikateli
a)který je ekonomicky stabilní
b)který je bezpečnostně spolehlivý
c)který je způsobilý zabezpečit ochranu utajovaných informací
d)pokud odpovědná osoba je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nejméně pro takový stupeň utajení, pro který žádá podnikatel o vydání osvědčení podnikatele
e)který je bezúhonný.
(2)
Podmínky uvedené v odstavci 1 musí podnikatel splňovat po celou dobu platnosti osvědčení podnikatele (§ 55).
Ekonomická stabilita
(1)
Podmínku ekonomické stability nesplňuje podnikatel
a)u kterého soud vyhlásil moratorium15)
b)vůči jehož majetku je vydáno rozhodnutí o úpadku15)
c)u kterého byla zavedena nucená správa nebo v posledních 3 letech dočasná správa anebo na něj v posledních 3 letech bylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, nebo
d)který na základě řádných účetních závěrek v posledních 5 po sobě jdoucích účetních obdobích vykazuje záporný vlastní kapitál.
(2)
Za ekonomicky nestabilního lze též považovat podnikatele
a)který má evidován nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, včetně penále
b)který má evidován nedoplatek na dani z příjmů, na dani z přidané hodnoty nebo na jiné dani, nedoplatek na cle nebo nedoplatek na příslušenství daně nebo cla
c)který trvale či opakovaně neplní finanční povinnosti vůči státu, fyzickým nebo právnickým osobám
d)u něhož bylo rozhodnuto o exekuci na jeho majetek
e)u kterého je po dobu nejméně 5 posledních po sobě jdoucích zdaňovacích období výsledkem podnikatelské činnosti ztráta, nebo
f)který na základě řádné účetní závěrky vykazuje záporný vlastní kapitál.
Bezpečnostní spolehlivost
(1)
Podmínku bezpečnostní spolehlivosti nesplňuje podnikatel, u něhož bylo zjištěno bezpečnostní riziko.
(2)
Bezpečnostním rizikem je
a)skutečnost, že podnikatel, člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, prokurista nebo fyzická osoba s rozhodujícím vlivem na podnikatele vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmu České republiky
b)činnost podnikatele, člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, prokuristy nebo fyzické osoby s rozhodujícím vlivem na podnikatele spočívající v potlačování základních práv a svobod nebo podpora takové činnosti
c)skutečnost, že práva společníka nebo člena obchodní korporace s nejméně 10% podílem na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech, a to i prostřednictvím jiných právnických osob, vykonává svěřenský správce a že zakladatel svěřenského fondu, správce svěřenského fondu nebo osoba obmyšlená, jež má být příjemcem plnění z tohoto svěřenského fondu, vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky nebo činnost spočívající v potlačování základních práv a svobod nebo takovou činnost podporovala, nebo
d)opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti nebo neudělení souhlasu podle § 108 odst. 7 v probíhajícím řízení o zrušení platnosti osvědčení podnikatele, pokud bez poskytnutí součinnosti nelze ve věci rozhodnout.
(3)
Za bezpečnostní riziko lze též považovat
a)kapitálové, finanční nebo obchodní vztahy k jiným fyzickým nebo právnickým osobám anebo k cizí moci, které vyvíjejí nebo vyvíjely činnost proti zájmu České republiky
b)personální nestabilitu ve statutárním nebo v kontrolním orgánu nebo v osobách prokuristů
c)chování nebo činnost podnikatele, člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu nebo prokuristy, které má negativní vliv na podnikatele nebo může negativně ovlivňovat důvěryhodnost podnikatele
d)porušení povinnosti při ochraně utajovaných informací
e)pravomocné odsouzení společníka nebo člena obchodní korporace s rozhodujícím vlivem na podnikatele pro úmyslný trestný čin
f)úmyslné porušení právních předpisů společníkem nebo členem obchodní korporace nebo jinou osobou, která má rozhodující vliv na podnikatele
g)úmyslné porušení právních předpisů osobami oprávněnými jménem podnikatele nebo za podnikatele jednat, na jehož základě může nastat újma zájmu České republiky
h)vztah osoby, která má vliv na jednání podnikatele, k fyzickým osobám nebo právnickým osobám nebo k cizí moci, které vyvíjely nebo vyvíjejí činnost proti zájmu České republiky
i)skutečnost, že členem statutárního nebo kontrolního orgánu podnikatele je právnická osoba
j)pravomocné odsouzení podnikatele pro trestný čin
k)skutečnost, že podnikatel nehradí své peněžité dluhy, přestože mu v tom nebrání jiným právním předpisem předvídané okolnosti, pro které tyto dluhy nelze hradit
l)skutečnost, že společníkem nebo členem obchodní korporace s rozhodujícím vlivem na podnikatele je zahraniční právnická osoba, u které nelze úkony v řízení zjistit nebo ověřit vlastnickou strukturu, nebo
m)skutečnost, že není možné ověřit bezpečnostní spolehlivost podnikatele, protože společníkem nebo členem obchodní korporace s rozhodujícím vlivem na podnikatele, a to i prostřednictvím jiných právnických osob, je zahraniční osoba.
(4)
Rozhodujícím vlivem podle odstavce 2 písm. a) a b) a odstavce 3 písm. e), f), l) a m) je možnost prosadit fakticky nebo na základě práva jmenování, odvolání nebo volbu osoby, která je členem individuálního statutárního nebo kontrolního orgánu, nebo většiny osob, které jsou členy kolektivního statutárního nebo kontrolního orgánu podnikatele, a to i prostřednictvím jiných právnických osob. Vlivem podle odstavce 3 písm. h) je schopnost ovlivnit přímo či nepřímo jednání podnikatele.
(5)
Při posuzování, zda skutečnost uvedená v odstavci 3 je bezpečnostním rizikem, se přihlíží k jejímu rozsahu a charakteru, k době jejího výskytu a k tomu, do jaké míry může ovlivnit schopnost podnikatele utajovat informace.
Způsobilost zabezpečit ochranu utajovaných informací Podmínku způsobilosti zabezpečit ochranu utajovaných informací nesplňuje podnikatel, který není schopen zajistit a dodržovat jednotlivé druhy zajištění ochrany utajovaných informací podle tohoto zákona v závislosti na příslušném stupni utajení a formě přístupu k utajované informaci.
Bezúhonnost pro účely vydání osvědčení podnikatele Podmínku bezúhonnosti pro účely vydání osvědčení podnikatele splňuje podnikatel, který nebyl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu vztahujícího se k ochraně utajovaných informací nebo se na něj hledí, jako by odsouzen nebyl. Jestliže trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání, je podmínka bezúhonnosti splněna až poté, co se podnikatel osvědčil podle jiného právního předpisu57). V případě rozhodnutí o schválení narovnání v trestním řízení o úmyslném trestném činu je podmínka bezúhonnosti splněna, pokud od nabytí právní moci takového rozhodnutí uplynula doba alespoň 5 let.
Formy přístupu podnikatele k utajované informaci
(1)
Podnikatel má přístup k utajované informaci
a)která u něho vzniká, nebo je mu poskytnuta, nebo
b)ke které mají přístup zaměstnanci podnikatele nebo osoby jednající jménem podnikatele nebo za podnikatele, a to v souvislosti s výkonem pracovní nebo jiné činnosti pro podnikatele na základě smlouvy, aniž by byla podnikateli poskytnuta nebo u něho vznikala.
(2)
V případě přístupu podle odstavce 1 písm. b) musí podnikatel splňovat podmínku podle § 16 odst. 1 písm. c) pouze zajištěním ochrany utajované informace personální bezpečností [§ 5 písm. a)].
Hlava 4
Vyznačování údajů a evidence utajované informace
(1)
Na utajovanou informaci je původce povinen vyznačit svůj název, stupeň jejího utajení, její evidenční označení a datum jejího vzniku, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Na utajované informaci poskytnuté České republice cizí mocí vyznačí orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, pokud tuto utajovanou informaci evidují jako první (§ 77 až 79), stupeň utajení, který je uveden v § 4, a to v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a na jejímž základě je utajovaná informace poskytována, včetně případné zkratky podle této smlouvy (například zkratka „EU“, „EURA“ nebo „NATO“), nebo v souladu s požadavkem cizí moci nebo se stupněm utajení cizí mocí na poskytnuté utajované informaci vyznačeným; název původce a datum vzniku utajované informace se nevyznačuje.
(3)
Na utajované informaci, která vyžaduje zpřísněné podmínky při zajišťování jednotlivých druhů ochrany utajovaných informací (dále jen „zvláštní režim nakládání“) v oblastech stanovených zejména mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisy mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, se vyznačí též příslušné doplňující označení (například označení „KRYPTO“, jde-li o utajovanou informaci z oblasti kryptografické ochrany, a označení „ATOMAL“, jde-li o utajovanou informaci z oblasti zbraní hromadného ničení).
(4)
Nelze-li na informaci údaje podle odstavců 1 až 3 vyznačit, uvedou se tak, aby je bylo možné kdykoliv zjistit.
(5)
Utajovaná informace se eviduje v administrativních pomůckách určených prováděcím právním předpisem a způsobem tam stanoveným; to neplatí, pokud u podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené odpovědná osoba stanoví, že se neevidují. V administrativních pomůckách se zaznamenává též předávání, přebírání nebo jiný pohyb utajované informace nebo seznámení se s jejím obsahem.
(6)
Opis, kopie nebo překlad utajované informace stupně utajení Přísně tajné nebo výpis z ní mohou být vyhotoveny pouze na základě písemného souhlasu původce; jde-li o utajovanou informaci stupně utajení Tajné nebo Důvěrné, mohou být vyhotoveny pouze s písemným souhlasem přímo nadřízené osoby.
(7)
Utajovanou informaci lze přepravovat nebo přenášet pouze v přenosných schránkách nebo v uzavřeném obalu v závislosti na jejím stupni utajení a na jejím nosiči; přepravovat ji lze pouze prostřednictvím kurýra nebo držitele poštovní licence17).
(8)
Převzetí utajované informace příjemce potvrdí, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 23 odst. 1).
(9)
Uloženou utajovanou informaci lze zapůjčit pouze fyzickým osobám, které jsou k orgánu státu, právnické osobě podle § 60b nebo podnikateli ve služebním poměru nebo v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu.
(10)
Při vyřazování utajované informace ve skartačním řízení se postupuje podle zvláštního právního předpisu18).
(11)
V případě, kdy hrozí bezprostřední riziko vyzrazení utajované informace Evropské unie, původce, kurýr nebo adresát utajovanou informaci zničí způsobem, který znemožní její obnovení nebo obnovení její části; adresát nebo kurýr oznámí neprodleně tuto skutečnost písemně původci a Úřadu.
(1)
Stupeň utajení na utajované informaci vyznačí původce při jejím vzniku, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 70).
(2)
Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno po celou dobu trvání důvodů utajení. Bez souhlasu původce nebo poskytující cizí moci nesmí být stupeň utajení změněn nebo zrušen.
(3)
Vyžaduje-li to charakter utajované informace, musí původce vyznačit na utajované informaci dobu, po kterou bude informace utajována; stupeň utajení zaniká uplynutím vyznačené doby.
(4)
Stupeň utajení původce neprodleně zruší nebo změní po zjištění, že pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně anebo po obdržení výzvy podle odstavce 9, a na utajované informaci toto zrušení nebo změnu jejího stupně utajení vyznačí.
(5)
Původce je povinen prověřit, zda důvod pro utajení informace trvá, a to nejméně jednou za pět let ode dne jejího vzniku.
(6)
Provedl-li původce zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4, oznámí tuto skutečnost neprodleně písemně adresátům utajované informace. Adresáti utajované informace oznámí neprodleně písemně tuto skutečnost všem dalším adresátům, kterým utajovanou informaci zpřístupnili.
(7)
Adresát po obdržení oznámení podle odstavce 6 na utajované informaci zrušení nebo změnu stupně utajení vyznačí.
(8)
Zanikl-li původce, provede zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4 a oznámení podle odstavce 6 jeho právní nástupce, a není-li jej, nebo nesplňuje-li právní nástupce podmínky přístupu k utajované informaci, Úřad.
(9)
Úřad na žádost orgánu státu, který vede řízení, v němž se nakládá s utajovanou informací, bez zbytečného odkladu ověří, zda důvody pro utajení odpovídají stanovenému stupni utajení nebo zda byl stupeň utajení stanoven oprávněně. Pokud Úřad po konzultaci s původcem utajované informace shledá, že důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo že byl stupeň utajení stanoven neoprávněně, vyzve původce, aby v případě posuzované utajované informace postupoval podle odstavců 4 a 5 v souladu se zjištěním Úřadu. Je-li původcem utajované informace zpravodajská služba, ověření podle věty první se v případě správního řízení neprovede; pro jiné řízení jej provede příslušná zpravodajská služba.
(1)
Nejde-li o utajovanou informaci vyžadující zvláštní režim nakládání, nevztahuje se povinnost stanovená v § 21 odst. 8 na předávání utajované informace
a)do stupně utajení Tajné mezi zpravodajskými službami a obdobnými službami cizí moci, uskutečňované v rámci spolupráce podle zvláštního právního předpisu19) v případech, kdy postup podle § 21 odst. 8 nelze dodržet
b)stupně utajení Vyhrazené, stanoví-li tak odpovědná osoba a nepožaduje-li výslovně cizí moc nebo původce utajované informace potvrzení jejího převzetí.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)způsob vyznačování náležitostí na utajované informaci podle § 21 odst. 1 až 4 a § 22 odst. 1, 3, 4 a 7, zejména ve vazbě na stupeň utajení utajované informace a nosič utajované informace
b)druhy administrativních pomůcek uvedených v § 21 odst. 5, jejich náležitosti a organizační a technické požadavky na jejich vedení, a rozsah podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené
c)náležitosti souhlasu k pořizování opisu, kopie, výpisu a překladu utajované informace (§ 21 odst. 6), způsob vyznačování náležitostí na nich a způsob pořizování výpisu
d)podrobnosti k přepravě, přenášení, převzetí a zapůjčování utajované informace podle § 21 odst. 7 až 9 a § 77 odst. 6 a 8 a k další s tím související manipulaci s ní, včetně organizačního zajištění těchto činností, požadavků na přenosné schránky a obaly a vyznačování příslušných náležitostí na nich, a to zejména ve vazbě na stupeň utajení utajované informace a nosič utajované informace.
(3)
Na zpracování a přenos utajované informace zpracovávané v elektronickém systému spisové služby, který je součástí informačního systému nakládajícího s utajovanými informacemi a splňuje požadavky stanovené národním standardem pro elektronické systémy spisové služby, s výjimkou těch požadavků, jejichž užití vylučuje splnění podmínek certifikace informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi nebo jejichž užití vylučuje zvláštní povaha působnosti původce55), se použijí odstavec 1, § 21 odst. 1 až 4, § 21 odst. 5, s výjimkou části věty první za středníkem, § 21 odst. 6, pokud jde o překlad, § 21 odst. 8 až 10 a § 22 obdobně. V ostatních případech se ustanovení této hlavy na zpracování a přenos utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech, zařízeních podle § 36 a kryptografických prostředcích nepoužijí.
(4)
Úřad vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv převodní tabulky stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
Hlava 5
Fyzická bezpečnost
(1)
Pro zabezpečení ochrany utajovaných informací v rámci fyzické bezpečnosti se určují objekty, zabezpečené oblasti a jednací oblasti.
(2)
Objektem je budova nebo jiný ohraničený prostor, ve kterém se zpravidla nachází zabezpečená oblast nebo jednací oblast.
(3)
Zabezpečenou oblastí je ohraničený prostor v objektu.
(4)
Jednací oblastí je ohraničený prostor v objektu. Utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné lze pravidelně projednávat pouze v jednací oblasti.
(5)
Utajovaná informace se zpracovává
a)v zabezpečené oblasti příslušné kategorie nebo vyšší
b)v objektu příslušné kategorie nebo vyšší, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba
c)v odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele v objektu nižší kategorie, než je stupeň utajení zpracovávané utajované informace, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba, nebo
d)v odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele mimo objekt, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba.
(6)
Utajovaná informace se ukládá v zabezpečené oblasti příslušné kategorie nebo vyšší a v ní popřípadě v trezoru, uzamykatelné skříni nebo jiné schránce za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.
(1)
Zabezpečené oblasti se podle nejvyššího stupně utajení utajované informace, která se v nich ukládá, a objekty se podle nejvyššího stupně utajení utajované informace, která se v nich zpracovává, zařazují do kategorií
a)Přísně tajné
b)Tajné
c)Důvěrné, nebo
d)Vyhrazené.
(2)
Zabezpečené oblasti se podle možnosti přístupu k utajované informaci zařazují do tříd
a)třída I, kdy vstupem do této oblasti dochází k seznámení s utajovanou informací
b)třída II, kdy vstupem do této oblasti nedochází k seznámení s utajovanou informací.
(3)
Vstup do zabezpečené oblasti a výstup z ní musí být kontrolovány opatřeními podle § 27. Neoprávněná osoba může vstoupit pouze do zabezpečené oblasti třídy II, a to s osobou, která má do této oblasti vstup povolen.
(4)
V odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby lze na dobu nezbytně nutnou změnit třídu I na třídu II, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba.
Projednávání utajovaných informací
(1)
Odpovědná osoba je povinna zajistit, aby v jednací oblasti podle § 24 odst. 4 nedocházelo k ohrožení nebo úniku projednávaných utajovaných informací.
(2)
Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 je odpovědná osoba povinna požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o prověření, zda v jednací oblasti nedochází k nedovolenému použití technických prostředků určených k získávání informací; o prověření může odpovědná osoba požádat rovněž u zabezpečené oblasti kategorie Tajné nebo Přísně tajné. O této žádosti Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost informuje Úřad. Prověření Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zajistí v součinnosti se zpravodajskými službami a Policií České republiky (dále jen „policie“) a o provedeném prověření informuje Úřad. Pro své potřeby si zpravodajské služby a policie prověření provádějí samy.
(3)
Vstup do jednací oblasti a výstup z ní musí být kontrolován opatřeními podle § 27. Neoprávněná osoba může vstoupit do jednací oblasti pouze s osobou, která má do této oblasti vstup povolen.
Opatřeními fyzické bezpečnosti jsou a) ostraha, b) režimová opatření, c) technické prostředky.
(1)
Ostraha se nepřetržitě zajišťuje u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie
a)Přísně tajné, nejméně 2 osobami u objektu
b)Tajné, nejméně 1 osobou u objektu a 1 další osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informací narušeno
c)Důvěrné, nejméně 1 osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informací narušeno.
(2)
U objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast nejvýše kategorie Vyhrazené, a u objektu bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti, se ostraha zajišťuje v rozsahu stanoveném odpovědnou osobou.
(3)
U objektu, ve kterém se nachází jednací oblast, v níž se pravidelně projednávají utajované informace stupně utajení Přísně tajné, se ostraha zajišťuje nejméně 2 osobami u objektu; u objektu, ve kterém se nachází jednací oblast, v níž se pravidelně projednávají utajované informace stupně utajení Tajné, nejméně 1 osobou u objektu a 1 další osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informací narušeno.
(4)
Ostraha se zabezpečuje zaměstnanci orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele, o jejichž objekt jde, příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených bezpečnostních sborů nebo příslušníky ozbrojených sil cizí moci anebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby.
Režimová opatření stanoví oprávnění osob a dopravních prostředků pro vstup a vjezd do objektu, oprávnění osob pro vstup do zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly těchto oprávnění a dále způsob manipulace s klíči a identifikačními prostředky, které se používají pro systémy zabezpečení vstupů podle § 30 odst. 1 písm. b), a způsob manipulace s technickými prostředky a jejich používání. Režimová opatření stanoví též oprávnění při výstupu osob a výjezdu dopravních prostředků z objektu a pro jejich kontrolu, podmínky a způsob kontroly pohybu osob v objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly a vynášení utajovaných informací z objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti.
(1)
Technickými prostředky jsou zejména
a)mechanické zábranné prostředky
b)elektrická zámková zařízení a systémy pro kontrolu vstupů
c)poplachové zabezpečovací a tísňové systémy
d)dohledové videosystémy
e)zařízení elektrické požární signalizace
f)zařízení sloužící k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů
g)zařízení fyzického ničení nosičů informací
h)zařízení proti pasivnímu a aktivnímu odposlechu utajované informace.
(2)
Bodové ohodnocení (§ 31 odst. 1) se přiřazuje certifikovaným technickým prostředkům [§ 46 odst. 1 písm. a)] a odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou schváleným necertifikovaným technickým prostředkům.
(3)
Technické prostředky uvedené v odstavci 1 lze v případě účasti České republiky v mezinárodním ozbrojeném konfliktu, mezinárodní záchranné nebo humanitární akci, v dalších zahraničních misích, v případě vyhlášení válečného stavu, v případě stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu20), v případě zpravodajských operací zpravodajských služeb a při činnostech ozbrojených sil České republiky v rámci vojenského cvičení a praktického vojenského výcviku s vojenskou technikou a vojenskou výzbrojí mimo místa stálé dislokace vojenského útvaru nahradit zvýšenou ostrahou, než jaká je uvedena v § 28, prováděnou příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených bezpečnostních sborů na základě zvláštních právních předpisů21), příslušníky ozbrojených sil cizí moci nebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby cizí moci.
(1)
Míra zabezpečení jednací oblasti a zabezpečené oblasti opatřeními fyzické bezpečnosti se určuje pomocí bodových hodnot těchto opatření v závislosti na vyhodnocení rizik; bodové hodnoty a nejnižší míra zabezpečení jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.
(2)
Opatření fyzické bezpečnosti nebo kombinace více těchto opatření musí odpovídat alespoň nejnižší míře zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti a stanoví se v závislosti na vyhodnocení rizik a na stupni utajení utajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, nebo na kategorii zabezpečené oblasti.
(3)
Opatření podle odstavce 2 a opatření fyzické bezpečnosti objektu bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti schvaluje a stanoví odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba v projektu fyzické bezpečnosti.
(4)
Hodnocení rizik musí být prováděno průběžně a v případě potřeby musí být míra opatření fyzické bezpečnosti upravena.
(5)
Orgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel jsou povinni zajistit a pravidelně ověřovat, zda použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany utajovaných informací.
Projekt fyzické bezpečnosti
(1)
Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nacházejí zabezpečené oblasti kategorie Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, obsahuje
a)určení objektu a zabezpečených oblastí, včetně jejich hranic a určení kategorií a tříd zabezpečených oblastí
b)vyhodnocení rizik
c)způsob použití opatření fyzické bezpečnosti
d)provozní řád objektu a
e)plán zabezpečení objektu a zabezpečených oblastí v krizových situacích.
(2)
Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nachází zabezpečená oblast pouze kategorie Vyhrazené, obsahuje
a)určení objektu a zabezpečených oblastí, včetně jejich hranic a určení kategorií a tříd zabezpečených oblastí a
b)způsob použití opatření fyzické bezpečnosti.
(3)
Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nachází jednací oblast, obsahuje
a)určení objektu a jednací oblasti, včetně jejich hranic
b)vyhodnocení rizik
c)způsob použití opatření fyzické bezpečnosti
d)provozní řád objektu a
e)plán zabezpečení objektu a jednací oblasti v krizových situacích.
(4)
Projekt fyzické bezpečnosti objektu kategorie Přísně tajné, Tajné a Důvěrné bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti obsahuje
a)určení objektu včetně jeho hranic
b)způsob použití opatření fyzické bezpečnosti
c)provozní řád objektu a
d)plán zabezpečení objektu v krizových situacích.
(5)
Projekt fyzické bezpečnosti objektu kategorie Vyhrazené bez zabezpečené oblasti obsahuje určení objektu včetně jeho hranic.
(6)
Na projekt fyzické bezpečnosti se v případech podle § 30 odst. 3 použijí ustanovení odstavců 1 až 5 přiměřeně; rozsah projektu schvaluje a stanoví odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba.
(7)
Projekt fyzické bezpečnosti se ukládá u odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele.
Zmocňovací ustanovení Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na jednací oblasti z hlediska fyzické bezpečnosti a rizika úniku utajovaných informací formou kompromitujícího vyzařování, b) způsob ukládání utajovaných informací v závislosti na stupni jejich utajení (§ 24 odst. 6), c) organizační požadavky na provádění ostrahy (§ 28) a zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti touto ostrahou, včetně určení kategorie osob uvedených v § 28 odst. 4, a to v závislosti na stupni utajení utajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, na kategorii objektu, nebo na kategorii zabezpečené oblasti, d) podrobnosti režimových opatření (§ 29), e) požadavky na technické prostředky, uvedené v § 30 odst. 1, a zabezpečení objektů, jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti těmito prostředky, v závislosti na stupni utajení utajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, nebo na kategorii zabezpečené oblasti, anebo na kategorii objektu, f) bodové ohodnocení jednotlivých opatření fyzické bezpečnosti a bodovou hodnotu nejnižší míry zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti, včetně základní metody hodnocení rizik (§ 31 odst. 1 a 2), g) četnost a způsob zápisu o ověřování, zda použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany utajovaných informací, v závislosti na stupni utajení utajovaných informací (§ 31 odst. 5), h) obsah provozního řádu objektu a plánu zabezpečení objektů, zabezpečených oblastí a jednacích oblastí v krizových situacích [§ 32 odst. 1 písm. d) a e) a § 32 odst. 3 písm. d) a e)].
Hlava 6
Bezpečnost informačních a komunikačních systémů
Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací podle této hlavy vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Informační systém
(1)
Informačním systémem nakládajícím s utajovanými informacemi se pro účely tohoto zákona rozumí jeden nebo více počítačů, jejich programové vybavení, k tomu patřící periferní zařízení, správa tohoto informačního systému a k tomuto systému se vztahující procesy nebo prostředky schopné provádět sběr, tvorbu, zpracování, ukládání, zobrazení nebo přenos utajovaných informací (dále jen „informační systém“).
(2)
Informační systém musí být certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost [§ 46 odst. 1 písm. b)] a písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou. Způsobilost informačního systému cizí moci k nakládání s utajovanými informacemi ověřuje formou akreditace Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(3)
Informační systém podnikatele, který má přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, může být schválen do provozu jen v době platnosti prohlášení podnikatele; zánikem platnosti prohlášení podnikatele zaniká též schválení informačního systému do provozu.
(4)
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může z důvodu identifikovaných hrozeb nebo rizik stanovit provozovateli certifikovaného informačního systému zavedení dalších nutných bezpečnostních funkcí nebo opatření. Zavedení dalších nutných bezpečnostních funkcí nebo opatření oznámí provozovatel Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(5)
Nakládat s utajovanou informací lze pouze v informačním systému splňujícím podmínky podle odstavce 2 až 4.
(6)
Schválení informačního systému do provozu podle odstavce 2 musí odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba písemně oznámit Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost do 30 dnů od tohoto schválení.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)požadavky na informační systém a podmínky jeho bezpečného provozování v závislosti na stupni utajení utajovaných informací, s nimiž nakládá, a na bezpečnostním provozním módu
b)obsah bezpečnostní dokumentace informačního systému a
c)náležitosti oznámení provozovatele certifikovaného informačního systému o zavedení dalších nutných bezpečnostních funkcí nebo opatření Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Komunikační systém
(1)
Komunikačním systémem nakládajícím s utajovanými informacemi (dále jen „komunikační systém“) se pro účely tohoto zákona rozumí systém zajišťující přenos těchto informací mezi koncovými uživateli a zahrnující koncové komunikační zařízení, periferní zařízení, přenosové prostředí, kryptografické prostředky, obsluhu a provozní podmínky a postupy.
(2)
Komunikační systém nelze provozovat bez projektu bezpečnosti komunikačního systému schváleného Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. O schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, který jej bude provozovat.
(3)
Nakládat s utajovanou informací lze pouze v komunikačním systému splňujícím podmínky podle odstavce 2.
(4)
Komunikační systém musí být písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou.
(5)
Komunikační systém podnikatele, který má přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, může být schválen do provozu jen v době platnosti prohlášení podnikatele; zánikem platnosti prohlášení podnikatele zaniká též schválení komunikačního systému do provozu.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)obsah žádosti o schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému a
b)náležitosti projektu bezpečnosti komunikačního systému a způsob a podmínky jeho schvalování.
Manipulace s taktickou informací
(1)
Taktickou informací se pro účely tohoto zákona rozumí utajovaná informace s krátkou dobou trvání důvodu utajení. Taktická informace se zpracovává v informačním nebo komunikačním systému a při přenosu se chrání kryptografickou ochranou.
(2)
Ochrana taktické informace do stupně utajení Tajné může být zabezpečena též souborem opatření stanovených na základě vyhodnocení rizik. Podmínky odlišné manipulace s taktickou informací upravuje bezpečnostní standard.
Hlava 7
Ochrana utajovaných informací při zpracování v elektronické podobě v zařízení, které není součástí informačního nebo komunikačního systému
Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací podle této hlavy vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(1)
Při zpracování utajované informace v elektronické podobě v zařízení, které není součástí informačního nebo komunikačního systému, zejména v psacím stroji s pamětí a v zařízení umožňujícím kopírování, záznam nebo zobrazení utajované informace anebo její převod do jiného datového formátu, musí být zajištěna ochrana této utajované informace.
(2)
Orgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel jsou povinni
a)pro jimi provozované zařízení uvedené v odstavci 1 vydat bezpečnostní provozní směrnici; pouze v souladu s ní lze zpracovávat utajovanou informaci a
b)zaslat o provozovaném zařízení uvedeném v odstavci 1 Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost informace platné k 31. prosinci kalendářního roku nejpozději do 1. února následujícího kalendářního roku.
(3)
V bezpečnostní provozní směrnici podle odstavce 2 písm. a) se uvedou pro zařízení podle odstavce 1 a) způsob jeho bezpečného provozování, b) provozní směrnice pro jeho uživatele.
(4)
Podmínky bezpečného provozování zařízení uvedeného v odstavci 1 v závislosti na stupni utajení v něm zpracovávaných utajovaných informací a rozsah požadovaných informací podle odstavce 2 písm. b) stanoví prováděcí právní předpis.
Hlava 8
Kryptografická ochrana
Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací podle této hlavy vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(1)
Kryptografickým materiálem je kryptografický prostředek, materiál k zajištění jeho funkce nebo kryptografický dokument.
(2)
Kryptografické prostředky používané pro kryptografickou ochranu utajovaných informací musí být certifikovány Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost [§ 46 odst. 1 písm. c)]; v případě utajované informace poskytované cizí moci zpracovávané v akreditovaném nebo certifikovaném informačním systému lze použít i kryptografický prostředek schválený příslušným orgánem cizí moci, který je součástí akreditovaného nebo certifikovaného informačního systému.
(3)
Kryptografické pracoviště je pracoviště určené k zajištění výkonu kryptografické ochrany vždy nejméně v rozsahu bezpečnostní správy kryptografického materiálu nebo výroby a servisu kryptografického prostředku nebo materiálu k zajištění jeho funkce. Kryptografické pracoviště musí splňovat bezpečnostní standardy a musí být do provozu schváleno odpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem.
(4)
Kryptografické pracoviště určené k výrobě nebo testování materiálu k zajištění funkce kryptografického prostředku nebo které je centrálním distribučním a evidenčním místem kryptografického materiálu orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele, musí být před schválením do provozu odpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem certifikováno Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost [§ 46 odst. 1 písm. d)].
(5)
Orgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel, kteří vykonávají kryptografickou ochranu, musí vést evidence kryptografického materiálu, pracovníků kryptografické ochrany, provozní obsluhy kryptografických prostředků, kurýrů kryptografického materiálu a osob, které nakládají s kryptografickým materiálem podle § 42a.
Kontrolovaná kryptografická položka
(1)
Kontrolovanou kryptografickou položkou se rozumí neutajované zařízení nebo jeho součást, zařazené do seznamu podle odstavce 3, sloužící k ochraně informací při jejich zpracování nebo přenosu a využívající kryptografických metod.
(2)
Kontrolovanou kryptografickou položku lze použít pouze v souladu s bezpečnostním standardem.
(3)
Zařízení uvedené v odstavci 1 nebo jeho součást na základě písemné žádosti jeho výrobce, dovozce, distributora nebo uživatele Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost schválí a zařadí do jím vedeného seznamu kontrolovaných kryptografických položek v případě, že je to v souladu se záměry České republiky v oblasti zajišťování ochrany utajovaných informací.
Kontrolovaná položka
(1)
Kontrolovanou položkou se rozumí neutajované zařízení nebo jeho součást, které není kontrolovanou kryptografickou položkou.
(2)
Pro kontrolovanou položku se uplatní užívání obdobných metod k ochraně informací jako u kontrolované kryptografické položky.
(3)
Kontrolovanou položku lze použít pouze v souladu s bezpečnostním standardem.
(4)
Zařízení uvedené v odstavci 1 nebo jeho součást na základě písemné žádosti jeho výrobce, dovozce, distributora nebo uživatele Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost schválí a zařadí do jím vedeného seznamu kontrolovaných položek v případě, že je to v souladu se záměry České republiky v oblasti zajišťování ochrany utajovaných informací.
Výkon kryptografické ochrany
(1)
Výkonem kryptografické ochrany se rozumí
a)její bezpečnostní správa
b)speciální obsluha kryptografického prostředku, nebo
c)výroba nebo servis kryptografického prostředku nebo materiálu k zajištění jeho funkce.
(2)
Výkon kryptografické ochrany provádí pracovník kryptografické ochrany, který je
a)k výkonu kryptografické ochrany pověřen odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou
b)držitelem platného osvědčení fyzické osoby a poučení a
c)držitelem osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany (dále jen „osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti“).
Zvláštní odborná způsobilost pracovníka kryptografické ochrany a zkouška zvláštní odborné způsobilosti
(1)
Zvláštní odborná způsobilost pracovníka kryptografické ochrany (dále jen „zvláštní odborná způsobilost“) zahrnuje znalost předpisů z oblasti kryptografické ochrany utajovaných informací, schopnost jejich aplikace a další schopnosti podle § 38 odst. 1. Tyto znalosti a schopnosti ověřuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zkouškou zvláštní odborné způsobilosti (dále jen „odborná zkouška“). Odborná zkouška probíhá před zkušební komisí; to není podmínkou pro její část prováděnou podle odstavce 3 písm. b). Členy zkušební komise jmenuje odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo orgánu státu podle odstavce 3 písm. a). Tomu, kdo složil odbornou zkoušku, vydá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo orgán státu podle odstavce 3 písm.
a)osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti a vede o tom evidenci. Osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti se vydává nejdéle na 5 let.
(2)
Přihlášku k odborné zkoušce podává písemně odpovědná osoba orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo u jím pověřeného orgánu státu. Odborná zkouška se musí konat do 6 měsíců od podání přihlášky. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo jím pověřený orgán státu písemně oznámí tomu, kdo o odbornou zkoušku požádal, termín a místo konání odborné zkoušky; oznámení musí být odesláno nejpozději 20 dnů přede dnem konání odborné zkoušky. Ten, kdo při odborné zkoušce nevyhověl, ji může vykonat opakovaně. Opakovaná zkouška může být vykonána nejdříve po uplynutí 5 pracovních dnů ode dne neúspěšně vykonané zkoušky.
(3)
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může uzavřít s orgánem státu smlouvu o zajištění činnosti podle § 52, jejímž předmětem je provedení a) odborné zkoušky a vydání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, nebo b) části odborné zkoušky, týkající se § 38 odst. 1 písm. b) nebo c) a příslušné návaznosti na § 38 odst. 1 písm. a). Smlouvu podle písmene b) může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost uzavřít též s právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem.
Provozní obsluha kryptografického prostředku
(1)
Provozní obsluhou kryptografického prostředku se rozumí výkon uživatelských funkcí kryptografického prostředku.
(2)
Osoba, která provádí provozní obsluhu kryptografického prostředku podle odstavce 1, musí
a)být k této obsluze pověřena odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou
b)splňovat podmínky přístupu k utajované informaci podle § 6 odst. 1 nebo § 11 odst. 1 a
c)být k této obsluze zaškolena.
Manipulace s kryptografickým materiálem a kontrolovanou kryptografickou položkou
(1)
Manipulací s kryptografickým materiálem se rozumí způsob přenášení, přepravy, zapůjčování, ukládání nebo jiného nakládání s ním, včetně jeho vyřazování.
(2)
Kryptografický materiál lze evidovat a manipulovat s ním jen způsobem a prostředky, které zajistí ochranu kryptografického materiálu a splňují požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Fyzické osobě, která neprovádí činnosti podle § 38 odst. 1, lze umožnit přístup ke kryptografickému dokumentu, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, splňuje podmínky podle § 38 odst. 2 písm. b) a je prokazatelným způsobem řádně poučena v oblasti kryptografické ochrany.
(4)
Ochranu kryptografického prostředku a materiálu k zajištění jeho funkce do stupně utajení Důvěrné, bez nutnosti jejich ukládání, lze zajistit způsobem, při kterém je tento kryptografický prostředek a materiál trvale pod dohledem jejich oprávněného uživatele.
(5)
Kontrolovanou kryptografickou položku a kontrolovanou položku lze evidovat, provozovat, ukládat, přepravovat, vyvážet, kontrolovat a distribuovat způsobem, který zajistí její ochranu a splní požadavky bezpečnostního standardu.
Přeprava kryptografického materiálu a vývoz kryptografického prostředku
(1)
Přepravu kryptografického materiálu provádí kurýr kryptografického materiálu. Kurýrem kryptografického materiálu je osoba, která
a)byla k přepravě pověřena odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou
b)splňuje podmínky přístupu k utajované informaci podle § 6 odst. 1 nebo § 11 odst. 1, nejméně pro stupeň utajení přepravovaného kryptografického materiálu a
c)byla k přepravě zaškolena.
(2)
Z území České republiky lze vyvážet certifikovaný kryptografický prostředek [§ 46 odst. 1 písm. c)] pouze na základě povolení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Za vývoz se nepovažuje používání certifikovaného kryptografického prostředku mimo území České republiky orgánem státu.
(3)
Povolení podle odstavce 2 lze udělit na základě písemné žádosti. Povolení se vydává na vývoz konkrétního kryptografického prostředku a obsahuje též účel vývozu. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost povolení nevydá, jestliže by vývozem byla ohrožena utajovaná informace České republiky nebo utajovaná informace, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala; tuto skutečnost písemně oznámí žadateli o povolení. Na udělení povolení není právní nárok.
(4)
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vede evidenci povolení udělených podle odstavce 2.
Pokud fyzická osoba nakládá s kryptografickým materiálem jiným způsobem, než je uvedeno v § 38 odst. 1, § 40, § 41 odst. 3 nebo § 42, musí být k nakládání pověřena odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou a splňovat podmínky uvedené v § 38 odst. 2 písm. b) a c).
Kompromitace kryptografického materiálu
(1)
Kompromitací kryptografického materiálu se rozumí nakládání s kryptografickým materiálem, které způsobilo nebo by mohlo způsobit porušení ochrany utajované informace.
(2)
Kompromitaci kryptografického materiálu jsou orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel povinni neprodleně oznámit Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(1)
Distribuci a evidenci kryptografického materiálu České republiky, kryptografického materiálu Evropské unie a kryptografického materiálu distribuovaného na základě mezinárodní smlouvy, s výjimkou kryptografického materiálu pro vojenské účely, zajišťuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Distribuci a evidenci kryptografického materiálu Organizace Severoatlantické smlouvy a kryptografického materiálu pro vojenské účely zajišťuje Ministerstvo obrany.
(2)
Podmínky evidence, manipulace a kontroly kryptografického materiálu v České republice, zahrnující zejména možnost zřízení účtů pro kryptografický materiál v orgánech státu, u právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele, vedení evidencí, kontrolní funkce, povinnosti držitelů kryptografického materiálu vůči Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Ministerstvu obrany a zajištění kurýrní služby pro kryptografický materiál Evropské unie upraví bezpečnostní standard.
Kompromitující vyzařování Zmocňovací ustanovení Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti přihlášky k odborné zkoušce, b) organizaci, obsah a způsob provádění odborné zkoušky, c) náležitosti osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, d) minimální požadavky na zajištění bezpečnostní správy kryptografické ochrany, e) podrobnosti zajišťování provozu kryptografického prostředku, f) způsob zaškolování provozní obsluhy kryptografického prostředku a kurýra kryptografického materiálu a vzor potvrzení o zaškolení provozní obsluhy kryptografického prostředku a kurýra kryptografického materiálu, g) podrobnosti způsobu vyznačování náležitostí na utajované informaci z oblasti kryptografické ochrany, zejména podle druhu kryptografického materiálu, h) druhy a náležitosti administrativních pomůcek kryptografické ochrany a požadavky na vedení těchto pomůcek, i) bližší požadavky na způsob a prostředky manipulace s kryptografickým materiálem, j) obsah žádosti pro udělení povolení pro vývoz certifikovaného kryptografického prostředku z území České republiky a náležitosti povolení, k) způsob vedení evidencí uvedených v § 37 odst. 5, l) kategorie kryptografických pracovišť, typy činností na kryptografickém pracovišti a minimální požadavky na jejich zabezpečení, m) podmínky ochrany kryptografického prostředku a materiálu k zajištění jeho funkce podle § 41 odst. 4.
(1)
Ochranou utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné před jejich únikem kompromitujícím vyzařováním je zabezpečení elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti, jednací oblasti nebo objektu.
(2)
Je-li ochrana utajované informace před únikem kompromitujícím vyzařováním zabezpečena stínicí komorou, musí být tato komora certifikována Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost [§ 46 odst. 1 písm. e)].
(3)
Ověřování způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti, jednací oblasti nebo objektu k ochraně před únikem utajované informace kompromitujícím vyzařováním zajišťuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost při certifikaci informačního systému nebo kryptografického prostředku, při schvalování projektu bezpečnosti komunikačního systému nebo na základě odůvodněné písemné žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele v souvislosti s ochranou utajovaných informací.
(4)
K provádění měření možného úniku utajovaných informací podle odstavce 3 může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost uzavřít s orgánem státu, právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění této činnosti.
(5)
K provádění měření zařízení, zabezpečené oblasti, jednací oblasti nebo objektu podle odstavce 3, které jsou provozovány nebo užívány zpravodajskými službami, jsou oprávněny zpravodajské služby. V těchto případech se smlouva podle § 52 neuzavírá. Zprávy o provedeném měření a protokoly měření podle odstavce 3 se ukládají u zpravodajské služby a předkládají se Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost na jeho žádost.
(6)
Při provádění měření podle odstavce 5 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a bezpečnostních standardů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Hlava 9
Certifikace
Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací podle této hlavy vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Společná ustanovení
(1)
Certifikace je postup, jímž Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
a)ověřuje způsobilost technického prostředku k ochraně utajovaných informací
b)ověřuje způsobilost informačního systému k nakládání s utajovanými informacemi
c)ověřuje způsobilost kryptografického prostředku k ochraně utajovaných informací
d)ověřuje způsobilost kryptografického pracoviště pro vykonávání činností podle § 37 odst. 4, nebo
e)ověřuje způsobilost stínicí komory k ochraně utajovaných informací.
(2)
Zjistí-li Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost způsobilost podle odstavce 1, certifikát technického prostředku, certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředku, certifikát kryptografického pracoviště nebo certifikát stínicí komory vydá.
(3)
Certifikáty podle odstavce 2 jsou veřejnými listinami.
(4)
Certifikát technického prostředku obsahuje
a)evidenční číslo certifikátu
b)název a typové označení technického prostředku
c)identifikaci výrobce technického prostředku obchodní firmou (dále jen „firma“) nebo názvem, identifikačním číslem osoby (dále jen „identifikační číslo“) a sídlem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem, příjmením a místem trvalého pobytu, jde-li o osobu fyzickou
d)identifikaci držitele certifikátu technického prostředku podle písmene c)
e)hodnocení technického prostředku
f)datum vydání a dobu platnosti certifikátu a
g)otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu; otisk úředního razítka se nevyžaduje, byl-li certifikát vydán v elektronické podobě.
(5)
Certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředku, certifikát kryptografického pracoviště a certifikát stínicí komory obsahuje
a)evidenční číslo certifikátu
b)identifikaci držitele certifikátu podle odstavce 4 písm. c)
c)datum vydání a dobu platnosti certifikátu a
d)otisk úředního razítka Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a podpis oprávněného zástupce Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost; otisk úředního razítka se nevyžaduje, byl-li certifikát vydán v elektronické podobě.
(6)
Certifikát informačního systému vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje identifikaci informačního systému a stupeň utajení utajovaných informací, pro který byla způsobilost informačního systému ověřena.
(7)
Certifikát kryptografického prostředku vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje a) identifikaci kryptografického prostředku, b) identifikaci výrobce kryptografického prostředku podle odstavce 4 písm. c) a c) stupeň utajení utajovaných informací, pro který byla způsobilost kryptografického prostředku schválena.
(8)
Certifikát kryptografického pracoviště vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje
a)identifikaci kryptografického pracoviště
b)rozsah způsobilosti kryptografického pracoviště a
c)kategorii kryptografického pracoviště.
(9)
Certifikát stínicí komory vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje a) identifikaci stínicí komory, pro kterou je vydáván, b) identifikaci výrobce stínicí komory podle odstavce 4 písm. c) a c) stupeň utajení utajovaných informací, pro který byla způsobilost stínicí komory schválena.
(10)
Není-li Úřadem nebo Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost zjištěna způsobilost podle odstavce 1, rozhodne o nevydání certifikátu. Proti rozhodnutí o nevydání certifikátu podle odstavce 1 písm. b) a c) není odvolání přípustné.
(11)
Úřad rozhoduje o zániku platnosti certifikátu v případech uvedených v § 47 odst. 4 písm. b). Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhoduje o zániku platnosti certifikátu v případech uvedených v § 48 odst. 4 písm. d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. d) a § 51 odst. 4 písm. d). Odvolání podané proti rozhodnutí Úřadu nebo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu informačního systému a certifikátu kryptografického prostředku není odvolání přípustné.
(12)
Jestliže platnost certifikátu, který nebyl vydán v elektronické podobě, zanikla podle § 48 odst. 4 písm. b) a d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. b) a d) nebo § 51 odst. 4 písm. b) a d), je držitel certifikátu povinen do 5 dnů ode dne doručení oznámení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost odevzdat certifikát Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Jestliže platnost certifikátu, který nebyl vydán v elektronické podobě, zanikla podle § 47 odst. 4 písm. b), je držitel certifikátu povinen do 5 dnů ode dne doručení oznámení Úřadu odevzdat certifikát Úřadu.
(13)
Přílohou certifikátu informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště nebo stínicí komory je certifikační zpráva, která obsahuje zásady a podmínky jejich provozování. V příloze certifikátu technického prostředku mohou být stanoveny podmínky jeho používání.
(14)
Úřad ověřuje způsobilost technického prostředku podle odstavce 1 písm.
a)na základě posudku vlastností technického prostředku (dále jen „posudek“). K vydávání posudku podle věty první může Úřad uzavřít s orgánem státu, právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění činnosti.
(15)
K provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e) může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost uzavřít s orgánem státu, právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění těchto činností; to neplatí, jde-li o ověřování způsobilosti informačního systému, kryptografického prostředku nebo pracoviště anebo stínící komory, které mají být provozovány zpravodajskými službami.
(16)
Seznam orgánů státu, právnických osob podle § 60b a podnikatelů, s nimiž je uzavřena smlouva podle § 52, s výjimkou zpravodajských služeb, zveřejňuje Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v příslušném věstníku nebo na svých internetových stránkách.
(17)
K provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e), které z důvodu utajení nelze provést Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, jde-li o informační systém, kryptografický prostředek, kryptografické pracoviště nebo stínicí komoru, které mají být provozovány zpravodajskými službami, jsou oprávněny tyto zpravodajské služby. V těchto případech zpravodajské služby předloží Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost výsledky provedení dílčích úloh a na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost k nahlédnutí též protokoly o provedení dílčích úloh.
(18)
Při provádění dílčích úloh podle odstavce 17 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a bezpečnostních standardů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(19)
Účastníkem řízení o certifikaci nebo o zrušení platnosti certifikátu je žadatel podle § 47 odst. 1, § 48 odst. 1, § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 a § 51 odst. 1.
Žádost o certifikaci technického prostředku a platnost certifikátu technického prostředku
(1)
O certifikaci technického prostředku písemně žádá u Úřadu výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel technického prostředku. K žádosti se přiloží posudek podle § 46 odst. 14 a dokumentace nezbytná pro provedení certifikace technického prostředku.
(2)
Dobu platnosti certifikátu technického prostředku stanoví Úřad nejdéle na dobu 5 let.
(3)
Seznam certifikovaných technických prostředků, kromě technických prostředků certifikovaných na žádost uživatele technického prostředku, je zveřejňován na internetových stránkách Úřadu.
(4)
Platnost certifikátu technického prostředku zaniká
a)uplynutím doby jeho platnosti, nebo
b)rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu v případě, že vyráběný technický prostředek nesplňuje požadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů nebo není ve shodě s posuzovaným technickým prostředkem.
(5)
Zanikla-li platnost certifikátu technického prostředku podle odstavce 4, Úřad tento technický prostředek vyřadí ze seznamu zveřejňovaného podle odstavce 3.
(6)
Technický prostředek používaný k ochraně utajovaných informací lze nadále používat i po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu.
(7)
Úřad může při certifikaci technického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu technického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm cizí moci.
Žádost o certifikaci informačního systému a platnost certifikátu informačního systému
(1)
O certifikaci informačního systému písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, který bude informační systém provozovat.
(2)
Ten, kdo o certifikaci informačního systému podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.
(3)
Dobu platnosti certifikátu informačního systému stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Platnost certifikátu informačního systému je pro stupeň utajení
a)Přísně tajné, Tajné a Důvěrné nejdéle 3 roky a
b)Vyhrazené nejdéle 5 let.
(4)
Platnost certifikátu informačního systému zaniká
a)uplynutím doby jeho platnosti
b)v případě informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi stupně utajení Důvěrné nebo vyššího zánikem platnosti osvědčení podnikatele
c)zrušením orgánu státu nebo zánikem právnické osoby podle § 60b
d)rozhodnutím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu, přestal-li být informační systém způsobilý k nakládání s utajovanými informacemi, nebo
e)oznámením orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele, který je držitelem certifikátu, o zrušení informačního systému.
(5)
Má-li být informační systém používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci informačního systému. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu informačního systému.
(6)
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je povinen rozhodnout o certifikaci informačního systému do 1 roku od zahájení řízení o certifikaci, ve zvlášť složitých případech do 2 let; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, nejvýše však o 6 měsíců.
Žádost o certifikaci kryptografického prostředku a platnost certifikátu kryptografického prostředku
(1)
O certifikaci kryptografického prostředku písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel kryptografického prostředku. Žádá-li o certifikaci kryptografického prostředku podnikatel, musí být držitelem platného osvědčení podnikatele pro přístup k utajované informaci podle § 20 odst. 1 písm. a).
(2)
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost žádost podle odstavce 1 rozhodnutím odmítne, není-li v souladu se záměry České republiky v oblasti zajišťování ochrany utajovaných informací kryptografickou ochranou. Proti rozhodnutí podle věty první není odvolání přípustné a nelze jej ani přezkoumat soudem.
(3)
Ten, kdo o certifikaci kryptografického prostředku podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost kryptografický prostředek v potřebném počtu a dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.
(4)
Dobu platnosti certifikátu kryptografického prostředku stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na dobu nejdéle 5 let.
(5)
Platnost certifikátu kryptografického prostředku zaniká
a)uplynutím doby jeho platnosti, nebo
b)rozhodnutím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu, přestal-li být kryptografický prostředek způsobilý k ochraně utajovaných informací.
(6)
Má-li být kryptografický prostředek používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci kryptografického prostředku. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu kryptografického prostředku.
(7)
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může při certifikaci kryptografického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu kryptografického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm cizí moci.
(8)
Řízení o certifikaci kryptografického prostředku lze též přerušit současně s odesláním žádosti adresované zahraničnímu subjektu o informaci nezbytnou pro spolehlivé zjištění stavu věci.
(9)
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může stanovit při certifikaci kryptografického prostředku jeho způsobilost k ochraně taktické informace.
(10)
Pro lhůty pro vydání rozhodnutí platí § 48 odst. 6.
Žádost o certifikaci kryptografického pracoviště a platnost certifikátu kryptografického pracoviště
(1)
O certifikaci kryptografického pracoviště písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, u kterého má být kryptografické pracoviště provozováno. Žádá-li o certifikaci kryptografického pracoviště podnikatel, musí být držitelem platného osvědčení podnikatele.
(2)
Ten, kdo o certifikaci kryptografického pracoviště podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.
(3)
Dobu platnosti certifikátu kryptografického pracoviště stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na dobu nejdéle 3 let.
(4)
Platnost certifikátu kryptografického pracoviště zaniká
a)uplynutím doby jeho platnosti
b)zánikem platnosti osvědčení podnikatele
c)zrušením orgánu státu nebo zánikem právnické osoby podle § 60b
d)rozhodnutím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu, přestalo-li být kryptografické pracoviště způsobilé pro vykonávání určených činností, nebo
e)oznámením orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele, který je držitelem certifikátu, o zrušení kryptografického pracoviště.
(5)
Má-li být kryptografické pracoviště využíváno i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci kryptografického pracoviště. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu kryptografického pracoviště.
(6)
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je povinen rozhodnout o certifikaci kryptografického pracoviště do 6 měsíců od zahájení řízení o certifikaci, ve zvlášť složitých případech do 1 roku; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, nejvýše však o 3 měsíce.
Žádost o certifikaci stínicí komory a platnost certifikátu stínicí komory
(1)
O certifikaci stínicí komory písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, u kterého je stínicí komora používána.
(2)
Ten, kdo o certifikaci stínicí komory podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.
(3)
Dobu platnosti certifikátu stínicí komory stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na dobu nejdéle 5 let.
(4)
Platnost certifikátu stínicí komory zaniká
a)uplynutím doby jeho platnosti
b)zánikem platnosti osvědčení podnikatele
c)zrušením orgánu státu nebo zánikem právnické osoby podle § 60b, nebo
d)rozhodnutím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu, přestala-li být stínicí komora způsobilá k ochraně utajovaných informací.
(5)
Má-li být stínicí komora používána i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jejího certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci stínicí komory. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 12 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu stínicí komory.
(6)
Pro lhůty pro vydání rozhodnutí platí § 50 odst. 6.
Smlouva o zajištění činnosti
(1)
Smlouva o zajištění činnosti (dále jen „smlouva“) uvedená v § 39 odst. 3, § 45 odst. 4 a § 46 odst. 14 a 15 se uzavírá na dobu určitou nebo neurčitou. Smlouva musí mít písemnou formu. Projev vůle účastníků smlouvy musí být na téže listině.
(2)
Smlouvu lze uzavřít s orgánem státu, právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem na základě jejich písemné žádosti, a to pouze tehdy, budou-li činnosti, jež jsou předmětem smlouvy
a)prováděny odborně způsobilými zaměstnanci státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele
b)zajištěny u orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele organizačně, technicky a materiálně.
(3)
Smlouvu s podnikatelem lze dále uzavřít pouze tehdy, je-li
a)jeho sídlo na území České republiky
b)držitelem platného osvědčení podnikatele příslušného stupně utajení; tato podmínka neplatí, má-li být uzavřena smlouva k vydávání posudku uvedená v § 46 odst. 14 a 15.
(4)
Smlouva musí obsahovat
a)označení účastníků smlouvy
b)vymezení předmětu smlouvy a jeho rozsahu
c)práva a povinnosti účastníků smlouvy
d)způsob kontroly prováděné Úřadem nebo Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost podle odstavce 6
e)způsob a podmínky odstoupení účastníků od smlouvy
f)souhlas se zveřejněním technického prostředku na internetových stránkách Úřadu, jde-li o smlouvu k vydávání posudku uvedenou v § 46 odst. 14.
(5)
V podmínkách podle odstavce 4 písm. e) musí být též stanoveno, že Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost odstoupí od smlouvy v případě, že druhý účastník smlouvy poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, prováděcími právními předpisy nebo uzavřenou smlouvou.
(6)
Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost kontroluje, zda druhý účastník smlouvy dodržuje ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a uzavřené smlouvy.
(7)
Změnit obsah smlouvy lze pouze písemnou dohodou účastníků smlouvy.
(8)
Smlouvu lze vypovědět pouze písemnou formou.
(9)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se v ostatním přiměřeně ustanovení občanského zákoníku.
Zmocňovací ustanovení Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti žádosti o certifikaci technického prostředku, dokumentaci nezbytnou k provedení certifikace technického prostředku, pravidla pro stanovení doby platnosti certifikátu technického prostředku, pravidla a způsob používání technického prostředku po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu a vzor certifikátu technického prostředku, b) náležitosti žádosti a opakované žádosti o certifikaci informačního systému, certifikaci kryptografického prostředku, certifikaci kryptografického pracoviště a certifikaci stínící komory, a dokumentaci nezbytnou k provedení certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, certifikace kryptografického pracoviště a certifikace stínící komory, c) způsob a podmínky provádění certifikace nebo akreditace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, certifikace kryptografického pracoviště a certifikace stínící komory a jejich opakování a obsah certifikační zprávy podle § 46 odst. 13, d) vzory certifikátu informačního systému, certifikátu kryptografického prostředku, certifikátu kryptografického pracoviště a certifikátu stínící komory, e) náležitosti žádosti o ověření způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu k ochraně před únikem utajované informace kompromitujícím vyzařováním a způsob hodnocení jejich způsobilosti a f) náležitosti žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele o uzavření smlouvy podle § 52.
Hlava 10
Osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele
(1)
Osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele jsou veřejnými listinami.
(2)
Osvědčení fyzické osoby obsahuje
a)jméno, příjmení, rodné příjmení
b)den, měsíc, rok a místo narození
c)státní občanství
d)uvedení nejvyššího stupně utajení utajované informace, pro přístup k níž osvědčení fyzické osoby opravňuje
e)datum vydání a dobu platnosti a
f)otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu.
(3)
Osvědčení podnikatele obsahuje
a)identifikaci podnikatele firmou nebo názvem a identifikačním číslem, jde-li o právnickou osobu, a jménem a příjmením nebo firmou a identifikačním číslem, jde-li o fyzickou osobu
b)uvedení nejvyššího stupně utajení utajované informace, pro přístup k níž osvědčení podnikatele opravňuje
c)formu přístupu podle § 20
d)datum vydání a dobu platnosti a
e)otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu.
(4)
V případě změny některého údaje obsaženého v osvědčení fyzické osoby nebo v osvědčení podnikatele vydá Úřad bezodkladně nové osvědčení fyzické osoby nebo nové osvědčení podnikatele. Přístup k utajované informaci není do doby doručení nového osvědčení dotčen.
Platnost osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele je pro stupeň utajení a) Přísně tajné 5 let a b) Tajné a Důvěrné 10 let.
(1)
Platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele zaniká
a)uplynutím doby jeho platnosti
b)dnem vykonatelnosti rozhodnutí Úřadu (§ 123 odst. 3, § 126 odst. 4) o zrušení jeho platnosti
c)úmrtím fyzické osoby, nebo byla-li prohlášena za mrtvou
d)zrušením nebo zánikem podnikatele
e)ohlášením jeho odcizení nebo ztráty
f)ohlášením takového poškození, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost
g)jde-li o osvědčení fyzické osoby vydané Úřadem 1. vznikem služebního poměru příslušníka zpravodajské služby, 2. převedením příslušníka bezpečnostního sboru na služební místo v Bezpečnostní informační službě nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace, 3. služebním zařazením vojáka na služební místo ve Vojenském zpravodajství, 4. vznikem pracovního poměru zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby, nebo 5. dnem, kdy začne být fyzická osoba osobou uvedenou v § 141 odst. 1
h)jde-li o osvědčení fyzické osoby vydané příslušnou zpravodajskou službou 1. skončením služebního poměru příslušníka zpravodajské služby, 2. převedením příslušníka Bezpečnostní informační služby nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace na služební místo v jiném bezpečnostním sboru, 3. služebním zařazením příslušníka Vojenského zpravodajství na služební místo mimo tuto zpravodajskou službu, nebo 4. skončením základního pracovněprávního vztahu zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby
i)jde-li o osvědčení fyzické osoby vydané Ministerstvem vnitra, dnem, kdy přestane být fyzická osoba osobou uvedenou v § 141 odst. 1
j)vrácením jeho držitelem tomu, kdo jej vydal
k)dnem doručení nového osvědčení fyzické osoby, nebo
l)dnem doručení nového osvědčení podnikatele pro stejnou formu přístupu podnikatele k utajované informaci.
(2)
Při zániku platnosti osvědčení podnikatele podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo j) je podnikatel povinen utajovanou informaci, která mu byla poskytnuta, odevzdat tomu, kdo mu ji poskytl nebo do jehož oblasti věcné působnosti náleží; nelze-li tak učinit, je povinen odevzdat ji Úřadu. Utajované informace, které u podnikatele vznikly, je povinen předat orgánu státu, do jehož působnosti utajované informace náleží, není-li jej, Úřadu. Odevzdání a předání utajované informace podle tohoto odstavce je podnikatel povinen provést neprodleně po zániku platnosti osvědčení podnikatele.
(3)
Při zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a), b) nebo j) je odpovědná osoba nebo ten, kdo provedl poučení, povinen zajistit, aby tato fyzická osoba neměla přístup k utajované informaci. V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. j) Úřad písemně vyrozumí její odpovědnou osobu o zániku platnosti osvědčení fyzické osoby; Úřad postupuje stejně i v případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. k), pokud jde o osvědčení fyzické osoby vydané pro nižší stupeň utajení.
(4)
Pokud držitel osvědčení fyzické osoby nebo podnikatele do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 1 písm. e) nebo f) požádá písemně Úřad o vydání osvědčení nového, přístup fyzické osoby nebo podnikatele k utajované informaci není zánikem platnosti původního osvědčení dotčen; Úřad vydá do 5 dnů od doručení žádosti osvědčení nové, které nahrazuje původní. Pokud nebude podána žádost podle věty první, postupuje Úřad podle odstavce 3 věty druhé.
(5)
V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. k) není přístup k utajované informaci dotčen, pokud bude fyzická osoba poučena do 15 dnů ode dne tohoto zániku.
(1)
V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle § 56 odst. 1 písm. g) vydá příslušná zpravodajská služba nebo Ministerstvo vnitra této fyzické osobě nové osvědčení, které nahrazuje osvědčení původní, a to ke dni vzniku jejího služebního nebo pracovního poměru nebo ke dni, kdy se tato fyzická osoba stala osobou uvedenou v § 141 odst. 1.
(2)
V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle § 56 odst. 1 písm. h) a i) vydá této fyzické osobě nové osvědčení, jež nahrazuje osvědčení původní, a) příslušná zpravodajská služba, a to ke dni, kdy této fyzické osobě vznikl služební poměr příslušníka zpravodajské služby nebo základní pracovněprávní vztah zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby, b) Ministerstvo vnitra, a to ke dni, kdy se tato fyzická osoba stala osobou uvedenou v § 141 odst. 1, nebo c) Úřad v ostatních případech, a to ke dni následujícímu po dni zániku platnosti původního osvědčení. Nové osvědčení fyzické osoby Úřad vydá na základě písemné žádosti této fyzické osoby, a to do 5 dnů ode dne doručení žádosti. Žádost o vydání nového osvědčení fyzické osoby lze podat do 30 dnů ode dne zániku platnosti původního osvědčení; přílohou žádosti musí být potvrzení příslušné zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra podle odstavce 3.
(3)
Příslušná zpravodajská služba nebo Ministerstvo vnitra potvrdí v případě postupu podle odstavce 2 písm. c) zánik platnosti osvědčení fyzické osoby na základě žádosti této fyzické osoby, a to do 5 dnů ode dne doručení žádosti. V potvrzení se uvede označení orgánu státu, který původní osvědčení fyzické osoby vydal, údaje uvedené v § 54 odst. 2 písm. a) až e) a den zániku platnosti tohoto osvědčení.
(4)
Orgán státu, který vydal nové osvědčení fyzické osoby, si písemně vyžádá bezpečnostní svazek této osoby od orgánu státu, který vydal původní osvědčení; bezpečnostní svazek se předá do 5 dnů ode dne doručení této žádosti.
Zvláštní přístup k utajované informaci Osvědčení fyzické osoby pro cizí moc a osvědčení podnikatele pro cizí moc
(1)
Má-li mít fyzická osoba nebo podnikatel přístup k utajované informaci cizí moci, musí splňovat podmínky podle § 11 nebo § 15 písm. b), a požaduje-li tak cizí moc, být též držitelem osvědčení pro cizí moc.
(2)
Je-li to v souladu s bezpečnostními a ekonomickými zájmy České republiky a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodní smlouvy a neprobíhá-li s danou osobou řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, Úřad na základě písemné odůvodněné žádosti držitele platného osvědčení fyzické osoby nebo platného osvědčení podnikatele vydává
a)osvědčení fyzické osoby pro cizí moc, nebo
b)osvědčení podnikatele pro cizí moc.
(3)
Pokud je žádost podle odstavce 2 podána současně s žádostí podle § 94 nebo 96 nebo v průběhu řízení podle části čtvrté o této žádosti, Úřad postupuje podle odstavce 2 neprodleně po vydání osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele.
(4)
Osvědčení podle odstavce 2 je veřejnou listinou.
(5)
Osvědčení podle odstavce 2 obsahuje náležitosti uvedené v § 54 s tím, že označení nejvyššího stupně utajení utajované informace, pro přístup k níž toto osvědčení opravňuje, se uvádí včetně zkratky ve smyslu § 21 odst. 2.
(6)
Osvědčení podle odstavce 2 potvrzuje, že u jeho držitele bylo provedeno bezpečnostní řízení podle části čtvrté a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele daného stupně utajení; v případě osvědčení podnikatele potvrzuje též formy přístupu podnikatele k utajované informaci podle § 20.
(7)
Osvědčení podle odstavce 2 se vydává na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu, na kterou je vydáno osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele.
(8)
Platnost osvědčení uvedeného v odstavci 2 zaniká a) zánikem platnosti osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, nejde-li o zánik podle § 56 odst. 1 písm. e) nebo f) a fyzická osoba nebo podnikatel ve lhůtě 15 dnů požádal o vydání osvědčení nového (§ 56 odst. 4), nebo b) z důvodů stanovených v § 56 odst. 1 písm. a), e), f) nebo j).
(9)
Platnost osvědčení podle odstavce 2 nezaniká z důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm.
a)do doby rozhodnutí o žádosti podle § 94 odst. 3 nebo § 96 odst. 3, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti osvědčení, pokud byla žádost podána v době, kdy byl vyhlášen válečný stav nebo pro celé území České republiky nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“), nebo byl-li krizový stav vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti.
(10)
V případě změny některého údaje obsaženého v osvědčení podle odstavce 2 vydá Úřad bezodkladně nové osvědčení podle odstavce 2. Úřad do 5 dnů vydá též osvědčení podle odstavce 2, pokud držitel tohoto osvědčení do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle § 56 odst. 1 písm. e) nebo f) požádá o vydání osvědčení nového. Přístup k utajované informaci cizí moci není do doby doručení nového osvědčení podle odstavce 2 dotčen.
(11)
Držitel osvědčení podle odstavce 2 je povinen odevzdat je do 15 dnů Úřadu, zanikla-li a) platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele podle § 56 odst. 1 písm. b) nebo g) až l), b) platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele podle § 56 odst. 1 písm. e) a f) a v důsledku toho zanikl přístup k utajované informaci, c) jeho platnost z důvodů stanovených v § 56 odst. 1 písm. f), nebo d) jeho platnost doručením nového osvědčení podle odstavce 2 v souvislosti s postupem podle odstavce 8.
(12)
Na základě odůvodněné písemné žádosti právnické osoby podle § 60b Úřad vydá, je-li to požadavek jejího zahraničního partnera nebo cizí moci, časově omezené potvrzení o rozsahu ochrany utajovaných informací, zajištěné podle § 5 u právnické osoby podle § 60b. Před vydáním potvrzení Úřad v nezbytné míře ověří splnění podmínek tohoto zákona.
(1)
Osobami, které mají přístup k utajované informaci všech stupňů utajení bez platného osvědčení fyzické osoby a poučení, jsou
a)prezident republiky
b)poslanci a senátoři Parlamentu
c)členové vlády
d)veřejný ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce
e)soudci a
f)prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu.
(2)
Osoby uvedené v odstavci 1 mají přístup k utajované informaci ode dne zvolení nebo jmenování do funkce po dobu jejího výkonu a v rozsahu nezbytném pro její výkon.
(3)
Přístup k utajovaným informacím bez platného osvědčení fyzické osoby lze umožnit fyzické osobě jednající ve prospěch zpravodajské služby24), informátorovi25) nebo fyzické osobě, které je poskytována zvláštní nebo krátkodobá ochrana podle zvláštního právního předpisu26), nebo příslušníku zpravodajské služby, který je zařazen v záloze zvláštní27) nebo určen do zvláštní dispozice58). Poučení této osoby provede ten, kdo jí přístup k utajované informaci umožní. Této osobě lze umožnit přístup k utajované informaci cizí moci pouze v souladu s požadavky této cizí moci.
(4)
Zvláštní právní předpis28) stanoví, které fyzické osoby a za jakých podmínek mají přístup k utajované informaci bez platného osvědčení fyzické osoby v trestním řízení, v občanském soudním řízení, ve správním řízení a v soudním řízení správním, a to v rozsahu nezbytném pro uplatnění jejich práv a plnění povinností v těchto řízeních. Přístup k utajovaným informacím lze v těchto případech umožnit pouze na základě poučení podle odstavce 5.
(5)
Poučení podle § 2 písm. i) u osob uvedených v odstavci 4 provede ten, o němž to stanoví zvláštní právní předpis28). Poučení se provede přiměřeně způsobem uvedeným v § 9 odst. 1; poučení musí dále obsahovat spisové označení věci, která je předmětem řízení, a poučení o tom, že údaje o osobách, které mají přístup k utajované informaci podle odstavce 4, jsou Úřadem evidovány a mohou být využity způsobem stanoveným tímto zákonem.
(6)
Osoby uvedené v odstavcích 1 a 4 nemají přístup k utajované informaci cizí moci, nejde-li o prezidenta republiky, poslance a senátora Parlamentu, člena vlády a soudce rozhodujícího ve věcech, kde se nakládá s utajovanou informací cizí moci, kteří musí být před prvním přístupem k utajované informaci cizí moci informováni o právech a povinnostech v oblasti ochrany utajovaných informací cizí moci. V trestním řízení mají přístup k utajované informaci cizí moci po předchozím souhlasu cizí moci též přísedící rozhodující ve věcech, kde se nakládá s utajovanou informací cizí moci, obviněný, zúčastněná osoba, poškozený, jejich zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec, důvěrník, obhájce, znalec a tlumočník, a to v rozsahu nezbytném pro uplatnění jejich práv a plnění povinností v takovém řízení. Před prvním přístupem k utajované informaci cizí moci v řízení musí být osoby podle věty druhé poučeny postupem podle odstavce 5 o právech a povinnostech v oblasti ochrany utajovaných informací cizí moci. Poučení provede v přípravném řízení policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu. Poučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučení provedl; ten, kdo poučení provedl, jeden výtisk poučení předá fyzické osobě, jeden výtisk založí do spisu a kopii zašle Úřadu; kopii poučení lze Úřadu zaslat i elektronicky.
(1)
Osobami, které mají přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené bez platného oznámení po dobu trvání služebního nebo pracovního poměru a v rozsahu nezbytném pro jeho výkon, jsou
a)příslušníci bezpečnostních sborů
b)státní zaměstnanci
c)vojáci v činné službě a
d)státní zástupci, pokud jsou poučené a zařazené na místě nebo vykonávají funkci, na kterých je nezbytné mít přístup k utajovaným informacím, a které jsou uvedené v přehledu podle § 69 odst. 1 písm. b).
(2)
Pro poučení osob uvedených v odstavci 1 se použije § 9 odst. 1 obdobně.
(3)
V případě skončení služebního nebo pracovního poměru nebo při změně služebního úřadu fyzických osob uvedených v odstavci 1 se má za to, že fyzická osoba poučena není, a v případě, že měla přístup k utajované informaci, se dále postupuje podle § 11a.
(1)
Zpravodajská služba může umožnit přístup k utajované informaci fyzické osobě, která není držitelem osvědčení fyzické osoby nebo nemá přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, nebo podnikateli, který není držitelem osvědčení podnikatele nebo nemá přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, je-li to nezbytné
a)pro plnění povinnosti uložené této fyzické osobě nebo podnikateli jiným právním předpisem, nebo
b)v rámci zpravodajských operací.
(2)
V případě přístupu k utajované informaci podle odstavce 1 se postup podle § 60 odst. 2 až 6 použije obdobně.
(1)
Policie může umožnit přístup k utajované informaci fyzické osobě, která není držitelem osvědčení fyzické osoby nebo nemá přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, je-li to nezbytné pro plnění povinnosti uložené této fyzické osobě jiným právním předpisem v souvislosti s plněním úkolů policie v oblasti poskytování zvláštní ochrany a pomoci59), krátkodobé ochrany, zajišťování bezpečnosti chráněných objektů a prostorů a určených osob60) a provádění sledování osob a věcí61). Postup podle věty první se nepoužije v případě přístupu k utajované informaci cizí moci a utajované informaci stupně utajení Přísně tajné.
(2)
V případě přístupu k utajované informaci podle odstavce 1 se postup podle § 60 odst. 2 až 5 použije obdobně s tím, že písemný záznam ani poučení se Úřadu nezasílají, ale ukládají se u policie.
Jednorázový přístup k utajované informaci
(1)
Na základě písemné žádosti odpovědné osoby může Úřad ve výjimečných a odůvodněných případech vydat souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaci se stupněm utajení o jeden vyšším, než na který je vydáno platné osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 6 měsíců.
(2)
Souhlas podle odstavce 1 lze podnikateli vydat pouze pro přístup k utajované informaci podle § 20 odst. 1 písm. b).
(3)
Souhlas s jednorázovým přístupem podle odstavce 1 může u příslušníků zpravodajských služeb vydat ředitel příslušné zpravodajské služby a v případech příslušníků policie podle § 141 odst. 1 ministr vnitra, a to na základě písemné žádosti příslušného služebního funkcionáře.
(4)
Žádost podle odstavce 1 obsahuje
a)zdůvodnění jednorázového přístupu
b)označení oblasti utajovaných informací, ke kterým má být jednorázový přístup umožněn
c)kopii osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele
d)požadovanou dobu jednorázového přístupu a
e)v případě podnikatele písemný souhlas poskytovatele utajované informace s vydáním souhlasu podle odstavce 1.
(5)
Úřad vydá souhlas podle odstavce 1 neprodleně, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení žádosti. Odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba, která po vydání souhlasu Úřadu umožní přístup fyzické osoby k utajované informaci podle odstavce 1 nebo 3, provede její poučení.
(6)
Na udělení souhlasu k jednorázovému přístupu k utajované informaci není právní nárok a lze jej téže osobě udělit jen jednou.
(7)
K utajované informaci cizí moci lze jednorázový přístup umožnit pouze v souladu s požadavky této cizí moci.
(1)
Na základě písemné žádosti odpovědné osoby může Úřad ve výjimečných a odůvodněných případech vydat souhlas s přístupem k utajované informaci se stupněm utajení až o dva vyšším, než na který je vydáno platné osvědčení fyzické osoby, a to osobě služebně činné v policejním orgánu, státnímu zástupci jako orgánu činnému v trestním řízení nebo státnímu zástupci plnícímu v trestním řízení úkoly podle jiného právního předpisu62), neprobíhá-li s danou osobou řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby.
(2)
Žádost podle odstavce 1 pro osobu služebně činnou v policejním orgánu musí být doplněna souhlasným stanoviskem státního zástupce, který vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, a v případě utajované informace stupně utajení Přísně tajné musí být doplněna též souhlasným stanoviskem vedoucího státního zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství.
(3)
Žádost podle odstavce 1 pro státního zástupce v případě utajované informace stupně utajení Přísně tajné musí být doplněna souhlasným stanoviskem vedoucího státního zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství, s výjimkou státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství.
(4)
Žádost podle odstavce 1 obsahuje
a)zdůvodnění přístupu
b)označení utajované informace, ke které má být souhlas s přístupem vydán
c)spisové označení věci, která je předmětem trestního řízení, a
d)kopii osvědčení fyzické osoby, které má být souhlas podle odstavce 1 vydán.
(5)
Úřad vydá souhlas podle odstavce 1 neprodleně, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení žádosti, a jen na dobu nezbytnou pro účast fyzické osoby v trestním řízení.
(6)
Odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba provede poučení fyzické osoby a zajistí založení písemného záznamu o jejím poučení do trestního spisu a zaslání kopie poučení do 30 dnů ode dne poučení Úřadu; kopii poučení lze Úřadu zaslat i elektronicky.
(7)
Souhlas podle odstavce 1 zaniká dnem následujícím po dni, kdy skončila účast fyzické osoby v trestním řízení, nejpozději však dnem zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle § 56 odst. 1.
(8)
K utajované informaci cizí moci lze souhlas podle odstavce 1 vydat pouze v souladu s požadavky této cizí moci.
(1)
Fyzické osobě, která nemá přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené nebo není držitelem osvědčení fyzické osoby potřebného stupně utajení, nebo podnikateli, který nemá přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené nebo není držitelem osvědčení podnikatele potřebného stupně utajení, lze umožnit přístup k utajované informaci, pokud plní úkoly v období rostoucího mezinárodního napětí nebo v rámci účasti České republiky v ozbrojeném konfliktu v zahraničí, v záchranné nebo humanitární akci v zahraničí nebo v rámci vyhlášeného válečného stavu, stavu ohrožení státu, nouzového stavu, stavu nebezpečí20) nebo stavu kybernetického nebezpečí.
(2)
Přístup fyzické osoby podle odstavce 1 lze umožnit pouze v případě, že neexistují pochybnosti o důvěryhodnosti fyzické osoby a o její schopnosti utajovat informace.
(3)
V případě přístupu podle odstavce 1 je odpovědná osoba povinna zajistit poučení fyzické osoby. Hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo z důvodu jiné naléhavosti a významu konkrétního úkolu, lze poučení nahradit ústním seznámením fyzické osoby s jejími povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných informací a s následky jejich porušení.
(4)
O přístupu podle odstavce 1 je odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba povinna zpracovat písemný záznam. Tento písemný záznam spolu s poučením zašle odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba neprodleně Úřadu; bylo-li poučení nahrazeno ústním seznámením podle odstavce 3 věty druhé, uvede se tato skutečnost v písemném záznamu. Je-li přístup podle odstavce 1 umožněn zpravodajskou službou, písemný záznam podle věty první a části věty druhé za středníkem ani poučení se Úřadu nezasílají, ale ukládají se u příslušné zpravodajské služby.
(5)
Je-li podnikateli umožněn přístup k utajované informaci podle odstavce 1, je jeho odpovědná osoba povinna o přístupu zpracovat písemný záznam, který neprodleně zašle Úřadu.
(6)
V mimořádných situacích lze přístup k utajované informaci cizí moci umožnit pouze v souladu s požadavky této cizí moci.
Držitel osvědčení fyzické osoby nebo podnikatele je oprávněn v případě, že mu zanikla platnost osvědčení z důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. a), mít do doby vydání rozhodnutí o žádosti podle § 94 odst. 3 nebo § 96 odst. 3, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti osvědčení, přístup k utajované informaci do stupně utajení a v případě podnikatele i ve formě přístupu odpovídajícím dosavadnímu osvědčení, pokud byla žádost podána v době, kdy byl vyhlášen krizový stav, nebo byl-li krizový stav vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti.
(1)
Přístup k utajované informaci lze umožnit právnické osobě, která není podnikatelem podle tohoto zákona a nezbytně jej potřebuje k výkonu své hlavní činnosti.
(2)
Právnická osoba podle odstavce 1 zajišťuje ochranu utajovaných informací a plní povinnosti podle tohoto zákona obdobně jako orgán státu.
(1)
Přístup k utajované informaci podle § 58b, jednorázový přístup podle § 59 a přístup podnikatele podle § 60 nelze umožnit k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné nebo k utajované informaci, na kterou se vztahuje zvláštní režim nakládání.
(2)
Přístup k utajované informaci podle § 60 k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné lze umožnit fyzické osobě za podmínky, že fyzická osoba je držitelem platného osvědčení pro přístup k utajované informaci stupně utajení Tajné a je poučena.
Zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost Uznání bezpečnostního oprávnění vydaného úřadem cizí moci
(1)
Úřad může uznat bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací (dále jen „bezpečnostní oprávnění“), je-li uzavřena mezinárodní smlouva v oblasti ochrany utajovaných informací, kterou je Česká republika vázána. Úřad dále může bezpečnostní oprávnění uznat v případě, kdy je uznání v souladu se zahraničně politickými a bezpečnostními zájmy České republiky; na toto uznání není právní nárok. Při postupu podle věty první a druhé si Úřad může vyžádat písemné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí a příslušné zpravodajské služby; neobdrží-li Úřad vyžádané stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti o ně, platí, že stanovisko je kladné.
(2)
Uznání podle odstavce 1 Úřad provede na základě žádosti držitele bezpečnostního oprávnění. Žádost lze podat i prostřednictvím úřadu cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací; lhůty podle odstavce 4 běží v takovém případě ode dne, kdy žádost dojde Úřadu. Žádost obsahuje
a)u nepodnikající fyzické osoby 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele bezpečnostního oprávnění, 2. datum a místo narození držitele bezpečnostního oprávnění, 3. státní občanství držitele bezpečnostního oprávnění, 4. důvod, proč má být provedeno uznání podle odstavce 1, 5. dobu, na kterou má být uznání provedeno, a 6. podpis držitele bezpečnostního oprávnění nebo odpovědného pracovníka úřadu cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, a adresu, na kterou má být uznání podle odstavce 1 doručeno, a
b)u ostatních držitelů bezpečnostního oprávnění 1. firmu nebo název, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení nebo firmu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a sídlo nebo místo trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu, 2. důvod, proč má být provedeno uznání podle odstavce 1, 3. formu přístupu držitele bezpečnostního oprávnění k utajované informaci a formu přístupu odpovídajícího formě přístupu podle § 20 odst. 1, o jejíž uznání je žádáno, 4. dobu, na kterou má být uznání provedeno, a 5. podpis držitele bezpečnostního oprávnění nebo podpis odpovědného pracovníka úřadu cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, a adresu, na kterou má být uznání podle odstavce 1 doručeno.
(3)
K žádosti podle odstavce 2 je nutné připojit úřední překlad bezpečnostního oprávnění nebo jeho ověřenou kopii; tyto doklady se nevyžadují, je-li žádost podána prostřednictvím úřadu cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, pokud tento na žádosti nebo v potvrzení, které se k žádosti připojí, potvrdí, že žadatel je držitelem příslušného bezpečnostního oprávnění.
(4)
Uznání podle odstavce 1 věty první Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění do 10 dnů ode dne podání jeho žádosti; pokud není žádost podle odstavce 2 podána prostřednictvím úřadu cizí moci, Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění uznání podle odstavce 1 do 20 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu. Uznání podle odstavce 1 věty druhé Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění do 60 dnů ode dne podání jeho žádosti; pokud by uznání nebylo v souladu se zahraničně politickými nebo bezpečnostními zájmy České republiky, Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v téže lhůtě písemně oznámí.
(5)
Uznání podle odstavce 1 musí obsahovat a) údaje podle odstavce 2 písm. a) bodů 1 až 3 a odstavce 2 písm. b) bodu 1, b) identifikaci bezpečnostního oprávnění vydaného úřadem cizí moci, c) označení nejvyššího stupně utajení utajované informace, pro přístup k níž uznání podle odstavce 1 opravňuje, d) u žadatele podle odstavce 2 písm. b) formu přístupu podle § 20, e) datum vydání a dobu platnosti, f) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu; otisk úředního razítka se nevyžaduje, bylo-li uznání vydáno v elektronické podobě.
(6)
Na základě uznání podle odstavce 1 lze umožnit a) nepodnikající fyzické osobě 1. výkon citlivé činnosti a 2. pokud je poučena, přístup k utajované informaci nebo samostatný vstup do zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti, a b) držitelům bezpečnostního oprávnění neuvedeným v písmenu a) přístup k utajované informaci.
Zmocňovací ustanovení
(1)
Odpovědná osoba orgánu státu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží, zprostí fyzickou osobu povinnosti zachovávat mlčenlivost (dále jen „zproštění mlčenlivosti“) na základě žádosti orgánu státu, který vede řízení, ve kterém je nezbytně nutné projednat utajovanou informaci, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost o zproštění mlčenlivosti musí obsahovat identifikaci
a)řízení, které orgán státu vede, a odůvodnění potřeby a rozsahu provedení zproštění mlčenlivosti
b)utajované informace nebo označení věci, k níž se vztahuje utajovaná informace, ke které má být zproštění provedeno, a
c)fyzické osoby, která má být zproštěna mlčenlivosti, je-li to možné.
(2)
V případě, že orgán státu zanikne bez právního nástupce, může zproštění mlčenlivosti provést ředitel Úřadu.
(3)
Pro potřeby řízení podle odstavce 1 zproštění mlčenlivosti dále provádí
a)prezident republiky u předsedy vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedy a místopředsedy Ústavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, u veřejného ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce a u guvernéra a viceguvernérů České národní banky
b)Poslanecká sněmovna u poslanců
c)Senát u senátorů
d)předseda Poslanecké sněmovny u vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny
e)předseda Senátu u vedoucího Kanceláře Senátu
f)předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních ústředních správních úřadů
g)předseda Ústavního soudu u soudců Ústavního soudu
h)ministr spravedlnosti u soudců neuvedených v písmenu g), státních zástupců a přísedících
i)vláda u ředitele Bezpečnostní informační služby
j)ministr vnitra u ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace
k)ministr obrany u ředitele Vojenského zpravodajství a
l)předseda vlády u ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, a to po vyjádření odpovědné osoby orgánu státu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží, které obsahuje souhlas se zproštěním mlčenlivosti nebo odůvodněné vyjádření, že se zproštěním mlčenlivosti ze závažných důvodů nesouhlasí.
(4)
Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu, může zproštění mlčenlivosti fyzické osoby provést Poslanecká sněmovna nebo Senát postupem podle odstavce 3.
(5)
Zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky.
(6)
Zproštění mlčenlivosti se provádí písemně, v nezbytně nutném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou. Stupeň utajení utajované informace není zproštěním mlčenlivosti dotčen.
(7)
Zproštění mlčenlivosti lze odepřít v případě, kdy zájem na ochraně utajované informace podle odstavce 1 převažuje nad zájmem na jejím projednání.
Prováděcí právní předpis stanoví vzor a) osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele, b) žádostí o vydání osvědčení fyzické osoby pro cizí moc a osvědčení podnikatele pro cizí moc a c) žádosti o uznání bezpečnostního oprávnění podle § 62.
Hlava 11
Povinnosti při ochraně utajovaných informací
Obecné povinnosti
(1)
Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezenou utajovanou informaci nebo utajovanou informaci získanou v rozporu s tímto zákonem anebo osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc (dále jen „nalezená písemnost“) Úřadu, policii nebo zastupitelskému úřadu České republiky.
(2)
Každý, kdo měl nebo má přístup k utajované informaci, je povinen zachovávat o ní mlčenlivost a nesmí k ní umožnit přístup neoprávněné osobě.
(3)
Každý je povinen při výkonu kontroly Úřadem plnit pokyny kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle § 144 odst. 1.
Povinnosti fyzické osoby, která má přístup k utajovaným informacím, a fyzické osoby, která je držitelem osvědčení fyzické osoby
(1)
Fyzická osoba, která má přístup k utajovaným informacím, je povinna a) dodržovat povinnosti při ochraně utajovaných informací, b) odevzdat tomu, kdo osvědčení fyzické osoby vydal, do 15 dnů své osvědčení fyzické osoby, jehož platnost zanikla podle § 56 odst. 1 písm. b), f) až i) nebo k), c) neprodleně písemně oznámit tomu, kdo osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení fyzické osoby pro cizí moc vydal, ztrátu nebo odcizení svého osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení fyzické osoby pro cizí moc a takové poškození svého osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení fyzické osoby pro cizí moc, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, d) neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů, které byly uvedeny v její žádosti fyzické osoby; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis, e) neprodleně oznamovat tomu, kdo provedl její poučení podle § 9 odst. 1 nebo § 11 odst. 2, porušení povinností stanovených tímto zákonem a ztrátu nebo neoprávněné zničení nosiče obsahujícího utajovanou informaci, f) účastnit se proškolení podle § 67 odst. 1 písm. b).
(2)
Na fyzickou osobu, která je držitelem osvědčení fyzické osoby, ale nemá přístup k utajované informaci, se vztahují pouze povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až d).
Povinnosti odpovědné osoby
(1)
Odpovědná osoba je povinna zajistit
a)poučení fyzické osoby
b)jednou ročně provedení proškolení fyzických osob, které mají přístup k utajované informaci, z právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informací a vést o těchto proškoleních přehledy
c)ověřování splnění podmínek pro přístup fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené
d)schválení informačního systému do provozu a písemné oznámení této skutečnosti Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost
e)pověření fyzické osoby k výkonu kryptografické ochrany
f)neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že před vydáním osvědčení fyzické osoby nebo rozhodnutí podle § 121 odst. 2 pominuly skutečnosti, kterými byla žádost fyzické osoby odůvodněna
g)neprodlené písemné oznámení Úřadu o skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné; tato povinnost se nevztahuje na odpovědnou osobu zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra v případech příslušníků policie podle § 141 odst. 1
h)kontrolu dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem
i)neprodlené písemné oznámení Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o ukončení nebo přerušení provozu informačního systému a
j)provedení úkonů podle § 11a.
(2)
K výkonu povinností stanovených odpovědné osobě v § 21 odst. 5, § 23 odst. 1 písm. b), § 59 odst. 1, § 60 odst. 5, § 63 odst. 1 a 3, § 70 odst. 5 a v § 77 odst. 2 písm.
a)nelze pověřit jinou osobu.
Povinnosti podnikatele, který je držitelem osvědčení podnikatele Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, je povinen a) odevzdat Úřadu do 15 dnů osvědčení podnikatele, jehož platnost zanikla podle § 56 odst. 1 písm. b), f) nebo l), b) neprodleně písemně oznámit Úřadu ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc a takové poškození osvědčení podnikatele nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, c) neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů uvedených podle § 97 písm. a), b), c) nebo q) anebo § 98 písm. c) v dotazníku podnikatele a v jeho bezpečnostní dokumentaci a dále zřízení nebo zrušení zabezpečené oblasti kategorie Vyhrazené; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis, d) písemně oznamovat Úřadu každoročně ke dni, který se svým označením shoduje se dnem vydání osvědčení podnikatele, změny údajů uvedených v žádosti podnikatele podle § 96; omezení rozsahu hlášení změn a formu jejich doložení stanoví prováděcí právní předpis, e) zabezpečit ochranu utajovaných informací při zániku platnosti osvědčení podnikatele, f) zaslat Úřadu rozhodnutí o schválení projektu přeměny podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev28a) do 15 dnů ode dne jeho přijetí.
Povinnosti podnikatele, který učinil prohlášení podnikatele Podnikatel, který učinil prohlášení podnikatele, je povinen a) vést bezpečnostní dokumentaci podnikatele v rozsahu § 98 písm. c) a na vyžádání poskytovatele vyhrazené informace mu ji poskytnout, b) zabezpečit ochranu utajovaných informací při zániku přístupu k utajované informaci, c) zaslat prohlášení podnikatele Úřadu podle § 15a odst. 3, d) oznámit podle § 15a odst. 4 písemně Úřadu nebo poskytovateli vyhrazené informace ukončení přístupu k ní nebo podle § 15a odst. 6 zánik platnosti prohlášení podnikatele, e) postupovat obdobně podle § 56 odst. 2 při zániku platnosti prohlášení podnikatele z důvodů uvedených v § 15a odst. 5, f) učinit a neprodleně předat poskytovateli vyhrazené informace, nebo v případě § 15a odst. 3 Úřadu, nové prohlášení podnikatele, pokud i po zániku platnosti původního prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 5 písm. a) nebo f) i nadále nezbytně potřebuje přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené.
Povinnosti podnikatele, který má přístup k utajované informaci, právnické osoby podle § 60b a orgánu státu
(1)
Podnikatel, který má přístup k utajované informaci, právnická osoba podle § 60b a orgán státu jsou povinni a) zajistit ochranu utajovaných informací podle tohoto zákona a mezinárodních smluv, b) zpracovávat a vést přehled míst nebo funkcí, na kterých je nezbytné mít přístup k utajovaným informacím včetně utajovaných informací Evropské unie, Organizace Severoatlantické smlouvy a utajovaných informací vyžadujících zvláštní režim nakládání, s uvedením stupně utajení, nebo které nelze vykonávat bez osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle tohoto zákona (§ 39); tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů na úseku odborné způsobilosti29), c) neprodleně písemně oznámit Úřadu skutečnost, která může mít vliv na vydání nebo na platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, d) zajistit vytvoření podmínek pro označování, evidenci, zapůjčování, ukládání, přepravu, další manipulaci a vyřazování utajované informace a utajované informace se zvláštním režimem nakládání v souladu s prováděcím právním předpisem, e) provozovat jen informační systém, který je certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a písemně schválen do provozu, nebo informační systém cizí moci, který je akreditován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, f) zastavit provoz informačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v certifikační zprávě, a zajistit ochranu utajované informace v něm a o těchto skutečnostech informovat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, g) provozovat jen komunikační systém, jehož projekt bezpečnosti byl schválen Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, h) zastavit provoz komunikačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v projektu bezpečnosti komunikačního systému, a o této skutečnosti informovat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, i) používat pro kryptografickou ochranu jen prostředek, který je certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo je součástí informačního systému cizí moci akreditovaného Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, a používat kryptografické pracoviště jen k účelu, ke kterému bylo certifikováno a schváleno do provozu, j) vést evidenci fyzických osob, které mají přístup k utajované informaci, a evidenci případů neoprávněného nakládání s utajovanou informací, k) hlásit porušení povinnosti při ochraně utajované informace nebo povinnosti uložené mezinárodní smlouvou v oblasti ochrany utajovaných informací a přijetí opatření k odstranění příčin a nepříznivých následků porušení Úřadu; tato povinnost se nevztahuje na zpravodajské služby v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1, s výjimkou případů porušení ochrany utajovaných informací Organizace Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unie, l) zřídit registr poskytovaných utajovaných informací (§ 79) a hlásit změny v něm Úřadu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, m) provést kontrolu utajovaných informací evidovaných v registru utajovaných informací k 31. prosinci kalendářního roku a zprávu o jejím výsledku zaslat Úřadu do 15. února následujícího kalendářního roku spolu s uvedením počtu utajovaných informací a jejich stupňů utajení; zpravodajské služby zasílají zprávu o utajovaných informacích poskytnutých ústředním registrem a registrem vedeným Ministerstvem zahraničních věcí podle § 78 odst. 1, n) předat utajovanou informaci poskytnutou cizí mocí nebo zahraničním partnerem k zaevidování Úřadu nebo Ministerstvu zahraničních věcí podle § 79 odst. 5, o) zasílat v případech stanovených tímto zákonem utajované informace cizí moci prostřednictvím ústředního registru (§ 79 odst. 2), p) zajistit písemné pověření fyzické osoby k přístupu k utajované informaci se zvláštním režimem nakládání označené „ATOMAL“, q) jako poskytovatel vyhrazené informace neprodleně zaslat Úřadu kopii prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 2, r) jako zadavatel, není-li zpravodajskou službou, neprodleně písemně oznámit a doložit Úřadu doklady ke 1. skutečnosti, že bude zadávat veřejnou zakázku mimo zadávací řízení z důvodu ochrany utajovaných informací49) nebo bude zadávat nadlimitní veřejnou zakázku mimo zadávací řízení z jiného důvodu63), pokud při zadávání veřejné zakázky bude umožněn přístup k utajované informaci, 2. skutečnosti, že v zadávacím řízení stanoví opatření k zajištění ochrany utajované informace50) stupně utajení Důvěrné nebo vyšší, 3. stanovení požadavku na profesní způsobilost v zadávacím řízení51) spočívající v předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací stupně utajení Důvěrné nebo vyšší nebo oprávnění ke vstupu osob dodavatele do zabezpečené oblasti kategorie Důvěrné nebo vyšší anebo jednací oblasti podle tohoto zákona, nebo 4. stanovení podmínky na uzavření smlouvy v zadávacím řízení spočívající v předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací64) stupně utajení Důvěrné nebo vyšší. s) kontrolovat dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem, t) vést evidenci kryptografického materiálu, evidenci pracovníků kryptografické ochrany, evidenci provozní obsluhy kryptografického prostředku a evidenci kurýrů kryptografického materiálu, u) oznámit Úřadu zničení utajované informace podle § 21 odst. 11.
(2)
Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. c) se nevztahuje na zpravodajské služby v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1.
(3)
Povinnost podle odstavce 1 písm. r) se vztahuje i na kraj při výkonu jeho samostatné působnosti.
Povinnosti při ochraně průmyslového vlastnictví
(1)
Každý, kdo Úřadu průmyslového vlastnictví podává přihlášku vynálezu, užitného vzoru nebo topografie polovodičového výrobku (dále jen „přihlašovatel“), je povinen na přihlášce vyznačit návrh stupně utajení, domnívá-li se, že předmět přihlášky obsahuje utajovanou informaci. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, uvede v přihlášce jméno, příjmení a funkci nebo postavení odpovědné osoby.
(2)
Úřad průmyslového vlastnictví přihlášku podle odstavce 1 předloží Úřadu, který po vyjádření ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti předmět přihlášky náleží, návrh stupně utajení potvrdí, změní nebo, neobsahuje-li předmět přihlášky utajovanou informaci, návrh zamítne; nenáleží-li předmět přihlášky do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, vyjádření se nevyžaduje.
(3)
Úřad potvrzení nebo změnu návrhu stupně utajení provedené podle odstavce 2 oznámí Úřadu průmyslového vlastnictví ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení přihlášky Úřadu, popřípadě mu v téže lhůtě sdělí, že návrh stupně utajení zamítl, a přihlášku mu vrátí; v oznámení Úřad zároveň uvede, zda přihlašovatel splňuje podmínky přístupu k utajované informaci.
(4)
Úřad průmyslového vlastnictví stupeň utajení oznámený podle odstavce 3 vyznačí na přihlášce a neprodleně jej oznámí přihlašovateli, který tento stupeň utajení stanoveným způsobem (§ 21 a 22) vyznačí na předmětu přihlášky; je-li přihlašovatelem nepodnikající fyzická osoba, Úřad průmyslového vlastnictví má postavení původce. Sdělení podle odstavce 3 Úřad průmyslového vlastnictví přihlašovateli neprodleně oznámí též.
(5)
Obsahuje-li předmět přihlášky podle odstavce 1 utajovanou informaci a nesplňuje-li přihlašovatel podmínky přístupu k utajované informaci tohoto stupně utajení, Úřad průmyslového vlastnictví provede, je-li přihlašovatelem fyzická osoba, její poučení, a je-li přihlašovatelem právnická osoba, poučení odpovědné osoby přihlašovatele; odpovědná osoba přihlašovatele poučí všechny fyzické osoby, které v rámci právnické osoby přihlašovatele přístup k předmětu přihlášky měly nebo jej nezbytně potřebují; poučením se tyto osoby považují za osoby splňující podmínky přístupu k utajované informaci, obsažené v předmětu této přihlášky. Ustanovení § 9 odst. 1 věty poslední a § 11 odst. 2 věty třetí platí obdobně.
Bezpečnostní ředitel
(1)
Orgán státu, u kterého utajovaná informace vzniká nebo kterému je poskytnuta, a dále právnická osoba podle § 60b, u které utajovaná informace vzniká nebo které je poskytnuta, a podnikatel, který má přístup k utajované informaci, jsou povinni zřídit a obsadit funkci bezpečnostního ředitele. Funkci bezpečnostního ředitele může vykonávat i odpovědná osoba sama; jinak je bezpečnostní ředitel přímo podřízen odpovědné osobě.
(2)
Orgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel podle odstavce 1 jsou povinni do 15 dnů ode dne obsazení funkce bezpečnostního ředitele oznámit písemně Úřadu jméno, příjmení a rodné číslo osoby vykonávající tuto funkci.
(3)
Bezpečnostní ředitel schvaluje přehled míst nebo funkcí podle § 69 odst. 1 písm. b), u nichž je vyžadován přístup k utajované informaci, a plní další povinnosti stanovené mu písemně odpovědnou osobou v rozsahu tohoto zákona, včetně povinností jí stanovených, nejde-li o případy uvedené v § 67 odst. 2; odpovědnost odpovědné osoby za ochranu utajovaných informací není jmenováním bezpečnostního ředitele dotčena. Povinnost schválit přehled míst nebo funkcí podle § 69 odst. 1 písm. b) bezpečnostním ředitelem se nevztahuje na zpravodajské služby. Písemné stanovení povinností bezpečnostnímu řediteli odpovědnou osobou není vyžadováno v případě, kdy funkci bezpečnostního ředitele vykonává odpovědná osoba.
(4)
Funkci bezpečnostního ředitele může vykonávat pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky přístupu k utajovaným informacím takového stupně utajení, ke kterým bude mít při výkonu této funkce přístup. U podnikatele musí fyzická osoba ve funkci bezpečnostního ředitele být držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajované informaci nejméně takového stupně utajení, pro který má podnikatel vydané osvědčení.
(5)
Funkci bezpečnostního ředitele nelze vykonávat u více orgánů státu, právnických osob podle § 60b nebo podnikatelů souběžně.
Personální projekt
(1)
Ministerstva a další ústřední správní úřady každoročně zpracovávají personální projekt.
(2)
Personální projekt obsahuje
a)zhodnocení stavu v personální bezpečnosti za uplynulý rok a
b)předpokládaný počet fyzických osob, u kterých bude nutné v následujícím roce provést řízení podle § 92 písm. a), a to s rozlišením podle stupňů utajení.
(3)
Personální projekt zasílají ministerstva a další ústřední správní úřady Úřadu vždy do 31. července příslušného kalendářního roku.
(4)
Personální projekty předloží Úřad spolu se svým vyjádřením vládě vždy do 30. listopadu příslušného kalendářního roku ke schválení.
Hlava 12
Poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku
Podmínky poskytování utajovaných informací Utajovanou informaci lze v mezinárodním styku poskytovat, není-li v § 74 stanoveno jinak, a) jde-li o utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, na základě písemné žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele a písemného povolení Úřadu, b) jde-li o utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené, na základě písemné žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele a písemného souhlasu ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží; nenáleží-li utajovaná informace do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, na základě písemného souhlasu Úřadu.
Podmínky poskytování utajovaných informací mezi orgánem státu a cizí mocí
(1)
Splnění podmínek podle § 73 písm. a) při poskytování utajované informace mezi orgánem státu a cizí mocí se nevyžaduje a) je-li uzavřena mezinárodní smlouva v oblasti ochrany utajovaných informací, kterou je Česká republika vázána, b) vyplývá-li poskytování utajovaných informací ze závazku členství České republiky v Evropské unii nebo Organizaci Severoatlantické smlouvy, c) je-li utajovaná informace poskytována podle zvláštního právního předpisu30), d) je-li utajovaná informace poskytována mezi zpravodajskou službou a obdobnou službou cizí moci v rámci spolupráce uskutečňované podle zvláštního právního předpisu19), nebo e) je-li utajovaná informace poskytována podle § 77 odst. 2 písm. b) nebo c) anebo § 78 odst. 2 věty druhé.
(2)
Utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené lze mezi orgánem státu a cizí mocí poskytovat bez souhlasu uvedeného v § 73 písm. b).
(1)
Žádost podle § 73 obsahuje
a)označení cizí moci nebo zahraničního partnera, kterým má být utajovaná informace poskytnuta
b)důvody, pro které se o povolení nebo o souhlas žádá; to neplatí, má-li být utajovaná informace poskytnuta cizí moci orgánem státu.
(2)
Přílohou žádosti o povolení nebo souhlas podle § 73 je
a)smlouva, podle které má být utajovaná informace poskytnuta cizí moci nebo zahraničnímu partnerovi, obsahující konkretizaci utajované informace a podmínky její ochrany, nebo
b)jde-li zároveň o případ podle § 75a, návrh smlouvy, podle které má být utajovaná informace poskytnuta další cizí moci (§ 77 odst. 7) nebo zahraničnímu partnerovi, obsahující bezpečnostní instrukci.
(1)
Smlouva, při jejímž plnění je nutný přístup k utajované informaci cizí moci nebo přístup k informačnímu systému, který je certifikován nebo akreditován pro nakládání s utajovanými informacemi cizí moci, obsahuje bezpečnostní instrukci upravující podmínky ochrany utajované informace cizí moci a utajované informace, která při plnění takové smlouvy popřípadě vznikne.
(2)
Bezpečnostní instrukce zohledňuje požadavky cizí moci a musí být před uzavřením smlouvy podle odstavce 1 schválena
a)Úřadem, pokud 1. je původcem utajované informace Organizace Severoatlantické smlouvy nebo Evropská unie, 2. si to Úřad vyhradí, 3. nenáleží utajovaná informace do oblasti věcné působnosti jiného ústředního správního úřadu, nebo 4. nedojde k dohodě podle písmene b)
b)jiným ústředním správním úřadem, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží, a náleží-li do oblasti věcné působnosti více ústředních správních úřadů, jedním z nich na základě dohody mezi nimi. Ústřední správní úřad, který bezpečnostní instrukci schválil, provádí kontrolu jejího dodržování, a to podle kontrolního řádu.
(3)
Na smlouvu podle odstavce 1 uzavíranou mezi cizí mocí nebo zahraničním partnerem a zpravodajskou službou se ustanovení odstavce 2 nevztahuje.
(4)
Obsah a strukturu bezpečnostní instrukce stanoví prováděcí právní předpis.
Povolení a souhlas při poskytování utajovaných informací
(1)
Před vydáním povolení podle § 73 písm. a) si Úřad vždy vyžádá písemné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí a příslušné zpravodajské služby a dále ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží, nežádá-li o povolení tento orgán státu; nenáleží-li utajovaná informace do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, stanovisko se nevyžaduje. Žádá-li o povolení orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, Úřad si od nich vyžádá bezpečnostní oprávnění jejich zahraničního partnera vydané úřadem cizí moci, do jehož působnosti náleží ochrana utajovaných informací v zemi zahraničního partnera. Pokud má být utajovaná informace poskytnuta v mezinárodním styku pro potřeby řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány65) nebo v souvislosti s mezinárodními závazky České republiky, Úřad si vyžádá před vydáním povolení podle § 73 písm. a) pouze písemné stanovisko ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží, popřípadě příslušné zpravodajské služby nebo policie, pokud jsou jejím původcem.
(2)
Ministerstvo zahraničních věcí, příslušná zpravodajská služba a ústřední správní úřad poskytnou Úřadu stanovisko podle odstavce 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení jeho žádosti.
(3)
Úřad vydá povolení podle § 73 písm.
a)ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele; v případě, kdy by utajovaná informace byla jejím poskytnutím ohrožena, Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v uvedené lhůtě písemně oznámí.
(4)
Ústřední správní úřad nebo Úřad vydá souhlas podle § 73 písm. b) ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele; v případě, kdy by utajovaná informace byla jejím poskytnutím ohrožena, ústřední správní úřad nebo Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v uvedené lhůtě písemně oznámí.
(5)
Na vydání povolení a na udělení souhlasu podle § 73 není právní nárok.
(6)
Úřad vede přehled povolení vydaných podle § 73 písm. a).
Způsob poskytování utajovaných informací
(1)
Poskytování utajované informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v mezinárodním styku se uskutečňuje prostřednictvím registru uvedeného v § 79 odst. 2, pokud není v odstavcích 2 až 5, v § 78 nebo v mezinárodní smlouvě stanoveno jinak.
(2)
Odstavec 1 se nevztahuje na poskytování utajované informace
a)mezi zpravodajskou službou a obdobnou službou cizí moci v rámci spolupráce uskutečňované podle zákona o zpravodajských službách České republiky; o poskytování utajované informace v tomto případě rozhoduje odpovědná osoba zpravodajské služby
b)mezi státními zastupitelstvími, orgány činnými v trestním řízení a obdobnými orgány cizí moci zřízenými podle přímo použitelného předpisu Evropské unie66)
c)mezi justičními orgány a cizozemskými orgány, Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech zřízenou přímo použitelným předpisem Evropské unie67), Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) zřízenou přímo použitelným předpisem Evropské unie68), orgány a institucemi Evropské unie, Mezinárodní organizací kriminální policie (Interpol) a jinými mezinárodními organizacemi a mezinárodními trestními soudy, mezinárodními trestními tribunály nebo obdobnými mezinárodními soudními orgány s působností v trestních věcech a jejich orgány v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních uskutečňované podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
(3)
Na poskytování utajovaných informací mezi Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, soudy, státními zastupitelstvími, policií, Generální inspekcí bezpečnostních sborů nebo celními orgány a obdobnými orgány cizí moci se odstavec 1, stanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo zvláštní právní předpis31) jinak, nevztahuje.
(4)
Orgány státu a policie vedou evidenci utajovaných informací poskytovaných podle odstavců 2 a 3.
(5)
Ustanovení odstavce 1 a § 73 se nepoužijí, jde-li o poskytování utajované informace v mezinárodním styku v případech podle § 60 odst. 1.
(6)
Poskytování utajované informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v mezinárodním styku pro potřeby řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nebo v souvislosti s mezinárodními závazky České republiky se uskutečňuje prostřednictvím kurýra nebo diplomatickou cestou.
(7)
Utajovanou informaci cizí moci lze pouze v souladu s jejími požadavky poskytnout další cizí moci nebo zahraničnímu partnerovi.
(8)
V případě přepravy utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné, Tajné a Důvěrné poskytovaných v mezinárodním styku prostřednictvím kurýra požádá odpovědná osoba nebo bezpečnostní ředitel Úřad o vydání kurýrního listu. Kurýrní list obsahuje zejména identifikační údaje kurýra, informace o přepravované zásilce a pokyny pro nakládání s ní. Při přepravě diplomatické pošty prostřednictvím diplomatického kurýra Úřad kurýrní list nevydává; v těchto případech je diplomatický kurýr vybaven úředním dokumentem podle mezinárodní smlouvy69), kterou je Česká republika vázána.
Způsob poskytování utajovaných informací Evropské unie v jejím rámci a mimo něj
(1)
Poskytování utajované informace stupně utajení Tajné nebo Důvěrné mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie nebo mezi Českou republikou a orgány Evropské unie, která se týká vzájemné spolupráce členských států Evropské unie podle Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, se uskutečňuje prostřednictvím registru vedeného Ministerstvem zahraničních věcí podle § 79 odst. 3.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování utajované informace, která vyžaduje zvláštní režim nakládání podle § 21 odst. 3. Postup podle odstavce 1 se dále nepoužije v případě poskytování utajovaných informací mezi orgány uvedenými v § 77 odst. 2.
Registry, pomocné registry a kontrolní body
(1)
V registrech nebo pomocných registrech utajovaných informací se eviduje v jednacích protokolech a ukládá nebo odesílá utajovaná informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné poskytovaná v mezinárodním styku. V kontrolních bodech registru se tato utajovaná informace zaznamenává v pomocných jednacích protokolech a předává zpracovateli.
(2)
Úřad zřizuje a vede ústřední registr utajovaných informací uvedených v odstavci 1 jím nebo jemu přímo poskytnutých a utajovaných informací, které se poskytují jeho prostřednictvím podle § 77 odst. 1 (dále jen „ústřední registr“).
(3)
Orgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel zřizují a vedou registr utajovaných informací uvedených v odstavci 1 jimi nebo jim poskytnutých (dále jen „registr“); v registru Ministerstva zahraničních věcí se evidují též utajované informace, které se poskytují jeho prostřednictvím podle § 78 odst. 1. Zřízení registru schvaluje Úřad na základě písemné žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele; to neplatí pro zpravodajské služby. Úřad je oprávněn před vydáním souhlasu provést ověření skutečností uvedených v žádosti o zřízení registru, případně dalších skutečností a podmínek, souvisejících se zřízením registru.
(4)
Orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel mohou z důvodu zvýšení operativnosti využívání svého registru zřídit, jako jeho vnitřní složky, pomocné registry nebo kontrolní body.
(5)
Utajovanou informaci uvedenou v odstavci 1 poskytnutou cizí mocí nebo zahraničním partnerem orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele jiným způsobem než uvedeným v § 77 odst. 1 nebo § 78 odst. 1 orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel předají k zaevidování v ústředním registru, nebo v případě utajované informace podle § 78 odst. 1 v registru Ministerstva zahraničních věcí, neprodleně po jejím poskytnutí; tato povinnost se nevztahuje na zpravodajské služby.
(6)
Orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel oznamují Úřadu změny v registru v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(7)
Úřad vede přehled zřízených registrů a provádí dohled nad jejich činností.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)organizaci a činnost ústředního registru
b)organizaci a činnost registru, pomocného registru a kontrolního bodu
c)náležitosti zprávy o kontrole utajovaných informací evidovaných v registru podle § 69 odst. 1 písm. m)
d)obsah písemné žádosti o zřízení registru
e)podmínky zřízení, obsah a způsob vedení registru a
f)rozsah změn v registru oznamovaných Úřadu a postup při zrušení registru.
Část 3
BEZPEČNOSTNÍ ZPŮSOBILOST
Citlivá činnost
(1)
Citlivou činností se rozumí činnost stanovená tímto zákonem (§ 88) nebo zvláštním právním předpisem32), jejímž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení zájmu České republiky.
(2)
Citlivou činnost může vykonávat fyzická osoba, která je bezpečnostně způsobilá, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo jí bylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci.
(3)
Bezpečnostně způsobilá je osoba, která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby (dále jen „doklad“).
Držitel dokladu je oprávněn v případě, že mu zanikla platnost dokladu z důvodu uvedeného v § 85 odst. 3 písm. a), do doby vydání rozhodnutí o žádosti podle § 99 odst. 3, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti dokladu, vykonávat citlivou činnost nebo mít přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, pokud byla žádost podána v době, kdy byl vyhlášen krizový stav, nebo byl-li krizový stav vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti.
Podmínky pro vydání dokladu
(1)
Doklad Úřad vydá fyzické osobě, která
a)je státním občanem České republiky nebo státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy
b)je plně svéprávná
c)dosáhla alespoň 18 let věku
d)je bezúhonná podle § 13 a
e)je spolehlivá.
(2)
Podmínka věku se ověřuje občanským průkazem nebo cestovním dokladem fyzické osoby.
(3)
Podmínky uvedené v odstavci 1 musí fyzická osoba splňovat po celou dobu platnosti dokladu.
Spolehlivost
(1)
Podmínku spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž nebyla zjištěna negativní okolnost.
(2)
Negativní okolností je
a)činnost fyzické osoby proti zájmu České republiky
b)skutečnost, že jsou majetkové poměry zjevně nepřiměřené řádně přiznaným příjmům fyzické osoby, nebo
c)opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti nebo neudělení souhlasu podle § 109 odst. 2 v probíhajícím řízení o zrušení platnosti dokladu, pokud bez poskytnutí součinnosti nelze ve věci rozhodnout.
(3)
Za negativní okolnost lze též považovat
a)chování, které má negativní vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost fyzické osoby a může vést ke zneužití výkonu citlivé činnosti
b)styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky, nebo
c)skutečnost, že fyzická osoba trpí takovou poruchou zdraví nebo se ve struktuře její osobnosti vyskytují takové charakteristiky, které mohou mít negativní vliv na výkon citlivé činnosti.
(4)
Negativní okolnosti uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) se zjišťují za období od 15 let věku, negativní okolnost uvedená v odstavci 2 písm. c) se zjišťuje pouze v probíhajícím řízení o zrušení platnosti dokladu a negativní okolnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) se zjišťují za období 10 let předcházejících dni zahájení řízení nebo za období od 15 let věku podle toho, které z nich je kratší.
(5)
Při posuzování, zda okolnost podle odstavce 3 je negativní okolností, se přihlíží k tomu, do jaké míry může ovlivnit výkon citlivé činnosti, k době jejího výskytu, k jejímu rozsahu a charakteru a k chování fyzické osoby v období uvedeném v odstavci 4.
Doklad
(1)
Doklad je veřejnou listinou. Platnost dokladu je 10 let.
(2)
Doklad musí obsahovat
a)jméno, příjmení, rodné příjmení
b)den, měsíc, rok a místo narození
c)státní občanství
d)datum vydání a dobu platnosti a
e)otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu.
(3)
Platnost dokladu zaniká
a)uplynutím doby jeho platnosti
b)dnem vykonatelnosti rozhodnutí Úřadu (§ 123 odst. 3, § 126 odst. 4) o zrušení jeho platnosti (§ 101)
c)úmrtím fyzické osoby, která je držitelem dokladu, nebo jejím prohlášením za mrtvou
d)ohlášením jeho odcizení nebo ztráty
e)ohlášením takového poškození, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost
f)vrácením dokladu jeho držitelem tomu, kdo ho vydal, nebo
g)dnem doručení osvědčení fyzické osoby nebo nového dokladu.
(4)
Pokud držitel dokladu do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. d) nebo e) požádá písemně Úřad o vydání dokladu nového, výkon citlivé činnosti není zánikem platnosti původního dokladu dotčen; Úřad vydá do 5 dnů od doručení žádosti doklad nový, který nahrazuje původní. Pokud nebude podána žádost podle věty první, postupuje Úřad podle odstavce 6 věty druhé obdobně.
(5)
V případě změny některého údaje obsaženého v dokladu vydá Úřad bezodkladně doklad nový. Možnost výkonu citlivé činnosti není do doby doručení nového dokladu dotčena.
(6)
Při zániku platnosti dokladu podle odstavce 3 písm. a), b) nebo f) je odpovědná osoba povinna zajistit, aby fyzická osoba nevykonávala citlivou činnost. V případě zániku platnosti dokladu podle odstavce 3 písm. b) nebo f) Úřad písemně vyrozumí odpovědnou osobu fyzické osoby o zániku platnosti dokladu.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor dokladu.
Povinnosti právnické osoby, podnikající fyzické osoby a orgánu státu Právnická osoba, podnikající fyzická osoba a orgán státu jsou povinni a) zajistit výkon citlivé činnosti fyzickou osobou, která je držitelem platného dokladu nebo osvědčení fyzické osoby nebo jí bylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci, b) vést evidenci fyzických osob, které vykonávají citlivou činnost a jsou vůči nim ve služebním poměru nebo v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu, c) zajistit neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že před vydáním dokladu nebo rozhodnutí podle § 121 odst. 2 pominuly skutečnosti, kterými byla žádost o doklad odůvodněna, d) oznámit písemně Úřadu jinou skutečnost, než uvedenou v písmenu c), která může mít vliv na vydání dokladu anebo na rozhodnutí o zrušení jeho platnosti nebo platnosti osvědčení fyzické osoby a e) zajistit neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že byl zahájen výkon citlivé činnosti, anebo že byl ukončen z důvodu skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu držitele dokladu nebo osvědčení; takové oznámení obsahuje rovněž datum zahájení nebo ukončení výkonu citlivé činnosti.
Povinnosti fyzické osoby
(1)
Fyzická osoba, která je držitelem dokladu, je povinna a) odevzdat Úřadu do 15 dnů doklad, jehož platnost zanikla podle § 85 odst. 3 písm. b), e) nebo g), b) neprodleně písemně oznámit Úřadu ztrátu nebo odcizení dokladu a takové poškození dokladu, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, c) neprodleně písemně oznámit Úřadu změny údajů uvedených v její žádosti o doklad; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezený doklad Úřadu, policii nebo zastupitelskému úřadu České republiky.
Výkon citlivé činnosti pro potřeby zpravodajských služeb
(1)
Za citlivé činnosti se pro potřeby zpravodajské služby považují úkony osob neuvedených v § 140 odst. 1 písm.
a)prováděné pro zpravodajskou službu na základě dohody v souvislosti s výkonem státní správy nebo z jiného důvodu.
(2)
Podmínky bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, která má vykonávat citlivou činnost pro zpravodajskou službu, ověřuje zpravodajská služba.
(3)
Zpravodajská služba ověřuje podmínky podle § 81 z vlastního podnětu v rozsahu nezbytném pro výkon citlivé činnosti. Bezpečnostní řízení podle části čtvrté se neprovádí a doklad se nevydává.
(4)
Zpravodajská služba umožní fyzické osobě výkon citlivé činnosti, pokud splní podmínky podle § 81, a to na dobu nutnou k provedení této činnosti.
Část 4
BEZPEČNOSTNÍ ŘÍZENÍ
Hlava 1
Obecná ustanovení
Tato část upravuje postup Úřadu v bezpečnostním řízení (dále jen „řízení“) při rozhodování o žádostech podle § 94, 96 a 99 a při rozhodování o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu.
Obecné zásady bezpečnostního řízení
(1)
Úřad v řízení postupuje tak, aby byl úplně a přesně zjištěn stav věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a bez zbytečných průtahů.
(2)
Při řízení musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech osob řízením dotčených.
(3)
Úřad vytváří podmínky, aby z důvodu zdravotního postižení účastníka řízení nedošlo k újmě či zkrácení jeho práv.
(4)
Řízení je neveřejné.
Vedení řízení
(1)
Úřad vede řízení prostřednictvím úředních osob oprávněných k tomu podle vnitřních předpisů Úřadu. O tom, který zaměstnanec Úřadu je v daném řízení úřední osobou a ve kterém organizačním útvaru je zařazen, se provede záznam do bezpečnostního svazku a Úřad o tom účastníka řízení na požádání informuje.
(2)
Jednotlivé úkony v řízení se činí písemně, pokud to nevylučuje povaha věci. Jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, pokud ten na písemné formě netrvá. Obsah úkonů prováděných jinou než písemnou formou se poznamená do bezpečnostního svazku.
Jednací jazyk
(1)
V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce, pokud nejde o výkon práv příslušníka národnostní menšiny podle odstavce 2. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého70).
(2)
Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má právo činit úkony vůči Úřadu a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li Úřad úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si osoba podle věty první tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků; náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu nese Úřad.
(3)
Účastník řízení podle § 92 písm.
a)a
b)a jeho zástupce podle § 92e, který prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, si na své náklady obstará tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků a překladatelů; v ostatních případech nese náklady na tlumočení Úřad.
Nahlížení do bezpečnostního svazku Účastník řízení a jeho zástupce mají právo nahlížet do bezpečnostního svazku a činit si z něj výpisy, s výjimkou té části bezpečnostního svazku, která obsahuje utajovanou informaci. Nevidomým osobám bude obsah bezpečnostního svazku přečten. Na požádání Úřad nevidomé osobě umožní pořízení zvukového záznamu. Úřad na žádost nevidomé osoby rovněž umožní, aby do bezpečnostního svazku, za podmínek uvedených ve větě první, nahlížel i její průvodce.
Vyloučení z řízení
(1)
Úřední osoba, o které lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníku řízení nebo jeho zástupci takový zájem na průběhu a výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.
(2)
Vyloučena je též úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni řízení.
(3)
Účastník řízení může namítnout podjatost úřední osoby ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy se o úřední osobě podílející se na řízení dozvěděl. V námitce podjatosti musí být uvedeno, proti které úřední osobě námitka směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o její nepodjatosti a jakými důkazy může být jeho tvrzení prokázáno. K později podané námitce se nepřihlíží.
(4)
Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících tomu, že je podjatá, je povinna o nich neprodleně uvědomit svého nadřízeného. Do doby, než nadřízený rozhodne, zda je vyloučena, může úřední osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(5)
Nadřízený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti; usnesení o tom se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.
(6)
O vyloučení úřední osoby rozhodne nadřízený úřední osoby usnesením, proti kterému nelze podat rozklad. Usnesení o vyloučení úřední osoby podle odstavce 4 se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.
(7)
Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí pro ředitele Úřadu.
(8)
Odstavce 1 a 3 až 6 se užijí obdobně i pro účast znalců a tlumočníků v řízení.
Účastník řízení Účastníkem řízení je a) v řízení o žádostech podle § 94 nebo 99 fyzická osoba, která žádá o vydání osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, nebo osoba, pro kterou je podle § 93 odst. 1 písm. c) žádáno o vydání osvědčení fyzické osoby, b) v řízení o žádosti podle § 96 podnikatel, který žádá o vydání osvědčení podnikatele, c) v řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu držitel těchto veřejných listin.
Jménem podnikatele činí úkony v řízení jeho odpovědná osoba.
Procesní způsobilost Účastník řízení může činit v řízení úkony samostatně (dále jen „procesní způsobilost“) v tom rozsahu, v jakém je svéprávný.
Zastoupení účastníka řízení Zástupcem účastníka řízení je zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec.
Zastoupení na základě zákona a opatrovnictví
(1)
V rozsahu, v jakém účastník řízení nemá procesní způsobilost, musí být zastupován zákonným zástupcem.
(2)
Úřad ustanoví opatrovníka
a)účastníkovi řízení podle odstavce 1, pokud nemá zákonného zástupce nebo nemůže-li ho zákonný zástupce zastupovat a nemá-li opatrovníka podle zvláštního zákona
b)účastníkovi řízení zvlášť těžce zdravotně postiženému, s nímž se nelze dorozumět ani prostřednictvím tlumočníka nebo prostředníka
c)účastníkovi řízení stiženému přechodnou duševní poruchou, která mu brání samostatně v řízení jednat, je-li to nezbytné k hájení jeho práv; v těchto případech Úřad rozhoduje na základě odborného lékařského posudku, nebo
d)podnikateli, jehož odpovědná osoba není způsobilá za něho jednat nebo jí nelze doručovat, popřípadě je-li v jiném řízení předmětem sporu, kdo je odpovědnou osobou podnikatele.
(3)
Úřad ustanoví opatrovníkem toho, u koho je osoba, jíž se opatrovník ustanovuje, v péči, nebo jinou vhodnou osobu. Tato osoba je povinna funkci opatrovníka přijmout, pokud jí v tom nebrání závažné důvody. Účastníku řízení, který v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat projevil vůli, aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem, ustanoví Úřad opatrovníkem s jejím souhlasem osobu označenou za opatrovníka v předběžném prohlášení. Opatrovníkem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy účastníka řízení.
(4)
O ustanovení opatrovníka rozhoduje Úřad usnesením, které se oznamuje tomu, kdo je ustanovován opatrovníkem, a účastníku řízení tehdy, pokud to nevylučuje povaha věci nebo stav účastníka řízení, který způsobuje, že by nebyl schopen vnímat obsah usnesení.
(5)
Nedbá-li opatrovník o ochranu práv nebo zájmů účastníka řízení nebo lze-li mít důvodně za to, že opatrovník má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy účastníka řízení, Úřad usnesením zruší předchozí ustanovení opatrovníka a ustanoví postupem podle odstavce 4 opatrovníkem někoho jiného.
(6)
Funkce opatrovníka zaniká, jakmile účastník řízení začal být zastupován zákonným zástupcem, nabyl procesní způsobilosti nebo pominuly důvody, pro něž byl opatrovník ustanoven. Tuto skutečnost Úřad poznamená do bezpečnostního svazku, jakmile se o ní dozví; v pochybnosti rozhodne usnesením, které se oznamuje pouze opatrovníkovi a účastníkovi řízení nebo jeho zákonnému zástupci.
(7)
Proti usnesení podle odstavců 4 až 6 nelze podat rozklad.
Zastoupení na základě plné moci
(1)
Účastník řízení se může dát zastupovat advokátem nebo jiným zástupcem, kterého si zvolí. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Účastník řízení může mít současně pouze jednoho zmocněnce. U osobních úkonů je zastoupení vyloučeno.
(2)
Zmocnění může být uděleno
a)k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, nebo
b)pro celé řízení.
(3)
Zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka řízení jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak71).
(1)
Zástupce v řízení vystupuje jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.
(2)
V pochybnostech o rozsahu zastoupení platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení.
Hlava 2
Průběh řízení
Žádost fyzické osoby Zahájení řízení
(1)
Řízení je zahájeno dnem, kdy je
a)Úřadu doručena písemná žádost podle § 94 nebo 99
b)Úřadu doručena písemná žádost podle § 96 a je zaplacen správní poplatek
c)Úřadu doručena žádost orgánu Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem, o vydání osvědčení fyzické osoby - státního občana České republiky, který je zaměstnancem orgánu Evropské unie nebo zaměstnancem mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem, nebo
d)držiteli osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu doručeno písemné oznámení Úřadu o zahájení řízení o zrušení platnosti těchto veřejných listin.
(2)
Na žádost účastníka řízení Úřad přijetí žádosti podle § 94, 96 nebo 99 potvrdí.
(3)
O zahájení řízení podle odstavce 1 písm. d), jde-li o řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, uvědomí Úřad též osobu, která je pro držitele těchto veřejných listin příslušnou odpovědnou osobou.
(4)
Žádost podle § 94, 96 nebo 99 může účastník řízení vzít zpět; toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí Úřadu do zahájení řízení o rozkladu a po vydání rozhodnutí o rozkladu.
(1)
Žádost o vydání osvědčení fyzické osoby (dále jen „žádost fyzické osoby“) obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění nutnosti jejího přístupu k utajované informaci s uvedením stupně utajení, souhlas s provedením řízení a prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů.
(2)
Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou tyto přílohy: a) vyplněný dotazník fyzické osoby v elektronické podobě, b) písemnosti dosvědčující správnost údajů uvedených v dotazníku v rozsahu a formě stanovených prováděcím právním předpisem; to neplatí, lze-li správnost údajů dosvědčit na základě údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou Úřadu zpřístupněné pro výkon agendy, nebo na základě souhlasu, c) jedna fotografie svým provedením odpovídající požadavkům podle jiného právního předpisu72), d) je-li fyzická osoba cizincem, doklady a prohlášení podle § 13 odst. 2, e) prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně a místně příslušného správce daně a jiné osoby zúčastněné na správě daní podle § 52 odst. 2 daňového řádu, a to v plném rozsahu údajů za účelem provedení řízení, a f) zdůvodnění nutnosti přístupu k utajované informaci s uvedením stupně utajení a označení místa nebo funkce podle § 69 odst. 1 písm. b) potvrzené odpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem toho, kdo bude fyzické osobě utajované informace poskytovat, v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(3)
Má-li mít fyzická osoba přístup k utajované informaci i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jejího dosavadního osvědčení fyzické osoby, je povinna písemně požádat Úřad o vydání nového osvědčení fyzické osoby, a to před uplynutím doby platnosti dosavadního osvědčení fyzické osoby ve lhůtě nejméně
a)3 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné
b)7 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné a
c)10 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné.
(4)
Žádost podle odstavce 3 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2.
(5)
Požádá-li fyzická osoba podle odstavce 3 o vydání nového osvědčení fyzické osoby pro stejný stupeň utajení, pro který jí bylo vydáno dosavadní osvědčení fyzické osoby, zjišťují se podmínky pro vydání nového osvědčení fyzické osoby zpětně nejméně za dobu, která uplynula od vydání jejího dosavadního osvědčení fyzické osoby.
(6)
Požádá-li o vydání osvědčení fyzické osoby orgán Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem podle § 93 odst. 1 písm. c), fyzická osoba, o vydání jejíhož osvědčení se žádá, postupuje podle odstavců 2 až 5 obdobně.
(7)
Důvod pro nutnost přístupu fyzické osoby k utajované informaci, uvedený v žádosti, musí trvat po celou dobu řízení podle § 93 odst. 1 písm.
a)nebo c).
Žádost podnikatele Dotazník fyzické osoby
(1)
Dotazník fyzické osoby obsahuje tyto položky: a) jméno, příjmení včetně předchozích a akademické tituly, b) den, měsíc, rok a místo narození a rodné číslo, c) státní občanství včetně předchozích, d) adresy míst, kde se zdržuje nebo zdržovala v posledních 10 letech nepřetržitě déle než 90 dnů, e) údaje o dokladu totožnosti, pokud jde o cizince, f) zaměstnavatel a označení zastávané funkce, popřípadě uvedení vykonávané činnosti, g) nepřetržitý pobyt v zahraničí delší než 90 dnů, h) nařízené výkony rozhodnutí, i) příslušnost, kontakty a vazby na bezpečnostní služby cizí moci nebo na její služby v oblasti zpravodajství, s výjimkou kontaktů vyplývajících z pracovních nebo služebních povinností po roce 1990, j) osobní kontakty s cizími státními příslušníky nebo se státními občany České republiky žijícími v nečlenských státech Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou kontaktů vyplývajících z pracovních nebo služebních povinností po roce 1990, pokud se lze oprávněně domnívat, že jde o kontakty významné, k) užívání omamné nebo psychotropní látky uvedené v zákoně upravujícím oblast návykových látek35) a užívání alkoholu, l) patologické hráčství, m) léčba závislosti na látkách uvedených v písmenu k) a na alkoholu a léčba patologického hráčství, n) majetkové poměry, o) členství, popřípadě funkce ve spolku, nadaci, ústavu a obecně prospěšné společnosti za posledních 5 let, p) adresa pro účely doručování, q) údaje uvedené v písmenech a) až d) a f) u manžela (manželky) nebo partnera (partnerky)52) a osob starších 18 let žijících s fyzickou osobou v domácnosti, r) životopis a s) zdravotní a jiná odborná péče související se zdravotním stavem fyzické osoby, který může mít negativní vliv na její schopnost utajovat informace.
(2)
Pobyt podle odstavce 1 písm. d) a g) a § 94 odst. 2 písm. d) se pokládá za nepřetržitý i v případě jeho krátkodobého přerušení.
(1)
Žádost podnikatele obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění nutnosti přístupu podnikatele k utajované informaci s uvedením stupně utajení a formy výskytu utajovaných informací.
(2)
Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou tyto přílohy
a)vyplněný dotazník podnikatele v elektronické podobě
b)bezpečnostní dokumentace podnikatele a
c)písemnosti nutné k ověření splnění podmínek podle § 16 v rozsahu a formě stanovených prováděcím právním předpisem
d)prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně a místně příslušného správce daně a jiné osoby zúčastněné na správě daní podle § 52 odst. 2 daňového řádu, a to v plném rozsahu údajů za účelem provedení řízení.
(3)
Má-li mít podnikatel přístup k utajované informaci i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho dosavadního osvědčení podnikatele, je povinen písemně požádat Úřad o vydání nového osvědčení podnikatele, a to před uplynutím doby platnosti dosavadního osvědčení podnikatele ve lhůtě nejméně
a)7 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Důvěrné
b)9 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Tajné a
c)11 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Přísně tajné.
(4)
Žádost podle odstavce 3 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. V dotazníku podnikatele se údaje vyplní v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. V bezpečnostní dokumentaci podnikatele se uvedou pouze změny, které nebyly Úřadu hlášeny podle § 68 písm. c) a d).
Dotazník podnikatele Dotazník podnikatele obsahuje tyto položky: a) platné údaje, které se zapisují do obchodního, živnostenského nebo obdobného rejstříku či evidence, vždy však uvedení rodného čísla, bylo-li přiděleno, a data, místa, okresu a státu narození, a to i když se do takového rejstříku nebo evidence nezapisují, b) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum, místo, okres a stát narození, firma a identifikační číslo společníků nebo členů obchodní korporace s nejméně 10% podílem na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech na podnikateli nebo osobách ve vlastnické struktuře podnikatele až po fyzickou osobu disponující nejméně 10% přímým nebo nepřímým podílem na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech obchodní korporace a osob majících rozhodující vliv na podnikatele, které nemají podíl na základním kapitálu podnikatele nebo na hlasovacích právech podnikatele, c) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum, místo, okres a stát narození nebo firma a identifikační číslo tichého společníka podnikatele, d) názvy nebankovních poskytovatelů platebních služeb, včetně zahraničních, a čísla nebo jiné jedinečné identifikátory účtů vedených u těchto osob v České republice i v zahraničí a dále názvy bank, zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev a čísla nebo jiné jedinečné identifikátory účtů vedených u těchto osob v zahraničí, e) vlastní i pronajaté nemovitosti a nebytové prostory podnikatele, ve kterých se vyskytuje zabezpečená oblast podle § 25, včetně uvedení jejich adresy, f) údaje k provedeným řádným účetním závěrkám37), vede-li podnikatel účetnictví, nebo údaje k daňovým přiznáním, vede-li podnikatel daňovou evidenci, nebo uplatňuje-li výdaje procentem z příjmu podle jiného právního předpisu38), a údaje k řádným účetním závěrkám ověřeným auditorem, stanoví-li tak jiný právní předpis53), a to za posledních 5 let, g) závazky ze smluv o zápůjčce nebo z úvěrových smluv, u kterých je podnikatel v prodlení se splátkami, uzavřených se subjekty s licencí, povolením nebo registrací vydanými Českou národní bankou, se subjekty podnikajícími na základě jednotné evropské licence, nebo se zahraničními bankami, a přijaté zápůjčky a úvěry od ostatních právnických nebo fyzických osob a zápůjčky a úvěry poskytnuté fyzickým nebo právnickým osobám, a to v posledních 5 letech, h) smlouvy nebo jejich návrhy, jejichž předmět plnění vyžaduje přístup k utajované informaci, včetně výčtu těchto utajovaných informací s uvedením jejich původce nebo poskytovatele, stupně utajení a specifikace zakázky, včetně utajovaných informací cizí moci, ke kterým má podnikatel přístup, a uvedení počtu utajovaných informací uložených u podnikatele; v případě uzavření smlouvy se zpravodajskou službou podnikatel údaje o takové smlouvě dokládá pouze písemným potvrzením odpovědné osoby příslušné zpravodajské služby, i) zahraniční obchodní partneři, s výjimkou obchodních partnerů z členských států Evropské unie, s celkovým finančním objemem uskutečněných obchodů nad 2 000 000 Kč v posledních 5 letech, j) čeští obchodní partneři a obchodní partneři z členských států Evropské unie v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, k) údaje o podání insolvenčního návrhu, l) údaje o rozhodnutí o insolvenčním návrhu, m) údaje o způsobu řešení úpadku, n) údaje o zrušení podnikatele, o) plnění závazků vůči státu podle § 17 odst. 2 písm. a) a b), p) údaje odpovědné osoby podnikatele, jimiž jsou jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození a zastávaná funkce u podnikatele, q) trestní řízení, a r) seznam funkcí a osob, u kterých se předpokládá přístup k utajovaným informacím, s uvedením jejich rodného čísla, bylo-li přiděleno, a stupně utajení, a u oznámení podle § 6 vydaných podnikatelem datum jejich vydání.
Žádost o doklad Bezpečnostní dokumentace podnikatele Bezpečnostní dokumentace podnikatele stanoví systém ochrany utajovaných informací u podnikatele, musí být u podnikatele uložena, průběžně aktualizována a obsahuje a) specifikaci utajovaných informací, k nimž má podnikatel přístup, včetně výčtu těchto utajovaných informací s uvedením jejich původce nebo poskytovatele, stupně utajení a specifikace zakázky, včetně utajovaných informací cizí moci, ke kterým má podnikatel přístup, popřípadě potvrzení podle § 97 písm. h), b) analýzu možného ohrožení utajovaných informací, vhodná a účinná ochranná opatření ke snížení rizik, c) způsoby realizace jednotlivých druhů zajištění ochrany utajovaných informací.
(1)
Žádost o doklad obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění výkonu citlivé činnosti, souhlas s provedením řízení a prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů.
(2)
Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou tyto přílohy
a)vyplněný dotazník v elektronické podobě
b)písemnosti dosvědčující správnost údajů uvedených v dotazníku v rozsahu a formě stanovených prováděcím právním předpisem; to neplatí, lze-li správnost údajů dosvědčit na základě údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou Úřadu zpřístupněné pro výkon agendy, nebo na základě souhlasu
c)prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně a místně příslušného správce daně a jiné osoby zúčastněné na správě daní podle § 52 odst. 2 daňového řádu, a to v plném rozsahu údajů za účelem provedení řízení
d)je-li fyzická osoba cizincem, doklady a prohlášení podle § 13 odst. 2
e)jedna fotografie svým provedením odpovídající požadavkům podle jiného právního předpisu72) a
f)zdůvodnění výkonu citlivé činnosti potvrzené odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(3)
Má-li fyzická osoba vykonávat citlivou činnost i bezprostředně po skončení doby platnosti dokladu, je povinna požádat Úřad o vydání nového dokladu nejméně 5 měsíců před skončením platnosti dokladu dosavadního.
(4)
Žádost podle odstavce 3 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2.
(5)
Důvod pro výkon citlivé činnosti uvedený v žádosti o doklad musí trvat po celou dobu řízení podle § 93 odst. 1 písm. a).
Zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu Dotazník Dotazník podle § 99 odst. 2 písm. a) obsahuje údaje stanovené v § 95 odst. 1 písm. a) až p), r) a s).
Společná ustanovení
(1)
Řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu Úřad zahájí, existuje-li důvodná pochybnost o tom, že držitel takovéto veřejné listiny i nadále splňuje podmínky pro její vydání (§ 12, 16 a 81).
(2)
Přestal-li držitel osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu splňovat podmínky pro vydání takovéto veřejné listiny, Úřad její platnost zruší.
(3)
Řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nelze přerušit podle § 112 a ani zastavit podle § 113, s výjimkou zastavení řízení podle § 113 odst. 1 písm. i) nebo j).
Nemá-li žádost podle § 94, 96 nebo 99 předepsané náležitosti, pomůže Úřad účastníku řízení formální nedostatky žádosti odstranit. Pokud nedostatky nelze odstranit na místě, Úřad neprodleně písemně vyzve účastníka řízení, aby nedostatky žádosti odstranil ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy; součástí výzvy je poučení o důsledcích včasného neodstranění nedostatků pro další průběh řízení [§ 113 odst. 1 písm. c)].
(1)
Úřad je oprávněn požadovat od účastníka řízení, držitele osvědčení fyzické osoby, držitele osvědčení podnikatele nebo dokladu upřesnění údajů uvedených v žádosti podle § 94, 96 a 99 a sdělení doplňujících údajů k ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, je-li to nezbytné pro úplné a přesné zjištění skutečného stavu věci. Za tím účelem Úřad účastníka řízení písemně vyzve, aby toto upřesnění údajů a sdělení doplňujících údajů ve lhůtě do 14 dnů a v žádosti podané podle § 96 ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy předložil Úřadu.
(2)
Účastník řízení, držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo držitel dokladu je povinen poskytnout Úřadu nezbytnou součinnost pro ověření údajů, kterými Úřad disponuje, pro ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu. Za tím účelem Úřad postupuje podle odstavce 1 věty druhé.
(3)
Účastník řízení je povinen v průběhu řízení neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů uvedených v žádosti podle § 94, 96 a 99; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis.
Svědek
(1)
Každý, kdo není účastníkem řízení, je povinen vypovídat jako svědek za účelem zjištění skutečného stavu věci a zjištění možných bezpečnostních rizik a dostavit se na předvolání k Úřadu. Z předvolání musí být zřejmé, kdy, kam a v jaké věci se má svědek dostavit a jaké jsou právní následky nedostavení se (§ 115 a 116). Svědek musí vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Jako svědek nesmí být vyslechnut ten, kdo by porušil ochranu utajovaných informací nebo zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým39). Výpověď může rovněž odepřít osoba blízká k účastníku řízení.
(2)
Úřad před výslechem zjistí totožnost svědka a poučí jej podle odstavce 1 a o právních následcích bezdůvodného odmítnutí nebo nepravdivé nebo neúplné svědecké výpovědi (§ 116).
(3)
O výpovědi svědka se vyhotoví protokol. Pro vyhotovení protokolu o výpovědi svědka platí obdobně § 105 odst. 5 a 6.
(4)
Od svědka lze požadovat, aby ke skutečnostem, které mu Úřad uvede, podal písemné vyjádření. Podpis svědka musí být na každé straně listiny obsahující jeho vyjádření. V dalším se obdobně použijí odstavce 1, 2, 6 a 7.
(5)
Úřad nahradí svědkovi prokázané hotové výdaje podle zákona upravujícího cestovní náhrady40) a ušlý výdělek. Nárok je třeba uplatnit do 5 dnů po svědecké výpovědi, jinak zaniká. O tom musí být svědek předem poučen.
(6)
Jako svědek nesmí být vyslechnut příslušník policie nebo zpravodajské služby podílející se na řízení.
(7)
Výpovědí svědka nelze nahrazovat úkony v řízení podle § 107 až 109.
Pohovor
(1)
Vyskytnou-li se v průběhu řízení skutečnosti, které je třeba objasnit pro zjištění skutečného stavu věci, provede Úřad s účastníkem řízení pohovor; s účastníkem řízení, který žádá o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné, provede Úřad pohovor vždy.
(2)
Účastník řízení se k pohovoru předvolá písemně, a to nejméně s pětidenním předstihem. Z předvolání musí být zřejmé, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má účastník řízení dostavit a jaké jsou právní následky nedostavení se. Lhůtu uvedenou ve větě první je možné se souhlasem účastníka řízení zkrátit.
(3)
Při pohovoru je účastník řízení povinen vypovídat osobně; advokát či jiný zástupce účastníka řízení není oprávněn do průběhu pohovoru zasahovat.
(4)
Před započetím pohovoru musí být účastník řízení písemně poučen o významu a účelu pohovoru, o způsobu jeho provedení a o případných následcích odmítnutí vypovídat nebo nepravdivé nebo neúplné výpovědi.
(5)
O provedení pohovoru se vyhotoví protokol. Protokol musí obsahovat místo, čas a obsah pohovoru a údaje umožňující identifikaci účastníka řízení, úřední osoby a dalších osob zúčastněných na pohovoru.
(6)
Protokol podepisuje účastník řízení, úřední osoba, popřípadě zapisovatel a tlumočník; podpis účastníka řízení musí být na každé straně protokolu. Odepření podpisu a důvody tohoto odepření se v protokolu zaznamenají. Na žádost účastníka řízení úřední osoba vydá kopii protokolu. Pohovor může být zaznamenán na zvukový nebo obrazový nosič pouze se souhlasem účastníka řízení; záznam se provede vždy, pokud o to účastník řízení požádá. Tento záznam je součástí bezpečnostního svazku (§ 124).
(7)
Při pohovoru nesmějí být sdělovány utajované informace.
(8)
Pohovor s účastníkem řízení, který dlouhodobě pobývá v zahraničí, lze nahradit jeho písemným vyjádřením. Úřad této osobě sdělí skutečnosti, které mají být předmětem vyjádření, a poučí ji podle odstavce 4. Podpis účastníka řízení musí být na každé straně písemného vyjádření.
Úkony v řízení Znalec
(1)
Je-li k odbornému posouzení skutečností důležitých pro rozhodnutí třeba znaleckého posudku, ustanoví Úřad znalce41).
(2)
Náklady k vypracování znaleckého posudku podle odstavce 1 hradí Úřad.
(3)
Úřad ustanoví znalce usnesením, které se znalci doručí, a o ustanovení znalce vhodným způsobem informuje účastníka řízení. Proti usnesení o ustanovení znalce nelze podat rozklad.
Úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby
(1)
V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné si Úřad k ověření podmínek pro vydání tohoto osvědčení vyžádá potřebnou informaci od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s ní nakládají.
(2)
V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a dále ověří identitu účastníka řízení. Pokud získané informace nepostačují pro rozhodnutí ve věci a Úřad je nemůže ověřit nebo doplnit, lze je ověřit nebo doplnit na žádost Úřadu šetřením příslušné zpravodajské služby nebo policie k účastníkovi řízení, k manželovi nebo k partnerovi52) a k osobám starším 18 let žijícím s účastníkem řízení v domácnosti. Úřad v žádosti vymezí okolnosti, ke kterým má být šetření provedeno.
(3)
V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a dále požádá příslušnou zpravodajskou službu o šetření k výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, v němž se účastník řízení pohybuje.
(4)
Pokud informace získané úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné nepostačují pro rozhodnutí ve věci, Úřad postupuje podle odstavců 2 a 3. Pokud informace získané úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné nepostačují pro rozhodnutí ve věci, Úřad postupuje podle odstavce 3. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží. Úřad v žádosti zpravodajské službě nebo policii vymezí okolnosti, ke kterým má být šetření provedeno.
(5)
Za účelem šetření prováděného zpravodajskou službou nebo policií podle odstavců 2 až 4 poskytne Úřad informace, kterými k předmětu šetření disponuje. Žádosti Úřadu jsou zpravodajské služby a policie povinny vyhovět a podat Úřadu zprávu o výsledcích požadovaných šetření. Zpravodajské služby a policie se ve zprávě o výsledcích šetření vyjádří k předmětu šetření a uvedou další informace, kterými disponují a které by mohly mít vliv na rozhodnutí ve věci.
(6)
Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 94 odst. 3, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 až 4. Ustanovení odstavce 4 věty třetí platí obdobně.
Úkony v řízení o vydání osvědčení podnikatele
(1)
V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Důvěrné si Úřad ke zjištění ekonomické stability, bezpečnostní spolehlivosti, k ověření vlastnických vztahů podnikatele a k ověření jeho schopnosti zabezpečit ochranu utajovaných informací vyžádá potřebnou informaci od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s ní nakládají.
(2)
V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a další úkony k ověření obchodních vztahů podnikatele.
(3)
V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Přísně tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a další úkony k ověření významných kapitálových a finančních vztahů podnikatele.
(4)
Za účelem ověření podmínek pro vydání osvědčení podnikatele jsou úřední osoby oprávněny vstupovat do objektů, zařízení, provozů nebo jiných prostor a na pozemky podnikatele a vyžadovat předložení potřebných dokladů podnikatelem.
(5)
Nemůže-li Úřad ověřit vztahy uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo jiné skutečnosti ke zjištění možného bezpečnostního rizika u podnikatele nebo jeho schopnosti zabezpečit ochranu utajovaných informací, může o jejich ověření požádat příslušnou zpravodajskou službu nebo policii. Úřad v žádosti vymezí okolnosti, ke kterým má být šetření provedeno.
(6)
Za účelem šetření prováděného zpravodajskou službou nebo policií podle odstavce 5 poskytne Úřad informace, kterými k předmětu šetření disponuje. Zpravodajské služby a policie jsou povinny žádosti Úřadu podle odstavce 5 vyhovět a podat mu zprávu o výsledcích požadovaných šetření. Zpravodajské služby a policie se ve zprávě o výsledcích šetření vyjádří k předmětu šetření a uvedou další informace, kterými disponují a které by mohly mít vliv na rozhodnutí ve věci.
(7)
Pokud informace, získané úkony podle odstavce 1 nebo 2 v řízení o vydání osvědčení podnikatele pro příslušný stupeň utajení, nepostačují pro rozhodnutí ve věci, je Úřad oprávněn zjistit je úkony stanovenými v odstavci 2 nebo 3 pro řízení, týkající se vyššího stupně utajení. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží.
(8)
Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 96 odst. 3, ustanovení odstavců 1 až 7 platí obdobně.
Úkony v řízení o žádosti o doklad
(1)
V řízení o žádosti o doklad si Úřad vyžádá potřebné informace od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s nimi nakládají.
(2)
Pokud informace získané podle odstavce 1 nepostačují pro rozhodnutí ve věci, lze je ověřit nebo doplnit provedením dalších nezbytných úkonů podle § 107, přiměřených účelu řízení; v těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a upozorní jej na právní následky, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží.
(3)
Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 99 odst. 3, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 a 2. Ustanovení odstavce 2 části věty za středníkem platí obdobně.
(1)
Po dobu platnosti osvědčení fyzické osoby, dokladu nebo osvědčení podnikatele, před vydáním osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc podle § 57 Úřad prověřuje za pomoci úkonů řízení, zda fyzická osoba nebo podnikatel i nadále splňují podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby, dokladu nebo osvědčení podnikatele.
(2)
Fyzická osoba nebo podnikatel jsou povinni poskytnout nezbytnou součinnost pro postup Úřadu podle odstavce 1.
Úřad je oprávněn při provádění úkonů podle § 107 a 108, § 109 odst. 1 a § 110 poskytnout orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě v nezbytně nutném rozsahu potřebné osobní údaje vztahující se k vyžádané informaci.
Přerušení řízení
(1)
Úřad usnesením přeruší řízení, jestliže
a)probíhá jiné řízení, které řeší otázku významnou pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona
b)účastník řízení byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele, žádosti o doklad nebo v rozkladu, anebo aby doplnil jiné Úřadem požadované údaje, nebo jestliže byl předvolán k pohovoru
c)účastník řízení byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě určil odpovědnou osobu
d)nelze provést výslech svědka, jehož výpověď je důležitá pro úplné a přesné zjištění skutečného stavu věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí
e)účastník řízení o žádosti o přerušení požádá z důvodu, který mu dlouhodobě brání v účasti na řízení, a to na dobu nejdéle 60 dnů; účastník řízení o žádosti může požádat o přerušení řízení nejvýše dvakrát, nebo
f)Úřadem bylo vydáno usnesení o ustanovení znalce pro vypracování znaleckého posudku.
(2)
Úřad může usnesením řízení přerušit v případě odmítnutí nahlédnutí do spisu podle § 138 odst. 2.
(3)
Řízení se přerušuje dnem předání usnesení o přerušení řízení držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, dnem osobního převzetí takového usnesení účastníkem řízení, doručuje-li Úřad, nebo dodáním do datové schránky účastníka řízení54).
(4)
Proti usnesení o přerušení řízení není rozklad přípustný.
(5)
Během přerušení řízení činí Úřad a účastník řízení úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení podle odstavce 1. Úřad pokračuje v řízení, jakmile pominuly překážky, pro které bylo řízení přerušeno, případně jakmile uplynula lhůta uvedená v odstavci 1 písm. e) nebo se účastník řízení dostavil k pohovoru. Účastníka řízení o tomto písemně vyrozumí, s výjimkou pokračování řízení provedením pohovoru.
(6)
Po dobu přerušení řízení lhůty podle § 117 a § 131 odst. 6 neběží.
Zajištění účelu a průběhu řízení Zastavení řízení
(1)
Úřad usnesením řízení zastaví, jestliže a) účastník řízení vzal žádost podle § 94, 96 nebo 99 zpět, b) účastník řízení nesplňuje podmínky stanovené v § 12 odst. 1 písm. b) a d) nebo § 81 odst. 1 písm. b), c) nebo d), c) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky v žádosti fyzické osoby, v žádosti podnikatele nebo v žádosti o doklad, d) účastník řízení se bez omluvy, obsahující závažné důvody, nedostaví opětovně k pohovoru, e) účastník řízení nedal souhlas podle § 107 odst. 4, § 108 odst. 7 nebo § 109 odst. 2, f) účastník řízení ve stanovené lhůtě neurčil odpovědnou osobu, g) není možné zjistit úplně a přesně skutečný stav věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí, proto, že účastník řízení se dlouhodobě zdržuje nebo zdržoval na území cizího státu, h) účastník řízení podal nepravdivou nebo neúplnou výpověď nebo neposkytuje jinou nezbytnou součinnost a na základě daného stavu věci nelze rozhodnout, i) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl, nebo j) v řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu odpadl jeho důvod či předmět.
(2)
Úřad může řízení o vydání osvědčení fyzické osoby nebo dokladu zastavit na základě oznámení odpovědné osoby podle § 67 odst. 1 písm. f) nebo § 86 písm. c).
(3)
Proti usnesení o zastavení řízení podle odstavce 1 písm. a), b), e), f), g), i) a j) není rozklad přípustný.
Předvolání
(1)
Úřad písemně předvolá osoby, jejichž osobní účast při projednávání věci je nutná.
(2)
V předvolání Úřad upozorní osoby uvedené v odstavci 1 na právní následky nedostavení se.
Předvedení
(1)
Svědek, který se bez náležité omluvy nebo bez závažných důvodů na opětovné předvolání nedostaví k Úřadu a bez jehož osobní účasti nelze řízení provádět, může být na jeho náklady předveden.
(2)
Předvedení svědka zajistí na žádost Úřadu policie, v případě vojáka v činné službě Vojenská policie a v případě příslušníka bezpečnostního sboru příslušný bezpečnostní sbor.
Lhůty, počítání času a doručování Pořádková pokuta
(1)
Úřad může uložit pořádkovou pokutu
a)do 50 000 Kč tomu, kdo ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na písemnou výzvu k Úřadu, podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď anebo bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď nebo předložení listiny
b)do 500 000 Kč orgánu státu, právnické nebo podnikající fyzické osobě za to, že na žádost neposkytne bezúplatně informace vyžádané Úřadem pro potřeby řízení podle § 117 odst. 6.
(2)
Pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 100 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. a), a částku 1 000 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. b).
(1)
Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání osvědčení fyzické osoby ode dne jeho zahájení ve lhůtě
a)2 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné
b)6 měsíců pro stupeň utajení Tajné a
c)9 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.
(2)
Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání osvědčení podnikatele ode dne jeho zahájení ve lhůtě
a)6 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné
b)8 měsíců pro stupeň utajení Tajné a
c)10 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.
(3)
Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání dokladu ve lhůtě 75 dnů ode dne jeho zahájení.
(4)
Příslušná zpravodajská služba a policie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 107 odst. 2 věty druhé a § 107 odst. 3 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě
a)4 měsíců pro stupeň utajení Tajné
b)6 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.
(5)
Příslušná zpravodajská služba a policie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 108 odst. 5 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě
a)3 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné
b)4 měsíců pro stupeň utajení Tajné
c)6 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.
(6)
Orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu podle § 107, 108 nebo 109 bezplatně vyhovět jeho žádosti o poskytnutí informace.
(7)
Udělí-li fyzická osoba souhlas s ověřením informací podle § 107 odst. 4 nebo § 109 odst. 2, anebo udělí-li podnikatel souhlas podle § 108 odst. 7, vztahují se na dané řízení lhůty stanovené pro stupeň utajení, k jehož úkonům byl souhlas udělen.
(8)
Lhůty podle odstavců 1 až 6 neběží po dobu, kdy je vyhlášen krizový stav.
(9)
V případě rozhodnutí ředitele Úřadu o rozkladu vydaného podle § 131 odst. 6 běží lhůty podle odstavců 1 až 3 ode dne doručení rozhodnutí účastníkovi řízení.
(1)
Nemůže-li zpravodajská služba nebo policie sdělit Úřadu výsledky šetření ve lhůtách podle § 117 odst. 4 a 5, oznámí tuto skutečnost Úřadu s uvedením důvodů pro nedodržení těchto lhůt.
(2)
Nemůže-li orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba informaci poskytnout ve lhůtě uvedené v § 117 odst. 6, oznámí tuto skutečnost Úřadu.
(3)
Nemůže-li Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 nebo 2 rozhodnout ve lhůtách podle § 117 odst. 1 až 3, ředitel Úřadu lhůtu přiměřeně, nejvýše však dvakrát, prodlouží a účastníka řízení o tom, s uvedením důvodů, písemně vyrozumí.
(4)
Doba prodloužení lhůty podle odstavce 3 nesmí být jednorázově delší, než je doba stanovená pro provedení řízení podle § 117.
(1)
Úřad určí účastníkovi řízení přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení. Usnesení o určení lhůty se oznamuje pouze tomu, komu je určena, popřípadě i tomu, jehož se jinak přímo dotýká.
(2)
Účastník řízení může podat žádost o prodloužení lhůty. Úřad o této žádosti rozhodne usnesením, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.
(3)
Do lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůty určené podle měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li takový den v měsíci, končí lhůta posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.
(4)
Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u Úřadu, anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná Úřadu, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence17) nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě.
(5)
V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak.
(6)
Zmešká-li účastník řízení ze závažných důvodů lhůtu, Úřad zmeškání lhůty usnesením promine, pokud o to účastník řízení požádá do 5 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Úřad může této žádosti přiznat odkladný účinek. V případě, že Úřad zmeškání lhůty promine, usnesení o prominutí zmeškání lhůty se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.
(7)
Proti usnesení o návrhu na prominutí zmeškané lhůty nelze podat rozklad.
Rozhodnutí Doručování
(1)
Rozhodnutí a jiné písemnosti doručuje Úřad sám, dodáním do datové schránky54) nebo prostřednictvím držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, kterému z poštovní smlouvy17) vyplývá povinnost doručit písemnost způsobem odpovídajícím požadavkům tohoto zákona. Doručování do zahraničí se zpravidla provádí prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. U příslušníků nebo zaměstnanců ozbrojených sil a bezpečnostních sborů se doručování do zahraničí může provádět prostřednictvím příslušného bezpečnostního ředitele. Všechny písemnosti se doručují do vlastních rukou. Má-li účastník řízení zástupce, doručují se písemnosti pouze zástupci; v případě osobních úkonů se písemnosti doručují také účastníku řízení. Doručování zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt. V případě zastavení řízení podle § 113 odst. 1 písm. i) se usnesení nedoručuje.
(2)
Odepře-li adresát písemnost převzít, držitel poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence tuto skutečnost vyznačí na doručence spolu s datem a písemnost Úřadu vrátí. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy bylo její převzetí adresátem odepřeno; doručuje-li Úřad, odepření převzetí písemnosti na ni vyznačí obdobně.
(3)
Nebyl-li adresát v místě doručení zastižen, doručovatel uloží zásilku u Úřadu nebo v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence. Zásilka se uloží po dobu 10 dnů. Adresát se vyzve vložením oznámení do domovní schránky nebo jiným vhodným způsobem, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(4)
Místem doručení u fyzické osoby je adresa na území České republiky určená touto osobou. Pobývá-li fyzická osoba dlouhodobě v zahraničí ve státním zájmu, může být místem doručení i adresa v zahraničí.
(5)
Je-li písemnost doručována adresátu do zahraničí, lhůty podle tohoto zákona v době doručování neběží.
(6)
Fyzické osobě lze písemnost doručit, kdekoli bude zastižena. Odepře-li fyzická osoba písemnost převzít, postupuje se podle odstavce 2 obdobně.
(7)
Právnické osobě a podnikající fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu jejího sídla. Za právnickou osobu je oprávněna písemnost převzít odpovědná osoba nebo pověřený zaměstnanec přijímající písemnosti.
(8)
Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, se může doručovat veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce Úřadu a na písemnost se vyznačí den vyvěšení. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost zveřejnění podle odstavce 9.
(9)
Úřad zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Obsah úřední desky se zveřejňuje i na internetových stránkách Úřadu.
(1)
Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad vyhoví, nevydává písemné rozhodnutí. V těchto případech Úřad vydá osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad a doručí jej účastníku řízení; kopie založí do bezpečnostního svazku (§ 124).
(2)
Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad nevyhoví, vydá rozhodnutí o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, které založí do bezpečnostního svazku a jeho stejnopis doručí účastníku řízení.
(3)
Pokud Úřad zruší platnost osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, vydá o tom rozhodnutí, které založí do bezpečnostního svazku a jeho stejnopis doručí účastníku řízení.
(4)
V případě řízení provedeného na základě žádosti příslušného orgánu Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem podle § 93 odst. 1 písm. c), zašle Úřad tomuto orgánu oznámení o výsledku řízení.
Náležitosti rozhodnutí
(1)
Rozhodnutí se vydává v písemné podobě a obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníka řízení. Vykonatelnost rozhodnutí doručeného účastníku řízení, který je fyzickou osobou, oznámí Úřad neprodleně odpovědné osobě tohoto účastníka.
(2)
Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem rozhodování, a ustanovení tohoto zákona, podle nichž bylo rozhodnuto. Součástí výrokové části je i označení účastníka řízení, které umožňuje jeho identifikaci. Je-li účastníkem řízení fyzická osoba, označuje se jménem, příjmením a rodným číslem. Je-li účastníkem řízení podnikatel, označuje se firmou nebo názvem, nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem. Výroková část může obsahovat i určení lhůty ke splnění ukládané povinnosti.
(3)
V odůvodnění se uvedou důvody vydání rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení a při použití právních předpisů. Jsou-li některé z důvodů vydání rozhodnutí utajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi.
(4)
V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat rozklad, v jaké lhůtě, od kterého dne se tato lhůta počítá, kdo rozhoduje o rozkladu, ke komu se podává, a skutečnost, že rozklad nemá odkladný účinek.
(5)
Rozhodnutí musí dále obsahovat označení Úřadu, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci a podpis zaměstnance Úřadu, který rozhodnutí vydal.
(6)
Opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí provede Úřad kdykoliv i bez návrhu a vyrozumí o tom účastníka řízení. Týká-li se oprava výrokové části rozhodnutí, vydá o tom Úřad opravné rozhodnutí. Proti opravnému rozhodnutí lze podat rozklad.
Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí
(1)
Rozhodnutí je v právní moci, bylo-li doručeno a nelze-li proti němu podat rozklad.
(2)
Na žádost účastníka řízení Úřad na stejnopisu rozhodnutí vyznačí, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.
(3)
Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci nebo jestliže bylo doručeno a rozklad proti němu nemá odkladný účinek.
Usnesení Úřad rozhoduje usnesením v případech stanovených tímto zákonem. Usnesení, které se pouze poznamenává do bezpečnostního svazku, nabývá právní moci tímto poznamenáním a Úřad jej může v průběhu řízení změnit novým usnesením; nové usnesení se pouze poznamená do bezpečnostního svazku. O usnesení, které se poznamenává do bezpečnostního svazku, se účastník řízení vhodným způsobem vyrozumí; v ostatních případech se usnesení oznamuje doručením. Proti usnesení, které se účastníku řízení oznamuje, lze podat rozklad, nestanoví-li tento zákon jinak. Podání rozkladu nemá odkladný účinek.
Bezpečnostní svazek
(1)
Bezpečnostní svazek obsahuje materiály vztahující se k řízení a hlášení změn a musí být označen spisovou značkou; člení se na utajovanou a neutajovanou část. Bezpečnostní svazek tvoří podklady pro zahájení řízení, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci, včetně obrazových a zvukových záznamů a záznamů na elektronických médiích. Bezpečnostní svazek musí obsahovat soupis všech svých součástí s určením data, kdy byly do bezpečnostního svazku vloženy.
(2)
Bezpečnostní svazek zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje Úřad; vyřazuje se po uplynutí 11 let od data posledního pravomocného rozhodnutí v řízení. Zpravodajské služby vyřazují své bezpečnostní svazky nejdříve po uplynutí 11 let od data posledního pravomocného rozhodnutí v řízení.
(3)
Údaje uvedené v bezpečnostním svazku je možné využívat pouze pro potřeby plnění úkolů podle tohoto zákona a neposkytují se podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.
(4)
Zaměstnanci Úřadu, kteří provádějí řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích uvedených v bezpečnostním svazku, se kterými se seznámili při provádění tohoto řízení nebo v souvislosti s ním, a to i po skončení pracovněprávního vztahu.
(5)
Na žádost orgánů činných v trestním řízení může ředitel Úřadu zprostit v potřebném rozsahu mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 4.
Hlava 3
Základní ustanovení, lhůty pro podání rozkladu a jeho náležitosti
Proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení má účastník řízení právo podat rozklad, pokud se tohoto práva po doručení rozhodnutí písemně nevzdal nebo pokud tento zákon nestanoví jinak.
(1)
Rozklad se podává u Úřadu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
(2)
V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení lze rozklad podat do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí.
(3)
Úřad promine ze závažných důvodů zmeškání lhůty k podání rozkladu, pokud o to požádá účastník řízení do 15 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a zároveň rozklad podá.
(4)
Podání rozkladu proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nemá odkladný účinek.
Postup Úřadu před rozhodnutím ředitele Úřadu
(1)
Rozklad podaný fyzickou osobou musí obsahovat její jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu nebo adresu pro účely doručování, musí být datován a podepsán.
(2)
Rozklad podaný podnikatelem musí obsahovat jeho označení firmou nebo názvem a identifikačním číslem a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování; je-li podnikatel fyzickou osobou, musí rozklad obsahovat její jméno a příjmení, nebo firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, identifikační číslo a adresu sídla nebo adresu pro účely doručování. Rozklad musí být datován a podepsán osobou nebo osobami, které jsou oprávněny za podnikatele jednat.
(3)
V rozkladu musí být dále uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, čeho se účastník řízení domáhá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost napadeného rozhodnutí. Rozklad nelze podat pouze proti odůvodnění rozhodnutí.
(4)
Pokud rozklad nemá předepsané náležitosti, vyzve Úřad písemně toho, kdo rozklad podal, k odstranění nedostatků. Ve výzvě stanoví lhůtu pro odstranění nedostatků, která nesmí být delší než 15 dnů, a upozorní jej na právní důsledky neodstranění těchto nedostatků.
(1)
Úřad rozhodnutím rozklad zamítne, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud
a)jej podle tohoto zákona nelze podat, nebo
b)byl podán po uplynutí lhůty podle § 126 odst. 1 nebo 2, nebylo-li její zmeškání podle § 126 odst. 3 prominuto.
(2)
Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad.
Rozhodnutí ředitele Úřadu v řízení o rozkladu
(1)
Úřad může o rozkladu rozhodnout sám, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud rozkladu vyhoví v plném rozsahu; vyhoví-li Úřad rozkladu, napadené rozhodnutí zruší.
(2)
Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad.
(3)
Nerozhodne-li Úřad o rozkladu podle odstavce 1 nebo podle § 128 odst. 1, předloží jej se svým stanoviskem a s veškerým spisovým materiálem do 15 dnů od doručení rozkladu řediteli Úřadu.
(1)
O rozkladu rozhoduje, nejde-li o postup podle § 128 odst. 1 nebo § 129 odst. 1, ředitel Úřadu na základě návrhu rozkladové komise.
(2)
Členy rozkladové komise jmenuje a odvolává ředitel Úřadu. Rozkladová komise má nejméně pět členů. Více než polovina členů komise musí mít ukončené právnické vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu právo a právní věda. Člen rozkladové komise musí být držitelem platného osvědčení fyzické osoby a státním občanem České republiky. Rozkladová komise je ustavena vždy na dobu 5 let; předsedou rozkladové komise je vždy jeden z členů této komise po dobu jednoho kalendářního roku. Rozkladová komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů; usnesení se přijímá nadpoloviční většinou jejích přítomných členů.
(3)
Většinu členů rozkladové komise tvoří zaměstnanci státu zařazení v jiných orgánech státu než v Úřadu; to neplatí pro složení rozkladové komise v řízení podle § 140 odst. 1 písm. a).
(4)
Členství v rozkladové komisi končí
a)uplynutím funkčního období této komise
b)odvoláním z funkce
c)vzdáním se funkce
d)úmrtím nebo prohlášením osoby za mrtvou.
(5)
Za činnost v rozkladové komisi nepřísluší jejímu členovi odměna. Úřad může členům rozkladové komise poskytovat náhradu cestovních výdajů podle zákona upravujícího cestovní náhrady40).
(6)
O podjatosti člena rozkladové komise z důvodů uvedených v § 90 odst. 1 rozhoduje ředitel Úřadu usnesením; proti tomuto usnesení není rozklad přípustný. V případě, že ředitel Úřadu shledá, že jsou u člena rozkladové komise dány skutečnosti, pro které lze pochybovat o jeho nepodjatosti, vyloučí tohoto člena rozkladové komise z projednávání daného rozkladu.
(1)
V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nebo rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení ředitel Úřadu řízení zastaví a napadené rozhodnutí zruší, jestliže a) účastník řízení vzal žádost podle § 94, 96 nebo 99 zpět, b) účastník řízení nesplňuje podmínky stanovené v § 12 odst. 1 písm. b) a d) nebo § 81 odst. 1 písm. b), c) nebo d), nebo c) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl; řízení o rozkladu je zastaveno dnem, kdy usnesení o zastavení řízení, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku, nabylo právní moci.
(2)
V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nebo rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení ředitel Úřadu usnesením řízení o rozkladu zastaví, jestliže
a)účastník řízení vzal rozklad zpět, nebo
b)účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky rozkladu.
(3)
V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu ředitel Úřadu usnesením řízení o rozkladu zastaví, jestliže
a)účastník řízení vzal rozklad zpět
b)účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky rozkladu, nebo
c)účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl; řízení o rozkladu je zastaveno dnem, kdy usnesení o zastavení řízení, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku, nabylo právní moci.
(4)
Proti rozhodnutí ředitele Úřadu podle odstavců 1 až 3 nelze podat rozklad. Dnem právní moci usnesení ředitele Úřadu o zastavení řízení o rozkladu podle odstavců 2 a 3 nabývá právní moci rovněž napadené rozhodnutí.
(5)
Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší, pokud vyhoví v plném rozsahu rozkladu podanému proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu.
(6)
Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší a věc vrátí k novému projednání a rozhodnutí, pokud
a)bylo vydáno v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, nebo
b)po vydání rozhodnutí nastaly skutečnosti, které mají vliv na rozhodnutí.
(7)
Rozklad ředitel Úřadu zamítne a rozhodnutí potvrdí, pokud neshledá důvod pro postup podle odstavců 1 až 6.
(8)
Ředitel Úřadu v odůvodnění rozhodnutí o rozkladu podle odstavce 6 vysloví též právní názor, kterým je při novém projednání věci Úřad vázán, pokud se tento právní názor vlivem změny právního stavu nebo skutkových okolností nestane bezpředmětným. Při novém projednání věci může Úřad využít podkladů původního rozhodnutí, včetně podkladů rozhodnutí o rozkladu, nevylučuje-li to důvod řízení.
(9)
Ředitel Úřadu o rozkladu rozhodne do 3 měsíců ode dne doručení rozkladu.
Dnem právní moci rozhodnutí o rozkladu podle § 129 odst. 1 anebo § 131 odst. 5 nebo 6 se platnost zrušeného osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu obnoví. Současně s rozhodnutím o rozkladu se účastníkovi řízení zašle zpět jeho osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad, odevzdané podle § 66 odst. 1 písm. b), § 68 písm. a) nebo § 87 odst. 1 písm. a); doba platnosti osvědčení nebo dokladu zůstává zachována.
Hlava 4
Soudní přezkum a závěrečné ustanovení
(1)
Žalobu podle jiného právního předpisu42) lze podat proti rozhodnutí ředitele Úřadu podle § 131 odst. 2 písm. b), § 131 odst. 3 písm. b) a § 131 odst. 5 až 7.
(2)
Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených ve výsledcích šetření nebo v údajích z evidencí zpravodajských služeb nebo policie. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo policie; přiměřeně se postupuje i v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem.
(3)
Úřad označí okolnosti uvedené v odstavci 2, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže činnost zpravodajských služeb nebo policie může být ohrožena nebo vážně narušena; do oddělených částí spisu účastník řízení, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet nemohou. V ostatním nejsou ustanovení zvláštního právního předpisu42) o dokazování, označování částí spisu a nahlížení do něj dotčena.
Není-li v § 125 až 132 stanoveno jinak, použijí se pro řízení o rozkladu obdobně ustanovení § 89 až 124.
Hlava 5
Zmocňovací ustanovení
Prováděcí právní předpis stanoví a) vzor poučení podle § 58 odst. 5, b) vzory a způsob podání žádostí podle § 93 odst. 1 písm. a) a b), c) rozsah a formu písemností podle § 94 odst. 2 písm. b), d) rozsah údajů dotazníku podnikatele v případě žádosti podle § 96 odst. 4, e) vzor dotazníku fyzické osoby podle § 95 a rozsah údajů vyžadovaných k položkám dotazníku, f) rozsah a formu písemností podle § 96 odst. 2 písm. c) a jejich náležitosti, rozsah údajů podle § 97 písm. j) a vzor dotazníku podnikatele podle § 97, g) rozsah a formu písemností podle § 99 odst. 2 písm. b) a vzor dotazníku podle § 100 a rozsah údajů vyžadovaných k položkám dotazníku, h) rozsah písemného zdůvodnění podle § 94 odst. 1, § 94 odst. 2 písm. f), § 96 odst. 1, § 99 odst. 1 a § 99 odst. 2 písm. f), i) omezení rozsahu hlášení změn údajů, jakož i způsob a formu jejich doložení, podle § 66 odst. 1 písm. d), § 68 písm. c) a d), § 87 odst. 1 písm. c) a § 103 odst. 3, j) vzor zproštění mlčenlivosti podle § 94 odst. 2 písm. e), § 96 odst. 2 písm. d) a § 99 odst. 2 písm. c).
Část 5
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
(1)
Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti vykonává Úřad, který je ústředním správním úřadem, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti vláda, která ho též odvolává.
(3)
Ředitel Úřadu je odpovědný předsedovi vlády nebo pověřenému členovi vlády.
(4)
Poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce a Platovým řádem Úřadu. Platový řád Úřadu vydává ředitel Úřadu po jeho schválení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny.
Úřad Úřad a) rozhoduje o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladu a vydává osvědčení pro cizí moc, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem [§ 140 odst. 1 písm. a) a § 141 odst. 1], a vydává osvědčení fyzické osoby podle § 56a, b) vykonává kontrolu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti (§ 143) a metodickou činnost, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem (§ 143 odst. 4), c) plní úkoly v oblasti ochrany utajovaných informací v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a provádí na žádost bezpečnostního úřadu členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo jiného státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, úkony řízení k osobě, která je v daném státě prověřována pro přístup k utajovaným informacím, d) vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státu, u právnických osob podle § 60b a u podnikatelů, e) ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku, f) vydává na základě písemné žádosti odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele kurýrní listy a v odůvodněných případech zajišťuje přepravu utajovaných informací, s výjimkou utajovaných informací poskytovaných podle § 78 odst. 1, g) provádí certifikace technického prostředku, h) vydává bezpečnostní standardy, i) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem, j) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti stanovené tímto zákonem, k) vydává Věstník Úřadu, který zveřejňuje na svých internetových stránkách, l) vede a na svých internetových stránkách zveřejňuje seznam osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladů, jejichž držitelé jsou oprávněni mít přístup k utajované informaci podle § 60a nebo vykonávat citlivou činnost nebo mít přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle § 80a, a m) zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti ochrany utajovaných informací.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v oblasti působnosti svěřené mu tímto zákonem a) zajišťuje zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, b) plní úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací, c) vykonává metodickou činnost, d) zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí, e) provádí certifikace a akreditace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínící komory a schvaluje projekt bezpečnosti komunikačního systému, f) zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků, g) vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany, h) zjišťuje kompromitující vyzařování tam, kde se vyskytují nebo budou vyskytovat utajované informace, i) zjišťuje v součinnosti se zpravodajskými službami a policií, zda v jednací oblasti nedochází nedovoleným použitím technických prostředků určených k získávání informací k ohrožení nebo únikům utajovaných informací, j) vydává bezpečnostní standardy, k) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem, l) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany utajovaných informací stanovené tímto zákonem, m) vede a na svých internetových stránkách zveřejňuje seznam certifikátů informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory, jejichž platnost zanikla podle § 48 odst. 4 písm. b) a d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. b) a d) nebo § 51 odst. 4 písm. b) a d), n) provádí analýzu a monitoring hrozeb, které mohou ohrozit způsobilost informačního nebo komunikačního systému nakládat s utajovanými informacemi, a zvýšení rizika využití těchto hrozeb a o) zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti ochrany utajovaných informací.
(1)
Úřad je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn a) zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona, b) vést evidenci porušení ochrany utajovaných informací, evidenci bezpečnostních ředitelů, evidenci fyzických osob a podnikatelů, kteří mají přístup k utajovaným informacím, s výjimkou příslušníků a zaměstnanců zařazených do zpravodajských služeb a vybraných policistů, evidenci fyzických osob, které jsou držiteli dokladu, c) požadovat bezplatně poskytnutí informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a tyto informace využívat a evidovat, d) pro účely řízení požadovat od policie a zpravodajských služeb informace získané postupy podle zvláštního právního předpisu43), e) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů11) a z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků a opis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, f) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie, g) poskytovat v nezbytném rozsahu orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě potřebné osobní údaje vztahující se k vyžádané informaci, h) uzavírat smlouvu s orgánem státu nebo podnikatelem k provádění dílčích úloh při certifikaci technických prostředků, i) uchovávat ve svých informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona, j) při provádění řízení spolupracovat s úřadem cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, zejména vyžadovat informace k účastníku řízení, k) vyjadřovat se k oznámení podle § 69 odst. 1 písm. r) ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení a poskytovat přehled těchto oznámení a vyjádření k nim Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a l) pro rozhodování zpravodajské služby podle § 140 odst. 1, na základě její písemné žádosti, provádět úkony podle § 107 odst. 1.
(2)
Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 1 písm. f) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 1 písm. f) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení Úřadu zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124.
(3)
Úřad poskytuje a) zpravodajským službám a Ministerstvu vnitra jedenkrát měsíčně seznam 1. osvědčení fyzických osob, osvědčení podnikatelů a dokladů s uvedením informace o datu platnosti a datu zániku jejich platnosti, 2. osob, u kterých rozhodl o nevydání veřejné listiny uvedené v bodu 1 nebo kterým byla platnost této listiny zrušena, a 3. podnikatelů, k nimž obdržel podle § 15a odst. 2 nebo 3 prohlášení podnikatele, a b) policii, Generální inspekci bezpečnostních sborů, Generálnímu ředitelství cel a Vojenské policii jedenkrát měsíčně seznam podle písmene a) bodů 1 a 3.
(4)
Způsob ochrany informací poskytovaných podle odstavce 3 písm. b), jejich poskytování a podmínky dalšího nakládání se stanoví dohodou mezi Úřadem a orgány uvedenými v odstavci 3 písm. b).
(5)
Úřad vydá zaměstnanci služební průkaz, který osvědčuje, že jeho držitel je zaměstnancem Úřadu; vzor služebního průkazu stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn k činnostem podle odstavce 1 písm. a), c), g) a i), a dále je oprávněn a) vést evidenci fyzických osob, které jsou držiteli osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, evidenci porušení ochrany utajovaných informací a evidenci pracovníků kryptografické ochrany a kurýrů kryptografického materiálu, b) uzavírat smlouvu s orgánem státu nebo podnikatelem k provádění dílčích úloh při certifikaci informačních systémů, kryptografických prostředků, kryptografického pracoviště, stínících komor, k provádění školení zvláštní odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany a zjišťování možnosti výskytu kompromitujícího vyzařování tam, kde se utajované informace budou vyskytovat, a provádět výrobu kryptografických prostředků a c) vést certifikační spis informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínící komory, vést seznam kontrolovaných kryptografických položek a vést dokumentaci pro provádění činností podle § 45.
Spolupráce Úřadu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost předá bez zbytečného odkladu Úřadu oznámení, které obdržel podle § 34 odst. 6, § 43 odst. 2 nebo § 69 odst. 1 písm. f) a h).
Ministerstvo vnitra, policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Generální ředitelství cel a Vojenská policie oznámí neprodleně Úřadu okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo držitel dokladu přestal splňovat podmínky pro jeho vydání.
Vláda stanoví nařízením katalog oblastí utajovaných informací. Katalog oblastí utajovaných informací stanoví jeden nebo více stupňů utajení, kterými lze klasifikovat utajovanou informaci.
Zpravodajské služby
(1)
Zpravodajské služby
a)rozhodují o žádosti fyzické osoby v případě svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu, s výjimkou uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby alespoň pro požadovaný stupeň utajení, a o zrušení platnosti osvědčení této fyzické osoby a vydávají osvědčení fyzické osoby podle § 56a a osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 57; za fyzickou osobu se považuje též osoba, která žádá o zařazení do aktivní zálohy, bývalý voják z povolání, který má být zařazen do aktivní zálohy, a voják v aktivní záloze, pokud mají vykonávat službu ve služebním zařazení u Vojenského zpravodajství a nejsou zároveň držiteli osvědčení fyzické osoby vydaného Úřadem
b)na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádí šetření podle tohoto zákona.
(2)
Zpravodajské služby mají při rozhodování podle odstavce 1 písm.
a)postavení Úřadu a odpovědná osoba zpravodajské služby postavení ředitele Úřadu. Příslušnost k úkonům se řídí podle § 5 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
(3)
Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona povinny oznámit neprodleně Úřadu, zjistí-li okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo dokladu přestal splňovat podmínky pro jejich vydání, neohrozí-li to zájem sledovaný zpravodajskou službou.
(4)
Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněny a) používat prostředky k získávání informací podle zvláštních právních předpisů44), b) využívat údaje ze svých evidencí a údaje z evidencí poskytnutých Úřadem, c) požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu, d) zpracovávat osobní údaje, e) vést evidence, f) požadovat bezúplatně informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je, g) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence přestupků; žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, h) uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona, i) provádět opatření k evidenční ochraně osobních údajů fyzické osoby, j) využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacím podle § 58 odst. 4, k) v souvislosti s postupem podle odstavce 1 písm. a) požadovat další informace nad rámec položek dotazníku podle § 95 odst. 1 v rozsahu nezbytném pro ověřování podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby a l) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie.
(5)
Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 4 písm. l) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 4 písm. l) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení zpravodajské službě zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124.
(6)
Orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému, v němž jsou zpracovávány příslušné osobní údaje, je povinen poskytnout zpravodajským službám součinnost potřebnou k provedení opatření podle odstavce 4 písm. i).
(7)
Ředitel zpravodajské služby vydává souhlas podle § 59 odst. 3.
(8)
V řízení podle odstavce 1 písm.
a)se ustanovení § 105 odst. 6 věty čtvrté, § 105 odst. 7, § 112, 114 a 120 použijí přiměřeně.
(9)
Zpravodajská služba může usnesením řízení a) přerušit, pokud je jí odmítnuto nahlížení do spisu podle odstavce 5, nebo b) zastavit, pokud odpadl důvod řízení podle odstavce 1 písm. a) z důvodu nepříslušnosti a žádost fyzické osoby nebyla vzata zpět.
(10)
Je-li to nezbytné z důvodu ohrožení činnosti při plnění úkolů v působnosti zpravodajské služby podle jiného zákona56), může zpravodajská služba používat při ochraně utajovaných informací zvláštní postupy v oblasti administrativní bezpečnosti, fyzické bezpečnosti, bezpečnosti informačních nebo komunikačních systémů a kryptografické ochrany. Zvláštní postupy stanoví vláda; návrh zvláštních postupů předkládá vládě zpravodajská služba prostřednictvím příslušného člena vlády, a to se stanoviskem Úřadu, a jde-li o zvláštní postupy v oblasti bezpečnosti informačních nebo komunikačních systémů a kryptografické ochrany Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Použitím zvláštních postupů nesmí být ohrožena ochrana utajovaných informací. Zvláštní postupy nelze používat při nakládání s utajovanými informacemi Evropské unie a Organizace Severoatlantické smlouvy a utajovanými informacemi vyžadujícími zvláštní režim nakládání.
Ministerstvo vnitra a policie
(1)
Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádosti fyzické osoby v případě příslušníků policie vybraných v zájmu plnění závažných úkolů policie ministrem vnitra, s výjimkou příslušníků policie, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby alespoň pro požadovaný stupeň utajení, a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby u těchto příslušníků policie a vydává osvědčení fyzické osoby podle § 56a a osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 57; obdobně Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádosti fyzické osoby, která může být vybrána v zájmu plnění závažných úkolů policie ministrem vnitra.
(2)
Ministerstvo vnitra má při rozhodování podle odstavce 1 postavení Úřadu a ministr vnitra postavení ředitele Úřadu.
(3)
Ministerstvo vnitra je při plnění úkolů podle tohoto zákona dále povinno provádět na žádost Úřadu opatření k evidenční ochraně osobních údajů držitele osvědčení fyzické osoby nebo jeho manžela, partnera52), dítěte nebo rodiče nebo osoby žijící s ním ve společné domácnosti a údajů o vozidle provozovaném nebo vlastněném těmito osobami.
(4)
Při plnění úkolů podle odstavců 1 až 3 je Ministerstvo vnitra oprávněno
a)využívat údaje ze svých evidencí a údaje poskytnuté Úřadem z jeho evidencí
b)zpracovávat osobní údaje
c)vést evidence
d)požadovat bezúplatně informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je
e)vyžadovat stanovisko policie k bezpečnostní spolehlivosti vybraného příslušníka policie
f)vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence přestupků; žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup
g)nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie.
(5)
Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 4 písm. g) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 4 písm. g) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení Ministerstvu vnitra zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124.
(6)
Ministerstvo vnitra může usnesením řízení
a)přerušit, pokud je mu odmítnuto nahlížení do spisu podle odstavce 5, nebo
b)zastavit, pokud odpadl důvod řízení podle odstavce 1 z důvodu nepříslušnosti a žádost fyzické osoby nebyla vzata zpět.
(7)
Policie se podílí v rámci své působnosti podle zvláštního právního předpisu30) na plnění úkolů Ministerstva vnitra podle odstavce 1; na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádí též úkony v řízení.
(8)
Policie je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněna využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacím podle § 58 odst. 4.
(9)
Orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému, v němž jsou zpracovávány příslušné osobní údaje, je povinen poskytnout Ministerstvu vnitra součinnost potřebnou k provedení opatření podle odstavce 3.
(10)
Ministr vnitra vydává souhlas podle § 59 odst. 3.
(1)
Byla-li Úřadu, policii nebo zastupitelskému úřadu České republiky odevzdána nalezená písemnost podle § 65 odst. 1 nebo doklad podle § 87 odst. 2, sepíše tento orgán záznam o odevzdání, v němž nalezenou písemnost nebo doklad označí, a uvede jméno, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu osoby, která nalezenou písemnost nebo doklad odevzdala, a podrobně okolnosti, za kterých je tato osoba získala. Policie nebo zastupitelský úřad České republiky spolu se záznamem předá nalezenou písemnost nebo doklad Úřadu. Úřad doručí utajovanou informaci jejímu původci a osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, doklad, osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc doručí tomu, na koho jsou vydány.
(2)
Pro účely předání utajované informace podle odstavce 1 se příslušník policie nebo zaměstnanec pracující na zastupitelském úřadu České republiky považuje za oprávněného k přístupu k utajované informaci v rozsahu nezbytně nutném pro sepsání záznamu a jejímu doručení Úřadu.
Část 6
KONTROLA
(1)
Úřad v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti kontroluje, jak orgány státu, právnické osoby podle § 60b, podnikatelé a fyzické osoby (dále jen „kontrolované osoby“) dodržují právní předpisy v této oblasti.
(2)
Zaměstnanci Úřadu mají při výkonu kontroly (dále jen „kontrolní pracovníci“) přístup k utajovaným informacím v rozsahu prováděné kontroly, prokáží-li se platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení.
(3)
Úřad cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, je oprávněn účastnit se kontroly v oblasti ochrany utajovaných informací, které jsou jím poskytnuty České republice, vyplývá-li to ze závazku členství České republiky v Evropské unii, nebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(4)
Kontrole podle tohoto zákona nepodléhá činnost zpravodajských služeb a činnost Ministerstva vnitra v případech podle § 141.
(5)
V případě kontroly, která zasahuje do působnosti v rámci ochrany utajovaných informací, jejíž státní správu podle tohoto zákona vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, bude ke kontrole přizván jeho zástupce.
Opatření k nápravě
(1)
Kontrolní pracovníci jsou při zjištění porušení právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti u kontrolované osoby oprávněni přijmout neodkladná opatření k zajištění ochrany utajovaných informací, včetně odejmutí utajované informace, opatření ke zrušení nebo změně stupně utajení utajované informace nebo k označení utajované informace stupněm utajení. O odejmutí vydají kontrolované osobě potvrzení. Rovněž jsou oprávněni požadovat, aby ve stanovené lhůtě byly odstraněny zjištěné nedostatky.
(2)
Náklady spojené s provedením opatření podle odstavce 1 hradí kontrolovaná osoba.
(3)
Každý je povinen vyhovět pokynům kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle odstavce 1.
Část 7
KONTROLA ČINNOSTI ÚŘADU
(1)
Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“).
(2)
Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.
(3)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní právní předpis46). Na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů se kontrolní řád nepoužije.
(4)
Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Úřadu nebo jím pověřeného zaměstnance do objektů Úřadu.
(5)
Ředitel Úřadu předkládá kontrolnímu orgánu
a)zprávu o činnosti Úřadu
b)zprávu o jednotlivých řízeních o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu [§ 137 písm. a)]
c)návrh rozpočtu Úřadu
d)podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu
e)vnitřní předpisy Úřadu.
(6)
Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Úřadu a nahrazovat jejich řídicí činnost.
(1)
Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů nebo že rozhodovací činnost Úřadu v rámci řízení je stižena vadami, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu potřebné vysvětlení.
(2)
Každé porušení zákona zaměstnancem Úřadu při plnění povinností podle tohoto zákona, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu a předsedovi vlády.
Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 146 odst. 2.
Část 8
PŘESTUPKY
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)jako účastník řízení neoznámí podle § 103 odst. 3 změnu údaje uvedeného v žádosti fyzické osoby nebo v žádosti o doklad
b)neodevzdá nalezenou písemnost podle § 65 odst. 1 nebo nalezený doklad podle § 87 odst. 2
c)poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaci
d)umožní přístup k utajované informaci neoprávněné osobě
e)vykonává funkci bezpečnostního ředitele v rozporu s § 71 odst. 4 nebo 5
f)provádí kryptografickou ochranu, aniž je pracovníkem kryptografické ochrany splňujícím požadavky stanovené v § 38 odst. 2
g)provádí provozní obsluhu kryptografického prostředku, aniž splňuje požadavky stanovené v § 40 odst. 2
h)přepravuje kryptografický materiál, aniž je kurýrem kryptografického materiálu splňujícím požadavky stanovené v § 42 odst. 1
i)zajistí si přístup k utajované informaci, aniž splňuje podmínky podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 nebo § 57 odst. 1
j)vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost
k)nakládá s kryptografickým materiálem jiným způsobem, než je uvedeno v § 38 odst. 1, § 40, § 41 odst. 3 nebo § 42, aniž splňuje podmínky podle § 42a, nebo
l)neprojednává utajované informace v jednací oblasti v souladu s § 24 odst. 4 nebo je projednává v jednací oblasti, která nesplňuje stanovené požadavky.
(2)
Pokus přestupku podle odstavce 1 písm. d), i) a j) je trestný.
(3)
Přestupku podle odstavce 1 písm. b) a c) se dopustí též návodce nebo pomocník.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a l), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), h) nebo k), d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo j).
(1)
Fyzická osoba, která má přístup k utajované informaci, se dopustí přestupku tím, že
a)neeviduje nebo nezaznamenává utajovanou informaci v administrativních pomůckách podle § 21 odst. 5
b)vyhotoví opis, kopii nebo překlad utajované informace bez souhlasu uvedeného v § 21 odst. 6
c)předá utajovanou informaci v rozporu s § 21 odst. 8
d)zapůjčí, přepraví nebo přenese utajovanou informaci v rozporu s § 21 odst. 7 nebo 9
e)zruší nebo změní stupeň utajení bez souhlasu původce nebo poskytující cizí moci
f)nesplní požadavky na zpracovávání nebo ukládání utajované informace podle § 24 odst. 5 nebo 6
g)nakládá s utajovanou informací v informačním systému, který není certifikován nebo akreditován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není certifikován pro příslušný stupeň utajení nebo není písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou
h)nakládá s utajovanou informací v komunikačním systému, jehož bezpečnostní projekt není schválen Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není schválen pro stupeň utajení odeslané utajované informace
i)zpracovává utajovanou informaci v rozporu s bezpečnostní provozní směrnicí vydanou podle § 36 odst. 2 písm. a)
j)neeviduje kryptografický materiál v administrativních pomůckách kryptografické ochrany
k)manipuluje s kryptografickým materiálem v rozporu s § 41 odst. 2 nebo 4, nebo
l)neoznámí ztrátu nebo neoprávněné zničení nosiče obsahujícího utajovanou informaci.
(2)
Přestupku podle odstavce 1 písm. a), b), e), g) a h) se dopustí též organizátor, návodce nebo pomocník.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h) nebo l), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), j) nebo k).
(1)
Fyzická osoba, která je držitelem osvědčení fyzické osoby, se dopustí přestupku tím, že
a)neodevzdá neplatné osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. b)
b)neoznámí ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. c)
c)neoznámí neprodleně změnu údaje uvedeného v žádosti fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. d)
d)jako držitel osvědčení fyzické osoby pro cizí moc neodevzdá neplatné osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 57 odst. 11, nebo
e)jako držitel osvědčení fyzické osoby pro cizí moc neoznámí ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 66 odst. 1 písm. c).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
(1)
Fyzická osoba, která je držitelem oznámení, se dopustí přestupku tím, že a) nesdělí změnu podmínek pro vydání oznámení uvedených v § 6 odst. 2 písm. a) nebo c) nebo změnu údajů v oznámení obsažených, nebo b) neodevzdá neplatné oznámení podle § 9 odst. 6.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30 000 Kč.
(1)
Fyzická osoba, která je držitelem dokladu, se dopustí přestupku tím, že
a)neodevzdá neplatný doklad podle § 87 odst. 1 písm. a)
b)neoznámí ztrátu, odcizení nebo poškození dokladu podle § 87 odst. 1 písm. b), nebo
c)neoznámí změnu údaje uvedeného v žádosti o doklad podle § 87 odst. 1 písm. c).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
(1)
Podnikatel, který má přístup k utajované informaci, právnická osoba podle § 60b nebo orgán státu se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí podle § 28 odst. 2 nebo 4 ostrahu u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie Vyhrazené, b) v rozporu s § 36 odst. 2 písm. a) nevydá bezpečnostní provozní směrnici, nebo nezašle Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost informaci podle § 36 odst. 2 písm. b) o provozovaném zařízení uvedeném v § 36 odst. 1, c) nezajistí písemné pověření fyzické osoby k přístupu k utajované informaci se zvláštním režimem nakládání označené „ATOMAL“, d) nezřídí a neobsadí funkci bezpečnostního ředitele podle § 71 odst. 1 nebo obsadí funkci bezpečnostního ředitele v rozporu s § 71 odst. 4, e) neoznámí podle § 71 odst. 2 jmenování bezpečnostního ředitele, f) nevyznačí na utajované informaci náležitosti podle § 21 odst. 2 až 4, g) jako původce klasifikuje a označí stupeň utajení na informaci, aniž ji lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí utajovaných informací nebo aniž její vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, h) jako původce neoznámí zrušení nebo změnu stupně utajení podle § 22 odst. 6, i) jako adresát utajované informace neoznámí změnu nebo zrušení stupně utajení podle § 22 odst. 6, j) nezajistí podle § 28 odst. 1, 3 nebo 4 nepřetržitou ostrahu u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast nebo jednací oblast, k) nenahlásí porušení povinnosti při ochraně utajované informace, l) nezpracuje projekt fyzické bezpečnosti podle § 32, m) nevede některou z evidencí stanovených v § 69 odst. 1 písm. j), n) nepředá k zaevidování utajovanou informaci podle § 69 odst. 1 písm. n), o) nezajistí, aby použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídala projektu fyzické bezpečnosti a požadavkům stanoveným podle § 31, p) jako původce nevyznačí náležitosti podle § 21 odst. 1 a 4, ačkoli informaci lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí utajovaných informací a její vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, q) jako původce nezruší nebo nezmění neprodleně stupeň utajení v případech, kdy pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně, anebo po obdržení výzvy podle § 22 odst. 9, r) nezajistí vytvoření podmínek stanovených na základě § 33 pro ukládání a § 23 odst. 2 pro evidenci, zapůjčování nebo přepravu utajovaných informací nebo utajovaných informací se zvláštním režimem nakládání nebo pro jinou manipulaci s nimi, s) provozuje informační systém, který není certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou, nebo provozuje informační systém cizí moci, který není akreditován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, anebo v rozporu s § 34 odst. 4 nezavede další nutné bezpečnostní funkce nebo opatření nebo jejich zavedení neoznámí Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, t) provozuje komunikační systém, jehož bezpečnostní projekt není schválen Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, u) nezastaví provoz informačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v certifikační zprávě, nebo nezastaví provoz komunikačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v projektu bezpečnosti komunikačního systému, v) používá pro kryptografickou ochranu prostředek, který není certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není součástí informačního systému cizí moci akreditovaného Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, nebo používá kryptografické pracoviště k jinému účelu, než ke kterému bylo certifikováno a schváleno do provozu, w) nezajistí výkon kryptografické ochrany osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 38 odst. 2, x) nezajistí obsluhu kryptografického prostředku osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 40 odst. 2, y) nezajistí přepravu kryptografického materiálu osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 42 odst. 1, nebo z) neoznámí kompromitaci kryptografického materiálu podle § 43 odst. 2.
(2)
Podnikatel, který má přístup k utajované informaci, právnická osoba podle § 60b nebo orgán státu se dopustí přestupku tím, že a) nezřídí registr nebo nenahlásí Úřadu změny v registru podle § 79 odst. 8 písm. f), b) neprovádí kontrolu utajovaných informací podle § 69 odst. 1 písm. m) vedených v registru nebo neoznámí její výsledek Úřadu, c) odešle utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v rozporu s § 77, d) umožní výkon citlivé činnosti fyzické osobě, která není držitelem platného dokladu nebo osvědčení fyzické osoby nebo jí nebylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci, e) neoznámí zničení utajované informace podle § 21 odst. 11 nebo § 69 odst. 1 písm. u), f) nevede některou z evidencí stanovených v § 69 odst. 1 písm. t), g) nezpracovává a nevede přehled míst nebo funkcí podle § 69 odst. 1 písm. b), h) nezajistí zaslání kopie poučení Úřadu podle § 11 odst. 2, i) nezašle neprodleně Úřadu kopii prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 2, j) umožní přístup k utajované informaci neoprávněné osobě, k) nezajistí nakládání s kryptografickým materiálem jiným způsobem, než je uvedeno v § 38 odst. 1, § 40, § 41 odst. 3 nebo § 42, osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 42a, nebo l) neprojednává utajované informace v jednací oblasti v souladu s § 24 odst. 4 nebo je projednává v jednací oblasti, která nesplňuje stanovené požadavky.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo g) nebo odstavce 2 písm. g), h) nebo i), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i), j), k), l), m), n) nebo o) nebo odstavce 2 písm. e) nebo f), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. p), q), r), s), t), u), v), w), x), y) nebo z) nebo odstavce 2 písm. a), b), c), d), j), k) nebo l).
(1)
Zadavatel veřejné zakázky podle § 69 odst. 1 písm. r) a § 69 odst. 3 se dopustí přestupku tím, že neoznámí Úřadu skutečnost podle § 69 odst. 1 písm. r).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.
(1)
Podnikatel, který má přístup k utajované informaci, se dopustí přestupku tím, že
a)neodevzdá nebo nepředá utajovanou informaci podle § 56 odst. 2
b)neaktualizuje bezpečnostní dokumentaci podnikatele podle § 98
c)poskytne utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené zahraničnímu partneru v rozporu s § 73 písm. b)
d)poskytne utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné zahraničnímu partneru v rozporu s § 73 písm. a)
e)vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost
f)nezašle neprodleně Úřadu kopii prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 2 nebo prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 3, nebo
g)neoznámí písemně Úřadu nebo poskytovateli vyhrazené informace zánik prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 6.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e).
(1)
Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, se dopustí přestupku tím, že a) neodevzdá podle § 68 písm. a) osvědčení podnikatele, jehož platnost zanikla, b) neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení podnikatele, c) neoznámí podle § 68 písm. c) změnu údaje uvedeného v § 97 písm. a), b), c) nebo q) nebo v § 98 písm. c), d) neoznámí podle § 68 písm. d) změnu údaje uvedeného v žádosti podnikatele, e) jako držitel osvědčení pro cizí moc neodevzdá podle § 57 odst. 11 neplatné osvědčení podnikatele pro cizí moc, f) jako držitel osvědčení pro cizí moc neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení podnikatele pro cizí moc, g) nezabezpečí ochranu utajované informace při zániku platnosti osvědčení podnikatele postupem podle § 56 odst. 2, nebo h) nezašle podle § 68 písm. f) rozhodnutí o schválení projektu přeměny podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo h), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g).
(3)
Pokuta od 10 000 Kč do 70 000 Kč se uloží, dopustí-li se podnikatel přestupku podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f) opakovaně. Přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f) je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) umožní výkon citlivé činnosti fyzické osobě, která není držitelem platného dokladu nebo osvědčení fyzické osoby nebo jí nebylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci, b) si zajistí přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, aniž splňuje podmínky podle § 15 písm. a) nebo § 57 odst. 1, nebo na základě prohlášení podnikatele, k němuž nebyly splněny podmínky podle § 15a odst. 1, nebo c) si zajistí přístup k utajované informaci stupně utajení Důvěrné nebo vyšší, aniž splňuje podmínky podle § 15 písm. b) nebo § 57 odst. 1.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c).
(1)
Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že nevyhoví pokynům kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle § 144 odst. 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá Úřad, s výjimkou přestupků podle § 148 odst. 1 písm. f) až h), j) a k), § 149 odst. 1 písm. g) až k), § 153 odst. 1 písm. b) a s) až z), § 153 odst. 2 písm. f) a j) a § 154 odst. 1 písm. e), které projednává a za něž pokuty vybírá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Část 9
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení
(1)
Utajovaná skutečnost podle dosavadních právních předpisů se považuje za utajovanou informaci podle tohoto zákona. Pokud se v dosavadních právních předpisech mluví o utajovaných skutečnostech nebo o státním a služebním tajemství, rozumí se tím utajované informace podle tohoto zákona.
(2)
Stupeň utajení stanovený podle dosavadních právních předpisů se považuje za stupeň utajení stanovený podle tohoto zákona.
(3)
Dnem 1. ledna 2008 se zrušují stupně utajení u utajovaných písemností vzniklých do 31. prosince 1992, pokud odpovědná osoba nestanoví v konkrétním případě do 31. prosince 2007 jinak.
(4)
Písemný záznam o určení podle dosavadních právních předpisů se považuje za poučení podle tohoto zákona.
(5)
Osvědčení, že navrhovaná osoba splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení fyzické osoby podle tohoto zákona.
(6)
Doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby podle tohoto zákona, včetně doby jeho platnosti.
(7)
Oznámení o splnění podmínek pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení Vyhrazené, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za ověření splnění podmínky způsobilosti k právním úkonům, věku a bezúhonnosti pro umožnění přístupu fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle tohoto zákona, pokud odpovědná osoba nebo ten, kdo utajovanou informaci fyzické osobě poskytuje, provede do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona její poučení.
(8)
Souhlas s určením navrhované osoby bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaci pro stupeň utajení, pro který má být navrhované osobě vydáno osvědčení.
(9)
Fyzická osoba, která se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů seznamovala s utajovanými skutečnostmi pouze na základě poučení a nebyla držitelem platného osvědčení, může mít ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přístup k utajovaným informacím pouze, je-li držitelem platného osvědčení fyzické osoby. To neplatí u osoby, která podle tohoto zákona má přístup k utajované informaci bez platného osvědčení fyzické osoby a bez poučení.
(10)
Certifikát potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc, které potvrzuje cizí moci, že u fyzické osoby nebo podnikatele bylo provedeno bezpečnostní řízení a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele daného stupně utajení a v případě osvědčení podnikatele i formy výskytu utajované informace.
(11)
Potvrzení, že podnikatel splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení podnikatele podle tohoto zákona.
(12)
Souhlas s poskytováním utajovaných skutečností mezi organizací a zahraničním partnerem, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za povolení k poskytování utajovaných informací mezi organizací a zahraničním partnerem mimo území České republiky podle tohoto zákona.
(13)
Osvědčení odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany vydané podle dosavadních právních předpisů se považuje po dobu platnosti v něm uvedenou za osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany podle tohoto zákona.
(14)
Certifikát technického prostředku používaného k ochraně utajovaných skutečností, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát technického prostředku podle tohoto zákona.
(15)
Certifikát informačního systému používaného k nakládání s utajovanými skutečnostmi, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát informačního systému podle tohoto zákona.
(16)
Certifikát kryptografického prostředku používaného k ochraně utajovaných skutečností, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát kryptografického prostředku podle tohoto zákona.
(17)
Utajovaný bezpečnostní standard, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za bezpečnostní standard podle tohoto zákona.
(18)
Bezpečnostní prověrka zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na její dokončení se vztahuje lhůta pro provedení srovnatelného řízení o vydání osvědčení podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(19)
Ověřování bezpečnostní způsobilosti zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na jeho dokončení se vztahuje lhůta pro provedení řízení o vydání dokladu podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(20)
Certifikace technického prostředku, informačního systému nebo kryptografického prostředku zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.
(21)
Stížnost proti nevydání osvědčení, potvrzení nebo dokladu podaná ve lhůtě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřídí podle dosavadních právních předpisů.
(22)
Opravný prostředek podaný podle dosavadních právních předpisů Kolegiu na úseku ochrany utajovaných skutečností, o kterém nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, Kolegium již nevyřizuje. Kolegium v těchto případech všechen spisový materiál do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vrátí orgánu, který mu jej předložil. Tento orgán písemně poučí účastníka řízení o tom, že proti rozhodnutí ředitele Úřadu může podat žalobu; v těchto případech lhůta pro podání žaloby běží znovu ode dne doručení písemného poučení.
(23)
Proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti vydanému podle dosavadních právních předpisů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona lze podat žalobu podle tohoto zákona.
(24)
Řízení o uložení pokuty zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(25)
Komunikační systém, který byl provozován přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provozovat do doby schválení jeho projektu bezpečnosti, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud odpovědná osoba orgánu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o schválení jeho bezpečnostního projektu.
(26)
Pracoviště, na kterém byly vykonávány činnosti kryptografické ochrany přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze používat k výkonu kryptografické ochrany do doby jeho schválení do provozu statutárním orgánem, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v případě, že pracoviště podléhá certifikaci, pokud orgán státu nebo podnikatel do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o provedení jeho certifikace.
(27)
Stínicí komoru, která byla Ministerstvem zahraničních věcí používána na zastupitelském úřadu České republiky k ochraně utajovaných informací přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze tímto ministerstvem používat k ochraně utajovaných informací do doby provedení její certifikace, nejdéle však po dobu 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud Ministerstvo zahraničních věcí do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o provedení její certifikace.
(28)
Provedení bezpečnostní prověrky fyzické osoby, bezpečnostní prověrky organizace, certifikace technického prostředku, certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, ověření bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, vydání certifikátu potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, a vydání souhlasu s poskytováním utajovaných informací mezi organizací a zahraničním partnerem se řídí dosavadními právními předpisy pouze tehdy, jestliže žádost byla předána k poštovní přepravě nebo jinak doručena či podána nejpozději 45 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Zmocňovací ustanovení Úřad vydá vyhlášku k provedení § 7 odst. 3, § 9 odst. 8, § 15a odst. 7, § 23 odst. 2, § 33, § 53 písm. a) a f), § 64, § 75a odst. 4, § 77 odst. 8, § 79 odst. 8, § 85 odst. 7, § 135 a § 138 odst. 5. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydá vyhlášku k provedení § 34 odst. 7, § 35 odst. 6, § 36 odst. 4, § 44 a § 53 písm. b) až f).
Správní řád se vztahuje pouze na řízení podle § 35 odst. 2, podle části druhé hlavy IX, a na řízení podle části osmé.
Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 164/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů. 2. Zákon č. 363/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3. Zákon č. 386/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Nařízení vlády č. 340/2002 Sb., kterým se stanoví seznam některých citlivých činností. 5. Nařízení vlády č. 385/2003 Sb., kterým se stanoví citlivá činnost pro Hradní stráž. 6. Nařízení vlády č. 31/2005 Sb., kterým se stanoví seznam citlivých činností pro civilní letectví, ve znění nařízení vlády č. 212/2005 Sb. 7. Nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností. 8. Nařízení vlády č. 89/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností. 9. Nařízení vlády č. 152/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění nařízení vlády č. 89/1999 Sb. 10. Nařízení vlády č. 17/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 11. Nařízení vlády č. 275/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 12. Nařízení vlády č. 403/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 13. Nařízení vlády č. 549/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 14. Nařízení vlády č. 631/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 15. Vyhláška č. 137/2003 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o zajištění administrativní bezpečnosti. 16. Vyhláška č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti. 17. Vyhláška č. 397/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti. 18. Vyhláška č. 263/1998 Sb., kterou se stanoví způsob a postup ověřování bezpečnostní spolehlivosti organizace. 19. Vyhláška č. 12/1999 Sb., o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků. 20. Vyhláška č. 337/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č. 12/1999 Sb., o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků. 21. Vyhláška č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu. 22. Vyhláška č. 339/1999 Sb., o objektové bezpečnosti. 23. Vyhláška č. 136/2001 Sb., o zajištění kryptografické ochrany utajovaných skutečností, provádění certifikace kryptografických prostředků a náležitostech certifikátu. 24. Vyhláška č. 348/2002 Sb., o bezpečnostní způsobilosti fyzických osob.
Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.