Vyhláška o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů
o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů
Předmět úpravy
(1)
Tato vyhláška stanoví
a)lhůty pravidelných prohlídek podzemních objektů1) a způsob ověřování jejich bezpečného stavu2)
b)rozsah identifikačních údajů pro vedení evidence podzemních objektů
c)podmínky k zajištění bezpečnosti provozu podzemních objektů především z hlediska jejich větrání, včetně větrání za provozu nepřístupných objektů, a požadavků na cesty pro chůzi
d)náležitosti plánu zdolávání závažných provozních nehod (havárií), zejména požadavky na havarijní prevenci a na zdolávání předpokládaných havárií.
(2)
Tato vyhláška se nevztahuje na hornickou činnost ani na činnost prováděnou hornickým způsobem3).
Výklad pojmů Pro účely této vyhlášky se považuje za a) ostění soubor výztužních prvků sloužících k zajištění světlého průřezu podzemního objektu před jeho nežádoucí deformací horskými tlaky, k zajištění proti uvolňování a opadávání horniny nebo obdobným vlivům, b) narušený podzemní objekt takový podzemní objekt, jehož bezpečný stav je ohrožen pádem nebo tlakem hornin, popřípadě obdobnými vlivy, které mohou narušit jeho statiku.
Rozdělení podzemních objektů
(1)
Podzemní objekty se z hlediska možného vstupu do nich rozdělují takto
a)podzemní objekty nebo jejich části volně přístupné
b)podzemní objekty nebo jejich části přístupné jen s doprovodem
c)podzemní objekty za provozu přístupné jen pracovníkům provozovatele podzemního objektu
d)podzemní objekty za provozu nepřístupné.
(2)
Podle způsobu zajištění ostěním se podzemní objekty rozdělují takto
a)podzemní objekty trvale zajištěné v celé délce ostěním z betonu, cihel a jiných trvanlivých materiálů obdobných vlastností
b)podzemní objekty trvale zajištěné v celé délce ostěním jiným než uvedeným v písmenu a)
c)podzemní objekty zajištěné zcela nebo zčásti dočasným ostěním a podzemní objekty celé nebo zčásti bez ostění.
Ověřování bezpečného stavu podzemních objektů
(1)
Stav podzemních objektů se ověřuje prohlídkami. Prohlídkou se ověřuje bezpečný stav podzemního objektu, zejména stav jeho ostění a dodržení požadovaného volného profilu, zajištění větrání podzemního objektu proti nahromadění výbušných nebo jinak nebezpečných nebo zdraví škodlivých látek a plynů15) v něm a zajištění přístupových cest v podzemí, zjišťují se a dokumentují poškozená, popřípadě deformovaná místa a místa nežádoucích průniků kapalin, plynů nebo jiných látek do podzemního objektu; zvláštním druhem prohlídky je prohlídka narušeného podzemního objektu.
(2)
Prohlídka se provede na žádost vlastníka podzemního objektu nebo jím písemně pověřeného provozovatele (dále jen „ustanovená osoba“)4) prostřednictvím odborně způsobilých zaměstnanců organizace, která má zřízenu báňskou záchrannou stanici16). K žádosti se při první prohlídce nebo při změně stavby přiloží kolaudační rozhodnutí nebo jiný doklad o povolení užívat podzemní objekt.
(3)
O výsledku prohlídky vypracuje zprávu ten, kdo prohlídku provedl, a to nejpozději do 7 dnů od ukončení prohlídky. Součástí zprávy jsou identifikační údaje potřebné pro vedení evidence podzemních objektů5) zpracované podle přílohy č. 1 této vyhlášky. Pro účely evidence se při první prohlídce provede zhodnocení míry rizika podzemního objektu podle přílohy č. 2 této vyhlášky s návrhem, zda má být pro daný objekt zajištěna báňská záchranná služba6); zhodnocení se provede též v případě, že došlo k podstatné změně stavu podzemního objektu nebo ke změně zatřídění podle § 3 odst. 1. Zpráva o prohlídce se v jednom vyhotovení založí do dokumentace podzemního objektu podle § 8 a v jednom vyhotovení se neprodleně zašle obvodnímu báňskému úřadu, v jehož obvodu7) se podzemní objekt nachází.
Prohlídky podzemních objektů
(1)
Při prohlídce stavu podzemního objektu se posuzuje a) funkčnost, celistvost, popřípadě tuhost ostění z hlediska stability a účelu podzemního objektu, včetně lokalizace míst s narušeným ostěním, b) tvar příčného, případně i podélného profilu podzemního objektu a jeho případné změny, c) vliv zabudovaných, popřípadě provozovaných technologických zařízení na stav ostění, d) nežádoucí průsak kapalin nebo průnik plynů do podzemního objektu a jeho vliv na ostění, způsob odvádění vody vniklé do podzemního objektu, e) stav větrání podzemního objektu a jeho vliv na ostění, zajištění podzemního objektu proti nahromadění výbušných nebo jinak nebezpečných nebo zdraví škodlivých látek a plynů v něm, f) schůdnost a průchodnost používaných cest včetně přístupových cest a zajištění vstupu do podzemního objektu. U podzemního objektu uvedeného v § 3 odst. 2 písm. c) se posuzuje také soudržnost horniny a riziko samovolného opadávání horniny.
(2)
Při prohlídce se ověřují, doplňují, popřípadě upravují identifikační údaje o podzemním objektu a hodnocení míry rizika podzemního objektu.
(3)
Nejpozději při každé třetí prohlídce se zkontroluje a vyhodnotí korozivní úbytek přístupných ocelových konstrukcí ostění, pokud jsou součástí podzemního objektu a jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresivních látek.
Prohlídky narušených podzemních objektů
(1)
Při prohlídce narušeného podzemního objektu se posuzuje stav narušeného nebo deformovaného ostění podzemního objektu, stavebních konstrukcí a prvků včetně případných uzavíracích hrází ve vztahu k projektové dokumentaci, popřípadě k dokumentaci pořízené při předcházející prohlídce narušeného podzemního objektu. Při tom se vychází z dokumentace skutečného provedení podzemního objektu, která je součástí kolaudačního rozhodnutí, nebo ze zjednodušené dokumentace9), popřípadě dokumentace, která byla zhotovena po předchozí opravě podle odstavce 6; není-li dokumentace, vychází se z účelu, pro který má podzemní objekt sloužit.
(2)
Prohlídku narušeného podzemního objektu provádí osoba s odbornou způsobilostí závodního dolu nebo závodního nebo báňského projektanta10) nebo autorizovaný inženýr pro obor dopravní stavby nebo statika a dynamika staveb nebo geotechnika11) (dále jen „odborník“).
(3)
O výsledku prohlídky narušeného podzemního objektu vypracuje zprávu ten, kdo ji provedl, a to nejpozději do 14 dnů od ukončení prohlídky. Přílohou zprávy jsou i dílčí zprávy všech specialistů podílejících se na této prohlídce, výsledky provedených měření včetně jejich vyhodnocení a obrazová a měřická dokumentace zhotovená v rámci prohlídky. Zpráva o prohlídce narušeného podzemního objektu se v jednom vyhotovení založí do dokumentace provozovaného podzemního objektu podle § 8 a v jednom vyhotovení se neprodleně zašle obvodnímu báňskému úřadu7).
(4)
Ve zprávě o prohlídce narušeného podzemního objektu odborník uvedený v odstavci 2 navrhne požadavky na opravu narušeného stavu podzemního objektu.
(5)
Při práci k opětovnému zajištění stability podzemního objektu12) se postupuje podle jiných právních předpisů13).
(6)
Po provedení opravy narušeného, popřípadě deformovaného ostění se zdokumentuje stav ostění v předmětném úseku a odborník uvedený v odstavci 2 posoudí, zda oprava splnila svůj účel a je-li možné podzemní objekt dále bezpečně provozovat.
Lhůty prohlídek podzemních objektů
(1)
Nestanovuje-li kolaudační rozhodnutí podzemního objektu jinak, nesmí být lhůty od poslední provedené prohlídky delší, než stanovuje příloha č. 3 této vyhlášky.
(2)
Prohlídky podzemních objektů se provádějí podle harmonogramu vypracovaného ustanovenou osobou.
(3)
Prohlídka narušeného podzemního objektu se provede bezodkladně po zjištění, že bezpečný stav podzemního objektu je narušen.
Dokumentace a záznamy Dokumentace a záznamy o výsledcích prohlídek uchovává14) ustanovená osoba do příští prohlídky, nejméně však 5 let.
Plán zdolávání závažných provozních nehod
(1)
Plán zdolávání závažných provozních nehod (dále jen „havarijní plán“) musí být vypracován přehledně, srozumitelně a měněn tak, aby odpovídal skutečnosti. Obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou. Nedílnou součástí havarijního plánu je dokumentace vypracovaná podle zákona o požární ochraně17).
(2)
Pohotovostní část havarijního plánu obsahuje seznam osob, zaměstnavatelů, organizací a orgánů, kterým musí být havárie ohlášena, jakož i zvláštní povinnosti osob, orgánů a organizací v případě havárie.
(3)
Operativní část havarijního plánu obsahuje řešení všech druhů havárie, jejichž výskyt v podzemním objektu lze předpokládat, a těch havárií na povrchu, které by svými důsledky ohrozily osoby v podzemí nebo samotný podzemní objekt, prostředky a postupy při záchraně osob, jejich ošetření a transportu, jakož i prostředky pro likvidaci havárie, včetně prostředků první pomoci a jejich rozmístění, způsob vyhlašování poplachu pro zaměstnance organizace a nutné změny ve větrání zajišťující bezpečný odchod osob z postižené části podzemních prostor, a stanovuje dobu, po které musejí být odvolány osoby z podzemí při přerušení větrání.
(4)
Pohotovostní i operativní část obsahuje opatření nezbytná pro likvidaci havárie ve vztahu k sousedním podzemním objektům, podzemním dílům a povrchovým objektům.
(5)
Mapovou část havarijního plánu tvoří mapa zdolávání havárií, která obsahuje zejména vyznačení podzemních prostor, únikových cest, příjezdových komunikací, umístění prostředků k záchraně osob, jejich ošetření a transportu zraněných osob.
Přechodná ustanovení
(1)
Ustanovená osoba požádá o provedení první prohlídky podzemního objektu uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) až c) do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. U podzemního objektu uvedeného v § 3 odst. 1 písm. d) požádá ustanovená osoba o provedení první prohlídky ve lhůtě dvou měsíců před termínem nejbližší prohlídky uvedeným v projektové, popřípadě provozní dokumentaci podzemního objektu, nejpozději však do 31. prosince 2016.
(2)
Identifikační údaje uvedené v přílohách č. 1 a 2 o podzemních objektech uvedených v § 3 odst. 1 písm. d) zašle ustanovená osoba ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky obvodnímu báňskému úřadu7).
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2008.