Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky

410/2009 Sb. Ucinnost od: 2010-01-01 ELI: odkaz 80 paragrafu
Část 1 PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
§ 1 § 1 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Tato vyhláška stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů, c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce, d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků, e) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, f) směrnou účtovou osnovu, g) účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití včetně oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv, h) závazný vzor částí účetní závěrky.

§ 2 § 2 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) zákona, které jsou územními samosprávnými celky1), dobrovolnými svazky obcí2) (dále jen „svazky obcí“), příspěvkovými organizacemi4), státními fondy podle rozpočtových pravidel5) a organizačními složkami státu7).

Část 2 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
Hlava 1 ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
§ 3 § 3 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Části účetní závěrky a označování jejich položek

(1)
Účetní závěrka se skládá z částí
a)rozvaha (bilance)
b)výkaz zisku a ztráty
c)příloha
d)přehled o peněžních tocích a
e)přehled o změnách vlastního kapitálu.
(2)
Položky rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky. Položky tabulkových částí přílohy se označují v souladu se závazným vzorem přílohy.
(3)
Položky částí účetní závěrky se uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí.
(4)
Technickou formu částí účetní závěrky stanoví technická vyhláška o účetních záznamech8).
(5)
Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a vykazuje se v Kč, s přesností na dvě desetinná místa.
§ 4 § 4 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Rozvaha

(1)
V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv a závazků a jiných pasiv. Příloha č. 1 k této vyhlášce stanoví uspořádání a označování položek rozvahy včetně výpočtů součtových položek a její základní závazný vzor a dále závazné vzory pro
a)organizační složky státu
b)územní samosprávné celky a svazky obcí
c)příspěvkové organizace
d)státní fondy.
(2)
V prvním sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni běžného účetního období neupravená o výši oprávek a opravných položek (dále jen „Brutto“).
(3)
Ve druhém sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni běžného účetního období uvádí informace o výši oprávek a opravných položek, které se vztahují k dané položce (dále jen „Korekce“), a to vždy s kladným znaménkem.
(4)
Ve třetím sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni běžného účetního období uvádí informace o stavu dané položky upravená o výši oprávek a opravných položek, které se vztahují k dané položce (dále jen „Netto“).
(5)
Ve čtvrtém sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu ve sloupci Netto k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období (dále jen „minulé účetní období“).
(6)
V prvním sloupci pasiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni.
(7)
V druhém sloupci pasiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu k rozvahovému dni minulého účetního období.
(8)
Hodnoty položek rozvahy ve všech sloupcích se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky vykazují podle zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy buď s kladným, nebo se záporným znaménkem. Hodnoty položek rozvahy ve všech sloupcích se k rozvahovému dni vykazují podle zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy s kladným znaménkem, s výjimkou syntetických účtů 227, 401, 404, 405, 406, 407, 408 a syntetických účtů účtových skupin 43 a 49, které se vykazují buď s kladným, nebo se záporným znaménkem. K okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni dochází u syntetických účtů 248, 336, 337, 338, 341, 342, 343, 355, 375, 475 a 363 k porovnávání zůstatků stran MÁ DÁTI a DAL, a výsledný rozdíl vstupuje
a)do aktiv kladně, jestliže zůstatek syntetického účtu je na straně MÁ DÁTI
b)do pasiv kladně, jestliže zůstatek syntetického účtu je na straně DAL.
(9)
Kladný zůstatek syntetického účtu 222 se vykazuje se záporným znaménkem v položce „C.IV.1. Příjmový účet organizačních složek státu“.
(10)
Položky rozvahy „AKTIVA CELKEM“ ve sloupci Netto a „PASIVA CELKEM“ se musí rovnat.
§ 5 § 5 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Výkaz zisku a ztráty

(1)
Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledků hospodaření. Příloha č. 2 k této vyhlášce stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty včetně výpočtů součtových a rozdílových položek a jeho základní závazný vzor a dále závazné vzory pro
a)organizační složky státu
b)územní samosprávné celky a svazky obcí
c)příspěvkové organizace
d)státní fondy.
(2)
Ve výkazu zisku a ztráty se vykazují konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů a výsledek hospodaření před zdaněním a výsledek hospodaření běžného účetního období účetní jednotky k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni, a to ve stavu za
a)běžné účetní období ve dvou sloupcích 1. za hlavní činnost účetní jednotky a 2. za hospodářskou činnost účetní jednotky
b)minulé účetní období ve dvou sloupcích 1. za hlavní činnost účetní jednotky a 2. za hospodářskou činnost účetní jednotky.
(3)
Hlavní činností se pro účely této vyhlášky rozumí veškeré činnosti, pro které byla účetní jednotka zřízena jiným právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem.
(4)
Hospodářskou činností se pro účely této vyhlášky rozumí činnosti stanovené jiným právním předpisem, nebo činnosti stanovené zřizovatelem ve zřizovací listině, například činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská nebo jiná činnost.
(5)
Hodnoty položek výkazu zisku a ztráty se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech buď s kladným, nebo se záporným znaménkem.
(6)
Hodnota položky „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním“ se vykazuje s kladným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM“ je vyšší než součet položek „A.I. Náklady z činnosti“, „A.II. Finanční náklady“, „A.III. Náklady na transfery“ a „A.IV. Náklady ze sdílených daní a poplatků“. Hodnota položky „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním“ se vykazuje se záporným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM“ je nižší než součet položek „A.I. Náklady z činnosti“, „A.II. Finanční náklady“, „A.III. Náklady na transfery“ a „A.IV. Náklady ze sdílených daní a poplatků“.
(7)
Hodnota položky „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ se vykazuje s kladným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM“ je vyšší než hodnota položky „A. NÁKLADY CELKEM“. Hodnota položky „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ se vykazuje se záporným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM“ je nižší než hodnota položky „A. NÁKLADY CELKEM“.
(8)
Položka „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „C.III.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedené v rozvaze.
§ 6 § 6 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Přehled o peněžních tocích

(1)
Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek aktiv a pasiv a podává informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků za běžné účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o peněžních tocích a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.
(2)
U jednotlivé položky přehledu o peněžních tocích se uvádí informace o jejím stavu k rozvahovému dni běžného účetního období.
§ 7 § 7 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Přehled o změnách vlastního kapitálu Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky „C. Vlastní kapitál“ rozvahy a podává informaci o uspořádání položek, které vyjadřují jejich změnu za běžné účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.

§ 8 § 8 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Příloha Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v ostatních částech účetní závěrky. Uspořádání a označování položek přílohy stanoví § 45 a závazný vzor tabulkových částí přílohy stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.

§ 9 § 9 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

(1)
Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
a)neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona a
b)nepoužijí ustanovení § 59 až 64 v rozsahu, v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou.
(2)
Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek nebo svazek obcí, nesestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
§ 10 § 10 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Ostatní pravidla sestavování účetní závěrky

(1)
Nestanoví-li příslušné ustanovení této vyhlášky jinak, obsahové vymezení jednotlivých položek účetní závěrky vychází z názvu dané položky, jejího systematického zatřídění v příslušné části účetní závěrky a případně z obvyklého způsobu užití příslušného syntetického účtu.
(2)
V případě použití termínu „jiný“ obsahuje daná položka stavy a obraty příslušných účtů, které nejsou specifikovány nebo které účetní jednotka neuvádí v položkách označených stejným velkým písmenem latinské abecedy a stejnou římskou číslicí (skupina položek) s nižšími arabskými číslicemi a souvisejícím názvem položky.
(3)
V případě použití termínu „ostatní“ obsahuje daná položka stavy a obraty příslušných účtů, které nejsou specifikovány nebo které účetní jednotka neuvádí v žádné z položek označených stejným velkým písmenem latinské abecedy a stejnou římskou číslicí (skupina položek). Dále obsahuje účetní případy, které jsou podle jiného právního předpisu10) utajovanými skutečnostmi nebo informacemi, s výjimkou utajovaných informací, které vzhledem k jejich obsahu není možné zobrazit v účetní závěrce. V případě utajovaných informací, které vzhledem k jejich obsahu není možné zobrazit v účetní závěrce, účetní jednotka neposkytuje ani vysvětlující a doplňující informace v příloze.
Hlava 2 OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY
§ 11 § 11 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Dlouhodobý nehmotný majetek

(1)
Položka „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, databáze a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku 60 000 Kč. Dále tato položka obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.
(2)
Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 60 000 Kč, a to při splnění podmínek uvedených v odstavci 1, k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku, nebo technické zhodnocení drobného dlouhodobého majetku.
(3)
Podle odstavce 1 jsou
a)nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a software takové výsledky a software, které jsou buď vytvářeny vlastní činností k obchodování s nimi, anebo nabyty od jiných osob
b)ocenitelnými právy zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle jiných právních předpisů11) za podmínek stanovených v písmenu a)
c)povolenkami na emise povolenky na emise skleníkových plynů, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností a jednotky přiděleného množství12) bez ohledu na výši ocenění
d)preferenčními limity zejména individuální produkční kvóty13), individuální limit prémiových práv13) bez ohledu na výši ocenění, u prvního držitele13) pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.
(4)
Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například v důsledku prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet. V případě variantního postupu při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku nebo jeho části jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku všechna variantní řešení.
(5)
Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého nehmotného majetku.
(6)
Položka a) „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek stanovený v odstavci 1, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení dolní hranice, b) „A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek, který neobsahují položky dlouhodobého nehmotného majetku A.I.1. až A.I.5. bez ohledu na výši ocenění, a technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku nevykazovaného v položkách „A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ až „A.I.3. Ocenitelná práva“, c) „A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání, d) „A.I.9. Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji“ obsahuje dlouhodobý nehmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona.
(7)
Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle odstavců 2 a 5 v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka technické zhodnocení v položce „A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“.
(8)
Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti14) a software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že o technických auditech15) a energetických auditech16), lesních hospodářských plánech17), plánech povodí18) a povodňových plánech19) neúčtuje jako o dlouhodobém nehmotném majetku.
§ 12 § 12 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku

(1)
Není-li dále stanoveno jinak, položky „Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku“ vyjadřují promítnutí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku v průběhu užívání tohoto majetku účetní jednotkou, čímž se snižuje ocenění tohoto nehmotného majetku až do výše jeho ocenění v účetnictví.
(2)
Položky „Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku“ vytvářejí účetní jednotky podle § 66.
(3)
Položka
a)„Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje“ obsahuje vyjádření využívání výsledků výzkumu a vývoje účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ ve sloupci „Korekce“
b)„Oprávky k software“ obsahuje vyjádření využívání software účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.2. Software“ ve sloupci „Korekce“
c)„Oprávky k ocenitelným právům“ obsahuje vyjádření využívání ocenitelných práv účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.3. Ocenitelná práva“ ve sloupci „Korekce“
d)„Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku“ obsahuje zjednodušené vyjádření využívání drobného dlouhodobého nehmotného majetku účetní jednotkou a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“
e)„Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku“ obsahuje vyjádření využívání ostatního dlouhodobého nehmotného majetku účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“.
§ 13 § 13 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobého nehmotného majetku.

§ 14 § 14 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Dlouhodobý hmotný majetek

(1)
Položka „A.II.1. Pozemky“ obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zásobami. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“, „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle odstavce 7 písmene d).
(2)
Položka „A.II.2. Kulturní předměty“ obsahuje, bez ohledu na výši ocenění, zejména movité kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty, umělecká díla a obdobné věci, a to včetně souborů tohoto majetku. Neobsahuje majetek uvedený v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“, „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“, „B.I.7. Pořízení zboží“, „B.I.8. Zboží na skladě“, „B.I.9. Zboží na cestě“ a „B.I.10. Ostatní zásoby“.
(3)
Položka „A.II.3. Stavby“ obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti a) stavby20) včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle jiných právních předpisů15), b) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, c) technické rekultivace, d) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci se použije odstavec 1 obdobně, e) nemovité kulturní památky, f) technické zhodnocení staveb uvedených v § 28 odst. 5 zákona, jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40 000 Kč, g) technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, h) právo stavby, pokud není zásobou.
(4)
Položka „A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ obsahuje samostatné hmotné movité věci a soubory majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění samostatné hmotné movité věci nebo souboru majetku podle § 71 převyšuje částku 40 000 Kč, a předměty z drahých kovů, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky.
(5)
Položka „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ obsahuje
a)ovocné stromy a ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na hektar
b)trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.
(6)
Položka „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje hmotné movité věci, popřípadě soubory majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení stanovené dolní hranice. Za drobný dlouhodobý hmotný majetek se považují vždy
a)předměty z drahých kovů, pokud nejsou dlouhodobým majetkem podle odstavce 4, bez ohledu na výši pořizovací ceny
b)věci pořízené formou finančního leasingu, popřípadě bezúplatně převzaté, u kterých ocenění podle § 25 zákona nepřevyšuje částku 40 000 Kč
c)věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky „A.II.3. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“, u kterých ocenění nepřevyšuje částku 40 000 Kč.
(7)
Položka „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje zejména
a)dospělá zvířata bez ohledu na výši ocenění, s výjimkou zvířat v zoologických zahradách, služebních psů a služebních koní
b)ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 66 odst. 2, a to bez ohledu na výši ocenění
c)technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nevykazovaného v položkách „A.II.2. Kulturní předměty“ až „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“
d)věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky „A.II.3. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“, nevykazovaná v položce „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“.
(8)
Položka „A.II.8. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje zejména pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
(9)
Za dlouhodobý hmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 40 000 Kč.
(10)
Položka „A.II.10. Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji“ obsahuje dlouhodobý hmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona.
(11)
Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 9 a 12, uvede účetní jednotka technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 9 a 12, uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle odstavců 9 a 12 v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka technické zhodnocení v položce „A.II.8. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“.
(12)
Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy23) pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého hmotného majetku.
§ 15 § 15 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

(1)
Není-li dále stanoveno jinak, položky „Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku“ vyjadřují promítnutí ocenění dlouhodobého hmotného majetku v průběhu užívání tohoto majetku účetní jednotkou, čímž se snižuje ocenění tohoto hmotného majetku až do výše jeho ocenění v účetnictví.
(2)
Položky „Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku“ vytvářejí účetní jednotky podle § 66.
(3)
Položka
a)„Oprávky ke stavbám“ obsahuje vyjádření využívání staveb účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.3. Stavby“ ve sloupci „Korekce“
b)„Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí“ obsahuje vyjádření využívání samostatných hmotných movitých věcí a souborů hmotných movitých věcí účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ ve sloupci „Korekce“
c)„Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů“ obsahuje vyjádření využívání pěstitelských celků trvalých porostů účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ ve sloupci „Korekce“
d)„Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku“ obsahuje zjednodušené vyjádření využívání drobného dlouhodobého hmotného majetku účetní jednotkou a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“
e)„Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku“ obsahuje vyjádření využívání ostatního dlouhodobého hmotného majetku účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“.
§ 16 § 16 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobého hmotného majetku.

§ 17 § 17 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Dlouhodobý finanční majetek

(1)
Položka
a)„A.III.1. Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem“ obsahuje majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem24), které účetní jednotka určila k držení a k výkonu majetkových práv
b)„A.III.2. Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem“ obsahuje majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem25), které účetní jednotka určila k držení a k výkonu majetkových práv
c)„A.III.3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti“ obsahuje zejména dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry u nichž má účetní jednotka záměr a předpoklad držet je do splatnosti
d)„A.III.5. Termínované vklady dlouhodobé“ obsahuje zejména termínované vklady u bank s dobou splatnosti delší než jeden rok, vkladové listy a depozitní certifikáty
e)„A.III.6. Ostatní dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje ostatní dlouhodobý finanční majetek, který neobsahují položky A.III.1. až A.III.5.
(2)
Položka „A.III.7. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje dlouhodobý finanční majetek v průběhu jeho pořizování.
§ 18 § 18 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku

(1)
Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobého finančního majetku.
(2)
Opravná položka se netvoří k položce „A.III.5. Termínované vklady dlouhodobé“.
§ 19 § 19 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Dlouhodobé pohledávky Položka a) „A.IV.1. Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé“ obsahuje poskytnuté návratné finanční výpomoci s dobou splatnosti delší než jeden rok, b) „A.IV.2. Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů“ obsahuje převzaté pohledávky z úvěrů s dobou splatnosti delší než jeden rok, c) „A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“ obsahuje poskytnuté zálohy a závdavky, které budou zúčtovány za více než jeden rok, d) „A.IV.4. Dlouhodobé pohledávky z ručení“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků pohledávky za dlužníkem k navrácení prostředků po realizaci ručení s dobou splatnosti delší než jeden rok, e) „A.IV.5. Ostatní dlouhodobé pohledávky“ obsahuje pohledávky se splatností delší než jeden rok, které neobsahují položky A.IV.1. až A.IV.4.

§ 20 § 20 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Zásoby

(1)
Položka „B.I. Zásoby“ obsahuje materiál do okamžiku spotřeby, jimiž jsou materiál na skladě, pořízení materiálu, materiál na cestě, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, ostatní zásoby, zboží na skladě, pořízení zboží a zboží na cestě.
(2)
Do materiálu zejména náleží
a)suroviny, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu
b)pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky
c)látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky
d)náhradní díly
e)obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží
f)další hmotné movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění
g)další hmotné movité věci nesplňující podmínky podle § 14 odst. 6 s dobou použitelnosti delší než jeden rok.
(3)
Položka
a)„B.I.1. Pořízení materiálu“ obsahuje částky pořízeného materiálu do okamžiku převodu na sklad
b)„B.I.2. Materiál na skladě“ obsahuje pořízený materiál převedený na sklad do okamžiku spotřeby
c)„B.I.4. Nedokončená výroba“ obsahuje produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již zejména materiálem, ale také nejsou ještě hotovým výrobkem. Pod pojem nedokončená výroba se zahrnují rovněž nedokončené výkony jiných činností, kde nevznikají hmotné produkty
d)„B.I.5. Polotovary vlastní výroby“ obsahuje produkty, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky
e)„B.I.6. Výrobky“ obsahuje předměty (věci) vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky
f)„B.I.7. Pořízení zboží“ obsahuje částky pořízeného zboží do okamžiku převodu na sklad
g)„B.I.8. Zboží na skladě“ obsahuje nemovité a movité věci nabyté za účelem prodeje
h)„B.I.10. Ostatní zásoby“ obsahuje zásoby, které neobsahují položky B.I.1. až B.I.9. a zvířata, která neobsahuje položka A.II.7; dále obsahuje nemovité a movité věci nabyté za účelem bezúplatného předání s výjimkou bezúplatného předání podle § 25 odst. 6 zákona.
§ 21 § 21 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Opravné položky k zásobám Opravné položky k zásobám se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky zásob, s výjimkou položek „B.I.1. Pořízení materiálu“, „B.I.3. Materiál na cestě“, „B.I.7. Pořízení zboží“ a „B.I.9. Zboží na cestě“, v jejichž případě se opravné položky netvoří.

§ 22 § 22 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Krátkodobé pohledávky

(1)
Položka
a)„B.II.1. Odběratelé“ obsahuje částky pohledávek v oblasti soukromoprávních vztahů mezi odběrateli a dodavateli
b)„B.II.2. Směnky k inkasu“ obsahuje hodnoty směnek cizích přijatých od odběratelů a jiných plátců
c)„B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry“ obsahuje částky pohledávek za směnky nebo jiné cenné papíry předané bance k proplacení, a to před dobou jejich splatnosti
d)„B.II.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy“ obsahuje částky krátkodobých poskytnutých záloh a závdavků dodavatelům před splněním smlouvy dodavatelem
e)„B.II.5. Jiné pohledávky z hlavní činnosti“ obsahuje zejména pohledávky z titulu pokut, penále a jiných sankcí, místních, správních a soudních poplatků a jiné pohledávky vzniklé v rámci hlavní činnosti účetní jednotky nebo v souvislosti s ní, které nejsou vykázány v některé z položek krátkodobých pohledávek
f)„B.II.6. Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé“ obsahuje krátkodobé návratné finanční výpomoci poskytnuté podle jiných právních předpisů
g)„B.II.8. Pohledávky z přerozdělovaných daní“ obsahuje u územních samosprávných celků a u Státního fondu dopravní infrastruktury pohledávky vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní.
(2)
Položka
a)„B.II.9. Pohledávky za zaměstnanci“ obsahuje zejména částky pohledávek za zaměstnanci z titulu záloh na cestovné, záloh k vyúčtování a uplatnění náhrad
b)„B.II.10. Sociální zabezpečení“ obsahuje částky pohledávek z titulu sociálního pojištění podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
c)„B.II.11. Zdravotní pojištění“ obsahuje částky pohledávek z titulu zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění a
d)„B.II.12. Důchodové spoření“ obsahuje částky pohledávek z titulu důchodového spoření podle zákona upravujícího pojistné na důchodové spoření.
(3)
Položka
a)„B.II.13. Daň z příjmů“ obsahuje pohledávky za správcem daně z titulu daně z příjmů
b)„B.II.14. Ostatní daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění“ obsahuje zejména nároky vůči správci daně na vrácení daně za zdaňovací období, například daň silniční, daň z nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí; dále obsahuje částky pohledávek z titulu daně z příjmů, jejíž odvod správci daně zajišťuje účetní jednotka jako plátce daně za daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům daně, například zaměstnancům
c)„B.II.15. Daň z přidané hodnoty“ obsahuje pohledávky za správcem daně zejména z titulu nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty
d)„B.II.16. Pohledávky za osobami mimo vybrané vládní instituce“ obsahuje pohledávky za osobami, které nejsou vybranými účetními jednotkami, a to z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžitých darů.
(4)
Položka
a)„B.II.17. Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi“ obsahuje zejména pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to za účetními jednotkami, které jsou organizačními složkami státu, jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a státními fondy
b)„B.II.18. Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi“ obsahuje zejména pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to za účetními jednotkami, které jsou kraji, obcemi, dobrovolnými svazky obcí a jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi
c)„B.II.19. Pohledávky ze správy daní“ obsahuje pohledávky správce daně pravomocně stanovené při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění
d)„B.II.20. Zúčtování z přerozdělování daní“ obsahuje u správce daně pohledávky vyplývající z rozpočtového určení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění
e)„B.II.21. Pohledávky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem“ obsahuje pohledávky správce daně vůči dlužníkovi v případě nakládání s cizím majetkem z titulu exekuce, zajištění a mezinárodního vymáhání pohledávek.
(5)
Položka
a)„B.II.23. Krátkodobé pohledávky z ručení“ obsahuje krátkodobé pohledávky za dlužníkem k navrácení prostředků po realizaci ručení
b)„B.II.24. Pevné termínové operace a opce“ obsahuje u územních samosprávných celků a organizačních složek státu pohledávky z pevných termínových operací a opcí
c)„B.II.25. Pohledávky z neukončených finančních operací“ obsahuje pohledávky z neukončených finančních operací, zejména reverzních rep.
(6)
Položka
a)„B.II.30. Náklady příštích období“ obsahuje částky výdajů běžného účetního období, které budou nákladem v následujících účetních obdobích
b)„B.II.31. Příjmy příštích období“ obsahuje částky výnosů, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak nebyly dosud vyúčtovány jako pohledávky
c)„B.II.32. Dohadné účty aktivní“ obsahuje pohledávky ze soukromoprávních vztahů, na základě kterých vznikly nároky, ale není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná k okamžiku účetního případu. Dále obsahuje ostatní pohledávky, na základě kterých vznikly nároky, ale není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná, a proto je nelze vykazovat v položkách A.IV.5., B.II.17., B.II.18. a B.II.33. a zároveň o těchto skutečnostech nelze účtovat v knihách podrozvahových účtů.
§ 23 § 23 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Opravné položky k pohledávkám

(1)
Opravné položky k pohledávkám se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky pohledávek.
(2)
Opravné položky se netvoří k položkám pohledávek „A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“, „A.IV.6. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery“, „A.IV.7. Dlouhodobé zprostředkování transferů“, „B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry“, „B.II.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy“, „B.II.8. Pohledávky z přerozdělovaných daní“, „B.II.9. Pohledávky za zaměstnanci“, „B.II.10. Sociální zabezpečení“, „B.II.11. Zdravotní pojištění“, „B.II.12. Důchodové spoření“, „B.II.13. Daň z příjmů“, „B.II.14. Ostatní daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění“, „B.II.15. Daň z přidané hodnoty“, „B.II.16. Pohledávky za osobami mimo vybrané vládní instituce“, „B.II.17. Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi“, „B.II.18. Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi“, „B.II.20. Zúčtování z přerozdělování daní“, „B.II.21. Pohledávky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem“, „B.II.22. Ostatní pohledávky ze správy daní“, „B.II.24. Pevné termínové operace a opce“, „B.II.25. Pohledávky z neukončených finančních operací“, „B.II.26. Pohledávky z finančního zajištění“, „B.II.27. Pohledávky z vydaných dluhopisů“, „B.II.28. Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery“, „B.II.29. Krátkodobé zprostředkování transferů“, „B.II.30. Náklady příštích období“, „B.II.31. Příjmy příštích období“ a „B.II.32. Dohadné účty aktivní“.
§ 25 § 25 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Krátkodobý finanční majetek

(1)
Položka
a)„B.III.1. Majetkové cenné papíry k obchodování“ obsahuje cenné papíry a podíly majetkové povahy, které účetní jednotka určila k obchodování, zejména akcie a podílové listy investičních společností
b)„B.III.2. Dluhové cenné papíry k obchodování“ obsahuje dluhové cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování, zejména dluhopisy, vkladové listy, pokladniční poukázky a směnky určené k obchodování.
(2)
Položka
a)„B.III.5. Jiné běžné účty“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků cizí prostředky, peněžní prostředky určené na mzdy převedené na konci nebo v průběhu účetního období, u příspěvkových organizací, státních fondů obsahuje cizí prostředky a u Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) zejména prostředky Evropské unie a Národního fondu
b)„B.III.6. Účty státních finančních aktiv“ obsahuje u ministerstva prostředky na účtech státních finančních aktiv
c)„B.III.7. Účty řízení likvidity státní pokladny a státního dluhu“ obsahuje u ministerstva prostředky na účtech řízení likvidity státní pokladny a prostředky na účtech u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev spravovaných v rámci řízení státního dluhu. Pasivní zůstatek syntetického účtu 248 se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni vykazuje v položce „D.III.34. Závazky z řízení likvidity státní pokladny a státního dluhu“
d)„B.III.8. Účty pro sdílení daní a pro dělenou správu“ obsahuje prostředky na účtech u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev užívaných v souvislosti s rozpočtovým určením daní včetně prostředků na účtech u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev organizační složky státu, které spravují tyto prostředky a plní povinnosti vůči státnímu rozpočtu podle jiného právního předpisu
e)„B.III.9. Běžný účet“ obsahuje peněžní prostředky příspěvkových organizací za hlavní i hospodářskou činnost, u územních samosprávných celků a organizačních složek státu prostředky podle jiných právních předpisů a za hospodářskou činnost
f)„B.III.10. Běžný účet FKSP“ obsahuje u organizačních složek státu, příspěvkových organizací a státních fondů podle jiného právního předpisu peněžní prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb.
(3)
Položka
a)„B.III.11. Základní běžný účet územních samosprávných celků“ obsahuje peněžní prostředky na základním běžném účtu územních samosprávných celků
b)„B.III.12. Běžné účty fondů územních samosprávných celků“ obsahuje peněžní prostředky finančních a peněžních fondů územních samosprávných celků
c)„B.III.13. Běžné účty státních fondů“ obsahuje u státních fondů peněžní prostředky na účtu u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev, s výjimkou peněžních prostředků obsažených v položkách „B.III.5. Jiné běžné účty“ a „B.III.10. Běžný účet FKSP“
d)„B.III.14. Běžné účty fondů organizačních složek státu“ obsahuje peněžní prostředky fondů organizačních složek státu
e)„B.III.15. Ceniny“ obsahují druhy platebních prostředků nahrazujících peníze, které slouží k úhradě nebo potvrzují úhradu poplatků, zboží nebo služeb, přičemž se zejména jedná o poštovní známky, kolky, dálniční známky, předplacené jízdenky, vstupenky, telefonní karty, stravenky do provozoven veřejného stravování a dárkové poukázky, a to do okamžiku jejich spotřeby; ceninami nejsou zejména peníze, cenné papíry, stravenky do vlastního zařízení závodního stravování účetní jednotky, příkazové bloky a bankovní platební karty
f)„B.III.16. Peníze na cestě“ obsahuje peněžní prostředky převáděné mezi účty u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev, případně mezi účtem v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev a pokladnou.
§ 26 § 26 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Vlastní kapitál

(1)
Položka
a)„C.I.1. Jmění účetní jednotky“ obsahuje zejména bezúplatně převzatý, bezúplatně přešlý nebo předaný dlouhodobý majetek a přírůstky nebo úbytky dlouhodobého majetku z důvodu změny příslušnosti k hospodaření nebo z důvodu svěření majetku do správy nebo bezúplatného převodu od zřizovatele podle jiných právních předpisů, jestliže se nevykazují na ostatních položkách vlastního kapitálu, a v případě organizačních složek státu přijaté dotace určené na pořízení dlouhodobého majetku podle jiných právních předpisů
b)„C.I.2. Fond privatizace“ obsahuje u ministerstva zdroj krytí aktiv podle zákona o zrušení Fondu národního majetku
c)„C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje zejména přijaté dotace na pořízení dlouhodobého majetku podle jiných právních předpisů, a to u některých vybraných účetních jednotek s výjimkou organizačních složek státu.
(2)
Položka
a)„C.I.4. Kurzové rozdíly“ obsahuje kurzové rozdíly podle § 70 odst. 3 v případě cenných papírů nebo podílů, které nejsou oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí
b)„C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“ obsahuje oceňovací rozdíly z prvotního použití a změny účetní metody v důsledku změny právních předpisů
c)„C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ obsahuje oceňovací rozdíly zejména z přecenění majetku podle § 59 a 64
d)„C.I.7. Opravy předcházejících účetních období“ obsahuje opravy předcházejících účetních období, které jsou významné a ovlivnily by v předcházejících účetních obdobích výši výsledku hospodaření; za významnou se považuje každá jednotlivá oprava, jejíž výše dosahuje alespoň 0,3 % hodnoty aktiv netto za minulé účetní období nebo částky 260 000 Kč.
§ 27 § 27 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Fondy účetní jednotky

(1)
Položka „C.II. Fondy účetní jednotky“ obsahuje položky „C.II.1. Fond odměn“, „C.II.2. Fond kulturních a sociálních potřeb“, „C.II.3. Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření“, „C.II.4. Rezervní fond z ostatních titulů“, „C.II.5. Fond reprodukce majetku, fond investic“ a „C.II.6. Ostatní fondy“.
(2)
Položka
a)„C.II.1. Fond odměn“ obsahuje stav fondu odměn tvořeného podle jiných právních předpisů
b)„C.II.2. Fond kulturních a sociálních potřeb“ obsahuje stav fondu kulturních a sociálních potřeb tvořeného podle jiných právních předpisů
c)„C.II.3. Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření“ obsahuje stav rezervního fondu tvořeného ze zlepšeného výsledku hospodaření podle jiných právních předpisů
d)„C.II.4. Rezervní fond z ostatních titulů“ obsahuje stav rezervního fondu tvořeného z ostatních titulů podle jiných právních předpisů
e)„C.II.5. Fond reprodukce majetku, fond investic“ obsahuje stav fondu reprodukce majetku, případně fondu investic, tvořeného podle jiných právních předpisů
f)„C.II.6. Ostatní fondy“ obsahuje stav ostatních fondů tvořených v souladu s jinými právními předpisy a vnitřními předpisy účetní jednotky.
§ 28 § 28 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Výsledek hospodaření

(1)
Položka „C.III.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ obsahuje součet výsledků hospodaření z hlavní a z hospodářské činnosti vykázaných v položce „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ ve výkazu zisku a ztráty.
(2)
Položka „C.III.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ obsahuje výsledek hospodaření předcházejících účetních období do okamžiku schválení účetní závěrky.
(3)
Položka „C.III.3. Výsledek hospodaření předcházejících účetních období“ obsahuje výsledky hospodaření účetní jednotky za předcházející účetní období.
§ 29 § 29 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření

(1)
Položka „C.IV.1. Příjmový účet organizačních složek státu“ obsahuje stav příjmů organizačních složek státu.
(2)
Položka „C.IV.2. Zvláštní výdajový účet“ obsahuje u organizačních složek státu uskutečněné výdaje.
(3)
Položka „C.IV.3. Účet hospodaření státního rozpočtu“ obsahuje u ministerstva konečný zůstatek účtu, na kterém je zobrazen schodek nebo přebytek státního rozpočtu.
(4)
Položka „C.IV.4. Agregované příjmy a výdaje předcházejících účetních období“ obsahuje u organizačních složek státu při otevření účetních knih kumulované příjmy a výdaje rozpočtového hospodaření předcházejících účetních období a u ministerstva také konečný zůstatek účtu, na kterém je zobrazen schodek nebo přebytek státního rozpočtu předcházejících účetních období.
§ 30 § 30 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Rezervy Položka „D.I.1. Rezervy“ obsahuje výši vytvořených rezerv podle § 67.

§ 31 § 31 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Dlouhodobé závazky Položka a) „D.II.1. Dlouhodobé úvěry“ obsahuje stavy úvěrů a zápůjček se splatností delší než jeden rok, b) „D.II.3. Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů“ obsahuje částky vydaných dluhopisů se splatností delší než jeden rok snížené o výši ocenění nabytých vlastních dluhopisů se splatností delší než jeden rok, c) „D.II.5. Dlouhodobé závazky z ručení“ obsahuje dluhy vůči třetím osobám z titulu realizace plnění ze záruk s dobou splatnosti delší než jeden rok, d) „D.II.6. Dlouhodobé směnky k úhradě“ obsahuje částky směnek vlastních a akceptovaných směnek cizích se splatností delší než jeden rok.

§ 32 § 32 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Krátkodobé závazky

(1)
Položka
a)„D.III.1. Krátkodobé úvěry“ obsahuje částky přijatých krátkodobých úvěrů a krátkodobých zápůjček
b)„D.III.2. Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky)“ obsahuje částky, které jsou poskytované bankou na základě eskontu směnek, popřípadě jiných cenných papírů (dluhopisů) s dobou splatnosti kratší než jeden rok, které převzala banka od účetní jednotky k inkasu před dobou jejich splatnosti
c)„D.III.3. Krátkodobé závazky z vydaných dluhopisů“ obsahuje částky vydaných dluhopisů, které mají dobu splatnosti jeden rok nebo kratší snížené o výši ocenění nabytých vlastních dluhopisů s dobou splatnosti jeden rok nebo kratší.
(2)
Položka
a)„D.III.5. Dodavatelé“ obsahuje částky dluhů, vyplývajících ze soukromoprávních vztahů mezi odběrateli a dodavateli
b)„D.III.6. Směnky k úhradě“ obsahuje částky směnek vlastních a akceptovaných směnek cizích se splatností jeden rok nebo kratší
c)„D.III.7. Krátkodobé přijaté zálohy“ obsahuje částky krátkodobých přijatých záloh a závdavků od odběratelů před splněním závazku vůči odběratelům
d)„D.III.8. Závazky z dělené správy“ obsahuje dluhy z titulu přenesené správy výběru daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění.
(3)
Položka
a)„D.III.10. Zaměstnanci“ obsahuje částky dluhů z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům, popřípadě jiným fyzickým osobám
b)„D.III.11. Jiné závazky vůči zaměstnancům“ obsahuje částky ostatních dluhů vůči zaměstnancům, například nárok zaměstnance na úhradu cestovného
c)„D.III.12. Sociální zabezpečení“ obsahuje částky závazků z titulu sociálního pojištění podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
d)„D.III.13. Zdravotní pojištění“ obsahuje částky závazků z titulu zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění
e)„D.III.14. Důchodové spoření“ obsahuje částky závazků z titulu důchodového spoření podle zákona upravujícího pojistné na důchodové spoření.
(4)
Položka
a)„D.III.15. Daň z příjmů“ obsahuje dluhy vůči správci daně u poplatníka daně z příjmů
b)„D.III.16. Ostatní daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění“ obsahuje zejména částky dluhů vůči správci daně ze spotřebních daní a dalších daní, například daň silniční, daň z nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí; dále obsahuje částky daně z příjmů, jejíž odvod správci daně zajišťuje účetní jednotka jako plátce daně za daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům, například zaměstnancům
c)„D.III.17. Daň z přidané hodnoty“ obsahuje dluhy z titulu daňové povinnosti plátce daně z přidané hodnoty vůči správci daně.
(5)
Položka
a)„D.III.18. Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce“ obsahuje závazky vůči osobám, které nejsou vybranými účetními jednotkami, a to z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžitých darů
b)„D.III.19. Závazky k vybraným ústředním vládním institucím“ obsahuje zejména závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů vůči účetním jednotkám, které jsou organizačními složkami státu, jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a státními fondy
c)„D.III.20. Závazky k vybraným místním vládním institucím“ obsahuje zejména závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů vůči účetním jednotkám, které jsou kraji, obcemi, dobrovolnými svazky obcí a jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi.
(6)
Položka
a)„D.III.21. Přijaté zálohy daní“ obsahuje správcem daně přijaté zálohy na daň, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění
b)„D.III.22. Přeplatky na daních“ obsahuje správcem daně evidované přeplatky na daních, poplatcích a jiných obdobných peněžitých plněních
c)„D.III.23. Závazky z vratek nepřímých daní“ obsahuje u správce daně závazky k vrácení daně vzniklé při správě nepřímých daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle daňového řádu
d)„D.III.24. Zúčtování z přerozdělování daní“ obsahuje u správce daně závazky vyplývající z rozpočtového určení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění
e)„D.III.25. Závazky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem“ obsahuje závazky správce daně vůči věřiteli v případě nakládání s cizím majetkem z titulu exekuce, zajištění a mezinárodního vymáhání pohledávek.
(7)
Položka
a)„D.III.27. Krátkodobé závazky z ručení“ obsahuje krátkodobé dluhy vůči třetím osobám z titulu realizace plnění ze záruk
b)„D.III.28. Pevné termínové operace a opce“ obsahuje částky krátkodobých dluhů z pevných termínových operací a opcí
c)„D.III.29. Závazky z neukončených finančních operací“ obsahuje dluhy z neukončených finančních operací, zejména rep
d)„D.III.31. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů“ obsahuje částky dluhů účetní jednotky jako akcionáře či jiného společníka z titulu upsaných a dosud nesplacených podílů.
(8)
Položka
a)„D.III.35. Výdaje příštích období“ obsahuje částky nákladů, které s běžným účetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn
b)„D.III.36. Výnosy příštích období“ obsahuje částky příjmů v běžném účetním období, které patří do výnosů v následujících účetních obdobích
c)„D.III.37. Dohadné účty pasivní“ obsahuje závazky ze soukromoprávních vztahů, u nichž není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná k okamžiku účetního případu. Dále obsahuje ostatní závazky, u nichž není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná, a proto je nelze vykazovat v položkách D.II.7., D.III.18., D.III.19., D.III.20. a D.III.38. a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů.
Hlava 3 OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
§ 33 § 33 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Náklady z činnosti

(1)
Položka
a)„A.I.1. Spotřeba materiálu“ obsahuje zejména náklady na spotřebovaný materiál včetně nákladů ve výši ocenění jiného drobného dlouhodobého hmotného majetku nakoupeného, vytvořeného vlastní činností nebo bezúplatně nabytého od subjektů, které nejsou vybranými účetními jednotkami, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ rozvahy a náklady na úbytek zásob v rámci stanovených norem přirozených úbytků
b)„A.I.4. Prodané zboží“ obsahuje náklady na prodané zboží, včetně nákladů na úbytek zásob zboží v rámci stanovených norem přirozených úbytků
c)„A.I.5. Aktivace dlouhodobého majetku“ obsahuje snížení nákladů účetní jednotky z titulu výroby nebo pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii účetní jednotky
d)„A.I.6. Aktivace oběžného majetku“ obsahuje snížení nákladů účetní jednotky z titulu výroby nebo pořízení oběžného majetku ve vlastní režii účetní jednotky
e)„A.I.7. Změna stavu zásob vlastní výroby“ obsahuje náklady či snížení nákladů z titulu přírůstku nebo úbytku zásob vlastní výroby v průběhu běžného účetního období
f)„A.I.10. Náklady na reprezentaci“ obsahuje zejména náklady týkající se reprezentace včetně nákladů na vlastní výkony, které se použijí pro účely reprezentace
g)„A.I.11. Aktivace vnitroorganizačních služeb“ obsahuje snížení nákladů účetní jednotky z titulu zejména vnitroorganizační přepravy a jiných výkonů provedených pro vlastní potřebu účetní jednotky
h)„A.I.12. Ostatní služby“ obsahuje zejména náklady na služby poskytované bankou, spořitelním nebo úvěrním družstvem a další služby, které nemají charakter finančních nákladů, neuvedené v položkách „A.I.8. Opravy a udržování“ až „A.I.11. Aktivace vnitroorganizačních služeb“ včetně nákladů ve výši ocenění jiného drobného dlouhodobého nehmotného majetku nakoupeného, vytvořeného vlastní činností nebo bezúplatně nabytého od subjektů, které nejsou vybranými účetními jednotkami, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ rozvahy.
(2)
Položka a) „A.I.13. Mzdové náklady“ obsahuje náklady na veškeré požitky zaměstnanců ze závislé činnosti a náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost, b) „A.I.14. Zákonné sociální pojištění“ obsahuje náklady z titulu zákonné povinnosti zaměstnavatele plnit z titulu sociálního pojištění a veřejného zdravotního pojištění, c) „A.I.15. Jiné sociální pojištění“ obsahuje zejména náklady na povinné úrazové pojištění zaměstnanců podle jiného právního předpisu36) a náklady z titulu dobrovolného plnění sociálního pojištění, d) „A.I.16. Zákonné sociální náklady“ obsahuje náklady podle § 24 odst. 2 písm. j) zákona upravujícího daně z příjmů, pokud se na příslušnou účetní jednotku vztahují podle jiného právního předpisu včetně přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(3)
Položka
a)„A.I.20. Jiné daně a poplatky“ obsahuje zejména náklady na ostatní daně, odvody a podobné platby charakteru nákladů v případech, kdy je účetní jednotka poplatníkem, s výjimkou daně z příjmů; též náklady na doměrky daní za předcházející zdaňovací období včetně daně z přidané hodnoty za předcházející zdaňovací období v případech, kdy o tuto daň již nelze zvýšit hodnotu majetku, a dále doměrky spotřební daně vztahující se k vlastní spotřebě vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních a náklady na soudní poplatky
b)„A.I.21. Vratky nepřímých daní“ obsahuje u organizačních složek státu, které jsou správcem daně, náklad na vrácení daně v případě nepřímých daní, například náklad na vrácení daně osobám požívajícím výsad a imunit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
(4)
Položka
a)„A.I.22. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“ obsahuje zejména smluvní pokuty a úroky z prodlení podle ustanovení jiných právních předpisů s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku, penále a popř. jiné sankce ze smluvních vztahů
b)„A.I.23. Jiné pokuty a penále“ obsahuje náklady z ostatních pokut a penále podle jiných právních předpisů nezachycené na položce „A.I.22. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“
c)„A.I.24. Dary a jiná bezúplatná předání“ obsahuje zejména náklady z vyřazení majetku s výjimkou peněžních prostředků z titulu bezúplatného předání, pokud to umožňuje jiný právní předpis, a to subjektům, které nejsou vybranými účetními jednotkami, včetně nákladů z titulu věcné humanitární pomoci.
(5)
Položka „A.I.26. Manka a škody“ obsahuje náklady na manka a škody na majetku, s výjimkou schodku u pokladní hotovosti a cenin. Škodou se pro účely obsahového vymezení této položky rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin. Dále obsahuje i náklady spojené s rozhodnutím o nedokončení pořizovaného dlouhodobého majetku, a to k okamžiku rozhodnutí o nedokončení pořizovaného dlouhodobého majetku.
(6)
Položka
a)„A.I.28. Odpisy dlouhodobého majetku“ obsahuje náklady vyjadřující promítnutí ocenění dlouhodobého majetku v průběhu běžného účetního období v souvislosti s jeho užíváním účetní jednotkou, a to zejména podle odpisového plánu, a dále zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku při jeho vyřazení, zejména z důvodu úplného opotřebení; neobsahuje zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v případě jeho prodeje, darování, manka, škody, předání nebo přechodu podle § 26 odst. 1 písm. a)
b)„A.I.29. Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje náklady ve výši ocenění prodaného dlouhodobého nehmotného majetku k okamžiku jeho prodeje
c)„A.I.30. Prodaný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje náklady ve výši ocenění prodaného dlouhodobého hmotného majetku k okamžiku jeho prodeje
d)„A.I.34. Náklady z vyřazených pohledávek“ obsahuje výši ocenění vyřazených pohledávek z jiných důvodů, než je inkaso pohledávky, započtení pohledávky a splynutí osoby dlužníka a věřitele, a výši ocenění postoupených pohledávek
e)„A.I.35. Náklady z drobného dlouhodobého majetku“ obsahuje náklady ve výši ocenění drobného dlouhodobého nehmotného majetku a drobného dlouhodobého hmotného majetku nakoupeného, vytvořeného vlastní činností nebo bezúplatně nabytého od subjektů, které nejsou vybranými účetními jednotkami
f)„A.I.36. Ostatní náklady z činnosti“ obsahuje zejména náklady na pojistné na neživotní pojištění a další náklady z činnosti neuvedené v položkách „A.I.1. Spotřeba materiálu“ až „A.I.35. Náklady z drobného dlouhodobého majetku“.
§ 34 § 34 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Finanční náklady Položka a) „A.II.2. Úroky“ obsahuje zejména náklady z titulu úroků z úvěrů, zápůjček a vydaných dluhových cenných papírů, b) „A.II.3. Kurzové ztráty“ obsahuje náklady vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni, c) „A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou“ obsahuje náklady vyplývající z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, včetně nákladů vyplývajících z přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu podle § 64 k okamžiku jeho prodeje, d) „A.II.5. Ostatní finanční náklady“ obsahuje finanční náklady neuvedené v položkách „A.II.1. Prodané cenné papíry a podíly“ až „A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou“.

§ 35 § 35 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Náklady na transfery Položka a) „A.III.1. Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery“ obsahuje u organizačních složek státu, jimi zřízených příspěvkových organizací a státních fondů zejména náklady z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to bez ohledu na účel jejich poskytnutí, b) „A.III.2. Náklady vybraných místních vládních institucí na transfery“ obsahuje u krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací zejména náklady z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to bez ohledu na účel jejich poskytnutí, c) „A.III.3. Náklady vybraných ústředních vládních institucí na předfinancování transferů“ obsahuje u organizačních složek státu náklady z titulu předfinancování dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie těmito organizačními složkami státu z příslušné kapitoly státního rozpočtu.

§ 36 § 36 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Náklady ze sdílených daní a poplatků Položka a) „A.IV.1. Náklady ze sdílené daně z příjmů fyzických osob“ obsahuje náklady z daní z příjmů fyzických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu, b) „A.IV.2. Náklady ze sdílené daně z příjmů právnických osob“ obsahuje náklady z daní z příjmů právnických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu, c) „A.IV.3. Náklady ze sdílené daně z přidané hodnoty“ obsahuje náklady z daně z přidané hodnoty vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu, d) „A.IV.4. Náklady ze sdílených spotřebních daní“ obsahuje náklady ze spotřebních daní vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu, e) „A.IV.5. Náklady z ostatních sdílených daní a poplatků“ obsahuje náklady z ostatních sdílených daní a poplatků podle jiného právního předpisu37).

§ 37 § 37 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Výnosy z činnosti

(1)
Položka
a)„B.I.3. Výnosy z pronájmu“ obsahuje výnosy z pronájmu a z pachtu majetku účetní jednotky
b)„B.I.5. Výnosy ze správních poplatků“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků výnosy ze správních poplatků
c)„B.I.6. Výnosy z místních poplatků“ obsahuje u územních samosprávných celků výnosy z místních poplatků.
(2)
Položka
a)„B.I.9. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“ obsahuje výnosy ze smluvních pokut a úroků z prodlení podle ustanovení jiných právních předpisů s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, které se uvádějí v položce „B.II.2 Úroky“
b)„B.I.10. Jiné pokuty a penále“ obsahuje výnosy z pokut a penále, neuvedené v položce „B.I.9. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“
c)„B.I.11. Výnosy z vyřazených pohledávek“ obsahuje výnosy z úhrad pohledávek, které byly v minulosti vyřazeny, a výnosy z postoupení pohledávek
d)„B.I.13. Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku“ obsahuje výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku včetně drobného dlouhodobého nehmotného majetku
e)„B.I.14. Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemků“ obsahuje výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku včetně drobného dlouhodobého hmotného majetku, s výjimkou výnosů z prodeje pozemků
f)„B.I.17. Ostatní výnosy z činnosti“ obsahuje zejména náhrady za manka a škody, přebytky na majetku s výjimkou přebytků dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, bezúplatné nabytí zásob a drobného dlouhodobého majetku od subjektu, který není vybranou účetní jednotkou, a ostatní výnosy neuvedené v položkách „B.I.1. Výnosy z prodeje vlastních výrobků“ až „B.I.16. Čerpání fondů“.
§ 38 § 38 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Finanční výnosy Položka a) „B.II.2. Úroky“ obsahuje výnosy z úroků včetně úroků z dluhových cenných papírů a poskytnutých zápůjček, b) „B.II.3. Kurzové zisky“ obsahuje výnosy vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni, c) „B.II.4. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou“ obsahuje výnosy vyplývající z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu včetně výnosů z přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu podle § 64 k okamžiku jeho prodeje, d) „B.II.5. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku“ obsahuje výnosy z podílů na zisku, e) „B.II.6. Ostatní finanční výnosy“ obsahuje finanční výnosy neuvedené v položkách „B.II.1. Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů“ až „B.II.5. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku“.

§ 39 § 39 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Výnosy z daní a poplatků Položka a) „B.III.1. Výnosy z daně z příjmů fyzických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů fyzických osob vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, b) „B.III.2. Výnosy z daně z příjmů právnických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů právnických osob vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, c) „B.III.3. Výnosy ze sociálního pojištění“ obsahuje výnosy ze sociálního pojištění vzniklé ze správy sociálního pojištění, pokud jsou pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, d) „B.III.4. Výnosy z daně z přidané hodnoty“ obsahuje výnosy z daně z přidané hodnoty vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, e) „B.III.5. Výnosy ze spotřebních daní“ obsahuje výnosy ze spotřebních daní vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, f) „B.III.6. Výnosy z majetkových daní“ obsahuje výnosy z majetkových daní vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, g) „B.III.7. Výnosy z energetických daní“ obsahuje výnosy z daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv, daně z elektřiny a obdobných daní vzniklých ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, h) „B.III.8. Výnosy z daně silniční“ obsahuje výnosy z daně silniční vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, i) „B.III.9. Výnosy z ostatních daní a poplatků“ obsahuje výnosy z ostatních daní neuvedených v položkách B.III.1. až B.III.8. vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu.

§ 40 § 40 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Výnosy z transferů Položka a) „B.IV.1. Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů“ obsahuje u organizačních složek státu, jimi zřízených příspěvkových organizací a státních fondů zejména výnosy z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, s výjimkou daní, poplatků a jiných obdobných dávek, b) „B.IV.2. Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů“ obsahuje u krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací zejména výnosy z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, s výjimkou daní, poplatků a jiných obdobných dávek, c) „B.IV.3. Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z předfinancování transferů“ obsahuje u organizačních složek státu výnosy z titulu předfinancování dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie těmito organizačními složkami státu z příslušné kapitoly státního rozpočtu.

§ 41 § 41 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Výnosy ze sdílených daní a poplatků Položka a) „B.V.1. Výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů fyzických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, b) „B.V.2. Výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů právnických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, c) „B.V.3. Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty“ obsahuje výnosy z daně z přidané hodnoty vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, d) „B.V.4. Výnosy ze sdílených spotřebních daní“ obsahuje výnosy ze spotřebních daní vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, e) „B.V.5. Výnosy ze sdílených majetkových daní“ obsahuje výnosy z daně z nemovitých věcí a daně z nabytí nemovitých věcí vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu, f) „B.V.6. Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků“ obsahuje výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků podle jiného právního předpisu37).

§ 42 § 42 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Výsledek hospodaření Položka a) „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním“ obsahuje hodnotu položky „B. VÝNOSY CELKEM“ sníženou o součet položek „A.I. Náklady z činnosti“ až „A.IV. Náklady ze sdílených daní a poplatků“, b) „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ obsahuje hodnotu položky „B. VÝNOSY CELKEM“ sníženou o hodnotu položky „A. NÁKLADY CELKEM“.

Hlava 4 OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
§ 43 § 43 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬
(1)
Přehled o peněžních tocích zobrazuje stav peněžních prostředků účetní jednotky k počátku běžného účetního období, jejich zdroje, položky, na něž byly v průběhu běžného účetního období vynaloženy, a zůstatek k rozvahovému dni běžného účetního období.
(2)
Položka
a)„P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu“ obsahuje stav položky rozvahy „A.III.5. Termínované vklady dlouhodobé“ a „B.III. Krátkodobý finanční majetek“ podle § 25 s výjimkou krátkodobých cenných papírů uvedených v položkách rozvahy „B.III.1. Majetkové cenné papíry“ k obchodování, „B.III.2. Dluhové cenné papíry k obchodování“ a „B.III.3. Jiné cenné papíry“ k 1. lednu běžného účetního období
b)„A. Peněžní toky z provozní činnosti“ obsahuje změny stavu peněžních prostředků z činností účetní jednotky, které nejsou peněžními toky z dlouhodobých aktiv ani peněžními toky z vlastního kapitálu a dlouhodobých dluhů podle této vyhlášky
c)„Z. Výsledek hospodaření před zdaněním“ obsahuje hodnotu položky „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním“ výkazu zisku a ztráty.
(3)
Položka
a)„A.I. Úpravy o nepeněžní operace“ obsahuje úpravy o některé transakce, které sice ovlivnily výši výsledku hospodaření účetní jednotky podle § 28 odst. 1, avšak neměly vliv na výši krátkodobého finančního majetku účetní jednotky podle § 25 a na položky rozvahy „C.IV.1. Příjmový účet organizačních složek státu“, „C.IV.2. Zvláštní výdajový účet“ a „C.IV.3. Účet hospodaření státního rozpočtu“
b)„A.I.1. Odpisy dlouhodobého majetku“ obsahuje odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle § 33 odst. 6 písm. a)
c)„A.I.2. Změna stavu opravných položek“ obsahuje zvýšení či snížení stavu opravných položek podle § 13, 16, 18, 21 a 23 v průběhu běžného účetního období upravené o oceňovací rozdíly při prvotním použití metody
d)„A.I.3. Změna stavu rezerv“ obsahuje zvýšení či snížení stavu rezerv podle § 30 v průběhu běžného účetního období
e)„A.I.4. Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého majetku“ obsahuje částku ve výši výnosů z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku sníženou o náklady na prodaný dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek upravenou o výši nákladů nebo výnosů z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64, přičemž zisk se vykazuje se záporným znaménkem a ztráta s kladným znaménkem
f)„A.I.6. Ostatní úpravy o nepeněžní operace“ obsahuje úpravy o ostatní transakce, které nebyly uvedeny v položkách „A.I.1. Odpisy dlouhodobého majetku“ až „A.I.5. Výnosy z podílů na zisku“, pokud neovlivnily výši zůstatků položek rozvahy „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“, „A.II. Dlouhodobý hmotný majetek“ nebo „A.III. Dlouhodobý finanční majetek“, a úpravy o zisky a ztráty z přecenění finančního majetku.
(4)
Položka
a)„A.II. Peněžní toky ze změny oběžných aktiv a krátkodobých závazků“ obsahuje změny stavu peněžních prostředků, které byly způsobeny zvýšením či snížením stavu oběžných aktiv, s výjimkou finančních aktiv popsaných v odstavci 2 větě prvé, a krátkodobých dluhů
b)„A.II.1. Změna stavu krátkodobých pohledávek“ obsahuje změny stavu peněžních prostředků, které byly způsobeny zvýšením či snížením stavu krátkodobých pohledávek včetně aktivních syntetických účtů časového rozlišení neupravené o opravné položky k těmto pohledávkám a upravené o pohledávky z prodeje dlouhodobých aktiv
c)„A.II.2. Změna stavu krátkodobých závazků“ obsahuje změny stavu peněžních prostředků, které byly způsobeny zvýšením či snížením stavu krátkodobých závazků včetně pasivních syntetických účtů časového rozlišení upravené o závazky z pořízení dlouhodobých aktiv
d)„A.II.3. Změna stavu zásob“ obsahuje změny stavu peněžních prostředků, které byly způsobeny zvýšením či snížením stavu zásob upravené o ocenění bezúplatně přešlých nebo předaných zásob
e)„A.II.4. Změna stavu krátkodobého finančního majetku“ obsahuje změny stavu peněžních prostředků, které byly způsobeny zvýšením či snížením stavu položek rozvahy „B.III.1. Majetkové cenné papíry k obchodování“, „B.III.2. Dluhové cenné papíry k obchodování“ upravené o ocenění bezúplatně přešlého nebo předaného krátkodobého finančního majetku.
(5)
Položka
a)„B. Peněžní toky z dlouhodobých aktiv“ obsahuje změny stavu peněžních prostředků z důvodu pořizování či prodeje dlouhodobých aktiv, s výjimkou drobného dlouhodobého majetku
b)„B.I. Výdaje na pořízení dlouhodobých aktiv“ obsahuje snížení stavu peněžních prostředků způsobené pořízením dlouhodobých aktiv podle § 11, 14, 17 a 19
c)„B.II. Příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem dlouhodobých aktiv podle § 11, 14, 17 a 19
d)„B.II.1. Příjmy z privatizace státního majetku“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem státního majetku v privatizaci
e)„B.II.2. Příjmy z prodeje majetku Státního pozemkového úřadu“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem majetku Státního pozemkového úřadu
f)„B.II.3. Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku určeného k prodeji“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem majetku určeného účetní jednotkou k prodeji
g)„B.II.4. Ostatní příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem ostatních dlouhodobých aktiv
h)„B.III. Ostatní peněžní toky z dlouhodobých aktiv“ obsahuje ostatní změny stavu peněžních prostředků, které nebylo uvedeno v položkách „B.I. Výdaje na pořízení dlouhodobých aktiv“ a „B.II. Příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv“.
(6)
Položka
a)„C. Peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek“ obsahuje změny stavu peněžních prostředků, které byly způsobeny zvýšením či snížením stavu vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek účetní jednotky
b)„C.I. Peněžní toky vyplývající ze změny vlastního kapitálu“ obsahuje změny stavu peněžních prostředků, které byly způsobeny zvýšením či snížením stavu vlastního kapitálu podle § 26 a fondů účetní jednotky podle § 27
c)„C.II. Změna stavu dlouhodobých závazků“ obsahuje změny stavu peněžních prostředků, které byly způsobeny zvýšením či snížením stavu dlouhodobých závazků podle § 31
d)„C.III. Změna stavu dlouhodobých pohledávek“ obsahuje změny stavu peněžních prostředků, které byly způsobeny zvýšením či snížením stavu dlouhodobých pohledávek podle § 19.
(7)
Položka
a)„F. Celková změna stavu peněžních prostředků“ obsahuje součet položek A., B. a C. Přehledu o peněžních tocích a vyjadřuje celkovou změnu stavu peněžních prostředků v průběhu běžného účetního období
b)„H. Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření“ obsahuje u organizačních složek státu součet zůstatků položek rozvahy „C.IV.1. Příjmový účet organizačních složek státu“, „C.IV.2. Zvláštní výdajový účet“ a u ministerstva také položky „C.IV.3. Účet hospodaření státního rozpočtu“ k rozvahovému dni
c)„R. Stav peněžních prostředků k rozvahovému dni“ obsahuje stav položky „P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu“ zvýšený o stav položek „F. Celková změna stavu peněžních prostředků“ a „H. Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření“.
Hlava 5 OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU
§ 44 § 44 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬
(1)
Přehled o změnách vlastního kapitálu zobrazuje stav vlastního kapitálu účetní jednotky a jeho jednotlivých složek k rozvahovému dni minulého účetního období, jeho zvýšení a snížení v průběhu běžného účetního období a stav k rozvahovému dni běžného účetního období.
(2)
Součet položek „A. Jmění účetní jednotky a upravující položky“, „B. Fondy účetní jednotky“, „C. Výsledek hospodaření“ a „D. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření“ se musí rovnat položce rozvahy „C. Vlastní kapitál“.
(3)
Položky označené kombinací velkých písmen latinské abecedy a římských číslic obsahují v prvním sloupci stav příslušné položky k rozvahovému dni minulého účetního období, v druhém sloupci zvýšení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období, ve třetím sloupci snížení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období a ve čtvrtém sloupci stav příslušné položky k rozvahovému dni běžného účetního období jako součet vykázaných hodnot prvního a druhého sloupce snížený o vykázanou hodnotu ve třetím sloupci.
(4)
U položek označených kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic se v prvním a čtvrtém sloupci hodnoty nevykazují. Druhý sloupec těchto položek obsahuje zvýšení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období a třetí sloupec těchto položek obsahuje snížení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období. U položky „A.III.5. Snížení investičních transferů ve věcné a časové souvislosti“ se v druhém sloupci hodnota nevykazuje.
(5)
Položka „A. Jmění účetní jednotky a upravující položky“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.I. Jmění účetní jednotky a upravující položky“.
(6)
Položka a) „A.I.1. Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu změny příslušnosti hospodařit s majetkem státu a z titulu vzniku nebo zániku vlastnického práva státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nebo podle jiného právního předpisu, s výjimkou darů, b) „A.I.2. Svěření majetku příspěvkové organizaci“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu svěření majetku do správy příspěvkové organizaci podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, c) „A.I.3. Bezúplatné převody“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu bezúplatného převodu majetku, s výjimkou případů podle písmen a), b), d) a e), d) „A.I.4. Investiční transfery“ obsahuje v případě organizačních složek státu informaci o výši zvýšení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu přijetí dotace, grantu, příspěvku, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci, podpory či peněžního daru určeného na pořízení dlouhodobého majetku, e) „A.I.5. Dary“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu darovací smlouvy, f) „A.I.6. Ostatní“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z ostatních titulů neuvedených v položkách A.I.1. až A.I.5.
(7)
Položka „A.II. Fond privatizace“ obsahuje u ministerstva informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.2. Fond privatizace“ podle § 26 odst. 1 písm. b).
(8)
Položka a) „A.III.1. Svěření majetku příspěvkové organizaci“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu svěření majetku do správy příspěvkové organizaci podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, b) „A.III.2. Bezúplatné převody“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu bezúplatného převodu majetku, s výjimkou případů podle písmen a), c) a d), c) „A.III.3. Investiční transfery“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu přijetí dotace, grantu, příspěvku, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci, podpory či peněžního daru určeného na pořízení dlouhodobého majetku, d) „A.III.4. Dary“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu nepeněžitého daru podle příslušné darovací smlouvy, e) „A.III.5. Snížení investičních transferů ve věcné a časové souvislosti“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ ve věcné a časové souvislosti s odpisováním příslušného dlouhodobého majetku, f) „A.III.6. Ostatní“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z ostatních titulů neuvedených v položkách A.III.1. až A.III.5.
(9)
Položka „A.IV. Kurzové rozdíly“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.4. Kurzové rozdíly“ podle § 26 odst. 2 písm. a).
(10)
Položka
a)„A.V.1. Opravné položky k pohledávkám“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“ z titulu prvotního použití a změny účetní metody postup tvorby a použití opravných položek v případě pohledávek v důsledku změny právních předpisů
b)„A.V.2. Odpisy“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“ z titulu prvotního použití a změny účetní metody odpisy majetku v důsledku změny právních předpisů
c)„A.V.3. Ostatní“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“ z ostatních titulů neuvedených v položkách „A.V.1. Opravné položky k pohledávkám“ a „A.V.2. Odpisy“
d)„A.VI.1. Oceňovací rozdíly u cenných papírů a podílů“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ z titulu oceňovacích rozdílů podle § 59
e)„A.VI.2. Oceňovací rozdíly u majetku určeného k prodeji“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ z titulu oceňovacích rozdílů podle § 64
f)„A.VI.3. Ostatní“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ z ostatních titulů neuvedených v položkách „A.VI.1. Oceňovací rozdíly u cenných papírů a podílů“ a „A.VI.2. Oceňovací rozdíly u majetku určeného k prodeji“
g)„A.VII.1. Opravy minulého účetního období“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.7. Opravy předcházejících účetních období“ z titulu oprav, které by v minulém účetním období ovlivnily výši výsledku hospodaření účetní jednotky
h)„A.VII.2. Opravy předchozích účetních období“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.7. Opravy předcházejících účetních období“ z titulu oprav, které by v účetních obdobích předcházejících minulému účetnímu období ovlivnily výši výsledku hospodaření účetní jednotky.
(11)
Položka „B. Fondy účetní jednotky“ obsahuje informace o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.II. Fondy účetní jednotky“ podle § 27. Položka „C. Výsledek hospodaření“ obsahuje informace o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.III. Výsledek hospodaření“ podle § 28. Položka „D. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření“ obsahuje informace o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.IV. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření“ podle § 29.
Hlava 6 USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE
§ 45 § 45 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬
(1)
Příloha je členěna na položky v tomto pořadí: a) členění podle zákonných ustanovení, a to položka 1. „A.1. Informace podle § 7 odst. 3 zákona“, 2. „A.2. Informace podle § 7 odst. 4 zákona“, 3. „A.3. Informace podle § 7 odst. 5 zákona“ obsahuje informace podle § 7 odst. 5 zákona kromě informací o stavu účtů v knize podrozvahových účtů, 4. „A.4. Informace podle § 7 odst. 5 zákona o stavu účtů v knize podrozvahových účtů“ obsahuje informace o stavu účtů v knize podrozvahových účtů, 5. „A.5. Informace podle § 18 odst. 3 písm. b) zákona“ obsahuje informace o zápisu do veřejného rejstříku, 6. „A.6. Informace podle § 19 odst. 6 zákona“, b) členění podle ustanovení této vyhlášky, a to položka 1. „B.1. Informace podle § 66 odst. 6“, 2. „B.2. Informace podle § 66 odst. 8“, 3. „B.3. Informace podle § 68 odst. 3“, c) doplňující informace k položkám rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ a „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“, a to v členění: 1. „C.1. Zvýšení stavu transferů na pořízení dlouhodobého majetku za běžné účetní období“, 2. „C.2. Snížení stavu transferů na pořízení dlouhodobého majetku ve věcné a časové souvislosti“, a to u vybraných účetních jednotek s výjimkou organizačních složek státu, d) členění pro zvláštní účely, a to položka 1. „D.1. Počet jednotlivých věcí a souborů majetku nebo seznam tohoto majetku“ obsahuje v případě majetku, který byl oceněn podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, nebo v případě souborů tohoto majetku podle § 71 odst. 2 písm. a) počet jednotlivých věcí a souborů majetku a odkaz na průkazný účetní záznam o skutečném stavu tohoto majetku, nebo seznam tohoto majetku, 2. „D.2. Celková výměra lesních pozemků s lesním porostem“ obsahuje celkovou výměru lesních pozemků s lesním porostem uvedenou v m2, pokud účetní jednotka vlastní nebo jí přísluší hospodaření k více než 100 000 m2 lesních pozemků s lesním porostem, 3. „D.3. Výše ocenění celkové výměry lesních pozemků s lesním porostem ve výši 57 Kč/m2“ obsahuje výši ocenění celkové výměry lesních pozemků s lesním porostem uvedené v položce „D.2. Celková výměra lesních pozemků s lesním porostem“ přílohy stanovenou jako součin této výměry a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč za m2; hodnota se uvádí v Kč, 4. „D.4. Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ obsahuje celkovou výměru lesních pozemků s lesním porostem, pokud účetní jednotka vlastní nebo jí přísluší hospodaření k více než 100 000 m2 lesních pozemků s lesním porostem, v případě, že účetní jednotka má k dispozici ocenění lesního porostu také jiným způsobem než podle předchozího bodu; hodnota se uvádí v m2, 5. „D.5. Výše ocenění lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ obsahuje výši ocenění celkové výměry lesních pozemků s lesním porostem uvedené v položce „D.4. Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ přílohy; hodnota se uvádí v Kč, 6. „D.6. Průměrná výše ocenění výměry lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ obsahuje průměrnou výši ocenění lesních pozemků s lesním porostem uvedených v položce „D.4. Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ přílohy, vypočtenou jako vážený aritmetický průměr; hodnota se uvádí v Kč/m2, 7. „D.7. Komentář k ocenění lesních pozemků jiným způsobem“ obsahuje bližší informace k položkám „D.4. Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ až „D.6. Průměrná výše ocenění výměry lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“, zejména o způsobu stanovení výše ocenění a důvodu provedení tohoto ocenění, e) ostatní doplňující informace k jiným částem účetní závěrky, a to položka 1. „E.1. Doplňující informace k položkám rozvahy“ obsahuje zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám rozvahy neuvedené podle písmen a) a b), nevykazované v položkách E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 7 zákona, 2. „E.2. Doplňující informace k položkám výkazu zisku a ztráty“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám výkazu zisku a ztráty neuvedené podle písmen a) a b), nevykazované v položkách E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 7 zákona, 3. „E.3. Doplňující informace k položkám přehledu o peněžních tocích“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám přehledu o peněžních tocích neuvedené podle písmene a), 4. „E.4. Doplňující informace k položkám přehledu o změnách vlastního kapitálu“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám přehledu o změnách vlastního kapitálu neuvedené podle písmene a), f) informace o tvorbě a čerpání fondů, a to položka „F. Doplňující informace k fondům účetní jednotky“ obsahuje doplňující informace k tvorbě a čerpání fondů účetní jednotky, g) doplňující informace k položce „A.II.3. Stavby“ rozvahy v tomto členění: 1. „G.1. Bytové domy a bytové jednotky“, 2. „G.2. Budovy pro služby obyvatelstvu“, 3. „G.3. Jiné nebytové domy a nebytové jednotky“, 4. „G.4. Komunikace a veřejné osvětlení“, 5. „G.5. Jiné inženýrské sítě“ a 6. „G.6. Ostatní stavby“, h) doplňující informace k položce „A.II.1. Pozemky“ rozvahy v tomto členění: 1. „H.1. Stavební pozemky“, 2. „H.2. Lesní pozemky“, 3. „H.3. Zahrady, pastviny, louky, rybníky“, 4. „H.4. Zastavěná plocha“ a 5. „H.5. Ostatní pozemky“, i) doplňující informace k položce „A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou“ výkazu zisku a ztráty v tomto členění: 1. „I.1. Náklady z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64“, 2. „I.2. Ostatní náklady z přecenění reálnou hodnotou“, j) doplňující informace k položce „B.II.4. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou“ výkazu zisku a ztráty v tomto členění: 1. „J.1. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64“, 2. „J.2. Ostatní výnosy z přecenění reálnou hodnotou“.
(2)
Informace uváděná v příloze se označuje číslem položky přílohy, pokud se vztahuje ke konkrétní položce části účetní závěrky také číslem této položky.
(3)
Účetní jednotky uvádějí v příloze č. 5 k této vyhlášce ve sloupcích týkajících se minulého účetního období informace o stavu příslušné položky vykázané k rozvahovému dni minulého účetního období.
(4)
V příloze se neuvádějí informace o skutečnostech, které jsou podle jiného právního předpisu10) utajovanými skutečnostmi nebo informacemi.
Hlava 7 USPOŘÁDÁNÍ, OZNAČOVÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ ČÁSTI PŘÍLOHY
§ 47 § 47 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Uspořádání a označování podrozvahových účtů Uspořádání a označování podrozvahových účtů stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.

§ 48 § 48 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬
(1)
V případě skutečností, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, účetní jednotka uvádí tyto skutečnosti na podrozvahových účtech v souladu s obsahovým vymezením podle § 49 až 54, pokud náklady na získání informace nepřevýší přínosy plynoucí z této informace nebo se informace nepovažuje za významnou podle § 19 odst. 7 zákona.
(2)
Při posuzování skutečností podle § 25 odst. 2 a 3 zákona účetní jednotka nejdříve posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů. V případě, že ano, účtuje o skutečnostech podle § 25 odst. 2 zákona v knize podrozvahových účtů až do okamžiku, kdy nejsou již splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů.
(3)
Součet obratů na straně MÁ DÁTI a součet obratů na straně DAL podrozvahových účtů se musí rovnat.
(4)
Hodnoty položek přílohy části „A.4. Informace podle § 7 odst. 5 zákona o stavu účtů v knize podrozvahových účtů“ se vykazují s kladným znaménkem podle zůstatků zjištěných na jednotlivých podrozvahových účtech, s výjimkou položky „P.VIII.5. Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům“.
(5)
Hodnota položky „P.VIII.5. Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům“ se stanoví jako součet položek „P.I.1. Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek“, „P.I.2. Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek“, „P.I.3. Vyřazené pohledávky“, „P.I.5. Ostatní majetek“, „P.II.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů“, „P.II.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů“, „P.II.5. Ostatní krátkodobé podmíněné pohledávky z transferů“, „P.III. Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou“, „P.IV. Další podmíněné pohledávky“, „P.V.1. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů“, „P.V.3. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů“, „P.V.5. Ostatní dlouhodobé podmíněné pohledávky z transferů“, „P.VIII.1. Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva“ a „P.VIII.2. Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva“ snížený o součet položek „P.I.4. Vyřazené závazky“, „P.II.2. Krátkodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů“, „P.II.4. Krátkodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů“, „P.II.6. Ostatní krátkodobé podmíněné závazky z transferů“, „P.V.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů“, „P.V.4. Dlouhodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů“, „P.V.6. Ostatní dlouhodobé podmíněné závazky z transferů“, „P.VI. Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku“, „P.VII. Další podmíněné závazky“, „P.VIII.3. Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva“ a „P.VIII.4. Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva“.
(6)
Není-li dále stanoveno jinak, za krátkodobé se pro účely této vyhlášky považují takové podmíněné pohledávky a podmíněné závazky, u nichž účetní jednotka předpokládá, že splnění všech podmínek pro provedení účetního zápisu v hlavní knize nastane v období do jednoho roku včetně, ostatní podmíněné pohledávky a podmíněné závazky se považují za dlouhodobé.
§ 49 § 49 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Majetek a závazky účetní jednotky Položka a) „P.I.1. Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“, b) „P.I.2. Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“, c) „P.I.3. Vyřazené pohledávky“ obsahuje práva na peněžité plnění v případě, že již zanikl nárok účetní jednotky na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela nebo zčásti splní, nebo je zde předpoklad, že bude plněno jinou osobou; dále obsahuje pohledávky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování, d) „P.I.4. Vyřazené závazky“ obsahuje povinnosti k peněžitému plnění v případě, že již zanikl nárok věřitele na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že účetní jednotka svoji povinnost zcela anebo zčásti splní; dále obsahuje závazky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování, e) „P.I.5. Ostatní majetek“ obsahuje majetek, který má účetní jednotka ve vlastnictví nebo jí přísluší hospodaření k tomuto majetku, který je předmětem účetnictví, ale není vykazován v rozvaze a není uveden na jiných podrozvahových účtech. Dále u zřizovatele obsahuje majetek, který zřizovatel předal příspěvkové organizaci k hospodaření podle jiného právního předpisu29), pokud tento majetek zřizovatel nevykazuje v rozvaze.

§ 50 § 50 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Krátkodobé podmíněné pohledávky z transferů a krátkodobé podmíněné závazky z transferů Položka a) „P.II.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů“ obsahuje v případě organizačních složek státu krátkodobé předpokládané pohledávky zejména za Evropskou unií z titulu předfinancování dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie těmito organizačními složkami státu, b) „P.II.2. Krátkodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů“ obsahuje v případě organizačních složek státu krátkodobé předpokládané závazky zejména vůči Evropské unii z titulu předfinancování dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie těmito organizačními složkami státu, c) „P.II.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů“ obsahuje krátkodobé předpokládané pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to za subjekty se sídlem v zahraničí, s výjimkou podmíněných pohledávek vykazovaných v položce „P.II.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů“, d) „P.II.4. Krátkodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů“ obsahuje krátkodobé předpokládané závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to vůči subjektům se sídlem v zahraničí, s výjimkou podmíněných závazků vykazovaných v položce „P.II.2. Krátkodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů“, e) „P.II.5. Ostatní krátkodobé podmíněné pohledávky z transferů“ obsahuje krátkodobé předpokládané pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů neuvedené v položkách „P.II.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů“ a „P.II.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů“, f) „P.II.6. Ostatní krátkodobé podmíněné závazky z transferů“ obsahuje krátkodobé předpokládané závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů neuvedené v položkách „P.II.2. Krátkodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů“ a „P.II.4. Krátkodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů“.

§ 51 § 51 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou Položka a) „P.III.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky úplatně užívaného jinou osobou, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce, b) „P.III.2. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky úplatně užívaného jinou osobou, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce, c) „P.III.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce, d) „P.III.4. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce, e) „P.III.5. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou z důvodů povinností stanovených jinými právními předpisy nebo z jiného důvodu neuvedeného v písmenech a) a c), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce, f) „P.III.6. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou z důvodů povinností stanovených jinými právními předpisy nebo z jiného důvodu neuvedeného v písmenech b) a d), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce.

§ 52 § 52 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Další podmíněné pohledávky Položka a) „P.IV.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se prodeje dlouhodobého majetku, například zálohy a závdavky nebo splátky, b) „P.IV.2. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se prodeje dlouhodobého majetku, například zálohy a závdavky nebo splátky, c) „P.IV.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene a), například z titulu nájemného nebo pachtovného, d) „P.IV.4. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene b), například z titulu nájemného nebo pachtovného, e) „P.IV.5. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze sdílených daní“ obsahuje v případě územních samosprávných celků krátkodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy vyplývající z přerozdělení daní podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, f) „P.IV.6. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze sdílených daní“ obsahuje v případě územních samosprávných celků dlouhodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy vyplývající z přerozdělení daní podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, g) „P.IV.7. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům“ obsahuje krátkodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy, které nejsou uvedeny v písmenech e) a i) a které mají vzniknout na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy nebo samosprávy nebo mohou vzniknout na základě jiného projevu vůle jiné osoby, například granty a dary, h) „P.IV.8. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům“ obsahuje dlouhodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy, které nejsou uvedeny v písmenech f) a j) a které mají vzniknout na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy nebo samosprávy nebo mohou vzniknout na základě jiného projevu vůle jiné osoby, například granty a dary, i) „P.IV.9. Krátkodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění“ obsahuje výši krátkodobých možných plnění jinou osobou nebo státem za účetní jednotku, ke kterým se tyto osoby nebo stát zavázaly z titulu poskytnutí zástavy nebo jiného zajištění, j) „P.IV.10. Dlouhodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění“ obsahuje výši dlouhodobých možných plnění jinou osobou nebo státem za účetní jednotku, ke kterým se tyto osoby nebo stát zavázaly z titulu poskytnutí zástavy nebo jiného zajištění, k) „P.IV.11. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje krátkodobé budoucí nároky na plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno, l) „P.IV.12. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje dlouhodobé budoucí nároky na plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno.

§ 52a § 52a Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Dlouhodobé podmíněné pohledávky z transferů a dlouhodobé podmíněné závazky z transferů a) „P.V.1. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů“ obsahuje v případě organizačních složek státu dlouhodobé předpokládané pohledávky zejména za Evropskou unií z titulu předfinancování dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie těmito organizačními složkami státu, b) „P.V.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů“ obsahuje v případě organizačních složek státu dlouhodobé předpokládané závazky zejména vůči Evropské unii z titulu předfinancování dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie těmito organizačními složkami státu, c) „P.V.3. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů“ obsahuje dlouhodobé předpokládané pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to za subjekty se sídlem v zahraničí, s výjimkou podmíněných pohledávek vykazovaných v položce „P.V.1. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů“, d) „P.V.4. Dlouhodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů“ obsahuje dlouhodobé předpokládané závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to vůči subjektům se sídlem v zahraničí, s výjimkou podmíněných závazků vykazovaných v položce „P.V.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů“, e) „P.V.5. Ostatní dlouhodobé podmíněné pohledávky z transferů“ obsahuje dlouhodobé předpokládané pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů neuvedené v položkách „P.V.1. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů“ a „P.V.3. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů“, f) „P.V.6. Ostatní dlouhodobé podmíněné závazky z transferů“ obsahuje dlouhodobé předpokládané závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů neuvedené v položkách „P.V.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů“ a „P.V.4. Dlouhodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů“.

§ 53 § 53 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku Položka a) „P.VI.1. Krátkodobé podmíněné závazky z operativního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka krátkodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o operativním leasingu, b) „P.VI.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z operativního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka dlouhodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o operativním leasingu, c) „P.VI.3. Krátkodobé podmíněné závazky z finančního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka krátkodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o finančním leasingu, d) „P.VI.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z finančního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka dlouhodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o finančním leasingu, e) „P.VI.5. Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou, f) „P.VI.6. Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou, g) „P.VI.7. Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby užívaného úplatně nebo užívaného účetní jednotkou, protože tak stanoví právní předpis nebo tato skutečnost vyplývá z jiného důvodu neuvedeného v písmenech a), c) a e), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou, h) „P.VI.8. Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby užívaného úplatně nebo užívaného účetní jednotkou, protože tak stanoví právní předpis nebo tato skutečnost vyplývá z jiného důvodu neuvedeného v písmenech b), d) a f), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou.

§ 54 § 54 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Další podmíněné závazky, ostatní podmíněná aktiva a ostatní podmíněná pasiva

(1)
Položka
a)„P.VII.1. Krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se pořízení dlouhodobého majetku
b)„P.VII.2. Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se pořízení dlouhodobého majetku
c)„P.VII.3. Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene a), například z titulu nájemného nebo pachtovného
d)„P.VII.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene b), například z titulu nájemného nebo pachtovného
e)„P.VII.5. Krátkodobé podmíněné závazky z přijatého kolaterálu“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu plnění z přijatého kolaterálu
f)„P.VII.6. Dlouhodobé podmíněné závazky z přijatého kolaterálu“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu plnění z přijatého kolaterálu
g)„P.VII.7. Krátkodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní“ obsahuje krátkodobé budoucí povinnosti k plnění na základě činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, pokud již byly učiněny úkony směřující k rozhodnutí orgánu moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, s výjimkou případů vykazovaných v položce „P.VII.13. Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“
h)„P.VII.8. Dlouhodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní“ obsahuje dlouhodobé budoucí povinnosti k plnění na základě činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, pokud již byly učiněny úkony směřující k rozhodnutí orgánu moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, s výjimkou případů vykazovaných v položce „P.VII.14. Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“
i)„P.VII.9. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“ obsahuje krátkodobé garance poskytované účetní jednotkou v individuálních případech, které nesouvisí s předem stanoveným programem nebo záměrem poskytování garancí ve vymezených případech nebo vymezenému okruhu osob
j)„P.VII.10. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“ obsahuje dlouhodobé garance poskytované účetní jednotkou v individuálních případech, které nesouvisí s předem stanoveným programem nebo záměrem poskytování garancí ve vymezených případech nebo vymezenému okruhu osob
k)„P.VII.11. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních“ obsahuje krátkodobé garance poskytované účetní jednotkou neuvedené v položce „P.VII.9. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“
l)„P.VII.12. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních“ obsahuje dlouhodobé garance poskytované účetní jednotkou neuvedené v položce „P.VII.10. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“
m)„P.VII.13. Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje krátkodobé budoucí povinnosti k plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno
n)„P.VII.14. Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje dlouhodobé budoucí povinnosti k plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno.
(2)
Položka
a)„P.VIII.1. Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva“ obsahuje krátkodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení aktiv při splnění předem stanovených podmínek, například možnost čerpání z kontokorentního účtu vedeného u banky, spořitelního nebo úvěrního družstva
b)„P.VIII.2. Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva“ obsahuje dlouhodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení aktiv při splnění předem stanovených podmínek, například možnost čerpání z kontokorentního účtu vedeného u banky, spořitelního nebo úvěrního družstva
c)„P.VIII.3. Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva“ obsahuje krátkodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení pasiv při splnění předem stanovených podmínek
d)„P.VIII.4. Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva“ obsahuje dlouhodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení pasiv při splnění předem stanovených podmínek.
Část 3 NĚKTERÉ ÚČETNÍ METODY
§ 55 § 55 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

(1)
Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do okamžiku stanoveného v § 11 odst. 5 nebo § 14 odst. 12 jsou zejména náklady na
a)přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce
b)odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy
c)průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby
d)licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz
e)vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu
f)náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i platby za smýcený porost v souvislosti s výstavbou
g)úhradu podílu na 1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu, 2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu, 3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie
h)úhrady nákladů za přeložky30), překládky31) a náhradní pozemní komunikaci32) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, pokud je účetní jednotka oprávněna k takovéto úhradě nákladů
i)zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání; vzniknou-li při zkouškách tohoto majetku použitelné výrobky nebo výkony, snižuje ocenění těchto výrobků nebo výkonů náklady související s pořízením tohoto majetku; další náklady na tyto výrobky a výkony nejsou součástí nákladů souvisejících s pořízením tohoto majetku, nýbrž nákladem z činnosti účetní jednotky
j)zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.
(2)
Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou
a)opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady
b)náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předchozího stavu
c)kurzové rozdíly
d)smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů
e)nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba33)
f)náklady na zaškolení pracovníků
g)náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami
h)náklady na biologickou rekultivaci
i)náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání
j)v případě pozemku vykazovaného v položce „A.II.1. Pozemky“ nejsou součástí jeho ocenění dlouhodobý hmotný majetek vykazovaný v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 14 odst. 7 písm. b)
k)v případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující právu stavby.
(3)
Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.
(4)
Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 11 odst. 2 nebo § 14 odst. 9. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku.
(5)
Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.
(6)
Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.
(7)
U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.
(8)
Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se nesnižuje o dotaci poskytnutou na pořízení majetku.
§ 56 § 56 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu34).

§ 57 § 57 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Způsob oceňování zásob a vymezení nákladů souvisejících s pořízením zásob

(1)
Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a zápůjček poskytnutých na jejich pořízení. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu.
(2)
Náklady na úpravu skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.
(3)
V rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění.
(4)
Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě odhadem podle příslušných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.
§ 58 § 58 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny za právní pomoc a provize.

§ 59 § 59 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů

(1)
Změny reálných hodnot u cenných papírů a podílů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů se účtují prostřednictvím příslušných syntetických účtů nákladů a výnosů.
(2)
Změny reálných hodnot cenných papírů a podílů, které nejsou účetní jednotkou určeny k obchodování, oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry), s výjimkou trvalého snížení hodnoty (znehodnocení) tohoto cenného papíru a podílu, se účtují prostřednictvím příslušných syntetických rozvahových účtů.
(3)
Při trvalém snížení hodnoty (znehodnocení) cenných papírů a podílů se účtuje toto znehodnocení bez zbytečného odkladu prostřednictvím příslušných syntetických účtů nákladů.
(4)
Pokud u realizovatelných dluhových cenných papírů a podílů dojde následně po zaúčtování znehodnocení podle odstavce 3 k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty, účtuje se toto zvýšení reálné hodnoty prostřednictvím účtů výnosů, a to až do výše znehodnocení účtovaného podle odstavce 3; při případném vyšším zvýšení reálné hodnoty se postupuje podle odstavce 2.
(5)
Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím příslušných syntetických rozvahových účtů.
§ 60 § 60 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů

(1)
Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazků z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.
(2)
Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím příslušných rozvahových účtů. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných účetních obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.
(3)
Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje tyto podmínky
a)na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován
b)zajištění je efektivní
c)efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.
(4)
Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % až 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.
(5)
Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.
(6)
Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
§ 61 § 61 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování

(1)
Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 60 odst. 3 a 4, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.
(2)
Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
§ 62 § 62 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬
(1)
Účetní jednotka stanoví, zda bude o všech derivátech účtovat jako o derivátech k obchodování nebo využije možnost účtovat o nich jako o zajišťovacích derivátech v souladu s její strategií řízení finančních rizik; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity, a očekává se jeho splnění dodáním komodity.
(2)
O vložených derivátech se neúčtuje na rozvahových účtech.
§ 63 § 63 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

§ 64 § 64 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji

(1)
S výjimkou aktiv uvedených v § 59 až 62 se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji vykazuje v položce rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ a k okamžiku jeho prodeje je tato změna zachycena výsledkově.
(2)
Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu.
§ 65 § 65 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Postup tvorby a použití opravných položek

(1)
Opravné položky vyjadřují významné přechodné snížení hodnoty majetku.
(2)
Dojde-li k významnému přechodnému snížení hodnoty majetku účetní jednotky, účtuje se o tomto účetním případu bez zbytečného odkladu. Za významné se považuje více než 20% snížení hodnoty tohoto majetku.
(3)
Opravné položky se nevytvářejí u drobného dlouhodobého majetku, u krátkodobého finančního majetku a u majetku, který se podle a) § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (protihodnotou) a b) § 25 odst. 1 písm. k) zákona oceňuje ve výši 1 Kč.
(4)
Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
(5)
V případě majetku, s výjimkou pohledávek, se tvoří opravná položka ve výši přechodného snížení hodnoty tohoto majetku.
(6)
V případě pohledávek se považuje za významnou a tvoří se opravná položka ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky.
(7)
Tvorba a zvýšení opravných položek se účtuje prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů. Snížení popřípadě zrušení opravné položky se účtuje opět prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů.
(8)
Výše opravné položky nesmí přesáhnout výši ocenění majetku upravenou o výši oprávek k tomuto majetku, k němuž je opravná položka tvořena.
(9)
První použití metody tvorby a použití opravných položek, s výjimkou tvorby opravných položek u pohledávek, provedou účetní jednotky poprvé v účetní závěrce sestavované k 31. prosinci 2011 tak, že promítnou do účetnictví k 31. prosinci 2011 hodnotu opravných položek, kromě opravných položek k pohledávkám, jako oceňovací rozdíl při změně metody.
§ 66 § 66 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Odpisování majetku

(1)
Dlouhodobý majetek nebo jeho části včetně technického zhodnocení se odpisuje z ocenění stanoveného podle § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání.
(2)
Podle ustanovení § 28 zákona se též odpisuje ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen „ložisko“) na pozemku koupeném po 1. lednu 1997.
(3)
Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m3) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.
(4)
Pokud zákon nebo tato vyhláška stanoví, že se určitý majetek odpisuje, není podstatný způsob nabytí tohoto majetku, případně důvod účtování o tomto majetku.
(5)
Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu užívání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je účetní jednotka oprávněna pořizovat majetek touto formou a pokud je uživatel oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.
(6)
Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí a jsou zařazeny do užívání, se zahajuje odpisování prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl doručen návrh na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze v účetní závěrce. V případě změny příslušnosti k hospodaření s nemovitými věcmi státu, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí a jsou zařazeny do užívání, se zahajuje odpisování prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém došlo ke změně příslušnosti k hospodaření s nemovitými věcmi státu.
(7)
Účetní jednotky neodpisují a) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky muzejní povahy, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené jinými právními předpisy, b) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání, c) finanční majetek, d) zásoby, e) pohledávky, f) dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, pokud tento majetek má účetní jednotka v nájmu nebo pachtu nebo ve výpůjčce, g) povolenky na emise a preferenční limity, h) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 71 odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb, i) dlouhodobý majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou, j) drobný dlouhodobý majetek, k) pozemky.
(8)
Nezajistí-li příspěvková organizace ke dni sestavení účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí fondu investic nebo fondu reprodukce majetku finančními prostředky, sníží výsledkově o tento rozdíl snížený o výši výnosů z titulu časového rozlišení přijatých investičních transferů fond investic nebo fond reprodukce majetku. Účetní jednotky v příloze účetní závěrky zdůvodní, proč nebylo možno fond investic nebo fond reprodukce majetku krýt finančními prostředky.
(9)
První použití metody odpisování dlouhodobého majetku provedou účetní jednotky poprvé v účetní závěrce sestavované k 31. prosinci 2011. Při tomto prvním použití metody odpisování dlouhodobého majetku účetní jednotky nezobrazují náklady související s odpisováním tohoto majetku v účetním období roku 2011 a promítnou do účetnictví k 31. prosinci 2011 hodnotu oprávek k odpisovanému dlouhodobému majetku jako oceňovací rozdíl při změně metody.
§ 67 § 67 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Postup tvorby a použití rezerv

(1)
Tvorba a zvýšení rezervy podle § 26 zákona se účtuje prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů. Použití, snížení nebo zrušení rezervy pro nepotřebnost se účtuje opět prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů.
(2)
U rezerv podle jiných právních předpisů35) se postupuje podle těchto předpisů.
(3)
Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.
§ 68 § 68 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Vzájemné zúčtování

(1)
Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce se nepovažuje zúčtování
a)dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popř. výnos zúčtován
b)doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní, poplatků a obdobných plnění podle jiných právních předpisů
c)rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném účetním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob
d)pohledávek a dluhů s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků k téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách a
e)opravných položek a rezerv.
(2)
Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a dluhů podle občanského zákoníku.
(3)
Jedná-li se o významnou informaci, uvede účetní jednotka vzájemně zúčtované částky podle odstavce 1 a vysvětlení k nim jednotlivě v příloze v účetní závěrce.
§ 69 § 69 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Metoda časového rozlišení

(1)
Účetní jednotky náklady (výdaje) a výnosy (příjmy) zachycují podle těchto zásad
a)náklady a výnosy se zachycují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí
b)opravy nákladů nebo výnosů předcházejících účetních období, které nejsou významné v souladu s § 26 odst. 2 písm. d), se zachycují na položkách nákladů a výnosů, kterých se týkají
c)náhrady vynaložených nákladů předcházejících účetních období se zachycují do výnosů běžného účetního období
d)náklady a výdaje, které se týkají následujících účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě 1. nákladů příštích období, 2. výdajů příštích období
e)výnosy a příjmy, které se týkají následujících účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě 1. výnosů příštích období, 2. příjmů příštích období.
(2)
U účetních případů, které se časově rozlišují podle odstavce 1, musí být známy tyto skutečnosti
a)věcné vymezení
b)výše a
c)období, kterého se týkají.
(3)
Metodu časového rozlišení nepoužije účetní jednotka v případě, pokud náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace a tato informace se nepovažuje za významnou.
§ 70 § 70 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Metoda kurzových rozdílů

(1)
Kurzové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.
(2)
Kurzové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech v účtových skupinách týkajících se finančního majetku účtovat prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
(3)
Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kurzový rozdíl účtuje na vrub nákladů a ve prospěch výnosů.
§ 71 § 71 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Metoda oceňování souboru majetku

(1)
Soubor majetku (§ 24 odst. 4 zákona) je tvořen více věcmi a zpravidla je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“) s ohledem na jiný právní předpis. Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí movitou.
(2)
Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje
a)ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo
b)součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.
(3)
Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká. Soubor majetku oceněný podle odstavce 2 písm.
a)nelze rozšiřovat o kulturní památky nebo předměty kulturní hodnoty, u nichž je známé jejich ocenění.
(4)
Sbírka muzejní povahy, u které není známa pořizovací cena, se oceňuje 1 Kč. Pokud dochází ke změnám v jejím rozsahu, ocenění této sbírky muzejní povahy se nemění. Rozšiřuje-li se tato sbírka muzejní povahy o věc, jejíž ocenění je známé, ocenění této sbírky muzejní povahy se nemění o ocenění této věci a tato věc je vykázána v položce „A.II.2. Kulturní předměty“.
(5)
Pokud dochází ke změně rozsahu sbírky muzejní povahy, u které je známé její ocenění, a to o věc, která je oceněna jinak než 1 Kč, ocenění této sbírky muzejní povahy se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.
(6)
Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.
§ 72 § 72 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Některá specifika oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv

(1)
Krátkodobé podmíněné pohledávky a ostatní krátkodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek krátkodobosti v souladu s § 48 odst. 6.
(2)
Dlouhodobé podmíněné pohledávky a ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek dlouhodobosti v souladu s § 48 odst. 6.
(3)
Krátkodobé podmíněné závazky a ostatní krátkodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši dluhů a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek krátkodobosti v souladu s § 48 odst. 6.
(4)
Dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši dluhů a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek dlouhodobosti v souladu s § 48 odst. 6.
(5)
Dlouhodobé podmíněné pohledávky, ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva, dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se ocení ke konci rozvahového dne.
§ 73 § 73 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Repo obchody

(1)
Repo obchodem se rozumí repo nebo reverzní repo.
(2)
Repem se pro účely této vyhlášky rozumí poskytnutí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost se současným závazkem přijmout tato finanční aktiva ke stanovenému okamžiku za částku odpovídající původní hotovosti a úroku.
(3)
Jako repo se vykazuje
a)klasické repo, kterým se rozumí přijetí hotovosti se zajišťovacím převodem finančního aktiva
b)poskytnutí cenných papírů zápůjčkou zajištěné přijetím hotovosti a
c)prodej cenných papírů se současně sjednaným zpětným nákupem.
(4)
Reverzním repem se pro účely této vyhlášky rozumí přijetí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost se současným závazkem poskytnout tato finanční aktiva ke stanovenému okamžiku za částku odpovídající převedené hotovosti a úroku.
(5)
Jako reverzní repo se vykazuje
a)klasické reverzní repo, kterým se rozumí poskytnutí hotovosti se zajišťovacím převodem finančního aktiva
b)přijetí cenných papírů zápůjčkou zajištěné poskytnutím hotovosti a
c)nákup cenných papírů se současně sjednaným zpětným prodejem.
(6)
Kolaterálem se pro účely této vyhlášky rozumí finanční aktivum poskytnuté nebo přijaté jako zajištění v případech uvedených v odstavcích 2 a 4.
(7)
Finanční aktivum poskytnuté jako kolaterál v repu se vykazuje ve stejné položce aktiv nebo ve stejné položce knihy podrozvahových účtů, kde bylo toto finanční aktivum vykazováno před poskytnutím v repu za použití dosavadního způsobu oceňování. Zároveň účetní jednotka v případě repa vykáže dluh z titulu neukončené finanční operace v položce „D.III.29. Závazky z neukončených finančních operací“.
(8)
Finanční aktivum přijaté jako kolaterál v reverzním repu se vykazuje v příslušné položce knihy podrozvahových účtů. Finanční aktivum přijaté jako kolaterál, které je předmětem krátkého prodeje, se vykazuje v příslušné položce pasiv. Zároveň účetní jednotka v případě reverzního repa vykáže pohledávku z titulu neukončené finanční operace v položce „B.II.25. Pohledávky z neukončených finančních operací“.
§ 74 § 74 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Uplatnění reálné hodnoty u závazku vrátit cenný papír (kolaterál), který účetní jednotka zcizila a k okamžiku ocenění jej nezískala zpět Změna reálné hodnoty závazku vrátit cenný papír (kolaterál), který účetní jednotka zcizila a k okamžiku ocenění jej nezískala zpět, se účtuje prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

§ 75 § 75 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬
(1)
Ustanovení § 73 a 74 se vztahují pouze na ministerstvo.
(2)
Ustanovení § 65 a 67 nepoužije Státní pozemkový úřad pro majetek, který má ve správě podle jiného právního předpisu.
Část 4 SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
§ 76 § 76 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty

(1)
Uspořádání směrné účtové osnovy je členěno na účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty ve struktuře stanovené v příloze č. 7 k této vyhlášce.
(2)
Členění směrné účtové osnovy podle odstavce 1 je závazné pro všechny účetní jednotky podle § 2 včetně číselného označení.
§ 77 § 77 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Analytické účty

(1)
Syntetické účty lze pro potřeby účetní jednotky dále členit na analytické účty.
(2)
V případě, že účetní jednotka je povinna předávat účetní záznamy, včetně účetních zápisů v účetních knihách a informací pro účely monitorování a řízení veřejných financí, v členění stanoveném v technické vyhlášce o účetních záznamech8), vytváří členění syntetických účtů na odpovídající analytické účty, pokud uvedené povinnosti přenosu účetních záznamů nezajistí jiným způsobem.
§ 78 § 78 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Účtový rozvrh Na základě směrné účtové osnovy podle § 76, uspořádání a označování podrozvahových účtů podle § 47 a případného členění na analytické účty podle § 77 účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž uvede syntetické, analytické a podrozvahové účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů, k sestavení účetní závěrky a k přenosu účetních záznamů podle technické vyhlášky o účetních záznamech8) a podle jiných právních předpisů.

Část 5 PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 79 § 79 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Přechodná ustanovení

(1)
Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2010 a později, není-li v odstavcích 2 až 9 stanoveno jinak.
(2)
Změnu účetní metody odpisování a tvorby opravných položek, s výjimkou tvorby opravných položek u pohledávek, provedou účetní jednotky v účetním období započatém 1. ledna 2011.
(3)
Změny v obsahovém vymezení položek a změny metod, které je možné provést v průběhu účetního období, provede účetní jednotka nejpozději k okamžiku stanovenému pro předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle technické vyhlášky o účetních záznamech8).
(4)
Změnu účetní metody ocenění majetku reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona, který účetní jednotka určila k prodeji přede dnem účinnosti této vyhlášky, provede účetní jednotka nejpozději do 31. prosince 2010, s výjimkou organizačních složek státu a státních fondů, které provedou tuto změnu účetní metody nejpozději k okamžiku stanovenému pro předávání operativních účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle jiného právního předpisu8) a s výjimkou Pozemkového fondu České republiky, který tuto změnu metody provede nejpozději do 31. prosince 2011.
(5)
V účetních závěrkách sestavovaných k okamžiku od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 účetní jednotky uvádějí v rozvaze a v přehledu o změnách vlastního kapitálu ve sloupci týkajícím se minulého účetního období informace o stavu příslušné položky k 1. lednu 2010.
(6)
V účetních závěrkách sestavovaných k okamžiku od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 účetní jednotky ve výkazu zisku a ztráty ve sloupcích týkajících se minulého účetního období žádné informace neuvádějí.
(7)
Územní samosprávné celky, svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti uvádějí podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou a podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku v příloze účetní závěrky za účetní období započatá 1. ledna 2011.
(8)
Pokud účetní jednotka v účetním období 2010 nemá dostatek informací pro určení daného syntetického účtu při zaúčtování účetního případu, provede zápis prostřednictvím příslušného syntetického účtu účtové skupiny, který v názvu obsahuje termín ostatní, a to při dodržení pravidla podvojnosti účetního zápisu. V okamžiku zjištění veškerých skutečností, nejpozději k 31. prosinci 2010, provede účetní jednotka opravu účetního zápisu na příslušný syntetický účet.
(9)
V účetních závěrkách sestavovaných od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 včetně stanoví účetní jednotky způsob zaokrouhlování a tento způsob uvedou v příloze v účetní závěrce.
§ 80 § 80 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. 2. Vyhláška č. 477/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. 3. Vyhláška č. 549/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb. 4. Vyhláška č. 401/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 576/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 353/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. 7. Vyhláška č. 472/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. 8. Vyhláška č. 402/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro Pozemkový fond České republiky.

Část 6 ÚČINNOST
§ 81 § 81 Vyhláška č. 410/2009 Sb. 💬

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.