Vyhláška o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby
o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby
Výpočet čistých nákladů Při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby postupuje Český telekomunikační úřad podle pravidel, stanovených v § 2 až 12 této vyhlášky s tím, že podkladem pro výpočet čistých nákladů držitele poštovní licence jsou tato pravidla a ukazatele obsažené v její příloze.
Čisté náklady se spočítají jako rozdíl přírůstkových nákladů a přírůstkových výnosů držitele poštovní licence. Zohlední se veškeré nehmotné a tržní výhody, nárok na přiměřený zisk vyjádřený formou nákladů kapitálu a pobídky k nákladové efektivnosti.
(1)
Přírůstkovými náklady se rozumí rozdíl nákladů držitele poštovní licence na poskytování služeb obsažených v jeho poštovní licenci a nákladů, jaké by držitel poštovní licence vynakládal, pokud by služby poskytoval bez povinnosti poskytovat základní služby.
(2)
Přírůstkové náklady se počítají podle tohoto vzorce: PN = NZS - NAS, kde: PN – přírůstkové náklady, NZS – náklady poskytování služeb držitele poštovní licence při základním scénáři podle § 7 odst. 2, NAS – náklady držitele poštovní licence v případě alternativního scénáře podle § 7 odst. 3.
(1)
Náklady kapitálu držitele poštovní licence na poskytování služeb obsažených v jeho poštovní licenci podle § 7 odst. 2 se počítají podle tohoto vzorce: NKZS = WACCZS * VKZS, kde: NKZS – náklady kapitálu držitele poštovní licence při základním scénáři podle § 7 odst. 2, WACCZS – procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním při základním scénáři podle § 7 odst. 2, VKZS – vložený kapitál při základním scénáři podle § 7 odst. 2.
(2)
Náklady kapitálu držitele poštovní licence na poskytování služeb obsažených v alternativním scénáři podle § 7 odst. 3 se počítají podle tohoto vzorce: NKAS = WACCAS * VKAS, kde: NKAS – náklady kapitálu držitele poštovní licence při alternativním scénáři podle § 7 odst. 3, WACCAS – procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním při alternativním scénáři podle § 7 odst. 3, VKAS – vložený kapitál při alternativním scénáři podle § 7 odst. 3.
(1)
Procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním při základním i alternativním scénáři je vyjádřeno prostřednictvím vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC) před zdaněním a počítá se podle těchto vzorců: WACCBT = WACCAT / (1 - t), kde: WACCBT – vážené průměrné náklady kapitálu před zdaněním, WACCAT – vážené průměrné náklady kapitálu po zdanění, t – sazba daně z příjmu právnických osob vyjádřená desetinným číslem. WACCAT=re*ED+E+rd*1-t*DD+E, kde: re – náklady vlastního kapitálu, rd – náklady cizího kapitálu, E – hodnota vlastního kapitálu společnosti, D – hodnota cizího kapitálu společnosti.
(2)
Procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním pro základní scénář (WACCZS) je vyjádřeno procentem návratnosti vloženého kapitálu držitele poštovní licence v České republice.
(3)
Procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním pro alternativní scénář (WACCAS) je vyjádřeno procentem návratnosti vloženého kapitálu poskytovatele poštovních služeb bez uložené povinnosti poskytovat základní služby.
(4)
Výši procenta návratnosti vloženého kapitálu podle odstavců 2 a 3 určí Český telekomunikační úřad.
(1)
Vloženým kapitálem při základním scénáři (VKZS) se rozumí hodnota dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu držitele poštovní licence nezbytného k poskytování poštovních služeb v rozsahu vymezeném v základním scénáři podle § 7 odst. 2.
(2)
Vloženým kapitálem při alternativním scénáři (VKAS) se rozumí hodnota dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu držitele poštovní licence nezbytná k poskytování poštovních služeb v rozsahu vymezeném v alternativním scénáři podle § 7 odst. 3.
(3)
Pokud není uvedeno jinak, držitel poštovní licence vykazuje hodnotu vloženého kapitálu v souladu s Českými účetními standardy podle právních předpisů upravujících účetnictví.
(4)
V hodnotě dlouhodobého majetku se zohlední majetek pořízený formou leasingu, a to v souladu s Mezinárodními účetními standardy.
(1)
Přírůstkovými výnosy se rozumí rozdíl výnosů z poskytování služeb držitele poštovní licence obsažených v jeho poštovní licenci a výnosů, kterých by držitel poštovní licence dosáhl, pokud by služby poskytoval bez povinnosti poskytovat základní služby.
(2)
Přírůstkové výnosy se počítají podle tohoto vzorce: PV = VZS - VAS, kde: PV – přírůstkové výnosy, VZS – výnosy držitele poštovní licence z poskytování služeb při základním scénáři podle § 7 odst. 2, VAS – výnosy držitele poštovní licence v případě alternativního scénáře podle § 7 odst. 3.
(1)
Při výpočtu čistých nákladů se zohlední vliv plnění povinnosti poskytovat základní služby na náklady a výnosy takto
a)zohlední se pouze náklady na prvky sítě a činnosti související s povinností poskytovat základní služby
b)dodržuje se zásada průhlednosti
c)nedojde ke dvojímu započtení nákladů, výnosů a nehmotných a tržních výhod
d)zohlední se nárok na přiměřený zisk vyjádřený formou nákladů kapitálu.
(2)
Čisté náklady připadající na jednotlivé základní služby vychází z nákladů a výnosů základního a alternativního scénáře a objemu jednotlivých služeb a jejich nákladovosti.
(3)
Čisté náklady se počítají podle tohoto vzorce: ČN = (PN – PV) – |PkNE| + ∆NK – ∑Tv, kde: ČN – výše čistých nákladů, PN – přírůstkové náklady, PV – přírůstkové výnosy, PkNE – pobídka k nákladové efektivnosti, ∆NK – rozdíl mezi NKZS a NKAS podle § 3a, Tv – nehmotné a tržní výhody plynoucí držiteli poštovní licence v důsledku uložení povinnosti poskytovat základní služby, vyjádřené v penězích.
(1)
Pro posuzování nákladové efektivnosti a účelnosti je rozhodující způsob poskytování základních služeb. Za účelně vynaložené náklady se považují takové náklady, které jsou nezbytně nutné k poskytování základních služeb obsažených v poštovní licenci tak, aby splňovaly základní kvalitativní požadavky definované v poštovní licenci.
(2)
Efektivnost vynaložení nákladů se posuzuje s využitím koeficientu efektivnosti, který se stanoví podle tohoto vzorce: Ef = 1 – (CN1/(CN0 * (1+ i) ))/(1 + ∆T * koef), kde: Ef – koeficient efektivnosti, CN1 – náklady na poskytování základních služeb uvedených v poštovní licenci v posuzovaném roce, stanovené podle pravidel pro vedení oddělené evidence nákladů a výnosů podle jiného právního předpisu1), CN0 – náklady na poskytování základních služeb obsažených v poštovní licenci v roce předcházejícím posuzovanému roku, stanovené podle pravidel pro vedení oddělené evidence nákladů a výnosů podle jiného právního předpisu1), i – průměrná roční míra inflace v posuzovaném roce stanovená Českým statickým úřadem, ∆T – průměrná roční procentuální změna počtu poštovních zásilek a poštovních poukazů, jejichž podání nebo dodání držitel poštovní licence poskytoval v rámci základních služeb uvedených v poštovní licenci za posledních 5 let, určená na základě rozdílu mezi počtem poštovních zásilek a poštovních poukazů, jejichž podání nebo dodání držitel poštovní licence poskytoval v rámci základních služeb uvedených v poštovní licenci v prvním a posledním roce pětiletého období, jehož posledním rokem je posuzovaný rok, koef – podíl variabilních nákladů na celkových nákladech na poskytování základních služeb uvedených v poštovní licenci v posuzovaném roce stanovený podle pravidel pro vedení oddělené evidence nákladů a výnosů podle jiného právního předpisu1); variabilními náklady se rozumí přímé náklady a náklady manipulace se zásilkami zahrnující osobní náklady na podání, třídění a dodání zásilek.
(3)
V případě, že je koeficient efektivnosti stanovený pro posuzovaný rok způsobem podle odstavce 2 nižší než nula, stanoví se výše pobídky k nákladové efektivnosti pro účely výpočtu čistých nákladů podle § 5 odst. 3 podle tohoto vzorce: PkNE = (PN - PV) * Ef, kde: PkNE - pobídka k nákladové efektivnosti, PN - přírůstkové náklady, PV - přírůstkové výnosy, Ef - koeficient efektivnosti.
(4)
V případě, že je koeficient efektivnosti stanovený pro posuzovaný rok způsobem podle odstavce 2 roven nebo vyšší než nula, stanoví se výše pobídky k nákladové efektivnosti pro účely výpočtu čistých nákladů podle § 5 odst. 3 v nulové výši.
(5)
V případě, že se držitel poštovní licence v posuzovaném roce liší od držitele poštovní licence v roce předcházejícím posuzovanému roku, považují se za účelné a efektivní čisté náklady uvedené pro posuzovaný rok v žádosti o udělení poštovní licence.
(1)
Podkladem pro výpočet čistých nákladů je základní a alternativní scénář.
(2)
Základním scénářem se rozumí popis chování držitele poštovní licence, který poskytuje základní služby v rozsahu podle jeho poštovní licence. K činnostem popsaným v základním scénáři se přiřadí efektivně a účelně vynaložené náklady a výnosy.
(3)
Alternativním scénářem se rozumí model chování držitele poštovní licence, kdyby neměl povinnost poskytovat základní služby v rozsahu jeho poštovní licence a poskytoval jím zvolené druhy služeb za podmínek, které pro něj nejsou ekonomicky nevýhodné. V alternativním scénáři se určí požadavky na poskytování uložených základních služeb, které lze poskytovat pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami, a skupiny uživatelů, kterým lze poskytovat základní služby pouze se ztrátou, nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami (dále jen „zatěžující požadavek“).
Vymezení nehmotných a tržních výhod
(1)
Při tvorbě alternativního scénáře se dodržují tyto podmínky
a)určí se, které požadavky na poskytování služeb obsažených v poštovní licenci představují pro držitele poštovní licence takovou finanční zátěž, že by je v případě alternativního scénáře neposkytoval nebo poskytoval za jiných podmínek
b)určí se, jak by držitel poštovní licence měnil způsob poskytování služeb oproti základnímu scénáři
c)pro každý zatěžující požadavek se sestaví alternativní scénář
d)alternativní scénář musí být reálný a prokazující snahu držitele poštovní licence udržet si postavení na trhu a zákazníky. Při jeho vypracování se bere v úvahu, že se jedná o téhož držitele poštovní licence, který i bez povinnosti poskytovat základní služby plní svoje závazky a povinnosti vyplývající z uzavřených smluv nebo jiných právních předpisů
e)pro každý alternativní scénář se vyhodnotí náklady, které jsou s jeho poskytováním spojeny, a výnosy, které by v daném alternativním scénáři držitel poštovní licence vytvářel
f)alternativní scénář se sestavuje tak, aby předpokládaná úspora nákladů se zohledněním přiměřeného zisku byla vyšší než předpokládaný úbytek výnosů se zohledněním nehmotných a tržních výhod
g)zohledňuje se vzájemný vliv jednotlivých alternativních scénářů
h)porovnají se základní a alternativní scénáře a určí se přírůstkové náklady a přírůstkové výnosy.
(2)
V případě, že držitel poštovní licence určí rozsah sítě provozoven, které provozuje povinně podle základních kvalitativních požadavků jako zatěžující požadavek, sestaví se alternativní scénář sítě provozoven. Při sestavování alternativního scénáře sítě provozoven se vychází z těchto předpokladů
a)držitel poštovní licence by rušil pouze ty provozovny, které by za běžných obchodních podmínek neprovozoval, přičemž se bere v úvahu, že držitel poštovní licence je celostátním poskytovatelem poštovních služeb a rozmístil by své provozovny tak, aby zajistil dostupnost svých služeb po celém území státu a dále aby zajistil plnění ostatních služeb ve veřejném zájmu, které vyplývají z uzavřených smluv nebo z jeho hlavní náplně činnosti, nezávisle na poštovní licenci
b)při vyčíslení nákladů se započtou náklady, které jsou vztaženy k procesům na jednotlivých provozovnách. Náklady na provozovnu zahrnují veškeré náklady, které při procesech na dané provozovně vznikají včetně odpovídajícím poměrem přiřazené celopodnikové režie. Celopodniková režie, která prokazatelně nesouvisí s činnostmi provozoven, se v alternativním scénáři přiřadí provozovnám, které zůstanou zachovány
c)při vyčíslení výnosů je z prodeje všech produktů a služeb držitele poštovní licence jednotlivým provozovnám přiřazena část výnosů, odpovídající činnostem na provozovně
d)v případě uzavření jedné provozovny dojde ke ztrátě výnosů z prodeje daného produktu ve výši, která odpovídá změně poptávky po daném produktu, možnosti zakoupit si daný produkt na jiné provozovně držitele poštovní licence a možnosti zakoupení si daného produktu u jiného provozovatele
e)v případě, že je uvažována možnost přesunu části poptávky po daném produktu na jinou provozovnu nebo jiné místo zajišťující obsluhu zákazníků, bere se v úvahu nejen přesun části výnosů, ale i souvisejících nákladů z uzavřené provozovny nebo jiného místa zajišťujícího obsluhu zákazníků
f)u budov, které držitel poštovní licence vlastní a podle alternativního scénáře v nich nebude mít provozovnu, se zohlední možnost dodatečných výnosů z těchto budov v podobě možných výnosů z pronájmu nebo prodeje či úspor nákladů vzniklých využitím těchto budov pro účely vlastních aktivit držitele poštovní licence. Výše těchto výnosů se určí na základě ceny pronájmu nebo prodeje obvyklé v dané lokalitě; výsledný počet provozoven v alternativním scénáři odpovídá nejenom obchodní strategii držitele poštovní licence, ale rovněž musí splňovat všechny podmínky vyplývající z uzavřených smluv nebo vyplývající z povinností uložených držiteli poštovní licence jinými právními předpisy, pokud definují kvalitativní a kvantitativní požadavky na síť provozoven držitele poštovní licence.
(3)
V případě, že držitel poštovní licence určí požadavky na dodávání jako zatěžující požadavek, sestaví se alternativní scénář dodávání. Při sestavování tohoto alternativního scénáře se vychází z těchto předpokladů
a)při změně režimu dodávání neztratí držitel poštovní licence významnou část svých zákazníků a neztratí tím svoje postavení na trhu. V případě, že by se změna režimu dodávání projevila na poptávce po poštovních službách jím poskytovaných, započítá se změna poptávky odpovídajícím způsobem do změny výnosů
b)změna režimu dodávání se projeví pouze u těch geografických lokalit, ve kterých změna dodávání vytváří úspory nákladů
c)při vyčíslení nákladů alternativního scénáře dodávání se berou v úvahu náklady související se samotným dodáváním a odpovídající podíl celopodnikové režie.
(4)
V případě, že držitel poštovní licence určí jako zatěžující požadavek některou z dalších povinností vyplývajících z povinnosti poskytovat základní služby obsažené v jeho poštovní licenci, sestaví se alternativní scénář vztahující se k této povinnosti. Zohlední se
a)náklady na činnosti, které držitel poštovní licence realizuje pouze z důvodu uložené povinnosti a nepřináší mu žádný prospěch ve vztahu k jeho podnikání
b)změna výnosů, v případě, že z činnosti, pro kterou je sestavován alternativní scénář, držiteli poštovní licence výnosy vznikají.
(1)
Nehmotnými a tržními výhodami v souvislosti s držením poštovní licence jsou
a)výhoda vyšších výnosů
b)výhoda plynoucí z výhradního práva držitele poštovní licence uvádět do oběhu poštovní známky a ceniny
c)výhoda dodatečných možností reklamy
d)osvobození základních poštovních služeb od daně z přidané hodnoty
e)jiná kvantifikovatelná výhoda vzniklá držiteli poštovní licence.
(2)
Výhodou vyšších výnosů se rozumí výhoda, na jejímž základě držitel poštovní licence získává vyšší výnosy ze všech jím poskytovaných služeb v důsledku všeobecného povědomí o držiteli poštovní licence na poštovním trhu, kdy je vnímán jako důvěryhodný, garantující určitou kvalitu služeb, dostupnost podacích a výdejních míst, a jeho silnější vyjednávací pozice. Tato výhoda se finančně vyjádří jako: IB = PC x r, kde: IB – hodnota výhody vyšších výnosů, PC – výše výnosů držitele poštovní licence z poštovních služeb v zúčtovacím období, r – procento klientů využívajících služby držitele poštovní licence, kteří by přestali využívat jeho služeb, pokud by neposkytoval základní služby.
(3)
Výhoda plynoucí z výhradního práva držitele poštovní licence uvádět do oběhu poštovní známky a ceniny se finančně vyjádří jako součet odhadu hodnoty prodaných a neupotřebených poštovních známek a cenin a odhadu výnosů z prodeje poštovních známek a cenin a dalších obdobných produktů k filatelistickým účelům.
(4)
Výhodou dodatečných možností reklamy se rozumí výhoda využití vybraných částí majetku držitele poštovní licence k marketingovým účelům. Při finančním vyjádření této výhody se zohlední úspora marketingových nákladů držitele poštovní licence v případě, že by za propagaci své značky a produktů platil cenu obvyklou v daném místě, a případné skutečné příjmy získané pronájmem reklamní plochy, nebo prostor na provozovnách jiným subjektům. Vyčíslená úspora nákladů nebo dosažené výnosy se budou týkat té části sítě provozoven nebo vozového parku nebo jiného majetku držitele poštovní licence, kterou by držitel poštovní licence dle alternativního scénáře neprovozoval, kdyby neměl povinnost poskytovat základní služby.
(5)
Úřad vyhodnotí dopad osvobození základních služeb od daně z přidané hodnoty z hlediska nákladů držitele poštovní licence i jeho výnosů.
(1)
Výhody z nepoštovních služeb, k jejichž poskytování využívá držitel poštovní licence poštovní síť, jsou zohledněny přímo na částech poštovní sítě, které využívají, a to v podobě skutečných nákladů a výnosů evidovaných v účetnictví, pokud tyto náklady a výnosy lze na danou část přímo přiřadit.
(2)
V případě, že držitel poštovní licence získá odměnu na základě smlouvy nebo povinnosti uložené jiným právním předpisem, která je vázána na rozsah sítě provozoven nebo doručovací sítě a není jednoznačně přiřaditelná dotčeným prvkům poštovní sítě podle odstavce 1, započte se tato odměna v plné výši jako tržní výhoda.
Kritéria posouzení nespravedlivé finanční zátěže čistých nákladů základních služeb
(1)
Finanční zátěž je nespravedlivá, pokud je nadměrná vzhledem ke schopnosti držitele poštovní licence ji nést, ve srovnání se situací ostatních provozovatelů poštovních služeb. Kritérii pro posouzení zátěže jsou hospodářská a finanční situace držitele poštovní licence, jeho podíl na trhu poštovních služeb a úroveň jeho vybavení.
(2)
Hospodářskou a finanční situaci držitele poštovní licence posuzuje Úřad zejména pomocí poměrových ukazatelů ziskovosti. Při výpočtu podílu držitele licence na poštovním trhu vychází Úřad z výnosů dosahovaných z poštovních činností.
Doložení žádosti o úhradu čistých nákladů
(1)
K žádosti o úhradu čistých nákladů předloží držitel poštovní licence veškeré doklady potřebné při výpočtu čistých nákladů. Jedná se zejména o základní a alternativní scénář, zprávu auditora včetně auditované účetní závěrky za příslušné zúčtovací období, seznam účtů včetně zůstatků na začátku a konci zúčtovacího období, odpisový plán, výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů a veškeré další podklady, které jsou nezbytné k doložení věcné správnosti výpočtů předložených podle odstavce 2.
(2)
Držitel poštovní licence předloží Úřadu podklady pro výpočet čistých nákladů podle vzoru v příloze k této vyhlášce v elektronické podobě ve formátu MS Excel.
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.