Zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi)
o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi)
Část 1
AUDIOVIZE
Hlava 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje
a)povinnosti související s výrobou a zpřístupňováním kinematografických a jiných audiovizuálních děl
b)postavení a činnost Národního filmového archivu a
c)postavení a činnost Státního fondu audiovize, jeho financování, poskytování podpory projektům v oblasti audiovize (dále jen „podpora audiovize“) a poskytování pobídek filmovému průmyslu (dále jen „filmové pobídky“).
(2)
Ustanovení § 3 a § 6 až 8 a ustanovení upravující podporu audiovize a filmové pobídky se nepoužijí na
a)videonahrávky53), videoklipy anebo pořady na nich založené
b)díla obsahující pornografii, hrubé samoúčelné násilí, díla urážející lidskou důstojnost a díla podněcující ke spáchání trestného činu a
c)zpravodajské pořady, publicistické pořady, záznamy kulturní nebo sportovní události a zábavné a soutěžní pořady.
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí a) kinematografickým představením zpřístupnění audiovizuálního díla1) veřejnosti v kině nebo podobným způsobem, b) kinematografickým dílem audiovizuální dílo určené ke zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím kinematografických představení; za kinematografické dílo se nepovažuje audiovizuální dílo, které je reklamou2), c) televizním dílem audiovizuální dílo určené ke zpřístupnění v televizním vysílání nebo prostřednictvím audiovizuální mediální služby na vyžádání; za televizní dílo se nepovažuje audiovizuální dílo, které je reklamou2), d) infrastrukturou audiovize soubor souvisejících postupů a činností umožňujících využití audiovizuálního díla nebo jeho části; pro účely poskytování podpory audiovize se za infrastrukturu audiovize považují projekty z okruhů uvedených v § 31 odst. 1 písm. c) až j), e) animovaným audiovizuálním dílem audiovizuální dílo, které využívá animační postupy a současně neobsahuje kontinuální záznam živé akce, f) videohrou interaktivní dílo s audiovizuálními prvky spočívající ve hře nebo simulaci, které využívá digitální technologie, je způsobilé být vydáno prostřednictvím elektronického nebo fyzického média, je řízeno počítačovým programem umožňujícím osobě hrající hru interagovat s dynamikou hry nebo simulace a obsahuje v digitální podobě alespoň 2 z následujících prvků: 1. text, 2. zvuk, 3. statický obraz, nebo 4. animované snímky; pro účely tohoto zákona se videohra považuje za audiovizuální dílo, g) výrobcem osoba, která je držitelem nebo jedním z držitelů oprávnění k výkonu práva užít3) audiovizuální dílo, včetně autorských děl a uměleckých výkonů v něm audiovizuálně užitých, a zároveň jí náleží práva výrobce zvukově obrazového záznamu4) k záznamu audiovizuálního díla nebo podíl na těchto právech, h) koproducentem každý z výrobců, je-li více výrobců téhož audiovizuálního díla, i) českým audiovizuálním dílem audiovizuální dílo, 1. na jehož výrobě se výrobce nebo koproducent, který má sídlo nebo místo trvalého pobytu na území České republiky, podílel v rozsahu alespoň 10 % financování celkových výrobních nákladů, nebo 2. na jehož výrobě se koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky podílel společně s koproducentem, který nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu na území České republiky, a toto audiovizuální dílo vyhovuje podmínkám Evropské úmluvy o filmové koprodukci (dále jen „Úmluva“)5), Úmluvy Rady Evropy o filmové koprodukci v revidovaném znění (dále jen „Revidovaná úmluva“)54), nebo jiné mezinárodní smlouvy o filmové koprodukci, kterou je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní smlouva o filmové koprodukci“), bez ohledu na to, jak se na financování jeho výrobních nákladů podílel, j) distributorem osoba, která při svém podnikání a v rozsahu oprávnění od držitelů práv k užití audiovizuálního díla a jeho záznamu, nejde-li o videohru, 1. vyrobí nebo nechá vyrobit jeho rozmnoženiny pro účely jejich rozšiřování, pronájmu nebo půjčování6) a takto zhotovené rozmnoženiny dále rozšiřuje, pronajímá nebo půjčuje v České republice, 2. poskytuje třetím osobám oprávnění k užití audiovizuálního díla na území České republiky kinematografickým představením, prostřednictvím audiovizuální mediální služby na vyžádání7) nebo televizním vysíláním8) a pro tento účel nabyvateli oprávnění zpravidla poskytuje též záznam audiovizuálního díla, k) pořadatelem kinematografického představení osoba, která na své náklady a na svou odpovědnost pořádá kinematografické představení, l) výrobcem videohry osoba, která je držitelem nebo jedním z držitelů oprávnění k výkonu práva užít podle autorského zákona3) videohru nebo její část, včetně autorských děl, počítačových programů, uměleckých výkonů a audiovizuálních prvků v ní užitých, nebo podílu na tomto právu.
(2)
Provádí-li činnosti podle odstavce 1 písm. j) výrobce nebo jeden z koproducentů českého audiovizuálního díla, považuje se pro účely plnění povinností podle tohoto zákona za distributora.
Hlava 2
POVINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S VÝROBOU AUDIOVIZUÁLNÍCH DĚL A JEJICH ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ VEŘEJNOSTI
Titulky pro sluchově postižené
(1)
Titulky pro sluchově postižené se rozumí obrazově zachycený a volitelně nastavitelný text v českém jazyce, který je synchronizovaný se zvukovou stopou audiovizuálního díla a zachycuje, popřípadě přibližuje, mluvený projev a ostatní zvuky obsažené v audiovizuálním díle způsobem, který osobám sluchově postiženým umožňuje orientaci v audiovizuálním díle.
(2)
Distributor českého audiovizuálního díla, nejde-li o videohru, je povinen opatřit jeho rozmnoženiny rozšiřované veřejnosti na území České republiky titulky pro sluchově postižené podle odstavce 1 a označit obaly takových rozmnoženin nápisem „Titulky pro sluchově postižené“.
Klasifikace kinematografických děl
(1)
Každé kinematografické dílo musí být před svým prvním zpřístupněním na území České republiky označeno klasifikací z hlediska vhodnosti jeho obsahu pro nezletilé osoby. Účelem klasifikace je omezit přístupnost kinematografických děl, jejichž obsah může narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob.
(2)
Kinematografické dílo je z hlediska vhodnosti jeho obsahu pro nezletilé osoby klasifikováno jako
a)přístupné bez omezení
b)nevhodné pro nezletilé osoby do 12 let
c)nevhodné pro nezletilé osoby do 15 let, nebo
d)nepřístupné pro nezletilé osoby do 18 let.
Povinnosti při klasifikaci kinematografických děl
(1)
Výrobce nebo koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky je povinen klasifikovat české kinematografické dílo a oznámit provedenou klasifikaci jeho distributorovi.
(2)
Distributor je povinen klasifikovat jiné než české kinematografické dílo, které distribuuje na území České republiky.
(3)
Distributor je povinen oznámit provedenou klasifikaci podle odstavců 1 a 2 každému pořadateli kinematografického představení, poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání9) a ostatním osobám, jimž pro území České republiky poskytne oprávnění k užití díla.
(4)
Distributor podle § 2 odst. 1 písm. j) bodu 1 je povinen označit obaly rozmnoženin kinematografického díla označením jeho klasifikace. Obsahují-li takové rozmnoženiny více kinematografických děl, použije se pro označení takových rozmnoženin klasifikace kinematografického díla s nejvyšším omezením přístupnosti podle § 4 odst. 2.
(5)
Pořadatel kinematografického představení je povinen zajistit zveřejnění distributorem sdělené klasifikace kinematografického díla v souvislosti s oznámením o konání kinematografického představení. Při konání kinematografického představení je pořadatel povinen zajistit vyloučení účasti osob, na které se vztahuje případné omezení přístupnosti díla podle § 4 odst. 2 písm. d).
(6)
Osoba, která prodává, pronajímá10) nebo půjčuje11) rozmnoženiny kinematografického díla označené klasifikací podle § 4 odst. 2 písm. d), je nesmí prodat, pronajmout nebo půjčit osobě, na kterou se podle provedené klasifikace vztahuje omezení jeho přístupnosti.
(7)
Distributor je povinen klasifikovat podle § 4 audiovizuální upoutávky nebo jiné formy reklamy vztahující se k jím distribuovanému kinematografickému dílu určené pro kinematografická představení, pokud z hlediska vhodnosti obsahu pro nezletilé osoby splňují podmínky pro klasifikaci podle § 4 odst. 2 písm. d), a je povinen takovou klasifikaci oznámit pořadateli kinematografického představení. Distributor kinematografického díla již klasifikovaného podle § 4 odst. 2 písm. d) je povinen zajistit, aby audiovizuální upoutávky nebo jiné formy reklamy vztahující se k takovému kinematografickému dílu obsahovaly označení klasifikace pro takové kinematografické dílo, je-li kinematografické dílo klasifikováno přísněji, než jak byla podle věty prvé klasifikována audiovizuální upoutávka nebo jiná forma reklamy k němu se vztahující.
(8)
Pořadatel kinematografického představení nesmí před jeho zahájením, v jeho průběhu a bezprostředně po jeho skončení zpřístupnit veřejnosti audiovizuální upoutávky podle odstavce 7 označené přísnějším stupněm klasifikace, než má kinematografické dílo, které je hlavním programem kinematografického představení.
Nabídková povinnost u českých kinematografických děl
(1)
Výrobce českého kinematografického díla nebo jeho koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky je povinen do 60 dnů ode dne zveřejnění tohoto díla písemně nabídnout návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu
a)2 rozmnoženiny tohoto díla v kvalitě rozmnoženiny určené pro kinematografická představení
b)rozmnoženinu tohoto díla v kvalitě vhodné pro výrobu rozmnoženin určených ke zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím kinematografických představení
c)digitální rozmnoženiny finálních podkladů vzniklých v rámci literární přípravy tohoto díla a
d)digitální rozmnoženiny všech druhů propagačních materiálů k tomuto dílu v kvalitě určené pro jejich výrobu.
(2)
Je-li pro kinematografická představení příslušného díla používáno více technologicky, střihově, jazykově nebo jinak odlišných druhů jeho rozmnoženin, musí být všechny tyto druhy uvedeny v písemné nabídce podle odstavce 1.
(3)
Lhůta pro přijetí návrhu na uzavření smlouvy podle odstavce 1 činí 6 měsíců ode dne doručení návrhu.
(4)
Výrobce nebo koproducent podle odstavce 1 je povinen předat Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny českého kinematografického díla, které jsou předmětem smlouvy, ve lhůtě do 6 měsíců ode dne jejího uzavření; digitální rozmnoženiny nesmějí být šifrovány. Ve stejné lhůtě je výrobce nebo koproducent povinen předat Národnímu filmovému archivu rovněž ostatní věci, které jsou předmětem smlouvy.
(5)
Výrobce nebo koproducent podle odstavce 1, který je současně příjemcem podpory audiovize podle § 31 odst. 1 písm. b), je povinen do 60 dnů ode dne zveřejnění podpořeného díla písemně nabídnout návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu všechny rozmnoženiny podle odstavců 1 a 2 bezúplatně. Pro lhůtu pro přijetí návrhu na uzavření smlouvy a předání věcí po přijetí takového návrhu se použijí odstavce 3 a 4 obdobně.
(6)
Odstavec 5 se nepoužije pro rozmnoženinu díla v kvalitě vhodné pro výrobu rozmnoženin určených ke zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím kinematografických představení, která není zhotovena v digitální podobě. Povinnost výrobce českého kinematografického díla nebo jeho koproducenta se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky písemně nabídnout návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu takovou rozmnoženinu podle odstavce 1 písm. b) zůstává nedotčena.
Nabídková povinnost u českých televizních děl
(1)
Výrobce českého televizního díla nebo jeho koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky, který je současně příjemcem podpory audiovize podle § 31 odst. 1 písm. b), je povinen do 60 dnů ode dne zveřejnění tohoto díla písemně nabídnout návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu bezúplatně
a)2 rozmnoženiny tohoto díla v kvalitě rozmnoženiny určené pro zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím televizního vysílání nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání
b)rozmnoženinu tohoto díla v kvalitě vhodné pro výrobu rozmnoženin určených ke zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím televizního vysílání nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání
c)digitální rozmnoženiny finálních podkladů vzniklých v rámci literární přípravy tohoto díla a
d)digitální rozmnoženiny všech druhů propagačních materiálů k tomuto dílu v kvalitě určené pro jejich výrobu.
(2)
Je-li pro zpřístupňování českého televizního díla veřejnosti prostřednictvím televizního vysílání nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání používáno více technologicky, střihově, jazykově nebo jinak odlišných druhů jeho rozmnoženin, musí být všechny tyto druhy uvedeny v písemné nabídce podle odstavce 1.
(3)
Lhůta pro přijetí návrhu na uzavření smlouvy podle odstavce 1 činí 6 měsíců ode dne doručení návrhu.
(4)
Výrobce nebo koproducent podle odstavce 1 je povinen předat Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny českého televizního díla, které jsou předmětem smlouvy, ve lhůtě do 6 měsíců ode dne jejího uzavření; digitální rozmnoženiny nesmějí být šifrovány. Ve stejné lhůtě je výrobce nebo koproducent povinen předat Národnímu filmovému archivu rovněž ostatní věci, které jsou předmětem smlouvy.
Společná ustanovení k nabídkové povinnosti Okamžikem předání věci podle § 6 nebo 6a se tato věc stává majetkem České republiky, s nímž je příslušný hospodařit Národní filmový archiv12). Převodem vlastnictví k rozmnoženinám českých kinematografických děl, českých televizních děl a jiných materiálů podle § 6 nebo 6a nenabývá Národní filmový archiv právo příslušná česká kinematografická díla, česká televizní díla a jiné materiály jakkoli užít, ledaže k tomu získá oprávnění od nositelů práv autorských a práv souvisejících s právem autorským, nestanoví-li zvláštní zákon1) jinak.
Evidence audiovizuálních děl
(1)
Výrobce nebo koproducent českého audiovizuálního díla, nejde-li o videohru, se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky je povinen oznámit toto dílo Národnímu filmovému archivu vždy nejpozději do 31. ledna následujícího po kalendářním roce, v jehož průběhu bylo zpřístupněno veřejnosti v České republice.
(2)
Výrobce českého audiovizuálního díla, které je videohrou, se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky, který je současně příjemcem podpory audiovize podle § 31 odst. 1 písm. b), je povinen oznámit toto dílo Národnímu filmovému archivu vždy nejpozději do 31. ledna následujícího po kalendářním roce, v jehož průběhu bylo zpřístupněno veřejnosti v České republice.
(3)
Distributor je povinen oznámit Národnímu filmovému archivu každé kinematografické dílo a každé televizní dílo v jeho distribuci zpřístupněné veřejnosti v České republice prostřednictvím kinematografických představení, televizního vysílání nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání, a to nejpozději do 31. ledna následujícího po kalendářním roce, v jehož průběhu bylo zpřístupněno veřejnosti v České republice.
(4)
Oznámení podle odstavců 1 až 3 musí obsahovat a) název audiovizuálního díla a v případě jiného než českého audiovizuálního díla jeho název v původní jazykové verzi i název, pod nímž je audiovizuální dílo zpřístupněno veřejnosti v České republice, pokud se liší od názvu v původní jazykové verzi, b) s výjimkou oznámení o videohře, jméno, popřípadě jména, a příjmení autora nebo autorů audiovizuálního díla a autorů hlavních děl audiovizuálně užitých13), pokud jsou známa a pokud autor neprojevil vůli zveřejnit dílo bez udání jména14); projevil-li autor vůli být označen pseudonymem, bude namísto jeho jména a příjmení uveden pseudonym, c) s výjimkou oznámení o videohře, jméno, popřípadě jména, a příjmení, anebo namísto nich pseudonymy výkonných umělců v hlavních hereckých rolích, pokud jsou známy a pokud výkonný umělec neprojevil vůli zveřejnit umělecký výkon bez udání jména14), d) v případě českého audiovizuálního díla obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, sídlo nebo místo trvalého pobytu výrobce nebo všech koproducentů, e) rok zpřístupnění audiovizuálního díla veřejnosti, f) v případě kinematografického díla klasifikaci kinematografického díla podle § 4, g) údaj o původní jazykové verzi audiovizuálního díla, h) s výjimkou oznámení o videohře, délku audiovizuálního díla v metrech, u digitálního díla délku jeho trvání v minutách, i) v případě českého audiovizuálního díla vyrobeného s účastí zahraničních koproducentů v procentech vyjádřený podíl koproducenta nebo společně všech koproducentů se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky na financování nákladů na výrobu českého audiovizuálního díla a v procentech vyjádřený podíl koproducenta nebo společně všech koproducentů se sídlem nebo místem podnikání na území každého dalšího státu na financování nákladů na výrobu českého audiovizuálního díla, j) s výjimkou oznámení o videohře, údaje o všech druzích rozmnoženin audiovizuálního díla používaných pro zpřístupňování díla veřejnosti v České republice a údaje o formátu obrazu a zvuku takových druhů rozmnoženin, k) s výjimkou oznámení o videohře, údaj o všech verzích audiovizuálního díla, je-li audiovizuální dílo zpřístupňováno veřejnosti v České republice ve více technologických, střihových nebo jiných verzích, l) v případě videohry údaje o všech hardwarových platformách, na kterých byla v České republice zpřístupněna, o všech obsahových rozšířeních, která byla v České republice vydána, a všech typech nosičů a distribuce, které byly v České republice využity, m) údaj o tom, zda audiovizuální dílo je zpřístupňováno veřejnosti v České republice v původním znění, dabované nebo opatřené titulky, a v případě audiovizuálního díla zpřístupňovaného s dabingem nebo s titulky údaj o osobě překladatele a subjektu, který vyrobil příslušnou jazykovou verzi; v případě videohry to platí pro zvukové i textové části hry, n) v případě audiovizuálních děl, která jsou zpřístupňována veřejnosti v České republice ve více technologických, střihových nebo jiných verzích, údaj o jazykové verzi audiovizuálního díla podle písmene m) ve vztahu ke každé z těchto odlišných technologických, střihových nebo jiných verzí, a o) v případě videohry stručný slovní popis videohry.
(5)
Povinnost podle odstavců 1 a 3 se nevztahuje na provozovatele televizního vysílání ze zákona. Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na kinematografické dílo, které je v příslušném kalendářním roce v České republice zpřístupněno veřejnosti při nejvýše 10 kinematografických představeních.
(6)
Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor oznamovacího formuláře pro účely plnění povinností podle odstavců 1 až 3.
(7)
Neobsahuje-li oznámení podle odstavců 1, 2 nebo 3 úplné údaje podle odstavce 4, vyzve Národní filmový archiv povinnou osobu, aby oznámení doplnila do 15 dnů ode dne doručení výzvy. Pokud povinná osoba oznámení nedoplní do 15 dnů ode dne doručení výzvy, považuje se povinnost podle odstavců 1, 2 nebo 3 za nesplněnou.
(8)
Národní filmový archiv je povinen neprodleně písemně oznamovat příslušnému krajskému úřadu osoby, o nichž se dozví, že porušily povinnost podle odstavce 1, 2 nebo 3. V oznámení musí být uvedeno, která osoba, kdy a jakým způsobem porušila stanovenou povinnost.
(9)
Po splnění povinnosti podle odstavce 1 vydá Národní filmový archiv výrobci díla osvědčení o původu, které osvědčuje, že dílo splňuje podmínky podle § 2 odst. 1 písm. i). Osvědčení se vyhotovuje v anglickém jazyce.
(10)
Národní filmových archiv umožní učinit oznámení podle odstavce 4 výrobci českého audiovizuálního díla, které je videohrou, se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky, který se rozhodne dobrovolně oznámit videohru, která byla zpřístupněna veřejnosti v České republice.
Hlava 3
NÁRODNÍ FILMOVÝ ARCHIV
(1)
Národní filmový archiv se sídlem v Praze, zřízený ministerstvem jako příspěvková organizace15), je specializovaným archivem pro audiovizuální archiválie. Při výběru, evidenci a péči o audiovizuální archiválie postupuje Národní filmový archiv podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu.
(2)
Posláním Národního filmového archivu je budování, ochrana, restaurování, vědecké zpracování, zpřístupňování a využívání Sbírky Národního filmového archivu. Sbírku Národního filmového archivu tvoří audiovizuální díla včetně videoher, zvukové záznamy, fotografické, listinné nebo knižní objekty a údaje o nich a jejich hmotná zachycení, včetně digitálních, a ostatní materiály a informace související s jejich tvorbou, distribucí a zpřístupňováním veřejnosti. Poslání Národního filmového archivu dále zahrnuje spolupráci s českými i zahraničními audiovizuálními a kulturními institucemi při formování a šíření audiovizuální kultury, včetně šíření prostřednictvím nových technologií, vydávání odborné literatury a výzkumnou a pedagogickou spolupráci se základními školami, středními školami, vyššími odbornými školami audiovizuálního zaměření a vysokými školami audiovizuálního zaměření a dalšími vzdělávacími institucemi zabývajícími se audiovizuální výchovou.
(3)
Vedle evidence archiválií podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu vede Národní filmový archiv rovněž samostatnou evidenci audiovizuálních děl a jejich hmotných zachycení, včetně digitálních, která jsou součástí Sbírky Národního filmového archivu. Na tuto evidenci se nevztahují ustanovení o evidenci majetku podle zákona o účetnictví.
(4)
Národní filmový archiv poskytuje záznamy audiovizuálních děl pro výukové účely základním školám, středním školám, vyšším odborným školám filmového zaměření18), vysokým školám filmového zaměření19) a spolkům20), ústavům46) nebo obecně prospěšným společnostem21) pořádajícím kinematografická představení, získá-li k tomu Národní filmový archiv nebo příslušný zájemce oprávnění od nositelů práv. Národní filmový archiv je oprávněn požadovat pouze náhradu v této souvislosti účelně vynaložených nákladů. Pokud Národní filmový archiv požaduje takovou náhradu, je osoba, která o poskytnutí záznamu audiovizuálního díla požádala, povinna ji uhradit.
(5)
Užití zvukově obrazových záznamů českých audiovizuálních děl vyrobených státem v době od 28. srpna 1945 do 31. prosince 1991, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplynula nebo po dni účinnosti tohoto zákona uplyne doba trvání práv výrobce zvukově obrazového záznamu, je možné jen na podkladě jejich originálních nosičů, pokud jsou vlastnictvím státu s příslušností k hospodaření Národního filmového archivu nebo s písemným souhlasem Národního filmového archivu. Práva autorů audiovizuálního díla nebo děl audiovizuálně užitých tím nejsou dotčena. Národní filmový archiv je povinen počínat si při poskytování originálních nosičů zájemcům o užití audiovizuálních děl tak, aby nevznikla právní překážka k jejich poskytování dalším zájemcům, opačné ujednání se zájemcem o poskytnutí nosičů je neplatné.
(6)
Národní filmový archiv nesmí převést majetková práva k audiovizuálním dílům, která jsou součástí Sbírky Národního filmového archivu, ani k jejich částem, nebo je zatížit právy třetích osob, s výjimkou rozmnoženin audiovizuálních děl nebo audiovizuálních archiválií zhotovených Národním filmovým archivem na objednávku třetích osob pro jejich účely a s výjimkou rozmnoženin publikací nebo záznamů, které Národní filmový archiv vyrobí pro účely jejich vydání22). Tím není dotčeno právo Národního filmového archivu udělovat licence k užití děl, s nimiž přísluší právo hospodařit Národnímu filmovému archivu12), a dále tím nejsou dotčena práva výrobce zvukově obrazového záznamu, která Národnímu filmovému archivu náleží podle autorského zákona17), a práva k předmětům práv duševního vlastnictví nebo k jejich užití Národním filmovým archivem smluvně nabytá a jím vykonávaná.
(7)
Právní jednání učiněná v rozporu s odstavcem 5 jsou neplatná.
(8)
Národní filmový archiv je povinen poskytovat za rovných podmínek zájemcům licence k užití zvukově obrazového záznamu českých audiovizuálních děl v rozsahu práv, které mu náleží podle jiného právního předpisu nebo podle smluv s nositeli práv, a přepisy audiovizuálních děl nebo jejich částí nebo dokumentačních materiálů spolu se souhlasem k jejich užití podle odstavce 5, ledaže je zájemcem zamýšlený způsob užití v rozporu s dobrými mravy nebo právními předpisy nebo slouží k podpoře nebo propagaci protiprávního jednání. Příjmy z úplatných smluv podle tohoto odstavce slouží k financování činnosti Národního filmového archivu.
(9)
Národní filmový archiv vede dále evidenci audiovizuálních děl na základě údajů podle § 7 a zpřístupňuje ji veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. Národní filmový archiv zařadí audiovizuální dílo do evidence nejpozději do 1 roku od obdržení úplného oznámení podle § 7.
Hlava 4
Státní fond audiovize a poskytování podpory audiovize a filmových pobídek
Díl 1
Státní fond audiovize
Oddíl 1
Postavení Státního fondu audiovize
(1)
Zřizuje se Státní fond audiovize (dále jen „Fond“) se sídlem v Praze.
(2)
Fond je státním fondem23), který je příslušný hospodařit s majetkem České republiky.
(3)
Podrobnosti o činnosti, vnitřní organizaci a hospodaření Fondu, o poskytování podpor audiovize a o poskytování filmových pobídek stanoví statut Fondu. Návrh statutu Fondu nebo jeho změn předkládá ředitel Fondu ministru kultury (dále jen „ministr“), a to po projednání s dozorčím výborem (dále jen „výbor“) a schválení představenstvem. Statut Fondu a jeho změny schvaluje vláda.
(4)
Fond patří do působnosti ministerstva. Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem Fondu.
Oddíl 2
Činnost Fondu
Úkoly a činnost Fondu
(1)
Fond zejména
a)vykonává správu audiovizuálních poplatků podle tohoto zákona
b)vykonává správu správních poplatků, jejichž výnos je příjmem Fondu
c)poskytuje podporu audiovize ve 4 kategoriích, a to podpora kinematografie, podpora televizních děl, podpora animovaných audiovizuálních děl a videoher, podpora infrastruktury audiovize
d)vykonává majetková autorská práva a majetková práva výkonných umělců, která připadnou státu podle jiného právního předpisu26)
e)vykonává práva výrobce audiovizuálních děl, která na jeho právního předchůdce přešla podle jiného právního předpisu27), a práva výrobce zvukově obrazového záznamu, která mu náleží podle jiného právního předpisu17)
f)přiděluje koprodukční status podle Úmluvy, Revidované Úmluvy nebo jiné mezinárodní smlouvy o filmové koprodukci
g)poskytuje filmové pobídky
h)vykonává metodickou činnost
i)sbírá, zpracovává a analyzuje data z vlastní činnosti Fondu a z oblasti audiovize a provádí související analytickou a koncepční činnost
j)vykonává činnosti související s rozvojem podmínek pro realizaci výroby audiovizuálních děl na národní i regionální úrovni a propagační činnosti v oblasti audiovize a filmového průmyslu v České republice a zahraničí, včetně zabezpečení účasti České republiky na národních a mezinárodních festivalech a trzích, a činnosti související s členstvím České republiky v odborných asociacích z oblasti audiovize
k)je správcem agendového informačního systému Fondu (dále jen „agendový informační systém“)
l)vykonává činnosti stanovené jinými právními předpisy28).
(2)
Úkoly a činnosti, které Fond vykonává podle odstavce 1, představují oprávněný zájem Fondu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie55).
(3)
Fond zveřejňuje svou schválenou výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Fond sestavuje koncepci rozvoje audiovize (dále jen „Koncepce“), která je hlavním strategickým dokumentem Fondu. Koncepce definuje cíle rozvoje a opatření, kterými bude Fond plnění těchto cílů dosahovat. Koncepci a její změny zveřejňuje Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Opatření v části Koncepce vztahující se k podpoře audiovize vydává Fond v podobě 4 krátkodobých koncepcí každoročně sestavovaných pro 4 kategorie podle odstavce 1 písm. c). Krátkodobé koncepce zveřejňuje Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 30. září pro každý bezprostředně následující kalendářní rok. Rozdělení peněžních prostředků účelově určených na podporu audiovize mezi 4 kategorie podle odstavce 1 písm. c) musí být v souladu s Koncepcí a musí zajišťovat rozvoj každé z kategorií.
(6)
Fond sleduje a pravidelně vyhodnocuje, zda poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání usazení v České republice a poskytovatelé audiovizuální mediální služby na vyžádání, kteří nejsou usazeni v České republice, ale svou audiovizuální mediální službu na vyžádání zaměřují na diváky v České republice, plní své povinnosti podle § 27 a 27a. O plnění povinnosti předkládá Fond Evropské komisi každé 2 roky zprávu tak, aby ji měla k dispozici do 2 let ode dne, kdy od Fondu obdržela předchozí obdobnou zprávu24).
Oddíl 3
Orgány Fondu a kancelář Fondu
(1)
Orgány Fondu jsou
a)představenstvo
b)výbor
c)rada Fondu pro poskytování podpory kinematografie
d)rada Fondu pro poskytování podpory televizních děl
e)rada Fondu pro poskytování podpory animovaných audiovizuálních děl a videoher
f)rada Fondu pro poskytování podpory infrastruktury audiovize a
g)ředitel Fondu.
(2)
Kancelář Fondu tvoří zaměstnanci Fondu. Kancelář Fondu plní úkoly spojené s hospodařením a organizačním, technickým a právním zabezpečením činnosti Fondu, zejména zajišťuje podporu pro rozhodování orgánů Fondu a zajišťuje výkon rozhodnutí těchto orgánů. Kancelář Fondu dále sbírá, zpracovává a analyzuje data z vlastní činnosti Fondu a z oblasti audiovize a provádí související analytickou a koncepční činnost podle § 10 odst. 1 písm. i) a zpracovává návrh Koncepce podle § 10 odst. 4 s využitím dat podle § 10 odst. 1 písm. i) a s využitím podkladů zpracovaných pro tento účel radami.
Představenstvo Představenstvo a) schvaluje Koncepci podle § 10 odst. 4, jejíž návrh předkládá ředitel Fondu, b) schvaluje rozdělení peněžních prostředků účelově určených na podporu audiovize mezi 4 kategorie podle § 10 odst. 1 písm. c) na základě návrhu zpracovaného ředitelem Fondu; rozdělení těchto peněžních prostředků musí být v souladu s Koncepcí, c) schvaluje návrh statutu Fondu a jeho změn, a d) navrhuje ministrovi ke jmenování hodnotitele.
Složení představenstva
(1)
Představenstvo má 15 členů.
(2)
Členy představenstva jsou předsedové rad Fondu a 11 členů jmenovaných ministrem.
(3)
Fond vyhlašuje výzvu k podávání návrhů na členy představenstva.
(4)
Ministr jmenuje 1 člena představenstva za ministerstvo a 1 člena představenstva na návrh ministra financí.
(5)
Ministr jmenuje
a)3 členy představenstva za plátce audiovizuálního poplatku podle § 25 písm. a), a to 1 člena na návrh právnické osoby sdružující provozovatele kin, 1 člena na návrh právnické osoby sdružující filmové distributory a 1 člena na návrh právnické osoby sdružující producenty v audiovizi
b)2 členy představenstva za poplatníky audiovizuálního poplatku podle § 25 písm. b), a to 1 člena na návrh právnické osoby sdružující poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, kteří jsou usazeni v České republice, a 1 člena na návrh právnické osoby sdružující poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, kteří nejsou usazeni v České republice
c)1 člena představenstva za plátce audiovizuálního poplatku podle § 25 písm. c), a to na návrh právnické osoby sdružující provozovatele převzatého televizního vysílání, a
d)1 člena představenstva za poplatníky audiovizuálního poplatku podle § 25 písm. d), a to na návrh právnické osoby sdružující provozovatele televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě licence udělené na základě jiného právního předpisu34).
(6)
Ministr jmenuje
a)1 člena představenstva na návrh právnické osoby sdružující vysoké školy nebo jejich fakulty působící v oblasti audiovizuální tvorby a
b)1 člena představenstva na návrh odborné právnické osoby podle § 14 odst. 2.
(7)
Nenavrhne-li právnická osoba sdružující plátce nebo poplatníky audiovizuálních poplatků kandidáta na jmenování členem představenstva podle odstavce 5 písm. a), b), c) nebo d) nebo nenavrhne-li kandidáta na jmenování členem představenstva právnická osoba sdružující vysoké školy nebo jejich fakulty působící v oblasti audiovizuální tvorby nebo odborná právnická osoba podle odstavce 6 písm. a) nebo b), jmenuje ministr člena představenstva i bez návrhu.
(8)
Funkční období členů představenstva jmenovaných ministrem je 5 let.
Předpoklady členství v představenstvu
(1)
Členem představenstva může být fyzická osoba, která je
a)plně svéprávná, a
b)bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2)
Člen představenstva nesmí zastávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí, ani nesmí v jejich prospěch působit v souvislosti s výkonem funkce člena představenstva.
(3)
Členství v představenstvu je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády nebo jeho náměstka, vedoucího ústředního orgánu státní správy, jeho náměstka nebo místopředsedy, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu nebo člena jeho kolegia, člena rady Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize. Členem představenstva nesmí být rovněž člen rady, který není jejím předsedou, člen výboru, člen komise pro filmové pobídky (dále jen „komise“) nebo hodnotitel.
(4)
Členství v představenstvu je neslučitelné se základním pracovněprávním vztahem k Fondu.
Jednání představenstva
(1)
Představenstvo volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda řídí činnost představenstva a svolává jeho jednání. V případě jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda.
(2)
Členu představenstva nenáleží za výkon jeho funkce odměna.
(3)
Představenstvo je usnášeníschopné, pokud se jeho jednání účastní alespoň 8 členů. Představenstvo přijímá rozhodnutí většinou hlasů přítomných členů.
(4)
Člen představenstva je povinen při jednání představenstva oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný zájem. Oznámení podává příslušný člen představenstva ústně v průběhu jednání, nejpozději před tím, než představenstvo přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.
(5)
Ředitel Fondu je oprávněn účastnit se jednání představenstva.
Zánik členství v představenstvu
(1)
Členství v představenstvu zaniká
a)uplynutím funkčního období
b)dnem doručení písemně učiněného vzdání se funkce člena představenstva ministrovi
c)dnem, kdy bylo členu představenstva doručeno rozhodnutí ministra o odvolání z funkce, nebo
d)dnem, kdy člen představenstva přestal splňovat některý z předpokladů členství v představenstvu podle § 11c.
(2)
Ministr odvolá člena představenstva z funkce
a)pokud se tento člen představenstva dopustil jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce
b)pokud tento člen představenstva závažným způsobem narušil důstojnost vykonávané funkce
c)pokud tento člen představenstva působil ve prospěch politické strany nebo politického hnutí v souvislosti s výkonem funkce člena představenstva, nebo
d)na návrh toho, kdo jmenování tohoto člena představenstva navrhl.
(3)
Člena představenstva, který byl jmenován za ministerstvo, může ministr odvolat i bez důvodu.
Ředitel Fondu
(1)
Ředitele Fondu jmenuje56) a odvolává ministr. Funkční období ředitele Fondu je 6 let. Ředitel Fondu je ministrem jmenován na základě výsledku výběrového řízení.
(2)
Ředitel Fondu stojí v čele Fondu, je statutárním orgánem Fondu a jeho zaměstnancem. Ředitel Fondu odpovídá za hospodaření s prostředky Fondu, vydává organizační řád, aprobační řád a další vnitřní předpisy Fondu a plní další úkoly spojené s organizačním, technickým a právním zabezpečením činnosti Fondu.
(3)
Ředitel Fondu zejména
a)vykonává rozhodnutí rad o podpoře audiovize
b)vydává rozhodnutí o filmových pobídkách a pobídkových projektech
c)vydává rozhodnutí o udělení koprodukčního statusu podle § 53
d)rozhoduje ve věcech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu Fondu.
Rady
(1)
Rady rozhodují o
a)formě podpory audiovize
b)podpoře projektů a její výši
c)náročnosti audiovizuálního díla nebo projektu, připouští-li to jeho povaha, a o výši intenzity veřejné podpory, a
d)podmínkách, za nichž je podpora audiovize poskytnuta, a podmínkách, za jejichž nesplnění bude rozhodnuto o odnětí podpory audiovize podle § 40a.
(2)
Rada je usnášeníschopná, pokud se jejího jednání zúčastní alespoň 3 členové. Rada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(3)
Člen rady je vyloučen z rozhodování o podpoře audiovize v případech podle správního řádu a dále v případě, že má na tomto rozhodování zájem nebo by mu mohla vzniknout osobní výhoda, a to přímo nebo prostřednictvím osoby blízké. Pro účely posouzení usnášeníschopnosti rady při takovém rozhodování se má za to, že vyloučený člen rady se jednání nezúčastnil.
(4)
Je-li člen rady vyloučen z rozhodování o žádosti o podporu audiovize, je vyloučen z rozhodování o všech žádostech o podporu audiovize podaných pro stejný dotační okruh v rámci jedné výzvy podle § 33 odst. 1.
(5)
Rady poskytují řediteli Fondu odbornou součinnost při výkonu jimi vydaných rozhodnutí o podpoře audiovize.
Složení a jednání rad
(1)
Rada má 5 členů.
(2)
Členové rady jsou voleni a odvoláváni Poslaneckou sněmovnou na návrh ministra z řad uznávaných osobností, které mají zkušenosti z oblasti audiovize. Návrhy na členy rady jsou podávány prostřednictvím Fondu odbornými právnickými osobami působícími v oblasti audiovize nejméně 3 roky, a to právnickými osobami sdružujícími pouze autory audiovizuálních děl nebo děl audiovizuálně užitých, spolky, obecně prospěšnými společnostmi, ústavy a zájmovými sdruženími právnických osob, s výjimkou kolektivních správců autorských práv nebo práv souvisejících s právem autorským, a dále středními a vyššími odbornými školami filmového zaměření a vysokými školami filmového zaměření (dále jen „profesní organizace“). Fond vyhlašuje výzvu k podávání návrhů na členy rad. Návrhy na členy rad předá Fond ministrovi.
(3)
Funkční období členů rady je 3 roky. Do doby zvolení nového člena rady se prodlužuje funkční období původního člena rady, nejdéle však o 12 měsíců.
(4)
Rada ze svých členů volí předsedu a místopředsedu. Předseda řídí činnost rady a svolává její jednání. V případě jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda rady.
(5)
Členství v radě je veřejnou funkcí a výkon této funkce je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu29).
(6)
Členu rady náleží za výkon jeho funkce odměna ve výši, kterou stanoví na návrh ministra vláda usnesením. Členu rady náleží dále náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jeho funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho pobytu v České republice.
(7)
Člen rady je povinen při jednání rady oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný zájem. Oznámení podává příslušný člen rady ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než rada přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.
(8)
Odpovědnost člena rady za škodu, kterou způsobil Fondu v souvislosti s výkonem funkce, a postup Fondu v případě zjišťování průměrného výdělku se řídí zákoníkem práce. Pro tyto účely se Fond považuje za zaměstnavatele a člen rady za zaměstnance.
Předpoklady členství v radě
(1)
Členem rady může být fyzická osoba, která je
a)plně svéprávná, a
b)bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2)
Člen rady nesmí zastávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí, ani nesmí v jejich prospěch působit v souvislosti s výkonem funkce člena rady.
(3)
Členství v radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády nebo jeho náměstka, vedoucího ústředního orgánu státní správy, jeho náměstka nebo místopředsedy, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu či člena jeho kolegia, člena rady Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize. Členem rady nesmí být rovněž člen jiné rady, člen výboru, člen komise, hodnotitel a, nejde-li o předsedu rady, člen představenstva.
(4)
Členství v radě je neslučitelné se základním pracovněprávním vztahem k Fondu.
Zánik členství v radě
(1)
Členství v radě zaniká
a)uplynutím funkčního období
b)dnem doručení písemně učiněného vzdání se funkce člena rady předsedovi Poslanecké sněmovny
c)dnem, kdy bylo členu rady doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce
d)dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla členu rady omezena svéprávnost
e)dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen rady odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo
f)dnem, kdy člen rady získal funkci podle § 15 odst. 2 nebo 3 anebo mu vznikl základní pracovněprávní vztah k Fondu.
(2)
Poslanecká sněmovna odvolá člena rady z funkce na návrh ministra, pokud
a)se dopustil jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce
b)závažným způsobem narušil důstojnost vykonávané funkce
c)působil ve prospěch politických stran nebo politických hnutí v souvislosti s výkonem funkce člena rady, nebo
d)se neúčastnil po dobu více než 3 měsíce jednání rady.
Výbor
(1)
Výbor dohlíží na hospodaření Fondu a na zjištěné nedostatky upozorňuje ředitele Fondu.
(2)
Při výkonu činnosti podle odstavce 1 jsou členové výboru oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů Fondu v držení Fondu.
(3)
Ředitel Fondu informuje výbor vždy do konce kalendářního měsíce po skončení kalendářního čtvrtletí o stavu příjmů a výdajů Fondu za toto čtvrtletí. Ředitel Fondu seznamuje výbor s návrhem rozpočtu Fondu.
(4)
Ředitel Fondu seznamuje výbor s výroční zprávou Fondu, účetní závěrkou Fondu a zprávou auditora, a to před jejich předložením vládě. Zadávací dokumentaci podle zákona o zadávání veřejných zakázek k výběru auditora ředitel Fondu zpracovává ve spolupráci s výborem.
(5)
Člen výboru je vyloučen z projednání a hlasování o věci a odstavec 2 se nepoužije v případě, že má na projednávané věci zájem nebo by mu v souvislosti s projednávanou věcí nebo s přístupem k dokladům a záznamům podle odstavce 2 mohla vzniknout osobní výhoda, a to přímo nebo prostřednictvím osoby blízké.
Složení a jednání výboru
(1)
Výbor má 9 členů, které jmenuje vláda na návrh ministra, a to 2 členy za ministerstvo, 2 členy za Ministerstvo financí a 5 členů za plátce nebo poplatníky audiovizuálních poplatků.
(2)
Návrhy na členy výboru podávají právnické osoby sdružující plátce nebo poplatníky audiovizuálních poplatků na základě výzvy, kterou vyhlašuje Fond. Návrhy následně předá Fond ministrovi.
(3)
Funkční období členů výboru je 3 roky.
(4)
Výbor volí ze svých členů každoročně předsedu a místopředsedu.
(5)
Předseda řídí činnost výboru a svolává jeho jednání, které se koná nejméně jednou za kalendářní čtvrtletí. V případě jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda výboru.
(6)
Členu výboru nenáleží za výkon jeho funkce odměna.
(7)
Výbor je usnášeníschopný, pokud se jeho jednání zúčastní alespoň 5 členů. Výbor rozhoduje většinou hlasů, není-li stanoveno jinak. Při rovnosti hlasů se volba opakuje nejvíce dvakrát, pokud se ani poté nerozhodne, návrh je považován za nepřijatý.
(8)
Člen výboru je povinen při jednání výboru oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný zájem. Oznámení podává příslušný člen výboru ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než výbor přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.
Předpoklady členství ve výboru
(1)
Členem výboru může být fyzická osoba, která je
a)plně svéprávná, a
b)bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2)
Člen výboru nesmí zastávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí, ani nesmí v jejich prospěch působit v souvislosti s výkonem funkce člena výboru.
(3)
Členství ve výboru je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády nebo jeho náměstka, vedoucího ústředního orgánu státní správy, jeho náměstka nebo místopředsedy, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu či člena jeho kolegia, člena rady Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize. Členem výboru nesmí být rovněž člen představenstva, člen rady, člen komise nebo hodnotitel.
(4)
Členství ve výboru je neslučitelné se základním pracovněprávním vztahem k Fondu.
Zánik členství ve výboru
(1)
Členství ve výboru zaniká
a)uplynutím funkčního období
b)dnem doručení písemně učiněného vzdání se funkce člena výboru tomu, kdo je oprávněn jej do funkce jmenovat
c)dnem, kdy bylo členu výboru doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce
d)dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla členu výboru omezena svéprávnost
e)dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen výboru odsouzen pro úmyslný trestný čin
f)dnem, kdy člen výboru získal funkci podle § 19 odst. 2 nebo 3 nebo mu vznikl základní pracovněprávní vztah k Fondu, nebo
g)dnem, kdy zanikl plátce, poplatník nebo právnická osoba sdružující plátce nebo poplatníky audiovizuálního poplatku, který člena výboru navrhl.
(2)
Vláda na návrh ministra odvolá člena výboru, pokud
a)se dopustil jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce
b)závažným způsobem narušil důstojnost vykonávané funkce
c)působil ve prospěch politických stran nebo politických hnutí v souvislosti s výkonem funkce člena výboru, nebo
d)se neúčastnil po dobu více než 6 měsíců jednání výboru, nebo
e)to navrhla a odůvodnila právnická osoba sdružující plátce nebo poplatníky audiovizuálních poplatků, na jejíž návrh byl člen výboru jmenován.
Oddíl 4
Hodnotitelé a tvůrčí a realizační test
(1)
Hodnotitelé jsou na základě výzvy vyhlášené Fondem vybíráni z řad uznávaných osobností, které mají zkušenosti z oblasti audiovize, navržených profesními organizacemi.
(2)
Hodnotitelem může být fyzická osoba, která
a)je plně svéprávná
b)je bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen, a
c)nebyla v posledních 3 letech odvolána z funkce hodnotitele.
(3)
Funkce hodnotitele je neslučitelná s funkcí člena představenstva, člena Rady, člena výboru, člena komise, člena rady Českého telekomunikačního úřadu, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize.
(4)
Funkce hodnotitele je neslučitelná se základním pracovněprávním vztahem k Fondu.
(5)
Hodnotitele jmenuje ministr na návrh představenstva.
(6)
Hodnotitel je úřední osobou podle správního řádu31).
(1)
Fond vytvoří ze jmenovaných hodnotitelů veřejný seznam. Tento seznam je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Funkce hodnotitele zaniká
a)dnem doručení písemně učiněného vzdání se funkce hodnotitele ministrovi
b)dnem, kdy bylo hodnotiteli doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce
c)dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla hodnotiteli omezena svéprávnost
d)dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl hodnotitel odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo
e)dnem, kdy hodnotitel získal funkci podle § 21 odst. 3 anebo mu vznikl základní pracovněprávní vztah k Fondu.
(3)
Ministr odvolá hodnotitele na návrh představenstva, pokud
a)se dopustil jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce
b)závažným způsobem narušil důstojnost vykonávané funkce
c)působil ve prospěch politických stran nebo politických hnutí v souvislosti s výkonem funkce hodnotitele, nebo
d)opakovaně porušil povinnosti hodnotitele.
(4)
Pokud funkce hodnotitele zanikla nebo pokud byl hodnotitel odvolán, Fond vyškrtne hodnotitele ze seznamu podle odstavce 1.
(1)
Ze seznamu hodnotitelů podle § 22 odst. 1 sestavují rady pro každou výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize skupinu hodnotitelů, která má nejméně 3 členy a 3 náhradníky.
(2)
Členem skupiny hodnotitelů posuzující žádosti o podporu audiovize podané na základě vyhlášené výzvy nemůže být hodnotitel, který se jakýmkoli způsobem podílí na realizaci projektu podaného v této výzvě.
(3)
Skupina hodnotitelů hodnotí žádosti podané na základě jedné výzvy tvůrčím a realizačním testem. Účelem hodnocení skupiny hodnotitelů je vytvoření kvalifikovaného písemného hodnocení projektu, jehož podpora je předmětem žádosti o podporu audiovize, pro radu a žadatele.
(4)
Kritéria hodnocení v tvůrčím a realizačním testu jsou
a)tvůrčí, za něž jsou považována zejména taková, která se týkají obsahu, kreativity, uměleckého a kulturního záměru projektu, strategie nebo koncepce zpřístupnění nebo využití projektu, a
b)realizační, za něž jsou považována zejména taková, která se týkají financování projektu, realizačního týmu, profesní kariéry žadatele, rovných příležitostí, environmentální udržitelnosti a sociálních dopadů projektu.
Díl 2
Hospodaření Fondu
Zdroje příjmů
(1)
Finančními zdroji Fondu jsou zejména
a)audiovizuální poplatky včetně příslušenství
b)příjem z pokut za přestupky
c)správní poplatky z úkonů Fondu
d)příjem ze sjednaných podílů Fondu na zisku z podpořených projektů
e)příjmy z nakládání s majetkem České republiky, se kterým je Fond příslušný hospodařit
f)příjmy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob ve filmovém průmyslu, s nimiž je příslušný hospodařit Fond
g)příjmy z veřejných sbírek pořádaných ve prospěch Fondu a podpory audiovize
h)příjmy z využití kinematografických děl, pokud byla na Fond převedena
i)příjmy za užití kinematografických děl, u nichž Fond vykonává autorská práva výrobce, která na něj přešla na základě jiného právního předpisu, a u nichž se Fond považuje za výrobce17)
j)příjmy z cenných papírů nabytých Fondem od jiných osob
k)dary, dědictví a odkazy pro Fond
l)odvody za porušení rozpočtové kázně32) včetně penále
m)dotace ze státního rozpočtu
n)každoročně poskytovaná dotace ze státního rozpočtu účelově určená na filmové pobídky, jejíž výši a způsob výpočtu upravuje § 24a
o)každoročně poskytovaná dotace ze státního rozpočtu účelově určená na poskytování podpory audiovize, jejíž výši a způsob výpočtu upravuje § 24a
p)každoročně poskytovaná dotace ze státního rozpočtu účelově určená na úkoly a činnost Fondu podle § 10 a jeho provoz, jejíž výši a způsob výpočtu upravuje § 24a
q)každoroční příjem ve výši 25 % výnosu z poplatku z kinematografického představení, účelově určený na úkoly a činnost Fondu podle § 10 a jeho provoz, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč, a
r)další zdroje stanovené jinými právními předpisy33).
(2)
Zůstatek finančních zdrojů Fondu na konci kalendářního roku zůstává na běžném účtu a podúčtech Fondu a převádí se do následujícího kalendářního roku; zůstatek zdrojů Fondu podle odstavce 1 písm. m) až o) lze použít v následujících letech pouze na účel, na který byla dotace poskytnuta, přičemž tyto dotace podléhají finančnímu vypořádání podle podmínek stanovených v rozhodnutích o jejich přidělení.
(3)
Fond vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, na jehož tvorbu a hospodaření s prostředky se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu obdobně47).
(1)
Dotace ze státního rozpočtu podle § 24 odst. 1 písm. m) je Fondu poskytována ve výši schválené ministerstvem na základě žádosti o dotaci.
(2)
Výše každoročně poskytované dotace na filmové pobídky podle § 24 odst. 1 písm. n) odpovídá minimálně šestinásobku příjmů Fondu z audiovizuálních poplatků za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje rozpočet Fondu na následující kalendářní rok.
(3)
Výše každoročně poskytované dotace na podporu audiovize podle § 24 odst. 1 písm. o) odpovídá minimálně částce příjmů Fondu z audiovizuálních poplatků za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje rozpočet Fondu na následující kalendářní rok.
(4)
Výše každoročně poskytované dotace na úkoly a činnost Fondu podle § 10 a jeho provoz podle § 24 odst. 1 písm. p) je poskytována nejméně ve výši případného záporného rozdílu mezi příjmy Fondu sníženými o příjmy Fondu podle § 24 odst. 1 písm. a), i) a l) až p), a výdaji Fondu sníženými o výdaje Fondu podle § 24b odst. 1 písm. a) a b), za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje rozpočet Fondu na následující kalendářní rok.
(5)
Podkladem pro určení částek podle odstavců 2 až 4 je roční účetní závěrka Fondu.
(6)
Pro účely odstavců 2 a 3 se nepřihlíží k části příjmů z audiovizuálních poplatků ve výši dílčího poplatku z nerealizované přímé investice.
(7)
Žádost o dotaci podle odstavců 1 až 4 neobsahuje údaje podle § 14 odst. 3 písm. d) až g) rozpočtových pravidel.
Výdaje Fondu Peněžní prostředky Fondu se používají na a) podporu audiovize, b) filmové pobídky, c) autorské honoráře za užití kinematografických děl, u nichž Fond vykonává autorská práva výrobce, která na něj přešla na základě jiného právního předpisu, a u nichž se Fond považuje za výrobce17), d) výdaje na odměny členů rad, komise a hodnotitelů a e) úkoly a činnost Fondu podle § 10 a jeho provoz.
(1)
Fond zpracovává návrh rozpočtu a návrh střednědobého výhledu v rozsahu a termínech stanovených pro zpracování návrhu státního rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu.
(2)
Ministerstvo předloží návrh rozpočtu a střednědobého výhledu Fondu vládě do 31. srpna. Vláda předkládá schválený návrh rozpočtu Fondu ke schválení Poslanecké sněmovně spolu s návrhem státního rozpočtu.
(3)
Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen rozpočet Fondu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření Fondu v době od prvního dne rozpočtového roku do doby schválení rozpočtu na tento rozpočtový rok pravidly rozpočtového provizoria podle § 9 rozpočtových pravidel obdobně.
(4)
Roční účetní závěrka a výroční zpráva Fondu musí být před předložením Poslanecké sněmovně ověřeny auditorem.
Díl 3
Audiovizuální poplatky
Vymezení audiovizuálních poplatků
(1)
Audiovizuálními poplatky jsou
a)poplatek z kinematografického představení
b)poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání
c)poplatek z převzatého televizního vysílání a
d)poplatek z vysílání reklamy.
(2)
Je-li tentýž výnos nebo příjem alespoň z části předmětem více poplatků podle odstavce 1 písm. b) až d), rozdělí se pro účely audiovizuálních poplatků po jednotlivých částech odpovídajících vymezení předmětu daných poplatků.
(3)
Poplatník nebo plátce, kterým vzniká výnos nebo příjem, které jsou alespoň z části předmětem více poplatků podle odstavce 1 písm. b) až d), zavedou a uplatňují zásady, podle kterých nakládají s těmito výnosy a příjmy podle odstavce 2. Tyto zásady jsou povinni evidovat v písemné formě s uvedením údaje o dni jejich zavedení a o případném dni, kdy byly nahrazeny jinými zásadami.
Poplatek z kinematografického představení
(1)
Plátcem poplatku z kinematografického představení je pořadatel kinematografického představení.
(2)
Předmětem poplatku z kinematografického představení je cena vstupného za zpřístupnění kinematografického díla veřejnosti. Vstupným se pro účely tohoto zákona rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit.
(3)
Základem poplatku z kinematografického představení je cena vstupného bez poplatku z kinematografického představení, která je placena za zpřístupnění kinematografického díla veřejnosti. Plátce poplatku z kinematografického představení zahrne poplatek z kinematografického představení do ceny vstupného.
(4)
Sazba poplatku z kinematografického představení činí 2 %.
(5)
Plátce poplatku z kinematografického představení je povinen vést evidenci pro účely poplatku, jež obsahuje veškeré údaje vztahující se k poplatkové povinnosti, zejména
a)název audiovizuálního díla a datum pořádání kinematografického představení
b)počet diváků kinematografického představení a výši vstupného vybraného za pořádání kinematografického představení.
Poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání
(1)
Poplatníkem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání7)
a)usazený v České republice, nebo
b)neusazený v České republice, pokud zaměřuje audiovizuální mediální službu na vyžádání na koncového uživatele v České republice.
(2)
Poplatníkem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání není provozovatel televizního vysílání ze zákona.
(3)
Předmětem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je výnos z
a)audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v České republice a
b)audiovizuálního obchodního sdělení57) zobrazovaného koncovým uživatelům v České republice spojeného s poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v České republice; předmětem poplatku podle tohoto písmene není výnos z audiovizuálního obchodního sdělení, které přímo nesouvisí se sledováním pořadu, který je obsahem audiovizuální mediální služby na vyžádání.
(4)
Od poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je osvobozen poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání s nízkým obratem a poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání vykazující nízkou sledovanost. Splnění podmínek nízkého obratu a nízké sledovanosti se posuzuje podle pokynů vydaných Evropskou komisí, které Fond zveřejní na svých internetových stránkách ve znění publikovaném v Úředním věstníku Evropské unie58). Od poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je rovněž osvobozen poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání, jehož služba obsahuje zanedbatelný počet audiovizuálních děl, která mohou být předmětem podpory audiovize nebo filmových pobídek podle tohoto zákona, nebo taková audiovizuální díla neobsahuje. Poplatník uplatní nárok na osvobození od poplatku v poplatkovém přiznání.
(5)
Od poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je rovněž osvobozen poskytovatel tematicky výjimečné audiovizuální mediální služby na vyžádání. Podrobnosti ke splnění podmínky tematické výjimečnosti stanoví statut Fondu. Poplatník uplatní nárok na osvobození od poplatku v poplatkovém přiznání.
(6)
Poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je tvořen
a)dílčím poplatkem z úhrnu cen a
b)dílčím poplatkem z nerealizované přímé investice.
(7)
Základem dílčího poplatku z úhrnu cen je součet
a)úhrnu cen zaplacených koncovým uživatelem poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání za 1. jednorázové poskytnutí služby, jejíž součástí je zpřístupnění audiovizuálního díla, nebo 2. audiovizuální mediální služby na vyžádání poskytnuté jinak než jednorázovým zpřístupněním díla, a to bez ohledu na jejich technologickou povahu, zahrnující též všechny formy předplatného, je-li součástí služby zpřístupnění alespoň jednoho audiovizuálního díla, a
b)úhrnu cen sjednaných poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání se zadavatelem audiovizuálního obchodního sdělení, které je zobrazováno spolu s poskytováním audiovizuální mediální služby na vyžádání.
(8)
Sazba dílčího poplatku z úhrnu cen činí 2 %.
(9)
Dílčí poplatek z úhrnu cen lze snížit o slevu za přímou investici, a to nejvýše o 50 % tohoto dílčího poplatku. Slevu za přímou investici může poplatník poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání uplatnit do výše úhrnu doplňkových uplatněných přímých investic za kalendářní rok odpovídající poplatkovému období. Rozhodnutí poplatníka o uplatnění nebo neuplatnění nároku na slevu ani výši uplatněného nároku na slevu nelze zpětně měnit.
(10)
Nárok na slevu lze uplatnit v režimu podmíněné slevy. Nevyúčtuje-li poplatník v dodatečném poplatkovém přiznání včas slevu za přímou investici v režimu podmíněné slevy, nárok na slevu od počátku zaniká.
(11)
Dílčí poplatek z nerealizované přímé investice činí kladný rozdíl
a)1,5 % ze základu dílčího poplatku z úhrnu cen a
b)úhrnu základních uplatněných přímých investic.
(12)
Poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání se vypočte jako součet dílčích poplatků. Dílčí poplatek z úhrnu cen činí kladný rozdíl
a)součinu základu poplatku a sazby poplatku a
b)slevy za přímou investici.
Přímá investice
(1)
Přímou investicí se pro účely tohoto zákona rozumí výdaj uhrazený poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, který je poplatníkem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a není v plném rozsahu osvobozen od tohoto poplatku, na
a)nabývání oprávnění k užití audiovizuálního díla v původní jazykové verzi v českém jazyce
b)výrobu 1. audiovizuálního díla v původní jazykové verzi v českém jazyce, 2. české jazykové verze zahraničního audiovizuálního díla, nebo 3. zahraniční jazykové verze českého audiovizuálního díla.
(2)
Nepeněžní výdaj není přímou investicí podle odstavce 1.
(3)
Použije-li poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání podle odstavce 1 výdaj na účely podle odstavce 1 pouze z části, je přímou investicí pouze část výdaje připadající na účely podle odstavce 1.
(4)
Uplatněnou přímou investicí za daný kalendářní rok je přímá investice, která
a)je poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání podle odstavce 1 uplatněná ve vztahu k tomuto kalendářnímu roku
b)není poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání podle odstavce 1 uplatněná ve vztahu k jinému kalendářnímu roku a
c)je poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání podle odstavce 1 skutečně uhrazena nejdříve v tomto kalendářním roce a nejpozději v druhém kalendářním roce bezprostředně následujícím po tomto kalendářním roce.
(5)
Přímou investici lze rozdělit na části, které poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání podle odstavce 1 uplatní postupem podle odstavce 4 ve vztahu k více kalendářním rokům. Úhrn takto uplatněných přímých investic nesmí přesáhnout výši takové přímé investice.
(6)
Přímou investici vynaloženou společně více osobami může uplatnit pouze jedna z nich. To platí i pro její část podle odstavce 5.
(7)
Za daný kalendářní rok lze uplatnit pouze přímé investice, které souhrnně splňují následující podmínky: a) alespoň 50 % celkového úhrnu takto uplatněných přímých investic je vynaloženo na 1. nabývání oprávnění k užití audiovizuálních děl od výrobců nebo koproducentů splňujících podmínku podle § 39 odst. 1 písm. b), kteří jsou podle zákona o daních z příjmů daňovými rezidenty České republiky nebo jsou podle zákona o daních z příjmů daňovými nerezidenty České republiky, mají na území České republiky stálou provozovnu a jsou zároveň podle právních předpisů příslušných států daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, nebo 2. výrobu audiovizuálních děl, jejichž koproducentem je osoba splňující podmínku podle § 39 odst. 1 písm. b), která je podle zákona o daních z příjmů daňovým rezidentem České republiky nebo je podle zákona o daních z příjmů daňovým nerezidentem České republiky, má na území České republiky stálou provozovnu a je zároveň podle právních předpisů příslušných států daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor a b) nejvýše 10 % celkového úhrnu uplatněných přímých investic za tento kalendářní rok sníženého o přímé investice podle písmene a) je vynaloženo na výrobu jazykových verzí podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 nebo 3.
(8)
Úhrnem základních uplatněných přímých investic za daný kalendářní rok se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn uplatněných přímých investic za tento kalendářní rok, nejvýše však 1,5 % ze základu dílčího poplatku z úhrnu cen za tento kalendářní rok.
(9)
Úhrnem doplňkových uplatněných přímých investic za daný kalendářní rok se pro účely tohoto zákona rozumí kladný rozdíl
a)úhrnu uplatněných přímých investic za tento kalendářní rok a
b)úhrnu základních uplatněných přímých investic.
(10)
Nesplňuje-li úhrn uplatněných přímých investic za daný kalendářní rok některou z podmínek podle odstavce 7, krátí se pro účely odstavců 8 a 9 tento úhrn tak, aby podmínky podle odstavce 7 byly splněny.
Správa poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání
(1)
Poplatník uvede v poplatkovém přiznání
a)očekávaný úhrn základních uplatněných přímých investic, nebo
b)úhrn skutečně vynaložených základních uplatněných přímých investic.
(2)
Uplatní-li poplatník slevu za přímou investici v režimu podmíněné slevy, uvede v poplatkovém přiznání očekávaný úhrn doplňkových uplatněných přímých investic.
(3)
Uvede-li poplatník v poplatkovém přiznání očekávaný úhrn podle odstavce 1 písm.
a)nebo odstavce 2, vypočte se poplatek podle těchto očekávaných úhrnů. To neplatí, má-li o nich správce daně konkrétní pochybnosti, k jejichž odstranění nedošlo postupem k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolou. Poplatník je povinen podat dodatečné poplatkové přiznání, ve kterém uvede poplatek vypočtený podle skutečně vynaložených přímých investic, a to nejpozději do konce lhůty pro podání poplatkového přiznání za druhé poplatkové období bezprostředně následující po poplatkovém období, za které se podává řádné poplatkové přiznání. Lhůta pro stanovení poplatku v takovém případě běží ode dne podání tohoto dodatečného poplatkového přiznání znovu a skončí nejpozději 10 let od tohoto dne. Dodatečné poplatkové přiznání na audiovizuální poplatek nižší, než je poslední známý poplatek, nelze podat po uplynutí 9 let od tohoto dne.
(4)
Poplatník poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je povinen vést evidenci, spolu s podklady nezbytnými k jejímu vedení, která obsahuje alespoň údaje o
a)počtu koncových uživatelů, kterým je poskytnuta audiovizuální mediální služba na vyžádání
b)ceně, kterou jednotlivý koncový uživatel celkem zaplatil za poskytnutí audiovizuální mediální služby na vyžádání, a
c)výdajích poplatníka na přímou investici podle § 27a ve formě výpisů z účtu a přehledem jednotlivých nákladů od dodavatelů, realizujících pro poplatníka přímou investici.
(5)
Je-li s poskytováním audiovizuální mediální služby na vyžádání zobrazováno audiovizuální obchodní sdělení, jehož výnos je předmětem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, je poplatník poplatku povinen vést v evidenci pro účely poplatku údaje vztahující se k jeho poplatkové povinnosti, a to a) datum, kdy byl poskytnut mediální prostor pro audiovizuální obchodní sdělení, b) jméno a příjmení nebo název osoby, které poplatník poskytuje mediální prostor pro audiovizuální obchodní sdělení, c) daňové identifikační číslo osoby, které poplatník poskytuje mediální prostor pro audiovizuální obchodní sdělení, d) celkovou peněžní hodnotu mediálního prostoru pro audiovizuální obchodní sdělení, který byl poskytnut k datu podle písmene a) za poplatkové období, a e) výši vypočteného poplatku za poplatkové období.
Poplatek z převzatého televizního vysílání
(1)
Plátcem poplatku z převzatého televizního vysílání je provozovatel převzatého televizního vysílání, který toto vysílání provozuje na základě registrace podle jiného právního předpisu34).
(2)
Předmětem poplatku z převzatého televizního vysílání je cena za poskytnutí převzatého televizního vysílání.
(3)
Základem poplatku z převzatého televizního vysílání je cena bez poplatku z převzatého televizního vysílání, která je placena plátci poplatku za poskytnutí převzatého televizního vysílání. Plátce poplatku z převzatého televizního vysílání zahrne poplatek z převzatého televizního vysílání do ceny za poskytnutí převzatého televizního vysílání.
(4)
Sazba poplatku z převzatého televizního vysílání činí 2 %.
(5)
Plátce poplatku z převzatého televizního vysílání je povinen vést evidenci pro účely poplatku, jež obsahuje veškeré údaje vztahující se k poplatkové povinnosti, zejména údaje o počtu osob, kterým je poskytnuto převzaté televizní vysílání, a výši jimi zaplacené ceny za poskytnutí převzatého televizního vysílání.
Poplatek z vysílání reklamy
(1)
Poplatníkem poplatku z vysílání reklamy je provozovatel jiného než místního nebo regionálního televizního vysílání nechráněného podmíněným přístupem, který toto vysílání provozuje na základě licence k vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů nebo k vysílání šířenému prostřednictvím zvláštního přenosového systému, udělené na základě jiného právního předpisu34), a šíří program, do něhož jsou zařazována rovněž kinematografická díla.
(2)
Předmětem poplatku z vysílání reklamy je příjem z vysílání reklamy.
(3)
Od poplatku z vysílání reklamy je osvobozen provozovatel televizního vysílání podle odstavce 1, jde-li o šíření programu, který obsahuje zanedbatelný počet audiovizuálních děl, která mohou být předmětem podpory audiovize nebo filmových pobídek podle tohoto zákona, nebo taková audiovizuální díla neobsahuje. Poplatník uplatní nárok na osvobození od poplatku v poplatkovém přiznání.
(4)
Základem poplatku z vysílání reklamy je u poplatníka, který
a)je účetní jednotkou, výnos z vysílání reklamy
b)není účetní jednotkou, příjem z vysílání reklamy.
(5)
Pokud poplatník dosahuje výnos nebo příjem nepřímým prodejem vysílacího času prostřednictvím osob, které jsou spojenými osobami podle zákona upravujícího daně z příjmů s poplatníkem a které nejsou konečnými uživateli vysílacího času, zahrnuje se do základu poplatku namísto tohoto výnosu nebo příjmu výnos nebo příjem, kterého by poplatník dosáhl přímým prodejem tohoto vysílacího času.
(6)
Sazba poplatku z vysílání reklamy činí 2 %.
(7)
Poplatník poplatku z vysílání reklamy je povinen vést v evidenci pro účely poplatku údaje vztahující se k jeho poplatkové povinnosti, a to a) datum, kdy byl poskytnut vysílací čas pro reklamu, b) jméno osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas, c) daňové identifikační číslo osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas, d) celkovou peněžní hodnotu vysílacího času pro reklamu, který byl poskytnut k datu podle písmene a) za poplatkové období, e) výši vypočteného poplatku za poplatkové období.
Dorovnání poplatku z vysílání reklamy
(1)
Činí-li celkový výnos poplatku z vysílání reklamy méně než 150 000 000 Kč, poplatek se zvýší o dorovnání poplatku z vysílání reklamy, které se vypočte jako součin
a)rozdílu mezi částkou 150 000 000 Kč a součtem poplatků z vysílání reklamy všech poplatníků a
b)koeficientu.
(2)
Koeficient se vypočte jako podíl poplatku z vysílání reklamy poplatníka a součtu poplatků z vysílání reklamy všech poplatníků.
(3)
Dorovnání poplatku z vysílání reklamy je příslušenstvím poplatku.
Stanovení a placení dorovnání poplatku z vysílání reklamy
(1)
Správce poplatku vyměří dorovnání poplatku z vysílání reklamy v platebním výměru, kterým se vyměřuje poplatek.
(2)
Dorovnání poplatku z vysílání reklamy je splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.
(3)
Doměřuje-li správce poplatku poplatek z vysílání reklamy, správce poplatku doměří z moci úřední dorovnání poplatku z vysílání reklamy všem poplatníkům. Je-li doměřené dorovnání poplatku z vysílání reklamy vyšší než poslední stanovené dorovnání, je rozdíl splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení dodatečného platebního výměru.
Společná ustanovení k audiovizuálním poplatkům
(1)
Do základu audiovizuálního poplatku se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.
(2)
Základ audiovizuálního poplatku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(3)
Audiovizuální poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.
(4)
Poplatkovým obdobím audiovizuálních poplatků je kalendářní rok.
(5)
Plátce nebo poplatník audiovizuálního poplatku je povinen podat poplatkové přiznání elektronicky prostřednictvím agendového informačního systému. Lhůtu pro podání poplatkového přiznání elektronicky prostřednictvím agendového informačního systému nelze prodloužit.
(6)
Vyhlášku podle § 72 odst. 4 a 5 daňového řádu vydává ministerstvo.
(7)
Výnos z audiovizuálního poplatku je příjmem Fondu a správcem tohoto poplatku je Fond.
Samovyměření a samodoměření audiovizuálních poplatků
(1)
Audiovizuální poplatek tvrzený plátcem nebo poplatníkem v poplatkovém přiznání se považuje za vyměřený dnem uplynutí lhůty pro podání poplatkového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené.
(2)
V případě, že plátce nebo poplatník nepodá poplatkové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se poplatek podle tohoto dílu za tvrzený ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení poplatku se neuplatní.
(3)
Audiovizuální poplatek tvrzený plátcem nebo poplatníkem v dodatečném poplatkovém přiznání se považuje za doměřený dnem podání dodatečného poplatkového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslednímu známému poplatku; to neplatí, je-li dodatečné poplatkové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.
(4)
V dodatečném poplatkovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslednímu známému poplatku podle tohoto dílu.
(5)
Audiovizuální poplatek vyměřený podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 3 správce poplatku předepíše do evidence poplatků.
(6)
K doměření audiovizuálního poplatku z moci úřední může dojít také, pokud správce poplatku zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známý poplatek není ve správné výši.
(7)
Dodatečné poplatkové přiznání na audiovizuální poplatek nižší, než je poslední známý poplatek, není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení poplatku.
(8)
U nedoplatku z částky audiovizuálního poplatku, který má být uhrazen na základě dodatečného poplatkového přiznání, začne lhůta pro placení poplatku běžet dnem doměření poplatku na základě tohoto dodatečného poplatkového přiznání.
Díl 4
Agendový informační systém
Poskytování služeb Fondu s využitím agendového informačního systému
(1)
Agendový informační systém slouží k výkonu působnosti Fondu, obsahuje údaje vytvářené nebo využívané při výkonu působnosti Fondu nebo při správě a provozování agendového informačního systému a slouží k dálkovému přístupu a k poskytování digitálních služeb Fondem.
(2)
Agendový informační systém umožňuje a) činění podání a dalších úkonů souvisejících s podporou audiovize a poskytováním filmových pobídek, b) podávání poplatkových přiznání a činění dalších úkonů souvisejících se správou audiovizuálních poplatků, c) podávání návrhů na členy představenstva, rad, výboru a komise a činění dalších úkonů ve vztahu k těmto návrhům, d) podávání návrhů na hodnotitele a činění dalších úkonů ve vztahu k těmto návrhům, e) činění podání a dalších úkonů souvisejících s přidělováním koprodukčního statusu a f) doručování rozhodnutí a dalších písemností v řízení o poskytnutí podpory audiovize a v řízení o filmových pobídkách, změnových hlášení, písemností souvisejících s podáváním návrhů na členy představenstva, rad, výboru, komise a na hodnotitele a s činěním dalších úkonů ve vztahu k těmto návrhům a dalších písemností v rámci provádění činnosti Fondu podle § 10 odst. 1 písm. a) až c), f) a g) tohoto zákona.
(3)
Podání a úkony podle odstavce 2 je možné činit výlučně prostřednictvím agendového informačního systému, pokud to povaha úkonu nebo zákon nevylučuje. K podáním a jiným úkonům, které musí být podle tohoto zákona učiněny prostřednictvím agendového informačního systému, ale byly učiněny jinou formou, se nepřihlíží.
(4)
K úkonům učiněným prostřednictvím agendového informačního systému, které nejsou podáním podle správního ani daňového řádu a o nichž tento zákon nestanoví, že se činí prostřednictvím agendového informačního systému, se nepřihlíží, nestanoví-li tento zákon jinak.
(5)
Osoba, která činí podání a jiné úkony podle odstavce 2 prostřednictvím agendového informačního systému (dále jen „uživatel“), činí tato podání a jiné úkony po přihlášení do agendového informačního systému s využitím prostředku elektronické identifikace nebo s využitím přístupových údajů přidělených Fondem na základě žádosti uživatele a jiné než elektronické identifikace, pokud je uživatel osobou, která nedisponuje elektronickým prostředkem přístupu do datové schránky ani jiným prostředkem elektronické identifikace. Není-li pro podání nebo jiné úkony stanoven formulář a není-li stanoven požadovaný datový formát, je uživatel oprávněn podání nebo jiné úkony učinit v agendovém informačním systému podle své volby v jakémkoli výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu.
(6)
Úkon učiněný prostřednictvím agendového informačního systému má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný.
(7)
Veškeré písemnosti a jiné dokumenty podle odstavce 2 se uživateli doručují prostřednictvím agendového informačního systému. Společně s odesláním písemnosti nebo jiného dokumentu Fond uživateli oznámí, že písemnost nebo jiný dokument uživateli odeslal, a to zprávou zaslanou na elektronickou adresu, kterou si uživatel nastaví v uživatelském rozhraní agendového informačního systému.
(8)
Písemnost nebo jiný dokument doručovaný uživateli prostřednictvím agendového informačního systému je doručen okamžikem, kdy se do agendového informačního systému přihlásí uživatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci agendového informačního systému přístup k dokumentu.
(9)
Nepřihlásí-li se do agendového informačního systému uživatel nebo jím pověřená osoba podle odstavce 8 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do agendového informačního systému, a v případě úkonů souvisejících s poskytováním podpory audiovize a poskytováním filmových pobídek ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do agendového informačního systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty.
Díl 5
Poskytování podpory audiovize
Oddíl 1
Obecná ustanovení o podpoře audiovize
Kategorie podpory audiovize a dotační okruhy
(1)
Podporu audiovize z Fondu podle § 32 je možné poskytnout v kategoriích podle § 10 odst. 1 písm. c) na realizaci projektů z okruhů a) vývoj českého kinematografického díla, b) výroba českého kinematografického díla, c) distribuce kinematografického díla, d) projekt v oblasti technického rozvoje a inovace audiovize, e) propagace audiovize, f) publikační činnost v oblasti audiovize a činnost v oblasti filmové vědy, g) zachování a zpřístupňování národního filmového dědictví, h) vzdělávání a výchova v oblasti audiovize, i) festival, konference a přehlídka v oblasti audiovize, nebo j) ochrana práv k audiovizuálním dílům a jejich záznamům.
(2)
Nelze-li podporu audiovize poskytnout za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem59), poskytne se podpora audiovize až poté, co Evropská komise udělí s poskytnutím podpory souhlas, a za podmínek, které Evropská komise stanoví60).
Forma podpory audiovize
(1)
Prostředky Fondu na podporu audiovize se poskytují jako dotace nebo jako dotace s podílem na zisku. Podpora videoher je poskytována vždy jako dotace s podílem na zisku.
(2)
V případě dotace s podílem na zisku se prostředky poskytují jako nenávratné s tím, že ve výroku rozhodnutí o poskytnutí podpory se uvede podíl Fondu na zisku z projektu.
Oddíl 2
Žádost o podporu audiovize
Vyhlášení výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize
(1)
Fond na základě Koncepce vyhlašuje výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize.
(2)
Ve výzvě se uvede lhůta k podávání žádostí o podporu audiovize, která nesmí být kratší než 30 dní, a výčet dotačních okruhů podle § 31, na které se výzva vztahuje.
Žádost o podporu audiovize
(1)
Žádost o podporu audiovize se podává ve lhůtě podle § 33 odst. 2. K žádostem podaným po této lhůtě Fond nepřihlíží.
(2)
Součástí žádosti o podporu audiovize je potvrzení o zaplacení správního poplatku.
(3)
Žádost o podporu audiovize obsahuje
a)označení projektu, o jehož podporu se žadatel uchází
b)celkovou výši plánovaného rozpočtu projektu
c)žadatelem požadovanou formu podpory audiovize a její výši a
d)číslo bankovního účtu žadatele.
(4)
Součástí žádosti o podporu audiovize jsou dokumenty, jimiž žadatel osvědčí splnění předpokladů podle § 39 odst. 1 písm. d) až i). Jde-li o projekt z okruhu výroba českého audiovizuálního díla podle § 31 odst. 1 písm. b), jsou součástí žádosti dokumenty, jimiž žadatel osvědčí splnění předpokladů podle § 39 odst. 1 písm. b) až i), a v případě videohry dokumenty, jimiž žadatel osvědčí splnění předpokladů podle § 39 odst. 1 písm. c) až i). Splnění předpokladů podle § 39 odst. 1 písm. b) až f) se osvědčuje čestným prohlášením, které je součástí žádosti o podporu audiovize. Splnění předpokladu podle § 39 odst. 1 písm. a) se osvědčuje dokumenty podle § 39 odst. 2 až 4.
(5)
Součástí žádosti o podporu audiovize jsou přílohy rozhodné pro posouzení projektu a tvůrčí a realizační test, jehož prostřednictvím žadatel obhajuje relevanci svého projektu vůči stanoveným kritériím, a další dokumenty rozhodné pro posouzení, zda žadatel splňuje předpoklady příjemce podpory audiovize.
Oddíl 3
Rozhodování o podpoře audiovize
(1)
Rozhodnutí o podpoře audiovize musí být vydáno do 120 dní od konce lhůty pro podávání žádostí o podporu audiovize a musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat
a)formu a výši podpory audiovize
b)číslo bankovního účtu příjemce podpory audiovize, na který je podpora audiovize splatná
c)účel, na který je podpora audiovize poskytována
d)podmínky poskytnutí a použití podpory audiovize a podmínky, za jejichž nesplnění bude rozhodnuto o odnětí podpory audiovize podle § 40a
e)stanovení základních podmínek pro sjednání podílu Fondu na případném zisku z projektu podle § 32 odst. 2, zejména výše podílu Fondu na případném zisku z projektu
f)lhůtu pro předložení dokladů podle § 40
g)dobu podávání hlášení o příjmech podle § 40 odst. 4 a
h)lhůtu pro dokončení projektu.
(2)
V odůvodnění rozhodnutí se rada musí vypořádat s hodnocením projektu skupinou hodnotitelů. Odůvodnění rozhodnutí musí obsahovat také slovní hodnocení projektu radou jednotlivě podle všech kritérií obsažených v tvůrčím a realizačním testu.
(3)
Rada může ve výjimečných případech rozhodnout i bez hodnocení skupinou hodnotitelů.
(4)
Na podporu audiovize není právní nárok.
(5)
Proti rozhodnutí rady o žádosti o podporu audiovize se nelze odvolat.
(6)
Pro řízení, ve kterém se rozhoduje o podpoře audiovize podle tohoto zákona, se nepoužije ustanovení § 146 správního řádu.
(7)
O zastavení řízení o žádosti o podporu audiovize podle § 66 odst. 1 správního řádu rozhoduje ředitel Fondu. Ředitel Fondu též řízení o žádosti o podporu audiovize zastaví, jestliže žádost o podporu audiovize nesplňuje formální náležitosti podle § 34 nebo nesplňuje podmínky příslušné výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize.
(1)
Na žádost příjemce, kterému byla pravomocně poskytnuta podpora audiovize, může rada rozhodnout o změně rozhodnutí o podpoře audiovize z důvodu změn okolností. Při rozhodování je vázána návrhem a odůvodněním žádosti o změnu rozhodnutí o podpoře audiovize.
(2)
Změnami okolností podle odstavce 1 jsou faktické změny, které nastaly v průběhu přípravy nebo realizace projektu a které nemohl příjemce při vynaložení obvyklé péče ovlivnit. Takovými změnami jsou zejména změny v harmonogramu realizace projektu, v celkovém rozpočtu projektu a podílech jednotlivých koproducentů.
(3)
Součástí žádosti o změnu rozhodnutí o podpoře audiovize je potvrzení o zaplacení správního poplatku.
(4)
Proti rozhodnutí rady o žádosti o změnu rozhodnutí o podpoře audiovize se nelze odvolat.
Příjemce podpory audiovize
(1)
Příjemce podpory audiovize musí splňovat tyto předpoklady: a) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro majetkovou nebo hospodářskou trestnou činnost, včetně případů, kdy jde o přípravu, pokus nebo účastenství na takové trestné činnosti, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem příjemce podpory audiovize či členem statutárního orgánu příjemce podpory audiovize právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; je-li příjemcem podpory audiovize zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento předpoklad musí příjemce podpory audiovize splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla nebo místa trvalého pobytu, b) pro účely podpory podle § 31 odst. 1 písm. b), nejde-li o videohru, není provozovatelem televizního vysílání nebo poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, ani není s provozovatelem televizního vysílání nebo s poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání majetkově propojen, nebo jeho dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního vysílání nebo poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání nepřesáhnou v průběhu 3 let 90 % jeho celkové výroby; osobou majetkově propojenou s provozovatelem televizního vysílání nebo s poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání se rozumí osoba, která se podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu tohoto provozovatele televizního vysílání nebo poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, nebo osoba, v níž se provozovatel televizního vysílání nebo poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu, c) pro účely podpory podle § 31 odst. 1 písm. b) je výrobcem, a jde-li o videohru, je výrobcem videohry, d) není podnikem v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem59), ani vůči němu nebyl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise vystaven inkasní příkaz, který dosud nebyl splacen, e) není v likvidaci, f) není osobou, jejíž majetek je postižen nařízeným výkonem rozhodnutí nebo exekucí, g) nemá splatné nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak ve státě sídla, místa podnikání nebo trvalého pobytu, h) nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky ani u obdobných orgánů státu, ve kterém má sídlo, místo podnikání nebo trvalý pobyt s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, i) nemá splatné nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak ve státě sídla, místa podnikání nebo trvalého pobytu a j) nemá nesplněné splatné závazky vůči Fondu.
(2)
Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele, který je občanem České republiky, si Fond vyžádá podle jiného právního předpisu výpis z rejstříku trestů žadatele. Je-li žadatelem právnická osoba se sídlem na území České republiky, vyžádá si Fond výpis z rejstříku trestů této právnické osoby a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu této právnické osoby, a je-li statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby občan jiného státu, připojí žadatel za účelem doložení bezúhonnosti doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný tímto státem (dále jen „zahraniční výpis z rejstříku trestů“) a taktéž výpis z rejstříku trestů České republiky (dále jen „tuzemský výpis z rejstříku trestů“) takovéto osoby, a je-li jejím statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu taktéž právnická osoba se sídlem na území České republiky, vyžádá si Fond též výpis z rejstříku trestů této právnické osoby, která působí ve funkci statutárního orgánu žadatele, a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu této právnické osoby, která působí ve funkci statutárního orgánu žadatele, a je-li jejím statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu zahraniční právnická osoba, připojí za účelem doložení bezúhonnosti zahraniční výpis z rejstříku trestů a tuzemský výpis z rejstříku trestů takovéto právnické osoby, která působí ve funkci statutárního orgánu žadatele, a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu této právnické osoby. Výpisy z rejstříku trestů nesmí být starší než 3 měsíce.
(3)
Je-li žadatelem občan jiného státu, připojí za účelem doložení bezúhonnosti vedle zahraničního výpisu z rejstříku trestů taktéž tuzemský výpis z rejstříku trestů. Je-li žadatelem zahraniční právnická osoba, připojí za účelem doložení bezúhonnosti zahraniční výpis z rejstříku trestů a tuzemský výpis z rejstříku trestů této právnické osoby a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu, a je-li jejím statutárním orgánem nebo členem jejího statutárního orgánu právnická osoba, připojí též zahraniční výpis z rejstříku trestů a tuzemský výpis z rejstříku trestů této právnické osoby a taktéž statutárního orgánu nebo každého člena statutárního orgánu této právnické osoby. Místo zahraničního výpisu z rejstříku trestů je možné doložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci cizího státu, jehož je cizinec občanem. Výpisy z rejstříku trestů nesmí být starší než 3 měsíce.
(4)
Nevydává-li stát uvedený v odstavci 2 nebo 3 zahraniční výpis z rejstříku trestů nebo výpis z jiného obdobného rejstříku, předloží žadatel o podporu audiovize čestné prohlášení o bezúhonnosti.
Společná ustanovení o poskytnuté podpoře audiovize
(1)
Fondem poskytnuté prostředky lze použít výhradně k účelu stanovenému v rozhodnutí o podpoře audiovize.
(2)
Příjemce podpory audiovize je povinen ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o podpoře audiovize předložit ke kontrole Fondu závěrečné vyúčtování projektu.
(3)
Příjemce prostředků Fondu ve výši 3 000 000 Kč a výše je povinen předložit Fondu spolu s vyúčtováním podle odstavce 2 zprávu auditora o ověření vynaložených výdajů.
(4)
Příjemce podpory audiovize ve formě dotace s podílem na zisku z projektu je povinen podat Fondu hlášení o příjmech každoročně do 31. března za předcházející kalendářní rok, a to až do doby stanovené v rozhodnutí o podpoře audiovize.
(5)
Fond vyplatí podporu audiovize na účet žadatele v korunách českých. Případný kurzový rozdíl jde k tíži žadatele. Úplaty za bankovní služby hradí žadatel.
(6)
Příjemce prostředků Fondu v případě podpory podle § 31 odst. 1 písm. b) pro kinematografická díla, televizní díla a pro televizní animovaná audiovizuální díla je povinen doložit Fondu spolu s vyúčtováním podle odstavce 2, že mu ve vztahu k tomuto audiovizuálnímu dílu náleží a) práva výrobce audiovizuálního díla nebo podíl na těchto právech odpovídající alespoň velikosti podílu poskytnuté podpory audiovize a celkových výrobních nákladů audiovizuálního díla, a současně b) výnosy z užití díla nebo podíl na těchto výnosech odpovídající alespoň velikosti podílu poskytnuté podpory audiovize a celkových výrobních nákladů audiovizuálního díla, ledaže je nižší nebo žádný podíl příjemce prostředků Fondu na některých výnosech z užití díla kompenzován vyšším podílem příjemce prostředků Fondu na jiných výnosech z užití díla.
Odnětí podpory audiovize
(1)
Ředitel Fondu rozhodne o odnětí podpory audiovize, vyjde-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory audiovize najevo, že
a)příjemce podpory nesplňuje předpoklady podle § 39 odst. 1
b)příjemce podpory nesplnil podmínky podle § 40 odst. 6, nebo
c)příjemce podpory nesplnil podmínky uvedené v rozhodnutí o podpoře audiovize podle § 35 odst. 1 písm.
d)jako podmínky, za jejichž nesplnění bude rozhodnuto o odnětí podpory audiovize.
(2)
Příjemce podpory je povinen vrátit vyplacenou podporu audiovize na účet Fondu, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí podpory audiovize.
Podrobnosti o poskytování podpory audiovize Statut Fondu stanoví podrobnosti o poskytování podpory audiovize, zejména a) definici výdajů a podrobná pravidla uznatelnosti výdajů, včetně náležitostí zprávy auditora o ověření jejich vynaložení, b) způsob prokazování výdajů a jejich uznatelnosti, c) bližší podmínky vyhlašování výzev k podávání žádostí o podporu audiovize, d) bližší podmínky podávání žádostí o podporu audiovize a dokumentů rozhodných pro jejich posouzení, e) postup, jímž jsou přijímána rozhodnutí Rady, f) bližší podmínky poskytování podpory audiovize, g) způsob sestavování skupiny hodnotitelů, h) náležitosti tvůrčího a realizačního testu, a i) podrobnosti k § 40 odst. 6.
Potvrzení o podpoře audiovize
(1)
Na žádost příjemce podpory audiovize vydá Fond potvrzení o přiznání podpory audiovize nebo o jiných skutečnostech vztahujících se k projektu, na jehož realizaci byla tomuto příjemci poskytnuta podpora audiovize. Na žádost příjemce podpory je možné vydat potvrzení podle věty první v anglickém jazyce.
(2)
Součástí žádosti o vydání potvrzení podle odstavce 1 je potvrzení o zaplacení správního poplatku.
Díl 6
Poskytování filmových pobídek
Oddíl 1
Obecná ustanovení o filmových pobídkách
Účel filmových pobídek a vymezení pojmů
(1)
Účelem poskytování filmových pobídek je zejména zvýšení konkurenceschopnosti českého filmového průmyslu, a to prostřednictvím podpory výroby audiovizuálních děl v České republice, podpory zahraničních investic do filmového průmyslu a vytvářením podmínek pro rozvoj kreativních odvětví.
(2)
Výrobou audiovizuálního díla se pro účely filmových pobídek rozumí pořízení zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla a s ním související činnosti.
(3)
Pro účely filmových pobídek se rozumí a) hraným nebo animovaným seriálem řada alespoň 2 audiovizuálních děl tvořících jednotný celek prostřednictvím souvislého a na pokračování vyprávěného děje, prostřednictvím jednotných hlavních postav, nebo prostřednictvím ústředního tématu, b) dokumentárním seriálem řada alespoň 2 dokumentárních audiovizuálních děl tvořících jednotný celek prostřednictvím osoby průvodce, nebo prostřednictvím ústředního tématu, c) dílem seriálu jedno z audiovizuálních děl podle písmene a) nebo b); za díly seriálu se nepovažují audiovizuální díla podle písmene a) nebo b), která jsou veřejnosti zpřístupněna s odstupem alespoň 12 měsíců.
(4)
Probíhá-li současně výroba více audiovizuálních děl podle stejného scénáře nebo podle vzájemně odvozených scénářů tak, že je současně vyráběno audiovizuální dílo podle § 43 odst. 1 písm. b) bodu 1, 2 nebo 5 a z něj odvozené díly seriálu, může jejich výroba probíhat pouze v rámci jednoho pobídkového projektu a kritéria délky trvání a minimálních uznatelných nákladů podle § 43 odst. 1 písm. b) musí být splněna ve vztahu k takové variantě audiovizuálního díla nebo seriálu, která je zpřístupněna veřejnosti některým ze způsobů podle odstavce 5 jako první. Totéž platí pro případ, kdy jsou díly seriálu vyráběny ve více variantách délky jejich trvání, nebo je seriál vyráběn ve více variantách počtu dílů.
(5)
Zpřístupněním audiovizuálního díla nebo seriálu veřejnosti se pro účely filmových pobídek rozumí jeho oprávněné a) televizní vysílání8), b) sdělování veřejnosti61) prostřednictvím audiovizuální mediální služby na vyžádání62), pokud je v katalogu audiovizuální mediální služby na vyžádání nepřetržitě alespoň 1 měsíc, nebo c) provozování ze záznamu63) prostřednictvím kinematografických představení, pokud je audiovizuální dílo podle § 43 odst. 1 písm. b) bodu 1, 2 nebo 5 součástí obvyklé nabídky distributora pro pořadatele kinematografických představení nepřetržitě alespoň 1 měsíc.
(6)
Pobídkovým projektem se rozumí výroba audiovizuálního díla splňujícího kritéria podle § 43, na níž jsou vynakládány uznatelné náklady.
(7)
Za shodné se považují takové pobídkové projekty, v jejichž rámci má podle podaných žádostí o zápis pobídkového projektu probíhat výroba audiovizuálního díla na základě stejného nebo upraveného scénáře, přičemž k případné změně názvu se nepřihlíží.
Podmínky poskytování filmových pobídek
(1)
Filmovou pobídku lze poskytnout v souvislosti s výrobou audiovizuálního díla
a)jehož výroba alespoň částečně probíhá v České republice
b)které je 1. hraným audiovizuálním dílem, jehož délka činí alespoň 60 minut, které není dílem seriálu a celková výše uznatelných nákladů vynaložených na jeho výrobu dosáhne bez daně z přidané hodnoty alespoň 18 000 000 Kč, 2. dokumentárním audiovizuálním dílem, jehož délka činí alespoň 60 minut, které není dílem seriálu a celková výše uznatelných nákladů vynaložených na jeho výrobu dosáhne bez daně z přidané hodnoty alespoň 2 500 000 Kč, 3. dílem hraného seriálu, jehož délka činí alespoň 20 minut a celková výše uznatelných nákladů vynaložených na jeho výrobu dosáhne bez daně z přidané hodnoty alespoň 7 500 000 Kč, 4. dílem dokumentárního seriálu, jehož délka činí alespoň 20 minut a celková výše uznatelných nákladů vynaložených na jeho výrobu dosáhne bez daně z přidané hodnoty alespoň 2 500 000 Kč, 5. animovaným audiovizuálním dílem, jehož délka činí alespoň 60 minut, které není dílem seriálu a celková výše uznatelných nákladů vynaložených na jeho výrobu dosáhne bez daně z přidané hodnoty alespoň 5 000 000 Kč, nebo 6. dílem animovaného seriálu, jehož délka činí alespoň 5 minut a celková výše uznatelných nákladů vynaložených na výrobu všech dílů seriálu, jejichž výroba probíhá v rámci pobídkového projektu, dosáhne bez daně z přidané hodnoty alespoň 5 000 000 Kč, a
c)které splňuje obsahové předpoklady, jimiž se pro účely filmových pobídek rozumí, že obsah audiovizuálního díla 1. splňuje požadavky na kulturní produkt podle přímo použitelného předpisu Evropské unie64), což se prokazuje kulturním testem obsahujícím předem určený seznam kulturních kritérií, a 2. je v souladu s právními předpisy České republiky.
(2)
Délka audiovizuálního díla podle odstavce 1 písm. b) se posuzuje včetně úvodních a závěrečných titulků a bez přidaných znělek.
(3)
V případě audiovizuálního díla podle odstavce 1 písm. b) bodu 3 může být v rámci jednoho pobídkového projektu realizována výroba více dílů téhož hraného seriálu, pokud celková výše uznatelných nákladů vynaložených na jejich výrobu dosáhne bez daně z přidané hodnoty alespoň násobku částky 7 500 000 Kč a počtu dílů. Do počtu dílů takového seriálu rozhodného pro určení výše uznatelných nákladů se zahrnou všechny díly takového seriálu, jejichž, byť částečnou výrobu v České republice zajišťuje stejný žadatel v období od podání žádosti o zápis pobídkového projektu do podání žádosti o filmovou pobídku, ledaže je výroba takových dílů již součástí jiného zapsaného pobídkového projektu.
(4)
V případě audiovizuálního díla podle odstavce 1 písm. b) bodu 4 může být v rámci jednoho pobídkového projektu realizována výroba více dílů téhož dokumentárního seriálu, pokud celková výše uznatelných nákladů vynaložených na jejich výrobu dosáhne bez daně z přidané hodnoty alespoň násobku částky 2 500 000 Kč a počtu dílů. Do počtu dílů takového seriálu rozhodného pro určení výše uznatelných nákladů se zahrnou všechny díly takového seriálu, jejichž, byť částečnou výrobu v České republice zajišťuje stejný žadatel v období od podání žádosti o zápis pobídkového projektu do podání žádosti o filmovou pobídku, ledaže je výroba takových dílů již součástí jiného zapsaného pobídkového projektu.
(5)
Limit uznatelných nákladů podle odstavce 1 písm. b) bodu 5 je rozhodný též pro pobídkové projekty, v jejichž rámci se realizují i jiná než animovaná audiovizuální díla, není-li součástí pobídkového projektu natáčení živé herecké akce.
Uznatelné náklady
(1)
Pro účely filmových pobídek se uznatelnými náklady rozumí bez daně z přidané hodnoty
a)správní poplatek zaplacený žadatelem při podání žádosti o zápis pobídkového projektu a místní poplatky65) a náklady žadatele na dodávky zboží a služeb přímo související s pobídkovým projektem ze strany osoby, která je v České republice zaregistrována k dani z příjmů, za podmínky, že tomu odpovídající výnos takové osoby není předmětem daně obdobné dani z příjmů v jiném státě než v České republice, a pokud k úhradě takových nákladů žadatelem došlo po podání žádosti o zápis pobídkového projektu, o níž bylo rozhodnuto podle § 52 odst. 5, a před podáním žádosti o filmovou pobídku
b)náklady žadatele na odměny hercům a členům štábu, kteří mají sídlo nebo místo trvalého pobytu mimo území České republiky, pokud je tato odměna předmětem daně z příjmů v České republice vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, a pokud k úhradě takových nákladů a k úhradě související daně žadatelem došlo po podání žádosti o zápis pobídkového projektu, o níž bylo rozhodnuto podle § 52 odst. 5, a před podáním žádosti o filmovou pobídku
c)výnos žadatele mající povahu jeho odměny za zajištění výroby audiovizuálního díla nebo její části, který byl žadateli uhrazen před podáním žádosti o filmovou pobídku, je li žadatel osobou, která není výrobcem ani koproducentem audiovizuálního díla, ale osobou, která pro výrobce nebo koproducenta audiovizuálního díla zajišťuje výrobu audiovizuálního díla nebo její část v rámci pobídkového projektu a pokud takový výnos žadatele není předmětem daně obdobné dani z příjmů v jiném státě než v České republice; výnos žadatele může být uznatelným nákladem nejvýše ve výši rozdílu celkových výnosů žadatele souvisejících s realizací pobídkového projektu, včetně filmové pobídky, a celkových nákladů žadatele souvisejících s realizací pobídkového projektu a současně nejvýše ve výši 7 % celkových nákladů žadatele souvisejících s realizací pobídkového projektu
d)náklady žadatele vzniklé v době 6 měsíců před podáním žádosti o zápis pobídkového projektu v přímé souvislosti s přípravou realizace pobídkového projektu.
(2)
Náklady, které jsou uplatněny jako uznatelné náklady pobídkového projektu, nemohou být uplatněny jako uznatelné náklady jiného pobídkového projektu. Výroba jednoho audiovizuálního díla může probíhat pouze v rámci jednoho pobídkového projektu.
Forma a výše filmových pobídek
(1)
Filmové pobídky jsou veřejnou podporou. Poskytovatelem filmových pobídek je Fond.
(2)
Filmová pobídka se poskytuje a) ve výši odpovídající 25 % uznatelných nákladů podle § 44 odst. 1 písm. a), c) a d), b) ve výši odpovídající 35 % uznatelných nákladů podle § 44 odst. 1 písm. a), c) a d), pokud je v rámci pobídkového projektu realizována výroba animovaného audiovizuálního díla, animovaného audiovizuálního seriálu nebo jeho dílu, nebo jde o pobídkový projekt podle § 43 odst. 5, c) ve výši odpovídající 66 % z částky daně z příjmů vybrané nebo sražené v České republice z uznatelných nákladů podle § 44 odst. 1 písm. b), přičemž částka filmové pobídky takto určená se poskytuje nejvýše ve výši jedné poloviny částky filmové pobídky podle písmene a) u stejného pobídkového projektu, d) pouze ve vztahu k uznatelným nákladům představujícím v souhrnu nejvýše 80 % celkových nákladů na výrobu audiovizuálního díla nebo seriálu, jehož výroba, třebaže částečná, je součástí pobídkového projektu (dále jen „celkové náklady“); jestliže uznatelné náklady přesahují 80 % celkových nákladů, vychází se při výpočtu filmové pobídky postupně z uznatelných nákladů podle § 44 odst. 1 písm. a), c), d) a b), dokud není uvedené nejvýše přípustné výše uznatelných nákladů dosaženo, a e) nejvýše ve výši částky předpokládané filmové pobídky uvedené v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu nebo v posledním z následných rozhodnutí o změně rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu.
(3)
Filmová pobídka může činit nejvýše 450 000 000 Kč pro jeden pobídkový projekt.
(4)
Na filmovou pobídku není právní nárok.
Oddíl 2
Rozhodování o filmové pobídce
Komise Komise a) posuzuje žádosti o zápis pobídkového projektu z hlediska splnění obsahových předpokladů podle § 43 odst. 1 písm. c), a to i po případné změně, k níž má dojít na základě žádosti žadatele podle § 52b odst. 5, b) posuzuje, zda 1. jsou pobídkové projekty shodné podle § 42 odst. 7, 2. tvoří některá audiovizuální díla seriál a 3. jde o hrané, animované nebo dokumentární audiovizuální dílo, a c) určuje, zda audiovizuální dílo, jehož výroba probíhá v rámci pobídkového projektu a ve vztahu ke kterému nebylo ke dni podání žádosti o filmovou pobídku vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory audiovize v okruhu podle § 31 odst. 1 písm. b), je náročným audiovizuálním dílem a jaká je v takovém případě nejvyšší intenzita veřejné podpory.
Složení a jednání komise
(1)
Komise má 5 členů. Členové komise jsou jmenováni ministrem z řad uznávaných osobností, které mají zkušenosti v oblasti audiovize, navržených profesními organizacemi.
(2)
Funkční období členů komise je 3 roky. Opětovné jmenování je možné pouze dvakrát.
(3)
Komise ze svých členů volí předsedu a místopředsedu. Předseda řídí činnost komise a svolává její jednání. V případě jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda komise.
(4)
Členství v komisi je veřejnou funkcí. Členu komise náleží za výkon jeho funkce odměna ve výši, kterou stanoví na návrh ministra vláda usnesením. Členu komise náleží dále náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jeho funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho pobytu v České republice.
(5)
Komise je usnášeníschopná, pokud se jejího jednání zúčastní alespoň 3 členové. Komise rozhoduje většinou hlasů přítomných členů.
(6)
Člen komise je vyloučen z rozhodování o filmové pobídce v případech podle správního řádu a dále v případě, že má na tomto rozhodování zájem nebo by mu mohla vzniknout osobní výhoda, a to přímo nebo prostřednictvím osoby blízké.
Předpoklady členství v komisi
(1)
Členem komise může být fyzická osoba, která je
a)plně svéprávná, a
b)bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2)
Člen komise nesmí zastávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí, ani nesmí v jejich prospěch působit v souvislosti s výkonem funkce člena komise.
(3)
Členství v komisi je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády nebo jeho náměstka, vedoucího ústředního orgánu státní správy, jeho náměstka nebo místopředsedy, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu nebo člena jeho kolegia, člena rady Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize. Členem komise nesmí být rovněž člen představenstva, člen rady, člen výboru nebo hodnotitel.
(4)
Členství v komisi je neslučitelné se základním pracovněprávním vztahem k Fondu.
Zánik členství v komisi
(1)
Členství v komisi zaniká
a)uplynutím funkčního období
b)dnem doručení písemně učiněného vzdání se funkce člena komise ministrovi
c)dnem, kdy bylo členu komise doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce
d)dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž byla členu komise omezena svéprávnost
e)dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen komise odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo
f)dnem, kdy člen komise získal funkci podle § 48 odst. 2 nebo 3 anebo mu vznikl základní pracovněprávní vztah k Fondu.
(2)
Ministr odvolá člena komise z funkce, pokud
a)se dopustil jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce
b)závažným způsobem narušil důstojnost vykonávané funkce
c)působil ve prospěch politické strany nebo politického hnutí v souvislosti s výkonem funkce člena komise, nebo
d)opakovaně porušil svoje povinnosti podle tohoto zákona.
Žadatel o zápis pobídkového projektu
(1)
Žádost o zápis pobídkového projektu může podat jen osoba (dále jen „žadatel“), která a) je podle zákona o daních z příjmů daňovým rezidentem České republiky, nebo je podle zákona o daních z příjmů daňovým nerezidentem České republiky, má na území České republiky stálou provozovnu a zároveň je podle právních předpisů příslušného státu daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, b) není provozovatelem televizního vysílání nebo poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, ani není s provozovatelem televizního vysílání nebo s poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání majetkově propojen, ani jeho dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního vysílání nebo poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání nepřesáhnou v průběhu 3 let přede dnem podání žádosti 90 % jeho celkové výroby; osobou majetkově propojenou s provozovatelem televizního vysílání nebo s poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání se rozumí osoba, která se podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu tohoto provozovatele televizního vysílání nebo poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, nebo osoba, v níž se provozovatel televizního vysílání nebo poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu, c) splňuje podmínky stanovené v § 39 odst. 1 písm. a) a d) až j), d) není osobou, které bylo v posledních 2 letech pravomocně zrušeno rozhodnutí o zápisu shodného pobídkového projektu z důvodu porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo podmínek uvedených v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu, jejichž porušení není považováno za méně závažné, a e) bude 1. výrobcem nebo koproducentem audiovizuálního díla, jehož výroba bude probíhat v rámci pobídkového projektu, nebo 2. osobou, která bude pro výrobce, koproducenta nebo koproducenty audiovizuálního díla zajišťovat v rámci pobídkového projektu výrobu audiovizuálního díla nebo jeho části.
(2)
Kritéria podle odstavce 1 písm. a) a b) a splnění podmínek podle § 39 odst. 1 písm. d) až i) žadatel prokazuje čestným prohlášením, které je součástí žádosti o zápis pobídkového projektu. Ustanovení § 39 odst. 2 až 4 se použijí obdobně.
Žádost o zápis pobídkového projektu
(1)
Žádost o zápis pobídkového projektu musí obsahovat vedle náležitostí žádosti podle správního řádu a náležitostí stanovených tímto zákonem též kulturní test a další přílohy osvědčující splnění podmínek pro zápis pobídkového projektu. Součástí žádosti o zápis pobídkového projektu je potvrzení o zaplacení správního poplatku.
(2)
Žádost o zápis pobídkového projektu musí být podána před zahájením výroby audiovizuálního díla na území České republiky nad rámec přípravy realizace pobídkového projektu.
(3)
Žádost o zápis pobídkového projektu, v jehož rámci má být realizována výroba seriálu nebo jeho dílů, nelze podat, dokud nebylo na území České republiky skončeno natáčení jiných dílů téhož seriálu, jejichž výroba probíhá v rámci jiného pobídkového projektu, k němuž byla žádost o zápis pobídkového projektu podána dříve, a rozhodnutí o zápisu takového pobídkového projektu nebylo zrušeno. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na animované seriály.
(4)
Byla-li žádost o zápis pobídkového projektu zamítnuta nebo řízení o ní zastaveno, může stejný žadatel podat žádost o zápis shodného pobídkového projektu opakovaně, nejvýše však jednou.
(5)
Ředitel Fondu může z důvodu nedostatku prostředků Fondu určených na filmové pobídky nebo z jiného důvodu hodného zvláštního zřetele zastavit příjem žádostí o zápis pobídkového projektu. Sdělení o tom, že příjem žádostí o zápis pobídkového projektu je zastaven nebo o tom, že byl obnoven, Fond uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Účinky zastavení příjmu žádostí o zápis pobídkového projektu nastávají okamžikem uveřejnění sdělení o zastavení příjmu žádostí o zápis pobídkového projektu, ledaže je ve sdělení uveden pozdější účinek zastavení příjmu žádostí o zápis pobídkového projektu. Účinky zastavení příjmu žádostí o zápis pobídkového projektu zanikají uplynutím lhůty, na kterou byl příjem žádostí o zápis pobídkového projektu zastaven, nebo uveřejněním sdělení ředitele Fondu o odvolání zastavení příjmu žádostí o zápis pobídkového projektu.
Posouzení žádosti o zápis pobídkového projektu
(1)
K žádosti o zápis pobídkového projektu podané v době, kdy je příjem žádostí zastaven podle § 51 odst. 5, Fond nepřihlíží.
(2)
Neobsahuje-li žádost o zápis pobídkového projektu všechny požadované náležitosti a přílohy, vyzve Fond žadatele k jejímu doplnění. Pokud žadatel žádost o zápis pobídkového projektu nedoplní do 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy Fondu, Fond řízení o žádosti usnesením zastaví.
(3)
V případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 50, nebo v případě, že pobídkový projekt podle obsahu žádosti o zápis pobídkového projektu a jejích příloh nesplňuje podmínky podle § 42 a 43, anebo v případě, že žádost o zápis pobídkového projektu byla podána v rozporu s § 51 odst. 2, 3 nebo 4, Fond žádost o zápis pobídkového projektu zamítne. Pokud byla podána žádost o zápis pobídkového projektu v době, kdy již dříve byla podána jiná žádost o zápis shodného pobídkového projektu, zamítne Fond pozdější žádost v případě, že na základě dřívější žádosti vydá rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu.
(4)
Vydá-li komise stanovisko, v němž určí, že žádost o zápis pobídkového projektu nesplňuje obsahové předpoklady podle § 43 odst. 1 písm. c), Fond žádost o zápis pobídkového projektu zamítne.
(5)
Pokud Fond žádost o zápis pobídkového projektu nezamítne ani řízení o ní nezastaví, vydá rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu.
Rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu
(1)
Rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu obsahuje údaje o pobídkovém projektu, o žadateli a o předpokládané výši filmové pobídky, která nesmí převýšit částku podle § 45 odst. 3.
(2)
Fond v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu určí podmínky závazné pro žadatele týkající se realizace pobídkového projektu, zejména způsob a lhůty pro prokázání prací na výrobě audiovizuálního díla, pro poskytování informací Fondu, týkajících se realizace pobídkového projektu, a podmínky závazné pro žadatele, pokud jde o stanovení povinnosti podle § 52f odst. 1 písm. d). Fond může v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu označit takové podmínky, jejichž porušení žadatelem je považováno za méně závažné.
(3)
Pokud disponibilní prostředky nepostačují k plnému krytí předpokládané výše filmové pobídky, uvede Fond v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu takovou částečnou výši předpokládané filmové pobídky, k jejímuž krytí disponibilní prostředky postačují. Pokud Fond nemá disponibilní prostředky v dostatečné výši, neuvede v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu výši předpokládané filmové pobídky.
(4)
Při postupu podle odstavce 3 Fond vyřizuje žádosti o zápis pobídkového projektu postupně podle pořadí jejich podání. V rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu podle odstavce 3 Fond uvede, že předpokládaná výše filmové pobídky bude určena postupem podle § 52b odst. 1 v závislosti na disponibilních prostředcích.
(5)
Získá-li Fond nové disponibilní prostředky, použije je přednostně na krytí předpokládané výše filmové pobídky v rozhodnutích vydávaných podle § 52b odst. 1, a teprve poté na krytí předpokládané výše filmové pobídky v nově vydávaných rozhodnutích o zápisu pobídkového projektu.
(6)
Částky předpokládané filmové pobídky uvedené ve vydaných rozhodnutích o zápisu pobídkového projektu a v rozhodnutích o změně rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu představují podmíněný závazek Fondu.
Změna rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu
(1)
Fond vydá z moci úřední rozhodnutí o změně rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu vydaného podle § 52a odst. 3, v němž uvede předpokládanou částku filmové pobídky, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy ke krytí takové částky získá disponibilní prostředky. Ustanovení § 52a odst. 4 věty první platí obdobně.
(2)
Fond uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup celkový souhrn disponibilních prostředků potřebných k vydání všech rozhodnutí podle odstavce 1.
(3)
Sníží-li se předpokládaná částka filmové pobídky o více než 1 000 000 Kč oproti částce předpokládané filmové pobídky uvedené v rozhodnutí o zápisu je žadatel povinen podat žádost o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu. Na základě této žádosti Fond vydá rozhodnutí o změně rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu, v němž uvede novou předpokládanou částku filmové pobídky. Podá-li takto žadatel žádost o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu vydaného podle § 52a odst. 3, Fond již ve vztahu k takovému rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu nevydává rozhodnutí podle odstavce 1. Žádost lze podat ve vztahu ke stejnému pobídkovému projektu vícekrát.
(4)
Zvýší-li se předpokládaná částka filmové pobídky, je žadatel oprávněn podat žádost o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu. Na základě této žádosti Fond vydá rozhodnutí o změně rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu, v němž uvede novou předpokládanou částku filmové pobídky, nejvýše však částku převyšující o 15 % částku předpokládané výše filmové pobídky uvedenou v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu; nová předpokládaná částka filmové pobídky nesmí převýšit částku stanovenou v § 45 odst. 3. Žádost nelze podat ve vztahu k rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu vydanému podle § 52a odst. 3; takovou žádost Fond zamítne. Žádost lze podat jen jednou. Opakovanou žádost Fond zamítne.
(5)
Změní-li se povaha audiovizuálního díla tak, že namísto druhu audiovizuálního díla podle § 43 odst. 1 písm. b) uvedeného v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu bude realizován jiný druh audiovizuálního díla podle § 43 odst. 1 písm. b), nebo dojde-li v případě seriálu ke změně počtu dílů seriálu, jejichž výroba probíhá v rámci pobídkového projektu, žadatel podá žádost o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu. Pokud i po změně jde o shodný pobídkový projekt podle § 42 odst. 7 a současně pobídkový projekt i žadatel splňují všechny podmínky stanovené tímto zákonem, vydá Fond na základě této žádosti rozhodnutí o změně rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu; v opačném případě žádost zamítne.
(6)
Žádost o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu obsahuje vedle náležitostí žádosti podle správního řádu a náležitostí stanovených tímto zákonem další přílohy osvědčující splnění podmínek pro změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu. Neobsahuje-li žádost o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu tyto náležitosti a přílohy, Fond vyzve žadatele k jejímu doplnění. Pokud žadatel žádost o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu nedoplní do 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy Fondu, Fond řízení o žádosti usnesením zastaví.
Zrušení rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu
(1)
Pokud žadatel, kterému bylo doručeno rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu, poruší podmínky v něm uvedené, s výjimkou těch, jejichž porušení je podle rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu považováno za méně závažné, Fond rozhodne o zrušení rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu.
(2)
Dojde-li po vydání rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu k tomu, že odpadne realizace pobídkového projektu, nebo k tomu, že v důsledku změny okolností nebude možno na výrobu audiovizuálního díla podat včas žádost o filmovou pobídku, je žadatel povinen o tom bez odkladu informovat Fond. Fond v takovém případě rozhodne o zrušení rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu.
(3)
Zjistí-li Fond po vydání rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu, že byly naplněny předpoklady pro zamítnutí žádosti o zápis pobídkového projektu, rozhodne o zrušení rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu.
(4)
Zjistí-li Fond, že po vydání rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu přestal žadatel splňovat podmínky podle § 50, nebo že pobídkový projekt přestal splňovat podmínky podle § 42 nebo 43, rozhodne o zrušení rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu.
(5)
Pokud žadatel, kterému bylo doručeno rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu, nezahájí práce na výrobě audiovizuálního díla nejpozději 6 měsíců po doručení rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu, nebo v nich nepokračuje, rozhodne Fond o zrušení rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu. Postupuje-li Fond při vydání rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu podle § 52a odst. 3, běží lhůta podle věty první až od doručení rozhodnutí Fondu o změně rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu vydaného podle § 52b odst. 1 nebo 3.
Žádost o filmovou pobídku
(1)
Žadatel, kterému bylo doručeno rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu, je oprávněn podat žádost o filmovou pobídku, a to do uplynutí 3 let ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu, pokud rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu nebylo Fondem zrušeno.
(2)
Postupuje-li Fond při vydání rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu podle § 52a odst. 3, běží lhůta podle odstavce 1 až od doručení rozhodnutí Fondu o změně rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu vydaného podle § 52b odst. 1, v němž je uvedena předpokládaná výše filmové pobídky, anebo podle § 52b odst. 3.
(3)
Žádost o filmovou pobídku obsahuje vedle náležitostí žádosti podle správního řádu a náležitostí stanovených tímto zákonem další přílohy osvědčující splnění podmínek pro poskytnutí filmové pobídky. Součástí žádosti o filmovou pobídku je též zpráva auditora, který je oprávněn vykonávat auditorskou činnost podle zákona upravujícího auditorskou činnost, o ověření uznatelných nákladů pobídkového projektu.
(4)
Žadatel uvede v žádosti o filmovou pobídku takovou částku filmové pobídky, která je určena v souladu s tímto zákonem a nepřevyšuje částku předpokládané filmové pobídky uvedené v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu nebo v případných následných rozhodnutích o změně rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu.
(5)
Byla-li žádost o filmovou pobídku zamítnuta nebo řízení o ní zastaveno, lze podat žádost o filmovou pobídku ve vztahu ke stejnému pobídkovému projektu opakovaně, pokud neuplynula lhůta podle odstavce 1.
(6)
Podá-li žadatel žádost o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu podle § 52b odst. 3, je oprávněn podat žádost o filmovou pobídku nejdříve 3 měsíce po podání žádosti o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu; lhůta podle odstavce 1 tím není dotčena. Podal-li žadatel ve vztahu ke stejnému pobídkovému projektu postupně více žádostí o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu podle § 52b odst. 3, běží lhůta pro podání žádosti o filmovou pobídku podle předchozí věty od podání poslední z nich.
Posouzení žádosti o filmovou pobídku
(1)
Neobsahuje-li žádost o filmovou pobídku náležitosti stanovené správním řádem a tímto zákonem a všechny požadované přílohy, vyzve Fond žadatele k jejímu doplnění. Pokud žadatel žádost o filmovou pobídku nedoplní do 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy Fondu, Fond řízení o žádosti usnesením zastaví. Byla-li žádost o filmovou pobídku podána osobou, které nebylo doručeno rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu, Fond řízení o žádosti usnesením zastaví.
(2)
Fond žádost o filmovou pobídku zamítne, pokud
a)byla podána po uplynutí lhůty k jejímu podání
b)žadatel nesplňuje podmínky podle § 50
c)pobídkový projekt nesplňuje podmínky podle § 42 nebo 43
d)rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu bylo zrušeno
e)rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu neobsahuje v souladu s § 52a odst. 3 větou druhou předpokládanou výši filmové pobídky a nebylo podle § 52b odst. 1 nebo 3 vydáno rozhodnutí o jeho změně
f)žadatel porušil podmínky uvedené v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu, s výjimkou těch, jejichž porušení je podle rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu považováno za méně závažné
g)žádost o filmovou pobídku byla podána před uplynutím lhůty podle § 52d odst. 6, nebo
h)nejsou splněny jiné podmínky pro poskytnutí filmové pobídky.
(3)
Pokud Fond řízení nezastaví podle odstavce 1 ani žádost o filmovou pobídku nezamítne podle odstavce 2, vydá rozhodnutí o poskytnutí filmové pobídky, v němž uvede částku poskytované filmové pobídky určenou v souladu s § 45 odst. 2, nejvýše však ve výši uvedené v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu. Pokud žadatel nepodal žádost podle § 52b odst. 3 a současně částka filmové pobídky uvedená v žádosti o filmovou pobídku je o více než 1 000 000 Kč nižší než předpokládaná částka filmové pobídky uvedená v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu, uvede Fond v rozhodnutí o poskytnutí filmové pobídky částku filmové pobídky určenou podle předchozí věty, sníženou o 10 % rozdílu mezi částkou předpokládané filmové pobídky uvedenou v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu a částkou filmové pobídky uvedenou v žádosti o filmovou pobídku.
(4)
Fond vyplatí filmovou pobídku ve výši určené podle odstavce 3 na účet žadatele v korunách českých do 60 dnů ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí filmové pobídky. Případný kurzový rozdíl jde k tíži žadatele. Úplaty za bankovní služby hradí žadatel.
(5)
Vyjde-li dodatečně po vydání rozhodnutí o poskytnutí filmové pobídky najevo, že byly dány předpoklady pro zastavení řízení podle odstavce 1 nebo zamítnutí žádosti o filmovou pobídku podle odstavce 2, Fond rozhodnutí o poskytnutí filmové pobídky zruší a žadatel je povinen vyplacenou částku filmové pobídky vrátit na účet Fondu, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o poskytnutí filmové pobídky. Nesplnil-li žadatel podmínky uvedené v § 42 odst. 4, postupuje se obdobně.
Povinnosti žadatele
(1)
Žadatel je povinen
a)ve svém účetnictví zabezpečit, aby vybrané účetní případy související s pobídkovým projektem byly vedeny v oddělené účetní evidenci a tak, aby bylo prokazatelné, že příslušné účetní případy jsou vykazovány na pobídkový projekt a souvisejí s jeho realizací
b)zabezpečit pro účely kontroly archivaci veškeré dokumentace, včetně účetnictví o pobídkovém projektu po dobu od podání žádosti o filmovou pobídku do uplynutí 5 let od vyplacení filmové pobídky a na výzvu je poskytnout Fondu
c)plnit podmínky obsažené v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu a rozhodnutí o poskytnutí filmové pobídky
d)v závěrečných titulcích audiovizuálního díla, jehož výroba byla součástí pobídkového projektu, uvést, že výroba audiovizuálního díla byla podpořena filmovou pobídkou podle tohoto zákona, a to způsobem uvedeným v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu
e)zajistit, že audiovizuální dílo, jehož výroba byla součástí pobídkového projektu, bude zpřístupněno veřejnosti nejpozději do 2 let po podání žádosti o filmovou pobídku
f)oznámit Fondu, že audiovizuální dílo, jehož výroba byla součástí pobídkového projektu, bylo poprvé zpřístupněno veřejnosti, kdy a jakým způsobem, a to do 2 měsíců od prvního zpřístupnění audiovizuálního díla veřejnosti, a zároveň v této lhůtě bezúplatně poskytnout Fondu kopii audiovizuálního díla, jehož výroba byla součástí pobídkového projektu; pokud bylo audiovizuální dílo zpřístupněno veřejnosti již před podáním žádosti o filmovou pobídku, je žadatel povinen tuto informaci Fondu poskytnout v rámci žádosti o filmovou pobídku a zároveň poskytnout Fondu jeho kopii.
(2)
Porušení povinností podle odstavce 1 je považováno za porušení rozpočtové kázně podle jiného právního předpisu43).
Opravné prostředky a prodloužení lhůt
(1)
Proti rozhodnutí Fondu vydanému podle tohoto dílu se nelze odvolat.
(2)
Fond může na žádost žadatele rozhodnout o prodloužení lhůty stanovené v § 52c odst. 5, § 52d odst. 1 nebo § 52f odst. 1 písm. e) ze zvlášť závažného a mimořádného důvodu, pokud bude žádost podána před uplynutím lhůty. Součástí žádosti o prodloužení lhůty je potvrzení o zaplacení správního poplatku. Požadovanou dobou, na kterou má být lhůta prodloužena, není Fond vázán. Zamítne-li Fond žádost podle věty první, neuplyne lhůta, o jejíž prodloužení bylo žádáno, dříve než 1 měsíc po doručení rozhodnutí o zamítnutí žádosti žadateli.
Podrobnosti o poskytování filmových pobídek Statut Fondu stanoví podrobnosti o poskytování filmových pobídek, zejména a) pozitivní a negativní výčet uznatelných nákladů a podrobnější pravidla uznatelnosti nákladů, včetně náležitosti zprávy auditora o ověření jejich vynaložení, b) způsob prokazování nákladů a jejich uznatelnosti, c) způsob prokazování splnění podmínek pro poskytnutí filmové pobídky vyplývajících z tohoto zákona, ze statutu Fondu nebo z rozhodnutí Fondu, d) výčet činností, které spadají do výroby audiovizuálního díla a do přípravy realizace pobídkového projektu pro účely filmových pobídek, e) kritéria pro odlišení hraných, dokumentárních a animovaných audiovizuálních děl pro účely filmových pobídek, zejména pro taková audiovizuální díla, která kombinují prostředky uvedených druhů audiovizuálních děl, f) podrobnosti o náležitostech návrhu kandidáta na člena komise a postupu při jeho podávání, o volbě předsedy a místopředsedy komise a o jednání a rozhodování Komise, a g) bližší podmínky poskytování filmových pobídek.
Díl 7
Koprodukční status a potvrzení o splnění podmínek koprodukce
(1)
Fond rozhodne o udělení koprodukčního statusu
a)audiovizuálnímu dílu, splňuje-li podmínky mezinárodní smlouvy o filmové koprodukci
b)kinematografickému dílu, splňuje-li podmínky Úmluvy nebo Revidované úmluvy.
(2)
Fond rozhodne o udělení potvrzení o splnění podmínek koprodukce kinematografickému dílu, které splňuje kritéria evropského filmového díla podle Úmluvy nebo oficiálně koprodukovaného filmového díla podle Revidované úmluvy.
(3)
Koprodukční status a potvrzení o splnění podmínek koprodukce nemohou být uděleny audiovizuálním dílům pornografické povahy, kinematografickým dílům schvalujícím násilí nebo kinematografickým dílům otevřeně urážejícím lidskou důstojnost.
(4)
Žádost o udělení koprodukčního statusu a žádost o udělení potvrzení o splnění podmínek koprodukce podává koproducent usazený na území České republiky.
(5)
Součástí žádosti o udělení koprodukčního statusu a žádosti o udělení potvrzení o splnění podmínek koprodukce je potvrzení o zaplacení správního poplatku.
Díl 8
Dozor
(1)
Dozor nad dodržováním povinností podle tohoto zákona s výjimkou povinností Fondu vykonává v přenesené působnosti krajský úřad. Pro tyto účely mu Fond poskytuje nezbytné údaje obsažené v evidenci v oblasti audiovize.
(2)
Krajský úřad zašle Fondu opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o porušení tohoto zákona právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Díl 9
Přestupky
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která prodává, pronajímá nebo půjčuje rozmnoženiny kinematografického díla označené klasifikací podle § 4 odst. 2 písm. d), dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 5 odst. 6 rozmnoženiny kinematografického díla označené klasifikací prodá, pronajme nebo půjčí osobě, na kterou se podle provedené klasifikace vztahuje omezení jeho přístupnosti.
(2)
Výrobce nebo koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky se dopustí přestupku tím, že neprovede klasifikaci českého kinematografického díla nebo neoznámí provedenou klasifikaci jeho distributorovi podle § 5 odst. 1.
(3)
Výrobce českého audiovizuálního díla nebo jeho koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky se dopustí přestupku tím, že neoznámí toto dílo Národnímu filmovému archivu podle § 7 odst. 1 nebo 2.
(4)
Výrobce českého kinematografického díla nebo jeho koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky se dopustí přestupku tím, že ve stanovené lhůtě
a)nenabídne písemně návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny podle § 6 odst. 1 a 2, nebo
b)nepředá Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny nebo ostatní věci, které jsou předmětem smlouvy, podle § 6 odst. 4.
(5)
Výrobce českého kinematografického díla nebo jeho koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky, který je současně příjemcem podpory audiovize podle § 31 odst. 1 písm. b), se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 5 ve stanovené lhůtě
a)nenabídne písemně návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu bezúplatně rozmnoženiny podle § 6 odst. 1 a 2, nebo
b)nepředá Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny nebo ostatní věci, které jsou předmětem smlouvy, podle § 6 odst. 4.
(6)
Výrobce českého televizního díla nebo jeho koproducent se sídlem nebo místem trvalého pobytu na území České republiky, který je současně příjemcem podpory audiovize podle § 31 odst. 1 písm. b), se dopustí přestupku tím, že ve stanovené lhůtě
a)nenabídne písemně návrhem smlouvy Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny podle § 6a odst. 1 a 2, nebo
b)nepředá Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny nebo ostatní věci, které jsou předmětem smlouvy, podle § 6a odst. 4.
(7)
Pořadatel kinematografického představení se dopustí přestupku tím, že
a)nezajistí zveřejnění distributorem sdělené klasifikace kinematografického díla v souvislosti s oznámením o konání kinematografického představení nebo při konání kinematografického představení nezajistí vyloučení účasti osob, na které se vztahuje omezení přístupnosti díla podle § 5 odst. 5, nebo
b)v rozporu s § 5 odst. 8 zpřístupní veřejnosti před zahájením, v průběhu nebo bezprostředně po skončení kinematografického představení audiovizuální upoutávky označené přísnějším stupněm klasifikace, než má kinematografické dílo, které je hlavním programem kinematografického představení.
(8)
Distributor se dopustí přestupku tím, že a) neopatří rozmnoženiny českého audiovizuálního díla, nejde-li o videohru, rozšiřované veřejnosti na území České republiky titulky pro sluchově postižené nebo jejich obaly neopatří nápisem „Titulky pro sluchově postižené“ podle § 3 odst. 2, b) neprovede klasifikaci jiného než českého kinematografického díla, které distribuuje na území České republiky podle § 5 odst. 2, c) neoznámí provedenou klasifikaci pořadateli kinematografického představení, poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo ostatním osobám, jimž pro území České republiky poskytne oprávnění k užití díla podle § 5 odst. 3, d) jako osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. j) bodě 1 neoznačí obaly rozmnoženin kinematografického díla označením jeho klasifikace nebo pro označení rozmnoženin nepoužije klasifikace kinematografického díla s nejvyšším omezením přístupnosti, jestliže tyto rozmnoženiny obsahují více kinematografických děl podle § 5 odst. 4, e) nezajistí, aby audiovizuální upoutávky nebo jiné formy reklamy vztahující se k jím distribuovanému kinematografickému dílu klasifikovanému podle § 4 odst. 2 písm. d) obsahovaly označení klasifikace pro takové kinematografické dílo podle § 5 odst. 7, nebo f) neoznámí Národnímu filmovému archivu kinematografické nebo televizní dílo, které bylo v jeho distribuci zpřístupněno veřejnosti v České republice prostřednictvím kinematografických představení, televizního vysílání nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání podle § 7 odst. 3.
(9)
Za přestupky lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 8 písm. a) až e), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 7 nebo odstavce 8 písm. f).
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává krajský úřad.
(2)
Krajský úřad zašle Fondu opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o přestupku, nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Pokuty jsou příjmem Fondu.
Hlava 5
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Společná ustanovení
Intenzita veřejné podpory
(1)
Intenzita veřejné podpory, jíž se pro účely tohoto zákona rozumí objem veřejné podpory poskytnuté na projekt, na jehož realizaci byla poskytnuta podpora podle tohoto zákona, nesmí přesáhnout limit stanovený v přímo použitelném předpisu Evropské unie59) nebo v rozhodnutí Evropské komise a současně nesmí být vyšší než 90 % celkových nákladů projektu.
(2)
Za veřejnou podporu se považuje podpora audiovize a filmová pobídka podle tohoto zákona a veškeré další zdroje mající povahu veřejné podpory, poskytnuté na realizaci projektu žadateli o podporu audiovize nebo žadateli o filmovou pobídku a všem ostatním fyzickým nebo právnickým osobám, které se účastní financování projektu. Za celkové náklady projektu se považují náklady na realizaci celého projektu vynaložené žadatelem o podporu audiovize, žadatelem o filmovou pobídku nebo jinými osobami účastnícími se realizace projektu. V případě filmových pobídek se pro tento účel projektem rozumí celá výroba audiovizuálního díla, nikoli jen část výroby, realizovaná v rámci pobídkového projektu.
(3)
Statut Fondu stanoví postup při zjišťování a prokazování intenzity veřejné podpory.
Zveřejnění informací
(1)
Fond zveřejňuje informace o poskytnutých podporách audiovize jako otevřená data podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to v rozsahu
a)jméno a příjmení nebo název příjemce
b)identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno
c)obec, ve které má příjemce sídlo nebo místo pobytu
d)výše přiznané podpory audiovize
e)účel, na který je poskytovaná podpora audiovize určena, a
f)zápis z jednání rady, na kterém bylo rozhodováno o podpořeném projektu na základě vyhlášené výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize, včetně protokolu, který obsahuje údaje o tom, jak každý člen rady žádost hodnotil a jak o ní hlasoval.
(2)
Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 30 dnů od jednání rady, na kterém bylo rozhodováno o podpořeném projektu na základě vyhlášené výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.
(3)
Fond zveřejňuje informace o poskytnutých filmových pobídkách jako otevřená data podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to v rozsahu
a)jméno a příjmení nebo název příjemce
b)identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno
c)obec, ve které má příjemce sídlo nebo místo pobytu
d)výše přiznané částky filmové pobídky a
e)datum vydání rozhodnutí o poskytnutí filmové pobídky.
(4)
Informace podle odstavce 3 o poskytnutých filmových pobídkách se zveřejňují do 30 dnů od vydání rozhodnutí. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.
(1)
Je-li navrhovatel kandidáta na člena orgánu Fondu, hodnotitele nebo člena komise, žadatel o podporu audiovize, příjemce podpory audiovize, žadatel o filmovou pobídku, příjemce filmové pobídky nebo žadatel o vydání koprodukčního statusu povinen na základě tohoto zákona předložit dokument, předkládá jeho kopii. Má-li Fond pochybnosti o pravosti dokumentu, může požadovat předložení originálu nebo jeho úředně ověřené kopie.
(2)
Dokumenty podle odstavce 1, které jsou v jiném než českém nebo slovenském jazyce, musí být doplněny jejich překladem do českého jazyka; Fond si může vyžádat předložení úředního překladu do českého jazyka. Fond může určit dokumenty, které mu lze předložit bez překladu, a to i ve vztahu k vybraným jazykům.
Člen představenstva, rady, výboru, komise, hodnotitel a zaměstnanec Fondu je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti se svou činností ve Fondu dozvěděl.
Díl 2
Přechodná ustanovení
(1)
Zrušuje se Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Ministerstvo podá návrh na výmaz Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie z obchodního rejstříku do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Fond je právním nástupcem Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se Fond stává příslušným hospodařit s veškerým majetkem České republiky, s nímž byl v uvedeném dni příslušný hospodařit Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, a přecházejí na něj jeho závazky. Týmž dnem vstupuje Fond do všech práv a povinností z právních vztahů, jejichž účastníkem byl Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.
(1)
Rada Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie vykonává do 4. dubna 2015 funkci Rady. Po dobu výkonu funkce členů Rady náleží členům Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie odměna stanovená podle § 14 odst. 6. Nového předsedu a místopředsedu Rada zvolí v případě, že většina jejích členů to navrhne.
(2)
Poslanecká sněmovna při volbě prvních členů Rady losem určí, kterým členům Rady skončí funkční období po 1 roce, kterým členům Rady skončí funkční období po 2 letech a kterým členům Rady skončí funkční období po 3 letech.
(3)
První schůzi Rady svolá ministr nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byl zvolen šestý člen Rady.
(4)
Na první schůzi Rady podle odstavce 3 zvolí Rada ze svých členů předsedu a místopředsedu.
O žádostech, předložených Státnímu fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne Fond podle dosavadních právních předpisů.
Řízení o správních deliktech a řízení o vymáhání nedoplatků, která byla zahájena a nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí ministerstvo podle dosavadních právních předpisů.
V řízení o projektech, která byla zahájena do dne účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních předpisů s tím, že poskytování filmových pobídek přebírá Fond.
Plnění nabídkové povinnosti vůči Archivu, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.
Vyúčtování a odvod příplatku k ceně vstupného podle dosavadních právních předpisů provede pořadatel do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Evidence audiovizuálních děl, které byly vedeny podle § 1a zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo převede na Archiv do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Národní filmový archiv zřízený podle dosavadních předpisů se pokládá za Archiv podle tohoto zákona.
Díl 3
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se: 1. Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. 2. Zákon č. 249/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
Část 2
Změna zákona o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl
V zákoně č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 249/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se část první, třetí a § 13 zrušuje.
Část 3
Změna autorského zákona
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 3 zní: 2. V § 26 odst. 2 a v § 106 odst. 4 se slova „České republiky pro podporu a rozvoj české“ zrušují. 3. Část sedmá se zrušuje.
Část 4
Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 143/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 99/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb. a zákona č. 255/2012 Sb., se část dvacátá devátá zrušuje.
Část 5
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 275/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 4 se slova „který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,“ zrušují. 2. V § 32a odst. 1 se za slova „na základě licence“ vkládají slova „podle § 12 odst. 3 písm. a)“. 3. V § 32b odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 19 zní: „(2) Pokud poplatník dosahuje výnos nebo příjem nepřímým prodejem vysílacího času prostřednictvím třetích osob, které nejsou konečnými uživateli vysílacího času, zahrnuje se do základu poplatku namísto tohoto výnosu nebo příjmu výnos nebo příjem, který by poplatník realizoval přímým prodejem tohoto vysílacího času, a to bez ohledu na to, zda by se takový přímý prodej ve skutečnosti uskutečnil. Ustanovení předchozí věty se uplatní pouze v případě, že třetími osobami podle předchozí věty jsou osoby propojené s poplatníkem ve smyslu jiného právního předpisu19). 4. Za § 32f se vkládá nový § 32g, který zní:
(1)
V případě, že výnos poplatku nedosahuje v celkové částce 150 mil. Kč, poplatník poplatku z vysílání reklamy se podílí na rozdílu mezi celkovými výnosy poplatku a částkou 150 mil. Kč úměrně svému podílu na celkových výnosech z reklamy všech poplatníků poplatku z vysílání reklamy.
(2)
Doplatek poplatku z vysílání reklamy zaplatí poplatník do 30 dní od doručení výzvy Státního fondu kinematografie.“.
Část 6
Změna zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
V zákoně č. 482/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 94/2005 Sb., se část sedmá zrušuje.
Část 7
Změna zákona o správních poplatcích
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb. a zákona č. 274/2012 Sb., se mění takto: 1. V příloze zákona části IV položka 67 zní: 2. V příloze zákona části IV se za položku 67 vkládá nová položka 67a, která včetně poznámky pod čarou č. 41a zní:
Část 8
Změna zákona, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony
V zákoně č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se část šestá zrušuje.
Část 9
Změna zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
V zákoně č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 17/2012 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se část šestá zrušuje.
Část 10
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech
V zákoně č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 101/2010 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 17/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 201/2012 Sb., se část třicátá zrušuje.
Část 11
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu
V zákoně č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, ve znění zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb. a zákona č. 255/2012 Sb., se část čtrnáctá zrušuje.
Část 12
Změna zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony
V zákoně č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění zákona č. 89/2012 Sb., se část čtvrtá zrušuje.
Část 13
Změna zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
V zákoně č. 465/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část pátá zrušuje.
Část 14
Změna zákona č. 239/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
V zákoně č. 239/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se část pátá zrušuje.
Část 15
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení § 27, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.