Vyhláška o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků
o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků
Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví postup při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
Náhrada za bolest
(1)
Náhrada za bolest se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v příloze č. 1 nebo 2 k této vyhlášce, a to za bolest způsobenou újmou na zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejích následků. Za bolest se považuje tělesné a duševní strádání způsobené újmou na zdraví vojáka, který tuto újmu utrpěl (dále jen „poškozený“).
(2)
Pokud není položka bodového ohodnocení bolesti uvedena v příloze č. 1 nebo 2 k této vyhlášce, použije se pro účely bodového ohodnocení bolesti položka, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží posuzované újmě na zdraví.
Určování bodového ohodnocení pro stanovení výše náhrady v jednotlivých případech Náhrada za ztížení společenského uplatnění
(1)
Náhrada za ztížení společenského uplatnění se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v příloze č. 3 nebo 4 k této vyhlášce, a to za následky újmy na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního služebního zařazení nebo přípravy na něj, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě a ve společnosti, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku újmy na zdraví (dále jen „následky“). Náhrada za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřená povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.
(2)
Pokud není položka bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění uvedena v příloze č. 3 nebo 4 k této vyhlášce, použije se pro účely bodového ohodnocení položka, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží posuzovaným následkům.
(1)
Při určování bodového ohodnocení bolesti se hodnotí rozsah akutní fáze poškození zdraví. Při určování bodového ohodnocení bolesti stanoveného rozmezím bodů se dále přihlíží zejména k rozsahu a způsobu poškození zdraví, jeho závažnosti, k průběhu léčení včetně náročnosti použité léčby a ke vzniklým komplikacím.
(2)
Bodové ohodnocení bolesti lze provést až v době ustálení zdravotního stavu.
(3)
Bodové ohodnocení bolesti v souvislosti s operací zlomenin kostí nebo operací u jiných systémů nebo orgánů se hodnotí jako otevřená rána podle položky přílohy č. 1 k této vyhlášce. Bolest vzniklá v souvislosti s každou další operací se hodnotí jako nově vzniklá bolest.
(1)
Při určování bodového ohodnocení za ztížení společenského uplatnění se hodnotí závažnost újmy na zdraví, její předpokládaný vývoj a průběh léčení.
(2)
Pokud byla poškozenému pro dřívější ztížení společenského uplatnění již náhrada poskytnuta a posuzuje-li se nastalé zhoršení tohoto ztížení společenského uplatnění, které při dřívějším hodnocení nebylo předpokládáno, odečte se od bodového ohodnocení nově hodnoceného ztížení společenského uplatnění výše bodového ohodnocení dříve přiznaná prostým odečtem.
(3)
Pokud společenské uplatnění poškozeného bylo již ztíženo předchozími změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s posuzovanou újmou na zdraví, hodnotí se pouze následky, které vznikly z této újmy na zdraví, popřípadě vedly k podstatnému zhoršení předchozích změn zdravotního stavu.
(1)
Pokud újma na zdraví způsobená služebním úrazem nebo nemocí z povolání vedla
a)ke komplikacím, kterými se rozumí zejména infekce rány, zánět žil, trombóza, embolie, zánět plic a proleženina, bodové ohodnocení se s ohledem na rozsah a tíži komplikací při lehkých komplikacích zvýší nejvýše o 10 %, při středně těžkých komplikacích nejvýše o 30 % a při těžkých celkových komplikacích ohrožujících život nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození příslušného orgánu nebo orgánů anebo části těla nebo více částí těla
b)k náročnému způsobu léčení, kterým se rozumí zejména dlouhodobá umělá plicní ventilace, dlouhodobá peritoneální dialýza, opakované hemodialýzy a opakované převazy rozsáhlých popálenin, bodové ohodnocení se zvýší nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození příslušného orgánu nebo části těla.
(2)
Pokud lze újmu na zdraví hodnotit podle více položek stanovených v přílohách k této vyhlášce, bodové ohodnocení těchto položek se sčítá. Jedná-li se však o poškození téhož orgánu nebo části těla, nesmí součet bodového ohodnocení převýšit bodové ohodnocení za jejich anatomickou nebo funkční ztrátu. Další bolest vzniklá po ohodnocení bolesti se hodnotí a odškodňuje se jako nová bolest.
Lékařský posudek Výše náhrady
(1)
Výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění stanoví ministerstvo na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku.
(2)
Hodnota bodu činí 1 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.
(1)
Lékařský posudek
a)zpracovává posuzující lékař vojenského poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě lékař jiného poskytovatele zdravotních služeb se specializovanou způsobilostí v daném oboru, který je ošetřujícím lékařem poškozeného; v případě nemoci z povolání zpracovává lékařský posudek lékař se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství poskytovatele pracovnělékařských služeb v působnosti ministerstva1)
b)vydává poskytovatel zdravotních služeb, jehož posuzující lékař zpracoval lékařský posudek, a v případě nemoci z povolání poskytovatel pracovnělékařských služeb podle písmene a).
(2)
Lékařský posudek se vydává
a)u bolesti, jakmile lze zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený
b)u ztížení společenského uplatnění, jakmile lze zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený, zpravidla až po jednom roce poté, kdy došlo k újmě na zdraví.
(3)
Lékařský posudek o dalším ztížení společenského uplatnění lze vydat v případě dalšího významného zhoršení následků nebo v případě jejich značné progrese, které nebylo možné při předchozím hodnocení předpokládat. Tento posudek doplňuje předchozí lékařský posudek. Náhrada za další ztížení společenského uplatnění náleží ve výši rozdílu mezi náhradami stanovenými na základě bodového ohodnocení uvedeného v těchto posudcích.
(4)
Posuzující lékař zpracovává lékařský posudek na základě lékařské prohlídky, zdravotnické dokumentace a písemných informací ošetřujících lékařů poskytujících poškozenému zdravotní péči související s újmou na zdraví.
(5)
Pokud se na léčení poškozeného podílelo více poskytovatelů zdravotních služeb, vydává lékařský posudek poskytovatel, jehož posuzující lékař posudek zpracoval.
(1)
V lékařském posudku se vedle údajů stanovených jiným právním předpisem2) uvádějí
a)podklady, na základě kterých posuzující lékař dospěl k závěru svého hodnocení
b)položky příloh k této vyhlášce, podle kterých bylo bodové ohodnocení provedeno
c)odůvodnění případného zvýšení bodového ohodnocení nad limity uvedené v přílohách k této vyhlášce.
(2)
Lékařský posudek opatřený podpisem posuzujícího lékaře, otiskem razítka poskytovatele zdravotních služeb a datem vyhotovení se prokazatelně předá poškozenému.
(3)
Pro vydání a další nakládání s lékařským posudkem se použijí ustanovení jiného právního předpisu upravujícího poskytování specifických zdravotních služeb a s tím spojený výkon státní správy obdobně3).
Přechodné ustanovení Byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle této vyhlášky.
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.