Vyhláška o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události
o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události
Část 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a upravuje a) pravidla pro zařazení jaderného zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací do kategorie ohrožení, b) podrobná pravidla provádění analýzy a hodnocení radiační mimořádné události, c) postupy a opatření k zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost (dále jen „odezva“), d) způsob a četnost ověřování vnitřního havarijního plánu, národního radiačního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu a funkčnost technických prostředků, e) způsob a četnost ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu, f) obsah výroční zprávy o zajištění připravenosti k odezvě, g) požadavky na zajištění připravenosti k odezvě v zóně havarijního plánování a požadavky na stanovení zóny havarijního plánování, h) pravidla pro vybavení obyvatelstva antidoty k jódové profylaxi, i) pravidla k zajištění odezvy, j) rozsah a způsob provádění nápravy stavu po radiační havárii, k) požadavky na obsah národního radiačního havarijního plánu a rozsah a způsob procvičování národního radiačního havarijního plánu, l) podrobné požadavky na obsah dokumentace týkající se zajištění zvládání radiační mimořádné události pro povolovanou činnost a obsah zásahové instrukce, m) obsah základních informací pro případ radiační havárie, jejich formu a rozsah a způsob jejich aktualizace, způsob určení změn ovlivňujících zvládání radiační mimořádné události, n) výčet změn souvisejících se zvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření, rozsah a způsob dokumentování změny související se zvládáním radiační mimořádné události a způsob a lhůty jejího oznamování Úřadu a o) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska zvládání radiační mimořádné události, jejich rozsah, způsob a dobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání, dobu uchovávání informací o nich, rozsah, způsob a lhůty pro předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska zvládání radiační mimořádné události.
Část 2
ANALÝZA A HODNOCENÍ RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI
Pravidla pro zařazení jaderného zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací do kategorie ohrožení
(1)
Podle možných dopadů radiační nehody nebo radiační havárie na území České republiky se jaderné zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnost v rámci expozičních situací zařazuje do kategorie ohrožení A až D, a to
a)do kategorie ohrožení A se zařazuje energetické jaderné zařízení
b)do kategorie ohrožení B se zařazuje jaderné zařízení, které nepatří do kategorie ohrožení A, a pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízením, na němž může vzniknout radiační havárie
c)do kategorie ohrožení C se zařazuje jaderné zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření, na němž nemůže vzniknout radiační havárie, nebo
d)do kategorie ohrožení D se zařazuje činnost v rámci expozičních situací, včetně nálezu, zneužití nebo ztráty radionuklidového zdroje nebo přepravy radioaktivní nebo štěpné látky, která může být příčinou vzniku radiační nehody nebo radiační havárie na nepředvídatelném místě, a tím i havarijního ozáření.
(2)
Do kategorie ohrožení E se zařazují oblasti na území České republiky, na kterých mohou být realizována ochranná opatření pro obyvatelstvo v důsledku radiační havárie vzniklé na jaderném zařízení nebo pracovišti se zdroji ionizujícího záření umístěném na území státu sousedícího s Českou republikou.
Pravidla k provádění analýzy a hodnocení radiační mimořádné události
(1)
Při zpracování analýzy a hodnocení radiační mimořádné události a) k žádosti o povolení podle § 9 odst.1 písm. b) nebo e) atomového zákona musí být vzata v úvahu i možnost současného vzniku radiační mimořádné události na dvou a více jaderných reaktorech umístěných v areálu jaderného zařízení a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) a možnost současného vzniku radiační mimořádné události a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) u sousedící osoby, b) k žádosti o povolení podle § 9 odst. 2 písm. b) a d) atomového zákona musí být vzata v úvahu i možnost současného vzniku radiační mimořádné události na dvou a více pracovištích se zdroji ionizujícího záření, popřípadě jaderných zařízeních umístěných na pracovišti IV. kategorie a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) a možnost současného vzniku radiační mimořádné události a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) u sousedící osoby, c) k žádosti o povolení podle § 9 odst. 3 písm. b) atomového zákona musí být vzata v úvahu možnost současného vzniku radiační mimořádné události a mimořádné události podle jiného právního předpisu2) u sousedící osoby a d) k žádosti o povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) atomového zákona musí být vzaty v úvahu výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti provedené podle vyhlášky o požadavcích na hodnocení bezpečnosti.
(2)
Požadavky na obsah analýzy a hodnocení radiační mimořádné události jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
Oznámení o zjištěné kategorii ohrožení musí být provedeno do 10 dnů ode dne nabytí právní moci příslušného rozhodnutí Úřadu o povolení. Zpracovateli vnějšího havarijního plánu se oznamuje pouze zjištěná kategorie ohrožení A nebo B.
Požadavky na stanovení zóny havarijního plánování
(1)
V případě, že z analýzy a hodnocení radiační mimořádné události podle přílohy č. 1 k této vyhlášce vyplývá, že na jaderném zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie může vzniknout radiační havárie, musí být žadatelem o povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) a e) a § 9 odst. 2 písm. a) a d) zákona zpracovány podklady pro stanovení zóny havarijního plánování v okolí areálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie podle přílohy č. 2 k této vyhlášce nebo přílohy č. 3 k této vyhlášce.
(2)
Podklady pro stanovení plochy zóny havarijního plánování podle odstavce 1 musí obsahovat návrh kruhové plochy, jejíž
a)střed S odpovídá středu nejmenší kružnice, která zahrnuje průmět půdorysu budovy s jaderným reaktorem, popřípadě všech budov s jadernými reaktory umístěných v areálu jaderného zařízení, nebo průmět půdorysu budovy s pracovištěm IV. kategorie, popřípadě budov s pracovišti IV. kategorie v jednom místě; vzor stanovení středu S plochy zóny havarijního plánování je uveden na obrázku č. 1 v příloze č. 4 k této vyhlášce, a
b)poloměr R je roven vzdálenosti od středu S, která vymezuje oblast, kde je nutné v případě vzniku radiační havárie na základě provedené analýzy dopadů této havárie předem plánovat zavedení neodkladných ochranných opatření pro osoby v ní pobývající.
(3)
Úřad na základě podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování stanoví zónu havarijního plánování v okolí areálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, přičemž zohlední urbanistické, terénní, demografické nebo klimatické poměry, případně další faktory hodné zřetele v daném území. Úřad stanoví vnější hranici tak, aby nedělila jednotlivé domy, obytné celky nebo obydlená území.
(4)
Úřad vymezí v rámci plochy zóny havarijního plánování 16 sektorů zóny havarijního plánování, kterými jsou části výseče kruhové plochy se středovým úhlem 22,5° pokrývající plochu zóny havarijního plánování tak, aby se osy těchto výsečí protínaly ve středu S stanoveném podle odstavce 2 písm.
a)a aby osa výseče číslo 1 odpovídala azimutu 0°; vzor geometrického rozdělení plochy je stanoven na obrázku č. 2 přílohy č. 4 k této vyhlášce.
Část 3
PŘIPRAVENOST K ODEZVĚ
Postupy a opatření k zajištění vzdělávání a odborné přípravy k odezvě Vzdělávání a odborná příprava k odezvě fyzických osob určených držitelem povolení k provádění činností podle zásahové instrukce, jejíž obsah je stanoven v příloze č. 5 k této vyhlášce, vnitřním havarijním plánem, jehož obsah je stanoven v příloze č. 6 k této vyhlášce, nebo havarijním řádem, jehož obsah je stanoven v příloze č. 7 k této vyhlášce, musí být zaměřeny na informace týkající se a) ionizujícího záření a jeho vlastností, b) veličin a jednotek radiační ochrany, c) principů detekce ionizujícího záření, d) biologických účinků ionizujícího záření, e) expozičních cest a regulace ozáření, f) ochranných opatření a ochranných pomůcek, g) zneužití zdrojů ionizujícího záření, h) zásad krizového řízení a integrovaného záchranného systému podle krizového zákona a souvisejících úkolů držitele povolení, Úřadu, Hasičského záchranného sboru České republiky a dalších složek integrovaného záchranného systému, krajského a obecního úřadu a dalších správních orgánů dotčených vnějším nebo národním radiačním havarijním plánem, jehož obsah je stanoven v příloze č. 8 k této vyhlášce, a i) odpovědnosti držitele povolení a Úřadu při vzniku radiační mimořádné události.
Postupy a opatření k zajištění zjišťování vzniku radiační mimořádné události
(1)
Skutečnostmi, které indikují podezření na vznik nebo vznik radiační mimořádné události vně areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření, jsou
a)zjištění hodnot výsledků měření z monitorování radiační situace na území České republiky vyšších, než jsou hodnoty zásahových úrovní stanovených v národním programu monitorování nebo hodnoty zásahových úrovní stanovených v programu monitorování výpustí nebo okolí pracoviště, a
b)informace o zjištění vzniku radiační mimořádné události mimo území České republiky předané Evropskou komisí nebo sousedním státem.
(2)
Havarijní akční úrovně, jimiž jsou skutečnosti nebo veličiny, které indikují podezření na vznik nebo vznik radiační mimořádné události při provádění povolené činnosti, jsou
a)veličiny nebo skutečnosti vztahující se k okamžitému stavu systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení nebo k okamžitému stavu pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo obalového souboru s radioaktivní nebo štěpnou látkou při přepravě, jejichž selhání nebo poškození může vést k narušení bariér určených k zamezení úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření do pracovního nebo životního prostředí, nebo vzniku nehodové expoziční situace v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdroji ionizujícího záření nebo v okolí obalového souboru a dopravního prostředku při přepravě a
b)zjištění provozní události nebo mimořádné události podle jiného právního předpisu2), která může ohrozit jadernou bezpečnost nebo radiační ochranu při vykonávání činností v rámci plánované expoziční situace, a průběh této události.
(3)
Havarijní akční úrovně musí být stanoveny jako soubor předem určených, místně specifických iniciačních podmínek, jejichž dosažení je podnětem k prošetření podezření na vznik nebo potvrzení vzniku radiační mimořádné události, popřípadě podnětem k zahájení odezvy. Havarijní akční úrovně jsou zpracovány pro všechny činnosti prováděné v rámci povolené činnosti, mohou se skládat z několika monitorovacích úrovní a obsahovat popis provozních událostí, jejichž další rozvoj může ohrozit jadernou bezpečnost nebo radiační ochranu.
(4)
Kontrolní a měřicí přístroje, zařízení a systémy určené k monitorování přímo měřitelných veličin stanovených jako součást havarijních akčních úrovní podle odstavce 3 musí umožnit signalizaci jejich překročení.
(5)
Údaje o okamžitém stavu veličin a skutečností podle odstavce 2 písm. a) s výjimkou údajů o obalovém souboru s radioaktivní nebo štěpnou látkou při přepravě nutné pro včasné zjištění radiační havárie a její hodnocení a prognózu jejího vývoje podle § 157 odst. 2 písm. g) atomového zákona musí předávat držitel povolení průběžně Úřadu jako datové soubory formou dálkového způsobu předávání.
Postupy a opatření k zajištění vyhlášení radiační mimořádné události a vyrozumění dotčených orgánů
(1)
Vyhlášení radiační mimořádné události, kterým je aktivace k zahájení řízení a provádění odezvy, aktivace zasahujících osob, příprava technických prostředků určených k odezvě a v případě vzniku radiační nehody nebo radiační havárie příprava prostor určených k řízení odezvy a k ukrytí nebo shromáždění fyzických osob, zahájení havarijního monitorování a varování, musí být provedeno neprodleně po zařazení vzniklé radiační mimořádné události do kategorie.
(2)
Pro varování fyzické osoby nacházející se v areálu jaderného zařízení nebo v prostorách pracoviště se zdrojem ionizujícího záření musí být připraven pro všechny prostory, ve kterých se při provádění činností v souladu s příslušným povolením může fyzická osoba vyskytovat, systém technických prostředků a organizačních opatření. Pro vyrozumění dotčených orgánů se připravuje systém technických prostředků a organizačních opatření. Technické prostředky musí být zálohovány.
(3)
S každou změnou systému technických prostředků a organizačních opatření připravených podle odstavce 2 musí držitel povolení fyzické osoby tímto systémem nebo opatřením dotčené prokazatelně seznámit.
Postupy a opatření k zajištění řízení a provádění odezvy
(1)
Řízení a provádění odezvy musí být provedeno podle zásahových instrukcí, vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu a s uvážením výsledků monitorování vzniklé radiační situace prováděného podle programu monitorování nebo národního programu monitorování a vývoje radiační mimořádné události.
(2)
Řízení a provádění odezvy smí provádět pouze držitelem povolení předem určené osoby, které mají určené procesní role podle vyhlášky o požadavcích na systém řízení a které se mohou předem rozdělit do stálých vzájemně zastupitelných skupin (dále jen „směny odezvy“).
(3)
Řízení a provádění odezvy musí držitel povolení připravit tak, aby mohla být zahájena okamžitě po zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehody nebo radiační havárie, aby při jejich provádění nebyly ovlivněny sousedící osoby, bezpečnost jiného jaderného reaktoru nebo zdroje ionizujícího záření v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření. Řízení a provádění odezvy při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky musí být připraveno tak, aby nebyly ovlivněny ostatní osoby případně dotčené přepravou radioaktivní nebo štěpné látky.
(4)
Úkryt na jaderném zařízení zařazeném do kategorie ohrožení A nebo B, ve kterém se zřizuje pracoviště pro řízení odezvy, musí umožnit oddělený výkon činností havarijního řídícího střediska a technického podpůrného střediska, zajištění řízení monitorování radiační situace v zóně havarijního plánování a vyrozumění a varování.
(5)
Úkryt na jaderném zařízení zařazeném do kategorie ohrožení A nebo B, ve kterém se umísťují osoby určené k provádění odezvy, musí umožnit shromáždění sil a prostředků potřebných k zásahu na jaderném zařízení, na kterém radiační nehoda nebo radiační havárie vznikla.
(6)
V průběhu řízení a provádění odezvy až do objasnění příčin vzniku radiační mimořádné události nesmí držitel povolení měnit nastavení úrovní signalizace kontrolních a měřicích přístrojů, zařízení a systémů určených k monitorování přímo měřitelných veličin stanovených jako součást havarijních akčních úrovní a dalších veličin sloužících k získávání informací o vzniku a průběhu radiační mimořádné události.
Postupy a opatření k zajištění omezení havarijního ozáření
(1)
Pro omezení havarijního ozáření osob nacházejících se v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. nebo III. kategorie, musí být připravena opatření a postupy pro
a)shromáždění, které se provádí v případě vzniku radiační nehody s podezřením na únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření neprodleně po provedení varování fyzické osoby, a
b)shromáždění, ukrytí, použití jódové profylaxe a evakuaci, které se provádějí v případě vzniku radiační havárie; shromáždění a ukrytí se provádí neprodleně po provedení varování fyzické osoby.
(2)
Pro shromáždění nebo ukrytí podle odstavce 1 musí být stanovena a zajištěna následující opatření a postupy
a)místa shromáždění (dále jen „shromaždiště“) nebo úkryty, které musí být trvale udržovány v provozuschopném stavu
b)komunikační spojení osob řídících odezvu se shromaždišti nebo úkryty
c)úniková cesta na shromaždiště nebo do úkrytu a
d)systém organizování shromažďování nebo ukrytí a odchodu, popřípadě evakuace osob ze shromaždiště nebo úkrytu, který obsahuje 1. způsob vedení evidence osob na shromaždišti nebo v úkrytu, včetně uvedení příjmení, jména, popřípadě jmen shromážděných nebo ukrytých osob, a určení osoby odpovědné za provádění této evidence, 2. dozimetrickou kontrolu osob na shromaždišti nebo v úkrytu a zabezpečení jejich dekontaminace a 3. poskytování první pomoci na shromaždišti nebo v úkrytu.
(3)
Pro jódovou profylaxi podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěno balení antidot pro osoby nacházející se v areálu jaderného zařízení, přičemž jedno balení obsahuje 2 dávky po 130 mg jodidu draselného. Počet balení musí odpovídat dvojnásobku kapacity úkrytů a shromaždišť navýšené o 10% rezervu.
(4)
Pro evakuaci podle odstavce 1 písm. b) musí být stanovena a zajištěna následující opatření a postupy: a) místo odvozu osob ze shromaždiště nebo úkrytu, b) potřebný počet dopravních prostředků, c) technický systém evidence osob, které ze střeženého prostoru nebyly evakuovány, d) evakuační trasy v návaznosti na vnější havarijní plán, e) prostředky ke stanovení osobních dávek v průběhu řízené evakuace hromadnými dopravními prostředky, f) komunikační spojení s osobami řídícími odezvu a g) systém organizování evakuace, který obsahuje 1. určení osoby odpovědné za organizování a řízení evakuace, 2. způsob vedení evidence osob, které ze střeženého prostoru nebyly evakuovány, včetně uvedení jejich příjmení a jména, popřípadě jmen, a 3. určení osoby odpovědné za provádění této evidence pro případ nefunkčnosti systému podle písmene c).
(5)
Pro omezení havarijního ozáření obyvatelstva v případě vzniku radiační havárie jsou v příloze č. 9 k této vyhlášce stanoveny hodnoty vybraných přímo měřitelných veličin (dále jen „operační zásahové úrovně“), při jejichž překročení musí být zváženo zavedení neodkladných ochranných opatření.
(6)
Pro omezení havarijního ozáření obyvatelstva v zóně havarijního plánování a složek integrovaného záchranného systému zasahujících při radiační havárii v zóně havarijního plánování musí být zajištěna antidota k jódové profylaxi v množství potřebném podle § 15; součástí balení je vždy písemný návod k jejich užívání v českém jazyce.
(7)
Pro omezení havarijního ozáření osob v případě vzniku radiační mimořádné události při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky musí být připraveny postupy, které se provedou neprodleně po zastavení přepravy, pro a) shromáždění účastníků přepravy a dalších dotčených osob na vhodném místě na návětrné straně vzhledem k místu vzniku radiační mimořádné události a v dostatečné vzdálenosti od ní, b) evidenci osob podle písmene a), c) dozimetrickou kontrolu osob podle písmene a) a d) provedení dekontaminace osob, pokud byla zjištěna jejich kontaminace.
Postupy a opatření k zajištění zdravotnického zajištění
(1)
Pro zdravotnické zajištění osob, které se nacházejí v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření a jsou dotčené vzniklou radiační mimořádnou událostí, musí být určeny osoby odpovědné za jeho řízení a koordinaci a musí být připravena opatření a postupy pro a) vyhledávání, b) poskytnutí první pomoci, c) zajištění přednemocniční neodkladné zdravotní péče a d) zajištění odborné nebo speciální lékařské pomoci podle § 214 písm. a) atomového zákona.
(2)
Pro zdravotnické zajištění osob dotčených radiační mimořádnou událostí při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky musí být připravena opatření a postupy podle odstavce 1 v rozsahu přiměřeném povolené činnosti.
Postupy a opatření k zajištění předběžného informování obyvatelstva
(1)
Předběžné informování obyvatelstva podle § 209 písm. e), § 220 odst. 1 písm. c) a § 224 odst. 1 písm. b) atomového zákona obsahuje a) základní údaje o ionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí, b) popis v úvahu připadajících radiačních havárií a jejich důsledků pro obyvatelstvo a životní prostředí, c) popis způsobu varování, d) popis ochranných opatření připravených pro případ vzniku radiační havárie a e) návody, jak má obyvatelstvo postupovat při vzniku radiační havárie.
(2)
Informace podle odstavce 1 musí být zveřejňovány alespoň na internetových stránkách Úřadu, Hasičského záchranného sboru České republiky a krajských úřadů a aktualizují se pokaždé, když dojde k významné změně v opatřeních již zveřejněných.
Postupy a opatření k zajištění prověřování připravenosti osob k odezvě
(1)
Prověřování připravenosti k odezvě osoby určené k řízení a provádění odezvy musí být provedeno při nácviku nebo havarijním cvičení nebo taktickém cvičení3).
(2)
Při nácviku musí být prověřena činnost podle zásahové instrukce nebo dílčí činnost podle vnitřního havarijního plánu a zásahové instrukce nebo národního radiačního havarijního plánu.
(3)
Při havarijním cvičení musí být prověřena činnost podle vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu a vybraných zásahových instrukcí nebo národního radiačního havarijního plánu, včetně součinnosti osob určených k provádění a řízení odezvy podle zásahových instrukcí.
(4)
Havarijní cvičení se člení na
a)přípravnou část, při které se ve vazbě na plán havarijních cvičení zpracovává scénář havarijního cvičení, kterým se stanoví 1. cíl, rozsah a doba trvání cvičení, 2. vznik a kategorie radiační mimořádné události a jejího vývoje v průběhu cvičení, 3. zásahové instrukce, které budou procvičovány; zásahové instrukce musí být specifikovány tak, aby vzaly v úvahu kombinaci všech kategorií v úvahu připadajících radiačních mimořádných událostí, a 4. hodnotitelé, popřípadě pozorovatelé na cvičení
b)realizační část, kterou je vlastní provedení havarijního cvičení podle předem připraveného scénáře havarijního cvičení za účasti všech osob odpovědných za řízení a provádění odezvy včetně hodnotitelů, popřípadě pozorovatelů cvičení a zaznamenávání jednotlivých úkonů a
c)hodnotící část, při které se zpracovává závěrečné hodnocení, jehož součástí je i přehled zjištěných nedostatků s uvedením termínu jejich odstranění a osoby odpovědné za toto odstranění.
(5)
Závěrečné hodnocení havarijního cvičení pro případ vzniku radiační havárie musí být předáno Úřadu do 2 měsíců po ukončení cvičení.
(6)
Nácviky a havarijní cvičení musí být prováděny podle zpracovaného ročního plánu havarijních cvičení, kterým se stanoví zaměření, rozsah nácviku nebo havarijního cvičení a termíny jejich provedení. Při vypracování tohoto plánu držitel povolení musí vyjít z četností ověřování uvedených v § 16 a 18.
(7)
Souhrnné hodnocení všech nácviků a havarijních cvičení provedených k prověření připravenosti k odezvě musí obsahovat hodnocení nácviků a havarijních cvičení provedených podle odstavců 2 až 4 za kalendářní rok včetně přehledu procvičených zásahových instrukcí při nácviku a havarijním cvičení. Jsou-li osoby určené k provádění a řízení odezvy rozděleny do směn odezvy, přehled nácviků a havarijních cvičení obsahuje i informaci o tom, která směna odezvy nácvik nebo havarijní cvičení provedla.
Postupy a opatření k zajištění příjmu vnější pomoci Ve vnitřním havarijním plánu držitel povolení k provádění činností na jaderném zařízení zařazeném do kategorie ohrožení A nebo B musí určit a) osobu odpovědnou za stanovení potřebného rozsahu, odborné nebo materiální formy a vyhovujícího času příjmu požadované vnější pomoci potřebné pro odezvu na radiační havárii nebo pro nápravu stavu v areálu jaderného zařízení po radiační havárii a b) za jakých podmínek osoba podle písmene a) zahájí svou činnost.
Postupy a opatření k zajištění dokumentování připravenosti k odezvě
(1)
Připravenost k odezvě musí být dokumentována
a)záměrem zajištění zvládání radiační mimořádné události, jehož obsah je stanoven v příloze č. 10 k této vyhlášce, a
b)vnitřním havarijním plánem, havarijním řádem a zásahovou instrukcí a jejich aktualizacemi nejméně jedenkrát za 4 roky.
(2)
Nedostatky zjištěné při aktualizaci dokumentů podle odstavce 1 nebo uvedené v závěrečném hodnocení havarijních cvičení, zkušenosti získané nebo nedostatky zjištěné při provádění odezvy na vzniklou radiační mimořádnou událost, popřípadě další zjištění, která mají dopad na zajištění zvládání radiační mimořádné události, musí být zapracovány do dokumentace podle odstavce 1 písm. b) bez zbytečného odkladu.
(3)
Havarijní řád pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látky v areálu jaderného zařízení nebo v prostoru pracoviště IV. kategorie téhož držitele povolení může být součástí vnitřního havarijního plánu.
(4)
Národní radiační havarijní plán musí být zpracován pro kategorie ohrožení D a E a pro kategorie ohrožení A a B pro případ dopadů radiační havárie mimo zónu havarijního plánování.
(5)
Připravenost k odezvě musí být dále dokumentována
a)záznamy o seznámení se schváleným vnitřním havarijním plánem, které se provádí u 1. zaměstnanců při nástupu do zaměstnání a externích pracovníků při zahájení činnosti u držitele povolení, a dále nejméně jedenkrát ročně v rozsahu, který odpovídá jejich pracovnímu zařazení, 2. osob podle něj určených k odezvě bezprostředně po jejich určení, a dále nejméně jedenkrát ročně v rozsahu odpovídajícím jejich zařazení k řízení nebo provádění odezvy; držitel povolení ověřuje tuto znalost zkouškou a o zkoušce provede záznam, 3. dalších osob nacházejících se ve střeženém prostoru jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdroji ionizujícího záření před jejich vstupem do střeženého prostoru nebo na pracoviště, 4. sousedících osob do 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým byl vnitřní havarijní plán schválen
b)záznamy o seznámení fyzické osoby se zásahovou instrukcí, které se provádí bezprostředně po jejím určení k výkonu činnosti při zásahu podle této instrukce
c)záznamy o seznámení se schváleným havarijním řádem všech osob určených k zajištění přepravy radioaktivní nebo štěpné látky a fyzických osob určených tímto řádem k provedení zásahu, které se provádí před zahájením přepravy, a to v rozsahu odpovídajícím druhu a povaze činností při řízení a provádění odezvy; pokud je havarijní řád součástí vnitřního havarijního plánu, seznámení je součástí seznámení podle písmene a)
d)záznamy o ověřování znalostí v rámci vzdělávání a odborné přípravy, které se provádí nejméně jedenkrát ročně v rozsahu podle § 5; držitel povolení ověřuje tuto znalost zkouškou a o zkoušce provede záznam
e)výroční zprávou o zajištění připravenosti k odezvě, která obsahuje přehled nácviků, havarijních cvičení a ověření funkčnosti technických prostředků provedených za kalendářní rok spolu s uvedením zjištěných nedostatků této funkčnosti; jsou-li osoby určené k provádění a řízení odezvy rozděleny do směn odezvy, přehled nácviků a havarijních cvičení obsahuje i informaci o tom, která směna odezvy nácvik nebo havarijní cvičení provedla, a
f)doklady o smluvním zajištění dalších osob nutných k provádění odezvy na radiační nehodu nebo radiační havárii.
Pravidla pro vybavení antidoty k jódové profylaxi v zóně havarijního plánování
(1)
Antidota k jódové profylaxi v zóně havarijního plánovaní musí být zajištěna
a)pro obyvatelstvo v zóně havarijního plánování v balení, které obsahuje nejméně 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu starší 12 let věku a pro každou osobu, která dosáhne 12 let v průběhu doby použitelnosti tablet, a 2 dávky po 65 mg jodidu draselného pro každou osobu do 12 let věku, přičemž dávkování a věk osob, které antidota užijí, se řídí příbalovým letákem, případně doporučením lékaře v závislosti na zdravotním stavu dané osoby, a
b)pro složky integrovaného záchranného systému zasahující při radiační havárii v balení, které obsahuje nejméně 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu.
(2)
Za účelem zajištění spolupráce na vybavení obyvatelstva antidoty v zóně havarijního plánování podle odstavce 1 a) držitel povolení předá před prvním zavezením jaderného paliva do jaderného reaktoru nebo před uvedením pracoviště IV. kategorie, které není jaderným zařízením, do provozu krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky žádost o podklady pro stanovení počtu dávek antidot pro obyvatele žijící, pracující nebo studující v zóně havarijního plánování a pro složky integrovaného záchranného systému určené v příslušném vnějším havarijním plánu, b) držitel povolení pořídí antidota do 2 měsíců od vyřízení žádosti podle písmene a) ve stanoveném počtu dávek navýšeném o nejméně 10% rezervu, c) držitel povolení zajistí stanovené počty dávek antidot pro obyvatelstvo v zóně havarijního plánování a složek integrovaného záchranného systému v počtu podle písmene b) a zajistí jejich předání ve stanoveném počtu krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky a v počtu odpovídajícím 10% rezervě krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky nejméně 3 měsíce před prvním zavezením jaderného paliva do jaderného reaktoru jaderného zařízení nebo před uvedením pracoviště IV. kategorie, které není jaderným zařízením, do provozu, d) držitel povolení zajistí dovybavení antidoty krajského úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, klesne-li tato rezerva pod 5 % a požádá-li jej o to krajský úřad, a to do 3 měsíců od doručení žádosti krajského úřadu o toto dovybavení, e) držitel povolení aktualizuje stanovený počet dávek antidot, kterými je vybaveno obyvatelstvo v zóně havarijního plánování a složky integrovaného záchranného systému, pro jejich obměnu, obdrží-li nejméně 12 měsíců před uplynutím doby použitelnosti antidot od krajského úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky návrh na aktualizaci počtu dávek antidot, f) držitel povolení zajistí obměnu antidot pro obyvatele a složky integrovaného záchranného systému z důvodu uplynutí doby jejich použitelnosti v aktualizovaném stanoveném počtu navýšeném o 10% rezervu a předá aktualizovaný stanovený počet antidot krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky a 10% rezervu krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky nejméně 3 měsíce před uplynutím data použitelnosti, g) držitel povolení převezme antidota stažená do 3 měsíců od uplynutí doby jejich použitelnosti krajským úřadem nebo Hasičským záchranným sborem České republiky a antidota z rezervy krajského úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, u nichž uplynula doba použitelnosti, a h) držitel povolení zajistí likvidaci stažených antidot podle jiného právního předpisu4).
(3)
Za účelem stanovení počtu osob, které se vybavují antidoty podle odstavce 2 písm. b) a f), se s využitím stávajících výsledků statistických šetření do počtu započítají a) osoby, které žijí v zóně havarijního plánování v obytných domech nebo domech určených k rekreaci, včetně dětí školního a předškolního věku, b) osoby, které v zóně havarijního plánování pracují, žáci škol, děti navštěvující předškolní zařízení a osoby navštěvující školská zařízení, pokud škola nebo zařízení leží v zóně havarijního plánování, c) lůžka v lůžkových zdravotnických, ubytovacích a sociálních zařízeních umístěných v zóně havarijního plánování a d) osoby ve složkách integrovaného záchranného systému, uvedené ve vnějším havarijním plánu.
(4)
K počtu osob stanovenému podle odstavce 3 se připočítá dalších 10 % jako rezerva.
Způsob a četnost ověřování havarijních plánů, zásahové instrukce a havarijního řádu
(1)
Ověřování vnitřního havarijního plánu určeného pro zajištění zvládání radiační mimořádné události při vykonávání činností podle § 9 odst. 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) atomového zákona pro pracoviště IV. kategorie, podle § 9 odst. 3 písm. a) a b) atomového zákona, podle národního radiačního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu musí být provedeno a) nácvikem každé zásahové instrukce, pokud může vzniknout pouze radiační mimořádná událost prvního stupně, jednou ročně, b) havarijním cvičením se zahrnutím vnitřního havarijního plánu a zásahových instrukcí, pokud může vzniknout 1. radiační nehoda, při kterém se procvičí všechny zásahové instrukce v období 2 po sobě jdoucích kalendářních roků, 2. radiační havárie, při kterém se procvičí všechny zásahové instrukce v období 3 po sobě jdoucích kalendářních roků, a c) havarijním cvičením se zahrnutím havarijního řádu, pokud není součástí vnitřního havarijního plánu, a vybraných zásahových instrukcí jedenkrát za 3 roky.
(2)
Jsou-li osoby určené k provádění a řízení odezvy rozděleny do směn odezvy, ověřování podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 a 2 musí provést alespoň jedna směna odezvy.
(3)
Ověřování zásahové instrukce pro vykonávání činností při používání zdrojů ionizujícího záření na pracovištích II. kategorie, na nichž se mají provádět karotážní nebo defektoskopické práce se zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj, musí být provedeno jejím nácvikem nejméně jedenkrát za 4 roky.
(4)
Ověřování národního radiačního havarijního plánu musí být provedeno ověřením jeho účinnosti podle § 18 odst. 1 písm. a).
Způsob a četnost ověřování funkčnosti technických prostředků
(1)
Ověřování funkčnosti technických prostředků podle vnitřního havarijního plánu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie musí být provedeno
a)jedenkrát za 3 měsíce prověřením funkčnosti technických prostředků určených k aktivaci zasahujících osob pro řízení a provádění odezvy
b)jedenkrát za 6 měsíců prověřením funkčnosti technických prostředků určených k varování osob nacházejících se v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti a
c)jedenkrát za 3 měsíce prověřením funkčnosti technických prostředků určených k vyrozumění o radiační mimořádné události.
(2)
Ověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění odezvy na pracovišti uranového průmyslu a při používání zdrojů ionizujícího záření na pracovištích, kde je stanoveno kontrolované pásmo, musí být provedeno jedenkrát za 12 měsíců prověřením funkčnosti technických prostředků
a)určených k aktivaci zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu a k varování osob nacházejících se na pracovišti
b)určených k vyrozumění o radiační mimořádné události a
c)určených k řešení radiační mimořádné události.
(3)
Ověřování funkčnosti technických prostředků podle havarijního řádu, který není součástí vnitřního havarijního plánu, musí být provedeno jedenkrát během posledních 72 hodin před zahájením přepravy
a)prověřením funkčnosti technických prostředků určených k aktivaci zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu a
b)prověřením funkčnosti technických prostředků pro vyrozumění o radiační mimořádné události.
Způsob a četnost ověřování účinnosti a vzájemného souladu havarijních a krizových plánů
(1)
Ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu a vnějšího havarijního plánu musí být provedeno minimálně jednou za období 6 kalendářních roků společným procvičením scénáře pro radiační havárii vzniklou na jaderném zařízení nebo pracovišti IV. kategorie, k němuž je stanovena zóna havarijního plánování a které je zařazeno do kategorie ohrožení A nebo B.
(2)
Ověřování účinnosti a vzájemného souladu národního radiačního havarijního plánu a havarijních a krizových plánů musí být provedeno minimálně jednou za období 5 kalendářních roků společným procvičením scénáře pro radiační havárii vzniklou na jaderném zařízení, pracovišti se zdroji ionizujícího záření nebo při činnosti v rámci expozičních situací podle § 2 odst. 1 písm. a), b) a d) nebo scénáře s dopady podle § 2 odst. 2 této vyhlášky.
(3)
Cvičení podle odstavců 1 a 2 mohou být provedena současně na základě jednoho scénáře.
(4)
Cvičení podle odstavců 1 a 2 musí být vyhodnocena a náprava zjištěných nedostatků, které mají dopad na obsah vnitřního havarijního plánu nebo národního radiačního havarijního plánu, musí být provedena bezodkladnou aktualizací těchto plánů.
Požadavky na zajištění připravenosti k odezvě v zóně havarijního plánování
(1)
Podklady ke zpracování vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu obsahují
a)popis stanovené nebo upravené zóny havarijního plánování, včetně jejího zakreslení do digitalizovaného mapového podkladu spolu s vyznačením sektorů
b)přehled všech v úvahu připadajících radiačních nehod s možností úniku radioaktivních látek a šíření ionizujícího záření a radiačních havárií
c)popis systému určeného pro zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehody nebo radiační havárie podle vnitřního havarijního plánu a
d)popis systému vyhlášení radiační mimořádné události podle vnitřního havarijního plánu, včetně informace o komunikačních prostředcích připravených k vyrozumění a o komunikačním spojení pro případ ověření zprávy o vzniku radiační mimořádné události.
(2)
Podklady podle odstavce 1 musí být předány do 1 měsíce od vydání rozhodnutí Úřadu o stanovení nebo úpravě zóny havarijního plánování.
Obsah základních informací pro případ radiační havárie, jejich forma a rozsah a způsob jejich aktualizace
(1)
Základní informace pro případ radiační havárie (dále jen „základní informace“) obsahují
a)základní údaje o ionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí
b)popis provozu a zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, k němuž se stanovuje zóna havarijního plánování
c)popis zóny havarijního plánování včetně jejího zakreslení do digitalizovaného mapového podkladu
d)popis v úvahu připadající radiační havárie a její důsledky pro obyvatelstvo a životní prostředí
e)popis způsobu varování
f)popis ochranných opatření připravených pro případ vzniku radiační havárie a
g)návod, jak má obyvatelstvo postupovat při vzniku radiační havárie.
(2)
Podklady pro zpracování základních informací podle odstavce 1 písm. e) a f) vycházejí z příslušného vnějšího havarijního plánu.
(3)
Základní informace pro obyvatele v zóně havarijního plánování musí být zveřejněny v listinné formě a distribuovány na krajský úřad a na obecní úřady a v elektronické formě na internetových stránkách držitele povolení. Zveřejnění musí být provedeno do 6 měsíců po vydání rozhodnutí Úřadu, kterým se schvaluje stanovení zóny havarijního plánování, nebo do 1 měsíce po vydání rozhodnutí Úřadu, kterým se schvaluje úprava zóny havarijního plánování.
(4)
Základní informace musí odrážet aktuální stav připravených ochranných opatření a jejich aktualizace se provádí nejméně jednou za 2 kalendářní roky. Po provedené aktualizaci se základní informace neprodleně zveřejňují.
Část 4
ODEZVA A NÁPRAVA STAVU PO RADIAČNÍ HAVÁRII
Pravidla k zajištění odezvy
(1)
Držitel povolení při řízení a provádění odezvy musí a) vyhlásit radiační mimořádnou událost, b) vyrozumět v souladu s § 157 odst. 2 písm. c) atomového zákona Úřad, a to 1. neprodleně po zjištění vzniku radiační havárie, 2. nejpozději do 4 hodin od zjištění vzniku radiační nehody, 3. nejpozději do 24 hodin od zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupně, c) vyrozumět v souladu s § 157 odst. 2 písm. c) atomového zákona místně příslušné starosty obcí s rozšířenou působností a místně příslušného hejtmana kraje prostřednictvím územně příslušného operačního střediska Hasičského záchranného sboru České republiky a další dotčené orgány stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a sousedící osobu, a to 1. neprodleně po zjištění vzniku radiační havárie, 2. nejpozději do 4 hodin od zjištění vzniku radiační nehody spojené s podezřením na možný únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření z areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji, d) omezovat havarijní ozáření, e) provádět zdravotnické zajištění, f) informovat písemně podle § 157 odst. 2 písm. h) atomového zákona; obsah informačního formuláře je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce, g) zpracovávat průběh odezvy od doby zjištění vzniku radiační mimořádné události, včetně časové posloupnosti všech příkazů vydaných k řízení odezvy ve formě písemné zprávy o vzniku a průběhu radiační mimořádné události, jejíž obsah je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce, a h) v případě radiační havárie 1. informovat neprodleně obyvatelstvo touto radiační havárií dotčené o radiační havárii a jejím předpokládaném vývoji; obsah informace je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce, 2. stanovit požadavky na příjem vnější pomoci, 3. předávat dálkovým způsobem předávání jako datové soubory údaje potřebné pro hodnocení radiační havárie, kterými jsou údaje o okamžitém stavu systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie a o radiační situaci v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie, a pro prognózu jejího vývoje, které jsou doplněny údaji o meteorologické situaci v zóně havarijního plánování; pokud dálkový způsob předávání v průběhu odezvy není možný, držitel povolení zajistí náhradní způsob jejich předávání.
(2)
Vyrozumění podle odstavce 1 musí být provedeno na formuláři, jehož obsah je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce.
(3)
Vyrozumění v případě vzniku radiační mimořádné události při přepravě lze provést ústně podle obsahu uvedeného v příloze č. 14 k této vyhlášce a následně provést písemné vyrozumění, jakmile jsou k dispozici příslušné technické prostředky.
Rozsah a způsob provádění nápravy stavu po radiační havárii
(1)
Úřad navrhuje velikost vymezení kontaminované oblasti vně areálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie k provádění nápravy stavu po radiační havárii na základě hodnocení výsledků monitorování prováděného podle § 149 odst. 2 atomového zákona jako součást návrhů na zavedení, upřesnění a odvolání ochranných opatření, která se vztahují na kontaminované oblasti a jednotlivce z obyvatelstva.
(2)
Držitel povolení při provádění nápravy stavu po radiační havárii v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie musí
a)stanovit cíle nápravy stavu
b)aktualizovat s uvážením vzniklé existující radiační situace stanovené havarijní akční úrovně
c)posoudit potřebu a rozsah ochranných opatření vztahujících se na osoby provádějící nápravu
d)posoudit potřebu zamezení nebo kontroly přístupu do vymezené kontaminované oblasti
e)posoudit rozložení dávek osob podle písmene c), které je výsledkem provádění nápravy, a
f)zvážit další potřebu a rozsah ochranných opatření vedoucích ke snížení veškerých ozáření, která stále překračují referenční úroveň.
Část 5
ZVLÁDÁNÍ RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI PŘI VÝKONU POVOLENÝCH ČINNOSTÍ
Změny ovlivňující zvládání radiační mimořádné události Změnami ovlivňujícími zvládání radiační mimořádné události na pracovišti III. kategorie nebo pracovišti IV. kategorie jsou a) změny systému předávání údajů podle § 6 odst. 5, b) změny úkrytů podle § 8 odst. 4, c) změny počtu shromaždišť nebo úkrytů podle § 9 odst. 2 písm. a), d) změny technického systému evidence podle § 9 odst. 4 písm. c), e) změny komunikačního spojení podle § 9 odst. 2 písm. b) a odst. 4 písm. f) a f) zahájení výstavby dalšího jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie v zóně havarijního plánování nebo v takové blízkosti provozovaného pracoviště IV. kategorie, že by nebylo vyloučeno jeho ovlivnění radiační havárií případně vzniklou na tomto dalším zařízení nebo pracovišti.
Změny související se zvládáním radiační mimořádné události
(1)
Změnami souvisejícími se zvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření jsou změny provedené v zásahové instrukci.
(2)
Změny podle odstavce 1 musí být dokumentovány vydáním aktualizované zásahové instrukce.
(3)
Změny podle odstavce 1 provedené na pracovišti IV. kategorie musí být oznámeny Úřadu do 1 měsíce od jejich provedení.
Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska zvládání radiační mimořádné události
(1)
Veličinami důležitými z hlediska zvládání radiační mimořádné události jsou veličiny, které jsou součástí havarijních akčních úrovní podle § 6 odst. 2 písm.
a)a odst. 3.
(2)
Skutečnostmi důležitými z hlediska zvládání radiační mimořádné události jsou a) změna technických prostředků nebo organizačních opatření podle § 7 odst. 2, b) závěrečné hodnocení havarijního cvičení, včetně přehledu zjištěných nedostatků, termínu jejich odstranění a určení osoby odpovědné za toto odstranění podle § 12 odst. 4 písm. c), c) roční plán havarijních cvičení, d) souhrnné hodnocení nácviků a havarijních cvičení podle § 12 odst. 7, e) seznámení podle § 14 odst. 5 písm. a) až c), f) ověření funkčnosti technických prostředků podle § 17 a g) záznamy o ověřování znalostí podle § 14 odst. 5 písm. d).
(3)
Veličiny podle odstavce 1 musí být sledovány, měřeny, hodnoceny a zaznamenávány a jejich záznamy z průběhu radiační nehody musí být uchovávány po dobu 10 let a z průběhu radiační havárie musí být uchovávány po dobu 30 let.
(4)
Skutečnosti podle odstavce 2 musí být zaznamenávány a záznamy o skutečnostech podle odstavce 2 písm. a) až c), e) až g) musí být uchovávány po dobu 3 let a podle odstavce 2 písm. d) po dobu 3 let od posledního termínu stanoveného v hodnotící části o odstranění zjištěného nedostatku.
(5)
Záznamy o skutečnostech podle odstavce 2 písm. c) musí být předány Úřadu nejpozději do konce předcházejícího kalendářního roku a podle odstavce 2 písm. d) musí být předány Úřadu nejpozději do 31. března následujícího roku.
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.