Vyhláška o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí
o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí
Zkouška odborné způsobilosti pro udělení a prodloužení autorizace
(1)
Odborná způsobilost pro účely § 19 odst. 4 písm. b) zákona zahrnuje znalost a) zákona a dalších právních předpisů k ochraně veřejného zdraví, životního prostředí a jeho složek podle § 2 zákona1), b) právních předpisů z oblasti územního plánování a stavebního řádu, c) postupů zpracování dokumentů pořizovaných v průběhu posuzování vlivů na životní prostředí, d) přírodních a technických věd z hlediska vlivů činností na životní prostředí a veřejné zdraví.
(2)
Přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti (dále jen „zkouška“) podává uchazeč ministerstvu.
(3)
Odbornou způsobilost ověřuje nejméně pětičlenná zkušební komise (dále jen „komise“) složená z odborníků jmenovaných ministrem životního prostředí. Členem komise je vždy alespoň jeden zaměstnanec ministerstva a jeden odborník, jehož jmenování navrhlo Ministerstvo zdravotnictví. Komisi, včetně určení jejího předsedy, sestavuje ministerstvo. Komise se usnáší většinou hlasů svých členů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(4)
Uchazeč je pozván ke zkoušce nejméně 30 dnů před jejím konáním.
(5)
Zkouška konaná pro účely udělení autorizace se člení na dvě samostatně vykonávané a hodnocené části, jimiž se rozumí písemná zkouška a ústní zkouška. Úspěšné složení písemné zkoušky je předpokladem pro konání ústní zkoušky. Komise seznámí uchazeče s výsledky hodnocení písemné zkoušky nejpozději při ústní zkoušce. Ústní zkoušku musí uchazeč úspěšně složit nejpozději do 2 let od úspěšného složení písemné zkoušky. Nevykonal-li uchazeč úspěšně ústní zkoušku, opakuje pouze tuto část zkoušky; povinnost úspěšného složení zkoušky ve lhůtě podle předchozí věty tím není dotčena.
(6)
Zkouška konaná pro účely prodloužení autorizace zahrnuje pouze ústní zkoušku.
(7)
Písemnou zkoušku skládá uchazeč ve formě písemného testu. Při ústní zkoušce uchazeč odpovídá na 4 zkušební otázky; předmětem ústní zkoušky konané pro účely prodloužení autorizace mohou být rovněž otázky komise k dosavadní praxi uchazeče. Členové komise mohou klást doplňující otázky. Zkouška je neveřejná.
(8)
O zkoušce se pořizuje písemný záznam, v němž je uvedeno hodnocení písemné i ústní zkoušky. Tento písemný záznam podepisují členové komise.
(9)
Zkouška se hodnotí stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. O úspěšně vykonané zkoušce vydá ministerstvo doklad o vykonané zkoušce odborné způsobilosti (dále jen „osvědčení“). Vzor osvědčení je uveden v příloze k této vyhlášce. Uchazeče, který byl hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, poučí komise o možnosti a podmínkách opakování zkoušky.
(10)
Uchazeči, který se ke zkoušce nemohl dostavit ze závažného důvodu a svou neúčast řádně písemně omluvil, stanoví ministerstvo náhradní termín zkoušky.
(11)
Uchazeč může o vykonání zkoušky požádat opakovaně, nejdříve však po uplynutí 60 dnů ode dne konání zkoušky, u které nevyhověl nebo ke které se bez řádné omluvy nebo bez závažného důvodu nedostavil.
(12)
Nevykonal-li uchazeč ani opakovanou zkoušku nebo nedostavil-li se k ní bez řádné omluvy, může ji opakovat znovu až po uplynutí 6 měsíců ode dne konání zkoušky.
Rozsah požadovaného vzdělání Za ukončené vysokoškolské vzdělání podle § 19 odst. 4 písm. a) zákona se pro účely této vyhlášky považuje vysokoškolské vzdělání v oblastech vztahujících se k problematice posuzování vlivů na životní prostředí.
Způsob a průběh veřejného projednání
(1)
Je-li nařízeno veřejné projednání, příslušný úřad zajistí, aby místo a čas veřejného projednání odpovídaly významu projednávaného záměru s přihlédnutím k dopravní dostupnosti, kapacitě místa konání a času umožňujícímu účast veřejnosti.
(2)
Veřejné projednání konané distanční formou může příslušný úřad nařídit, je-li to s ohledem na okolnosti vhodné pro naplnění účelu veřejného projednání, zejména
a)jedná-li se o záměr, u kterého by bylo s přihlédnutím k jeho povaze, rozsahu, umístění a dalším okolnostem, včetně očekávané vysoké účasti veřejnosti, technicky, organizačně nebo ekonomicky obtížné zajistit vhodné místo pro konání veřejného projednání v prezenční formě
b)jedná-li se o záměr, jehož dotčené území zasahuje do správního obvodu 10 nebo více obcí, nebo
c)koná-li se veřejné projednání v době, kdy platí opatření zakazující nebo omezující styk osob.
(3)
Nenařídí-li příslušný úřad veřejné projednání v distanční formě, koná se veřejné projednání v prezenční formě. V případě potřeby může příslušný úřad u nařízené prezenční formy zajistit současně i možnost distančního přístupu (dále jen „kombinovaná forma“), a to zejména tehdy, shledá-li to jako účelné vzhledem k požadavkům na technické, organizační a ekonomické zajištění této formy veřejného projednání.
(4)
Postup při výběru formy veřejného projednání podle odstavců 2 a 3 příslušný úřad uvede v odůvodnění závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydaného pro příslušný záměr podle § 9a odst. 1 zákona.
(5)
Koná-li se veřejné projednání v kombinované formě, zvolí příslušný úřad jako místo konání veřejného projednání rovněž vybrané videokonferenční zařízení, které umožní bezplatný přístup všem zájemcům o účast na veřejném projednání. V případě distanční formy zvolí příslušný úřad jako místo konání veřejného projednání pouze vybrané videokonferenční zařízení; náklady účastníků veřejného projednání na pořízení technického vybavení umožňujícího účast na veřejném projednání, jakož i náklady na internetové nebo telefonické připojení a další obdobné náklady příslušný úřad nehradí. Informace o veřejném projednání v takovém případě obsahuje odkaz na webovou adresu umožňující účast na veřejném projednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení, popřípadě další informace nezbytné pro připojení. V informaci o veřejném projednání příslušný úřad dále uvede kontaktní údaje osoby odpovědné za poskytování technické podpory v průběhu veřejného projednání a bezprostředně před ním.
(6)
Průběh veřejného projednání řídí osoba pověřená příslušným úřadem (dále jen „pověřená osoba“) tak, aby vlivy záměru na životní prostředí byly projednány ze všech podstatných hledisek.
(7)
Na otázky a připomínky týkající se hodnocení vlivů projednávaného záměru na životní prostředí odpovídají a vysvětlení podávají zejména zpracovatelé dokumentace a posudku; oznamovatel informuje o záměru a jeho cílech. Podávání otázek a připomínek se při všech formách veřejného projednání provádí výhradně ústně.
(8)
Pokud z časových, technických či jiných organizačních důvodů není možné zodpovědět podstatné otázky nebo vypořádat podstatné připomínky, může pověřená osoba veřejné projednání na nezbytnou dobu přerušit. Veřejné projednání konané v distanční nebo kombinované formě může pověřená osoba přerušit rovněž z důvodu výskytu systémových technických potíží znemožňujících svým rozsahem, povahou a dobou trvání řádný průběh veřejného projednání.
(9)
Otázky a připomínky, které již byly v průběhu veřejného projednání zodpovězeny a projednány, se znovu neprojednávají.
(10)
Zápis z veřejného projednání pořizuje pověřená osoba; příslušný úřad jej společně se stanoviskem zašle oznamovateli, dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejní na internetu podle § 16 odst. 1 zákona.
Zveřejňování informací a stanovisek Informace a stanoviska se zveřejňují prostřednictvím Informačního systému EIA nebo Informačního systému SEA2).
Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí.
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.