Vyhláška o technických prohlídkách vozidel
o technických prohlídkách vozidel
Část 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) rozsah a způsob provádění technických prohlídek, identifikační údaje vozidla, kontrolní úkony, technické podmínky pro hodnocení výsledku technické prohlídky, způsob hodnocení výsledku technické prohlídky a způsob vyznačování provedení technických prohlídek, b) rozsah údajů nezbytných pro provádění technické prohlídky a způsob a formu jejich předávání od výrobce Ministerstvu dopravy, c) formu, obsah a způsob předávání údajů správci informačního systému technických prohlídek, d) vzory protokolu o technické prohlídce vozidla, záznamníku závad, protokolu o měření emisí vozidla a kontrolní nálepky technické způsobilosti vozidla a způsob jejího vyplnění a umístění na tabulku s registrační značkou, e) způsob výpočtu kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek, f) druhy stanic technické kontroly, požadavky na přístroje a další technické zařízení a programové vybavení nezbytné k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících úkonů, požadavky na stavební uspořádání potřebné pro výkon činnosti stanice technické kontroly a způsob metrologického zajištění přístrojů, g) způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly a požadavky na vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly, h) vzor tiskopisu profesního osvědčení kontrolního technika, i) rozsah, obsah a způsob provádění výuky v základním a prohlubovacím kurzu, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika před zkušební komisí, j) druhy stanic měření emisí, stavební uspořádání nebytových prostor umožňující provozování stanice měření emisí, přístroje, technická zařízení a programové vybavení nezbytné k řádnému provádění měření emisí a souvisejících úkonů a náležitosti vnitřní organizační struktury a systému vnitřní kontroly a k) podrobnosti o způsobu provádění technické prohlídky mobilním způsobem.
Část 2
TECHNICKÉ PROHLÍDKY
Rozsah provádění technických prohlídek
(1)
Technická prohlídka se provádí v rozsahu plném nebo částečném. Plným rozsahem je provedení technické prohlídky v rozsahu všech kontrolních úkonů podle přílohy č. 1, které se vztahují na konstrukci a vybavení vozidla. Částečným rozsahem je provedení technické prohlídky jen v rozsahu vybraných kontrolních úkonů.
(2)
U vozidel kategorie L a elektromobilů se neprovádějí kontrolní úkony spojené s měřením emisí vozidel.
(1)
Pravidelná technická prohlídka se provádí v plném rozsahu.
(2)
Technická prohlídka silničních vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí zahrnuje kontrolu plnění požadavků stanovených mezinárodní smlouvou upravující mezinárodní silniční přepravu nebezpečných věcí2).
(3)
Technická prohlídka historického vozidla se provádí v plném rozsahu podle kontrolních úkonů uvedených v příloze č. 23 k této vyhlášce.
(4)
Technická prohlídka za účelem schválení technické způsobilosti silničního vozidla se provádí v plném rozsahu.
(5)
Technická prohlídka prováděná za účelem zápisu silničního vozidla do registru vozidel se provádí v plném rozsahu.
(6)
Technická prohlídka na žádost se provádí v plném nebo částečném rozsahu podle požadavků žadatele o její provedení.
(7)
Opakovaná technická prohlídka prováděná při zjištění vážné nebo nebezpečné závady na silničním vozidle provedená do 30 dnů od předchozí technické prohlídky se provede v rozsahu částečném, omezeném na kontrolu technického stavu a fungování silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a jejich vlivu na životní prostředí, na kterých byla vážná nebo nebezpečná závada zjištěna, pokud není při prohlídce zjištěna jiná zjevná vážná nebo nebezpečná závada. Opakovaná technická prohlídka provedená po uplynutí více než 30 dnů od předchozí technické prohlídky se provede v plném rozsahu. Opakovaná technická prohlídka následující po zadržení osvědčení o registraci vozidla podle jiného právního předpisu3), jde-li o nebezpečné závady, zjištěné při objasňování dopravní nehody, se vždy provede v plném rozsahu.
(8)
Opakovaná technická prohlídka prováděná v rámci státního odborného dozoru se provádí v rozsahu stanoveném osobou pověřenou výkonem státního odborného dozoru.
Evidenční kontrola
(1)
Evidenční kontrola se provádí v rozsahu kontrolních úkonů stanovených v příloze č. 1 ve skupině kontrolních úkonů 0.
(2)
Evidenční kontrola je součástí každé technické prohlídky podle § 3 odst. 1, 3, 4, 5 a 7.
(3)
Byl-li při evidenční kontrole předložen protokol o provedení opravy nebo výměny počítače ujeté vzdálenosti, zaznamenají se údaje obsažené v tomto protokolu do informačního systému technických prohlídek.
Způsob provedení technické prohlídky
(1)
Při technické prohlídce se neprovádí demontáž nebo odstranění jakékoliv části vozidla.
(2)
Kontrola shody údajů se provádí porovnáním skutečného stavu vozidla a jeho identifikačních údajů s údaji uvedenými v registru silničních vozidel a v dokladech stanovených v příloze č. 2.
Kontrolní úkony, technické podmínky pro hodnocení výsledku technické prohlídky a způsob hodnocení výsledku technické prohlídky
(1)
Technická prohlídka se provádí prostřednictvím kontrolních úkonů. Kontrolní úkony, technické podmínky pro hodnocení výsledku technické prohlídky a způsob hodnocení výsledku technické prohlídky jsou stanoveny v příloze č. 1.
(2)
Výsledek technické prohlídky se hodnotí podle nejzávažnější zjištěné závady.
Způsob vyznačování provedení technických prohlídek Výsledek hodnocení technické způsobilosti vozidla a dobu platnosti technické způsobilosti vozidla vyznačuje stanice technické kontroly záznamem do informačního systému technických prohlídek a do protokolu o technické prohlídce po provedení: a) pravidelné technické prohlídky, b) opakované technické prohlídky následující po pravidelné technické prohlídce, nebo c) opakované technické prohlídky prováděné v rámci státního odborného dozoru, jsou-li výsledky odlišné od provedení bezprostředně předcházející prohlídky podle písmene a) nebo b).
Způsob vyznačení provedení technické prohlídky historického vozidla
(1)
Výsledek hodnocení technické způsobilosti historického vozidla vyznačuje stanice technické kontroly do informačního systému technických prohlídek, do protokolu o technické prohlídce historického vozidla a ručním zápisem do průkazu historického vozidla.
(2)
Výsledek se zapisuje v části Informace o platném testování vozidla v rozsahu
a)datum platnosti technické prohlídky historického vozidla
b)číslo protokolu
c)výsledek technické prohlídky a
d)otisk razítka stanice technické kontroly.
Vzor kontrolní nálepky technické způsobilosti vozidla a způsob jejího vyplnění a umístění na tabulku s registrační značkou
(1)
Měsíc a rok provedení příští pravidelné technické prohlídky silničního vozidla se na kontrolní nálepce vyznačí perforací.
(2)
Kontrolní nálepku technické způsobilosti vozidla perforuje a umisťuje podle výsledku technické prohlídky kontrolní technik stanice technické kontroly na zadní tabulku registrační značky při provádění a) pravidelné technické prohlídky, b) opakované technické prohlídky následující po pravidelné technické prohlídce, nebo c) opakované technické prohlídky prováděné v rámci státního odborného dozoru, jsou-li výsledky odlišné od provedení bezprostředně předcházející prohlídky podle písmen a) a b).
(3)
Vzor a umístění kontrolní nálepky na zadní tabulku registračních značek vozidel jsou uvedeny v příloze č. 3.
Protokol o technické prohlídce Vzory protokolu o technické prohlídce a protokolu o samostatné evidenční kontrole jsou uvedeny v příloze č. 4.
Záznamník závad Vzor záznamníku závad je uveden příloze č. 5 a vzor záznamníku závad pro měření emisí je uveden v příloze č. 22. Záznamník závad je vyplňován elektronicky nebo listinně.
Forma a způsob předávání údajů správci informačního systému technických prohlídek
(1)
Stanice technické kontroly a stanice měření emisí prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného správcem informačního systému technických prohlídek vkládají aktuální informace o prováděných technických prohlídkách a měření emisí. Komunikace v rámci informačního systému technických prohlídek probíhá prostřednictvím internetového připojení stanice technické kontroly a stanice měření emisí.
(2)
Přístup k informačnímu systému technických prohlídek je zajištěn bezpečným způsobem prostřednictvím veřejné sítě internet šifrovaným komunikačním kanálem využívajícím moderní, standardizované a silné kryptografické metody a protokoly. Přístup oprávněných uživatelů je založen na přístupovém seznamu povolených neměnných adres jednoznačně identifikujících klientský počítač v síti internet (dále jen „pevné adresy“). Přístup přidělí správce systému pouze takové osobě, která absolvovala školení pro používání tohoto systému a je držitelem osvědčení obsluhy informačního systému technických prohlídek.
(3)
Identifikace uživatelů se provádí v souladu se zákonem o elektronické identifikaci4) s úrovní záruky alespoň značná5).
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí pro stanice technické kontroly a stanice měření emisí, které provádí pouze technické prohlídky a měření emisí vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Bezpečnostní informační služby.
Údaje předávané provozovatelem stanice technické kontroly
(1)
Provozovatel stanice technické kontroly předává do informačního systému technických prohlídek údaje
a)dokumentující přítomnost vozidla ve stanici technické kontroly, které jsou pořizovány v průběhu technické prohlídky a kterými jsou snímky vozidla z místa konání technické prohlídky na kontrolní lince stanice technické kontroly a ze stanoviště měření emisí, které musí obsahovat pohled na vozidlo zpředu a boku, na vozidlo zezadu a opačného boku, na identifikační číslo silničního vozidla (VIN) umístěné na karoserii nebo rámu, umístěný za čelním oknem a výrobní štítek vozidla s VIN, pokud je jimi vozidlo vybaveno, stav počítače ujeté vzdálenosti, údaje jsou v reálném čase ukládány do sběrného zařízení, které je propojeno s informačním systémem technických prohlídek a umožňuje přenos těchto snímků do systému
b)o zahájení a provedení technické prohlídky, které se vkládají do systému automaticky pomocí čárových kódů přidělených kontrolnímu technikovi a konkrétnímu číslu protokolu prováděné technické prohlídky
c)o vozidle, na kterém byla technická prohlídka provedena, o závadách zjištěných v průběhu technické prohlídky a o výsledku hodnocení technické způsobilosti, které se vkládají do informačního systému technických prohlídek automaticky prostřednictvím zápisu do aplikace na základě údajů zjištěných z dokumentace předkládané k provedení technické prohlídky, záznamníku závad vyplněného v průběhu provedení technické prohlídky a z výpisů z měřicích přístrojů pro provádění technických prohlídek a ze stanoviště měření emisí, a
d)o kontrolních technicích provádějících technické prohlídky za účelem přiřazení kontrolního technika k provozovně stanice technické kontroly.
(2)
Provozovatel stanice technické kontroly neprodleně předá do informačního systému technických prohlídek údaje o zahájení nebo ukončení pracovního poměru kontrolního technika. Tyto údaje musí obsahovat jméno a datum narození kontrolního technika, číslo profesního osvědčení kontrolního technika, popřípadě číslo kontrolního technika určeného ke kontrole vozidel přepravujících nebezpečné věci z hlediska plnění požadavků stanovených mezinárodní smlouvou upravující mezinárodní silniční přepravu nebezpečných věcí2) (dále jen „kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí“) nebo číslo kontrolního technika určeného k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích (dále jen „kontrolní technik typu K“), datum zahájení nebo ukončení pracovního poměru a určení provozovny, v níž technik pracuje, s uvedením evidenčního čísla provozovny. Upřesnění způsobu vkládání těchto údajů a údajů uvedených v odstavci 1 s ohledem na rozvoj informačního systému technických prohlídek a informačních technologií zveřejní ministerstvo ve Věstníku dopravy.
Údaje předávané provozovatelem stanice měření emisí
(1)
Provozovatel stanice měření emisí předává do informačního systému technických prohlídek údaje
a)dokumentující přítomnost vozidel ve stanici měření emisí, které jsou pořizovány v průběhu měření emisí a kterými jsou snímky vozidla z místa konání měření emisí, které musí obsahovat pohled na vozidlo zpředu a boku, na vozidlo zezadu a opačného boku, na identifikační číslo silničního vozidla (VIN) umístěné na karoserii nebo rámu, umístěný za čelním oknem a výrobní štítek vozidla s VIN, pokud je jimi vozidlo vybaveno, stav počítače ujeté vzdálenosti, údaje jsou v reálném čase ukládány do sběrného zařízení, které je propojeno s informačním systémem technických prohlídek a umožňuje přenos těchto snímků do systému
b)o zahájení a provedení měření emisí, které se vkládají do systému automaticky pomocí čárových kódů přidělených kontrolnímu technikovi a konkrétnímu číslu protokolu prováděného měření emisí
c)o vozidle, na kterém bylo měření emisí, záznamníku závad vyplněného v průběhu měření emisí provedeno, a výsledcích měření zjištěných v průběhu měření emisí, záznamníku závad vyplněného v průběhu měření emisí, které se vkládají do informačního systému technických prohlídek automaticky prostřednictvím zápisu do aplikace na základě údajů zjištěných z dokumentace předkládané k provedení měření emisí, záznamníku závad vyplněného v průběhu měření emisí a z výpisů z měřicích přístrojů pro provádění měření emisí, záznamníku závad vyplněného v průběhu měření emisí
d)o kontrolních technicích provádějících měření emisí za účelem přiřazení kontrolního technika k provozovně stanice měření emisí.
(2)
Provozovatel stanice měření emisí neprodleně předá do informačního systému technických prohlídek údaje o zahájení nebo ukončení pracovního poměru kontrolního technika. Tyto údaje musí obsahovat jméno a datum narození kontrolního technika, číslo profesního osvědčení kontrolního technika, datum zahájení nebo ukončení pracovního poměru a určení provozovny, v níž technik pracuje, s uvedením evidenčního čísla provozovny. Upřesnění způsobu vkládání těchto údajů a údajů uvedených v odstavci 1 s ohledem na rozvoj informačního systému technických prohlídek a informačních technologií zveřejní ministerstvo ve Věstníku dopravy.
Část 3
STANICE TECHNICKÉ KONTROLY
Druhy stanic technické kontroly Stanice technické kontroly se dělí na a) stanice technické kontroly pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M1, N1, O1 a O2 (dále jen „stanice technické kontroly pro osobní automobily“), b) stanice technické kontroly pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií M2, M3, N2, N3, O1, O2, O3 a O4 a zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, OT, R, S a Z (dále jen „stanice technické kontroly pro užitkové automobily“), c) stanice technické kontroly kombinované pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M1, M2, M3, N1, N2, N3, O1, O2, O3 a O4 a zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, OT, R, S a Z (dále jen „stanice technické kontroly kombinovaná pro osobní a užitkové automobily“), d) stanice technické kontroly pro zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, OT, R, S a Z (dále jen „stanice technické kontroly pro traktory“), e) stanice technické kontroly pro osobní automobily rozšířená o provádění technických prohlídek zvláštních vozidel kategorií T, C, OT, R, S a Z.
Způsob výpočtu kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek
(1)
Způsob výpočtu kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek je uveden v příloze č. 6.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro stanice technické kontroly, které provádí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Bezpečnostní informační služby.
Požadavky na přístroje a další technické zařízení a programové vybavení k provádění technických prohlídek
(1)
Stanice technické kontroly pro osobní automobily musí být k provádění technické prohlídky vybavena těmito přístroji a zařízeními
a)přístrojem na kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách s možností huštění (dále jen „hustič pneumatik“)
b)zařízením na kontrolu vůlí nápravy
c)přístrojem na kontrolu geometrie řízené nápravy
d)zařízením na kontrolu házivosti kol
e)přístrojem na kontrolu seřízení světlometů
f)válcovou zkušebnou brzd
g)přístrojem na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu
h)zvedákem do pracovní jámy ke zdvižení nápravy vozidla
i)zařízením na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení
j)zařízením na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel pro osobní automobily
k)zařízením na měření prostupu světla
l)přístrojem na měření hloubky dezénu pneumatik
m)hlukoměrem
n)zařízením k připojení elektronického rozhraní vozidla
o)přístrojem na měření otáček motoru
p)přístrojem na měření teploty motoru
q)přístrojem pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů schváleného typu
r)přístrojem k měření kouřivosti vznětových motorů (opacimetr) schváleného typu
s)přístrojem pro kontrolu funkce řídicích jednotek emisního systému zážehového motoru a komunikaci s nimi (tester řídicích systémů zážehového motoru)
t)testerem řídicích systémů vznětového motoru a
u)testerem řídicích systémů plynového pohonu.
(2)
Stanice technické kontroly pro užitkové automobily musí být k provádění technické prohlídky vybavena přístroji a zařízeními podle odstavce 1 a dále těmito přístroji
a)soupravou tlakoměrů pro kontrolu vzduchových soustav vozidel (dále jen „tlakoměr“)
b)decelerometrem
c)zařízením na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel pro užitkové automobily a traktory
d)časoměrným zařízením
e)zařízením pro určení hodnoty zatížení na kolo/nápravu pro stanovení zatížení nápravy (dále jen „váhy“).
(3)
Stanice technické kontroly pro traktory musí být vybavena těmito přístroji: a) decelerometrem, b) tlakoměrem, c) zařízením na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení, d) zařízením na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel pro traktory, e) časoměrným zařízením, f) zařízením k připojení elektronického rozhraní vozidla, g) technickým a programovým vybavením stanice vztahující se k provádění měření emisí, vyjma přístrojů k měření emisí vozidel poháněných motory na pohon plynným palivem a h) přístroji a zařízeními podle odstavce 1 písm. b), e), f), g), h), l) a m) a odstavce 2 písm. e), v případě provádění technických prohlídek zvláštních vozidel kategorie T nebo R s konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1 a celkovou hmotností převyšující 3 500 kg.
(4)
Stanice technické kontroly musí být dále vybavena
a)zařízením pro kontinuální odsávání výfukových plynů po celé délce linky
b)zdrojem stlačeného vzduchu ve stanici pro osobní automobily s tlakem nejméně 0,6 MPa a ve stanici pro užitkové automobily s tlakem nejméně 1,0 MPa
c)montážní lampou do pracovní jámy
d)odpovídajícím osvětlením pracoviště, větráním a vytápěním
e)hardwarovým a softwarovým vybavením umožňujícím využívání informačního systému technických prohlídek
f)zařízením umožňujícím elektronickou komunikaci prostřednictvím dálkového přístupu a
g)na jednotlivých kontrolních stáních kontrolní linky stanice technické kontroly seznamy jednotlivých kontrolních úkonů, které se na kontrolním stání provádí.
(5)
Stanice technické kontroly musí být dále vybavena základním povinným technickým zařízením a programovým vybavením, kterým je
a)osobní počítač
b)spolehlivé a dostatečně rychlé připojení do veřejné sítě internet s pevnou adresou, která bude evidována v seznamu povolených pevných adres oprávněných klientských počítačů jednotlivých stanic technické kontroly
c)předepsané programové vybavení pro bezpečný přístup do informačního systému technických prohlídek pomocí technologie virtuálních privátních sítí využívající silné standardizované kryptografické algoritmy a protokoly
d)pro měření emisí vozidel s neřízenými emisními systémy musí mít k dispozici potřebné technické podklady pro jejich seřizování a opravy všech značek a typů vozidel s neřízenými emisními systémy, u nichž provádí měření emisí
e)pro měření emisí vozidel s řízenými emisními systémy musí mít k dispozici potřebné podklady všech značek a typů vozidel s řízenými systémy, včetně přístrojové techniky pro kontrolu funkce řízeného emisního systému včetně jejího propojení s vozidlem a dokumentací, která stanoví postupy komunikace s řídící jednotkou systému a způsob vyhledávání závad, u nichž provádí měření emisí.
(6)
Stanice technické kontroly, která provádí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Bezpečnostní informační služby, nemusí být vybavena přístroji a zařízeními k měření emisí vozidel poháněných motory na pohon plynným palivem.
(7)
Přístroje uvedené v odstavcích 1 až 3 musí být schváleného typu s výjimkou přístroje uvedeného v odstavci 1 písm. s) až u), v případě přístrojů určených pro vozidla bez OBD, v odstavci 2 písm. a) a v odstavci 3 písm. b). Přístroje a zařízení používané k technické prohlídce musí splňovat základní charakteristiky uvedené v příloze č. 7. Přístroje používané k provádění technických prohlídek vozidel jsou pracovními měřidly nestanovenými (dále jen „pracovní měřidla“6)). Hustiče pneumatik uvedené do provozu po dni 17. srpna 2000 jsou pracovními měřidly stanovenými (dále jen „stanovená měřidla“7)).
Požadavky na stavební uspořádání potřebné pro výkon činnosti stanice technické kontroly
(1)
Kontrolní linka stanice technické kontroly pro osobní automobily musí být průjezdná a musí mít tyto minimální rozměry:
(2)
Kontrolní linka stanice technické kontroly pro užitkové automobily musí být průjezdná a musí mít tyto minimální rozměry:
(3)
Stanice technické kontroly musí mít dále tyto prostory
a)kancelář příjmu
b)kancelář vedoucího
c)místnost pro kontrolní techniky, kdy plocha místnosti odpovídá 5 m2 na každé kontrolní stání kontrolní linky stanice technické kontroly
d)čekárnu pro návštěvníky navazující na kancelář příjmu
e)sociální zařízení pro pracovníky a návštěvníky stanice technické kontroly
f)parkovací plochy pro vozidla přistavovaná k technické prohlídce a pro vozidla, která již technickou prohlídku absolvovala; celková potřebná kapacita těchto parkovišť je pro každou kontrolní linku stanice technické kontroly pro osobní automobily nejméně 8 vozidel a pro každou kontrolní linku stanice technické kontroly pro užitkové automobily nejméně 3 osmnáctimetrové soupravy a 2 dvanáctimetrová vozidla
g)zastřešený prostor (přístřešek) o délce minimálně 15 m a šířce minimálně 3,5 m pro provádění kontrolních úkonů na stojícím vozidle, v případě stanice technické kontroly pro traktory
h)vnitřní komunikace v areálu stanice technické kontroly, které musí umožňovat bezpečný a plynulý provoz, a
i)areál stanice technické kontroly musí mít vjezd a výjezd z veřejně přístupné pozemní komunikace.
(4)
Uspořádání jednotlivých pracovišť i celého areálu stanice technické kontroly musí umožnit dodržení předepsaných technologických postupů technické prohlídky a odpovídat kromě požadavků na pracoviště a pracovní prostředí8) stanovených jiným právním předpisem také obsahu technických norem uvedených v příloze č. 8 pro
a)parkovací plochy
b)vnitřní komunikace
c)příjezdové a výjezdové prostory na kontrolní linku
d)pracovní jámu pro kontrolní úkony na spodku vozidla
e)podlahy pracovišť na kontrolu seřízení světlometů a na kontrolu geometrie přední nápravy a
f)podlahy na kontrolních linkách musí mít bezprašný a snadno udržovatelný povrch.
(5)
Před zahájením provozu musí být stanice technické kontroly označena způsobem stanoveným v příloze č. 9.
(6)
Stanoviště měření emisí musí být stavebně uspořádáno tak, aby umožňovalo provádění měření emisí vozidel v rozsahu pro příslušný druh stanice technické kontroly uvedeném v oprávnění k provozování stanice technické kontroly. Pracoviště měření emisí musí být stavebně odděleno a musí být situováno mimo kontrolní linku stanice technické kontroly. Stanoviště měření emisí musí být dále vybaveno
a)zařízením na odsávání výfukových plynů, větráním a vytápěním
b)hardwarovým a softwarovým vybavením umožňujícím využívání informačního systému technických prohlídek
c)zařízením umožňujícím elektronickou komunikaci prostřednictvím dálkového přístupu
d)kontrolní jámou nebo zvedákem na vozidlo, popřípadě jiným technickým zařízením nebo technologií umožňující kontrolu palivového a výfukového systému
e)ochozem nebo rampou k přístupu na střechu vozidla v případě stanice měření emisí kategorie vozidel M3, popřípadě jiným technickým zařízením nebo technologií umožňující kontrolu střechy vozidla kategorie M2 a M3 poháněná NG.
(7)
Stanoviště měření emisí nemusí být součástí areálu stanice technické kontroly, ale musí být zřízeno v katastrálním území obce, v níž je provozována stanice technické kontroly. V takovém případě však musí mít prostory splňující podmínky pro měření emisí a odpovídající obsahu technických norem uvedených v příloze č. 8 a musí být označeno způsobem stanoveným v příloze č. 9.
Způsob metrologického zajištění Zásady práce s měřidly a lhůty jejich kalibrace nebo ověřování stanoví „Metrologický řád stanic technické kontroly“ uvedený v příloze č. 10.
Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly a požadavky na vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly
(1)
Plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly se ověří
a)protokoly o kalibraci měřidel
b)protokolem o závěrečné expertize vypracovaný osobou pověřenou ministerstvem
c)výsledkem metrologické kontroly
d)kopiemi profesních osvědčení kontrolních techniků a
e)kopií kolaudačního rozhodnutí nebo kolaudačního souhlasu v případě nové stavby stanice technické kontroly nebo změny stavby provedené za účelem užívání stavby k provádění technických prohlídek.
(2)
Vnitřní organizační struktura popisuje vztah nadřízenosti a podřízenosti podle funkčních míst. Vnitřní organizační struktura musí být provedena srozumitelnou formou. Konkrétně musí být jmenovitě uvedeno, kdo z pracovníků stanice technické kontroly vykonává jednotlivá funkční místa a funkční role.
(3)
Systém vnitřní kontroly stanovuje základní požadavky na provádění a rozsah kontroly prováděné pracovníky stanice technické kontroly. Z popisu systému vnitřní kontroly musí být zřejmé, kdo kontrolu provádí, četnost, se kterou se kontroly provádí, minimální obsah kontroly a obsah zprávy o provedené kontrole.
(4)
Systém řízení jakosti je popsán v základním dokumentu systému řízení jakosti s názvem „Příručka jakosti“. Systém řízení jakosti popsaný v Příručce jakosti obsahuje minimálně tato organizační opatření
a)popis vnitřní organizační struktury
b)popis informačního systému stanic technické kontroly
c)popis vedených evidencí a
d)popis systému vnitřní kontroly.
(5)
Příručka je základním souhrnným dokumentem, který popisuje systém řízení jakosti ve stanici technické kontroly, a to formou písemných pravidel a postupů v rámci řešené oblasti. Minimální obsah příručky je tvořen následujícími kapitolami:
1.Účel, obsah a údaje o stavu revizí kapitol.
2.Vnitřní organizační struktura a odpovědnosti.
3.Předávání informací.
4.Vedené evidence.
5.Systém vnitřní kontroly.
6.Nápravná opatření.
(6)
Doporučenou podobu popisu vnitřní organizační struktury, systému vnitřní kontroly a systému řízení jakosti pro provádění technických prohlídek zveřejní ministerstvo ve Věstníku dopravy.
Náležitosti zprávy o výsledku vnitřní kontroly
(1)
Zpráva o výsledku vnitřní kontroly obsahuje
a)nadpis „Zpráva o výsledku vnitřní kontroly“
b)uvedení údajů, za jaké období je vypracována
c)označení provozovatele a provozovny stanice technické kontroly
d)druhy prováděných kontrol v rámci vnitřního kontrolního systému, zejména 1. provozování stanice technické kontroly v rozsahu uděleného oprávnění, 2. oblast platnosti osvědčení, 3. zabezpečení provádění technických prohlídek, 4. oblasti používání přístrojů a zařízení, 5. bezpečnosti při provádění technické prohlídky, 6. aktuálnost předepsaných systémů ve stanici technické kontroly a 7. uvedení nápravných opatření v případě zjištěných závad při vnitřní kontrole
e)uvedení osoby zpracovatele
f)datum a místo vypracování a
g)otisk razítka provozovny stanice technické kontroly a podpis osoby odpovědné za vypracování této zprávy o výsledku vnitřní kontroly.
(2)
Doporučená podoba zprávy o výsledku vnitřní kontroly je uvedena v příloze č. 11.
Část 4
STANICE MĚŘENÍ EMISÍ
Druhy stanic měření emisí
(1)
Stanice měření emisí je pracoviště specializované na měření emisí vozidel a dělí se podle druhu motoru na
a)stanice měření emisí pro vozidla poháněná zážehovými motory
b)stanice měření emisí pro vozidla poháněná vznětovými motory a
c)stanice měření emisí pro vozidla poháněná motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem.
(2)
Rozsah povolení k měření emisí vozidel je dán kategoriemi vozidel M1, M2, M3, N1, N2, N3, T, C a Z.
Přístroje, technická zařízení a programové vybavení nezbytné k řádnému provádění měření emisí a souvisejících úkonů
(1)
Stanice měření emisí pro vozidla poháněná zážehovými motory musí být vybavena přístroji a zařízeními podle § 16 odst. 1 písm. o), p) a q) a v případě stanice měření emisí měřící emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem i přístrojem podle § 16 odst. 1 písm. s).
(2)
Stanice měření emisí pro vozidla poháněná vznětovými motory musí být vybavena přístroji a zařízeními podle § 16 odst. 1 písm. o), p) a r) a v případě stanice měření emisí měření emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem i přístrojem podle § 16 odst. 1 písm. t).
(3)
Stanice měření emisí pro vozidla poháněná motory na pohon plynným palivem, například LPG, NG, vodík (H2), musí být v závislosti na druhu motoru (zážehový, vznětový) vybavena přístroji podle odstavce 1 nebo 2 a dále podle § 16 odst. 1 písm. g) a u).
(4)
Přístroje a zařízení používané ve stanici měření emisí musí umožňovat měření emisí. Měřicí zařízení musí být metrologicky navázané.
(5)
Stanice měření emisí, která má základní povinné technické vybavení pro měření emisí vozidel s neřízenými emisními systémy, může měřit emise všech značek a typů vozidel s neřízenými emisními systémy, pro něž má k dispozici potřebné technické podklady pro jejich seřizování a opravy.
(6)
Měření emisí u vozidel s řízenými emisními systémy může provádět stanice měření emisí všech značek a typů vozidel, pro něž má k dispozici potřebné technické podklady pro jejich seřizování a opravy, a je zároveň vybavena přístrojovou technikou pro kontrolu funkce řízeného emisního systému včetně jejího propojení s vozidlem a dokumentací, která stanoví postupy komunikace s řídící jednotkou systému a způsob vyhledávání závad.
(7)
Před zahájením provozu stanice měření emisí zabezpečí její provozovatel kalibraci měřidel, vyhotoví popis vnitřní organizační struktury a systému vnitřní kontroly pro zajištění měření emisí.
Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice měření emisí Plnění podmínek k provozování stanice měření emisí se ověří a) protokoly o kalibraci měřidel, b) protokolem o závěrečné expertize vypracovaným osobou pověřenou ministerstvem, c) výsledkem metrologické kontroly, d) kopiemi profesních osvědčení kontrolních techniků a e) kopií kolaudačního rozhodnutí nebo kolaudačního souhlasu v případě nové stavby stanice měření emisí nebo změny stavby provedené za účelem užívání stavby k provádění měření emisí.
Náležitosti vnitřní organizační struktury a systému vnitřní kontroly ve stanici měření emisí
(1)
Vnitřní organizační struktura popisuje vztah nadřízenosti a podřízenosti podle funkčních míst. Vnitřní organizační struktura musí být provedena srozumitelnou formou. Konkrétně musí být jmenovitě uvedeno, kdo z pracovníků stanice měření emisí vykonává jednotlivá funkční místa a funkční role.
(2)
Systém vnitřní kontroly stanovuje základní požadavky na provádění a rozsah kontroly prováděné pracovníky stanice měření emisí. Z popisu systému vnitřní kontroly musí být zřejmé, kdo kontrolu provádí, četnost, se kterou se kontroly provádí, minimální obsah kontroly a obsah zprávy o provedené kontrole.
(3)
Systém vnitřní kontroly je popsán v základním dokumentu s názvem „Příručka pro zajištění měření emisí“ a obsahuje minimálně tato organizační opatření
a)popis vnitřní organizační struktury
b)popis informačního systému stanic měření emisí
c)popis vedených evidencí a
d)popis systému vnitřní kontroly.
(4)
Příručka je základním souhrnným dokumentem, který popisuje systém řízení pro zajištění měření emisí ve stanici měření emisí, a to formou písemných pravidel a postupů v rámci řešené oblasti. Minimální obsah příručky je tvořen následujícími kapitolami:
1.Účel, obsah a údaje o stavu revizí kapitol.
2.Vnitřní organizační struktura a odpovědnosti.
3.Předávání informací.
4.Vedené evidence.
5.Systém vnitřní kontroly.
6.Nápravná opatření.
(5)
Doporučenou podobu popisu vnitřní organizační struktury a systému vnitřní kontroly pro zajištění měření emisí zveřejní ministerstvo ve Věstníku dopravy.
Protokol o měření emisí Vzory protokolů o měření emisí jsou uvedeny v příloze č. 12.
Stavební uspořádání nebytových prostor umožňující provozování stanice měření emisí
(1)
Stanice měření emisí musí mít pro své provozování prostory splňující podmínky pro měření emisí a odpovídající obsahu technických norem uvedených v příloze č. 8.
(2)
Stanoviště měření emisí musí být stavebně uspořádáno tak, aby splňovalo požadavky s ohledem na rozsah provádění měření emisí vozidel, který je uveden v povolení k provozování stanice měření emisí podle kategorie vozidel.
(3)
Stanoviště měření emisí musí být vybaveno
a)zařízením na odsávání výfukových plynů, větráním a vytápěním
b)hardwarovým a softwarovým vybavením umožňujícím využívání informačního systému technických prohlídek
c)zařízením umožňujícím elektronickou komunikaci prostřednictvím dálkového přístupu
d)kontrolní jámou nebo zvedákem na vozidlo, popřípadě jiným technickým zařízením nebo technologií umožňující kontrolu palivového a výfukového systému
e)ochozem nebo rampou k přístupu na střechu vozidla v případě stanice měření emisí kategorie vozidel M3, popřípadě jiným technickým zařízením nebo technologií umožňující kontrolu střechy vozidla kategorie M2 a M3 poháněná NG.
(4)
Před zahájením provozu musí být stanice měření emisí označena způsobem stanoveným v příloze č. 13.
Část 5
KONTROLNÍ TECHNIK
Rozsah a obsah odborných znalostí a způsob provádění výuky v základním a prohlubovacím kurzu k získání a prohlubování odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek
(1)
Rozsah a způsob provádění výuky v základním a prohlubovacím kurzu k získání odborných znalostí kontrolního technika obsahuje učební osnova základního a prohlubovacího kurzu, která je uvedena v příloze č. 14.
(2)
Cílem výuky teoretické přípravy a praktického výcviku základního kurzu je seznámit kontrolní techniky
a)s organizací technických prohlídek, sítí stanic technické kontroly a rámcově se systémem řízení této sítě
b)s odpovědností kontrolního technika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti
c)s vlivem změn technického stavu vozidla na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, na životní prostředí a ekonomiku provozu vozidla
d)s vlivem změn technického stavu motoru vozidla a jeho příslušenství na životní prostředí a ekonomiku vozidla
e)s konstrukcí a funkcí diagnostických zařízení s cílem naučit kontrolní techniky tato zařízení používat pro ověřování funkce a zjišťování technického stavu ústrojí vozidla, motoru a jeho příslušenství
f)se zásadami schvalování a registrace vozidel
g)s praktickým výkonem kontrolní činnosti na kontrolních linkách pro jednotlivé druhy vozidel včetně měření emisí vozidel a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu vozidla
h)s organizací metrologie v České republice a v síti stanic technické kontroly s cílem naučit kontrolní techniky činnostem, které jsou nutné pro zajištění správnosti měřidel a měření, a
i)s vedením agendy spojené s činností stanice technické kontroly.
(3)
Cílem prohlubovacího kurzu je seznámit kontrolní techniky
a)s novými poznatky o konstrukci, provedení, s typickými závadami konstrukčních celků a emisních systémů kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu
b)s novými postupy pro kontrolu technického stavu a měření emisí kontrolovaných vozidel
c)s novými přístroji a pomůckami a jejich využitím v podmínkách stanice technické kontroly
d)s novou diagnostickou technikou a možnostmi jejího využívání v podmínkách měření emisí
e)s novými mezinárodními a národními předpisy, které se vztahují k činnosti stanice technické kontroly, a
f)se závadami v činnosti stanic technické kontroly a kontrolních techniků zjištěnými při výkonu státního odborného dozoru.
Organizování a hodnocení závěrečné zkoušky z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika před zkušební komisí
(1)
Závěrečnou zkouškou odborné způsobilosti prokazuje kontrolní technik znalosti odpovídající cílům základního a prohlubovacího kurzu podle § 26 odst. 2 a 3.
(2)
Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek v základním kurzu se skládá z písemného testu, praktické a ústní zkoušky.
(3)
Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek v prohlubovacím kurzu se skládá z písemného testu.
(4)
Písemným testem prokazuje kontrolní technik znalosti
a)právních předpisů upravujících činnost stanice technické kontroly, provádění technické prohlídky, kontroly a hodnocení technického stavu vozidla, podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích
b)základního technického názvosloví a agendy spojené s činností stanice technické kontroly
c)metrologického zabezpečení v České republice a ve stanici technické kontroly
d)konstrukce, obsluhy a údržby měřidel a technologických zařízení používaných při technické prohlídce
e)vlivu změn technického stavu vozidla na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, na životní prostředí a ekonomiku provozu vozidla
f)vlivu změn technického stavu motoru vozidla a jeho příslušenství na životní prostředí a ekonomiku vozidla
g)konstrukce a funkce diagnostických zařízení
h)zásad schvalování a registrace vozidel
i)o nových poznatcích týkajících se konstrukce, provedení, typických závad konstrukčních celků a emisních systémů kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu
j)o nových postupech pro kontrolu technického stavu a měření emisí kontrolovaných vozidel
k)nových přístrojů, pomůcek a jejich využití v podmínkách stanice technické kontroly
l)o nové diagnostické technice a možnostech jejího využívání v podmínkách stanice měření emisí
m)o nových mezinárodních a národních předpisech, které se vztahují k činnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí, a
n)závad v činnosti stanic technické kontroly, stanic měření emisí a kontrolních techniků zjištěných při výkonu státního odborného dozoru.
(5)
Praktickou a ústní zkouškou prokazuje kontrolní technik znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením na správnost vyhodnocení měření a praktického provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na stanovišti měření emisí a na správné hodnocení technického stavu vozidla.
(6)
Postup při závěrečné zkoušce odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek je uveden v příloze č. 15.
Rozsah a obsah odborných znalostí a způsob provádění výuky v základním a prohlubovacím kurzu k získání a prohlubování odborné způsobilosti kontrolního technika, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel
(1)
Rozsah a způsob provádění výuky v základním a prohlubovacím kurzu k získání odborných znalostí kontrolního technika, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel, obsahuje učební osnova základního a prohlubovacího kurzu, která je uvedena v příloze č. 16.
(2)
Cílem základního kurzu je seznámit kontrolního technika
a)se systémem technických prohlídek vozidel, s organizací měření emisí jako součásti technické prohlídky, sítí stanic technické kontroly a stanic měření emisí a rámcově se systémem řízení těchto sítí
b)s odpovědností kontrolního technika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti
c)se zásadami schvalování vozidel a motorů z hlediska emisí výfukových plynů, registrace vozidel
d)s vlivem změn technického stavu motoru a jeho příslušenství na životní prostředí a ekonomiku provozu
e)s konstrukcí a funkcí diagnostických zařízení s cílem naučit kontrolního technika tato zařízení používat pro ověřování funkce a zjišťování technického stavu ústrojí vozidla, motoru a jeho příslušenství
f)s praktickým výkonem měření emisí a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu motoru a jeho příslušenství, včetně způsobu vkládání údajů týkajících se zahájení a výsledku měření emisí v informačním systému technických prohlídek
g)s organizací metrologie v České republice a v síti stanic měření emisí s cílem naučit kontrolního technika činnostem, které jsou nutné pro zajištění metrologického pořádku ve stanici měření emisí, a
h)s vedením agendy spojené s činností stanice měření emisí.
(3)
Cílem prohlubovacího kurzu je seznámit kontrolního technika, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel
a)s novými poznatky o konstrukci, provedení, typických závadách emisních systémů kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu
b)s novými metodickými postupy pro měření emisí kontrolovaných vozidel
c)s novou diagnostickou technikou a možnostmi jejího využívání v podmínkách stanice měření emisí
d)s novými mezinárodními a národními předpisy, které se vztahují k činnosti stanice měření emisí, a
e)se závadami v činnosti stanic měření emisí zjištěnými při výkonu státního odborného dozoru.
Organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel
(1)
Závěrečnou zkouškou odborné způsobilosti prokazuje kontrolní technik, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel, znalosti odpovídající cílům základního a prohlubovacího kurzu podle § 28 odst. 2 a 3.
(2)
Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k měření emisí v základním kurzu se skládá z písemného testu, praktické a ústní zkoušky.
(3)
Závěrečná zkouška z odborné způsobilosti k provádění měření emisí v prohlubovacím kurzu se skládá z písemného testu.
(4)
Postup při závěrečné zkoušce odborné způsobilosti k měření emisí je uveden v příloze č. 17.
Vzor tiskopisu profesního osvědčení kontrolního technika Vzory profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických prohlídek a profesního osvědčení kontrolního technika, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel, jsou uvedeny v příloze č. 18.
Rozsah znalostí pro absolvování zkoušky ze znalostí konstrukce vozidel a způsob jejího provádění, organizování a hodnocení
(1)
Zkouškou ze znalostí konstrukce vozidel prokazuje žadatel o provedení zkoušky znalosti z konstrukce vozidel v oblastech mechanika, dynamika, dynamika vozidel, spalovací motory, materiály a jejich zpracování, elektronika, elektrotechnika, elektronické součásti vozidel a informační technologie.
(2)
Zkouška se provádí ústně.
(3)
Žadatel o provedení zkoušky si před zkušební komisí vylosuje 3 otázky. Zkušební komise mu poskytne čas na přípravu nejméně 30 minut.
(4)
Výsledek zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“.
(5)
O vykonání a výsledku zkoušky vydá ministerstvo žadateli doklad. Ministerstvo vede evidenci vykonaných zkoušek obsahující jméno, příjmení a datum narození žadatele a dále datum vykonání zkoušky a její hodnocení.
(6)
Žádost o provedení zkoušky se podává ministerstvu. O termínu a místě zkoušky ministerstvo uvědomí žadatele nejpozději 21 dní před konáním zkoušky.
(7)
V případě hodnocení výsledku zkoušky stupněm „neprospěl“ lze opakovat zkoušku nejdříve po uplynutí 12 měsíců od konání zkoušky.
Část 6
TECHNICKÉ PROHLÍDKY VOZIDEL URČENÝCH K PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ
Způsob a rozsah pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a základní technické vybavení nezbytné pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí
(1)
V každém správním obvodu kraje může být zřízena alespoň jedna provozovna stanice technické kontroly vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.
(2)
Způsob pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí vychází z údajů z informačního systému technických prohlídek za předchozí kalendářní rok a určí se na základě
a)potřebné kapacity technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, která se vypočítá jako podíl z počtu všech provedených technických prohlídek silničních vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a počtu krajů, a
b)upraveného počtu technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, který se vypočítá jako podíl z počtu všech provedených technických prohlídek silničních vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí v příslušném kraji, kde má být nově uvažovaná stanice technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí provozována, a počtu provozovaných stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí v příslušném kraji, kde má být nově uvažovaná stanice technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí provozována.
(3)
Rozsah pokrytí správního obvodu kraje je překročen, je-li upravený počet technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí větší než 80 % z potřebné kapacity technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.
(4)
Stanice technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí musí být vybavena tímto základním technickým vybavením nezbytným k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí
a)základní technickou dokumentací týkající se konstrukce vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a
b)přístroji a zařízeními pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly podle § 16 této vyhlášky.
Rozsah odborných znalostí a učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání a prohlubování odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí
(1)
Rozsah odborných znalostí kontrolního technika k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí obsahuje učební osnova základního a prohlubovacího kurzu, která je uvedena v příloze č. 19.
(2)
Cílem výuky teoretické přípravy a praktického výcviku základního kurzu je seznámit kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí
a)s ustanoveními právních předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí2)
b)s právními předpisy, které se týkají druhů dopravních prostředků určených k přepravě nebezpečných věcí, požadavky na konstrukci a schvalování těchto vozidel a odpovědností kontrolního technika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti
c)s vlivem změn technického stavu vozidla na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, na životní prostředí a ekonomiku provozu vozidla
d)s praktickým výkonem kontrolní činnosti na kontrolních linkách pro jednotlivé druhy vozidel a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu vozidla
e)se značením těchto vozidel a dokladů předepsaných pro provoz a schvalování technické způsobilosti a
f)s vedením agendy spojené s činností stanice technické kontroly provozující kontrolu technického stavu vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.
(3)
Cílem prohlubovacího kurzu je seznámit kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí
a)s novými předpisy v oblasti požadavků na konstrukci a označení dopravních prostředků a schvalování technické způsobilosti vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a
b)s novými poznatky o konstrukci, provedení, s typickými závadami konstrukčních celků kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu určených k přepravě nebezpečných věcí.
(4)
Cílem mimořádného kurzu je seznámit kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí se změnou Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)2), ke které došlo mimo pravidelný dvouletý cyklus změn.
Organizování a hodnocení závěrečné zkoušky z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a zkušební řád
(1)
Závěrečnou zkouškou odborné způsobilosti prokazuje kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí znalosti odpovídající cílům základního a prohlubovacího kurzu podle § 32 odst. 2 a 3.
(2)
Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí se skládá z písemného testu a ústní zkoušky.
(3)
Písemným testem prokazuje kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí znalosti
a)právních předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí2), upravujících všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů, provádění technické prohlídky, kontroly a hodnocení technického stavu vozidla určeného k přepravě nebezpečných věcí a podmínek provozu těchto vozidel na pozemních komunikacích a
b)právních předpisů upravujících a týkajících se dopravních prostředků a předmětů určených k přepravě nebezpečných věcí, požadavků na konstrukci a schvalování těchto vozidel, základního technického názvosloví a agendy spojené s činností stanice technické kontroly.
(4)
Ústní zkouškou prokazuje kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením na správnost vyhodnocení měření a praktického provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na správné hodnocení technického stavu vozidla a se zaměřením na konkrétní druhy dopravních prostředků z hlediska jejich konstrukce a použití, značení těchto vozidel, dokladů předepsaných pro provoz a schvalování technické způsobilosti.
(5)
Postup při závěrečné zkoušce odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí je uveden v příloze č. 20.
(6)
Vzor profesního osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí je uveden v příloze č. 21.
Část 7
ZKUŠEBNÍ STANICE
Druhy zkušebních stanic Zkušební stanice se dělí na a) zkušební stanice pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M1, N1, O1 a O2, b) zkušební stanice pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií M2, M3, N2, N3, O1, O2, O3 a O4 a zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, R, S a Z, c) zkušební stanice pro zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, R, S a Z, d) zkušební stanice kombinované pro motorová a přípojná vozidla podle písmen a), b) a c) v různých kombinacích podle kategorie vozidel, e) zkušební stanice kombinované pro motorová a přípojná vozidla podle písmen a) a b) v různých kombinacích podle kategorie vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle mezinárodní smlouvy upravující mezinárodní silniční přepravu nebezpečných věcí2).
Způsob získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích
(1)
Způsob získání odborných znalostí kontrolního technika typu K zahrnuje část teoretického získávání odborných znalostí a část závěrečného ověření znalostí formou závěrečné zkoušky po absolvování základního výcviku nebo přezkoušení po absolvování zdokonalovacího výcviku.
(2)
Cílem výuky teoretické a praktické přípravy základního výcviku je seznámit kontrolní techniky typu K
a)s ustanoveními právních předpisů upravujících schvalování technické způsobilosti vozidel
b)s právními předpisy, které se týkají technických požadavků na konstrukci a schvalování vozidel a odpovědností kontrolního technika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti
c)s vlivem změn technického stavu vozidla na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, na životní prostředí a ekonomiku provozu vozidla
d)s praktickým výkonem kontrolní činnosti na kontrolních linkách pro jednotlivé druhy vozidel a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu vozidla ve vztahu ke schvalování technické způsobilosti a úkonům s tím spojeným
e)s doklady předepsanými pro provoz a schvalování technické způsobilosti
f)s vedením agendy spojené s činností zkušební stanice provádějící technické kontroly vozidel a
g)s používáním informačního systému technických prohlídek v části určené k vytváření protokolů o technických kontrolách.
(3)
Cílem zdokonalovacího výcviku je seznámit kontrolní techniky typu K
a)s novými předpisy v oblasti požadavků na konstrukci vozidel a schvalování technické způsobilosti vozidel
b)s novými poznatky o konstrukci, provedení, s typickými závadami konstrukčních celků kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu a
c)s případnými změnami v informačním systému technických prohlídek souvisejícími s vytvářením protokolů o technických kontrolách.
(4)
Rozsah odborných znalostí kontrolního technika typu K obsahuje učební osnova základního a zdokonalovacího výcviku, která je uvedena v příloze č. 24 k této vyhlášce.
(5)
Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení odborné způsobilosti kontrolního technika typu K je uveden v příloze č. 25 k této vyhlášce.
(6)
Vzor profesního osvědčení kontrolního technika typu K je uveden v příloze č. 26 k této vyhlášce. Kontrolnímu technikovi typu K, který absolvoval základní výcvik a složil závěrečnou zkoušku z odborné způsobilosti, ministerstvo přidělí razítko s evidenčním číslem.
(7)
Držitel osvědčení podle odstavce 6 se jednou za 3 roky podrobuje zdokonalovacímu výcviku a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích.
Část 8
TECHNICKÁ PROHLÍDKA PROVÁDĚNÁ MOBILNÍM ZPŮSOBEM
Způsob provádění technické prohlídky mobilním způsobem
(1)
Při provádění technických prohlídek mobilním způsobem se postupuje přiměřeně jako při provádění technické prohlídky na kontrolní lince stanice technické kontroly.
(2)
V rámci technické prohlídky prováděné mobilním způsobem lze jízdní zkoušky účinku brzd vozidla provádět pouze na pozemní komunikaci nebo prostranství, které musí být dostatečně dlouhé a široké tak, aby se vozidlo mohlo bezpečně otočit.
Požadavky na místa určená pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem
(1)
Zkušební úsek pro jízdní zkoušku musí splňovat tyto parametry: a) vozovka zkušebního úseku pozemní komunikace nebo prostranství musí mít rovný, čistý a neklouzavý asfaltový, asfaltobetonový nebo cementobetonový povrch, bez výmolů nebo jiného zjevného povrchového poškození s výjimkou prohlídek vozidel konstrukčně určených k pohybu na sněhu a ledu, b) minimální délka přímého zkušebního úseku (bez ploch pro otáčení) je 60 m, není-li zkušební úsek ukončen pevnou překážkou; pokud je zkušební úsek ve směru prováděné jízdní zkoušky ukončen pevnou překážkou, nesmí být jeho celková délka kratší než 80 m, z toho prostor s povrchem podle písmene a) minimálně 60 m a minimální bezpečnostní prostor pro nouzové brzdění 20 m, c) šířka přímého zkušebního úseku minimálně 4 m, d) podélný a příčný sklon zkušebního úseku maximálně do 2 %.
(2)
Místo určené pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem musí umožnit bezpečné provádění jednotlivých kontrolních úkonů, dodržení technologie provádění technických prohlídek, ochrany životního prostředí, jiného veřejného zájmu a bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
(3)
Plnění požadavků na místa určená pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem se ověří protokolem vypracovaným osobou pověřenou ministerstvem.
Část 9
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ, ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ A ÚČINNOST
Přechodná ustanovení
(1)
Provozovatel stanice technické kontroly, který je vybaven přístroji a zařízeními podle vyhlášky č. 302/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, do doby vydání nového oprávnění a osvědčení podle článku II bodu 3 zákona č. 193/2018 Sb. nemusí plnit požadavky týkající se technického a programového vybavení vztahující se k provádění měření emisí.
(2)
Na stanici technické kontroly, která byla uvedena do provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky, se použijí požadavky na stavební uspořádání podle vyhlášky č. 302/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky; stavební uspořádání takové stanice technické kontroly musí odpovídat vždy alespoň podmínkám uspořádání stanice technické kontroly platným v době, kdy byla takováto stanice uvedena do provozu.
(3)
Identifikace podle § 11 odst. 3 této vyhlášky se poprvé použije od 1. července 2020.
(4)
Do doby schválení přístrojů uvedených v § 16 odst. 1 písm. m) a n), § 16 odst. 2 písm. e) a § 16 odst. 3 písm. f), g) a i) této vyhlášky a siloměru podle § 16 odst. 3 písm. a) této vyhlášky, nejdéle však do 20. května 2022, se stanice technické kontroly nemusí těmito přístroji dovybavovat. Ministerstvo dopravy schválení těchto přístrojů oznámí ve Věstníku dopravy.
(5)
Přístroj podle § 16 odst. 1 písm. j) této vyhlášky musí stanice technické kontroly pro osobní automobily začít používat nejdéle od 1. ledna 2019.
Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel. 2. Vyhláška č. 99/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel. 3. Vyhláška č. 9/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění vyhlášky č. 99/2003 Sb. 4. Vyhláška č. 83/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 342/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 132/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů. 7. Vyhláška č. 228/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů.
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2018.