Vyhláška o měření elektřiny
o měření elektřiny
Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje a) druhy měřicích zařízení a typy průběhového měření při sdílení elektřiny, poskytování flexibility a ukládání elektřiny, b) umístění měřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace, c) případy, kdy lze u předávacího místa na hladině nízkého napětí podružně měřit pouze stanoveným měřidlem, d) požadavky na podružná měřicí zařízení a podmínky jejich instalace, e) způsoby a typy měření, f) podmínky odběru bez měřicího zařízení, g) údaje z měření a rozsah a podmínky přístupu k údajům z měření, h) předávání výsledků měření elektřiny a jejich uchovávání, i) technické a další podmínky měření, j) minimální funkční a technické požadavky na měřicí zařízení, k) postup a podmínky instalace inteligentního měřicího zařízení, l) požadavky na kybernetickou bezpečnost měřicích zařízení, m) způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny v případě závady měřicího zařízení, n) způsob stanovení náhrady a způsob určení výše náhrady za neoprávněně odebranou, neoprávněně distribuovanou nebo neoprávněně dodanou elektřinu, nelze-li zjistit skutečné množství neoprávněně odebrané, neoprávněně distribuované nebo neoprávněně dodané elektřiny, o) termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností.
Způsoby měření elektřiny
(1)
Prostřednictvím jednotlivých druhů měřicích zařízení zajišťuje výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny, zákazník provozující výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny, provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy měření elektřiny, kterým je instalace, provozování, obsluha, kontrola a údržba měřicích zařízení včetně zařízení hromadného dálkového ovládání, odečítání, zpracovávání, přenos a uchovávání údajů měření.
(2)
K měření elektřiny a vyhodnocení údajů (dále jen „měření“) se používá, v pořadí od nejvyššího typu k nejnižšímu typu, jednotarifové nebo vícetarifové měření typu A nebo typu B nebo typu C.
(3)
Měření se člení na
a)přímé měření, kdy elektroměrem prochází veškerá měřená elektřina a nejsou použity měřicí transformátory, nebo
b)nepřímé měření, kdy je elektroměr použit v zapojení s měřicími transformátory proudu, kterými prochází veškerá měřená elektřina, a případně i s měřicími transformátory napětí; podle strany výkonového transformátoru, na kterou jsou měřicí transformátory připojeny, je měření rozděleno na primární (na straně vyššího napětí) nebo sekundární (na straně nižšího napětí) měření.
(4)
Je-li odběrné místo, výrobna elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny nebo distribuční soustava připojena k distribuční soustavě více místy připojení na různých napěťových hladinách, měří se všechna místa připojení podle podmínek stanovených pro nejvyšší z napěťových hladin těchto míst připojení.
Měření typu A
(1)
Měřením typu A je průběhové měření s dálkovým denním přenosem údajů; průběžný záznam střední hodnoty činného a jalového výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení.
(2)
Měřením typu A musí být měřena elektřina
a)mezi přenosovou soustavou a zahraničními soustavami
b)mezi přenosovou soustavou a distribuční soustavou
c)odebíraná z přenosové soustavy nebo z distribuční soustavy na napěťové hladině vyšší než 52 kV
d)mezi distribučními soustavami na napěťové hladině vyšší než 1 kV
e)dodávaná do nebo odebíraná z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy do nebo z výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny přímo připojených k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě na napěťové hladině vyšší než 1 kV a
f)odebíraná z distribuční soustavy na napěťové hladině od 1 kV do 52 kV a s rezervovaným příkonem nad 250 kW.
(3)
U měření typu A je
a)základní měřicí interval 1 čtvrthodina; u první čtvrthodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 00:15:00 kalendářního dne
b)základní vyhodnocovací interval 1 čtvrthodina; u první čtvrthodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 00:15:00 kalendářního dne
c)základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů 1 kalendářní den
Měření typu C Měření typu B
(1)
Měřením typu B je průběhové měření s dálkovým denním přenosem údajů; průběžný záznam střední hodnoty činného a jalového výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést fyzickým způsobem.
(2)
Alespoň měřením typu B musí být měřena elektřina
a)mezi distribučními soustavami na napěťové hladině do 1 kV s nepřímým měřením
b)dodávaná do nebo odebíraná z distribuční soustavy do nebo z výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW nebo zařízením pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW přímo připojenými k distribuční soustavě na napěťové hladině do 1 kV
c)odebíraná z distribuční soustavy na napěťové hladině od 1 kV do 52 kV a s rezervovaným příkonem do 250 kW
d)dodávaná do nebo odebíraná z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s nepřímým měřením
e)dodávaná do nebo odebíraná z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV v odběrném místě, prostřednictvím kterého je připojena výrobna elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW nebo zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW
f)dodávaná do nebo odebíraná z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy do nebo z výrobny elektřiny nebo každého výrobního zdroje, které jsou připojeny k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě prostřednictvím jiné výrobny elektřiny nebo prostřednictvím zařízení pro ukládání elektřiny, a
g)dodávaná do nebo odebíraná z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy do nebo ze zařízení pro ukládání elektřiny, které je připojeno k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě prostřednictvím výrobny elektřiny nebo prostřednictvím jiného zařízení pro ukládání elektřiny.
(3)
Měření typu B může být nahrazeno měřením typu A.
(4)
U měření typu B je
a)základní měřicí interval 1 čtvrthodina; u první čtvrthodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 00:15:00 kalendářního dne
b)základní vyhodnocovací interval 1 čtvrthodina; u první čtvrthodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 00:15:00 kalendářního dne
c)základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů 1 kalendářní den
(1)
Měřením typu C je
a)průběhové měření kategorie C1 s dálkovým přenosem údajů vybavené funkcí dálkového odpojení, připojení nebo omezení výkonu, technického blokování spotřebičů a standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi; průběžný záznam střední hodnoty činného výkonu nebo hodnoty činné energie za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést fyzickým způsobem
b)průběhové měření kategorie C2 s dálkovým přenosem údajů, vybavené funkcí technického blokování spotřebičů a standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi; průběžný záznam střední hodnoty činného výkonu nebo hodnoty činné energie za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést fyzickým způsobem
c)průběhové měření kategorie C3 s dálkovým přenosem údajů vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi; průběžný záznam střední hodnoty činného výkonu nebo hodnoty činné energie za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést fyzickým způsobem a
d)ostatní měření kategorie C4, které může zaznamenávat průběh odběru elektřiny a může být s dálkovým přenosem údajů; platí, že měření typu C kategorie C4 je neprůběhové.
(2)
Alespoň měřením typu C kategorie C1 nebo C2 musí být měřena elektřina
a)odebíraná z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením a ročním odběrem elektřiny v odběrném místě, v připojené distribuční soustavě nebo výrobně elektřiny přesahujícím 6 MWh
b)dodávaná do nebo odebíraná z distribuční soustavy do nebo z výrobny elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW nebo zařízením pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW přímo připojenými k distribuční soustavě na napěťové hladině do 1 kV a s přímým měřením
c)dodávaná do nebo odebíraná z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV v odběrném místě s přímým měřením, prostřednictvím kterého jsou připojeny výrobna elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW nebo zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW
d)u odběrného místa, jehož předávací místo je přiřazené do skupiny sdílení.
(3)
Není-li technicky možné nebo ekonomicky únosné elektřinu podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) měřit měřením typu C kategorie C1 nebo C2, použije se měření typu C kategorie C3 nebo měření typu B bez nutnosti provádět průběžný záznam střední hodnoty jalového výkonu za měřicí interval.
(4)
Alespoň měřením typu C kategorie C4 musí být měřena elektřina
a)odebíraná z distribuční soustavy, s výjimkou měření podle odstavce 2, § 3 a 4
b)u odběrného místa s odběrem elektřiny z distribuční soustavy, ve kterém nejsou připojeny výrobna elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny nebo jehož předávací místo není přiřazené do skupiny sdílení, kde není technicky nebo ekonomicky možné instalovat měřicí zařízení, které využívá měření podle odstavce 2, § 3 nebo 4, nebo
c)mezi distribučními soustavami, kde není technicky nebo ekonomicky možné instalovat měřicí zařízení, které využívá měření podle odstavce 2, § 3 nebo 4.
(5)
Pro uplatnění podpory elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie5) formou ročního zeleného bonusu zajišťuje výrobce elektřiny u výrobny elektřiny samostatné měření vyrobené elektřiny alespoň měřením typu C kategorie C4. V případě uplatnění aukčního bonusu nebo čtvrthodinového zeleného bonusu zajišťuje výrobce elektřiny měření vyrobené elektřiny alespoň měřením typu B nebo měřením typu C kategorie C1, C2 nebo C3.
(6)
Měřením typu C kategorie C1 nebo C2 může být měřena elektřina u odběrného místa s vícetarifovým měřením s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením.
Údaje z měření elektřiny
(1)
U měření typu C kategorie C1, C2 nebo C3 je
a)základní měřicí interval 1 čtvrthodina; u první čtvrthodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 00:15:00 kalendářního dne
b)základní vyhodnocovací interval 1 čtvrthodina; u první čtvrthodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 00:15:00 kalendářního dne
c)základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů je 1 kalendářní den.
(2)
U měření typu C kategorie C4 je zpracování a přenos údajů prováděn nejméně jedenkrát za rok.
(3)
Pro splnění podmínky 6 MWh ročního odběru podle § 5 odst. 2 písm.
a)použije provozovatel distribuční soustavy odhad ročního odběru elektřiny stanovený postupem podle jiného právního předpisu3), a to vždy k 1. lednu kalendářního roku s výjimkou odběrů měřených měřením kategorie C1 nebo kategorie C2.
(4)
Technické požadavky na měření typu C kategorií C1 a C2 jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(1)
Údaje z měření elektřiny účastníci trhu s elektřinou předávají v kWh, kW, kVArh, kVAr nebo v MWh, MW, MVArh, MVAr s rozdělením podle tarifů.
(2)
Pro technicko-provozní účely provozovatele přenosové soustavy nebo distribuční soustavy se měří odebíraná i dodávaná činná energie a výkon, napětí a proud. Může se měřit i odebíraná i dodávaná jalová energie.
(3)
Údaje z měření elektřiny jsou
a)údaje zaznamenané měřicím zařízením, popřípadě vypočtené na základě údajů z měřicího zařízení
b)údaje odečtené a předané dotčeným účastníkem trhu s elektřinou provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy způsobem určeným provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, pokud odpovídají charakteru a průběhu odběru nebo dodávky elektřiny předcházejících období (dále jen „samoodečty“)
c)náhradní údaje získané výpočtem, odhadem nebo vzájemným odsouhlasením provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy se zákazníkem, výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny nebo provozovatelem jiné distribuční soustavy.
(4)
Nejsou-li v případě prokazatelné závady měřicího zařízení, při opravě chybných hodnot nebo při doplnění chybějících hodnot dostupné údaje zaznamenané měřicím zařízením, provede provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy výpočet náhradních údajů o odběru nebo dodávce elektřiny a o jejím průběhu, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění závadného stavu. Tento výpočet bude proveden na základě protokolu autorizované zkušebny nebo zprávy o závadě měřicího zařízení podle výše odběru nebo dodávky elektřiny v předcházejícím srovnatelném období při srovnatelném charakteru odběru nebo dodávky elektřiny, v němž byly odběr nebo dodávka elektřiny řádně měřeny, nebo dodatečně podle výše odběru nebo dodávky elektřiny zjištěné na základě kontrolního odečtu v následujícím období.
(5)
Náhradní údaje o odběru nebo dodávce elektřiny při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě údajů získaných z měření v předcházejícím srovnatelném období nebo dodatečně podle výše odběru nebo dodávky elektřiny zjištěné v následujícím srovnatelném období na základě kontrolního odečtu.
(6)
Náhradní údaje pro měření typu C kategorie C4 lze nepřetržitě využívat maximálně po dobu 2 po sobě jdoucích let. Samoodečty pro měření typu C kategorie C4 lze využívat maximálně po dobu 3 po sobě jdoucích let. Náhradní údaje a samoodečty lze kombinovat a používat maximálně po dobu 3 po sobě jdoucích let.
Podmínky měření elektřiny
(1)
Náhradní údaje pro stanovení průběžného záznamu střední hodnoty činného výkonu nebo hodnoty činné energie za měřicí interval u měření typu C kategorie C1, C2 nebo C3 lze využít nejvýše po dobu 3 měsíců následujících po sobě pro účely zúčtování odchylek. Poté se tento typ měření, s výjimkou měření u výroben elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny přímo připojených k distribuční soustavě, odběrných míst s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s připojením výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny a odběrných míst, jejichž předávací místo je přiřazené do skupiny sdílení, považuje pro účely zpracování a přenos údajů za měření typu C kategorie C4, a to do doby, než budou údaje z měřicího zařízení provozovateli distribuční soustavy k dispozici.
(2)
Pro stanovení náhradních údajů o odběru a dodávce elektřiny u měření typu C kategorie C1, C2 nebo C3 v měřicím místě odběrného místa nebo odběrného místa s připojenou výrobnou nebo odběrného místa s připojenou výrobnou a zařízením pro ukládání elektřiny použije provozovatel distribuční soustavy postup podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Nelze-li stanovit náhradní údaje o odběru a dodávce elektřiny postupem podle věty první, stanoví provozovatel distribuční soustavy náhradní údaje o odběru a dodávce elektřiny jako průměr platných hodnot ve stejných vyhodnocovacích intervalech stejných kalendářních dnů v období 4 posledních týdnů nebo, nemá-li údaje za toto časové období, jako hodnoty rovny nule.
(3)
Pro stanovení náhradních údajů o odběru elektřiny u měření typu C kategorie C4 se použije přiřazený přepočtený typový diagram dodávky, počet vyhodnocovaných kalendářních dní a výše odhadovaného ročního odběru elektřiny.
(4)
Provozovatel distribuční soustavy předává operátorovi trhu měřené údaje pro zpracování typových diagramů dodávek.
(5)
Stanovení údajů o odběru elektřiny u měření typu C kategorie C4 k datu změny regulovaných cen elektřiny provádí
a)provozovatel distribuční soustavy přímo připojené k přenosové soustavě na základě předcházejících známých stavů odečtu měřicího zařízení a průběhu odběru elektřiny podle přiřazeného typového diagramu dodávky, nebo
b)účastník trhu s elektřinou samoodečtem.
(6)
Při změně dodavatele elektřiny, provozovatele distribuční soustavy, subjektu zúčtování, výrobce elektřiny, provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazníka, při změně tarifu a při změně provedené na měřicím zařízení musí být vždy provedeno zpracování údajů z měření elektřiny podle § 7.
(1)
Směr toku elektřiny do odběrného místa, do výrobny elektřiny, do zařízení pro ukládání elektřiny, do distribuční nebo do přenosové soustavy je považován za kladný. Směr toku elektřiny z odběrného místa, z výrobny elektřiny, ze zařízení pro ukládání elektřiny, z distribuční nebo z přenosové soustavy je považován za záporný.
(2)
Jalová energie je označena jako kladná, když pro fázový úhel mezi proudem a napětím platí 0° < j < 180°. Jalová energie je označena jako záporná, když pro fázový úhel mezi proudem a napětím platí 180° < j < 360°.
(3)
Měření typu A, typu B a typu C kategorie C1, C2 a C3 měří s rozlišením směru toku elektřiny v odběrném místě nebo ve výrobně elektřiny, v zařízení pro ukládání elektřiny nebo v distribuční soustavě.
(4)
Měření a předávání skutečných a náhradních hodnot se provádí v zimním nebo v letním čase. Posledním dnem při změně zimního času na letní je 23hodinový den, prvním dnem při změně letního času na zimní je 25hodinový den.
(5)
Povolená odchylka mezi odečtovou centrálou a reálným časem je maximálně +/- 5 sekund.
(1)
Pro měření typu A je mezi měřicím zařízením a odečtovou centrálou povolena odchylka maximálně +/- 5 sekund vůči času centrály.
(2)
Pro měření typu B je mezi měřicím zařízením a odečtovou centrálou povolena odchylka maximálně +/- 1 minuta vůči času centrály.
(3)
Pro měření typu C kategorie C1, C2 a C3 je mezi měřicím zařízením a odečtovou centrálou povolena odchylka maximálně +/- 3 minuty vůči času centrály.
(4)
Část měřicího zařízení, která je instalována v měřicím místě, je umístěna v odběrném místě, ve výrobně elektřiny, v zařízení pro ukládání elektřiny nebo u provozovatele distribuční soustavy co nejblíže k místu připojení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. U nového nebo rekonstruovaného odběrného místa, u výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny nebo u distribuční soustavy umístění měřicího zařízení stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Za rekonstrukci se pro tyto účely považuje výměna elektroměrového rozvaděče nebo výměna přívodního vedení mezi místem připojení a elektroměrovým rozvaděčem.
(5)
V případě rozdílného umístění místa připojení a měřicího místa se za údaje z měření považují naměřené údaje snížené nebo zvýšené o hodnoty odsouhlasené provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem přenosové soustavy. Jestliže jsou odběr elektřiny nebo dodávka elektřiny měřeny na sekundární straně výkonového transformátoru, jsou za údaje z měření považovány naměřené údaje zvýšené v případě odběru elektřiny nebo snížené v případě dodávky elektřiny o hodnoty podle příslušného cenového výměru Energetického regulačního úřadu. Zvýšení v případě odběru elektřiny nebo snížení v případě dodávky elektřiny lze odlišně upravit ve smlouvě o připojení nebo ve smlouvě o zajištění služby distribuční soustavy nebo ve smlouvě o zajištění služby přenosové soustavy.
(6)
U průběhového měření odběrného místa, výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny nebo distribuční soustavy s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině vyšší než 1 kV se účiník vyhodnocuje v základním měřicím intervalu.
(1)
V případě použití elektroměru s více tarify se pro jejich přepínání používá spínacího prvku nebo povelů dálkové komunikace nebo povelů vnitřní časové základny elektroměru.
(2)
Na základě žádosti výrobce elektřiny, provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny, provozovatele distribuční soustavy nebo zákazníka, a pokud to měření umožňuje, poskytne provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy výrobci elektřiny, provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, provozovateli distribuční soustavy nebo zákazníkovi impulsní výstupy z měření nepřetržitě přímo ve výrobně elektřiny, v zařízení pro ukládání elektřiny nebo v distribuční soustavě nebo v odběrném místě nebo zpřístupní naměřené hodnoty pomocí jiného komunikačního rozhraní elektroměru. Využívání impulsních výstupů nebo poskytování naměřených hodnot provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy pomocí jiných komunikačních rozhraní elektroměru není bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy umožněno.
(3)
V odběrném místě, ve výrobně elektřiny, v zařízení pro ukládání elektřiny a v distribuční soustavě připojených k distribuční soustavě na napěťové hladině vyšší než 1 kV nebo přenosové soustavě se u nově instalovaných nebo měněných měřicích zařízení v třífázové soustavě vyhodnocuje elektřina v součtu se zohledněním směru toků elektřiny v jednotlivých fázích.
(4)
V odběrném místě, ve výrobně elektřiny a v distribuční soustavě připojených k distribuční soustavě na napěťové hladině do 1 kV se u nově instalovaných nebo měněných měřicích zařízení v třífázové soustavě vyhodnocuje směr toku elektřiny v jednotlivých fázích.
(5)
Ve výrobně elektřiny a v zařízení pro ukládání elektřiny připojených k distribuční soustavě na napěťové hladině do 1 kV se u nově instalovaných nebo měněných měřicích zařízení v třífázové soustavě vyhodnocuje směr toku elektřiny v jednotlivých fázích.
Instalace měřicího zařízení
(1)
Montáž, demontáž nebo výměna části měřicího zařízení ve výrobně elektřiny, v zařízení pro ukládání elektřiny, v odběrném místě nebo v distribuční soustavě, kterou nevlastní provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, musí být předem odsouhlasena provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.
(2)
Demontáž nebo výměna měřicího zařízení se provádí při ukončení odběru nebo dodávky elektřiny, přerušení odběru nebo dodávky elektřiny z důvodu neoprávněného odběru, neoprávněné dodávky nebo neoprávněné distribuce elektřiny, zjištění závady na měřicím zařízení, pravidelném ověřování měřicího zařízení, při změně tarifu, pokud změna tarifu výměnu měřicího zařízení vyžaduje, při modernizaci, změně typu nebo kategorie měření nebo při ověření správnosti měření na žádost dotčeného účastníka trhu s elektřinou.
(3)
O demontáži nebo výměně měřicího zařízení musí být dotčený účastník trhu s elektřinou informován. O výměně měřicího zařízení pro měření typu C za účelem pravidelného úředního ověření musí být dotčený účastník trhu s elektřinou informován předem.
(4)
U měřicího zařízení pro měření typu C demontovaného k ověření správnosti měření nebo při závadě měřicího zařízení musí být proveden prokazatelný záznam konečných stavů tarifů a provedena jednoznačná a prokazatelná identifikace měřicího zařízení.
(5)
Závada měřicího zařízení se prokazuje protokolem autorizované zkušebny nebo zprávou o závadě měřicího zařízení vyhotoveným provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.
Rozsah a termíny předávání údajů operátorovi trhu Požadavky na podružná měřicí zařízení a podmínky jejich instalace
(1)
Je-li v předávacím místě, v němž je připojeno zařízení pro ukládání elektřiny, současně připojena výrobna elektřiny a provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny, výrobce elektřiny nebo zákazník požaduje zohlednit množství elektřiny, které bylo odebráno z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy pro ukládání elektřiny a zpětně dodáno do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy ze zařízení pro ukládání elektřiny, v maximální platbě složky ceny služby distribuční soustavy nebo složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie5), musí být samostatně měřena alespoň elektřina vyrobená ve výrobně elektřiny, a to měřením typu C kategorie C3 nebo měřením vyšší kategorie nebo typu.
(2)
Ustanovení § 10 odst. 1 až 3 se nepoužijí, pokud provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny, výrobce elektřiny nebo zákazník zajistí synchronizaci podružného měřicího zařízení s reálným časem.
(1)
Provozovatel distribuční soustavy předává operátorovi trhu údaje o výrobnách elektřiny, pro jejichž připojení byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o připojení nebo smlouva o připojení. Operátor trhu předává údaje předané podle věty první provozovateli přenosové soustavy a provozovateli přepravní soustavy pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu.
(2)
Údaje z měření nezbytné pro zúčtování dodávek a odběrů elektřiny, zúčtování odchylek, zohlednění sdílené elektřiny a zohlednění množství elektřiny, které bylo odebráno z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy pro ukládání elektřiny a zpětně dodáno do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy ze zařízení pro ukládání elektřiny, v maximální platbě složky ceny služby distribuční soustavy nebo složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie uchovává provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, který zajišťuje měření, nejméně 36 měsíců od data měření.
(3)
Poskytované údaje z měření elektřiny
a)provozovatelem distribuční soustavy jsou 1. pro měření typu A a měření typu B hodnoty činného výkonu v kW, jalového induktivního výkonu v kVAr a jalového kapacitního výkonu v kVAr za měřicí interval; pro účely zúčtování odchylek a zohlednění sdílené elektřiny poskytuje provozovatel distribuční soustavy operátorovi trhu a datovému centru hodnoty v kWh na 2 desetinná místa za vyhodnocovací interval, 2. pro měření typu C kategorie C1, C2 a C3 hodnoty činného výkonu v kW a činné energie v kWh; pro účely zúčtování odchylek a zohlednění sdílené elektřiny poskytuje provozovatel distribuční soustavy operátorovi trhu a datovému centru hodnoty v kWh na 2 desetinná místa za vyhodnocovací interval
b)provozovatelem přenosové soustavy jsou pro měření typu A hodnoty činného výkonu v MW za vyhodnocovací interval a rozlišení hodnot je na 3 desetinná místa, pro účely zúčtování odchylek poskytuje provozovatel přenosové soustavy operátorovi trhu hodnoty v kWh na 2 desetinná místa za vyhodnocovací interval
(4)
Naměřené údaje dodávky a odběru elektřiny u měření typu A, měření typu B a měření typu C kategorie C1, C2 a C3 jsou v měřicím zařízení v odběrném místě, ve výrobně elektřiny, v zařízení pro ukládání elektřiny a v distribuční soustavě uchovávány nejméně 40 dnů od data měření.
(1)
Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy předává operátorovi trhu
a)údaje o výrobně elektřiny v rozsahu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce a
b)údaje o výrobnách elektřiny, které mají být operátorem trhu z evidence vyřazeny.
(2)
Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel plynárenské distribuční soustavy předává operátorovi trhu údaje o výrobně elektřiny v rozsahu podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, pokud výrobna elektřiny bude připojena k plynárenské soustavě.
Způsob stanovení náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav aktualizují údaje podle přílohy č. 2 a přílohy č. 3 k této vyhlášce k poslednímu dni příslušného čtvrtletí a předávají je operátorovi trhu vždy do patnáctého dne následujícího měsíce.
(1)
Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.
(2)
V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.
(3)
U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů, přes které se neoprávněný odběr uskutečnil, v dotčeném odběrném místě, ve výrobně elektřiny nebo v distribuční soustavě.
(4)
U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu vynásobí hodnota jmenovitého napětí 230 V počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se dále vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem před elektroměrem, c) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní přípojkové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavní domovní pojistkovou skříní, nebo d) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmen a) až c).
(5)
Výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaného podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné.
(6)
Hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den, vypočítaného podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval
a)u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování odběru elektřiny, nejvýše však 36 měsíců, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet
b)nejvýše 36 měsíců u odběru elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí, vysokého napětí nebo u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí v případech, kdy se pravidelný odečet za účelem zúčtování odběru provádí častěji než jedenkrát ročně, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet.
(1)
V případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, odečte se od odběru elektřiny vypočítaného podle § 16 odst. 6 odběr elektřiny naměřený provozovatelem distribuční soustavy.
(2)
Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady za neoprávněný odběr se stanoví tak, že hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanoveného podle § 16 odst. 6 nebo hodnota zjištěná podle odstavce 1 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru se vynásobí
a)součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí
b)součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí.
(3)
Výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového výměru Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z
a)ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového výměru Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny
b)ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh
c)daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu4).
(4)
Je-li mezi provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem, výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny nebo provozovatelem distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě uzavřena smlouva podle § 50 odst. 6 energetického zákona, ustanovení odstavce 3 písm. b) se a) nepoužije, nebyl-li prokázán odběr elektřiny z neměřené části nebo nedošlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, b) použije na množství neoprávněně odebrané elektřiny při napojení na neměřenou část nebo při neoprávněném zásahu do elektroměru.
(5)
Stanoví-li cenový výměr Energetického regulačního úřadu pro odběr elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny měsíční cenu za rezervovaný příkon předávacího místa a měsíční cenu za maximální odebraný výkon namísto ceny za rezervovanou kapacitu, použijí se pro výpočet náhrady podle odstavce 3 písm. b) bodu 2 tyto měsíční ceny a pravidla stanovená cenovým výměrem Energetického regulačního úřadu. Je-li stanoveno více měsíčních cen za rezervovaný příkon předávacího místa a maximální odebraný výkon, použije se pro výpočet náhrady podle věty první vyšší z plateb určených ze součtu plateb z ceny za rezervovaný příkon a ceny za maximální odebraný výkon z jednotlivých variant cen podle pravidel stanovených cenovým výměrem Energetického regulačního úřadu.
(6)
Je-li předávací místo přiřazeno do skupiny sdílení, přičemž elektřina je sdílena bez využití distribuční soustavy, a jedná-li se o neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 odst. 1 písm. a), b) nebo g) energetického zákona, použije se pro stanovení výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu podle odstavce 3 množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 se zohledněním sdílené elektřiny.
(7)
Je-li předávací místo přiřazeno do skupiny sdílení, přičemž elektřina je sdílena s využitím distribuční soustavy, a jedná-li se o neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 odst. 1 písm. a), b) nebo g) energetického zákona, použije se pro stanovení výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu podle odstavce 3 v části a) ceny za silovou elektřinu a daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu4) množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 se zohledněním sdílené elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 bez zohlednění sdílené elektřiny.
(8)
Provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavců 3 až 7 platby, které zákazník, výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo provozovatel distribuční soustavy uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.
Způsob stanovení náhrady za neoprávněně distribuovanou elektřinu
(1)
V případě, že není smluvně zajištěna služba distribuční soustavy a nejde o neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 energetického zákona, určí množství skutečně neoprávněně distribuované elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněné distribuci elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněné distribuce. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v předávacím místě z doby před neoprávněnou distribucí elektřiny.
(2)
Náhrada za neoprávněně distribuovanou elektřinu se stanoví na základě množství skutečně neoprávněně distribuované elektřiny zjištěné podle odstavce 1 oceněného cenou za službu distribuční soustavy v rozsahu podle energetického zákona, kde
a)v síti nízkého napětí se použije distribuční sazba a jmenovitá proudová hodnota hlavního jističe před elektroměrem sjednaná v poslední známé smlouvě sjednané pro předávací místo odběrného místa, výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny nebo distribuční soustavy, jejímž předmětem bylo zajištění služby distribuční soustavy před vznikem neoprávněné distribuce
b)v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněné distribuce a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy
c)za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh
d)se použije daň z přidané hodnoty v zákonné výši.
(3)
Stanoví-li cenový výměr Energetického regulačního úřadu pro odběr elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí v době zjištění neoprávněné distribuce elektřiny měsíční cenu za rezervovaný příkon předávacího místa a měsíční cenu za maximální odebraný výkon namísto ceny za rezervovanou kapacitu, použijí se pro výpočet náhrady podle odstavce 2 písm. b) tyto měsíční ceny a pravidla stanovená cenovým výměrem Energetického regulačního úřadu. Je-li stanoveno více měsíčních cen za rezervovaný příkon předávacího místa a maximální odebraný výkon, použije se pro výpočet náhrady podle věty první vyšší z plateb určených ze součtu plateb z ceny za rezervovaný příkon a ceny za maximální odebraný výkon z jednotlivých variant cen podle pravidel stanovených cenovým výměrem Energetického regulačního úřadu.
(4)
Je-li předávací místo přiřazeno do skupiny sdílení, použije se pro stanovení výše náhrady za neoprávněně distribuovanou elektřinu podle odstavce 2
a)množství skutečně neoprávněně distribuované elektřiny zjištěné podle odstavce 1 bez zohlednění sdílené elektřiny, je-li elektřina sdílena s využitím distribuční soustavy, nebo
b)množství skutečně neoprávněně distribuované elektřiny zjištěné podle odstavce 1 se zohledněním sdílené elektřiny, je-li elektřina sdílena bez využití distribuční soustavy.
(5)
Náhrada za neoprávněně distribuovanou elektřinu při zjištění rozdílu skutečné a sjednané jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem při neoprávněném zásahu do hlavního jističe se stanoví jako rozdíl plateb za příkon podle jmenovité skutečné a sjednané proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem. Pokud není známo období, po které je navýšená hodnota hlavního jističe užívána, má se za to, že trvala nejvýše 36 měsíců.
(6)
Součástí náhrady za neoprávněně distribuovanou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněnou distribucí elektřiny, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněné distribuce elektřiny, její ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky a dalších souvisejících nákladů.
Způsob stanovení náhrady za neoprávněně dodanou elektřinu
(1)
Při neoprávněné dodávce elektřiny určí množství skutečně neoprávněně dodané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněné dodávce elektřiny, a to nejvýše za období 36 měsíců.
(2)
Náhrada za neoprávněně dodanou elektřinu je složena ze
a)součinu množství neoprávněně dodané elektřiny a pevné ceny za dodávku záporné regulační energie dle cenového výměru Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněně dodané elektřiny; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněnou dodávku zjištěnou nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené záporné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněné dodávky elektřiny a 2. pro neoprávněnou dodávku zjištěnou nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené záporné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněné dodávky elektřiny
b)součinu hodnoty maximálního dodaného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněné dodávky a ceny za překročení rezervovaného výkonu podle cenového výměru Energetického regulačního úřadu.
(3)
Součástí náhrady za neoprávněně dodanou elektřinu, která vznikla provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněnou dodávkou elektřiny, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněné dodávky elektřiny, její ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky a dalších souvisejících nákladů.
(4)
Jedná-li se o neoprávněnou dodávku elektřiny podle § 52 odst. 1 písm. f) energetického zákona z výrobny elektřiny připojené v odběrném místě na napěťové hladině do 1 kV se sjednanou nulovou hodnotou rezervovaného výkonu, náhrada za neoprávněně dodanou elektřinu, v případě, že je dodávka v rozsahu, který podle cenového výměru Energetického regulačního úřadu není spojen s úhradou ceny za překročení rezervovaného výkonu, se stanoví jako nulová.
Minimální požadavky na třídy přesnosti elektroměrů a měřicích transformátorů Minimální požadavky na třídy přesnosti elektroměrů a měřicích transformátorů jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
Přechodná ustanovení
(1)
Náhrada za elektřinu, jejíž neoprávněný odběr, neoprávněná distribuce nebo neoprávněná dodávka byly zjištěny před nabytím účinnosti této vyhlášky, se posuzuje podle vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
(2)
Měření typu M se ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky považuje za měření typu B.
(3)
Měřicí zařízení s průběhovým měřením, dálkovým přenosem údajů, vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi, které instaloval provozovatel distribuční soustavy na měřicí místo nejpozději do 1. července 2024, může provozovatel distribuční soustavy ponechat v provozu po dobu platnosti jeho ověření podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii.
(4)
Měřicí zařízení s průběhovým měřením a dálkovým jiným než denním přenosem údajů, využívající měření typu B podle § 4, které instaloval provozovatel distribuční soustavy, může provozovatel distribuční soustavy ponechat v provozu po dobu platnosti jeho ověření podle zákona o metrologii.
(5)
Elektřina odebíraná z distribuční soustavy na napěťové hladině nižší než 1 kV s přímým měřením a ročním odběrem elektřiny přesahujícím 6 MWh se do 1. července 2027 měří alespoň měřením typu C kategorie C4.
Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. 2. Vyhláška č. 476/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. 3. Vyhláška č. 152/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění vyhlášky č. 476/2012 Sb.
Účinnost
(1)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021, s výjimkou ustanovení a) § 3 odst. 3 písm. b), § 4 odst. 4 písm. b), § 5 odst. 1 písm. a) až c), § 5 odst. 2 písm. b) a c), § 5 odst. 3, § 5 odst. 5, § 6 odst. 1, § 6 odst. 4, § 8 odst. 1, § 9 odst. 3, § 10 odst. 3, § 13 odst. 3 písm. a) a b) a § 13 odst. 4, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024 a b) § 5 odst. 2 písm. a), § 6 odst. 3, § 11 odst. 4, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2027.
(2)
Ustanovení a) § 3 odst. 3 písm. d), § 4 odst. 4 písm. d), § 5 odst. 6, § 9 odst. 6, § 13 odst. 3 písm. c) a d) a § 13 odst. 5 pozbývají platnosti dnem 1. července 2024 a b) § 11 odst. 5 pozbývá platnosti dnem 1. července 2027.