Zákon o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky
o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky
Účel zákona Účelem zákona je odškodnit občany České republiky, kteří byli jako občané Československé socialistické republiky usmrceni či zraněni v souvislosti se zásahy ozbrojených složek Československé socialistické republiky a České socialistické republiky při potlačení demonstrací, které se uskutečnily ve dnech prvního výročí invaze okupačních armád Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky (dále jen „demonstrace proti invazi“) na území tehdejšího Československa.
(1)
Osobou oprávněnou podle tohoto zákona je fyzická osoba, která byla v období od 19. srpna 1969 do 22. srpna 1969 zraněna v souvislosti se zásahem Veřejné bezpečnosti, Sboru národní bezpečnosti, Lidových milicí či jiné ozbrojené složky tehdejší Československé socialistické republiky či České socialistické republiky při potlačení demonstrací proti invazi a která byla v době svého zranění občanem Československé socialistické republiky nebo České socialistické republiky.
(2)
Zemřela-li osoba splňující podmínky podle odstavce 1, stávají se osobami oprávněnými podle tohoto zákona děti a manžel nebo partner, pokud manželství, partnerství nebo registrované partnerství trvalo v době smrti osoby podle odstavce 1. Není-li osob oprávněných dle první věty, stávají se oprávněnými osobami rodiče osoby splňující podmínky podle odstavce 1; není-li rodičů, stávají se oprávněnými osobami sourozenci této osoby.
(3)
Osobami oprávněnými podle tohoto zákona jsou děti a manžel fyzické osoby, která byla v období od 19. srpna 1969 do 22. srpna 1969 usmrcena nebo zraněna s následkem smrti v souvislosti se zásahem Veřejné bezpečnosti, Sboru národní bezpečnosti, Lidových milicí či jiné ozbrojené bezpečnostní složky tehdejší Československé socialistické republiky či České socialistické republiky při potlačení demonstrací proti invazi a která byla v době usmrcení nebo zranění s následkem smrti občanem Československé socialistické republiky nebo České socialistické republiky. Manžel je oprávněnou osobou podle věty první tehdy, trvalo-li manželství s osobou usmrcenou nebo zraněnou s následkem smrti v době jejího usmrcení nebo zranění.
(4)
Není-li osob oprávněných podle odstavce 3, stávají se oprávněnými osobami rodiče osoby, která byla v období od 19. srpna 1969 do 22. srpna 1969 usmrcena nebo zraněna s následkem smrti za podmínek popsaných v odstavci 3; není-li rodičů, stávají se oprávněnými osobami sourozenci této osoby.
(1)
Oprávněné osoby mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen „nárok“), jestliže jsou občany České republiky; podmínka občanství České republiky se považuje za splněnou, pokud občanství trvá ke dni podání žádosti o poskytnutí jednorázové peněžní částky.
(2)
Nárok je nutné uplatnit ve formě písemné žádosti u orgánu příslušného k rozhodnutí nejpozději do 31. prosince 2025, jinak nárok zaniká.
(1)
Celkový nárok osob oprávněných podle § 2 odst. 3 a 4 tohoto zákona činí 200 000 Kč.
(2)
Celkový nárok osob oprávněných podle § 2 odst. 1 a 2 tohoto zákona činí
a)90 000 Kč, zanechalo-li zranění trvalé následky
b)40 000 Kč v ostatních případech.
(1)
Nárok uplatní oprávněná osoba písemně u Ministerstva vnitra.
(2)
Nárok lze prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, svědeckou výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem.
(3)
O poskytnutí jednorázové peněžní částky rozhoduje a jednorázovou částku vyplácí Ministerstvo vnitra.
(1)
Řízení podle tohoto zákona se zahajuje na návrh oprávněné osoby. Včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud jednorázová peněžní částka nebyla vyplacena, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice.
(2)
Na toto řízení se použije, pokud tento zákon nestanoví jinak, správní řád1).
(3)
Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o poskytnutí jednorázové peněžní částky se řádné opravné prostředky v řízení správním nepřipouštějí.
(4)
K řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zvláštního zákona2) je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
(1)
Řízení podle tohoto zákona je osvobozeno od správních poplatků.
(2)
Jednorázová peněžní částka poskytnutá podle tohoto zákona nepodléhá dani z příjmu fyzických osob a nezahrnuje se do příjmů rozhodných pro účely dávek státní sociální podpory a sociální péče.
(3)
Náklady na jednorázovou finanční částku hradí stát.
(4)
Státní orgány, právnické i fyzické osoby jsou povinny na žádost Ministerstva vnitra poskytnout bezplatně podklady nezbytné k prokázání nároku a vyvinout potřebnou součinnost.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.