Zákon o odpadech
o odpadech
Část 1
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Účel a předmět úpravy
(1)
Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a umožněn přechod k oběhovému hospodářství.
(2)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a)pravidla pro předcházení vzniku odpadu a pro nakládání s ním
b)práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a
c)působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.
Působnost zákona
(1)
Tento zákon se nevztahuje na
a)emise látek znečišťujících ovzduší
b)radioaktivní odpady
c)výbušniny, střelivo a munici
d)exkrementy, slámu a jiné přírodní látky ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které 1. nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) a 2. využívají se v zemědělství nebo lesnictví v souladu se zákonem o hnojivech nebo k výrobě energie prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí a neohrožují zdraví lidí
e)nekontaminovanou zeminu a jiný přírodní materiál vytěžený během stavební činnosti, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen
f)sedimenty přemísťované v rámci povrchových vod za účelem správy vod, správy vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní nebo období sucha nebo rekultivace půdy, pokud nemají některou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3), a
g)půdu in situ, včetně nevytěžené kontaminované zeminy a staveb spojených se zemí pevným základem.
(2)
V rozsahu, v jakém nakládání s nimi upravují jiné právní předpisy, jsou z působnosti tohoto zákona vyjmuty a) odpadní vody, b) těžební odpad, c) léčiva, návykové látky, přípravky obsahující návykové látky a prekursory drog, d) mrtvá těla zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, včetně zvířat usmrcených za účelem eradikace nákazy zvířat, která jsou odstraněna v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/20094), e) vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty4), s výjimkou vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů určených ke spalování nebo skládkování nebo k využití v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování, f) látky, které jsou určeny k použití jako krmné suroviny podle čl. 3 odst. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/20095) a které nejsou tvořeny vedlejšími produkty živočišného původu a neobsahují je, a g) výrobky s ukončenou životností.
Odpadové hospodářství a jeho hierarchie
(1)
Odpadovým hospodářstvím se rozumí činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadu, na nakládání s odpadem, na následnou péči o místo, kde je odpad trvale uložen, zprostředkování nakládání s odpady a kontrola těchto činností.
(2)
Odpadové hospodářství je založeno na hierarchii odpadového hospodářství, podle níž je prioritou předcházení vzniku odpadu, a nelze-li vzniku odpadu předejít, pak v následujícím pořadí jeho příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití, včetně energetického využití, a není-li možné ani to, jeho odstranění.
(3)
Výklad a použití tohoto zákona musí být v souladu s hierarchií odpadového hospodářství.
(4)
Při uplatňování hierarchie odpadového hospodářství se zohlední
a)celý životní cyklus výrobků a materiálů, zejména s ohledem na snižování vlivů nakládání s odpady na životní prostředí a zdraví lidí
b)zásada předběžné opatrnosti a udržitelnosti
c)technická proveditelnost a hospodářská udržitelnost
d)ochrana zdrojů, životního prostředí, zdraví lidí a hospodářské a sociální dopady a
e)cíle, zásady a opatření Plánu odpadového hospodářství České republiky.
(5)
Od hierarchie odpadového hospodářství je možné se odchýlit v případě odpadů, u nichž je to při zohlednění celkových dopadů životního cyklu výrobků a materiálů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním vhodné s ohledem na nejlepší výsledek z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví lidí.
Odpad
(1)
Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.
(2)
Má se za to, že osoba má úmysl zbavit se movité věci, pokud tuto věc není možné používat k původnímu účelu.
(3)
Osoba má povinnost zbavit se movité věci, jestliže
a)ji nepoužívá nebo ji není možné používat k původnímu účelu a tato věc současně ohrožuje životní prostředí
b)byla vyřazena nebo stažena na základě jiného právního předpisu6), nebo
c)vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem nebyla výroba nebo získání této věci, ale není vedlejším produktem podle § 8 odst. 1.
(4)
V pochybnostech, zda je movitá věc odpadem, rozhoduje krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo osoby, která prokáže právní zájem, nebo z moci úřední. Žádost podle věty první nelze podat, pokud je ve vztahu k téže movité věci vedeno řízení o přestupku nebo řízení o uložení opatření k nápravě, které vede Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě podezření, že osoba nenakládá s věcí v souladu s tímto zákonem, zákonem o výrobcích s ukončenou životností nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
Původce odpadu
(1)
Původcem odpadu se rozumí
a)každý, při jehož činnosti vzniká odpad
b)právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadu, nebo
c)obec od okamžiku, kdy osoba odloží odpad podle § 59 a 60 na místo obcí k tomuto účelu určenému.
(2)
V případě, že odpad vzniká při činnosti více osob nebo při činnosti prováděné na základě smlouvy pro vlastníka věci, ze které se stane odpad, je původcem odpadu osoba, která fyzicky provádí činnost, při které odpad vzniká. Původcem odpadu je jiná osoba podle věty první, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy uzavřené mezi těmito osobami. Původce odpadu podle věty první nebo druhé se stává vlastníkem vzniklého odpadu nejpozději v okamžiku jeho vzniku.
(3)
V případě komunálních odpadů a odpadů z obalů, s výjimkou odpadů z domácností, je původcem těchto odpadů vlastník nemovité věci, kde vznikají, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy s osobou, která by byla původcem odpadu podle odstavce 1, a nejpozději v okamžiku vzniku odpadu se stává vlastníkem odpadu.
Zařazování odpadu
(1)
Odpad se zařazuje do
a)kategorie odpadu, a to jako nebezpečný odpad nebo jako ostatní odpad, a
b)druhu odpadu vymezeného v Katalogu odpadů.
(2)
Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou Katalog odpadů a postup pro zařazování odpadu podle Katalogu odpadů.
Nebezpečný odpad a ostatní odpad
(1)
Nebezpečný odpad je odpad, který a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3), b) se zařazuje do druhu odpadu, kterému je v Katalogu odpadů přiřazena kategorie nebezpečný odpad, nebo c) je smísen s některým z odpadů uvedených v písmenu b) nebo je jím znečištěn.
(2)
Nebezpečná vlastnost se přiřazuje odpadu na základě kritérií a limitních hodnot stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) a v případě nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze těchto předpisů Evropské unie pod označeními HP 9, HP 14 a HP 15 na základě doplňujících limitních hodnot a kritérií.
(3)
Ostatní odpad je odpad, který nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1. Směsný komunální odpad se považuje za ostatní odpad, i když splňuje podmínky uvedené v odstavci 1.
(4)
Odpad uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo c) nebo nebezpečný odpad po úpravě může být zařazen jako ostatní odpad, pouze pokud u něj byly vyloučeny nebezpečné vlastnosti hodnocením nebezpečných vlastností odpadu podle § 76.
(5)
Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou doplňující limitní hodnoty a kritéria pro nebezpečné vlastnosti odpadu uvedené v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 9, HP 14 a HP 15.
Ukončení odpadového režimu Vedlejší produkt
(1)
Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, není odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud a) vzniká jako nedílná součást výroby, b) je její další využití zajištěno, c) je její další využití možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, d) je její další využití v souladu s jinými právními předpisy7) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie8) a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a e) jsou splněna kritéria pro jednotlivé materiály pro posouzení splnění podmínek podle písmen a) až d), pokud jsou stanovena prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie; splnění těchto kritérií je ověřeno vzorkováním a zkoušením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie a je vypracována průvodní dokumentace v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(2)
Ministerstvo a Ministerstvo průmyslu a obchodu může stanovit vyhláškou a) kritéria pro posouzení splnění podmínek pro vedlejší produkt podle odstavce 1 písm. a) až d) pro jednotlivé materiály, která zahrnují 1. konkrétní účel, ke kterému smí být vedlejší produkt využíván, 2. povolený postup zpracování materiálu podle odstavce 1 písm. c) a 3. kvalitativní kritéria, která zajistí, že nedojde k ohrožení životního prostředí a lidského zdraví, b) způsob ověření splnění kritérií podle odstavce 1 písm. e), včetně požadavků na vzorkování a zkoušení a c) náležitosti průvodní dokumentace podle odstavce 1 písm. e).
(3)
Každý držitel vedlejšího produktu, pro který byla zpracována průvodní dokumentace, je povinen jej předat další osobě s průvodní dokumentací.
(1)
Odpad, který byl předmětem recyklace nebo jiného využití a současně je vymezený přímo použitelným předpisem Evropské unie9) nebo prováděcím právním předpisem, přestane být odpadem v okamžiku stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem, pokud
a)splňuje kritéria stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie9) nebo prováděcím právním předpisem a splnění těchto kritérií je ověřeno vzorkováním a zkoušením nebo jiným způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem
b)splňuje další technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky
c)splňuje požadavky jiných právních předpisů7) a jeho využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a
d)byla pro něj zpracována průvodní dokumentace.
(2)
Odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen přímo použitelným předpisem Evropské unie9) nebo prováděcím právním předpisem a současně se nejedná o odpad určený k dalšímu zpracování způsobem, pro který jsou stanoveny zvláštní technické požadavky a kritéria, přestane být odpadem v okamžiku stanoveném v povolení krajského úřadu podle § 10 odst. 1, pokud splní požadavky tohoto povolení, splnění těchto požadavků je ověřeno způsobem stanoveným v povolení a byla pro něj zpracována průvodní dokumentace, jejíž náležitosti stanoví ministerstvo a Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhláškou.
(3)
Odpad, který byl připraven k opětovnému použití, přestane být odpadem v okamžiku, kdy
a)příprava k opětovnému použití proběhla v souladu s § 34 odst. 3
b)splňuje technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky
c)splňuje požadavky jiných právních předpisů7) a jeho využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a
d)pro něj byla zpracována průvodní dokumentace.
(4)
Odpad přestane být odpadem v okamžiku zpracování do výrobku v zařízeních vymezených v bodech 1 až 3 přílohy č. 4 k tomuto zákonu.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která předává movitou věc, která přestala být odpadem, s výjimkou věci, která přestala být odpadem podle odstavce 4, a věci vyrobené v zařízení vymezeném v bodě 11 přílohy č. 4 k tomuto zákonu, má povinnost předávat tuto věc s průvodní dokumentací.
(6)
Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady (dále jen „provozovatel zařízení“), ve kterém přestávají být movité věci odpadem, je povinen vést evidenci těchto věcí do okamžiku zahájení jejich přepravy z tohoto zařízení.
(7)
Ministerstvo a Ministerstvo průmyslu a obchodu může stanovit vyhláškou a) odpady, které přestávají být odpadem podle odstavce 1; těmito odpady mohou být pouze odpady, které mají povahu druhotné suroviny nebo výrobku, které se běžně využívají ke konkrétnímu účelu a pro které existuje trh nebo poptávka, b) okamžik, kdy odpad podle odstavce 1 přestává být odpadem, c) konkrétní účel, ke kterému smí být movitá věc, která přestane být odpadem podle odstavce 1, využívána, d) požadavky na odpady vstupující do procesu recyklace nebo využití, ze kterých vznikne odpad, který přestává být odpadem podle odstavce 1, e) postup zpracování odpadu v rámci procesu recyklace nebo využití podle odstavce 1, f) kvalitativní kritéria, která musí odpad splnit, aby přestal být odpadem podle odstavce 1; tato kritéria musí být stanovena tak, aby zajistila, že výsledná věc je využitelná ke konkrétnímu účelu, splňuje příslušné požadavky na výrobky a jejím využitím nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí, g) požadavky na vzorkování a zkoušení nebo jiný způsob ověření splnění požadavků podle odstavce 1 písm. a) a h) náležitosti průvodní dokumentace podle odstavce 1 písm. d), odstavce 3 písm. d) a odstavce 5.
(1)
Krajský úřad na žádost žadatele o povolení provozu zařízení k využití odpadu povolí, že v zařízení může docházet k recyklaci nebo jinému využití odpadu, kterým přestává být daný odpad odpadem, pokud se nejedná o odpad vymezený podle § 9 odst. 1 a žadatel prokáže, že výsledná věc
a)se běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti
b)je věcí, pro kterou existuje trh nebo poptávka
c)splňuje technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky, a
d)splňuje požadavky jiných právních předpisů7) a její využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí.
(2)
Povolení podle odstavce 1 je součástí povolení provozu zařízení k využití odpadu podle § 21 odst. 2.
(3)
Krajský úřad v rozhodnutí podle odstavce 1 vymezí
a)odpad, který přestává být odpadem
b)konkrétní účel, pro který movitá věc přestává být odpadem
c)požadavky na odpad vstupující do procesu recyklace nebo jiného využití, ze kterých vznikne odpad, který přestává být odpadem
d)postup zpracování odpadu
e)kvalitativní kritéria, která musí odpad splnit, aby přestal být odpadem; tato kritéria musí být stanovena tak, aby zajistila, že movitá věc je využitelná ke konkrétnímu účelu, splňuje příslušné požadavky na výrobky a nedojde k ohrožení životního prostředí a zdraví lidí
f)způsob ověření splnění požadavků podle písmene e), včetně doplňujících požadavků na vzorkování a zkoušení, a
g)okamžik, kdy odpad přestane být odpadem.
(4)
Žadatel navrhne parametry podle odstavce 3 v žádosti podle odstavce 1 nebo v návrhu provozního řádu zařízení.
(5)
Žadatel připojí k žádosti podle odstavce 1 vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, zda se výsledná věc běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti, zda pro ni existuje trh nebo poptávka a zda splňuje pravidla pro uvádění výrobků na trh, a závazné stanovisko krajské hygienické stanice z hlediska dopadů na zdraví lidí a hodnocení zdravotních rizik. Závazné stanovisko a vyjádření se nevyžadují, pokud žadatel k žádosti podle odstavce 1 připojí pravomocné rozhodnutí, jímž mu byla povolena recyklace nebo jiné využití odpadu podle odstavce 1 pro stejný druh odpadu vstupující do procesu recyklace nebo jiného využití, stejný postup zpracování, stejnou výslednou věc a stejný následný způsob využití výsledné věci.
(6)
Krajský úřad zruší nebo změní povolení podle odstavce 1, pokud
a)dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení, nebo
b)výsledná věc přestane splňovat podmínky podle odstavce 1.
(7)
V řízení o změně nebo zrušení povolení podle odstavce 1 si krajský úřad vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, a pokud se změna povolení nebo důvod zrušení povolení týkají oblastí ochrany veřejného zdraví, také závazné stanovisko krajské hygienické stanice z hlediska dopadů na zdraví lidí a hodnocení zdravotních rizik.
Vymezení některých dalších pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)předcházením vzniku odpadu opatření přijatá předtím, než se movitá věc stane odpadem, která omezují nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a zdraví lidí, omezují obsah nebezpečných látek v materiálech a výrobcích nebo omezují množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo jejich částí k původnímu účelu nebo prodloužením životnosti výrobků
b)opětovným použitím postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny
c)nakládáním s odpadem soustřeďování odpadu, shromažďování odpadu, skladování odpadu, sběr odpadu, úprava odpadu, využití odpadu, odstranění odpadu, obchodování s odpadem nebo přeprava odpadu
d)soustřeďováním odpadu umístění odpadu v prostoru, včetně prvotního třídění pro účely odděleného soustřeďování a dočasného uložení odpadu v daném místě
e)odděleným soustřeďováním odpadu soustřeďování odpadů, kdy jsou jednotlivé odpady roztříděny podle druhu, kategorie a materiálů odpadu s cílem usnadnit jejich následující zpracování
f)sběrem odpadu soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou od jiných osob pro účely předání do zařízení ke zpracování odpadu, pokud uložení odpadu v zařízení ke sběru odpadů nepřesáhne dobu 9 měsíců
g)zpracováním odpadu využití odpadu nebo odstranění odpadu zahrnující i úpravu před jeho využitím nebo odstraněním
h)úpravou odpadu každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů, včetně jejich třídění, za účelem snížení jejich objemu, snížení jejich nebezpečných vlastností nebo umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití nebo odstranění, přičemž odpad po úpravě zůstane vždy odpadem
i)využitím odpadu činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu připraven tak, že naplní podmínky stanovené v § 9 nebo 10 a přestane být odpadem; způsoby využití odpadu jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu
j)energetickým využitím odpadu použití odpadu způsobem obdobným jako palivo za účelem využití jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie
k)materiálovým využitím odpadu jakýkoliv způsob využití odpadů zahrnující přípravu k opětovnému použití, recyklaci a zasypávání, s výjimkou energetického využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jiné prostředky k výrobě energie
l)recyklací odpadu způsob využití odpadu, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely; recyklace odpadu zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál
m)přípravou k opětovnému použití způsob využití odpadů zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu, která zaručí, že je výrobky nebo jejich části možné bez dalšího zpracování opětovně používat
n)skladováním odpadu uložení odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejdéle 1 roku před jejich odstraněním nebo po dobu nejdéle 3 let před jejich využitím
o)odstraněním odpadu činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; způsoby odstranění odpadu jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu
p)obchodováním s odpady nákup a prodej odpadů na vlastní odpovědnost právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně situace, kdy tyto osoby nemají odpad fyzicky v držení
q)zařízením technická jednotka, pozemek, stavba nebo část stavby
r)zařízením určeným pro nakládání s odpady 1. zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu, v kterém probíhá činnost vymezená v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu a provozované na základě povolení podle § 21 odst. 2, 2. zařízení k využití odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto zákonu, které je provozováno na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a jehož zahájení provozu bylo ohlášeno podle § 95 odst. 1, nebo 3. malé zařízení provozované na základě souhlasu podle § 64 odst. 2
s)mobilním zařízením zařízení určené pro nakládání s odpady schopné samostatného pohybu a funkce, které přemístěním tuto svou funkci neztratí
t)zprostředkováním nakládání s odpady zajišťování využití nebo odstranění odpadu jménem jiných osob, včetně případů, kdy nemá právnická nebo podnikající fyzická osoba zprostředkovávající nakládání s odpady (dále jen „zprostředkovatel“) tyto odpady fyzicky v držení
u)vzorkováním soubor činností vedoucích k odběru vzorků a dokumentace těchto činností
v)zasypáváním jakýkoli způsob využití, při němž je vhodný ostatní odpad použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách
w)přeshraniční přepravou odpadu přeprava odpadu do České republiky, z České republiky nebo přes Českou republiku.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností; komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad
b)biologicky rozložitelným odpadem odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu
c)biologicky rozložitelným komunálním odpadem biologicky rozložitelný odpad obsažený v komunálním odpadu
d)biologickým odpadem biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinový a kuchyňský odpad z domácností, kanceláří, restaurací, velkoobchodu, jídelen, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu
e)malým zařízením zařízení pro úpravu a využití biologicky rozložitelného odpadu, které zpracovává biologicky rozložitelný odpad pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 20 tun, pokud celkové roční množství zpracovaného biologicky rozložitelného odpadu nepřekračuje 150 tun
f)dopravcem odpadu právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující dopravu pro cizí potřeby, která přepravuje odpad, jehož není původcem, a současně tento odpad nepřepravuje do svého nebo ze svého zařízení určeného pro nakládání s odpady
g)skládkou zařízení pro odstranění odpadů pomocí jejich řízeného povrchového nebo podpovrchového ukládání
h)druhotnou surovinou materiály mající zejména charakter vedlejších produktů nebo upravených odpadů, které přestaly být odpadem poté, co splnily podmínky a kritéria, pokud jsou stanovena, materiálů získaných z výrobků podléhajících zpětnému odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, materiálů z dalších výrobků využitelných pro další zpracování, včetně nespotřebovaných vstupních surovin, materiálů předávaných k novému využití; druhotná surovina slouží jako vstup pro výrobu a nahrazuje prvotní surovinu
i)sedimentem materiál vytěžený z vodních nádrží, vodních ploch, rybníků a koryt vodních toků vzniklý převážně usazováním erodovaných půdních částic, s výjimkou materiálu, který byl těžen jako říční materiál podle vodního zákona
j)stavebním a demoličním odpadem odpad vznikající při stavebních a demoličních činnostech
k)potravinovým odpadem potraviny podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/200210), které se staly odpadem
l)nezákonně soustředěným odpadem odpad soustředěný mimo zařízení určené pro nakládání s odpady, nejde-li o shromažďování odpadu.
(3)
Shromažďováním odpadu se pro účely tohoto zákona rozumí
a)soustřeďování odpadu v místě jeho vzniku, pokud uložení odpadu v místě shromažďování nepřesáhne dobu 1 roku
b)soustřeďování ostatních odpadů, kdy je na shromažďovací místo původcem odpadu přepraven ostatní odpad, který vznikl na jednom místě mimo provozovnu původce odpadu v množství nejvýše 20 tun, pokud je přepraven neprodleně po jeho vzniku do vhodné provozovny původce odpadu
c)soustřeďování odpadu na místech určených obcí podle § 59 odst. 2 a 5, nebo
d)soustřeďování odpadu v rámci činnosti Ministerstva obrany nebo jím zřízené příspěvkové organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu podle zákona o zajišťování obrany České republiky i v případě, že je odpad přepraven do jejich jiné provozovny, než v které vznikl.
Předcházení vzniku odpadu
(1)
Každý je povinen při své činnosti předcházet vzniku odpadu, omezovat jeho množství a nebezpečné vlastnosti.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vyrábí výrobky, je povinna zabezpečit, aby vývoj a výroba těchto výrobků omezily vznik odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů, a pokud není možné vzniku odpadu z těchto výrobků zabránit, je povinna zabezpečit, aby bylo možné dosáhnout co nejvyšší míry využití těchto odpadů v souladu s hierarchií odpadového hospodářství.
(3)
Každý může kompostovat biologicky rozložitelný materiál vznikající při jeho činnosti jako předcházení vzniku odpadu, pokud vzniklý kompost použije v rámci své činnosti nebo jej předá v souladu se zákonem o hnojivech a pokud během kompostování nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. Právnická nebo podnikající fyzická osoba musí řídit kompostování tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu nebo emisí metanu. Kompostování biologického materiálu živočišného původu smí být prováděno pouze v zařízení splňujícím požadavky na zpracování vedlejších produktů živočišného původu4). Kompost, který osoba nepoužije v rámci své činnosti nebo jej nepředá v souladu se zákonem o hnojivech, je odpadem. Jiné výstupy z kompostování jsou odpadem.
(4)
Movitá věc, kterou je možné v souladu s jinými právními předpisy používat k původnímu účelu, se nestává odpadem, pokud ji tato osoba předá k opětovnému použití, a to buď přímo, nebo prostřednictvím jiné osoby.
(5)
Platí, že movitá věc, kterou osoba předala na místo určené obcí a kterou je možné v souladu s jinými právními předpisy používat k původnímu účelu, se nestala odpadem, pokud byla předána k opětovnému použití.
Část 2
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Hlava 1
VŠEOBECNÉ POVINNOSTI
Obecné povinnosti při nakládání s odpady
(1)
Každý je povinen a) nakládat s odpadem pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a jinými právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí a zdraví lidí pro daný druh a kategorii odpadu; při nakládání s odpady nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené jinými právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí, b) nakládat s odpadem pouze v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu, s výjimkou shromažďování odpadu, přepravy odpadu, obchodování s odpadem a nakládání se vzorky odpadu, c) soustřeďovat odpady odděleně, d) nakládat s odpadem tak, aby jej zabezpečil před odcizením nebo únikem nebo aby nedošlo k jeho znehodnocení, které by zhoršilo možnost nakládání s daným odpadem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, do okamžiku, kdy jej sám zpracuje, pokud je provozovatelem zařízení, nebo do okamžiku předání podle písmene e) a e) odpad, který sám nezpracuje v souladu s tímto zákonem, předat, s výjimkou předání odpadu v rámci školního sběru nebo předání nezbytného množství vzorků odpadu k rozborům, zkouškám nebo analýzám pro účely vědy, výzkumu a vývoje, zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady, zařazení odpadu do kategorie, hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a dalším rozborům a zkouškám nezbytným pro zajištění nakládání s odpady v souladu s právními předpisy, v souladu s hierarchií odpadového hospodářství 1. přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu pouze do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu nebo za podmínek podle § 16 odst. 3 do dopravního prostředku provozovatele takového zařízení, 2. obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu, popřípadě dopravci odpadu určenému tímto obchodníkem, nebo 3. na místo určené obcí podle § 59 odst. 2 a 5.
(2)
Převzít odpad jsou, s výjimkou převzetí nezbytného množství vzorků odpadu k rozborům, zkouškám nebo analýzám pro účely vědy, výzkumu a vývoje, k zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady, k zařazení odpadu do kategorie, k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a dalším rozborům a zkouškám nezbytným pro zajištění nakládání s odpady v souladu s právními předpisy, oprávněni
a)provozovatel zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu
b)obchodník s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu
c)obec za podmínek stanovených v § 59, nebo
d)právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení nebo vysoká škola (dále jen „škola“) za podmínek stanovených v § 20.
(3)
Na jednotky požární ochrany a právnické a podnikající fyzické osoby, které jsou jinými právními předpisy určeny k řešení havárií a zdolávání požárů, se při této činnosti nevztahují povinnosti podle tohoto zákona, s výjimkou odstavce 1 písm. e).
Nakládání s nezákonně soustředěným odpadem
(1)
Vlastník odpadu má povinnost předat nezákonně soustředěný odpad
a)do zařízení určeného pro nakládání s odpady
b)za podmínek podle § 16 odst. 3 do dopravního prostředku provozovatele zařízení, nebo
c)obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu, s výjimkou vlastníka odpadu, který je fyzickou osobou.
(2)
Pokud se vlastník pozemku dozví o nezákonně soustředěném odpadu na svém pozemku, je povinen oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu je odpad soustředěn.
(3)
Pokud se obecní úřad obce s rozšířenou působností dozví, že se v jeho správním obvodu nachází nezákonně soustředěný odpad, neprodleně se pokusí zjistit jeho vlastníka.
(4)
Pokud není možné zjistit osobu, která je za odpad odpovědná nebo taková osoba zemřela nebo zanikla, aniž by její povinnosti ve vztahu k tomuto odpadu přešly na jinou osobu, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností vlastníka pozemku k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. V odůvodněných případech může obecní úřad obce s rozšířenou působností stanovit lhůtu k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady delší. Obec, na jejímž území se odpad nachází, může vlastníkovi pozemku poskytnout součinnost při odklízení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady.
(5)
Pokud vlastník pozemku nezajistí odklizení odpadu a předání odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 30 dnů ode dne doručení výzvy nebo v delší lhůtě stanovené ve výzvě, může obecní úřad obce s rozšířenou působností
a)uložit vlastníkovi pozemku, aby na vlastní náklady zabezpečil místo, kde se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu
b)zabezpečit odpad, který ohrožuje životní prostředí, před únikem škodlivin do okolního prostředí, nebo
c)nezákonně soustředěný odpad odklidit a předat do zařízení určeného pro nakládání s odpady.
(6)
Vlastník pozemku nemusí splnit povinnost uloženou podle odstavce 5 písm. a), pokud odpad na vlastní náklady předá do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu taková povinnost uložena. Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje podle odstavce 5 písm. b) nebo c), je osoba pověřená obecním úřadem obce s rozšířenou působností oprávněna vstoupit na pozemek na dobu nezbytnou k zabezpečení nebo odklizení odpadu a vlastník nebo uživatel tohoto pozemku je povinen vstup osobě pověřené obecním úřadem obce s rozšířenou působností umožnit a strpět zabezpečení nebo odklizení odpadu.
Hlava 2
POVINNOSTI PŮVODCE ODPADU A PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ
Povinnosti původce odpadu
(1)
Na nepodnikající fyzickou osobu, která je původcem odpadu, se vztahují pouze ty povinnosti původce odpadu stanovené v tomto zákoně, u kterých je tak výslovně uvedeno.
(2)
Původce odpadu je povinen a) zařadit odpad podle druhu a kategorie a nakládat s ním podle jeho skutečných vlastností, b) prokázat orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona, že předal odpad, který produkuje, v odpovídajícím množství v souladu s § 13 odst. 1 písm. e); v případě stavebního a demoličního odpadu se tato povinnost vztahuje i na nepodnikající fyzické osoby, s výjimkou případu, kdy množství produkovaného stavebního a demoličního odpadu odpovídá množství stavebního a demoličního odpadu, který může nepodnikající fyzická osoba předat podle § 59 obci, c) v případě komunálního odpadu, který běžně produkuje, a stavebního a demoličního odpadu, které sám nezpracuje, mít jejich předání podle § 13 odst. 1 písm. e) v odpovídajícím množství zajištěno písemnou smlouvou před jejich vznikem; v případě stavebních a demoličních odpadů se tato povinnost vztahuje i na nepodnikající fyzické osoby, s výjimkou případu, kdy množství produkovaných stavebních a demoličních odpadů odpovídá množství stavebních a demoličních odpadů, které může fyzická nepodnikající osoba předat podle § 59 obci, d) s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady spolu s odpadem předat provozovateli zařízení nebo obchodníkovi s odpady údaje o své osobě a údaje o odpadu nezbytné pro zjištění, zda smí být s daným odpadem v zařízení nakládáno nebo zda smí obchodník s odpady takový odpad převzít; tyto údaje mohou být nahrazeny základním popisem odpadu, e) v případě odpadu určeného k uložení na skládce odpadů nebo k zasypávání předat údaje podle písmene d) formou základního popisu odpadu; v případě první z opakovaných dodávek odpadu je součástí základního popisu odpadu stanovení kritických ukazatelů, o nichž je původce odpadu povinen v případě opakovaných dodávek předávat informace; na základě dohody s původcem odpadu může zajistit zpracování základního popisu odpadu provozovatel zařízení, do kterého je odpad předáván, nebo zprostředkovatel, za zpracování základního popisu však odpovídá původce odpadu a f) při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby dodržet postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady tak, aby byla zajištěna nejvyšší možná míra jejich opětovného použití a recyklace.
(3)
Původce odpadu je před ukončením činnosti provozovny povinen předat odpady soustředěné v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady.
(4)
Pokud původce odpadu nepředá odpad soustředěný v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 60 dnů od ukončení činnosti v provozovně, má povinnost předat odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady vedle původce odpadu také vlastník nemovité věci, která byla provozovnou původce odpadu, a kde jsou odpady soustředěny. Vlastník nemovité věci je povinen splnit tuto povinnost nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jej k tomu vyzve inspekce, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. Původce odpadu je povinen uhradit vlastníkovi nemovité věci účelně vynaložené náklady spojené s předáním odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou a) rozsah údajů o původci odpadu a o odpadu předávaných podle odstavce 2 písm. d), b) obsahové náležitosti základního popisu odpadu podle odstavce 2 písm. e) včetně požadavků na stanovování kritických ukazatelů a četnost jejich sledování a c) postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby podle odstavce 2 písm. f).
Povinnosti provozovatele zařízení Provozovatel zařízení
(1)
Provozovatel zařízení má od okamžiku převzetí odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 17 odst. 1 písm. b) a c) ve vztahu k tomuto odpadu všechny povinnosti provozovatele zařízení stanovené tímto zákonem a stává se jeho vlastníkem.
(2)
Provozovatel zařízení ke skladování odpadu před využitím, úpravě před využitím nebo k využití odpadu a osoba, která předává odpad do jeho zařízení, mohou uzavřít písemnou smlouvu, že odpad zůstává ve vlastnictví této osoby. Tento odpad musí být při nakládání v zařízení identifikovatelný a musí s ním být nakládáno odděleně. Na výstupu ze zařízení smí provozovatel zařízení tento odpad předat pouze do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady, které určí vlastník odpadu.
(3)
V případě, že přepravu odpadu do svého zařízení zajišťuje provozovatel zařízení a při nakládce je provedeno převzetí odpadu podle § 17 odst. 1 písm. b) a c), může se provozovatel zařízení stát na základě smlouvy vlastníkem odpadu okamžikem zahájení přepravy. V takovém případě má všechny povinnosti provozovatele zařízení ve vztahu k tomuto odpadu stanovené tímto zákonem od okamžiku zahájení přepravy.
(1)
Provozovatel zařízení je povinen
a)provozovat zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu v souladu s povolením podle § 21 odst. 2
b)při převzetí odpadu, s výjimkou odpadu, jehož vlastníkem byl už před převzetím, 1. zaznamenat údaje o odpadu a předávající osobě a provozovně nebo zařízení určeném pro nakládání s odpady, ze kterých je odpad předáván tak, aby mohla být vedena průběžná evidence odpadu a prováděno ohlašování, 2. odpad zvážit a provést jeho vizuální kontrolu, 3. ověřit zařazení odpadu podle druhu a kategorie, s výjimkou převzetí od nepodnikající fyzické osoby, 4. zařadit odpad podle druhu a kategorie v případě, že ho přebírá od nepodnikající fyzické osoby, a 5. v případě, že není k převzetí daného druhu nebo kategorie odpadu oprávněn, odmítnout převzetí odpadu do zařízení
c)při převzetí odpadu, s výjimkou odpadu, jehož vlastníkem byl už před převzetím, vydat osobě, od které odpad do zařízení převzal, potvrzení o množství, druhu a kategorii předaného odpadu, včetně uvedení identifikačního čísla zařízení
d)předat s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpad obchodníkovi s odpady nebo dalšímu provozovateli zařízení vždy s údaji o zařízení, ze kterého odpady předává, a s údaji nezbytnými k posouzení, zda smí být odpad do zařízení přijat nebo zda smí obchodník s odpady takový odpad převzít, a v případě odpadu určeného k uložení na skládce odpadů nebo k zasypávání dále se základním popisem odpadu; v případě opakovaných dodávek odpadu určeného k uložení na skládce nebo k zasypávání je povinen předat informace o kritických ukazatelích v četnosti a rozsahu podle § 15 odst. 2 písm. e)
e)oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému krajskému úřadu a krajské hygienické stanici nepříznivé vlivy nakládání s odpadem na zdraví lidí nebo životní prostředí, které jsou v rozporu s vlivy popsanými v provozním řádu zařízení nebo vlivy, které překračují limity znečišťování stanovené jinými právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí, a oznámit opatření přijatá k zamezení těchto nepříznivých vlivů
f)pokud v zařízení nenakládá pouze s jím produkovanými odpady, zveřejnit seznam druhů odpadů, které smí být do zařízení přijaty
g)v případě mobilního zařízení k využití odpadu písemně oznámit provoz zařízení před jeho zahájením příslušnému krajskému úřadu, krajské hygienické stanici a obecnímu úřadu obce, na jejímž území bude zařízení provozováno
h)v případě, že přebírá komunální odpady od fyzických osob, oznámit obci, na jejímž území odpad vznikl, do 15. ledna druh a množství převzatého odpadu za předchozí kalendářní rok a
i)vést provozní deník.
(2)
Provozovatel zařízení je povinen před ukončením provozu zařízení nebo v případě zrušení povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1 nebo 2 do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zrušení povolení provozu předat odpady soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady. Do uplynutí lhůty podle věty první se nejedná o nezákonně soustředěný odpad.
(3)
Pokud provozovatel zařízení nesplní povinnost podle odstavce 2, má povinnost předat odpady do zařízení určeného pro nakládání s odpady vedle provozovatele zařízení také vlastník nemovité věci, která byla zařízením určeným pro nakládání s odpady, a kde jsou odpady soustředěny. Vlastník nemovité věci je povinen tuto povinnost splnit nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jej k tomu vyzve inspekce, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. Provozovatel zařízení je povinen uhradit vlastníkovi nemovité věci účelně vynaložené náklady spojené s předáním odpadů do zařízení určeného pro nakládání s odpady.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou a) rozsah a způsob zaznamenání údajů podle odstavce 1 písm. b) bodu 1, b) rozsah údajů předávaných podle odstavce 1 písm. d), c) rozsah a způsob oznamování podle odstavce 1 písm. g) a h) a d) náležitosti provozního deníku zařízení podle typu zařízení podle odstavce 1 písm. i).
(1)
Provozovatel zařízení je při převzetí kovového odpadu stanoveného vyhláškou ministerstva povinen zaznamenat kromě údajů podle § 17 odst. 1 písm. b) bodu 1 rovněž pravdivé údaje o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení, vést průběžnou evidenci těchto údajů a tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let od převzetí odpadu; za účelem splnění této povinnosti je provozovatel zařízení oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkaz totožnosti této fyzické osoby. Podle věty první se nepostupuje, pokud je odpad přebírán z jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady.
(2)
Původce odpadu, včetně nepodnikajících fyzických osob, nesmí odpad podle odstavce 1 předávat do mobilního zařízení ke sběru, úpravě nebo využití odpadu; provozovatel takového zařízení nesmí odpad podle odstavce 1 převzít. Zákaz podle věty první se nevztahuje na odpad, jehož původcem je obec.
(3)
Údaji o fyzické osobě, které je provozovatel povinen zaznamenat podle odstavce 1, se rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu a číslo průkazu totožnosti.
(4)
Pokud provozovatel zařízení přebírá odpad, který má povahu strojního zařízení nebo obecně prospěšného zařízení, uměleckého díla nebo pietních a bohoslužebných předmětů nebo jejich částí, je povinen zaznamenat jako údaje o odpadu podle § 17 odst. 1 písm. b) také stručný popis těchto předmětů umožňující dodatečnou identifikaci a doplnit jej uvedením písmen, číslic, popřípadě dalších symbolů, které se nacházejí na těchto předmětech.
(5)
Bez zaznamenání údajů podle odstavců 3 a 4 nesmí provozovatel zařízení odpad převzít.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení evidence o osobách a odpadech podle odstavce 1.
(1)
Převzaté kovové odpady, které mají povahu strojního zařízení, obecně prospěšná zařízení, umělecká díla nebo pietní a bohoslužebné předměty nebo jejich části nesmí provozovatel zařízení po dobu 48 hodin od jejich převzetí rozebírat, jinak pozměňovat nebo předávat dalším osobám.
(2)
Provozovatel zařízení nesmí poskytnout úplatu za převzetí kovových odpadů stanovených vyhláškou ministerstva od nepodnikajících fyzických osob.
(3)
Provozovatel zařízení smí za přebíraný kovový odpad stanovený vyhláškou ministerstva poskytnout úplatu pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat platební služby nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu. O uskutečněných platbách je povinen vést evidenci.
(4)
Provozovatel zařízení je povinen v případě, že do zařízení přebírá kovový odpad stanovený vyhláškou ministerstva od původce odpadu, pokud tento odpad nepřebírá z jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady
a)sledovat prostor zařízení kamerovým systémem, uchovávat záznam z kamerového systému po dobu 30 dnů a na vyžádání tento záznam poskytnout orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona a
b)každoročně proškolit všechny pracovníky, kteří vykonávají obsluhu zařízení, pro získání potřebných znalostí, dovedností a postupů pro plnění povinností při přebírání odpadů stanovených tímto zákonem a vyhláškou ministerstva, o tomto školení pořídit písemný záznam a tento záznam uchovávat po dobu 5 let od provedení školení.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)rozsah a způsob vedení evidence plateb podle odstavce 3 a
b)rozsah sledování, technické požadavky na kamerový systém a požadavky na uchování záznamu.
Školní sběr
(1)
Škola může od žáků nebo studentů přebírat odpady papíru, plastů a kovů z domácností. V tomto případě se na školy nevztahují povinnosti provozovatele zařízení.
(2)
Škola se okamžikem převzetí odpadu v rámci školního sběru stává jeho vlastníkem a obec, na jejímž území se škola nachází, jeho původcem.
(3)
Škola plní ve vztahu k převzatým odpadům všechny povinnosti původce odpadu, s výjimkou povinnosti podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady.
(4)
Na obec se ve vztahu k odpadu převzatému v rámci školního sběru nevztahují povinnosti původce odpadu, s výjimkou povinnosti podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady.
(5)
Škola předá do 15. ledna obci, na jejímž území se nachází, údaje o hmotnosti převzatých druhů odpadů a zařízeních určeným pro nakládání s odpady, kterým převzaté odpady předala, za předchozí kalendářní rok.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob předání údajů podle odstavce 5.
Hlava 3
PROVOZ ZAŘÍZENÍ URČENÝCH PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A POVOLENÍ K OBCHODOVÁNÍ S ODPADY
Provoz zařízení určených pro nakládání s odpady
(1)
Zařízení určené pro nakládání s odpady smí provozovat právnická nebo podnikající fyzická osoba se sídlem nebo s odštěpným závodem na území České republiky.
(2)
Zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu smí být provozováno pouze na základě povolení provozu zařízení vydaného krajským úřadem. Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízení a povolení provozu zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Žádost o povolení provozu zařízení, které vyžaduje povolení podle stavebního zákona, lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.
(3)
Zařízení k využití nebo skladování odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto zákonu a malé zařízení smí být za splnění podmínek stanovených tímto zákonem provozována bez povolení provozu zařízení podle odstavce 2.
Povolení provozu zařízení
(1)
Povolení provozu zařízení se vydává pro typy činností vymezené v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Nedílnou součástí povolení provozu zařízení je provozní řád zařízení. Povolení provozu zařízení se vydává na dobu neurčitou, s výjimkou mobilních zařízení, kterým se povolení vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 6 let. Pokud provozovatel mobilního zařízení požádá o prodloužení nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo povolení vydáno, povolení nezaniká, dokud nebude o žádosti pravomocně rozhodnuto.
(2)
S výjimkou mobilních zařízení je účastníkem řízení o vydání povolení provozu zařízení též obec, na jejímž území má být zařízení podle § 21 odst. 2 provozováno, a obec, jejíž životní prostředí může být provozem takového zařízení přímo dotčeno.
(3)
Žadatel k žádosti o vydání povolení provozu zařízení připojí závazné stanovisko krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice posoudí tuto žádost z hlediska dopadů na zdraví lidí a zhodnotí zdravotní rizika.
(4)
Pokud podmínky provozu zařízení podle § 21 odst. 2 vymezené v žádosti nejsou dostatečné pro zajištění ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí, může krajský úřad stanovit v povolení další podmínky, které dostatečnou ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí zajistí.
(5)
Povolení provozu zařízení je vykonatelné až dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí, povolení k předčasnému užívání stavby, povolení ke zkušebnímu provozu nebo povolení ke změně v užívání stavby, pokud jsou podle stavebního zákona vyžadována.
(6)
Bez povolení provozu zařízení nelze, s výjimkou zařízení podle § 21 odst. 3, vydat kolaudační rozhodnutí, povolení k předčasnému užívání stavby, povolení ke zkušebnímu provozu a povolení ke změně v užívání stavby podle stavebního zákona pro stavby určené ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadů.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti provozního řádu zařízení podle § 21 odst. 2 podle typu činnosti.
Revize povolení provozu zařízení
(1)
Provozovatel zařízení, s výjimkou provozovatele mobilního zařízení, je povinen provést revizi povolení provozu zařízení, včetně provozního řádu, z hlediska jeho aktuálnosti a úplnosti a předložit krajskému úřadu zprávu o provedené revizi povolení provozu zařízení (dále jen „zpráva o revizi“) ke schválení, a to ve lhůtě 6 let ode dne nabytí právní moci povolení provozu zařízení, jeho poslední změny nebo rozhodnutí o schválení poslední zprávy o revizi. V případě, že zprávu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu nepředloží, povolení provozu zařízení uplynutím této lhůty zaniká. Pokud provozovatel zařízení shledá, že je nezbytné provést změnu povolení provozu zařízení, požádá společně s předložením zprávy o revizi o změnu povolení provozu zařízení a v případě potřeby předloží návrh upraveného provozního řádu.
(2)
Pokud krajský úřad po posouzení předložené zprávy o revizi shledá, že jsou dány důvody ke změně povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1, a provozovatel nepodal žádost o změnu povolení provozu zařízení současně se zprávou o revizi, popřípadě tato žádost není úplná, vyzve krajský úřad provozovatele zařízení k doplnění předložené zprávy o revizi, podání žádosti o změnu povolení provozu zařízení, popřípadě k předložení návrhu upraveného provozního řádu nebo k doplnění žádosti o změnu povolení provozu zařízení. Pokud provozovatel zařízení ve stanovené lhůtě nepředloží nebo nedoplní dokumenty podle věty první, krajský úřad povolení provozu zařízení zruší. Krajský úřad dále zruší povolení provozu zařízení, pokud po posouzení předložené zprávy o revizi shledá, že jsou dány důvody ke zrušení povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1.
(3)
Pokud krajský úřad po posouzení předložené zprávy o revizi shledá, že nejsou dány důvody ke změně povolení provozu zařízení, zprávu o revizi schválí.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na druhou a třetí fázi provozu skládky.
(5)
Obsahové náležitosti zprávy o revizi jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
Přechod práv a povinností z povolení provozu zařízení Práva a povinnosti z povolení provozu zařízení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení, na kterého přešlo vlastnictví nebo právo užívat zařízení. Právní nástupce je povinen oznámit přechod práv a povinností z povolení provozu zařízení krajskému úřadu do 30 dnů ode dne účinnosti přechodu práv a povinností a v téže lhůtě požádat o změnu povolení a předložit upravený provozní řád krajskému úřadu ke schválení tak, aby byly v povolení uvedeny správné údaje vztahující se k osobě provozovatele zařízení.
Změna, zrušení a zánik povolení provozu zařízení
(1)
Krajský úřad zruší nebo změní povolení provozu zařízení, pokud
a)dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení
b)provozovatel zařízení nezajistí podmínky ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí stanovené jinými právními předpisy, nebo
c)mění nebo ruší povolení podle § 10 odst. 1.
(2)
Krajský úřad zruší povolení provozu zařízení, pokud provozovatel zařízení
a)opakovaně poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zákonem o výrobcích s ukončenou životností nebo opakovaně neplní podmínky stanovené povolením
b)při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo zákonem o výrobcích s ukončenou životností opakovaně poruší povinnost kontrolované osoby nebo povinné osoby podle kontrolního řádu
c)nevede průběžnou evidenci o osobách a o odpadech podle § 18 odst. 1
d)poruší zákaz převzetí odpadu za úplatu od nepodnikajících fyzických osob podle § 19 odst. 2, nebo
e)poskytne úhradu za vykoupený odpad jiným způsobem, než je stanoveno v § 19 odst. 3.
(3)
Povolení provozu zařízení zaniká při zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce, uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo ukončením provozu zařízení, a to ke dni ohlášení ukončení provozu.
(4)
Pokud provozovatel zařízení, který není právním nástupcem dosavadního provozovatele zařízení a který k tomuto zařízení získal užívací práva, požádá o nové povolení provozu zařízení nejpozději do 30 dnů ode dne převodu užívacích práv, platí pro něj dosavadní povolení provozu zařízení, dokud nebude o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto.
(5)
Krajský úřad změní povolení provozu zařízení na žádost právního nástupce provozovatele zařízení podle § 24.
(6)
Krajský úřad si v řízení o změně nebo zrušení povolení provozu zařízení vyžádá závazné stanovisko krajské hygienické stanice, pokud se změna povolení nebo důvod zrušení týkají oblasti ochrany veřejného zdraví. Krajská hygienická stanice posoudí tuto žádost z hlediska dopadů na zdraví lidí a zhodnotí zdravotní rizika.
Povolení k obchodování s odpady
(1)
Obchodovat s odpady může pouze právnická nebo podnikající fyzická osoba, která má sídlo nebo odštěpný závod na území České republiky, a to na základě a v souladu s povolením k obchodování s odpady vydaným krajským úřadem příslušným podle sídla osoby, která o vydání povolení žádá. Pokud žádá o vydání povolení osoba se sídlem mimo území České republiky, je k vydání povolení příslušný Magistrát hlavního města Prahy. Krajský úřad může v povolení stanovit podmínky, které zajistí dostatečnou ochranu životního prostředí a zdraví lidí.
(2)
Povolení k obchodování s odpady se vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 6 let. Dobu platnosti povolení k obchodování s odpady krajský úřad prodlouží na základě žádosti obchodníka s odpady vždy nejdéle o dalších 6 let, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání. Pokud obchodník s odpady požádá o prodloužení do 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo povolení vydáno, povolení nezaniká, dokud nebude o žádosti pravomocně rozhodnuto.
(3)
Krajský úřad zruší nebo změní povolení k obchodování s odpady, pokud
a)dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení
b)obchodník s odpady nezajistí podmínky ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí stanovené jinými právními předpisy
c)obchodník s odpady opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní podmínky stanovené v povolení, nebo
d)obchodník s odpady při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem opakovaně poruší povinnost kontrolované osoby nebo povinné osoby podle kontrolního řádu.
(4)
Obsahové náležitosti žádosti o povolení k obchodování s odpady a povolení k obchodování s odpady jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
Omezení vydání povolení Povolení podle § 21 odst. 2 a § 26 odst. 1 nelze vydat, pokud a) bylo žadateli v době 5 let před podáním žádosti pravomocně zrušeno povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1 písm. b) nebo § 25 odst. 2 nebo zrušeno povolení k obchodování s odpady podle § 26 odst. 3 písm. b), c) nebo d), nebo b) byl člen statutárního orgánu žadatele členem statutárního orgánu právnické osoby v období 5 let před podáním žádosti, během kterého nastaly skutečnosti, kvůli kterým bylo právnické osobě pravomocně zrušeno povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1 písm. b) nebo § 25 odst. 2 nebo zrušeno povolení k obchodování s odpady podle § 26 odst. 3 písm. b), c) nebo d).
Hlava 4
VZORKOVÁNÍ A ZKOUŠKY ODPADU
(1)
Vzorkování odpadu pro účely zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a další zkoušky pro dokladování kvality odpadu pro další nakládání s ním nebo pro zjištění jeho vlastností nebo vzorkování za účelem ověření splnění kritérií pro vedlejší produkt smí provádět pouze
a)odborně způsobilá fyzická osoba pro provádění a řízení vzorkování odpadu s personálním certifikátem pro vzorkování odpadu
b)akreditovaná zkušební laboratoř nebo akreditované odborné pracoviště, jejichž způsobilost je garantována odborně způsobilou fyzickou osobou pro provádění a řízení vzorkování odpadu, nebo
c)osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a která je oprávněna ke vzorkování odpadu v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a toto oprávnění je v souladu s evropskou technickou normou podle § 29 odst. 1, pokud na území České republiky vzorkuje odpady pouze dočasně nebo ojediněle a její způsobilost je garantována odborně způsobilou fyzickou osobou pro provádění a řízení vzorkování odpadu.
(2)
Odborně způsobilou fyzickou osobu pro provádění a řízení vzorkování odpadu je fyzická osoba, a) která splňuje tyto požadavky: 1. ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 2 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech nebo dosažený stupeň středního vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech a 2. absolvování příslušného vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkování odpadu, nebo b) jejíž odborná způsobilost podle písmene a) může být uznána podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
(3)
Vzdělávací program pro provádění a řízení vzorkování odpadu zahrnuje nejméně
a)základní školení, jehož náplň schválilo ministerstvo, a
b)následná zdokonalovací a udržovací jednodenní školení, jejichž náplň schválilo ministerstvo, v intervalu alespoň každé 3 roky od absolvování základního školení.
(4)
Certifikace odborně způsobilé fyzické osoby se prokazuje certifikátem vydaným certifikačním orgánem pro certifikaci osob akreditovaným v souladu se zákonem o technických požadavcích na výrobky nebo obdobným dokladem vydaným členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Laboratoře a odborná pracoviště jsou pro vzorkování odpadů akreditovány akreditačním orgánem podle zákona o technických požadavcích na výrobky.
(5)
Vzorkování odpadu pro účely hodnocení nebezpečných vlastností odpadu smí provádět osoba pověřená k hodnocení nebezpečných odpadů. Pro účely vzorkování pro účely hodnocení nebezpečných vlastností odpadu se fyzická osoba pověřená k hodnocení nebezpečných odpadů nebo odborný zástupce právnické osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností považuje za odborně způsobilou fyzickou osobu pro provádění a řízení vzorkování odpadu.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na
a)obsah vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkování odpadu podle odstavce 3
b)certifikaci odborně způsobilé fyzické osoby podle odstavce 4 a
c)akreditaci laboratoře a odborného pracoviště podle odstavce 4.
(1)
Vzorkování odpadu pro účely zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení a další zkoušky pro dokladování kvality odpadu pro další nakládání s ním nebo pro zjištění jeho vlastností nebo vzorkování za účelem ověření splnění kritérií pro vedlejší produkt provádí osoba, laboratoř nebo pracoviště podle § 28 odst. 1 v souladu s evropskou technickou normou a podle plánu odběru vzorků zpracovaného podle této normy odborně způsobilou fyzickou osobou pro provádění a řízení vzorkování odpadu.
(2)
Vzorky odpadů odebírá odborně způsobilá fyzická osoba nebo fyzická osoba, kterou odborně způsobilá fyzická osoba, která zpracovala plán odběru vzorků, před odběrem konkrétního druhu odpadu v konkrétním místě proškolila. V případě opakovaných odběrů stejného druhu odpadu je četnost prokazatelného proškolení zúčastněných fyzických osob nejméně jednou v kalendářním roce. O školení musí být pořízen písemný záznam, který jsou osoba, laboratoř nebo pracoviště podle § 28 odst. 1 povinny uchovávat po dobu 2 let. V případě, že vzorky odpadu odebírá fyzická osoba na základě tohoto odstavce, odpovídá za správnost odběru vzorku osoba, laboratoř nebo pracoviště podle § 28 odst. 1.
(3)
Osoba, laboratoř nebo pracoviště podle § 28 odst. 1, které provádějí vzorkování odpadu podle odstavce 1, jsou povinny vést dokumentaci vzorkování.
(4)
Laboratorní zkoušky, analýzy a ekotoxikologické a mikrobiologické testy odpadů pro účely zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a další zkoušky pro dokladování kvality odpadu pro další nakládání s ním nebo pro zjištění jeho vlastností nebo pro zjištění vlastností vedlejšího produktu provádějí laboratoře a odborná pracoviště, které jsou pro tyto činnosti akreditovány v souladu s požadavky stanovenými vyhláškou ministerstva a Ministerstva zdravotnictví a zákonem o technických požadavcích na výrobky.
(5)
Osoba, která nechala vzorkovat a zkoušet odpad, uchovává protokol o vzorkování a zkouškách odpadů po dobu 5 let od provedení vzorkování nebo zkoušky.
(6)
Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou
a)způsob provádění vzorkování odpadu podle odstavce 1
b)evropskou technickou normu podle odstavce 1
c)rozsah dokumentace vzorkování podle odstavce 2 a
d)způsob provádění laboratorních zkoušek, analýz a ekotoxikologických a mikrobiologických testů odpadů a dalších zkoušek odpadů podle odstavce 4.
Hlava 5
JEDNOTLIVÉ ZPŮSOBY NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Díl 1
Soustřeďování, skladování a sběr odpadu
Soustřeďování odpadu
(1)
Každý smí soustřeďovat odpady pouze za splnění technických podmínek, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovených vyhláškou ministerstva.
(2)
Nebezpečné odpady nemusí být soustřeďovány odděleně, pokud jsou splněny podmínky podle § 72 odst. 2. Ostatní odpady nemusí být soustřeďovány odděleně na základě povolení místně příslušného správního orgánu k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů nebo na základě povolení provozu zařízení. Příslušný správní orgán neoddělené soustřeďování odpadů povolí pouze, pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování nutné a nedojde k ohrožení povinnosti nakládat s odpadem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství. Příslušný správní orgán může v povolení stanovit podmínky tak, aby nedošlo ke zvýšení nepříznivých dopadů na životní prostředí nebo zdraví lidí.
(3)
K vydání povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů je příslušný krajský úřad, jde-li o zařízení určené pro nakládání s odpady, s výjimkou malého zařízení. V ostatních případech je k vydání tohoto povolení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(4)
Povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů je součástí povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, pokud je pro dané zařízení vyžadováno. Splnění podmínek pro povolení k upuštění od odděleného soustřeďování podléhá povinnosti provést revizi povolení provozu zařízení podle § 23. Povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů, s výjimkou povolení podle věty první se vydává nejdéle na dobu 5 let. Upuštění od odděleného soustřeďování převzatých odpadů v zařízení se považuje za úpravu odpadů.
(5)
Žádost o povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona, jde-li o provozovnu nebo zařízení, které vyžadují povolení podle stavebního zákona.
(6)
Veškerý odpad soustřeďovaný neodděleně na základě povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů se zařazuje jako jeden druh odpadu podle Katalogu odpadů. Správní orgán v povolení určí druh odpadu, do kterého má být zařazen neodděleně soustřeďovaný odpad, a to podle druhu odpadu, který tvoří největší část hmotnosti soustředěného odpadu v případě soustřeďování u původce odpadu, pokud není v konkrétním případě z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví lidí vhodnější určit jiný druh odpadu, a v ostatních případech vhodný druh odpadu odpovídající skutečnosti, že se jednalo o úpravu odpadu.
Skladování odpadu
(1)
Provozovatel zařízení smí provádět skladování odpadu pouze
a)v zařízení ke skladování odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona a
b)je-li zařízení ke skladování odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2)
Odpad určený k odstranění smí být skladován nejvýše po dobu 1 roku, takové skladování je vymezeno v příloze č. 6 k tomuto zákonu pod kódem D15. Do uplynutí lhůty pro skladování musí být odpad odstraněn nebo předán do zařízení, kde bude odstraněn. Odpad určený k využití smí být skladován po dobu nejvýše 3 let; takové skladování je vymezeno v příloze č. 5 k tomuto zákonu pod kódem R13a. Do uplynutí lhůty pro skladování musí být odpad využit nebo předán do zařízení, kde bude využit.
(3)
Odpad skladovaný za účelem využití po dobu delší než 1 rok, který není možné využít, musí být odstraněn nebo předán do zařízení, kde bude odstraněn, do 30 dnů ode dne, kdy provozovatel skladu odpadu zjistil, že jej není možné využít.
(4)
Krajský úřad může povolit skladování po delší dobu, než je uvedena v odstavcích 2 a 3, pokud se jedná o odpady, které není za stávajícího stavu vědeckého nebo technického pokroku možné zpracovat. Takový sklad smí být provozován pouze za splnění zvláštních technických podmínek stanovených vyhláškou ministerstva.
(5)
V případě uložení odpadu v zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu mimo technologii zpracování odpadu se nejedná o skladování odpadu, pokud doba uložení odpadu v zařízení nepřesáhne 9 měsíců.
Sběr odpadu
(1)
Provozovatel zařízení smí provádět sběr odpadu pouze
a)v zařízení ke sběru odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona, nebo v mobilním zařízení ke sběru odpadu, které je označeno způsobem stanoveným vyhláškou ministerstva, a
b)je-li zařízení ke sběru odpadu nebo mobilní zařízení ke sběru odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2)
V zařízení ke sběru odpadů smí být odpad uložen nejvýše po dobu 9 měsíců, pokud není zároveň povoleno jako zařízení ke skladování odpadů.
(3)
V mobilním zařízení ke sběru odpadu smí být odpad uložen pouze po dobu přepravy do zařízení ke zpracování odpadu, nejdéle však po dobu 48 hodin, jde-li o odpad ze zdravotnické nebo veterinární péče nebo jiný biologický odpad, nejdéle po dobu 24 hodin.
(4)
Do mobilního zařízení ke sběru odpadu smí být přebírány odpady pouze od jejich původce a odpady nesmí být z mobilního zařízení ke sběru odpadu předávány do jiného mobilního zařízení určeného pro nakládání s odpady.
Díl 2
Úprava odpadu
(1)
Provozovatel zařízení smí provádět úpravu odpadu pouze
a)v zařízení k úpravě odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona, nebo v mobilním zařízení k úpravě odpadu a
b)je-li zařízení k úpravě odpadu nebo mobilní zařízení k úpravě odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2)
Úprava odpadu před využitím je vymezena v příloze č. 5 k tomuto zákonu pod kódy R12a až R12j. Úprava odpadu před odstraněním je vymezena v příloze č. 6 k tomuto zákonu pod kódy D8, D9, D13 a D14.
(3)
Třídění odpadu při jeho shromažďování a změna objemu odpadu u původce odpadu za účelem usnadnění dopravy nejsou považovány za úpravu odpadu.
Díl 3
Využití odpadu
Obecná ustanovení
(1)
Provozovatel zařízení smí provádět využití odpadu pouze
a)v zařízení k využití odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona, v zařízení na použití upravených kalů nebo v mobilním zařízení k využití odpadu a
b)je-li zařízení k využití odpadu nebo mobilní zařízení k využití odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2)
V zařízení na využití odpadu dochází ke konečnému využití odpadu uvedenému v příloze č. 5 k tomuto zákonu kromě kódů R12a až R12j a R13a tak, že se odpad stane součástí povrchu terénu, je zapracován do nového výrobku nebo stavby, přestává být odpadem nebo je přeměněn na energii.
(3)
Pokud v zařízení na využití odpadu probíhá příprava k opětovnému použití, je provozovatel zařízení povinen zajistit, aby vystupující výrobky určené k opětovnému použití splňovaly požadavky na uvádění použitého zboží na trh.
(4)
Provozovatel zařízení k využití odpadu je povinen na základě rozhodnutí krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností provést využití odpadu v tomto rozhodnutí uvedeného. Takové rozhodnutí může být vydáno pouze v mimořádných případech, je-li to z hlediska ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí nezbytné, a pokud je provedení využití odpadu pro provozovatele technicky možné. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal. Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad uloží náhradu takto vynaložených nákladů osobě, která nakládáním s odpadem způsobila nezbytnost takového postupu tohoto úřadu.
(5)
Provozovatel zařízení k využití odpadu je povinen na základě rozhodnutí krajského úřadu dočasně uskladnit odpady podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 v tomto rozhodnutí uvedené. Takové rozhodnutí může být vydáno pouze v mimořádných případech nedovolené přeshraniční přepravy odpadů nebo přeshraniční přepravy odpadů, kterou nelze dokončit, je-li to pro provozovatele technicky možné. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí krajský úřad, který rozhodnutí vydal. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(6)
Odpad použitý k zasypávání musí nahrazovat materiály, které nejsou odpadem, vyhovovat danému účelu zasypávání a být omezen na množství nezbytně nutné pro dosažení tohoto účelu. K zasypávání smí být využíván pouze odpad, který je k takové činnosti technicky vhodný a splňuje další požadavky, které zajistí, že nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. Ředění nebo mísení odpadu za účelem splnění limitů pro zasypávání je zakázáno.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)požadavky na odpady využívané k zasypávání podle odstavce 6, včetně limitů obsahu škodlivin a způsobu a četnosti jejich ověřování, a
b)odpady, které nesmí být k zasypávání využívány.
Energetické využití odpadu
(1)
Spalování odpadu se za energetické využití odpadu uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu pod kódem R1a považuje pouze tehdy, jestliže
a)použitý odpad nepotřebuje po vlastním zapálení ke spalování podpůrné palivo a vznikající teplo se použije pro potřebu vlastní nebo dalších osob za podmínek stanovených jinými právními předpisy11), nebo
b)odpad se použije jako palivo nebo jako přídavné palivo v zařízeních na výrobu energie nebo materiálů za podmínek stanovených jinými právními předpisy11).
(2)
Spalování komunálního odpadu se považuje za energetické využití odpadu uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu pod kódem R1a pouze tehdy, pokud dosahuje vysokého stupně energetické účinnosti. Výše požadované energetické účinnosti a vzorec pro její výpočet jsou uvedeny v příloze č. 7 k tomuto zákonu.
(3)
Odděleně soustřeďované komunální odpady vhodné k opětovnému použití nebo recyklaci, zejména papír, plasty, sklo, kovy, textil a biologický odpad, nesmí být předány ke spalování v zařízení na energetické využití odpadu, s výjimkou odpadu vznikajícího při jejich zpracování, který splňuje kritéria stanovená vyhláškou ministerstva, tak, aby spalování takto vzniklých odpadů v zařízení na energetické využití odpadu přinášelo nejlepší výsledek z hlediska životního prostředí v souladu s hierarchií odpadového hospodářství.
Díl 4
Odstranění odpadu
Obecná ustanovení
(1)
Provozovatel zařízení smí provádět odstranění odpadu pouze
a)v zařízení k odstranění odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona a
b)je-li zařízení k odstranění odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2)
Krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnutím uložit provozovateli zařízení k odstranění odpadu, aby provedl odstranění odpadu v tomto rozhodnutí uvedeného. Takové rozhodnutí může být vydáno pouze v mimořádných případech, je-li to z hlediska ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí nezbytné a pokud je provedení odstranění odpadu pro provozovatele technicky možné. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal. Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad uloží náhradu takto vynaložených nákladů osobě, která nakládáním s odpadem způsobila nezbytnost takového postupu tohoto úřadu.
(3)
Provozovatel zařízení k odstranění odpadu je povinen na základě rozhodnutí krajského úřadu dočasně uskladnit odpady podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 v tomto rozhodnutí uvedené. Takové rozhodnutí může být vydáno pouze v mimořádných případech nedovolené přeshraniční přepravy odpadů nebo přeshraniční přepravy odpadů, kterou nelze dokončit, je-li to pro provozovatele technicky možné. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí krajský úřad, který rozhodnutí vydal. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4)
Odpady smí být odstraněny ukládáním do podzemních prostor pouze za splnění podmínek stanovených jinými právními předpisy12).
(5)
Odděleně soustřeďované komunální odpady vhodné k opětovnému použití nebo recyklaci, zejména papír, plasty, sklo, kovy, textil a biologický odpad, nesmí být předány k odstranění, s výjimkou odpadu vzniklého při jejich zpracování, pokud
a)je jeho výhřevnost v sušině nižší než 6,5 MJ/kg a
b)splňuje kritéria stanovená vyhláškou ministerstva, podle kterých odstranění takto vzniklého odpadu přinese nejlepší výsledek z hlediska životního prostředí v souladu s hierarchií odpadového hospodářství.
Odstranění odpadu skládkováním
(1)
Provozovatel skládky smí provádět odstranění odpadu skládkováním pouze
a)v zařízení k odstranění odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona
b)na pozemku evidovaném v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využití pozemku skládka a
c)je-li skládka provozována v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2)
Skládka se provozuje ve třech fázích, které na sebe musí bezprostředně navazovat.
(3)
V první fázi provozu skládky se provádí odstranění odpadu jeho řízeným uložením na úrovni terénu nebo pod úrovní terénu. Veškeré movité věci uložené na skládku v rámci první fáze jejího provozu jsou odpadem, s výjimkou materiálu používaného jako konstrukční prvky skládky. Část ukládaných odpadů může sloužit jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky při splnění technických podmínek použití, které zajistí, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí. Jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky smí být používány pouze odpady, které svými technickými parametry tomuto účelu odpovídají.
(4)
Ve druhé fázi provozu skládky se provádí její uzavírání a rekultivace, k této činnosti může být využíván odpad, který je k takové činnosti technicky vhodný, pokud jsou splněny podmínky jeho využití, které zajistí, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí.
(5)
Ve třetí fázi provozu skládky se provádí následná péče o skládku, aniž by docházelo k nakládání s odpady. Využití odpadů v režimu zasypávání pro drobné úpravy rekultivované skládky není součástí provozu skládky. Dobu trvání následné péče o skládku stanoví pro každou skládku příslušný krajský úřad v rámci rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, kterým se povoluje provoz třetí fáze provozu skládky. Tato doba nesmí být kratší než 30 let.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)vymezení konstrukčních prvků skládky podle odstavce 3
b)seznam odpadů, které splňují technické parametry pro použití jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky, a technické podmínky jejich použití pro tento účel podle odstavce 3 a
c)seznam odpadů, které jsou technicky vhodné k uzavírání a rekultivaci skládky, a podmínky jejich využití podle odstavce 4.
(1)
Druhá a třetí fáze provozu skládky smí být provozovány pouze na základě rozhodnutí o změně povolení provozu skládky. Součástí rozhodnutí o změně povolení provozu skládky je schválení provozního řádu příslušné fáze provozu skládky. Provozovatel skládky je povinen předložit návrh provozního řádu příslušné fáze provozu skládky jako součást žádosti o změnu povolení provozu skládky.
(2)
Rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, kterým se povoluje provoz druhé fáze provozu skládky, lze vydat, pouze pokud nabylo právní moci, právních účinků nebo účinnosti povolení stavby, kterým se povoluje rekultivace skládky. Rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, kterým se povoluje provoz třetí fáze provozu skládky, lze vydat, pouze pokud krajský úřad provedl kontrolu na místě a bylo vydáno kolaudační rozhodnutí pro rekultivaci skládky.
(3)
Příslušný krajský úřad provádí v průběhu provozu skládky kontrolu na místě provozu zařízení. První kontrolu provede před zahájením ukládání odpadu na skládku nebo na nově vybudovanou část skládky, aby ověřil, zda jsou splněny podmínky stanovené v povolení provozu skládky. Kontrolu krajský úřad provede také před uzavřením skládky, aby ověřil provedení rekultivace skládky. Bez této kontroly nelze vydat rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, na základě kterého smí být provozována třetí fáze provozu skládky.
Povinnosti provozovatele skládky
(1)
Provozovatel skládky je povinen
a)před zahájením provozu skládky prokázat krajskému úřadu, že nemá nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a u orgánů Celní správy České republiky a že zřídil zvláštní vázaný účet podle § 42 odst. 3, a dále že nemá evidovány nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném na veřejném zdravotním pojištění
b)při provozování první fáze provozu skládky vytvářet a vést rezervu na zajištění rekultivace a následné péče o skládku a uzavírání po ukončení provozu první fáze provozu skládky v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcími právními předpisy
c)zabezpečit po ukončení první fáze provozu skládky její uzavření, rekultivaci a následnou péči a zamezit nepříznivému vlivu skládky na životní prostředí; tyto činnosti zajišťovat z vlastních prostředků a peněžních prostředků rezervy po dobu stanovenou podle § 37 odst. 5
d)vést průběžnou evidenci uložených odpadů a dokumenty dokladující kvalitu těchto odpadů po celou dobu provozu skládky a následné péče o skládku
e)vést průběžnou evidenci o množství materiálů, které nejsou odpadem, použitých na skládce v rámci první fáze provozu skládky a
f)před zahájením první fáze provozu skládky zabezpečit peněžní prostředky pro první fázi provozu skládky tak, že 1. sjedná pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí, na zdraví lidí a na věci způsobenou provozem skládky v první fázi provozu skládky a za škodu vzniklou z důvodu ukončení provozu během první fáze provozu skládky, 2. uloží na zvláštní vázaný účet částku ve výši nákladů nutných na odstranění škod podle bodu 1; možné škody, jejich rozsah a výši částky stanoví znalecký posudek, nebo 3. zajistí náklady na odstranění škod podle bodu 1 formou bankovní záruky podle zákona o bankách; možné škody, jejich rozsah a výši částky stanoví znalecký posudek; záruka musí trvat po celou dobu první fáze provozu skládky.
(2)
Prostředky ze zvláštního vázaného účtu podle odstavce 1 písm. f) bodu 2 smí být čerpány pouze na uvedený účel a se souhlasem krajského úřadu. Tento účet smí být zrušen po ukončení první fáze provozu skládky nebo po ukončení provozu během první fáze provozu skládky se souhlasem krajského úřadu poté, co došlo k vypořádání případných škod nebo je nepochybné, že žádné škody nevznikly. Úroky z peněžních prostředků na účtu se stávají součástí peněžních prostředků na zajištění provozu skládky.
Zákaz ukládání využitelných odpadů na skládku
(1)
Provozovatel skládky nesmí od 1. ledna 2030 na skládku ukládat odpady
a)jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6,5 MJ/kg
b)které překračují limitní hodnotu parametru biologické stability AT4 stanovenou v příloze č. 10 k tomuto zákonu, nebo
c)které je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku možné účelně recyklovat.
(2)
Provozovatel skládky je povinen ověřovat splnění podmínek výhřevnosti a biologické stability podle odstavce 1 písm.
a)a b).
(3)
Zákaz podle odstavce 1 se neuplatní v případě
a)odpadu uloženého na skládku v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona, nebo
b)zařízení na využití odpadu, s jehož provozovatelem má původce odpadu uzavřenu smlouvu o převzetí odpadu do tohoto zařízení, je z technických důvodů mimo provoz nebo je jeho provoz z technických důvodů omezen.
(4)
Provozovatel skládky nesmí na skládku ukládat nebezpečné odpady, které je technicky možné zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v jiných zařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpadu provozovaných na území České republiky.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou a) způsob a četnost ověřování výhřevnosti a biologické stability podle odstavce 1 písm. a) a b), b) odpady, které je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku možné účelně recyklovat, podle odstavce 1 písm. c), c) způsob ověření splnění podmínek podle odstavce 3 a d) nebezpečné odpady, které je technicky možné zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v jiných zařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpadu provozovaných na území České republiky, podle odstavce 4.
Rezerva na zajištění rekultivace a následné péče o skládku Zabezpečení ochrany životního prostředí a zdraví lidí při ukládání odpadu na skládku
(1)
Provozovatel skládky smí ukládat odpad pouze na skládku, která svým technickým provedením splňuje požadavky pro ukládání tohoto odpadu. Pro každou skupinu skládek musí ukládaný odpad splnit parametry pro jeho složení, mísitelnost, nebezpečné vlastnosti a obsah škodlivých látek ve vodném výluhu a v sušině odpadu.
(2)
Je zakázáno ředění nebo mísení odpadu za účelem splnění limitů pro jeho přijetí na skládku.
(3)
Provozovatel skládky nesmí na skládku ukládat
a)výrobky s ukončenou životností a dále výstupy z jejich úpravy, jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6,5 MJ/kg
b)biologicky rozložitelný odpad a výstupy z jeho úpravy nebo zpracování, s výjimkou 1. odpadu s menšinovým podílem biologicky rozložitelné složky, nebo 2. výstupů z úpravy nebo zpracování biologicky rozložitelného odpadu, které není možné zpracovat jiným způsobem
c)odpady, které mohou mít při vzájemném smísení negativní vliv na životní prostředí
d)odpad, který může mít při uložení na skládku negativní dopad na životní prostředí nebo zdraví lidí
e)odpad, jehož mísitelnost, nebezpečné vlastnosti a obsah škodlivých látek ve vodném výluhu a v sušině odpadu neumožňují jeho uložení na žádnou ze skupin skládek
f)odpad, který nebyl upraven v souladu s postupem stanoveným vyhláškou ministerstva, s výjimkou inertního odpadu, u kterého je úprava technicky neproveditelná, a odpadu, u něhož ani úpravou nelze dosáhnout snížení jeho objemu nebo snížení nebo odstranění jeho nebezpečných vlastností, a
g)výstup z úpravy směsných komunálních odpadů, pokud je jeho výhřevnost v sušině vyšší než 6,5 MJ/kg nebo překračuje limitní hodnotu parametru biologické stability AT4 stanovenou v příloze č. 10 k tomuto zákonu.
(4)
Provozovatel skládky je povinen provádět monitorování jejího provozu.
(5)
Provozovatel skládky je povinen prokazatelně proškolit všechny zaměstnance skládky o řádném provozu zařízení a o bezpečném nakládání s odpadem tak, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. O školení musí být pořízen písemný záznam, který je provozovatel skládky povinen uchovávat po dobu 5 let.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)technické požadavky na skládky podle odstavce 1
b)skupiny skládek podle odstavce 1
c)parametry pro složení odpadu, jeho mísitelnost, nebezpečné vlastnosti a obsah škodlivých látek ve vodném výluhu a v sušině odpadu pro uložení odpadu, které musí odpad splnit pro jeho uložení na jednotlivé skupiny skládek podle odstavce 1, a způsob jejich ověření
d)seznam odpadů s menšinovým obsahem biologicky rozložitelné složky a výstupů z úpravy nebo zpracování biologicky rozložitelného odpadu, které smí být ukládány na skládku podle odstavce 3 písm. b)
e)seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku kvůli jejich možným nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí podle odstavce 3 písm. d), a
f)požadavky na monitorování provozu skládky podle odstavce 4.
(1)
Provozovatel skládky je povinen vytvářet rezervu na zajištění rekultivace a následné péče o skládku (dále jen „rezerva“).
(2)
Tvorba rezervy se zahrnuje do nákladů provozovatele skládky. Úroky z peněžních prostředků rezervy jsou její součástí. Prostředky rezervy nesmí být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí a exekuce, ani zahrnuty do majetkové podstaty13) provozovatele skládky, vlastníka skládky nebo jejich právních nástupců.
(3)
Peněžní prostředky rezervy ve stanovené výši se ukládají na zvláštní vázaný účet podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů vedený v České republice u banky nebo u pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie. Pro každou skládku, na kterou je vydáno rozhodnutí podle stavebního zákona, musí být zřízen samostatný zvláštní vázaný účet. Smlouva s bankou nebo pobočkou o zřízení zvláštního vázaného účtu musí obsahovat údaj, které skládky se rezerva týká, a ustanovení, že se jedná o zvláštní vázaný účet, který je bankou nebo pobočkou spravován podle tohoto zákona. Dispozice s peněžními prostředky rezervy ode dne zřízení zvláštního vázaného účtu je možná pouze se souhlasem krajského úřadu příslušného podle umístění skládky. Vydání souhlasu může krajský úřad vázat na podmínky, které zajistí, že prostředky budou využity pouze v souladu s účelem rezervy.
(4)
Peněžní prostředky vytvářené rezervy převádí provozovatel skládky na zvláštní vázaný účet podle odstavce 3 vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po uložení odpadu.
(5)
Smlouva, kterou se převádí užívací právo ke skládce odpadu na nového provozovatele skládky, je od počátku neplatná, pokud nejsou veškeré peněžní prostředky vytvářené rezervy, které byl dosavadní provozovatel skládky povinen převést na zvláštní vázaný účet podle odstavce 4, převedeny na zvláštní vázaný účet podle odstavce 3 zřízený novým provozovatelem skládky ve lhůtě 3 měsíců od převodu užívacího práva.
(6)
Výše rezervy činí
a)145 Kč za 1 tunu uloženého nebezpečného odpadu, včetně nebezpečného odpadu uloženého jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky, a komunálního odpadu, s výjimkou odpadu z azbestu
b)75 Kč za 1 tunu uloženého ostatního odpadu a odpadu z azbestu, včetně ostatního odpadu uloženého jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky.
(1)
Peněžní prostředky rezervy smí být použity pouze na práce související s rekultivací a zajištěním následné péče o skládku, a to se souhlasem krajského úřadu; vydání souhlasu může krajský úřad vázat na podmínky, které zajistí dostatečnou ochranu životního prostředí a zdraví lidí. Souhlas krajský úřad vydává na základě rozhodnutí o zahájení rekultivačních prací vydaného podle stavebního zákona a rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, na základě kterého smí být provozována druhá a třetí fáze provozu skládky. Krajský úřad odsouhlasí uvolnění peněžních prostředků rezervy tak, aby zůstávala dostatečná rezerva pro dokončení rekultivace a zajištění následné péče o skládku i pro případ, že by provozovatel nebyl schopen tyto činnosti zajistit.
(2)
Zanikne-li provozovatel skládky před ukončením péče o skládku a jeho právní nástupce není znám nebo neexistuje-li, banka nebo pobočka převede na pokyn příslušného krajského úřadu nevyčerpanou část rezervy do rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky. Tyto prostředky budou Státním fondem životního prostředí České republiky převedeny na zvláštní vázaný účet podle § 42 odst. 3 tomu, kdo zabezpečí rekultivaci a následnou péči o skládku. Peněžní prostředky rezervy z tohoto účtu mohou být použity pouze způsobem stanoveným tímto zákonem.
(3)
Po ukončení následné péče o skládku se rezerva zruší a nevyčerpaná část rezervy se převede na účet provozovatele skládky nebo jeho právního nástupce. Není-li právní nástupce znám nebo neexistuje-li, banka nebo pobočka na pokyn krajského úřadu převede nevyčerpanou část rezervy do rozpočtu obce, na jejímž území skládka leží. V případě, že skládka leží na územích několika obcí, dělí se tento příjem poměrně podle velikosti části skládky ležící v územích těchto obcí.
Díl 5
Obchodování s odpady a zprostředkování nakládání s odpady
Obchodování s odpady
(1)
Pokud provozovatel zařízení nakupuje odpad, který přebírá do zařízení, nebo prodává odpad vystupující ze zařízení, nepovažuje se tato činnost za obchodování s odpady.
(2)
Obchodník s odpady se stává vlastníkem odpadu a má všechny povinnosti obchodníka s odpady ve vztahu k tomuto odpadu okamžikem zahájení přepravy odpadu z provozovny nebo zařízení, ze kterého odpad přebírá, nebo okamžikem převzetí od jiného obchodníka. Obchodník s odpady smí odpady předat pouze do zařízení k úpravě odpadu nebo zařízení k využití odpadu nebo jinému obchodníkovi s odpady; v okamžiku zahájení přepravy musí mít převzetí zajištěno písemnou smlouvou. Obchodník s odpady, který přebírá odpady od jiného obchodníka, je smí předat pouze do zařízení k úpravě odpadu nebo do zařízení k využití odpadu. Ze smluv mezi obchodníky s odpady musí být zřejmé, který obchodník je vlastníkem odpadu během přepravy a má všechny povinnosti k přepravovanému odpadu.
(3)
Obchodník s odpady nesmí s převzatým odpadem nakládat jiným způsobem než s ním obchodovat a přepravovat jej. Obchodník s odpady nesmí přebírat odpad od nepodnikající fyzické osoby.
(4)
Obchodník s odpady musí za převzatý odpad poskytnout osobě, která mu odpad předává, úplatu. Osoba, která obchodníkovi s odpady odpad předává, nesmí obchodníkovi s odpady za převzetí odpadu poskytnout úplatu. Pokud obchodník s odpady přebírá odpady od provozovatele zařízení podle § 16 odst. 2, je dostačující, pokud obchodník s odpady poskytne úplatu za tento odpad vlastníkovi přebíraného odpadu.
(5)
Obchodník s odpady je povinen
a)ověřit správnost zařazení odpadu podle druhu a kategorie; v případě, že není k převzetí daného druhu nebo kategorie odpadu oprávněn, nesmí odpad převzít a
b)předat odpad při jednorázové nebo první z opakovaných dodávek provozovateli zařízení nebo obchodníkovi s odpady s informacemi o své osobě a informacemi nezbytnými k posouzení, zda je odpad do zařízení možné převzít nebo zda jej smí převzít obchodník s odpady, popřípadě se základním popisem odpadu.
Zprostředkování nakládání s odpady
(1)
Zprostředkování nakládání s odpady smí být prováděno pouze na základě ohlášení této činnosti krajskému úřadu příslušnému podle sídla zprostředkovatele. Pokud má zprostředkovatel sídlo mimo území České republiky, ohlašuje svou činnost Magistrátu hlavního města Prahy.
(2)
Uzavřením smlouvy o zprostředkování nakládání s odpady zmocňuje původce odpadu zprostředkovatele, aby jeho jménem zajistil předání odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady, se kterým má nebo bude mít v okamžiku předání odpadu do zařízení zprostředkovatel uzavřenu smlouvu, jejímž předmětem je přijetí odpadů do zařízení.
(3)
Původce odpadu je vlastníkem odpadu a má všechny povinnosti původce odpadu až do okamžiku jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady, a to i v případě, že za něj po dobu přepravy zajišťuje tyto povinnosti zprostředkovatel.
(4)
Zprostředkovatel se neuvádí v průběžné evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi (dále jen „průběžná evidence“) podle § 94 odst. 1, v ohlašovacím listu pro ohlášení přepravy nebezpečných odpadů podle § 78 a v hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence podle § 95 odst. 4.
(5)
Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena činnost dohodce podle zákona o komoditních burzách.
Díl 6
Přeprava odpadu
Oddíl 1
Povinnosti při přepravě odpadu
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba zúčastněná na přepravě odpadu je povinna
a)zabezpečit přepravu odpadu v souladu s požadavky stanovenými jinými právními předpisy14)
b)předložit na výzvu orgánu provádějícího kontrolu podle tohoto zákona doklady, jimiž musí být přeprava odpadů doprovázena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo podle odstavce 2
c)uchovávat doklady související s přepravou odpadu po dobu 5 let ode dne zahájení přepravy a
d)při přepravě nebezpečného odpadu přepravu ohlásit podle § 78, s výjimkou přeshraniční přepravy.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která přepravuje odpad, je povinna
a)informovat řidiče vozidla o skutečnosti, že bude přepravovat odpad
b)vybavit řidiče dokladem označujícím druh a kategorii přepravovaného odpadu, vlastníka odpadu a zařízení určené pro nakládání s odpady nebo provozovnu, do kterých je odpad přepravován, a zajistit, aby byl takovým dokladem přepravovaný odpad doprovázen po celou dobu přepravy, a
c)zajistit, aby silniční motorové vozidlo bylo v době, kdy přepravuje odpad, označeno způsobem stanoveným vyhláškou ministerstva.
(3)
Přeprava odpadu na území České republiky nesmí přesáhnout dobu 48 hodin, jde-li o odpad ze zdravotnické nebo veterinární péče nebo jiný biologický odpad, nesmí přesáhnout dobu 24 hodin.
Oddíl 2
Přeshraniční přeprava odpadu
Základní povinnosti
(1)
Tento oddíl upravuje v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 přeshraniční přepravu odpadů.
(2)
Příslušným orgánem pro přeshraniční přepravu odpadů za Českou republiku je ministerstvo.
(3)
Odpad vzniklý v České republice se přednostně odstraňuje v České republice. Odpad vzniklý v České republice se přednostně využívá v České republice, není-li to možné, tak v jiných členských státech Evropské unie.
(4)
Přeprava odpadů do České republiky za účelem odstranění je zakázána, s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze. Přeprava odpadu do České republiky za účelem energetického využití ve spalovně komunálního odpadu je zakázána, pokud by v důsledku přeshraniční přepravy musel být odstraněn odpad vznikající v České republice nebo by v důsledku přeshraniční přepravy musel být odpad vznikající v České republice zpracován způsobem, který není v souladu s plány odpadového hospodářství.
(5)
Pokud jsou do České republiky přepravovány odpady určené k předběžnému využití v režimu obecných požadavků na informace podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, vyžaduje se uvedení informací o následném jiném než předběžném využití v doprovodném dokladu podle přílohy VII tohoto nařízení nebo v příloze doprovodného dokladu.
(6)
Směsný komunální odpad se posuzuje v souladu s čl. 3 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 také v případě, kdy byl podroben pouze mechanické úpravě, gravitační separaci hustotních frakcí nebo jinému zpracování, které podstatně nezměnilo jeho vlastnosti.
(7)
Pokud ministerstvo, inspekce nebo celní úřad považuje movitou věc při přeshraniční přepravě za odpad, k rozhodnutí krajského úřadu podle § 4 odst. 4 se nepřihlíží.
(8)
Při přeshraniční přepravě odpadů nesmí být odpad přijímán do mobilního zařízení ani z něj nesmí být odesílán.
Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů
(1)
Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů podává oznamovatel ministerstvu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006. Účastníkem řízení zahájeného oznámením je pouze oznamovatel.
(2)
Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů lze v souladu s čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 podat v českém, slovenském nebo anglickém jazyce.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah informací a dokumentace v návaznosti na část 3 přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 pro jednotlivé druhy přeshraniční přepravy odpadu a náležitosti k podávání oznámení o přeshraniční přepravě odpadu.
Souhlas, zákaz a námitka
(1)
Na základě oznámení o přeshraniční přepravě odpadů ministerstvo rozhodne o vydání souhlasu nebo o vznesení námitky podle čl. 9 až 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2)
Ministerstvo může rozhodnout o vznesení námitky proti oznámené přeshraniční přepravě odpadu, pokud
a)byla oznamovateli nebo příjemci v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu pravomocně uložena pokuta za porušení povinností na úseku odpadového hospodářství, za které lze podle tohoto zákona uložit pokutu až do výše 500 000 Kč nebo pokutu vyšší
b)bylo oznamovateli nebo příjemci v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu uloženo opatření k nápravě v souvislosti s porušením právních předpisů na úseku odpadového hospodářství a je orgánem provádějícím kontrolu podle tohoto zákona prokázáno, že toto opatření v uložené lhůtě nesplnil
c)byl oznamovatel, příjemce nebo člen statutárního orgánu oznamovatele nebo příjemce členem statutárního orgánu právnické osoby, které byla v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu uložena sankce za porušení předpisů na úseku odpadového hospodářství, nebo
d)byl oznamovatel, příjemce nebo člen statutárního orgánu oznamovatele nebo příjemce členem statutárního orgánu právnické osoby, které bylo v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu uloženo opatření k nápravě v souvislosti s porušením právních předpisů na úseku odpadového hospodářství a je orgánem provádějícím kontrolu podle tohoto zákona prokázáno, že toto opatření právnická osoba v uložené lhůtě nesplnila.
(3)
Ministerstvo rozhodne o vznesení námitky proti oznámené přeshraniční přepravě odpadu, pokud byl oznamovatel nebo příjemce v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s nakládáním s odpady. Ministerstvo může odmítnout všechny přeshraniční přepravy odpadů, na kterých se tato osoba podílí, pokud trestný čin souvisí s předmětem oznámení.
(4)
Rozklad proti rozhodnutí ministerstva o vznesení námitky nemá odkladný účinek.
Zahájení přeshraniční přepravy odpadů Pokud ministerstvo obdrží kopii průvodního dokladu s vyplněným datem přeshraniční přepravy a dalšími příslušnými údaji v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 před uplynutím lhůty pro podání rozkladu proti rozhodnutí ministerstva o vydání souhlasu podle § 49 odst. 1, platí, že se oznamovatel vzdává práva rozkladu proti tomuto rozhodnutí.
Změny v přeshraniční přepravě po odsouhlasení a zrušení souhlasu
(1)
Pokud podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 není podáváno nové oznámení, ministerstvo může na základě oznámení změny v přeshraniční přepravě rozhodnout o změně vydaného rozhodnutí.
(2)
V případech podle čl. 9 odst. 8 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ministerstvo rozhodnutím zruší souhlas vydaný podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
Povinnost zpětného převzetí
(1)
V případě přeshraniční přepravy, kterou nelze dokončit, nebo nedovolené přeshraniční přepravy může ministerstvo uložit splnění povinností podle čl. 22 až 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2)
Pokud splnění povinností podle čl. 22 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 zajišťuje ministerstvo, může uložit osobám, které zajišťují přeshraniční přepravu, kterou nelze dokončit, nebo za nedovolenou přeshraniční přepravu, povinnost uhradit vzniklé náklady na dopravu, využití, odstranění a uskladnění odpadů. Ministerstvo může uložit úhradu těchto nákladů předem. Osoby, které odpovídají za nedovolenou přeshraniční přepravu, odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně.
(3)
Bezpečné uskladnění odpadů podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 zajistí krajský úřad, v jehož správním obvodu byl odpad zjištěn. Krajský úřad může uložit osobám, které za nedokončenou nebo nedovolenou přeshraniční přepravu odpovídají, povinnost uhradit takto vynaložené náklady. Tyto osoby odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně.
(4)
Odvolání nebo rozklad proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 1 až 3 nemá odkladný účinek.
Oddíl 3
Finanční záruka při přeshraniční přepravě odpadu
Obecná ustanovení
(1)
Podle tohoto oddílu se stanovuje a schvaluje finanční záruka podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2)
Finanční záruku schvaluje ministerstvo. Ministerstvo zejména posoudí, zda je výše a druh finanční záruky v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a s tímto zákonem.
(3)
Finanční záruka musí dosahovat přinejmenším výše podle § 55.
(4)
Finanční záruka v určité výši se vztahuje k jednomu formuláři oznámení o přeshraniční přepravě odpadu.
(5)
Pokud je finanční záruka poskytnuta na dobu určitou, musí trvat ještě nejméně 16 měsíců po skončení platnosti příslušného rozhodnutí ministerstva o souhlasu s přeshraniční přepravou odpadů. Tato lhůta může být výjimečně zkrácena v případech podle čl. 9 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006. V případě, že je odpad přepravován k předběžné operaci, musí být trvání finanční záruky prodlouženo.
Způsob provedení finanční záruky
(1)
Finanční záruka musí být zajištěna pouze v České republice u banky nebo u pobočky zahraniční banky se sídlem v členském státě Evropské unie, které jsou oprávněné poskytovat finanční záruky podle zákona o bankách.
(2)
V záruční listině musí být výslovně uvedeno, že se jedná o finanční záruku podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(3)
V záruční listině musí být obsaženo prohlášení, že banka nebo pobočka po výzvě ministerstva vyplatí ministerstvu požadovanou částku okamžitě a bez jakýchkoli dalších podmínek.
(4)
Originál záruční listiny k finanční záruce zasílá ministerstvu banka nebo pobočka, které záruční listinu vydaly. Pokud není zaslán ministerstvu originál listiny k finanční záruce uvedeným způsobem, nepovažuje se oznámení o přeshraniční přepravě odpadu za úplné.
Výpočet finanční záruky
(1)
Způsob a podmínky stanovení druhu a výše finanční záruky a podklady a doklady nezbytné pro výpočet jsou stanoveny v příloze č. 8 k tomuto zákonu.
(2)
Při výpočtu nelze použít množství odpadu podle bodu 2.5 písm. b) přílohy č. 8 k tomuto zákonu, pokud v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu oznamovatel porušil podmínku stanovenou v rozhodnutí ministerstva podle tohoto bodu.
Použití finanční záruky
(1)
Finanční záruka je poskytována ve prospěch státu, za který v tomto případě jedná ministerstvo.
(2)
Finanční záruka nebo její část musí být bankou nebo pobočkou po výzvě ministerstva vyplacena okamžitě a bez jakýchkoli podmínek nebo přezkoumávání její důvodnosti.
(3)
Finanční záruka může být na pokyn ministerstva v souladu s čl. 6 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 vyplacena i jinému příslušnému orgánu podle čl. 2 odst. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(4)
Ministerstvo z finanční záruky financuje alternativní využití nebo odstranění odpadu, včetně nezbytných předběžných postupů, uskladnění odpadu a dopravní náklady, pokud oznamovatel, příjemce či jiná odpovědná osoba nesplní na vlastní náklady příslušné povinnosti podle čl. 22 až 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
Vrácení záruční listiny
(1)
Záruční listina se vrací na základě žádosti oznamovatele nebo jiné osoby, která záruku jménem oznamovatele zajistila.
(2)
Žádost musí obsahovat prohlášení oznamovatele o počtu zásilek, které odeslal příjemci odpadu, v případě dovozu odpadu ze třetích zemí je možné doložit obdobné prohlášení příjemce.
Zvláštní ustanovení
(1)
V případech dovozu do Evropské unie podle čl. 6 odst. 4 věty druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 se postupuje obdobně podle tohoto oddílu. Pokud ministerstvo obdrží prohlášení příslušného orgánu místa odeslání o existenci dostatečné finanční záruky, která zajistí případný návrat odpadu do státu odeslání, může k této skutečnosti přihlédnout při schvalování finanční záruky poskytované ve prospěch ministerstva.
(2)
V případě nové finanční záruky podle čl. 6 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 se postupuje obdobně podle tohoto oddílu. Nová finanční záruka se vztahuje na přeshraniční přepravu odpadu od okamžiku odeslání potvrzení o dokončení předběžného využití až do okamžiku, kdy ministerstvo obdrží potvrzení podle čl. 15 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
Hlava 6
NAKLÁDÁNÍ S VYBRANÝMI DRUHY ODPADU
Díl 1
Komunální odpad a další odpady v obecním systému
Obecní systém
(1)
Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Pokud obec zavedla poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci na základě kapacity soustřeďovacích prostředků podle zákona o místních poplatcích, je povinna přebírat směsný komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob v množství odpovídajícím kapacitě soustřeďovacích prostředků.
(2)
Obec je povinna určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu. Obec není povinna odděleně soustřeďovat odpad plastů, skla a kovů, pokud tím nedojde s ohledem na další způsob nakládání s nimi k ohrožení možnosti provedení jejich recyklace.
(3)
Obec je povinna zajistit, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořily v kalendářním roce 2025 a následujících letech alespoň 60 %, v kalendářním roce 2030 a následujících letech alespoň 65 % a v kalendářním roce 2035 a následujících letech alespoň 70 % z celkového množství komunálních odpadů, kterých je v daném kalendářním roce původcem. Do výpočtu podílu mohou být zahrnuty rovněž odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu vznikající na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, které nejsou předávány do obecního systému.
(4)
Ke splnění povinností podle odstavců 1 až 3 obec nastaví obecní systém odpadového hospodářství (dále jen „obecní systém“). Obecní systém může obec nastavit obecně závaznou vyhláškou.
(5)
Pokud obec nastaví obecní systém obecně závaznou vyhláškou, může touto vyhláškou zároveň určit i místa, ve kterých bude v rámci obecního systému přebírat
a)stavební a demoliční odpad vznikající na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob
b)movité věci v rámci předcházení vzniku odpadu
c)komunální odpad vznikající na území obce při činnosti právnických a podnikajících fyzických osob, které se do obecního systému na základě písemné smlouvy zapojí; v takovém případě musí obec obecně závaznou vyhláškou, kterou nastaví obecní systém, stanovit alespoň druhy odpadu, které může právnická nebo podnikající fyzická osoba předávat do obecního systému, způsob určení výše úhrady za zapojení do obecního systému a způsob jejího výběru
d)výrobky s ukončenou životností v případě, pokud je přebírá v rámci služby pro výrobce podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, nebo
e)rostlinné zbytky z údržby zeleně, zahrad a domácností ke zpracování na kompost v rámci komunitního kompostování podle § 65.
(6)
Obec může obecně závaznou vyhláškou, kterou nastaví obecní systém, stanovit povinnosti osob související s předáváním odpadů a movitých věcí do obecního systému.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)rozsah míst pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu podle odstavce 2
b)odpady, které se započítají do celkového množství komunálních odpadů, a odpady, které se započítají jako odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu podle odstavce 3, a
c)způsob výpočtu plnění cíle podle odstavce 3 a způsob doložení jeho plnění.
(1)
V okamžiku, kdy osoba zapojená do obecního systému odloží movitou věc nebo odpad, s výjimkou výrobků s ukončenou životností, na místě obcí k tomuto účelu určeném, stává se obec vlastníkem této movité věci nebo odpadu.
(2)
Obec může ve vztahu k odpadům převzatým v rámci obecního systému poskytovat službu autorizované obalové společnosti k plnění povinností podle zákona o obalech.
(3)
Obec může plnit své povinnosti podle tohoto zákona prostřednictvím dobrovolného svazku obcí podle zákona o obcích nebo prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy uzavřené s jinou obcí.
(4)
Obec je povinna informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o způsobech a rozsahu odděleného soustřeďování komunálního odpadu, využití a odstranění komunálního odpadu a o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálního odpadu. Nejméně jednou ročně obec zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce včetně nákladů na provoz obecního systému.
Povinnosti osob při předávání odpadu a movitých věcí do obecního systému Každý je povinen odpad nebo movitou věc, které předává do obecního systému, odkládat na místa určená obcí v souladu s povinnostmi stanovenými pro daný druh, kategorii nebo materiál odpadu nebo movitých věcí tímto zákonem a obecně závaznou vyhláškou obce, je-li vydána.
Povinnosti podnikajících fyzických osob a právnických osob při nakládání s komunálním odpadem
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která umožňuje ve své provozovně nepodnikajícím fyzickým osobám odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny, musí zajistit místa pro oddělené soustřeďování odpadu, a to alespoň pro odpady papíru, plastů, skla, kovů a biologický odpad.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která produkuje komunální odpad nebo odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, může tyto odpady na základě písemné smlouvy s obcí předávat do obecního systému. V takovém případě se odpady z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadu.
(3)
Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba předá do obecního systému veškerý komunální odpad, jehož je původcem, nevede průběžnou evidenci odpadů podle tohoto zákona ani neplní ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona pro odpad, se kterým se do obecního systému zapojila.
(4)
Na provozovatele zařízení, které je součástí obecního systému, se v případě přebírání odpadů v rámci obecního systému nevztahují ustanovení § 17 odst. 1 písm. c), § 18 a 19, pokud neposkytuje za převzaté odpady úplatu.
Díl 2
Biologicky rozložitelný odpad, komunitní kompostování, kaly a sedimenty
Povinnosti při nakládání s biologicky rozložitelným odpadem
(1)
Biologicky rozložitelný odpad musí být zpracován přednostně v souladu s odstavci 2 až 5 nebo § 64 takovým způsobem, aby nedocházelo k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí.
(2)
Provozovatel zařízení smí provozovat zařízení určené pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem pouze v souladu s technickými požadavky na vybavení a provoz a technologickými požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů stanovenými vyhláškou ministerstva a musí splnit požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy stanovené vyhláškou ministerstva. Odpady vstupující do technologie materiálového využití biologicky rozložitelných odpadů musí splňovat kvalitativní požadavky stanovené vyhláškou ministerstva. Při využití biologických odpadů metodou vermikompostování nesmí roční kapacita zařízení přesáhnout 1 000 tun odpadu.
(3)
K žádosti o vydání povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem je provozovatel, jde-li o zařízení, ve kterém se zpracovávají vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty4) nebo odpad ze stravovacích zařízení, povinen předložit souhlas krajské veterinární správy s provozem, pokud to vyžaduje veterinární zákon.
(4)
Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, ve kterém biologicky zpracovává biologicky rozložitelný odpad, je povinen výstupy ze zařízení hodnotit, vzorkovat, zařazovat do skupin podle jejich skutečných vlastností a způsobů jejich biologického zpracování a materiálového využití a označovat je. S výstupy smí být nakládáno s ohledem na hierarchii odpadového hospodářství pouze způsobem stanoveným pro danou skupinu výstupů vyhláškou ministerstva. Výstupy ze zařízení musí splňovat limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových organismů stanovené vyhláškou ministerstva.
(5)
Soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů mimo technologii zpracování musí být prováděno tak, aby nedocházelo k jejich znehodnocení. To může zahrnovat rovněž omezení doby uložení s ohledem na konkrétní povahu biologicky rozložitelného odpadu.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)seznam biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce 1
b)způsoby biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce 1
c)způsob a kritéria hodnocení a četnost a metody vzorkování výstupů ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce 4
d)limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových organismů ve výstupech ze zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a metody stanovení koncentrací rizikových látek podle odstavce 4
e)způsob a kritéria zařazování výstupů do skupin podle jejich skutečných vlastností a způsobu jejich biologického zpracování a materiálového využití a způsob označování těchto skupin podle odstavce 4 a
f)podmínky soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů mimo technologii zpracování podle odstavce 5.
Komunitní kompostování Malé zařízení
(1)
Biologicky rozložitelné odpady mohou být upraveny a využity v malém zařízení při splnění technických a technologických požadavků a požadavků na kvalitu vstupujících odpadů.
(2)
Provozovatel zařízení smí provozovat malé zařízení pouze na základě a v souladu se souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Součástí souhlasu s provozem malého zařízení je provozní řád. Pokud podmínky provozu malého zařízení vymezené v žádosti nejsou dostatečné pro ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí, obecní úřad obce s rozšířenou působností může stanovit v souhlasu podmínky, které dostatečnou ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí zajistí.
(3)
Obsahové náležitosti žádosti o souhlas s provozem malého zařízení a souhlasu s provozem malého zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(4)
Provozovatel malého zařízení je povinen výstupy z malého zařízení hodnotit, vzorkovat, zařazovat do skupin podle způsobů jejich biologického zpracování a materiálového využití a označovat je. Výstupy z malého zařízení musí splňovat limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových organismů.
(5)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší souhlas s provozem malého zařízení, pokud provozovatel zařízení opakovaně
a)porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní podmínky, na které je souhlas vázán, nebo
b)poruší povinnost kontrolované osoby nebo povinné osoby podle kontrolního řádu.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)seznam biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce 1, které mohou být zpracovány v malém zařízení
b)způsoby zpracování biologicky rozložitelných odpadů v malém zařízení podle odstavce 1
c)technické požadavky na vybavení a provoz malého zařízení podle odstavce 1
d)technologické požadavky na úpravu biologicky rozložitelných odpadů v malém zařízení podle odstavce 1
e)požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie malého zařízení podle odstavce 1
f)způsob a kritéria hodnocení a četnost a metody vzorkování upravených biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce 4
g)limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových organismů ve výstupech z malého zařízení a metody stanovení koncentrací rizikových látek podle odstavce 4 a
h)způsob a kritéria zařazování upravených biologicky rozložitelných odpadů do skupin podle způsobu jejich biologického zpracování a materiálového využití a způsob označování těchto skupin podle odstavce 4.
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)komunitním kompostováním systém soustřeďování rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností z území obce, jejich úprava a následné zpracování v komunitní kompostárně na kompost
b)rostlinnými zbytky z údržby zeleně, zahrad a domácností ovoce a zelenina ze zahrad a kuchyní, drny se zeminou, rostliny a jejich zbytky neznečištěné chemickými látkami.
(2)
Kompost vzniklý komunitním kompostováním může obec využívat výhradně k údržbě a obnově veřejné zeleně na svém území. Jiné využití kompostu je možné pouze za splnění podmínek stanovených zákonem o hnojivech.
(3)
Obec může pro komunitní kompostování využívat komunitní kompostárnu umístěnou na území jiné obce, pokud tak vyplývá z veřejnoprávní smlouvy s touto obcí, nebo pokud se tak dohodnou obce v rámci dobrovolného svazku obcí.
(1)
Provozovatel komunitní kompostárny je povinen
a)provozovat komunitní kompostárnu v souladu s vyhláškou ministerstva stanovenými podmínkami, způsobem zpracování rostlinných zbytků, technickými požadavky na vybavení a provoz zařízení komunitní kompostárny a technologickými požadavky na úpravu rostlinných zbytků
b)vést provozní deník
c)vést průběžnou evidenci o množství přijatých rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností a uchovávat ji po dobu 5 let od jejich přijetí do komunitní kompostárny a
d)zaslat do 28. února následujícího kalendářního roku ministerstvu hlášení o množství zpracovaných rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností v uplynulém kalendářním roce.
(2)
Obec je povinna zaslat každoročně do 28. února ministerstvu hlášení o komunitních kompostárnách provozovaných na jejím území.
(3)
Hlášení podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 2 se zasílají ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí15) nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Hlášení kontroluje obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa komunitní kompostárny do 15. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou a) obsah provozního deníku podle odstavce 1 písm. b), b) rozsah a způsob vedení průběžné evidence o množství zpracovaných rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností podle odstavce 1 písm. c), c) rozsah a způsob hlášení údajů o množství zpracovaných rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností podle odstavce 1 písm. d) a hlášení údajů o komunitních kompostárnách provozovaných na území obce podle odstavce 2 a d) rozsah a způsob provádění kontroly hlášení podle odstavce 3.
Kaly
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)kalem 1. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody z domácností, a to i v případě, že čistírny odpadních vod zpracovávají také biologicky rozložitelný odpad na základě povolení provozu zařízení podle § 21 odst. 2 nebo biologicky rozložitelný odpad spadající do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/20094), 2. kal ze septiků sloužících k čištění odpadních vod z domácností před jejich vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních, nebo 3. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících odpadní vody a materiály, které svými vlastnostmi odpovídají odpadním vodám a materiálům podle bodu 1, zejména odpadní vody a materiály, které mají původ v potravinářském průmyslu a zemědělství
b)upraveným kalem 1. kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalu, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací na základě ověření účinnosti technologie úpravy kalů, pro který byl vypracován program použití kalů, nebo 2. kal, který splňuje mikrobiologická kritéria stanovená vyhláškou ministerstva
c)použitím kalu zapracování kalu do zemědělské půdy
d)programem použití kalů dokumentace pro použití kalů.
(2)
Kal, který nebyl upraven, se zařazuje jako ostatní odpad. S neupraveným kalem musí být nakládáno s ohledem na zdravotní rizika, která představuje. Osoby zúčastněné na přepravě neupraveného kalu musí splnit povinnosti podle § 78 a 79, jako kdyby se jednalo o nebezpečný odpad. Každý, kdo nakládá s kalem, musí zajistit, aby byl kal označen způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. Součástí označení kalu musí být vždy údaj o tom, zda se jedná o upravený kal či nikoliv, a v případě upraveného kalu podrobnosti o provedení úpravy kalů.
(3)
Úprava kalů smí probíhat pouze v čistírně odpadních vod, jde-li o kaly produkované danou čistírnou nebo v zařízení na úpravu kalů, a musí být provedena v souladu s technickými požadavky stanovenými vyhláškou ministerstva. Technologie úpravy kalů musí splňovat technické požadavky na úpravu kalů a požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů stanovené vyhláškou ministerstva.
Úprava kalů před použitím na zemědělské půdě
(1)
Provozovatel čistírny odpadních vod, který neprovádí úpravu kalů, je povinen předat kaly určené k použití na zemědělské půdě do zařízení na úpravu kalů.
(2)
Osoba, která provedla úpravu kalu, je povinna po úpravě kalu před prvním předáním upraveného kalu k využití na zemědělské půdě vypracovat program použití kalů a předložit jej ke schválení Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému.
(3)
Kal určený pro účely používání na zemědělské půdě smí mísit pouze osoba, která provádí úpravu kalů, a to pouze s jiným kalem nebo s látkami vymezenými vyhláškou ministerstva, pokud je to vhodné s ohledem na nutriční potřeby rostlin nebo s ohledem na zlepšování kvality půdy. Na vzniklou směs se vztahují všechny požadavky na použití kalů na zemědělské půdě včetně mikrobiologických kritérií. Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v kalech stanovené vyhláškou ministerstva musí být ověřeny před smísením. Přípustné množství kalů použitých na jeden hektar se vztahuje k podílu kalu ve výsledné směsi. Program použití kalů zpracovává osoba, která provedla úpravu kalů, po smísení s ohledem na vlastnosti výsledné směsi.
(4)
Osoba, která provedla úpravu kalu, je povinna předat upravený kal osobě uvedené v programu použití kalů, která bude tento kal používat, nebo do zařízení ke skladování kalů uvedeného v programu použití kalů.
(5)
Provozovatel zařízení ke skladování kalů je povinen předat upravený kal osobě uvedené v programu použití kalů, která bude tento kal používat. Upravený kal smí být skladován a dočasně uložen před použitím za podmínek stanovených vyhláškou ministerstva.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti programu použití kalů podle odstavce 2.
Povinnosti při používání kalů na zemědělské půdě
(1)
Na zemědělské půdě smí být použity pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a v souladu se schváleným programem použití kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita zemědělské půdy a kvalita povrchových a podzemních vod. Upravený kal smí na zemědělské půdě použít pouze právnická nebo podnikající fyzická osoba, která tuto půdu užívá.
(2)
Upravené kaly smí být na zemědělské půdě používány pouze při splnění technických podmínek, přípustného množství kalů použitých na jeden hektar a mezních hodnot koncentrací vybraných rizikových látek v kalech stanovených vyhláškou ministerstva. Při použití upravených kalů na zemědělské půdě musí být dále splněny mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v zemědělské půdě, mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které smí být přidány do zemědělské půdy za období 10 let, a mikrobiologická kritéria pro použití kalů. Splnění podmínek pro použití kalu na zemědělské půdě se posuzuje samostatně pro kal z jedné čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů ve vztahu ke konkrétnímu půdnímu bloku.
(3)
Použití kalů je zakázáno
a)na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny
b)na půdách lesních porostů běžně využívaných k hospodaření v lese
c)v ochranných pásmech vodních zdrojů, na zaplavených půdách a na zamokřených plochách
d)v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních léčivých vod podle lázeňského zákona
e)na trvalých travních porostech a travních porostech na orné půdě v průběhu vegetačního období až do poslední seče
f)v intenzivních plodících ovocných výsadbách
g)na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v kalendářním roce jejich pěstování a v předcházejícím kalendářním roce
h)v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování cukrové řepy s využitím chrástu ke krmení
i)jestliže z půdních rozborů vyplývá, že obsah vybraných rizikových látek v průměrném vzorku překračuje jednu z hodnot stanovených vyhláškou ministerstva
j)na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce nižší než pH 5,6
k)na plochách, které jsou určené k rekreaci a sportu nebo veřejným prostranstvím
l)na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivní hodnoty podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, nebo
m)jestliže kaly nesplňují mikrobiologická kritéria stanovená vyhláškou ministerstva; použití mikrobiálně kontaminovaných kalů smí být provedeno pouze po úpravě kalů.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v zemědělské půdě podle odstavce 2
b)mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které smí být přidány do zemědělské půdy za období 10 let, podle odstavce 2 a
c)postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků.
Sedimenty Pokud jsou sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží určeny k využití na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond v souladu s požadavky stanovenými zákonem o hnojivech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, nemusí být pozemky tvořící zemědělský půdní fond, na kterých budou využity, zařízením určeným pro nakládání s odpady; jejich původce a osoba, která je na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond využívá, nevedou pro tyto sedimenty průběžnou evidenci podle § 94 a nepodávají hlášení podle § 95. Pro tyto sedimenty se vede evidence podle zákona o hnojivech a podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
Díl 3
Nebezpečný odpad
Balení a označování nebezpečných odpadů
(1)
Při balení nebezpečných odpadů se postupuje obdobně jako při balení chemických látek a směsí a nebezpečných věcí16).
(2)
Původce odpadu a provozovatel zařízení, kteří nakládají s nebezpečným odpadem, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva a výstražným symbolem nebezpečnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/200817) v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. Nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností uvedenou v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označením HP 9 Infekční se označuje výstražným symbolem nebezpečnosti stanoveným vyhláškou ministerstva.
(3)
Původce odpadu a provozovatel zařízení, kteří nakládají s nebezpečným odpadem, jsou povinni zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu podle odstavce 3.
Mísení nebezpečných odpadů
(1)
Mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály je zakázáno. Pokud došlo ke smísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to technicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidí.
(2)
Zákaz mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady se neuplatní v případě, že k mísení dochází v rámci úpravy odpadů v zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu, pokud to umožňuje povolení provozu takového zařízení podle § 21 odst. 2.
(3)
Krajský úřad povolí mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady v zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu pouze, pokud je mísení nebezpečných odpadů v souladu s nejlepšími dostupnými technikami stanovenými podle zákona o integrované prevenci a nezvýší se nepříznivé dopady na životní prostředí nebo zdraví lidí.
(4)
Krajský úřad určí druh odpadu, do kterého má být zařazen smísený odpad, a to s ohledem na nejvyšší míru ochrany životního prostředí a zdraví lidí při dalším nakládání s tímto odpadem.
Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
(1)
Nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15 hodnotí osoba pověřená ministerstvem. Ostatní nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) hodnotí osoba pověřená Ministerstvem zdravotnictví.
(2)
Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše však na dobu 3 let. Současně s udělením pověření se přidělují přihlašovací údaje pověřené osoby do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Dobu platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů lze prodloužit nejvýše o 5 let, a to opakovaně.
(3)
Pokud pověřená osoba podá žádost o prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo toto pověření uděleno, pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nezaniká, dokud o žádosti nebude pravomocně rozhodnuto.
(4)
Udělené pověření nelze převést na jinou osobu.
(1)
Ministerstvo udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Odborná způsobilost pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15 se prokazuje dokladem o
a)vysokoškolském vzdělání
b)nejméně 10 letech praxe v oboru chemie nebo odpadového hospodářství a
c)tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo žádosti o prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo ministerstvo.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o a) vysokoškolském vzdělání, b) ukončeném specializačním vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie nebo oboru pracovní lékařství nebo oboru toxikologie pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 4 až HP 11 a HP 13 a o ukončeném specializačním vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie, veterinární lékařství nebo přírodovědném oboru zahrnujícím mikrobiologii pro hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označením HP 9, c) nejméně 10 letech praxe v odpovídajícím oboru podle písmene b) a d) tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo žádosti o prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo Ministerstvo zdravotnictví.
(3)
Jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, musí požadavky pro pověření k hodnocení nebezpečných vlastností splňovat odborný zástupce, který je fyzickou osobou a který pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu zajišťuje řádné hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
(4)
Pokud dojde k ukončení činnosti odborného zástupce u pověřené osoby, je pověřená osoba povinna ustanovit nového odborného zástupce a jeho ustanovení oznámit ministerstvu, které ji pověřilo, a to nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení činnosti odborného zástupce. Zároveň je pověřená osoba povinna ministerstvu, které ji pověřilo, doložit odbornou způsobilost nového odborného zástupce.
(5)
Za pověřenou osobu se považuje rovněž osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v § 73 odst. 1, pokud před zahájením hodnocení nebezpečných vlastností odpadu předloží ministerstvu nebo Ministerstvu zdravotnictví podle nebezpečných vlastností, které bude hodnotit, doklady prokazující, že je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a je oprávněna k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví po předložení dokladů poskytne této osobě přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(6)
Obsahové náležitosti žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a obsahové náležitosti žádosti o prodloužení platnosti tohoto pověření jsou uvedeny v příloze č. 11 k tomuto zákonu.
(7)
Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. d).
Zánik a odejmutí pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
(1)
Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu zaniká
a)smrtí fyzické osoby, která je pověřenou osobou
b)zánikem právnické osoby, která je pověřenou osobou
c)prohlášením konkursu na majetek pověřené osoby
d)uplynutím doby, na kterou bylo pověření vydáno, pokud nebylo požádáno o jeho prodloužení podle § 73 odst. 3, nebo
e)dnem doručení oznámení pověřené osoby o ukončení její činnosti jako pověřené osoby ministerstvu, které ji pověřilo.
(2)
Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví odejme pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu pověřené osobě, pokud neplní postupy stanovené pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo nesplňuje podmínky, za kterých bylo pověření uděleno, nebo vydá osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen „osvědčení“) na odpad, který nesplňuje podmínky pro vydání osvědčení ve vztahu k vlastnosti, kterou pověřená osoba hodnotila.
(3)
V případě, že je pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu odejmuto fyzické osobě, nesmí tato osoba po dobu následujících 5 let od odejmutí pověření vykonávat činnost odborného zástupce u právnické nebo podnikající fyzické osoby. V případě, že je pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu odejmuto právnické nebo podnikající fyzické osobě na základě hodnocení provedeného odborným zástupcem, tento odborný zástupce nesmí po dobu následujících 5 let od odejmutí pověření provádět hodnocení jako fyzická osoba nebo být odborným zástupcem u jiné právnické nebo podnikající fyzické osoby.
(4)
Osoba, které bylo odejmuto pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, může podat žádost o nové pověření až po uplynutí 5 let po jeho odejmutí.
Postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
(1)
Nebezpečné vlastnosti lze vyloučit pouze u konkrétního existujícího odpadu a u odpadu vznikajícího řízeným nebo známým postupem zaručujícím pro hodnocený odpad neměnné vlastnosti, pokud jsou v osvědčení zároveň stanoveny podmínky pravidelného ověřování vlastností odpadu.
(2)
Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě zadání vlastníka odpadu. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu musí být provedeno v souladu s metodami a postupy stanovenými vyhláškou ministerstva a Ministerstva zdravotnictví. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu zadává vlastník prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Údaje o jednotlivých prováděných hodnoceních vkládá pověřená osoba do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(3)
Vyloučí-li pověřená osoba všechny nebezpečné vlastnosti, vydá osobě, která hodnocení zadala, osvědčení. Pokud pověřená osoba nevyloučí všechny nebezpečné vlastnosti, vydá osobě, která hodnocení zadala, sdělení, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen „sdělení“). Hodnotí-li různé nebezpečné vlastnosti jednoho odpadu různé pověřené osoby, vydávají osvědčení nebo sdělení společně. Osvědčení a sdělení se vydává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a zároveň v listinné podobě. Součástí osvědčení a sdělení je dokumentační zpráva.
(4)
V osvědčení vymezí pověřená osoba nebo osoby druh a původ odpadu, na který se osvědčení vztahuje, a stanoví podmínky a dobu platnosti osvědčení. Tato doba nesmí být delší než 4 roky. Osvědčení pozbývá platnosti okamžitě, jestliže u původce odpadu nebo oprávněné osoby dojde ke změně technologie nebo vstupního materiálu, který ovlivní složení odpadu nebo jeho vlastnosti. Osvědčení může být pověřenou osobou po opakovaném provedení hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo s ohledem na výsledky průběžného vzorkování prodlouženo na další 4 roky, a to i opakovaně.
(5)
Osoba, která nakládá s odpadem, pro který je vydáno osvědčení, je povinna dodržovat podmínky uvedené pověřenou osobou nebo osobami v osvědčení, zejména je povinna ověřovat, zda odpad nemá nebezpečné vlastnosti, způsobem a s četností podle vydaného osvědčení. V případě, že osoba, která nakládá s odpadem, stanovené podmínky nedodržuje nebo v případě úpravy odpadu nedodržuje podmínky povolení provozu zařízení, je odpad považován za nebezpečný.
(6)
Pověřená osoba nesmí vydat osvědčení pro odpad, za který odpovídá jako původce odpadu nebo provozovatel zařízení.
(7)
Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou obsahové náležitosti
a)zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu podle odstavce 2 a
b)osvědčení, sdělení a dokumentační zprávy podle odstavce 3.
Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů Kontrola hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, pozastavení platnosti osvědčení a odejmutí osvědčení
(1)
Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpadem mohou pozastavit platnost vydaného osvědčení na dobu nejvýše 60 dnů, vzniknou-li pochybnosti o dodržení správných metod nebo postupu stanovených pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo způsobu a četnosti kontrol nebezpečných vlastností odpadu nebo vzniknou-li pochybnosti o výsledku hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení nemá odkladný účinek.
(2)
Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpadem mohou odejmout osvědčení, jestliže nebyly dodrženy metody nebo postup stanovený pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo nebezpečné vlastnosti nebyly vyhodnoceny správně. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí osvědčení nemá odkladný účinek.
(3)
Krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušné podle místa nakládání s odpadem a inspekce mají přístup k záznamům o provedených hodnoceních nebezpečných vlastností odpadu vedených v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a zaznamenávají do něj údaje o pozastavení platnosti nebo odejmutí osvědčení.
(1)
Původce odpadu nebo oprávněná osoba, kteří odesílají odpad ze své provozovny nebo zařízení, (dále jen „odesilatel“) jsou povinni
a)každou přepravu nebezpečných odpadů do jednoho místa vykládky samostatně ohlásit před jejím zahájením v rozsahu ohlašovacího listu, ve kterém jsou uvedeny alespoň údaje o odesilateli, druhu a množství odpadu, místě nakládky odpadu, osobě zajišťující přepravu, použitých dopravních prostředcích a zařízení, do kterého jsou odpady přepravovány
b)ke každé zásilce nebezpečného odpadu přiložit v písemné podobě doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu včetně čísla ohlašovacího listu přiděleného integrovaným systémem plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
c)zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava nebezpečných odpadů není zahájena v ohlášeném termínu, a
d)nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy nebezpečných odpadů opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji; tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.
(2)
Odesílat nebezpečný odpad mobilním zařízením ke sběru odpadů smí pouze provozovatel tohoto zařízení.
(3)
Původce přepravovaných nebezpečných odpadů, pokud přepravuje odpady do své provozovny, a provozovatel zařízení, do kterého je nebezpečný odpad po dokončení přepravy předáván, (dále jen „příjemce“) jsou povinni
a)nejpozději do 3 pracovních dnů od převzetí nebezpečných odpadů potvrdit převzetí nebezpečných odpadů z ohlášené přepravy v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí; po potvrzení přijetí již není možné provádět opravu
b)zadat do systému údaje o přepravě nebezpečných odpadů, která nebyla ohlášena, v rozsahu ohlašovacího listu, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy
c)zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava není zahájena v ohlášeném termínu, a
d)v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů, nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji; tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.
(4)
Povinnosti podle odstavce 1 písm.
a)a
b)může za odesilatele splnit příjemce, pokud se tak dohodnou; odpovědnost za splnění těchto povinností má nadále odesilatel.
(5)
Na odesilatele se vztahují povinnosti při nakládání s nebezpečnými odpady stanovené tímto zákonem až do doby předání nebezpečného odpadu příjemci do zařízení.
(6)
Osoba zajišťující přepravu je povinna předat doklad podle odstavce 1 písm. b) spolu s odpadem příjemci.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti ohlašovacího listu podle odstavce 1 písm. a).
(1)
Přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(2)
Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál provozovny, pokud se jí účastní Ministerstvo obrany nebo jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu nebo v případě, že odesilatelem je nepodnikající fyzická osoba. V případě přepravy nebezpečných odpadů, které se účastní Ministerstvo obrany nebo jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu, přikládá odesilatel k zásilce doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu, s výjimkou čísla ohlašovacího listu.
(3)
V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je možné přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit, pokud odesilatel vyplní ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o předání nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je příjemce do 3 pracovních dnů povinen doplnit údaje o přepravě nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(4)
Odesilatel je povinen dokončit přepravu nebezpečných odpadů do 48 hodin od jejího zahájení.
(5)
Informace o jednotlivých osobách zúčastněných na přepravě nebezpečných odpadů v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí se poskytují pouze orgánům veřejné správy a složkám integrovaného záchranného systému při řešení krizových situací nebo mimořádných událostí podle jiných právních předpisů18).
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah údajů podle ohlašovacího listu podle odstavce 3.
Díl 4
Odpad z výroby oxidu titaničitého
Umístěním do vodního útvaru podle vodního zákona se nesmí odstraňovat odpad pocházející z výroby oxidu titaničitého, a to: a) pevný odpad, b) matečné louhy vznikající ve fázi filtrace po hydrolýze roztoku síranu titaničitého ze zařízení používajících sulfátový proces, včetně kyselého odpadu smíchaného s takovými louhy a obsahujícího celkem více než 0,5 % volné kyseliny sírové a různé těžké kovy, včetně matečných louhů zředěných tak, aby obsahovaly 0,5 % nebo méně volné kyseliny sírové, c) odpad ze zařízení používajících chloridový proces obsahující více než 0,5 % volné kyseliny chlorovodíkové a různé těžké kovy, včetně odpadu zředěného tak, aby obsahoval 0,5 % nebo méně volné kyseliny chlorovodíkové, d) filtrační sůl, kaly a kapalný odpad vznikající při úpravě (koncentraci nebo neutralizaci) s odpadem uvedeným v písmenech b) a c) a obsahující různé těžké kovy, avšak nezahrnující neutralizované a přefiltrované, popřípadě čištěné odpady, které obsahují těžké kovy pouze ve stopových množstvích a které mají před jakýmkoli zředěním hodnotu pH vyšší než 5,5.
Díl 5
Polychlorované bifenyly
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)polychlorovanými bifenyly polychlorované bifenyly, polychlorované terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetan, monometyldichlordifenylmetan, onometyldibromdifenylmetan a veškeré směsi obsahující jednu nebo více z uvedených látek v celkové koncentraci těchto látek vyšší než 50 mg/kg
b)zařízením obsahujícím polychlorované bifenyly každé zařízení, které obsahuje, obsahovalo polychlorované bifenyly nebo může obsahovat polychlorované bifenyly, s výjimkou zařízení, které může obsahovat polychlorované bifenyly, u kterého 1. byla zjištěna nepřítomnost polychlorovaných bifenylů a tato skutečnost byla ohlášena ministerstvu do 31. prosince 2009, 2. došlo k odstranění polychlorovaných bifenylů dekontaminací a tato skutečnost byla ohlášena ministerstvu, nebo 3. lze důvodně předpokládat nepřítomnost polychlorovaných bifenylů podle odstavců 2 a 3
c)zařízením, které může obsahovat polychlorované bifenyly, olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízení plněná elektroizolační kapalinou, hydraulická důlní zařízení, vakuová čerpadla, průmyslová zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou nebo části těchto zařízení obsahující více než 5 litrů kapalin
d)lehce kontaminovaným zařízením zařízení, jehož provozní kapalina obsahuje polychlorované bifenyly v koncentraci 50 až 500 mg/kg.
(2)
U zařízení, které může obsahovat polychlorované bifenyly, lze důvodně předpokládat, že neobsahuje polychlorované bifenyly, v případě, že
a)bylo vyrobeno po 31. prosinci 2009, nebo
b)je jeho provozovatel na výzvu orgánu provádějícího kontrolu podle tohoto zákona schopen prokázat ověření, při kterém na 500 kusů zkoumaných zařízení se zjištěným obsahem polychlorovaných bifenylů v provozní náplni v koncentraci menší než 50 mg/kg připadá pouze jedno zařízení se zjištěným obsahem polychlorovaných bifenylů v provozní náplni v koncentraci 50 až 500 mg/kg.
(3)
Podmínka podle odstavce 2 písm. b) musí být splněna pro každou ze skupin zařízení olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízení plněná elektroizolační kapalinou; zařízení vyrobená po 1. lednu 2000 se do odůvodnění platnosti předpokladu nezahrnují.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou metody pro stanovení celkové koncentrace polychlorovaných bifenylů v látkách, které je obsahují.
(1)
Každý je povinen předat polychlorované bifenyly, odpad polychlorovaných bifenylů nebo zařízení obsahující polychlorované bifenyly k odstranění nebo dekontaminovat zařízení obsahující polychlorované bifenyly neprodleně poté, co zjistí, že je jejich vlastníkem nebo provozovatelem zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly nebo že se polychlorované bifenyly, odpad polychlorovaných bifenylů nebo zařízení obsahující polychlorované bifenyly nachází na pozemku nebo v budově, jejichž je vlastníkem.
(2)
Jde-li o lehce kontaminované zařízení, musí být předáno k odstranění nebo dekontaminováno nejpozději do 31. prosince 2025; jde-li o zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů s objemem náplně menším než 5 litrů, s výjimkou lehce kontaminovaných zařízení, musí být předáno k odstranění nebo dekontaminováno do data stanoveného v příslušných plánech postupného odstranění polychlorovaných bifenylů nebo v seznamech zařízení, která obsahují polychlorované bifenyly a nepodléhají průběžné evidenci, nejdéle však do 31. prosince 2022.
(3)
Zařízení obsahující polychlorované bifenyly, které bylo předáno do zařízení určeného pro nakládání s odpady, musí být odstraněno do 1 roku od tohoto předání.
(4)
Odstranění polychlorovaných bifenylů je možné pouze v zařízeních k tomu určených a provádí se způsoby uvedenými v příloze č. 6 k tomuto zákonu pod kódy D8, D9, D10, D12 a D15.
(5)
Vlastník nebo provozovatel dekontaminovaného zařízení a lehce kontaminovaného zařízení jsou povinni toto zařízení označit.
(6)
Vlastník a provozovatel lehce kontaminovaného zařízení jsou povinni jej do doby vyřazení z provozu udržovat tak, aby polychlorované bifenyly, které jsou v něm obsaženy, odpovídaly příslušným technickým normám, aby zařízení bylo v dobrém provozním stavu a aby nedocházelo k úniku jeho náplně.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)podmínky pro dekontaminaci zařízení obsahujících polychlorované bifenyly podle odstavce 1 a
b)způsob označování zařízení obsahujících polychlorované bifenyly podle odstavce 5.
(1)
Vlastník a provozovatel lehce kontaminovaného zařízení jsou povinni vést pro toto zařízení samostatně průběžnou evidenci. Změny v evidovaných skutečnostech jsou povinni ohlásit ministerstvu do 30 dnů poté, co ke změně došlo, prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(2)
Průběžnou evidenci a ohlašování polychlorovaných bifenylů, odpadů polychlorovaných bifenylů a zařízení obsahujících polychlorované bifenyly a podléhajících průběžné evidenci v rámci činnosti Ministerstva obrany nebo jím zřízené organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu zajišťuje Ministerstvo obrany a jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu ve spolupráci s ministerstvem.
(3)
Provozovatel zařízení ke sběru nebo k odstranění odpadu, který přijme zařízení obsahující polychlorované bifenyly nad 5 litrů náplně, je povinen ohlásit údaje o tomto zařízení ministerstvu.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)způsob a rozsah vedení průběžné evidence lehce kontaminovaných zařízení a způsob a rozsah ohlašování změn v této evidenci podle odstavce 1 a
b)náležitosti ohlašování údajů o zařízení obsahujícím polychlorované bifenyly podle odstavce 3.
Díl 6
Odpad perzistentních organických znečišťujících látek
(1)
Odpadem perzistentních organických znečišťujících látek se rozumí odpad obsahující alespoň jednu z látek uvedených v příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/102119), s výjimkou polychlorovaných bifenylů.
(2)
S odpady perzistentních organických znečišťujících látek smí být nakládáno, pokud jsou splněny požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 a technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva.
Díl 7
Odpad obsahující azbest
Každý musí zajistit, aby při nakládání s odpadem obsahujícím azbest nebyla z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna. Při nakládání s odpadem obsahujícím azbest je nutné splnit technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva a požadavky jiných právních předpisů20).
Díl 8
Odpad rtuti
(1)
Odpad podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/85221) je odpadem podle tohoto zákona.
(2)
Hospodářský subjekt podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 zašle ministerstvu v listinné nebo elektronické podobě a) formulář obsahující údaje podle čl. 12 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 a b) kopie osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 obdržených v předchozím kalendářním roce.
(3)
Provozovatelé zařízení provádějících prozatímní uložení odpadní rtuti a provozovatelé zařízení provádějících konverzi a popřípadě solidifikaci odpadní rtuti zasílají výkaz podle čl. 14 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 v listinné nebo elektronické podobě ministerstvu.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)vzor formuláře podle odstavce 2 písm. a)
b)vzory osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 a
c)vzor výkazu podle čl. 14 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852.
Díl 9
Odpady s obsahem radionuklidů
Součástí informací o odpadu a základního popisu odpadu podle § 15 odst. 2 písm. d) a e) v případě odpadů s obsahem radionuklidů vznikajících při činnosti pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost, nebo pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů záření podle atomového zákona musí být údaj o tom, že se jedná o látku s obsahem radionuklidů, údaje o pracovišti, kde odpad vznikl, a údaje o skutečnostech, na základě kterých mohl být odpad z pracoviště uvolněn.
Díl 10
Odpady ze zdravotní a veterinární péče
Pro účely tohoto zákona se rozumí a) odpadem ze zdravotní péče 1. odpad uvedený ve skupině 18, podskupině 18 01 Katalogu odpadů, který vznikl při poskytování zdravotní péče podle zákona o zdravotních službách v lůžkových, ambulantních nebo jim podobných zdravotnických zařízeních, 2. odpad vznikající při zdravotní péči poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta, pokud tento odpad vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení, nebo 3. odpad vznikající mimo zdravotnická zařízení, zejména v zařízeních sociální péče, tetovacích salonech nebo protidrogových centrech, pokud vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení, b) odpadem z veterinární péče odpad uvedený v Katalogu odpadů jako odpad z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí zvířat, který vznikl při poskytování veterinární péče.
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je původcem odpadu ze zdravotní péče, je povinna zpracovat pokyny pro nakládání s těmito odpady v zařízení, kde tento odpad vzniká. Pokyny jsou součástí provozního řádu zařízení zpracovaného podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
(2)
V případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta je poskytovatel zdravotních služeb povinen písemně poučit pacienta o způsobu nakládání s odpadem ze zdravotní péče a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, veřejného zdraví a poškození životního prostředí, a pacient je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením. O poučení učiní poskytovatel zdravotních služeb záznam do zdravotnické dokumentace; záznam podepíše zdravotnický pracovník, který ho provedl, a pacient nebo osoba, která o pacienta pečuje. Původcem odpadu ze zdravotní péče v případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta je poskytovatel zdravotních služeb.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je chovatelem hospodářských zvířat podle veterinárního zákona a původcem odpadu z veterinární péče, je povinna zpracovat pokyny pro nakládání s odpady v hospodářství, kde tento odpad vzniká. Poskytovatel veterinární péče je povinen zpracovat pokyny pro nakládání s odpady ve své provozovně.
(4)
V případě veterinární péče poskytované v místě ustájení zvířete nebo v domácím prostředí je poskytovatel veterinární péče povinen písemně poučit chovatele o způsobu nakládání s odpadem z veterinární péče a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, zdraví zvířete, veřejného zdraví a poškození životního prostředí, a chovatel je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením. Původcem odpadu z veterinární péče v případě veterinární péče poskytované v místě ustájení zvířete nebo v domácím prostředí je poskytovatel veterinární péče.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti pokynů podle odstavců 1 a 3.
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s více než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péče ročně, je povinna zajistit nakládání s těmito odpady pouze fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče.
(2)
Fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče se rozumí osoba, která má dokončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech nebo dosáhla stupně středního vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 5 let praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech.
(3)
Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče proškolila ohledně nakládání s odpady. Obsah školení se liší podle jednotlivých kategorií zaměstnanců. Školení se provádí nejméně jednou ročně. O školení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s více než 10 tunami odpadů ze zdravotní a veterinární péče ročně, povinna uchovávat po dobu 5 let od provedení školení.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s méně než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péče ročně, je povinna zaměstnance, kteří budou s těmito odpady nakládat, proškolit ohledně nakládání s odpady. Obsah školení se liší podle jednotlivých kategorií zaměstnanců. Školení se provádí jednou za 3 roky. O školení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s méně než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péče ročně, povinna uchovávat po dobu 5 let od provedení školení.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou kategorie zaměstnanců a obsah školení pro jednotlivé kategorie podle odstavců 3 a 4.
Díl 11
Odpad léčiv z domácností
(1)
Provozovatel lékárny plní ve vztahu k odpadu léčiv z domácností převzatému v souladu se zákonem o léčivech povinnosti zaslání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady. Provozovatel lékárny soustřeďuje odpad léčiv z domácností převzatý od fyzických osob odděleně od odpadů, kterých je původcem, a vede pro něj samostatnou průběžnou evidenci v rozsahu podle § 94 odst. 1.
(2)
Provozovatel lékárny je povinen předat krajskému úřadu údaje o množství odpadu léčiv z domácností, který předal do zařízení pro nakládání s odpady v průběhu uplynulého kalendářní čtvrtletí, a to písemně na stanoveném formuláři do 30 dnů od konce tohoto kalendářního čtvrtletí. Krajský úřad předá ministerstvu údaje o množství odpadu léčiv z domácností předaných provozovateli lékáren do zařízení určených pro nakládání s odpady v uplynulém kalendářním roce do 15. dubna následujícího kalendářního roku na stanoveném formuláři prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářství.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro předání údajů o množství odpadu léčiv z domácností podle odstavce 2.
Díl 12
Odpadní olej
(1)
Odpadním olejem se rozumí jakýkoliv minerální nebo syntetický mazací nebo průmyslový olej, který se stal nevhodným pro použití, pro které byl původně zamýšlen, zejména upotřebený olej ze spalovacích motorů, převodový olej, minerální nebo syntetický mazací olej, olej pro turbíny a hydraulický olej.
(2)
Regenerací odpadního oleje se rozumí jakýkoliv proces, kterým je možno vyrobit základový olej rafinací odpadního oleje, zejména odstraněním kontaminujících složek, oxidačních produktů a aditiv obsažených v takovém oleji.
(3)
Původce odpadního oleje a provozovatel zařízení, který nakládá s odpadním olejem, jsou povinni a) nakládat s odpadním olejem v souladu s technickými požadavky stanovenými vyhláškou ministerstva, b) zajistit přednostně regeneraci odpadního oleje nebo jiné postupy recyklace, které zajistí rovnocenný nebo lepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí než regenerace, c) zajistit jeho energetické využití, popřípadě odstranění v souladu s požadavky tohoto zákona a jiných právních předpisů, pokud jeho regenerace není z technických důvodů možná, a d) zajistit, aby se odpadní oleje nemísily s oleji odlišných vlastností nebo s jinými odpady nebo látkami, pokud by tím byla snížena možnost jejich využití v souladu s písmeny a) a b).
Díl 13
Recyklace lodí
(1)
Příslušným orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/201322) za Českou republiku je ministerstvo, s výjimkou případů, kdy tento zákon svěřuje působnost příslušného orgánu krajskému úřadu.
(2)
Zařízení na recyklaci lodí je zařízením k využití nebo odstranění odpadů.
(3)
Provozovatel zařízení na recyklaci lodí je povinen předložit před každou recyklací lodi krajskému úřadu ke schválení plán recyklace lodi podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013.
(4)
Provozovatel zařízení připojí k žádosti o schválení plánu recyklace lodi vyjádření krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice posoudí plán recyklace lodi z hlediska dopadů na zdraví lidí.
Díl 14
Stavební a demoliční odpad
(1)
Po provedení změny dokončené stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby, které podléhají povolení podle stavebního zákona, je stavebník povinen neprodleně zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byly změna dokončené stavby, terénní úprava nebo odstranění stavby provedeny, doklady prokazující, že veškeré opětovně použité stavební výrobky, využité vedlejší produkty a stavební výrobky, které přestaly být odpadem, byly využity v souladu s tímto zákonem a že veškeré získané materiály jsou stavebními výrobky nebo vedlejšími produkty, které se nestaly odpadem, nebo s nimi bylo naloženo jako s odpady v souladu s tímto zákonem a hierarchií odpadového hospodářství.
(2)
Jde-li o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26), je stavebník povinen zaslat doklady podle odstavce 1 správnímu orgánu, který vydal jednotné environmentální stanovisko.
Část 3
PRŮBĚŽNÁ EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ
(1)
Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni vést průběžnou evidenci. Průběžná evidence se vede samostatně za každý druh odpadu, za každé zařízení určené pro nakládání s odpady, za každého obchodníka s odpady a za každou provozovnu, kde odpad vzniká. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu a nakládání s odpady v mobilním zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu se průběžná evidence vede samostatně za každý správní obvod obce s rozšířenou působností a hlavního města Prahy.
(2)
Průběžná evidence je vedena způsobem, s četností záznamů a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. Součástí průběžné evidence jsou alespoň údaje o osobě, zařízení nebo provozovně, za které je průběžná evidence vedena, druhu a kategorii odpadu, údaje o množství odpadu, způsobech nakládání s odpady, původcích odpadu, zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, od kterých je odpad přebírán, a zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, kterým je odpad předáván.
(3)
Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni uchovávat průběžnou evidenci po dobu 5 let od provedení záznamu do evidence.
(4)
U odpadu perzistentních organických látek vymezeného vyhláškou ministerstva je součástí průběžné evidence rovněž údaj o obsahu perzistentních organických látek podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021.
(1)
Provozovatel zařízení, obchodník s odpady, zprostředkovatel, s výjimkou dohodce podle zákona o komoditních burzách, a dopravce odpadu jsou povinni ohlásit údaje o zařízení určeném pro nakládání s odpady nebo o činnosti a údaje o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení nebo činnosti. Zahájení a obnovení provozu zařízení nebo činnosti jsou povinni ohlásit před jejich zahájením nebo obnovením. Přerušení nebo ukončení provozu zařízení nebo činnosti jsou povinni ohlásit do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Provozovatel zařízení podle § 21 odst. 3 je povinen ohlásit změnu údajů o zařízení vymezených vyhláškou ministerstva před zahájením provozu na základě změněných údajů.
(2)
Provozovatel skládky je povinen ohlásit do 28. února za předchozí kalendářní rok údaje o stavu vytvořené rezervy, doložené výpisem z účtu provozovatele skládky, údaje o volné kapacitě skládky a o poplatcích za ukládání odpadu na skládky.
(3)
Původce odpadu, který vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů, s více než 100 tunami ostatních odpadů nebo s odpadem perzistentních organických znečišťujících látek vymezeným vyhláškou ministerstva, je povinen zaslat do 28. února následujícího roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok.
(4)
Provozovatel zařízení, s výjimkou skladu odpadu podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu bodu 12, a obchodník s odpady je povinen zaslat do 28. února následujícího kalendářního roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok. Provozovatel zařízení je povinen zaslat toto hlášení i v případě, že v zařízení nebylo po celý uplynulý kalendářní rok nakládáno s odpady, aniž by byl provoz zařízení celoročně přerušen. Hlášení nezasílá provozovatel zařízení a obchodník s odpady, jejichž provoz nebo činnost byly přerušeny po celý uplynulý kalendářní rok.
(5)
Obec, která je povinna zaslat hlášení podle odstavce 3, zasílá do 28. února následujícího roku hlášení o obecním systému za uplynulý kalendářní rok.
(6)
Hlášení podle odstavců 1 až 5 se zasílají ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)rozsah ohlašování údajů o zařízení nebo o činnosti a rozsah ohlašovaných údajů o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení nebo činnosti podle odstavce 1
b)rozsah ohlašování údajů o stavu vytvořené rezervy, údajů o volné kapacitě skládky a údajů o poplatcích za ukládání odpadu na skládky podle odstavce 2
c)rozsah hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za kalendářní rok podle odstavců 3 a 4 a
d)rozsah hlášení o obecním systému podle odstavce 5.
(1)
Hlášení podle § 95 odst. 1 a 2 kontroluje a zpracovává krajský úřad příslušný podle místa zařízení určeného pro nakládání s odpady a podle sídla provozovatele mobilního zařízení, dopravce odpadu, obchodníka s odpady nebo zprostředkovatele. V případě dopravce odpadu nebo zprostředkovatele, který má sídlo mimo území České republiky, hlášení podle § 95 odst. 1 kontroluje a zpracovává Magistrát hlavního města Prahy. Krajský úřad kontroluje a zpracovává hlášení podle § 95 odst. 1 do 15 dnů od ohlášení a hlášení podle § 95 odst. 2 do 15. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.
(2)
Hlášení podle § 95 odst. 3 až 5 kontroluje a zpracovává obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa provozovny, podle místa vzniku odpadu v případě vzniku odpadu mimo provozovnu, podle místa zařízení určeného pro nakládání s odpady, podle místa nakládání s odpadem v případě mobilních zařízení k úpravě nebo využití odpadu a podle sídla provozovatele nebo obchodníka s odpady v případě mobilních zařízení ke sběru odpadu nebo obchodníků s odpady. Obecní úřad obce s rozšířenou působností hlášení kontroluje a zpracovává do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.
(3)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zasílají ministerstvu informace o každém rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci.
(4)
Pro účely plnění evidenčních a ohlašovacích povinností přiděluje krajský úřad zařízením určeným pro nakládání s odpady identifikační číslo zařízení současně s vydáním povolení provozu zařízení nebo vydáním integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci nebo ohlášením zahájení provozu zařízení vymezených v příloze č. 4 k tomuto zákonu a malých zařízení. Obchodníkovi s odpady přiděluje krajský úřad identifikační číslo současně s vydáním povolení k obchodování s odpady. Při plnění evidenčních a ohlašovacích povinností je každý povinen přidělená identifikační čísla používat. Krajský úřad, který vydal povolení provozu mobilního zařízení, informuje krajský úřad, v jehož správním obvodu má provozovatel mobilního zařízení sídlo, o vydání tohoto povolení do 5 dnů ode dne jeho vydání. Krajský úřad, v jehož správním obvodu má provozovatel mobilního zařízení sídlo, přidělí provozovateli zařízení identifikační číslo zařízení do 5 dnů od obdržení informace podle věty čtvrté a zašle identifikační číslo mobilního zařízení na vědomí krajskému úřadu, který vydal povolení provozu.
(5)
Ministerstvo obrany nebo jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu ohlašují souhrnné údaje z průběžné evidence ministerstvu na elektronickém nosiči dat a provoz zařízení určených pro nakládání s odpady krajskému úřadu v listinné podobě nebo na elektronickém nosiči dat.
(6)
Informace o jednotlivých osobách zaslané podle § 95 odst. 1 až 5 se poskytují pouze orgánům veřejné správy a složkám integrovaného záchranného systému při řešení krizových situací nebo mimořádných událostí podle jiných právních předpisů18).
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)rozsah a způsob provádění kontroly a zpracování hlášení podle odstavců 1 a 2
b)způsob zasílání informací o vydaných rozhodnutích a rozsah zasílaných údajů podle odstavce 3
c)způsob přidělování identifikačních čísel zařízení a identifikačních čísel obchodníka s odpady podle odstavce 4 a
d)způsob ohlašování Ministerstvem obrany nebo jím zřízenou organizací pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu podle odstavce 5.
Část 4
PLÁNY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
Plán odpadového hospodářství České republiky Společná ustanovení
(1)
Plán odpadového hospodářství v rozsahu stanoveném tímto zákonem zpracovávají ministerstvo a kraj.
(2)
Plán odpadového hospodářství se zpracovává za účelem vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadu a nakládání s ním podle tohoto zákona.
(1)
Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji. Kraj sdělí ministerstvu své připomínky k návrhu Plánu odpadového hospodářství České republiky do 30 dnů ode dne jeho obdržení.
(2)
Plán odpadového hospodářství České republiky se skládá z části analytické, závazné a směrné.
(3)
Plán odpadového hospodářství České republiky schvaluje vláda.
(4)
Analytická část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství České republiky, které zahrnuje
a)oblast předcházení vzniku odpadu včetně vyhodnocení nástrojů a opatření, které mohou být využity k předcházení vzniku odpadu
b)výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, včetně přeshraničního toku odpadů
c)vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území České republiky přinejmenším pro komunální odpad, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, odpady z obalů, nebezpečný odpad, stavební a demoliční odpad, výrobky s ukončenou životností, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadu
d)vyhodnocení sítě zařízení určených pro nakládání s odpady na území České republiky, včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti, a
e)podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení určených pro nakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
(5)
Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky stanoví cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadu a dále cíle a zásady odpadového hospodářství, opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání s odpady a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství pro
a)nakládání s komunálním odpadem, zejména směsným komunálním odpadem, potravinovým odpadem a biologicky rozložitelným odpadem
b)nakládání se stavebním a demoličním odpadem
c)nakládání s odpady z obalů
d)nakládání s výrobky s ukončenou životností
e)nakládání s odpady obsahujícími významné množství kritických surovin
f)nakládání s nebezpečným odpadem a s ostatním odpadem
g)přípravu na opětovné použití, recyklaci, využití a odstranění odpadů minimalizující nepříznivé dopady na životní prostředí
h)snižování množství odpadů ukládaných na skládky, ve vztahu k biologicky rozložitelnému odpadu a splnění cílů pro omezení ukládání komunálního odpadu na skládky
i)snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu a
j)omezování znečištění odpady soustředěnými mimo místa k tomu určená.
(6)
Směrná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje
a)výčet nástrojů pro splnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky
b)kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl Plán odpadového hospodářství České republiky zpracován
c)informace nezbytné pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení určených pro nakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné, a
d)návrhy na potřebná zařízení určená pro nakládání s odpady nadregionálního významu, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
Plán odpadového hospodářství kraje
(1)
Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.
(2)
Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace.
(3)
Ministerstvo každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky a do 15. prosince kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky.
(4)
Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy.
(1)
Krajský úřad zpracovává ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí plán odpadového hospodářství kraje pro území kraje a jeho změny.
(2)
Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.
(3)
Plán odpadového hospodářství kraje se skládá z části analytické, koncepční a směrné.
(4)
Analytická část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství kraje, které zahrnuje
a)oblast předcházení vzniku odpadu včetně vyhodnocení nástrojů a opatření, které mohou být využity k předcházení vzniku odpadu
b)výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání
c)vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území kraje přinejmenším pro komunální odpad, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, odpady z obalů, nebezpečný odpad, stavební a demoliční odpad, výrobky s ukončenou životností, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů
d)vyhodnocení sítě zařízení určených pro nakládání s odpady na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti
e)podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení určených pro nakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
(5)
Koncepční část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadu a dále cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro
a)nakládání s komunálním odpadem, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady
b)nakládání se stavebním a demoličním odpadem
c)nakládání s odpady z obalů
d)nakládání s výrobky s ukončenou životností
e)nakládání s odpady obsahujícími významné množství kritických surovin
f)nakládání s nebezpečným odpadem a s ostatním odpadem
g)přípravu na opětovné použití, recyklaci, využití a odstranění odpadů minimalizující nepříznivé dopady na životní prostředí
h)snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména ve vztahu k biologicky rozložitelnému odpadu a splnění cílů pro omezení ukládání komunálního odpadu na skládky
i)snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu a
j)omezování znečištění odpady soustředěnými mimo místa k tomu určená.
(6)
Směrná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje
a)výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje
b)kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství kraje zpracován
c)opatření pro omezování znečišťování odpady odloženými mimo místa určená
d)kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení určených pro nakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů a
e)záměry na uzavření stávajících zařízení určených pro nakládání s odpady a záměry na potřebná zařízení určená pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
(1)
Krajské úřady jsou povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje a jejich změn vzájemně spolupracovat.
(2)
Krajský úřad je povinen zpracovat a zveřejnit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců ode dne vydání závazné části Plánu odpadového hospodářství České republiky.
(3)
Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 18 měsíců ode dne změny podmínek.
(4)
Krajský úřad je povinen zaslat návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny v elektronické podobě ministerstvu k posouzení. Ministerstvo zašle krajskému úřadu stanovisko k návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 2 měsíců ode dne jeho obdržení. Pokud ministerstvo nezašle stanovisko ve stanovené lhůtě, lze plán odpadového hospodářství kraje zveřejnit i bez jeho stanoviska.
(5)
V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství kraje neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem nebo není v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky a jeho změnou, ministerstvo v rámci stanoviska podle odstavce 4 věty druhé sdělí krajskému úřadu své připomínky, v nichž upozorní na nedostatky z uvedených hledisek. Krajský úřad plán odpadového hospodářství nebo jeho změnu podle připomínek ministerstva upraví a v elektronické podobě zašle ministerstvu. V případě, že ministerstvo sdělí připomínky, lze plán odpadového hospodářství kraje zveřejnit až na základě potvrzení ministerstva o odstranění nedostatků.
(1)
Plán odpadového hospodářství kraje je podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace kraje a obcí.
(2)
Krajský úřad každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a do 31. října kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a tuto zprávu zašle do 15. listopadu ministerstvu.
(3)
Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny krajský úřad zveřejní na portálu veřejné správy a zašle ho ministerstvu.
Část 5
POPLATEK ZA UKLÁDÁNÍ ODPADŮ NA SKLÁDKU
Hlava 1
POPLATEK
Subjekt poplatku Poplatníkem poplatku za ukládání odpadů na skládku je a) ten, kdo pozbývá vlastnické právo k odpadu, při jeho předání k uložení na skládku, b) obec, pokud je původcem ukládaného komunálního odpadu, nebo c) provozovatel skládky, pokud 1. uložil odpad na jím provozovanou skládku, nebo 2. určil odpad při jeho uložení na skládku jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládky.
Předmět poplatku
(1)
Předmětem poplatku za ukládání odpadů na skládku je uložení odpadu na jednotlivou skládku v rámci první fáze jejího provozu.
(2)
V případě uložení odpadu na skládku v rámci první fáze jejího provozu určeného provozovatelem skládky při jeho uložení jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládky vzniká poplatková povinnost provozovateli skládky.
Osvobození od poplatku
(1)
Od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu na skládku v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona.
(2)
Od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu na skládku určeného provozovatelem skládky při jeho uložení jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládky až do 25 % celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v poplatkovém období.
Základ poplatku
(1)
Základem poplatku za ukládání odpadů na skládku je součet dílčích základů poplatku, které tvoří hmotnost a) odpadů vymezených v § 40 odst. 1 v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání využitelných odpadů, b) nebezpečných odpadů, s výjimkou azbestu a odpadů podle písmene d), v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání nebezpečných odpadů, c) vybraných technologických odpadů v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání vybraných technologických odpadů, d) nebezpečných odpadů pocházejících z odstraňování nebo sanací ekologických zátěží vzniklých kontaminací horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod nebo stavebních konstrukcí, k níž došlo nakládáním s nebezpečnými látkami, pokud je odstranění těchto odpadů uložením na skládku hrazeno z veřejných prostředků v souladu s podmínkami, za kterých je možné tyto veřejné prostředky k tomuto účelu použít, v případě dílčího poplatku za ukládání sanačních odpadů a e) odpadů neuvedených pod písmeny a) až d) a azbestu v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání zbytkových odpadů.
(2)
Vybraným technologickým odpadem podle odstavce 1 písm. c) je odpad z průmyslové výroby, stavebnictví nebo energetiky, jehož vzniku nelze předejít, který není možné ani po úpravě využít a který stanoví vyhláškou ministerstvo.
Sazba poplatku Sazba poplatku za ukládání odpadů na skládku pro jednotlivé dílčí základy poplatku je stanovena v příloze č. 9 k tomuto zákonu.
Výpočet poplatku
(1)
Poplatek za ukládání odpadů na skládku se vypočte jako součet dílčích poplatků.
(2)
Dílčí poplatek se vypočte jako součin dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku.
Poplatkové období Poplatkovým obdobím poplatku za ukládání odpadů na skládku je kalendářní čtvrtletí.
Rozpočtové určení poplatku
(1)
Výnos poplatku za ukládání odpadů na skládku s výjimkou výnosu podle odstavce 2 je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a rozpočtu obce, na jejímž území se skládka nachází. Procentní podíly, kterými se tyto rozpočty podílejí na výnosu dílčích poplatků, jsou stanoveny v bodu 2 přílohy č. 9 k tomuto zákonu.
(2)
Část výnosu poplatku za ukládání odpadů na skládku ve výši dílčího poplatku za ukládání sanačních odpadů je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se skládka nachází.
(3)
Pokud se skládka nachází na území více obcí, část výnosu z poplatku za ukládání odpadů na skládku se mezi ně dělí podle celkové projektované kapacity skládky nacházející se na území jednotlivých obcí po odečtení zaplněné celkové projektované kapacity skládky ke dni posledního rozšíření skládky nacházející se na území těchto obcí.
Hlava 2
SPRÁVCE POPLATKU A SPRÁVA POPLATKU
Obecná ustanovení
(1)
Správcem poplatku za ukládání odpadů na skládku je Státní fond životního prostředí České republiky.
(2)
Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle místa skládky.
(3)
Státní fond životního prostředí České republiky vydá do 30 dnů ode dne podání vyúčtování platební výměr, který zašle plátci poplatku a obci, popřípadě obcím, na jejichž území se skládka nachází.
Plátce poplatku
(1)
Plátcem poplatku za ukládání odpadů na skládku je provozovatel skládky.
(2)
Plátce poplatku je povinen poplatek za ukládání odpadů na skládku od poplatníka vybrat.
(3)
Plátce poplatku je povinen odvést poplatek za ukládání odpadů na skládku správci poplatku.
Vyúčtování
(1)
Plátce poplatku za ukládání odpadů na skládku je povinen podat vyúčtování.
(2)
Vyúčtování se podává do 25 dnů po uplynutí poplatkového období.
(3)
Vyúčtování se podává správci poplatku prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(4)
Formát a strukturu vyúčtování zveřejní správce poplatku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Splatnost poplatku Poplatek za ukládání odpadů na skládku je splatný třicátý den ode dne právní moci platebního výměru.
Úrok z prodlení U nedoplatku na poplatku za ukládání odpadů na skládku vzniká úrok z prodlení.
Část 6
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A PŘESTUPKY
Hlava 1
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
(1)
V případě, že osoba nedodržuje povinnosti stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, ve vztahu k odpadní rtuti nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, tímto zákonem nebo na jejich základě, je správní orgán, který je podle tohoto zákona příslušný k projednání přestupků, oprávněn uložit této osobě provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě spočívající v
a)zajištění odpadu proti jeho úniku, znehodnocení nebo odcizení
b)zajištění odpadu před únikem škodlivin z tohoto odpadu do okolního prostředí, včetně stanovení povinnosti odstranit tyto škodliviny ze soustředěného odpadu, nebo odstranit z okolního prostředí již uniklé škodliviny ze soustředěného odpadu
c)povinnosti předat odpad ve stanovené přiměřené lhůtě do zařízení určeného pro nakládání s odpady
d)úpravě provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, včetně omezení jeho provozu, nebo
e)jiném vhodném opatření, které by zamezilo nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví a zajistilo náležitou ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí nebo zajistilo možnost kontroly plnění uložených opatření.
(2)
Správní orgán uvedený v odstavci 1 je oprávněn uložit opatření k nápravě právnímu nástupci právnické osoby, která závadný stav způsobila, nebo osobě, která pokračuje v podnikatelské činnosti zemřelé podnikající fyzické osoby, která závadný stav způsobila.
(3)
Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uložených právnické osobě přecházejí na jejího právního nástupce. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uložených podnikající fyzické osobě v případě smrti této osoby přecházejí na osobu, která pokračuje v její podnikatelské činnosti.
(4)
Správní orgán, který zahájí řízení o opatření k nápravě, je povinen o této skutečnosti bez zbytečného odkladu informovat ostatní správní orgány příslušné ve stejné věci k uložení opatření k nápravě nebo k uložení správního trestu za přestupek související s opatřením k nápravě a krajský úřad příslušný k rozhodování v pochybnostech.
Hlava 2
PŘESTUPKY
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost zbavit se movité věci podle § 4 odst. 3, b) provádí kompostování biologicky rozložitelného materiálu v rozporu s § 12 odst. 3, c) nakládá s odpadem mimo zařízení určené pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu podle § 13 odst. 1 písm. b), d) v rozporu s § 13 odst. 1 písm. c) soustřeďuje neodděleně 1. nebezpečné odpady, nebo 2. ostatní odpady, e) nezabezpečí odpady, které soustřeďuje, před odcizením, únikem nebo znehodnocením podle § 13 odst. 1 písm. d), f) nepředá odpad v souladu s hierarchií odpadového hospodářství způsobem stanoveným v § 13 odst. 1 písm. e), g) převezme odpad, aniž by byla k jeho převzetí oprávněna podle § 13 odst. 2, h) jako vlastník odpadu nepředá nezákonně soustředěný odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo do dopravního prostředku provozovatele zařízení podle § 14 odst. 1, i) jako vlastník pozemku neučiní oznámení o nezákonně soustředěném odpadu podle § 14 odst. 2, j) v rozporu s rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností vydaným na základě § 14 odst. 5 písm. a) nezabezpečí místo, kde se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu, k) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. b) neprokáže, že předala odpady, které produkuje, stanoveným způsobem, l) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. c) nemá stanoveným způsobem a v odpovídajícím množství písemnou smlouvou zajištěno předání stavebního a demoličního odpadu, které sama nezpracuje, m) jako vlastník nemovité věci v rozporu § 15 odst. 4 nepředá odpady soustředěné v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady, n) jako vlastník nemovité věci v rozporu s § 17 odst. 3 nepředá odpady soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady, o) jako původce odpadu v rozporu s § 18 odst. 2 předá stanovený odpad do mobilního zařízení ke sběru, úpravě nebo využití odpadu, p) provádí vzorkování, zkoušky nebo testy odpadů v rozporu s některou z povinností stanovených v § 29 odst. 1 až 4, q) soustřeďuje odpady v rozporu s technickými podmínkami stanovenými podle § 30 odst. 1, r) v rozporu s § 47 odst. 4 provádí přepravu odpadů do České republiky za účelem odstranění nebo za účelem energetického využití, s) při přeshraniční přepravě odpadů neplní podmínky stanovené v rozhodnutí ministerstva vydaném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo podle § 49, 51 nebo § 52 odst. 1, nebo t) odkládá odpad nebo movitou věc, které předává do obecního systému, v rozporu s § 61.
(2)
Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)v rozporu s § 72 odst. 1 smísí nebezpečný odpad nebo neprovede roztřídění smísených nebezpečných odpadů
b)jako pověřená osoba v rozporu s § 76 odst. 2 neprovede hodnocení nebezpečných vlastností odpadu v souladu se stanovenými metodami nebo postupy
c)jako pověřená osoba v rozporu s § 76 odst. 6 vydá osvědčení pro odpad, za který odpovídá jako původce odpadu nebo provozovatel zařízení
d)v rozporu s § 82 odst. 1 nebo 2 nepředá polychlorované bifenyly, odpad polychlorovaných bifenylů nebo zařízení obsahující polychlorované bifenyly k odstranění nebo nedekontaminuje zařízení obsahující polychlorované bifenyly
e)v rozporu s § 85 nesplní některou z povinností při nakládání s odpadem obsahujícím azbest
f)jako pacient nakládá s odpadem v rozporu s poučením podle § 89 odst. 2
g)jako chovatel zvířete nakládá s odpadem v rozporu s poučením podle § 89 odst. 4
h)při přeshraniční přepravě odpadů nakládá se zadrženým odpadem nebo dopravním prostředkem v rozporu s § 138 odst. 2
i)při přeshraniční přepravě odpadů provede nedovolenou přepravu odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo jinak poruší některou z povinností stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, nebo
j)jako stavebník v rozporu s § 93a nezašle po provedení změny dokončené stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby příslušnému správnímu orgánu stanovené doklady.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), i) nebo j), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nebo písm. t) nebo odstavce 2 písm. f) nebo g), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), písm. d) bodu 1, písm. e), f), k) nebo l) nebo odstavce 2 písm. a) až c) nebo j), d) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), m) až q) nebo odstavce 2 písm. e) nebo h), nebo e) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), g), r) nebo s) nebo odstavce 2 písm. d) nebo i).
Přestupky původce odpadu
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce odpadu dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. a) 1. nezařadí odpad podle druhu a kategorie, nebo 2. s odpadem nenakládá podle jeho skutečných vlastností, b) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. b) neprokáže, že předala odpady, které produkuje, v odpovídajícím množství a stanoveným způsobem, c) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. c) nemá stanoveným způsobem a v odpovídajícím množství písemnou smlouvou zajištěno předání komunálního odpadu, který běžně produkuje, nebo stavebního a demoličního odpadu, které sama nezpracuje, d) nepředá provozovateli zařízení nebo obchodníkovi s odpady údaje o své osobě nebo základní popis odpadu podle § 15 odst. 2 písm. d), e) nepředá základní popis odpadu podle § 15 odst. 2 písm. e), f) nedodrží stanovený postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady podle § 15 odst. 2 písm. f), g) nepředá odpady soustředěné v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 15 odst. 3, h) neuhradí vlastníkovi nemovité věci účelně vynaložené náklady spojené s předáním odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 15 odst. 4, nebo i) v rozporu s § 18 odst. 2 předá stanovený odpad do mobilního zařízení ke sběru, úpravě nebo využití odpadu.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce odpadu ze zdravotní nebo veterinární péče dopustí přestupku tím, že
a)v rozporu s § 89 odst. 1 nezpracuje pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotní péče v zařízení, kde tento odpad vzniká
b)v rozporu s § 89 odst. 2 nepoučí pacienta o způsobu nakládání s odpady
c)v rozporu s § 89 odst. 3 nezpracuje pokyny pro nakládání s odpady z veterinární péče v hospodářství, kde tento odpad vzniká
d)v rozporu s § 89 odst. 4 nepoučí chovatele o způsobu nakládání s odpady
e)jako chovatel zvířete nakládá s odpadem v rozporu s poučením podle § 89 odst. 4
f)v rozporu s § 90 odst. 1 nezajistí nakládání s odpady ze zdravotní nebo veterinární péče fyzickou osobou odborně způsobilou k nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče, nebo
g)v rozporu s § 90 odst. 3 nebo 4 1. připustí, aby s odpady ze zdravotní nebo veterinární péče nakládal zaměstnanec bez příslušného proškolení, nebo 2. nepořídí nebo neuchová záznam o školení zaměstnance.
(3)
Za přestupek původce odpadu lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) nebo i) nebo odstavce 2 písm. b), d), f) nebo g), b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, písm. f) až h) nebo odstavce 2 písm. a), c) nebo e), nebo c) 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2.
Přestupky provozovatele zařízení
(1)
Provozovatel zařízení se dopustí přestupku tím, že a) nevede evidenci věcí, které přestaly být odpadem podle § 9 odst. 6, b) v rozporu s § 16 odst. 2 nepředá odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady, c) v rozporu s § 17 odst. 1 písm. b) 1. nezaznamená při převzetí odpadu ve stanoveném rozsahu uvedené údaje, 2. nezváží odpad nebo neprovede jeho vizuální kontrolu, 3. neověří zařazení odpadu podle druhu a kategorie, 4. nezařadí odpad podle druhu a kategorie, nebo 5. převezme druh nebo kategorii odpadu, k jejichž přijetí není oprávněn, d) nevydá potvrzení při převzetí odpadu podle § 17 odst. 1 písm. c), e) nepředá odpad obchodníkovi s odpady nebo dalšímu provozovateli zařízení s uvedenými údaji, se základním popisem odpadu nebo s informacemi o kritických ukazatelích podle § 17 odst. 1 písm. d), f) nesplní povinnost oznámit příslušnému krajskému úřadu a krajské hygienické stanici údaje podle § 17 odst. 1 písm. e), g) nezveřejní seznam druhů odpadu, které smí být do zařízení přijaty podle § 17 odst. 1 písm. f), h) neoznámí provoz mobilního zařízení před jeho zahájením podle § 17 odst. 1 písm. g), i) neoznámí obci údaje podle § 17 odst. 1 písm. h), j) nevede provozní deník v rozsahu podle § 17 odst. 1 písm. i), k) v rozporu s § 17 odst. 2 nepředá odpady soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady, l) v rozporu s § 17 odst. 3 neuhradí vlastníkovi nemovité věci účelně vynaložené náklady spojené s předáním odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady, m) nesplní při převzetí kovového odpadu některou z povinností ohledně identifikace osob a přebíraných odpadů nebo vedení nebo uchování průběžné evidence stanovených v § 18 odst. 1, n) v rozporu s § 18 odst. 2 převezme kovový odpad, o) v rozporu s § 18 odst. 5 převezme do zařízení odpad bez zaznamenání údajů, p) v rozporu s § 19 odst. 1 rozebírá, jinak pozměňuje nebo předává další osobě převzatý kovový odpad mající povahu strojního zařízení, obecně prospěšné zařízení, umělecké dílo nebo pietní a bohoslužebný předmět nebo jejich část, q) v rozporu s § 19 odst. 2 poskytne úplatu za odpad přebíraný od nepodnikající fyzické osoby, r) v rozporu s § 19 odst. 3 poskytne úplatu za přebíraný odpad jiným než stanoveným způsobem nebo nevede evidenci o uskutečněných platbách, s) v rozporu s § 19 odst. 4 1. nesleduje prostor zařízení, neuchovává záznam z kamerového systému nebo tento záznam neposkytne orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona, nebo 2. neproškolí všechny pracovníky, nepořídí o školení záznam nebo záznam neuchová po stanovenou dobu, t) provozuje zařízení na recyklaci lodí v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, nebo u) v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 provede recyklaci lodi bez schváleného plánu recyklace lodi nebo v rozporu s ním.
(2)
Provozovatel zařízení se dále dopustí přestupku tím, že
a)v rozporu s § 31 odst. 1 skladuje odpady v zařízení, které nesplňuje stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízení v souladu se stanovenými technickými podmínkami
b)v rozporu s § 31 odst. 2 nepostupuje stanoveným způsobem ohledně odpadů určených k využití nebo odstranění, u nichž uplynula stanovená maximální doba skladování, nebo
c)v rozporu s § 31 odst. 3 nepostupuje stanoveným způsobem ohledně odpadů skladovaných za účelem využití po dobu delší než 1 rok, které není možné využít
d)v rozporu s § 32 odst. 1 1. provádí sběr odpadu v zařízení, které nesplňuje stanovené podmínky, 2. neoznačí mobilní zařízení ke sběru odpadu stanoveným způsobem, nebo 3. neprovozuje zařízení ke sběru odpadu v souladu se stanovenými technickými podmínkami
e)v rozporu s § 32 odst. 2 má v zařízení ke sběru odpadu uložen odpad po dobu delší než 9 měsíců
f)v rozporu s § 32 odst. 3 má v mobilním zařízení ke sběru odpadu uložen odpad déle než po dobu 1. přepravy do zařízení ke zpracování odpadu, 2. 48 hodin, nebo 3. 24 hodin, jde-li o odpad ze zdravotnické nebo veterinární péče nebo jiný biologický odpad
g)v rozporu s § 32 odst. 4 1. přebírá odpady do mobilního zařízení ke sběru odpadu od jiné osoby než jejich původce, nebo 2. předává odpady do jiného mobilního zařízení
h)v rozporu s § 32 odst. 5 přebírá do mobilního zařízení ke sběru odpadu nebo odesílá z mobilního zařízení ke sběru odpadu odpad při přeshraniční přepravě odpadů
i)v rozporu s § 33 odst. 1 provádí úpravu v zařízení, které nesplňuje stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízení v souladu se stanovenými technickými podmínkami
j)v rozporu s § 34 odst. 1 využívá odpad v zařízení, které nesplňuje stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízení v souladu se stanovenými technickými podmínkami
k)nezajistí, aby vystupující výrobky určené k opětovnému použití splňovaly požadavky na uvádění použitého zboží na trh podle § 34 odst. 3
l)v rozporu s § 34 odst. 4 neprovede využití odpadu uvedeného v rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu
m)v rozporu s § 34 odst. 5 nebo § 36 odst. 3 neuskladní dočasně odpady na základě rozhodnutí krajského úřadu
n)v rozporu s § 34 odst. 6 použije k zasypávání odpad, který nesplňuje stanovené podmínky
o)poruší zákaz ředění nebo mísení odpadu podle § 34 odst. 6
p)v rozporu s § 35 odst. 3 předá ke spálení v zařízení na energetické využití odděleně soustřeďované komunální odpady vhodné k opětovnému použití nebo recyklaci
q)v rozporu s § 36 odst. 1 odstraňuje odpad v zařízení, které nesplňuje stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízení v souladu se stanovenými technickými podmínkami
r)v rozporu s § 36 odst. 2 neprovede odstranění odpadu uvedeného v rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu
s)jako provozovatel zařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem nesplní některou z povinností stanovených v § 63 odst. 2 nebo 4
t)v rozporu s § 64 odst. 1 zpracovává stanovené biologicky rozložitelné odpady v malém zařízení, které nesplňuje stanovené požadavky
u)provozuje malé zařízení bez souhlasu podle § 64 odst. 2 nebo v rozporu s ním, nebo
v)jako provozovatel malého zařízení nesplní některou z povinností podle § 64 odst. 4.
(3)
Za přestupek provozovatele zařízení lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu 1 nebo 2, písm. d) až f), h) až j) nebo m) až s) nebo odstavce 2 písm. l) nebo r), c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), písm. c) bodu 3, písm. k), l), t) nebo u) nebo odstavce 2 písm. a) až k), m), n), p), q), s) až v), nebo d) 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu 4 nebo 5 nebo odstavce 2 písm. o).
Přestupky provozovatele skládky
(1)
Provozovatel skládky se dopustí přestupku tím, že
a)v rozporu s § 37 odst. 1 1. provádí skládkování odpadu ve skládce, které nesplňuje stanovené podmínky, 2. provádí skládkování odpadu na pozemku, který není evidován stanoveným způsobem, nebo 3. neprovozuje skládku v souladu se stanovenými technickými podmínkami
b)v rozporu s § 37 odst. 3 1. uloží na skládku v rámci první fáze movité věci, které nejsou odpadem, 2. uloží na skládku odpad jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky a nesplní podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, nebo 3. používá na technické zabezpečení skládky jiné než stanovené odpady
c)v rozporu s § 37 odst. 4 1. k uzávěrce a rekultivaci skládky využívá jiný než stanovený odpad, nebo 2. nesplní stanovené podmínky využití odpadu
d)v rozporu s § 38 odst. 1 provozuje druhou nebo třetí fázi skládky bez rozhodnutí o změně povolení provozu skládky
e)nesplní některou z povinností stanovených v § 39 odst. 1
f)poruší zákaz ukládat na skládku odpady podle § 40 odst. 1 nebo 4 nebo § 41 odst. 1 nebo 3
g)provozuje skládku v rozporu se stanovenými technickými podmínkami podle § 41 odst. 1
h)poruší zákaz ředění nebo mísení odpadu podle § 41 odst. 2
i)neprovádí monitorování provozu skládky podle § 41 odst. 4
j)nesplní povinnost proškolit zaměstnance podle § 41 odst. 5
k)nesplní některou z povinností týkajících se vytváření rezervy a čerpání jejích prostředků podle § 42 odst. 1 až 5 nebo § 43 odst. 1, nebo
l)v rozporu s § 95 odst. 2 nezašle ve stanovené lhůtě a ve stanoveném rozsahu údaje týkající se provozu skládky.
(2)
Za přestupek provozovatele skládky lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j) nebo l), b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) až h) nebo k), nebo c) 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo i).
Další přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost zbavit se movité věci podle § 4 odst. 3, b) v rozporu s § 8 odst. 3 nepředá vedlejší produkt s průvodní dokumentací, c) v rozporu s § 9 odst. 5 nepředá věc s průvodní dokumentací, d) jako osoba, která vyrábí výrobky, nezabezpečí vývoj, výrobu nebo využití těchto výrobků způsobem stanoveným v § 12 odst. 2, e) provádí kompostování biologicky rozložitelného materiálu v rozporu s § 12 odst. 3, f) nakládá s odpadem mimo zařízení určené pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu podle § 13 odst. 1 písm. b), g) v rozporu s § 13 odst. 1 písm. c) soustřeďuje neodděleně 1. nebezpečné odpady, nebo 2. ostatní odpady, h) nezabezpečí odpady, které soustřeďuje, před odcizením, únikem nebo znehodnocením podle § 13 odst. 1 písm. d), i) nepředá odpad v souladu s hierarchií odpadového hospodářství způsobem stanoveným v § 13 odst. 1 písm. e), j) převezme odpad, aniž by byla k jeho převzetí oprávněna podle § 13 odst. 2, k) jako vlastník odpadu nepředá nezákonně soustředěný odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady, do dopravního prostředku provozovatele zařízení nebo obchodníkovi s odpady podle § 14 odst. 1, l) jako vlastník pozemku neučiní oznámení o nezákonně soustředěném odpadu podle § 14 odst. 2, m) v rozporu s rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností vydaným na základě § 14 odst. 5 písm. a) nezabezpečí místo, kde se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu, n) jako vlastník nemovité věci v rozporu s § 15 odst. 4 nepředá odpady soustředěné v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady, o) provozuje zařízení určené pro nakládání s odpady bez povolení provozu zařízení podle § 17 odst. 1 písm. a) nebo v rozporu s ním, p) jako vlastník nemovité věci v rozporu s § 17 odst. 3 nepředá odpady soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady, q) jako škola nepředá do 15. ledna obci údaje o školním sběru podle § 20 odst. 5, r) jako právní nástupce provozovatele zařízení nesplní některou z povinností podle § 24, s) obchoduje s odpady bez povolení podle § 26 odst. 1 nebo v rozporu s ním, t) provádí vzorkování, zkoušky nebo testy odpadů v rozporu s některou z povinností stanovených v § 29 odst. 1 až 4, u) v rozporu s § 29 odst. 5 neuchovává protokol o vzorkování a zkouškách odpadů, nebo v) soustřeďuje odpady v rozporu s technickými podmínkami stanovenými podle § 30 odst. 1.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 34 odst. 4 nebo § 36 odst. 2 neuhradí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu vynaložené náklady, b) v rozporu s § 36 odst. 5 předá k odstranění odděleně soustřeďované komunální odpady vhodné k opětovnému použití nebo recyklaci, c) jako obchodník s odpady nesplní některou z povinností stanovených v § 44 odst. 2, d) jako obchodník s odpady v rozporu s § 44 odst. 3 nakládá s odpady jiným než stanoveným způsobem nebo přebere odpad od nepodnikající fyzické osoby, e) v rozporu s § 44 odst. 4 1. jako obchodník s odpady neposkytne za odpad úplatu, nebo 2. poskytne obchodníkovi s odpady úplatu za převzetí odpadu, f) jako obchodník s odpady neověří správnost zařazení odpadu podle § 44 odst. 5 písm. a) nebo nepředá provozovateli zařízení informace podle § 44 odst. 5 písm. b), g) zprostředkovává nakládání s odpady bez ohlášení podle § 45 odst. 1, h) neuchová doklady související s přepravou odpadu podle § 46 odst. 1 písm. c), i) v rozporu s § 46 odst. 1 písm. d) neohlásí přepravu nebezpečného odpadu, j) jako osoba, která přepravuje odpad, nesplní některou z povinností podle § 46 odst. 2, k) v rozporu s § 46 odst. 3 provádí přepravu odpadu, která přesáhne dobu 48 hodin nebo dobu 24 hodin, jde-li o odpad ze zdravotnické nebo veterinární péče nebo jiný biologický odpad, l) v rozporu s § 47 odst. 4 provádí přeshraniční přepravu odpadů do České republiky za účelem odstranění nebo za účelem energetického využití, m) při přeshraniční přepravě odpadů neplní podmínky stanovené v rozhodnutí ministerstva vydaném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo podle § 49, 51 nebo § 52 odst. 1, n) nezajistí místa pro oddělené soustřeďování odpadu podle § 62 odst. 1, o) využívá obecní systém v rozporu s § 62 odst. 2, p) v rozporu s § 63 odst. 1 nezajistí přednostní zpracování biologicky rozložitelných odpadů stanoveným způsobem, q) v rozporu s § 63 odst. 5 nezajistí soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů mimo technologii zpracování stanoveným způsobem, r) jako provozovatel komunitní kompostárny 1. provozuje komunitní kompostárnu v rozporu s § 66 odst. 1 písm. a), 2. nevede provozní deník podle § 66 odst. 1 písm. b), 3. nevede průběžnou evidenci podle § 66 odst. 1 písm. c), nebo 4. nesplní ohlašovací povinnost podle § 66 odst. 1 písm. d), s) v rozporu s § 67 odst. 2 nesplní povinnosti související s přepravou neupraveného kalu nebo nezajistí označení kalu, t) provádí úpravu kalů nebo používá technologii úpravy kalů v rozporu s § 67 odst. 3, u) jako provozovatel čistírny odpadních vod nepředá kaly do zařízení na úpravu kalů podle § 68 odst. 1, v) jako osoba, která provedla úpravu kalů, 1. v rozporu s § 68 odst. 2 nebo 3 nevypracuje program použití kalů nebo jej nepředloží ke schválení Ústředním kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému, 2. smísí kal v rozporu s některou z povinností stanovených v § 68 odst. 3, nebo 3. nepředá upravený kal podle § 68 odst. 4, w) v rozporu s § 68 odst. 5 nepředá upravený kal uvedené osobě podle § 68 odst. 5 nebo jej skladuje nebo dočasně ukládá jiným než stanoveným způsobem, x) v rozporu s § 69 odst. 1 používá 1. neupravené kaly na zemědělské půdě, nebo 2. upravené kaly v rozporu s programem použití kalů, y) použije upravené kaly na zemědělské půdě v rozporu s některou z podmínek stanovených v § 69 odst. 2, nebo z) poruší některý ze zákazů pro použití kalů podle § 69 odst. 3.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)nezajistí označení nebezpečných odpadů způsobem stanoveným v § 71 odst. 2
b)v rozporu s § 71 odst. 3 nezpracuje identifikační list nebezpečného odpadu nebo jím nevybaví místa nakládání s nebezpečným odpadem
c)v rozporu s § 72 odst. 1 1. mísí nebezpečné odpady bez povolení k mísení nebezpečných odpadů, 2. neprovede roztřídění smísených nebezpečných odpadů, nebo 3. nezařazuje odpad v souladu s povolením k mísení nebezpečných odpadů
d)jako pověřená osoba v rozporu s § 76 odst. 2 neprovede hodnocení nebezpečných vlastností odpadu v souladu se stanovenými metodami nebo postupy
e)jako pověřená osoba v rozporu s § 76 odst. 6 vydá osvědčení pro odpad, za který odpovídá jako původce odpadu nebo provozovatel zařízení
f)jako odesilatel nebo příjemce nesplní některou z povinností při ohlašování přepravy nebezpečných odpadů stanovenou v § 78 odst. 1 nebo 3 nebo § 79 odst. 3
g)jako osoba zajišťující přepravu odpadu nepředá stanovený doklad příjemci podle § 78 odst. 6
h)jako odesilatel v rozporu s § 79 odst. 4 nedokončí přepravu nebezpečných odpadů do 48 hodin od jejího zahájení
i)v rozporu s § 80 odstraní umístěním do vodního útvaru některý z uvedených odpadů pocházejících z výroby oxidu titaničitého
j)v rozporu s § 82 odst. 1 nebo 2 nepředá polychlorované bifenyly, odpad polychlorovaných bifenylů nebo zařízení obsahující polychlorované bifenyly k odstranění nebo nedekontaminuje zařízení obsahující polychlorované bifenyly
k)v rozporu s § 82 odst. 3 neodstraní zařízení obsahující polychlorované bifenyly ve stanovené lhůtě
l)v rozporu s § 82 odst. 4 neodstraní polychlorované bifenyly v zařízeních k tomu určených stanovenými způsoby
m)jako vlastník nebo provozovatel dekontaminovaného zařízení nebo lehce kontaminovaného zařízení neoznačí toto zařízení podle § 82 odst. 5
n)jako vlastník nebo provozovatel lehce kontaminovaného zařízení nesplní povinnost údržby podle § 82 odst. 6
o)jako vlastník nebo provozovatel lehce kontaminovaného zařízení v rozporu s § 83 odst. 1 nevede pro toto zařízení samostatně průběžnou evidenci nebo neohlásí ministerstvu změny v evidovaných skutečnostech neprodleně poté, co ke změně došlo
p)v rozporu s § 83 odst. 3 neohlásí přijetí zařízení obsahující polychlorované bifenyly nad 5 litrů náplně
q)nakládá s odpady perzistentních organických znečišťujících látek bez splnění požadavků podle § 84 odst. 2
r)v rozporu s § 85 nesplní některou z povinností při nakládání s odpadem obsahujícím azbest
s)v rozporu s § 87 nepředá jako součást informací o odpadu a základního popisu odpadu údaj o tom, že se jedná o látku s obsahem radionuklidů, údaje o pracovišti, kde odpad vznikl, nebo údaje o skutečnostech, na základě kterých mohl být odpad z pracoviště uvolněn
t)jako provozovatel lékárny v rozporu s § 91 odst. 1 nesoustřeďuje odpad léčiv z domácností převzatý od fyzických osob odděleně nebo pro něj nevede samostatnou průběžnou evidenci
u)jako provozovatel lékárny v rozporu s § 91 odst. 2 nepředá stanoveným způsobem údaje o množství odpadu léčiv z domácností krajskému úřadu, nebo
v)nesplní při nakládání s odpadním olejem některou z povinností stanovených v § 92 odst. 3.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)nevede průběžnou evidenci podle § 94 odst. 1
b)v rozporu s § 94 odst. 3 neuchovává průběžnou evidenci po dobu nejméně 5 let
c)neohlásí údaje o zařízení nebo činnosti nebo údaje o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení nebo činnosti podle § 95 odst. 1
d)v rozporu s § 95 odst. 3 nezašle ve stanovené lhůtě a ve stanoveném rozsahu hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence
e)v rozporu s § 95 odst. 4 nezašle ve stanovené lhůtě a ve stanoveném rozsahu hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence
f)při přeshraniční přepravě odpadů nakládá se zadrženým odpadem nebo dopravním prostředkem v rozporu s § 138 odst. 2
g)při přeshraniční přepravě odpadů provede nedovolenou přepravu odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo jinak poruší některou z povinností stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852
h)prozatímně uloží nebo trvale odstraní odpadní rtuť v rozporu s čl. 13 odst. 1 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852
i)nesplní povinnost uvedenou v čl. 12 nebo 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 nebo ji splní v rozporu s § 86 odst. 2 nebo 3, nebo
j)jako stavebník v rozporu s § 93a nezašle po provedení změny dokončené stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby příslušnému správnímu orgánu stanovené doklady.
(5)
Za přestupek právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), l) nebo m), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), h), q), r), t) nebo u), odstavce 2 písm. a), písm. e) bodu 2, písm. f), h) až k), r) nebo s), odstavce 3 písm. a), b), f), g), m), p), s) až u) nebo odstavce 4 písm. b) až e) nebo j), c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), písm. g) bodu 2, písm. i) až k), n) až p), s) nebo v), odstavce 2 písm. b) až d), písm. e) bodu 1, písm. g), l), n) až q) nebo t) až z), odstavce 3 písm. d), e), h) až l), n), o), r) nebo v) nebo odstavce 4 písm. a) nebo f), nebo d) 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo písm. g) bodu 1, odstavce 2 písm. m), odstavce 3 písm. c) nebo q) nebo odstavce 4 písm. g), h) nebo i).
Společná ustanovení Přestupky obce
(1)
Obec se dopustí přestupku tím, že
a)v rozporu s § 59 odst. 1 nepřebere komunální odpad
b)v rozporu s § 59 odst. 2 neurčí místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu
c)v rozporu s § 59 odst. 3 nezajistí splnění stanoveného podílu odděleně soustřeďované recyklovatelné složky z celkového množství komunálních odpadů
d)nesplní některou z informačních povinností podle § 60 odst. 4
e)v rozporu s § 65 odst. 2 využívá kompost vzniklý komunitním kompostováním jiným než stanoveným způsobem
f)nezašle hlášení o komunitních kompostárnách provozovaných na jejím území podle § 66 odst. 2, nebo
g)v rozporu s § 95 odst. 5 nezašle ve stanovené lhůtě a ve stanoveném rozsahu hlášení o obecním systému.
(2)
Za přestupek obce lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo e) až g), nebo c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 117 odst. 1 písm. a) až j), m), n), o) a q) a § 117 odst. 2 písm. a), d) až g) a j), b) obecní úřad, jde-li o přestupky podle § 117 odst. 1 písm. k), l) a t) a § 121 odst. 2 písm. o), c) inspekce, jde-li o přestupky podle § 117 odst. 1 písm. p), r) a s), § 117 odst. 2 písm. b), c), h) a i), § 118 odst. 1 písm. a), d) a e), § 118 odst. 2, § 119 odst. 1 písm. a) až h), t) a u), § 119 odst. 2 písm. a) až k), m), n), p) a q), § 120 odst. 1 a § 121 odst. 1 písm. b) až d) a r) až u), § 121 odst. 2 písm. b) až m), t), u) a písm. v) bodu 2, § 121 odst. 3 písm. d), e), i) až l), q) a s) až u), § 121 odst. 4 písm. f) až i), d) inspekce nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 118 odst. 1 písm. f) až i), § 119 odst. 1 písm. i) až s), § 119 odst. 2 písm. l), o), r) až v), § 121 odst. 1 písm. a), e) až q) a v), § 121 odst. 2 písm. a), n), p), q), r) a s), § 121 odst. 3 písm. a), b), c), f), g), h), m) až p), r) a v), § 121 odst. 4 písm. a) až e) a j) a § 122 odst. 1, e) inspekce, obecní úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 118 odst. 1 písm. b) a c), a f) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, jde-li o přestupky podle § 121 odst. 2 písm. v) bodů 1 a 3 a písm. w) až z).
(2)
Správní orgán, který zahájí řízení, informuje o této skutečnosti ostatní příslušné správní orgány a krajský úřad příslušný k rozhodování v pochybnostech.
(1)
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vybírá pokutu, kterou uložil.
(2)
Pokuty uložené inspekcí jsou z 50 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území došlo k porušení povinnosti, a z 50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokud došlo k porušení povinnosti na území více obcí, podíl na pokutě se mezi jednotlivé obce rozdělí stejným dílem. Pokuta uložená inspekcí obci, která na svém území porušila povinnost, je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
(3)
Pokuty uložené obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou z 50 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území došlo k porušení povinnosti, a z 50 % příjmem obce s rozšířenou působností, jejíž úřad pokutu uložil. Pokud došlo k porušení povinnosti na území více obcí, podíl na pokutě se mezi jednotlivé obce rozdělí stejným dílem. Pokuta uložená obecním úřadem obce s rozšířenou působností obci, která na svém území porušila povinnost, je z 50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu obce s rozšířenou působností, jejíž úřad pokutu uložil.
(4)
Pokuty uložené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
Od uložení správního trestu lze upustit také tehdy, jestliže pachatel přestupku zajistí odstranění následků porušení povinnosti, přijme faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujících vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o přestupku přerušit.
Část 7
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
Správní orgány vykonávající státní správu v oblasti odpadového hospodářství Státní správu na úseku odpadového hospodářství vykonávají a) ministerstvo, b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, c) Ministerstvo zemědělství, d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, e) Ministerstvo zdravotnictví, f) krajské hygienické stanice, g) inspekce, h) celní úřady a Generální ředitelství cel, i) Policie České republiky, j) krajské úřady, k) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, l) obecní úřady, m) újezdní úřady a n) Státní fond životního prostředí České republiky.
Ministerstvo Ministerstvo a) vykonává kontrolu na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie, s výjimkou ochrany veřejného zdraví, při nakládání s odpady; kontroluje, jak správní orgány vykonávající státní správu na úseku odpadového hospodářství dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, b) vykonává funkci kontaktního místa pro Basilejskou úmluvu23), c) vykonává funkci příslušného orgánu a kontaktního subjektu pro přeshraniční přepravu odpadů, funkci příslušného orgánu pro zařízení na recyklaci lodí a funkci kontaktního subjektu pro odpady perzistentních organických znečišťujících látek, d) vydává rozhodnutí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a podle § 49, 51 a § 52 odst. 1 a 2, e) shromažďuje a zpracovává údaje vložené do Informačního systému odpadového hospodářství, f) zveřejňuje v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem Informační systém odpadového hospodářství, g) poskytuje orgánům Evropské unie a orgánům zřízeným na základě mezinárodních smluv v oblasti odpadového hospodářství, jimiž je Česká republika vázána, v požadovaném rozsahu a formátu a v požadovaných intervalech informace o stavu odpadového hospodářství v České republice, h) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce a krajského úřadu, i) vydává stanovisko k územnímu rozvojovému plánu podle stavebního zákona z hlediska odpadového hospodářství, j) schvaluje plány kontrol přepravy odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a k) zpřístupňuje Českému statistickému úřadu údaje ohlášené podle tohoto zákona a poskytuje mu součinnost pro vyhodnocení kvality zpřístupněných údajů.
Informační systém odpadového hospodářství
(1)
Informační systém odpadového hospodářství je informačním systémem veřejné správy, který spravuje a provozuje ministerstvo.
(2)
V Informačním systému odpadového hospodářství se shromažďují údaje
a)o ohlašovaných odpadech a způsobech nakládání s nimi
b)o přepravě nebezpečných odpadů
c)o zařízeních určených pro nakládání s odpady
d)o osobách, které podávají hlášení podle tohoto zákona, a o původcích odpadu
e)o obchodnících s odpady, zprostředkovatelích a dopravcích odpadu
f)o evidenci polychlorovaných bifenylů, odpadů polychlorovaných bifenylů, zařízení obsahujících polychlorované bifenyly a podléhajících evidenci, zařízeních, která mohou obsahovat polychlorované bifenyly a podléhají evidenci, a odpadů perzistentních organických znečišťujících látek
g)o stavu rezervy, volné kapacitě skládek, poplatcích za ukládání odpadů na skládky včetně vyúčtování
h)o přeshraniční přepravě odpadů
i)o rozhodnutích vydaných krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností podle tohoto zákona
j)podle zákona o výrobcích s ukončenou životností a
k)o provedených hodnoceních nebezpečných vlastností odpadů.
(3)
Informační systém odpadového hospodářství je veřejně přístupný, pokud jde o
a)souhrnné informace o odpadech a způsobech nakládání s nimi
b)seznam zařízení určených pro nakládání s odpady, obchodníků s odpady, zprostředkovatelů a dopravců odpadu
c)aktuální informace o provozu zařízení určených pro nakládání s odpady a činnosti obchodníků s odpady, zprostředkovatelů a dopravců odpadu
d)informace podle zákona o výrobcích s ukončenou životností a
e)seznam osob pověřených k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
(4)
Informace shromažďované v Informačním systému odpadového hospodářství slouží jako podklad k vyhodnocování odpadového hospodářství v České republice a k výkonu kontrolní činnosti a s výjimkou údajů podle odstavce 3 se poskytují pouze orgánům veřejné správy a složkám integrovaného záchranného systému při řešení krizových situací nebo mimořádných událostí podle jiných právních předpisů18).
Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává vyjádření v řízení o vydání povolení, že věc přestává být odpadem, podle § 10 odst. 1 a v řízení o změně nebo zrušení tohoto povolení.
Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství a) koordinuje provádění kontrol dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě a b) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a) rozhoduje o schválení programu použití kalů a kontroluje, zda jsou kaly používány na základě schváleného programu použití kalů a v souladu s ním, a b) kontroluje, jak jsou zemědělskými podnikateli dodržovány povinnosti podle § 68 odst. 2, 4 a 5 a § 69 odst. 1 až 3.
Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví vykonává kontrolu na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady; kontroluje, jak správní orgány vykonávající státní správu na úseku odpadového hospodářství dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady.
Krajská hygienická stanice Krajská hygienická stanice a) vydává závazné stanovisko v řízení o vydání povolení, že movitá věc přestává být odpadem podle § 10 odst. 1, a v řízení o změně nebo zrušení tohoto povolení, vždy když se změna nebo důvod zrušení týkají oblastí ochrany veřejného zdraví; v závazném stanovisku může stanovit podmínky k zajištění ochrany zdraví lidí, b) vydává závazné stanovisko v řízení o vydání povolení provozu zařízení podle § 21 odst. 2 a v řízení o změně nebo zrušení tohoto povolení, vždy když se změna nebo důvod zrušení týkají oblasti ochrany veřejného zdraví; v závazném stanovisku může stanovit podmínky k zajištění ochrany zdraví lidí, c) spolupracuje s ostatními správními úřady v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady a d) provádí kontrolu provozu zařízení určených pro nakládání s odpady z hlediska dodržování podmínek provozu vázaných na ochranu zdraví lidí a minimalizaci zdravotních rizik uvedených v provozním řádu.
Inspekce
(1)
Inspekce a) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů včetně přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí správních orgánů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona, s výjimkou oblastí, v nichž je podle § 147 odst. 1 písm. a) ke kontrole příslušný obecní úřad, a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, b) nejméně jednou ročně kontroluje, jak původce odpadu z výroby oxidu titaničitého dodržuje ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních orgánů v oblasti odpadového hospodářství, c) zpracovává plány kontrol přepravy odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, d) kontroluje, zda je s odpady perzistentních organických znečišťujících látek nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 a tímto zákonem, e) kontroluje, zda jsou zařízení na recyklaci lodí provozována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 a tímto zákonem, a f) kontroluje dodržování podmínek při přeshraniční přepravě odpadů stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a tímto zákonem.
(2)
V rámci přeshraniční přepravy odpadů inspekce může provádět kontroly na místě vzniku odpadu, u oznamovatele a příjemce a během přepravy ve spolupráci s celními úřady nebo Policií České republiky. Inspekce může též provádět kontrolu dokladů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a podle tohoto zákona, fyzickou kontrolu odpadů a odebírat a analyzovat vzorky. Inspekce může ke kontrole prováděné v rámci přeshraniční přepravy odpadů přizvat ministerstvo.
(3)
Inspekce spolupracuje s obecními úřady, orgány ochrany veřejného zdraví, celními úřady, Státním fondem životního prostředí České republiky, Hasičským záchranným sborem České republiky a Policií České republiky, popřípadě dalšími správními úřady, kraji a obcemi a poskytuje jim odbornou pomoc.
Celní úřad
(1)
Celní úřad
a)kontroluje přepravu odpadů v rozsahu stanoveném tímto zákonem a
b)předává podněty ministerstvu k dalšímu postupu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2)
Při přepravě odpadů celní úřad kontroluje, zda je vozidlo označeno podle tohoto zákona.
(3)
Při přepravě nebezpečných odpadů celní úřad kontroluje také, zda
a)odpad je doprovázen dokladem podle tohoto zákona a
b)odpad odpovídá údajům uvedeným v dokladu podle písmene a).
(4)
Při přeshraniční přepravě odpadů celní úřad kontroluje také, zda
a)odpad je doprovázen dokladem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo podle tohoto zákona
b)odpad odpovídá údajům uvedeným v dokladu podle písmene a)
c)přepravované zboží, které není doprovázeno dokladem podle písmene a), není odpadem a
d)přeshraniční přeprava odpadu není v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tímto zákonem.
(5)
Celní úřad při dovozu, vývozu a tranzitu odpadu nepropustí do navrženého celního režimu
a)zboží, které není deklarováno jako odpad, a je odpadem
b)odpad, který není doprovázen dokladem podle odstavce 4 písm. a)
c)odpad, jehož přeprava je v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tímto zákonem
d)odpad, který neodpovídá údajům uvedeným v dokladu podle odstavce 4 písm. a), a
e)odpad, jehož přeprava do nebo ze států, které nejsou členskými státy Evropské unie, je zakázána.
Provádění kontroly přepravy odpadů celním úřadem
(1)
Při kontrole přepravy odpadů může celní úřad odebírat a analyzovat vzorky. Za odběr vzorků nenáleží náhrada.
(2)
V případě, že celní úřad zjistí skutečnosti nasvědčující porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tohoto zákona, může provést šetření také na místě vzniku odpadů u původce odpadu, držitele odpadu nebo oznamovatele a na místě určení u příjemce.
Zadržení odpadu celním úřadem Celní úřad zadrží odpad, obal nebo dopravní prostředek, který je dopravuje, postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky v případě důvodného podezření, že došlo k závažnému porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tohoto zákona a důvodného podezření, že přeprava odpadu je a) nedovolenou přeshraniční přepravou odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo podle tohoto zákona nebo b) uskutečňována v rozporu se souhlasem ministerstva.
Vrácení zadrženého odpadu a dopravního prostředku Celní úřad vrátí zadržený odpad, obal nebo dopravní prostředek také pokud ministerstvo nestanovilo další postup podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tohoto zákona, který vrácení odpadu, obalu nebo dopravního prostředku vylučuje.
Součinnost celního úřadu s jinými orgány
(1)
Celní úřad si při provádění kontroly přepravy odpadů může vyžádat odbornou pomoc inspekce a ministerstva.
(2)
V případě pochybností o tom, zda přepravované zboží je odpadem, požádá celní úřad o vydání odborného stanoviska inspekci. Inspekce vydá odborné stanovisko ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti inspekci, neprodlouží-li celní úřad tuto lhůtu na žádost inspekce.
(3)
Neobdrží-li celní úřad ve lhůtě 5 dnů od odeslání žádosti od inspekce odborné stanovisko, má se za to, že zboží není odpadem.
(4)
Celní úřad bez zbytečného odkladu informuje ministerstvo a inspekci o
a)zjištěném porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tohoto zákona
b)nepropuštění zboží nebo odpadu do celního režimu v souvislosti s prováděním kontroly přepravy odpadů a
c)zadržení odpadu nebo dopravního prostředku, který jej dopravuje, v případě podezření, že přeshraniční přeprava tohoto odpadu je nedovolenou přepravou odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo že přeshraniční přeprava odpadu je uskutečňována v rozporu se souhlasem ministerstva.
Generální ředitelství cel
(1)
Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání ministerstvu a inspekci informace o odpadu, který byl vyvezen z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, nebo který byl z tohoto státu dovezen do České republiky, ze svých evidencí tyto informace
a)identifikační údaje deklaranta, vývozce nebo dovozce, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, popřípadě název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno
b)popis odpadu
c)sazební zařazení
d)stát, z něhož byl odpad dovezen nebo do něhož byl vyvezen
e)množství odpadu vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek a
f)v případě potřeby i kopie dokladů doprovázejících odpad podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2)
Poskytnutí informací podle odstavce 1 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
Policie České republiky
(1)
Policie České republiky
a)zaznamenává a dokumentuje podezřelé jevy a okolnosti nasvědčující nedovolené přeshraniční přepravě odpadů a
b)spolupracuje a v rámci součinnosti poskytuje odbornou pomoc a přiměřené podmínky pro výkon působnosti podle tohoto zákona inspekci, krajským úřadům a celním úřadům.
(2)
Policie České republiky v rámci spolupůsobení a při získávání informací potřebných pro plnění úkolů podle odstavce 1 postupuje a využívá oprávnění podle příslušných právních předpisů24).
(3)
Policie České republiky si při plnění úkolů podle odstavce 1 může vyžádat odbornou pomoc orgánů inspekce nebo celních úřadů.
Krajský úřad
(1)
Krajský úřad a) kontroluje, jak jsou právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona, s výjimkou oblastí, v nichž je podle § 147 odst. 1 písm. a) ke kontrole příslušný obecní úřad, a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, b) zpracovává a průběžně vede evidenci jím vydaných povolení a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona, c) může zastavit nebo omezit provoz zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadů, pokud provozovatel tohoto zařízení neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na základě tohoto zákona, a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažným nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí, d) může omezit nebo zakázat provoz zařízení určeného pro nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého, pokud monitorování složek životního prostředí prokáže akutní toxicitu přesahující mezní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiné, stejně závažné zhoršení stavu životního prostředí, e) vydává stanovisko k zásadám územního rozvoje podle stavebního zákona z hlediska odpadového hospodářství, f) rozhoduje podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004, v rozhodnutí může stanovit podmínky; o vydaných rozhodnutích informuje ministerstvo každoročně do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a g) schvaluje plán recyklace lodi podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013.
(2)
Pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno jinak, je k rozhodování, provádění kontroly a vydávání stanoviska podle odstavce 1 místně příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu je provozováno zařízení nebo činnost nebo se nachází movitá věc, které se rozhodnutí týká. V případě mobilního zařízení je k vedení řízení o vydání povolení provozu zařízení, jeho změně nebo zrušení příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má sídlo provozovatel zařízení v okamžiku podání žádosti o povolení provozu zařízení.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
(1)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) vede a zpracovává evidenci jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona, b) kontroluje, jak jsou dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona, s výjimkou oblastí, v nichž je podle § 147 odst. 1 písm. a) ke kontrole příslušný obecní úřad, a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, c) může zabezpečit odpad, který ohrožuje nebo poškozuje zdraví lidí nebo životní prostředí, před únikem škodlivin do okolního prostředí nebo zajistit odklizení takového odpadu včetně jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady, a to na náklady odpovědné osoby; při správě placení těchto nákladů se postupuje podle daňového řádu, d) může zakázat původci odpadů činnost, která způsobuje vznik odpadů, pokud původce odpadu nemá zajištěno převzetí odpadů, které produkuje, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu, a pokud by odpady vzniklé v důsledku pokračování této činnosti mohly způsobit škodu na životním prostředí nebo zdraví lidí, a e) vydává stanovisko k územním plánům a regulačním plánům podle stavebního zákona z hlediska odpadového hospodářství.
(2)
Pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno jinak, je k rozhodování podle odstavce 1 místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu je provozována činnost nebo se nachází movitá věc, které se rozhodnutí týká.
(3)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává
a)závazné stanovisko k terénním úpravám a k odstranění stavby podléhajícím povolení podle stavebního zákona z hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití; v závazném stanovisku může stanovit podmínky, které zajistí ochranu zdraví a životního prostředí a dodržení hierarchie odpadového hospodářství
b)vyjádření ke změně dokončené stavby podléhající povolení podle stavebního zákona z hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití
c)vyjádření ke zřízení zařízení určeného pro nakládání s odpady a k zavedení nebo rozšíření výroby oxidu titaničitého.
(4)
Závazné stanovisko a vyjádření podle odstavce 3 obsahuje posouzení žádosti z hlediska jejího souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a prováděcích právních předpisů.
(5)
Vyjádření a závazné stanovisko podle odstavce 3 vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má být realizován příslušný záměr.
Obecní úřad Obecní úřad kontroluje, zda právnické a podnikající fyzické osoby a) využívají obecní systém pouze na základě písemné smlouvy s obcí a v souladu s ní a zda nepodnikající fyzické osoby nakládají s komunálním odpadem v souladu s tímto zákonem, a b) mají zajištěno převzetí odpadu, který samy nezpracují v souladu s tímto zákonem, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu podle tohoto zákona.
Újezdní úřad
(1)
Újezdní úřad vykonává pro potřeby zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil na území vojenského újezdu podle zákona o zajišťování obrany České republiky státní správu v rozsahu působnosti a) krajského úřadu podle § 21 odst. 2, § 30 odst. 3, § 34 odst. 4, § 36 odst. 2, § 72 odst. 3 a 4, § 96 odst. 1, 3 a 4 a § 145 odst. 1 písm. a), b), d) a e), b) obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 30 odst. 3, § 34 odst. 4, § 36 odst. 2, § 96 odst. 2 a 3, § 146 odst. 1 písm. d) a e) a § 146 odst. 2 až 5 a c) obecního úřadu podle § 147.
(2)
Ustanovení § 59 až 61 se na újezdní úřad nepoužijí.
Součinnost stavebního úřadu se správními orgány vykonávajícími státní správu v oblasti odpadového hospodářství Při provádění kontrolních prohlídek, závěrečných kontrolních prohlídek a při provádění kontroly ve věcech stavebního řádu postupuje stavební úřad v součinnosti s obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Jde-li o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26), postupuje stavební úřad v součinnosti s orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti odpadového hospodářství příslušným k vydání jednotného environmentálního stanoviska.
Kontrola v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s odpady Inspektoři a pověření zaměstnanci správních orgánů vykonávajících kontrolu v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s odpady podle tohoto zákona se při výkonu své činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným orgánem, který je současně jejich pověřením ke kontrole, osvědčuje, že jeho držitel je zaměstnancem příslušného orgánu a držitel průkazu a příslušný orgán jsou v něm dostatečně identifikováni.
Část 8
Společná ustanovení
(1)
Povolení podle § 21 odst. 2 a § 30 odst. 2 a souhlas podle § 42 odst. 3 a § 43 odst. 1 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Ustanovení § 23 se nepoužije na zařízení, která mají integrované povolení.
(2)
Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26), závazné stanovisko podle § 146 odst. 3 písm.
a)a vyjádření podle § 146 odst. 3 písm.
b)a
c)se nevydávají.
Přechodná ustanovení
(1)
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
(2)
Výkon působnosti celních úřadů a Generálního ředitelství cel podle tohoto zákona se považuje za výkon správy daní. Poskytnutí informací získaných při výkonu působnosti podle tohoto zákona jinému orgánu veřejné moci pro účely výkonu jeho působnosti podle tohoto zákona není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
(1)
Řízení zahájená podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Zařízení k využití, odstranění, sběru nebo výkupu odpadů provozovaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na základě souhlasu krajského úřadu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za zařízení určená pro nakládání s odpady podle tohoto zákona, a to do uplynutí doby platnosti souhlasu, na základě kterého jsou provozována, nejdéle však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě mobilních zařízení ke sběru a výkupu odpadu, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě ostatních zařízení ke sběru nebo výkupu odpadu a do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě zařízení k využití nebo odstranění odpadu. Pokud provozovatel takového zařízení požádá o vydání povolení podle § 21 odst. 2 nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby platnosti souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však 6 měsíců před uplynutím lhůt podle věty první, smí být zařízení provozováno na základě tohoto souhlasu do dne, kdy bude o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto.
(3)
Zařízení, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla určena pro nakládání s odpady, přijímala odpady na základě § 14 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nesplňují podmínky uvedené v § 21 odst. 3, smí přijímat odpady bez povolení podle § 21 odst. 2 po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud provozovatel takového zařízení požádá o vydání povolení podle § 21 odst. 2 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, smí přijímat odpady bez povolení podle § 21 odst. 2 do dne, kdy bude o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto. Po dobu, kdy lze podle věty první nebo druhé přijímat do zařízení odpady bez povolení podle § 21 odst. 2, se použije obdobně § 9 odst. 4.
(4)
Sklady odpadu provozované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bez souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, smí být provozovány bez povolení podle § 21 odst. 2 po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud provozovatel takového skladu požádá o vydání povolení podle § 21 odst. 2 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, smí být sklad odpadu provozován bez povolení podle § 21 odst. 2 do dne, kdy bude o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto.
(5)
Zařízení provozované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako malé zařízení podle § 33b odst. 1 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za malé zařízení provozované na základě souhlasu podle § 64 odst. 2, a to do uplynutí doby platnosti kladného vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. d) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na základě kterého jsou provozována, nejdéle však 2 roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud provozovatel takového zařízení požádá o souhlas s provozem zařízení podle § 64 odst. 2 nejpozději 6 měsíců před koncem platnosti kladného vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. d) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však 2 roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, smí být zařízení provozováno na základě tohoto vyjádření do dne, kdy rozhodnutí o jeho žádosti nabude právní moci.
(6)
Komunitní kompostárna provozovaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 10a zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splňovat technické požadavky na vybavení a provoz zařízení komunitní kompostárny, technologické požadavky na úpravu rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností v komunitní kompostárně stanovené podle § 66 odst. 1 písm. a), pokud splňuje ostatní požadavky § 65 a 66.
(1)
Ohlašování odpadů za rok 2020 se provádí podle § 39 odst. 2 a 4 až 7 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ohlašování podle § 95 odst. 3 až 5 se poprvé provádí za rok 2021.
(2)
Plány odpadového hospodářství vydané podle § 42 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti do uplynutí doby, na kterou byly vydány. Na změny těchto plánů odpadového hospodářství se vztahují ustanovení § 42 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do uplynutí doby, na kterou byly vydány. Plán odpadového hospodářství podle § 98 až 101 nemusí být vydán do uplynutí doby, na kterou byl vydán odpovídající plán odpadového hospodářství podle věty první.
(3)
Osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle § 7 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za osoby pověřené k hodnocení nebezpečných odpadů podle § 73 odst. 1 do uplynutí doby platnosti vydaného pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle § 7 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 9 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za osvědčení podle § 76 odst. 3 do uplynutí doby, na kterou byla vydána.
(5)
Odpady, které přestaly být odpadem v souladu s § 3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v souladu se souhlasem s provozem zařízení, ze kterého vystoupily, včetně provozního řádu, se považují za věci, které přestávají být odpadem podle § 10; to se nepoužije na odpady, pro které byla vydána doplňující kritéria prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(6)
Povinnost podle § 15 odst. 2 písm. c) se po dobu jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona nevztahuje na nepodnikající fyzické osoby.
(1)
Pokud původce odpadu ukončil činnost provozovny před nabytím účinnosti tohoto zákona a současně před nabytím účinnosti tohoto zákona nepředal odpady soustředěné v provozovně oprávněné osobě podle § 4 odst. 1 písm. y) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen tak učinit do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této lhůty se na vlastníka nemovité věci, která byla provozovnou původce odpadu, a kde jsou odpady soustředěny, vztahují povinnosti vlastníka nemovité věci podle § 15 odst. 4.
(2)
Pokud provozovatel zařízení ukončil provoz zařízení před nabytím účinnosti tohoto zákona a současně před nabytím účinnosti tohoto zákona nepředal odpady soustředěné v zařízení oprávněné osobě podle § 4 odst. 1 písm. y) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen tak učinit do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této lhůty se na vlastníka nemovité věci, která byla zařízením určeným pro nakládání s odpady, a kde jsou odpady soustředěny, vztahují povinnosti vlastníka nemovité věci podle § 17 odst. 3.
(3)
Pro poplatkové povinnosti u poplatku za ukládání odpadů na skládky podle § 45 až 48 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
Za odpady určené k využití na skládce v první fázi provozu skládky a k výrobě výrobků podle § 3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, určených k využití na skládce v první fázi provozu skládky, se kterými je nakládáno v souladu s podmínkami právních předpisů25) na základě integrovaného povolení vydaného podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 69/2013 Sb., a se kterými bylo na skládce nakládáno po nabytí účinnosti zákona č. 229/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, původce odpadu neplatí poplatek za ukládání odpadu podle § 45 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Za odpady podle předchozího odstavce provozovatel skládky nevytváří finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu podle § 49 odst. 1 a § 51 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6)
Původce odpadu může upustit od odděleného soustřeďování odpadů, na základě souhlasu vydaného podle § 16 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do konce doby, na kterou byl tento souhlas vydán, nejdéle však do doby 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Provozovatel zařízení může upustit od odděleného soustřeďování odpadů, na základě souhlasu vydaného podle § 18 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do konce doby, na kterou byl tento souhlas vydán, nejdéle však do doby konce platnosti souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaného pro zařízení, ke kterému se vztahuje souhlas podle § 18 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7)
Ustanovení § 110 odst. 3 se nepoužije na skládku, jejíž provoz byl zahájen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud obce, na jejichž území se skládka nachází, uzavřou smlouvu, že poplatek se mezi ně dělí podle § 48 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba je povinna zpracovat pokyny podle § 89 odst. 1 nebo 2 do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(9)
Poskytovatel zdravotních služeb není povinen poučit pacienta v souladu s § 89 odst. 2 po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(10)
Poskytovatel veterinární péče není povinen poučit chovatele v souladu s § 89 odst. 4 po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(1)
Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vybírá úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využití a odstranění komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy podle § 17 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může tuto úhradu vybírat do 31. prosince 2021. Vybrané prostředky musí použít na financování obecního systému podle tohoto zákona.
(2)
Pro poplatkové povinnosti u poplatku za komunální odpad, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 185/2001 Sb. a obecně závazné vyhlášky vydané na základě jeho zmocnění, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Obec může za poplatkové období 2021 vybírat poplatek za komunální odpad, který zavedla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro poplatkové povinnosti u tohoto poplatku, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé v poplatkovém období 2021, se použije zákon č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a obecně závazné vyhlášky vydané na základě jeho zmocnění, účinné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Obecně závazná vyhláška, kterou obec zavedla tento poplatek, pozbývá platnosti nejpozději 31. prosince 2021.
(4)
Vzorkování a zkoušení odpadu nebo vedlejšího produktu provedené před účinností tohoto zákona v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 3 let od nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vzorkování a zkoušení odpadu nebo vedlejšího produktu provedené v souladu s tímto zákonem.
(5)
Souhlas s provozem zařízení na využití odpadu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a jím schválený provozní řád zařízení, na základě kterého přestával být na výstupu takového zařízení odpad odpadem v souladu se zněním zákona č. 185/2001 Sb., účinným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za povolení podle § 10 odst. 1. To se netýká odpadů, pro které byla stanovena doplňující kritéria podle § 9 odst. 1 písm. a).
(1)
V poplatkovém období do roku 2029 se komunální odpad splňující podmínky podle § 40 odst. 1 s výjimkou nebezpečných odpadů, jehož původcem je obec, zahrne namísto dílčího základu poplatku za ukládání využitelných odpadů do dílčího základu poplatku za ukládání komunálního odpadu, pokud celková hmotnost takového odpadu uloženého na libovolnou skládku od prvního dne kalendářního roku, ve kterém nastane toto poplatkové období, ve vztahu ke kterému uplatní obec nárok podle odstavce 2, nepřesáhne množství vypočtené podle přílohy č. 12 k tomuto zákonu. Pokud se v poplatkovém období toto množství přesáhne, zahrne se do dílčího základu poplatku za ukládání komunálního odpadu pouze část odpadu do jeho dosažení.
(2)
Plátce poplatku zahrne odpad do dílčího základu poplatku za ukládání komunálního odpadu pouze tehdy, pokud u něj obec uplatní nárok na toto zahrnutí a současně mu sdělí rozhodné údaje, ze kterých vyplývá, zda jí na toto zahrnutí vznikl nárok. Plátce poplatku vede evidenci o uplatněných nárocích na zahrnutí odpadu do dílčího základu poplatku za ukládání komunálního odpadu, ve které současně uchovává tyto sdělené údaje.
(3)
Dílčí základ poplatku za ukládání komunálního odpadu je dílčím základem poplatku za ukládání odpadů na skládku.
(4)
Sazba poplatku za ukládání odpadů na skládku pro dílčí základ poplatku za ukládání komunálního odpadu činí 500 Kč za tunu.
(5)
Pro dílčí poplatek za ukládání komunálního odpadu se použijí obdobně ustanovení o rozpočtovém určení dílčího poplatku za ukládání zbytkového odpadu.
Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. 2. Část čtvrtá zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech). 3. Část sedmá zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). 4. Zákon č. 275/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5. Část sto šestá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 6. Část šestá zákona č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. 7. Zákon č. 188/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8. Část druhá zákona č. 317/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých dalších zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 9. Zákon č. 7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10. Část čtyřicátá zákona č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 11. Část dvacátá čtvrtá zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. 12. Část osmá zákona č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 13. Zákon č. 314/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 14. Část sedmdesátá třetí zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. 15. Část pátá zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů. 16. Zákon č. 34/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17. Část první zákona č. 383/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. 18. Část čtvrtá zákona č. 9/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 19. Část čtvrtá zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů. 20. Část dvacátá druhá zákona č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb. 21. Část sto osmnáctá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 22. Část devadesátá sedmá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 23. Část osmá zákona č. 291/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 24. Část první zákona č. 297/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. 25. Část třináctá zákona č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. 26. Zákon č. 154/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 27. Zákon č. 31/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 28. Část třetí zákona č. 77/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 29. Zákon č. 264/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 30. Část osmnáctá zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky. 31. Část dvacátá pátá zákona č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky. 32. Část pátá zákona č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů. 33. Část čtvrtá zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. 34. Část devatenáctá zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 35. Část druhá zákona č. 69/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 36. Část první zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 37. Část třicátá čtvrtá zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. 38. Část čtyřicátá osmá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. 39. Část první zákona č. 184/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 40. Zákon č. 229/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 41. Zákon č. 223/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 42. Část dvacátá zákona č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona. 43. Část třicátá druhá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 44. Část sto patnáctá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. 45. Část dvacátá pátá zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 46. Část druhá zákona č. 45/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o rtuti. 47. Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 48. Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB). 49. Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků. 50. Vyhláška č. 505/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků. 51. Vyhláška č. 41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 52. Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 53. Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady). 54. Vyhláška č. 353/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 55. Vyhláška č. 124/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 95/2006 Sb., kterou se stanoví seznam odpadů, na které se vztahuje postup podle § 55 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb. 56. Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady). 57. Vyhláška č. 351/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 58. Vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky). 59. Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. 60. Vyhláška č. 478/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 61. Vyhláška č. 54/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky). 62. Vyhláška č. 61/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 341/2008 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 63. Vyhláška č. 65/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady). 64. Vyhláška č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 65. Vyhláška č. 285/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění vyhlášky č. 65/2010 Sb. 66. Vyhláška č. 158/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů. 67. Vyhláška č. 249/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů. 68. Vyhláška č. 93/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 69. Vyhláška č. 178/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů. 70. Vyhláška č. 35/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 71. Vyhláška č. 105/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění vyhlášky č. 54/2010 Sb. 72. Vyhláška č. 200/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů. 73. Vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů. 74. Nařízení vlády č. 352/2014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024. 75. Vyhláška č. 27/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 76. Vyhláška č. 212/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 77. Vyhláška č. 248/2015 Sb., o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik. 78. Vyhláška č. 270/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění pozdějších předpisů. 79. Vyhláška č. 83/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 80. Vyhláška č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů. 81. Vyhláška č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. 82. Vyhláška č. 387/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 83. Vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady). 84. Vyhláška č. 210/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů. 85. Vyhláška č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem. 86. Vyhláška č. 199/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. 87. Vyhláška č. 200/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 88. Vyhláška č. 305/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).
Část 9
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.