Zákon o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic)
o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic)
Část 1
PROVĚŘOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH INVESTIC
Hlava 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Předmět právní úpravy Tento zákon stanoví v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) a) pravidla prověřování některých zahraničních investic z důvodu ochrany bezpečnosti České republiky a vnitřního či veřejného pořádku a b) některé povinnosti zahraničních investorů.
Zahraniční investor
(1)
Zahraničním investorem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo uskutečnil nebo hodlá uskutečnit zahraniční investici v České republice a a) není státním občanem České republiky nebo občanem jiného členského státu Evropské unie, b) nemá sídlo v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie nebo c) je přímo či nepřímo ovládán tím, kdo splňuje požadavky podle písmen a) nebo b).
(2)
Zahraničním investorem se pro účely tohoto zákona rozumí také svěřenský správce svěřenského fondu, který na účet tohoto svěřenského fondu uskutečnil nebo hodlá uskutečnit zahraniční investici v České republice, pokud zakladatel nebo svěřenský správce svěřenského fondu, osoba oprávněná k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu, která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného, popřípadě jejíž souhlas takové jmenování nebo odvolání podmiňuje, obmyšlený svěřenského fondu, anebo ten, v jehož hlavním zájmu byl svěřenský fond zřízen nebo je spravován, není-li obmyšlený, splňuje požadavky podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c).
(3)
Svěřenským fondem se pro účely tohoto zákona rozumí také obdobné právní uspořádání zřízené podle zahraniční právní úpravy a svěřenským správcem osoba v obdobném postavení.
Zahraniční investice Zahraniční investicí se pro účely tohoto zákona rozumí majetková hodnota v jakékoli podobě, kterou zahraniční investor poskytnul nebo poskytne za účelem výkonu hospodářské činnosti v České republice, a která zahraničnímu investorovi umožňuje vykonávat účinnou míru kontroly provádění této hospodářské činnosti.
Změna v osobě ovládající zahraničního investora Dojde-li po uskutečnění zahraniční investice ke změně osoby ovládající zahraničního investora a umožní-li tato změna přímo či nepřímo ovládat zahraničního investora osobě podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo b), uplatní se postup stanovený v § 7 nebo 8 obdobně.
Účinná míra kontroly provádění hospodářské činnosti Účinnou mírou kontroly provádění hospodářské činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí a) možnost zahraničního investora nakládat nejméně s 10% podílem na hlasovacích právech nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv v osobě, jejímž prostřednictvím se hospodářská činnost provádí (dále jen „cílová osoba“); do tohoto podílu se započítávají rovněž podíly osob, které jsou se zahraničním investorem podrobeny jednotnému řízení, a podíly osob, které se zahraničním investorem jednají ve shodě, b) členství zahraničního investora nebo osoby jemu blízké v orgánu cílové osoby, c) možnost zahraničního investora nakládat s vlastnickými právy k věci, jejímž prostřednictvím se hospodářská činnost provádí (dále jen „cílová věc“), nebo d) jiná míra kontroly, jejímž důsledkem je schopnost zahraničního investora získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím, které jsou důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku.
Hlava 2
POSTUPY PŘI PROVĚŘOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH INVESTIC
Díl 1
Působnost Ministerstva průmyslu a obchodu
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“)
a)prověřuje zahraniční investice
b)vede konzultace
c)vede jednání o podmínkách
d)rozhoduje o zahraničních investicích
e)kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem a rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona.
(2)
Ministerstvo je kontaktním místem a spolupracuje s příslušnými kontaktními místy Evropské komise a členských států Evropské unie, uplatňuje připomínky za Českou republiku k zahraničním investicím v jiných členských státech Evropské unie, zohledňuje připomínky jiných členských států Evropské unie a stanoviska Evropské komise a plní povinnosti vůči Evropské komisi.
(3)
Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona spolupracuje též s orgány jiných států příslušnými k prověřování zahraničních investic a s příslušnými mezinárodními organizacemi a institucemi.
Díl 2
Prověřované investice
Bez povolení podle § 14 odst. 1 nebo podmínečného povolení podle § 15 odst. 3 nesmí být uskutečněna zahraniční investice do a) cílové osoby, která provádí výrobu, výzkum, vývoj, inovace2) nebo zajišťování životního cyklu vojenského materiálu podle právního předpisu upravujícího zahraniční obchod s vojenským materiálem3), nebo do cílové věci, jejímž prostřednictvím se uvedené činnosti provádí, b) cílové osoby, která je subjektem kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře, c) cílové osoby, která je poskytovatelem regulované služby v režimu vyšších povinností5), nebo d) cílové osoby, která vyvíjí nebo vyrábí zboží uvedené v příloze IV nařízení Rady (ES) 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, v platném znění, nebo do cílové věci, jejímž prostřednictvím se takové zboží vyvíjí nebo vyrábí.
(1)
U zahraničních investic, které nejsou zahraničními investicemi podle § 7 a jsou způsobilé ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek, může ministerstvo zahájit řízení o prověření zahraniční investice z moci úřední
a)na základě výsledku konzultace, kterou ministerstvu navrhl zahraniční investor podle § 10 odst. 1, nebo
b)do 5 let ode dne dokončení zahraniční investice, jestliže zahraniční investor nepodal návrh na konzultaci podle § 10 odst. 1.
(2)
Dnem dokončení zahraniční investice podle odstavce 1 písm. b) je a) den uzavření smlouvy nebo poslední ze smluv, jejímž či jejichž účelem je uskutečnění zahraniční investice, b) den nabytí účinné míry kontroly provádění hospodářské činnosti, nebo c) den zahájení hospodářské činnosti, podle toho, která z těchto skutečností nastala později.
(3)
Společně s oznámením o zahájení řízení z moci úřední podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo lhůtu nejdéle 15 dnů ode dne doručení oznámení, během které je zahraniční investor povinen ministerstvu poskytnout informace podle § 9.
(4)
Ministerstvo zahájí řízení o prověření zahraniční investice z moci úřední
a)nepodá-li zahraniční investor žádost o povolení zahraniční investice podle § 7, nebo
b)vyjde-li po uplynutí 5 let ode dne dokončení zahraniční investice podle odstavce 1 najevo, že zahraniční investor jednal tak, aby zakryl skutečnosti, pro které by jinak mohlo být zahájeno řízení o prověření zahraniční investice podle odstavce 1 písm. b).
Díl 3
Informace a konzultace
Vyžadované informace
(1)
Zahraniční investor v žádosti o povolení zahraniční investice a v návrhu na konzultaci uvede
a)obchodní firmu nebo název, sídlo a právo, podle něhož byla právnická osoba založena, pokud se jedná o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu sídla a adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, pokud se jedná o fyzickou osobu, a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno
b)jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, telefonní číslo, adresu elektronické pošty a datum a místo narození členů statutárních a dozorčích orgánů právnické osoby nebo jiných orgánů obchodního vedení právnické osoby
c)informace o vlastnické struktuře, včetně informací o konečném investorovi a o tom, kdo zahraničního investora ovládá, výši jeho podílu a změny těchto skutečností za poslední rok
d)informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání zahraničního investora v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné
e)seznam členských států Evropské unie, ve kterých zahraniční investor vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech
f)zdroj financování zahraniční investice
g)výši zahraniční investice
h)datum dokončení nebo plánovaného dokončení zahraniční investice
i)obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo cílové osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a adresu cílové věci
j)informace o vlastnické struktuře cílové osoby nebo vlastníka cílové věci před uskutečněním zahraniční investice, včetně informací o konečném investorovi a o tom, kdo cílovou osobu nebo vlastníka cílové věci ovládá, a výši jeho podílu
k)informace o výrobcích nebo službách vyráběných nebo poskytovaných cílovou osobou nebo v cílové věci a o obchodní a podnikatelské činnosti cílové osoby nebo vlastníka cílové věci, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích
l)seznam členských států Evropské unie, ve kterých cílová osoba nebo vlastník cílové věci vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech
m)informace o zapojení cílové osoby do projektů nebo programů v zájmu Evropské unie6) a
n)přímý či nepřímý podíl zahraničního investora na vlastnických a hlasovacích právech v cílové osobě nebo tomu odpovídající vliv před a po uskutečnění zahraniční investice, včetně informace o podílech osob podrobených jednotnému řízení a osob jednajících ve shodě.
(2)
Ministerstvo si může vyžádat a) od zahraničního investora další podklady neuvedené v odstavci 1, pokud je to potřebné k posouzení nebo prověření zahraniční investice, b) od cílové osoby nebo vlastníka cílové věci informace podle odstavce 1 písm. j), k) a l), pokud nejsou dostupné zahraničnímu investorovi, jakož i další podklady neuvedené v odstavci 1, pokud je to potřebné k posouzení nebo prověření zahraniční investice.
(3)
Ode dne, kdy si ministerstvo vyžádá podklady podle odstavce 2, do jejich předložení neběží lhůta podle § 10 odst. 5 a 6; na tuto dobu může ministerstvo přerušit řízení o prověření zahraniční investice.
(4)
Žádost a návrh podle odstavce 1 se předkládají na stanoveném formuláři. Podrobnosti údajů a vzor tohoto formuláře stanoví vláda nařízením.
(5)
Nedostatečné uvedení informací nebo doložení podkladů nebo uvedení zavádějících nebo nepravdivých informací zahraničním investorem může být důvodem pro zahájení řízení o prověření zahraniční investice, pro neudělení povolení, zákaz uskutečnění nebo zákaz dalšího trvání zahraniční investice.
Konzultace
(1)
Jestliže je cílová osoba držitelem licence pro celoplošné rozhlasové nebo televizní vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, jehož souhrnný minimální průměrný tištěný náklad činí 100 000 výtisků za den za poslední kalendářní rok, podá zahraniční investor před dokončením zahraniční investice ministerstvu návrh na konzultaci, zda zahraniční investice může ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek. V ostatních případech zahraniční investor může ministerstvu podat návrh na konzultaci, zda zahraniční investice může ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek.
(2)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje údaje obdržené podle § 9 a další učiněná zjištění, a to současně se žádostí o stanovisko nebo informace k důvodnosti zahájení řízení o prověření zahraniční investice, Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu zahraničních věcí, Policii České republiky a rovněž zpravodajským službám České republiky (dále jen „zpravodajské služby“), a pokud se zahraniční investice týká jejich působnosti, též dalším orgánům státu a České národní bance.
(3)
Orgány a osoby podle odstavce 2 poskytnou ministerstvu stanovisko, jehož součástí musí být odůvodnění, nebo informace ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti ministerstva. V případě, že orgán nebo osoba podle odstavce 2 v této lhůtě stanovisko nebo informace ministerstvu neposkytne, platí, že neshledává důvod řízení o prověření zahraniční investice zahájit. Ke stanoviskům a informacím poskytnutým po uplynutí této lhůty se nepřihlíží.
(4)
Jestliže žádný z orgánů nebo osob podle odstavce 2 nebo ministerstvo neshledají důvod pro zahájení řízení o prověření zahraniční investice, platí, že zahraniční investice nepředstavuje ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Řízení o prověření zahraniční investice nemůže být vedeno ani v budoucnu; ustanovení § 9 odst. 5 tím není dotčeno.
(5)
Oznámení o skutečnosti podle odstavce 4 odešle ministerstvo nejpozději do 45 dnů ode dne doručení návrhu na konzultaci zahraničnímu investorovi a cílové osobě nebo vlastníku cílové věci.
(6)
Jestliže některý z orgánů nebo osob podle odstavce 2 nebo ministerstvo považují za důvodné zahájit řízení o prověření zahraniční investice, ministerstvo do 45 dnů ode dne doručení návrhu na konzultaci odešle zahraničnímu investorovi oznámení o jeho zahájení.
Díl 4
Vedení řízení o prověření zahraniční investice
Řízení o prověření zahraniční investice
(1)
Pokud je zahájeno řízení o prověření zahraniční investice, ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytne údaje obdržené podle § 9 a další učiněná zjištění, pokud nebyly dříve poskytnuty podle § 10 odst. 2
a)Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu zahraničních věcí a Policii České republiky, a pokud se zahraniční investice týká jejich působnosti, též dalším orgánům státu a České národní bance, a to současně se žádostí o stanovisko
b)Ministerstvu financí, a to současně se žádostí o stanovisko, a
c)zpravodajským službám a dalším orgánům státu, jejichž působnosti se zahraniční investice týká a které podle zákona neposkytují stanoviska, a to současně se žádostí o informace.
(2)
Orgány a osoby podle odstavce 1 poskytnou ministerstvu stanovisko, jehož součástí musí být odůvodnění, nebo informace ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení žádosti ministerstva; na odůvodněnou žádost příslušného orgánu nebo osoby ministerstvo lhůtu přiměřeně prodlouží.
(3)
V případě, že orgán nebo osoba podle odstavce 1 písm. a) ve lhůtě podle odstavce 2 neposkytne ministerstvu stanovisko nebo nedoručí ministerstvu odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty nebo neposkytnou stanovisko v prodloužené lhůtě, platí, že souhlasí s vydáním rozhodnutí o povolení zahraniční investice nebo rozhodnutí o přípustnosti zahraniční investice bez stanovení podmínek. V případě, že v této lhůtě Ministerstvo financí neposkytne ministerstvu stanovisko nebo ministerstvu nedoručí odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty nebo neposkytne stanovisko v prodloužené lhůtě, platí, že nepovažuje za potřebné se k zahraniční investici vyjádřit. V případě, že v této lhůtě orgán podle odstavce 1 písm. c) neposkytne ministerstvu informace nebo ministerstvu nedoručí odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty nebo neposkytne informace v prodloužené lhůtě, platí, že relevantními informacemi nedisponuje.
Jednání o podmínkách
(1)
Pokud v řízení o prověření zahraniční investice ministerstvo obdrží stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž vyplyne, že by uskutečnění nebo trvání zahraniční investice mělo být podmínečné, nebo má-li ministerstvo důvod se tak domnívat, vede se zahraničním investorem jednání o podmínkách, a to před předložením věci k projednání vládě podle § 13 odst. 1.
(2)
Důvodem pro vedení jednání o podmínkách podle odstavce 1 mohou být i připomínky členských států Evropské unie nebo stanovisko Evropské komise, které ministerstvo obdrží k zahraniční investici podle nařízení (EU) 2019/452.
(3)
Podmínky podle odstavce 1 upravují původní záměr zahraničního investora tak, aby zahraniční investicí nedošlo k ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Součástí těchto podmínek může být i povinnost zahraničního investora znovu navrhnout konzultaci při dalším navýšení podílu na hlasovacích právech nebo odpovídajícím zvýšení vlivu v cílové osobě, anebo při změně nebo rozšíření předmětu činnosti zahraničního investora nebo cílové osoby.
(4)
Podmínky podle odstavce 1 se nevztahují na období před vydáním rozhodnutí podle § 15 odst. 3.
(5)
Nedostatečná spolupráce zahraničního investora při jednání o podmínkách může být důvodem pro neudělení povolení, zákaz uskutečnění nebo zákaz dalšího trvání zahraniční investice.
Projednání věci vládou
(1)
Obdrží-li ministerstvo v řízení o prověření zahraniční investice stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž vyplyne, že zahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, nebo má-li ministerstvo důvod se tak domnívat, předloží před vydáním rozhodnutí věc k projednání vládě, a to do 90 dnů ode dne zahájení řízení o prověření zahraniční investice.
(2)
Ke lhůtě podle odstavce 1 se připočítává doba až 30 dnů, jde-li o zvláště složitý případ.
(3)
Po dobu nezbytnou k jednání mezi ministerstvem a zahraničním investorem o podmínkách podle § 12 ministerstvo řízení přeruší.
(4)
Vláda přijme do 45 dnů ode dne, kdy jí byla věc předložena k projednání, usnesení o tom, zda zahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Při posuzování věci vláda zohlední možný dopad zahraniční investice na principy demokratického právního státu, ochranu života a zdraví obyvatel, obranu státu, zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy státu, ekonomickou bezpečnost státu a případně další skutečnosti důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku.
Díl 5
Rozhodnutí
Rozhodnutí nepodmíněná usnesením vlády
(1)
Neobdrží-li ministerstvo v řízení o prověření zahraniční investice podle § 7 stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž by vyplynulo, že zahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, a nemá-li ministerstvo důvod se tak domnívat, vydá rozhodnutí o povolení zahraniční investice.
(2)
Neobdrží-li ministerstvo v řízení o prověření zahraniční investice podle § 8 stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž by vyplynulo, že zahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, a nemá-li ministerstvo důvod se tak domnívat, vydá rozhodnutí o přípustnosti zahraniční investice bez stanovení podmínek.
(3)
Ministerstvo vydá rozhodnutí do 90 dnů ode dne zahájení řízení o prověření zahraniční investice.
(4)
Ke lhůtě podle odstavce 3 se připočítává doba až 30 dnů, jde-li o zvláště složitý případ.
Rozhodnutí podmíněná usnesením vlády
(1)
V řízení o prověření zahraniční investice podle § 7 vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu rozhodnutí o podmínečném povolení zahraniční investice nebo o neudělení povolení zahraniční investice a v řízení o prověření zahraniční investice podle § 8 rozhodnutí o podmínečné přípustnosti zahraniční investice, o zákazu uskutečnění zahraniční investice nebo o zákazu dalšího trvání zahraniční investice, jestliže se vláda usnese, že je takové rozhodnutí nutné z důvodu ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku.
(2)
V řízení o prověření zahraniční investice podle § 7 vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu rozhodnutí o povolení zahraniční investice a v řízení o prověření zahraniční investice podle § 8 rozhodnutí o přípustnosti zahraniční investice bez stanovení podmínek, jestliže se vláda usnese, že zahraniční investice nepředstavuje ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku.
(3)
Rozhodnutí o podmínečném povolení zahraniční investice a rozhodnutí o podmínečné přípustnosti zahraniční investice obsahuje rovněž podmínky sjednané podle § 12.
(4)
Jestliže byly porušeny podmínky stanovené v rozhodnutí o podmínečném povolení nebo v rozhodnutí o podmínečné přípustnosti zahraniční investice nebo jestliže byla zahraniční investice uskutečněna v rozporu s rozhodnutím o neudělení povolení nebo o zákazu uskutečnění zahraniční investice, a v důsledku toho může dojít k ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, může ministerstvo rozhodnout o zákazu dalšího trvání zahraniční investice.
(5)
Rozhodnutí o zákazu dalšího trvání zahraniční investice obsahuje rovněž
a)zákaz nebo omezení výkonu vlastnických nebo hlasovacích práv zahraničního investora v cílové osobě nebo nařízení prodeje cílové osoby či cílové věci nebo účasti na cílové osobě, pokud je to nezbytné k zajištění bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, a
b)lhůtu, v rámci které musí být dokončen prodej podle písmene a).
(6)
Pokud zahraniční investor prodej cílové osoby či cílové věci nebo účasti na cílové osobě neuskuteční ve lhůtě podle odstavce 5 písm. b), může ministerstvo zajistit prodej ve veřejné dražbě nebo mimo veřejnou dražbu prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby oprávněné poskytovat investiční služby v České republice. Náklady na prodej jsou hrazeny z výnosů prodeje.
(7)
Proti rozhodnutí, které bylo podmíněno usnesením vlády, nelze podat rozklad ani je nelze přezkoumat v přezkumném řízení. Žalobě proti takovému rozhodnutí nebo žádosti o obnovu řízení, ve kterém bylo vydáno takové rozhodnutí, nelze přiznat odkladný účinek.
(8)
Bylo-li zrušeno rozhodnutí, jehož nezákonnost souvisí s obsahem usnesení vlády, kterým bylo toto rozhodnutí podmíněno, nemůže stát požadovat regresní úhradu po úřední osobě, která se na vydání rozhodnutí bezprostředně podílela.
Díl 6
Zvláštní pravidla pro doručování
Zvláštní ustanovení o doručování do ciziny
(1)
Adresátům podle § 22 správního řádu lze v řízení podle této hlavy doručit i prostřednictvím veřejné vyhlášky, nelze-li mu písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo jiným způsobem podle § 19 odst. 1 nebo 2 správního řádu na území České republiky.
(2)
Doručuje-li ministerstvo adresátovi veřejnou vyhláškou podle odstavce 1, odešle mu současně písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo prostřednictvím příslušného orgánu státní správy pověřeného k doručování písemností do ciziny na jeho adresu pro doručování a pokusí se vyrozumět jej o doručovaných písemnostech i jiným vhodným způsobem; ustanovení § 25 odst. 2 správního řádu tím není dotčeno.
Hlava 3
VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
(1)
Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona údaje ze základního registru obyvatel v rozsahu
a)příjmení
b)jméno, popřípadě jména
c)adresa místa pobytu
d)datum, místo a okres narození; u fyzické osoby, která se narodila v cizině, datum, místo a stát, kde se narodila
e)datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a
f)státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona údaje z informačního systému evidence obyvatel v rozsahu
a)jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení
b)datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, ve kterém se narodil
c)pohlaví
d)státní občanství, popřípadě více státních občanství
e)adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, a
f)datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců údaje v rozsahu
a)jméno, popřípadě jména, a příjmení
b)datum narození
c)druh a adresa místa pobytu a
d)datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(4)
Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností údaje v rozsahu
a)název orgánu veřejné moci, který údaje o rozhodnutích nebo jiných úkonech orgánů veřejné moci, včetně veřejnoprávních smluv a opatření obecné povahy vydal, a identifikátor tohoto orgánu veřejné moci
b)číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, podle kterého bylo rozhodnutí vydáno
c)jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa pobytu, datum narození fyzické osoby ve formě referenční vazby na referenční údaj v základním registru obyvatel nebo obchodní firma nebo název, adresa sídla právnické osoby ve formě referenční vazby na referenční údaj v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, kterým právo nebo povinnost vznikly
d)název a kód agendy, při jejímž výkonu bylo rozhodnutí vydáno
e)vymezení práva nebo povinnosti subjektů podle písmene c), kterých se rozhodnutí týká
f)údaj, který je rozhodnutím přidělen orgánem veřejné moci, který rozhodnutí vydal, na základě zaevidování rozhodnutí v evidenci dokumentů, a
g)datum nabytí právní moci, vykonatelnosti nebo jiných právních účinků rozhodnutí.
(5)
Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci údaje v rozsahu
a)jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby a zahraniční osoby
b)agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci a
c)adresa místa pobytu v České republice ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby a zahraniční osoby.
(6)
Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z evidence skutečných majitelů údaje o skutečném majiteli v rozsahu
a)jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu
b)datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno
c)státní příslušnost a
d)údaj o 1. podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě, 2. podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo 3. jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.
(7)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8)
Z údajů podle odstavců 1 až 6 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
Hlava 4
SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY STÁTU A V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE
Spolupráce související s šetřením zahraničních subvencí
(1)
Ministerstvo informuje v nezbytně nutném rozsahu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) o skutečnostech zjištěných při uplatňování tohoto zákona, pokud jsou tato zjištění významná pro přezkum nebo šetření prováděné podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zahraniční subvence narušující vnitřní trh8).
(2)
Zaměstnanci Úřadu jsou oprávněni informace podle odstavce 1 použít pouze v souvislosti s přezkumem nebo šetřením zahraničních subvencí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zahraniční subvence narušující vnitřní trh8) a jsou povinni o nich zachovávat mlčenlivost.
Spolupráce v rámci Evropské unie
(1)
Ministerstvo uplatňuje připomínky za Českou republiku k zahraniční investici v jiném členském státě Evropské unie, pokud takový postup vyhodnotí jako důvodný. Do tohoto vyhodnocení a přípravy připomínek mohou být zapojeny orgány a osoby podle § 10 odst. 2.
(2)
Orgány a osoby podle § 10 odst. 2 navrhují ministerstvu uplatnění připomínek podle odstavce 1. Je-li tento návrh podán v návaznosti na oznámení podle odstavce 4, musí být podán ve lhůtě 10 dní ode dne, kdy bylo oznámení vydáno členským státem Evropské unie.
(3)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje orgánům a osobám podle § 10 odst. 2 připomínky členských států Evropské unie a stanoviska Evropské komise, které obdrží.
(4)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje orgánům a osobám podle § 10 odst. 2 oznámení o prověřování zahraniční investice, která obdrží od jiných členských států Evropské unie, pokud takový postup vyhodnotí jako důvodný.
(5)
Ministerstvo oznamuje Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie zahájení řízení o prověření zahraniční investice.
Hlava 5
Spis
(1)
Dokumenty, které obsahují utajované informace nebo důvěrné informace podle nařízení (EU) 2019/452, se v řízení podle tohoto zákona uchovávají odděleně mimo spis.
(2)
Jsou-li některé z podkladů rozhodnutí podle tohoto zákona utajovanými informacemi nebo důvěrnými informacemi podle nařízení (EU) 2019/452, uvede se v odůvodnění rozhodnutí pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení nebo informace o jejich důvěrnosti. Úvahy, kterými se ministerstvo řídilo při jejich hodnocení, a odůvodnění rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi nebo důvěrnými informacemi ve smyslu nařízení (EU) 2019/452.
(1)
Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých byly údaje obsahující toto tajemství odstraněny, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.
(2)
Na žádost ministerstva je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých byly údaje obsahující toto tajemství odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje. Pokud tak neučiní, má se za to, že jí předložené listiny obchodní, bankovní ani jiné obdobné zákonem chráněné tajemství neobsahují.
Povinnost mlčenlivosti Osoby, které se v souvislosti s řízením nebo konzultací podle tohoto zákona dozvěděly o skutečnostech, které v zájmu ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku nebo v zájmu jiných osob a jiných členských států vyžadují, aby zůstaly utajeny, jsou povinny o těchto skutečnostech zachovávat mlčenlivost.
Výjimky z povinnosti mlčenlivosti
(1)
Povinnost zaměstnanců ministerstva pověřených vedením řízení nebo konzultací podle tohoto zákona zachovávat mlčenlivost podle § 20 se neuplatní v rámci spolupráce ministerstva s
a)Úřadem podle právního předpisu upravujícího některé vztahy v oblasti veřejné podpory9) a
b)Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost při prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost.
(2)
Zaměstnanci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost jsou oprávněni informace získané v rámci spolupráce podle odstavce 1 písm. b) použít pouze při prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce a jsou povinni o nich zachovávat mlčenlivost.
Omezení přístupu k informacím Stanoviska a informace poskytované podle tohoto zákona, dokumenty obsahující důvěrné informace podle nařízení (EU) 2019/452 a dokumenty, které z těchto stanovisek a informací vycházejí, se neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.
Hlava 6
Soudní řízení
(1)
V soudním řízení vedeném na základě žaloby proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona předseda senátu rozhodne, že účastníku řízení umožní v nezbytném rozsahu přístup k části spisu, která obsahuje utajovanou informaci, pokud tím nemůže dojít k ohrožení bezpečnosti státu, jeho svrchovanosti, územní celistvosti, demokratických základů, životů nebo zdraví osob nebo činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky; před rozhodnutím si předseda senátu vyžádá vyjádření orgánu, který utajovanou informaci poskytl.
(2)
Projednávání utajovaných informací, které byly podkladem pro rozhodnutí podle tohoto zákona, se provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích s tím, že o rozsahu osob, které se projednávání utajovaných informací zúčastní, rozhodne předseda senátu.
(3)
Na důvěrné informace podle nařízení (EU) 2019/452 se v soudním řízení vedeném na základě žaloby proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona obdobně použijí odstavce 1 a 2.
(1)
Dokazování se v soudním řízení vedeném na základě žaloby proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn. Zprostit mlčenlivosti nelze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky. Obdobně se postupuje také v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem.
(2)
Orgán, který informace poskytl, označí okolnosti podle odstavce 1, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže by jinak mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky.
Výjimky z použití § 7
(1)
Pokud jde o zahraniční investici, která je uskutečňována jako součást ozdravných postupů, opatření včasného zásahu nebo řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo která je naléhavě potřebná k odvrácení selhání cílové osoby, která je poskytovatelem finančních služeb, ustanovení § 7 se nepoužije.
(2)
V případě podle odstavce 1 může ministerstvo zahraniční investici prověřit z moci úřední podle § 8 odst. 1 písm. b).
(3)
Informaci, zda se jedná o situaci podle odstavce 1, poskytne ministerstvu se souhlasem cílové osoby Česká národní banka. Tuto informaci poskytne Česká národní banka rovněž zahraničnímu investorovi.
(4)
Stane-li se zahraniční investice podle § 8 poté, co bylo zahájeno její uskutečňování, zahraniční investicí podle § 7, použije se na její prověření § 8 obdobně.
Hlava 7
PŘESTUPKY
(1)
Zahraniční investor se dopustí přestupku tím, že
a)nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o zákazu dalšího trvání zahraniční investice
b)neplní podmínky uložené rozhodnutím o podmínečném povolení zahraniční investice nebo rozhodnutím o podmínečné přípustnosti zahraniční investice
c)uskuteční zahraniční investici podle § 7, aniž by podal žádost o povolení zahraniční investice, nebo
d)nepodá návrh na konzultaci v případě, že je cílová osoba držitelem licence pro celoplošné rozhlasové nebo televizní vysílání nebo vydavatelem periodického tisku se souhrnným minimálnímprůměrným tištěným nákladem 100 000 výtisků za den za poslední kalendářní rok.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm.
a)a
b)lze uložit pokutu až do 2 % z celkového čistého obratu dosaženého zahraničním investorem za poslední ukončené účetní období, nebo od 100 000 Kč do 100 000 000 Kč, jestliže výši celkového čistého obratu dosaženého zahraničním investorem za poslední ukončené účetní období nelze zjistit. Za přestupek podle odstavce 1 písm.
c)a
d)lze uložit pokutu až do 1 % z celkového čistého obratu dosaženého zahraničním investorem za poslední ukončené účetní období, nebo od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč, jestliže výši celkového čistého obratu dosaženého zahraničním investorem za poslední ukončené účetní období nelze zjistit.
Přestupky podle § 25 projednává ministerstvo.
Hlava 8
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(1)
Tento zákon se s výjimkou § 4 a § 17 odst. 3 a 4 nepoužije na zahraniční investice dokončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Předávání informací zpravodajskými službami se řídí zákonem o zpravodajských službách7).
(3)
Ministerstvo může využívat stanoviska a informace získané na základě tohoto zákona pouze pro potřeby výkonu působnosti podle tohoto zákona. Orgány a osoby podle § 11 odst. 1 mohou označit stanovisko nebo informace jako stanovisko nebo informace, jejichž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Další nakládání s takto označeným stanoviskem nebo informacemi je možné pouze se souhlasem tohoto orgánu nebo této osoby, a to včetně přístupu cizího státu nebo mezinárodní organizace či instituce k označenému stanovisku nebo informacím.
Část 2
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
V § 13 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 47/2002 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb., se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) prověřování zahraničních investic,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h).
Část 3
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 49/2020 Sb. a zákona č. 527/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 39 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) Ministerstvu průmyslu a obchodu při provádění řízení o prověření zahraniční investice podle zákona upravujícího prověřování zahraničních investic.“. 2. V § 39 odst. 4 úvodní části ustanovení se text „p)“ nahrazuje textem „q)“.
Část 4
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první § 6 odst. 2 a § 17 odst. 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 11. října 2020.