Vyhláška o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy
o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy
Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny, b) způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu, c) rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla a biometanu a o způsobu výroby tohoto paliva, d) podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na energetickém obsahu komunálního odpadu, e) pro oblast kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů 1. kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy a kritéria úspor emisí skleníkových plynů obnovitelných paliv nebiologického původu, obnovitelného vodíku nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, 2. rozsah a termíny dokládání splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů nebo splnění pouze úspor emisí skleníkových plynů, 3. rozsah dokladu o provedeném auditu a o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a termíny zadání dokladu o provedeném auditu a o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů do systému operátora trhu, 4. rozsah auditu a dokladu o provedeném auditu, rozsah a vzor prohlášení o původu lesní biomasy a plnění úspor emisí skleníkových plynů u vnitrostátního režimu prokazování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů z lesní biomasy, f) seznam surovin vymezujících pokročilý a vyspělý biometan, g) určení jiného dokladu o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro povinnost zajistit minimální množství pokročilého biometanu a obnovitelných paliv nebiologického původu a povinnost snižování emisí skleníkových plynů z plynných pohonných hmot.
Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, výrobu tepla z obnovitelných zdrojů nebo výrobu biometanu stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.
Suroviny pro výrobu pokročilého a vyspělého biometanu
(1)
Seznam surovin pro výrobu pokročilého biometanu je uveden v části A tabulky č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce.
(2)
Seznam surovin pro výrobu vyspělého biometanu je uveden v části B tabulky č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce.
Způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu z biomasy a biokapalin
(1)
Při výrobě podporované elektřiny je
a)biomasa využívána 1. v procesu samostatného spalování nebo zplyňování pevné biomasy, nebo 2. spalováním bioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace
b)biokapalina využívána v procesu spalování
c)kalový plyn nebo skládkový plyn využíván v procesu spalování.
(2)
Při výrobě podporovaného tepla je
a)biomasa využívána 1. v procesu samostatného spalování nebo zplyňování pevné biomasy, 2. spalováním bioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace, nebo 3. v procesu současného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje (dále jen „společné spalování“); za společné spalování se nepovažují případy, kdy je výroba tepla možná jen prostřednictvím iniciačního zažehnutí nezbytného množství jiného paliva a spalování nevytříděného komunálního odpadu
b)biokapalina využívána v procesu spalování.
(3)
Podle toho, zda se palivo spaluje v jednom kotli nebo v samostatných kotlích, se společné spalování podle odstavce 2 rozlišuje na
a)společné spalování v zařízeních, kde dochází k mísení různých druhů paliva v jednom topeništi, nebo před vstupem do topeniště, přičemž fyzikálně je možné rozlišit energii vzniklou spálením směsi pouze na základě parametrů jednotlivých složek paliva, jakými jsou například hmotnostní podíl, vlhkost, výhřevnost, obsah popelovin, poměr uhlíku a dusíku (dále jen „spoluspalování“), nebo
b)společné spalování v zařízeních, kde dochází ke spalování různých druhů paliv odděleně v samostatných kotlích nebo jiných zařízeních, dodávajících vyrobené teplo do společné parní sběrnice, ze které se uskutečňuje odběr tepla pro výrobu elektřiny a tepla v jednom nebo více parních turbosoustrojích (dále jen „paralelní spalování“).
(4)
Při výrobě podporovaného biometanu je
a)biomasa využívána v procesu úpravy bioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu, nebo
b)kalový plyn nebo skládkový plyn využíván v procesu úpravy na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu.
Kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny
(1)
Biokapaliny splňují kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů, pokud
a)vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 2 a
b)biomasa použitá k jejich výrobě splňuje kritéria udržitelnosti podle 1. § 6a, jde-li o zemědělskou biomasu, nebo 2. § 6b, jde-li o lesní biomasu.
(2)
Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biokapaliny oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva musí činit nejméně
a)50 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu 5. října 2015 nebo dříve
b)60 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020
c)65 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu od 1. ledna 2021.
Kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy
(1)
Paliva z biomasy splňují kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů, pokud
a)vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3 a
b)biomasa použitá k jejich výrobě splňuje kritéria udržitelnosti podle 1. § 6a, jde-li o zemědělskou biomasu, nebo 2. § 6b, jde-li o lesní biomasu.
(2)
Paliva z biomasy vyrobená z odpadů nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, akvakultury, rybolovu nebo lesnictví, splňují kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů, pokud vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3. Paliva z biomasy vyrobená z odpadů nebo zbytků ze zemědělství splňují kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů, pokud vedle úspory emisí skleníkových plynů podle odstavce 3 má původce biomasy zavedeno systematické monitorování s cílem zabránit negativním dopadům získávání odpadů nebo zbytků na kvalitu půdy a uhlík v půdě.
(3)
Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu paliva z biomasy oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva musí činit nejméně
a)50 % v případě výrobny biometanu, která byla uvedena do provozu 5. října 2015 nebo dříve, pokud je vyrobený biometan spotřebovaný v odvětví dopravy
b)60 % v případě výrobny biometanu, která byla uvedena do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020, pokud je vyrobený biometan spotřebovaný v odvětví dopravy
c)65 % v případě výrobny biometanu, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2021, pokud je vyrobený biometan spotřebovaný v odvětví dopravy
d)80 % v případě výrobny elektřiny, tepla nebo chladu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 7,5 MW a vyšším v případě pevné biomasy nebo s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 2 MW a vyšším v případě bioplynu nebo biometanu, která byla uvedena do provozu postupem podle jiného právního předpisu2) od 21. listopadu 2023
e)70 % do 31. prosince 2029 a alespoň 80 % od 1. ledna 2030 v případě výrobny elektřiny, tepla nebo chladu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 10 MW, která byla uvedena do provozu postupem podle jiného právního předpisu2) od 1. ledna 2021 do 20. listopadu 2023
f)70 % v případě výrobny elektřiny, tepla nebo chladu, využívající energii bioplynu nebo biometanu, s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 2 MW do 10 MW, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2021 do 20. listopadu 2023 postupem podle jiného právního předpisu2), a to po dobu 15 let od uvedení do provozu
g)80 % v případě výrobny elektřiny, tepla nebo chladu, využívající energii bioplynu nebo biometanu, s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 2 MW do 10 MW, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2021 do 20. listopadu 2023 postupem podle jiného právního předpisu2), a to po uplynutí doby 15 let od uvedení do provozu
h)80 % v případě výrobny elektřiny, tepla nebo chladu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 10 MW, která byla uvedena do provozu do 31. prosince 2020 postupem podle jiného právního předpisu2), a to po uplynutí doby 15 let od uvedení do provozu; pokud u výrobny elektřiny, tepla nebo chladu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 10 MW uplynula doba 15 let od uvedení do provozu přede dnem 1. ledna 2028, vztahuje se hodnota úspory emisí skleníkových plynů nejméně 80 % na tuto výrobnu od 1. ledna 2028; bez ohledu na uplynutí nebo neuplynutí doby 15 let od uvedení výrobny elektřiny, tepla nebo chladu do provozu se hodnota úspory emisí skleníkových plynů nejméně 80 % vztahuje od 31. prosince 2029 na všechny výrobny elektřiny, tepla nebo chladu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 10 MW, které byly uvedeny do provozu do 31. prosince 2020
i)80 % v případě výrobny elektřiny, tepla nebo chladu, využívající energii bioplynu nebo biometanu, s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 2 MW do 10 MW, která byla uvedena do provozu do 31. prosince 2020 postupem podle jiného právního předpisu2), a to po uplynutí doby 15 let od uvedení do provozu; pokud u výrobny elektřiny, tepla nebo chladu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 2 MW do 10 MW uplynula doba 15 let od uvedení do provozu přede dnem 1. ledna 2028, vztahuje se hodnota úspory emisí skleníkových plynů nejméně 80 % na tuto výrobnu od 1. ledna 2028.
Kritéria udržitelnosti zemědělské biomasy
(1)
Zemědělská biomasa splňuje kritéria udržitelnosti, pokud nepochází z půdy, která měla ke dni 1. ledna 2008 nebo později jeden z uvedených statusů
a)původní les a jiná zalesněná plocha s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy, a prales, jak je definován v zemi, kde se prales nachází
b)vysoce biologicky rozmanitý les a jiná zalesněná plocha, která je druhově bohatá a neznehodnocená a byla příslušným orgánem daného státu označena jako vysoce biologicky rozmanitá, pokud není prokázáno, že získávání biomasy nezasahovalo do ochrany přírody
c)oblast stanovená 1. právním předpisem3) nebo příslušným orgánem v daném státě k účelu ochrany přírody, pokud pěstování biomasy zasahuje do tohoto účelu, ledaže se prokáže, že produkce této suroviny nezasahovala do ochrany přírody, nebo 2. rozhodnutím Evropské komise podle čl. 30 odst. 4 ve spojení s čl. 29 odst. 3 písm.
c)bodem
ii)směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů“), za účelem ochrany vzácného nebo ohroženého ekosystému nebo druhu, pokud pěstování biomasy zasahuje do uvedeného účelu ochrany přírody
d)vysoce biologicky rozmanitý travní porost určený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie stanovujícího kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů4) o rozloze větší než 1 hektar, a to 1. původní travní porost, který by bez lidského zásahu zůstal zachován jako takový a který stále vykazuje přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy, nebo 2. travní porost, který by bez lidského zásahu nezůstal zachován jako travní porost a který je druhově bohatý a neznehodnocený a považuje se za vysoce biologicky rozmanitý podle odstavce 2, pokud není prokázáno, že získávání biomasy je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitého travního porostu, nebo
e)vřesoviště.
(2)
Travní porost podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nacházející se a) na území České republiky se považuje za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že je předmětem písemné dohody o provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny5) nebo je na něm vymezen nadstavbový titul podopatření ošetřování travních porostů v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření nebo navazujících opatření6), nebo b) mimo území České republiky se považuje za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že je příslušným orgánem v daném státě nebo právním předpisem daného státu označen jako vysoce biologicky rozmanitý.
(3)
Zemědělská biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008
a)půdou pokrytou nebo nasycenou vodou trvale nebo po významnou část roku
b)plochou o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, nebo
c)plochou o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, pokud není prokázáno, že při uplatnění způsobu výpočtu podle § 6c je zásoba uhlíku v oblasti předtím, než došlo k přeměně půdy, a po její přeměně taková, že by podmínky podle § 6 byly splněny.
(4)
Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, má-li půda stále status uvedený v odstavci 3 písm. a), b) nebo c) nebo jej měla v době, kdy byla biomasa získána.
(5)
Zemědělská biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008 rašeliništěm, pokud není prokázáno, že její pěstování a získávání nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.
Kritéria udržitelnosti lesní biomasy
(1)
Lesní biomasa splňující kritéria udržitelnosti musí být vytěžena na území státu, jehož právní předpisy zajišťují a) legalitu provádění těžby a její vymáhání, b) obnovu lesa ve vytěžených oblastech, c) ochranu oblastí, které jsou mezinárodní smlouvou, vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem daného státu určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů, travních porostů, vřesovišť a rašelinišť, v zájmu zachování biologické rozmanitosti a s cílem zabránit ničení stanovišť, d) provádění těžby způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti podle zásad udržitelného obhospodařování lesů s cílem předejít nepříznivému dopadu tak, aby se zabránilo těžbě pařezů a kořenů, degradaci původních lesů a pralesů, jak jsou definovány v zemi, kde se les nachází, nebo jejich přeměně na pěstované lesy a těžbě na citlivých půdách; při těžbě se dodržují mezní hodnoty, které jsou stanoveny v zemi, kde se les nachází, pro rozsáhlé holoseče a místně a ekologicky vhodné prahové hodnoty pro těžbu mrtvé dřevní hmoty, a těžba splňuje požadavky na používání systémů těžby dřeva, které minimalizují nepříznivý dopad na kvalitu půdy, včetně zhutňování půdy, a na prvky biologické rozmanitosti a stanoviště, e) provádění těžby způsobem, který zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa, f) stanovení lesů, v nichž se těží lesní biomasa a které nerostou na půdě, která má status uvedený v § 6a odst. 1 písm. a), b), d) a e), § 6a odst. 3 písm. a) a § 6a odst. 5, přičemž pro určení statusu půdy platí stejná pravidla, která jsou uvedena v těchto ustanoveních.
(2)
Provozovatel zařízení vyrábějící biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy a původce lesní biomasy vydávají na základě používání vlastních interních postupů prohlášení, jímž pro účely auditů prováděných podle čl. 30 odst. 3 směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů prokazují, že lesní biomasa není získávána z půdy uvedené v odstavci 1 písm. f) nebo není smíchávána s jinou biomasou, přičemž první sběrné místo je určeno podle čl. 2 bodu 12 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/996 o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy7).
(3)
Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavců 1 a 2, považuje se lesní biomasa za splňující kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby zaveden systém lesního hospodaření, který zajišťuje plnění požadavků uvedených v odstavci 1. Splnění požadavku podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit prokázáním skutečnosti, že těžba není v rozporu s účely ochrany přírody, včetně ochrany mokřadů, travních porostů, vřesovišť a rašelinišť, v zájmu zachování biologické rozmanitosti a s cílem zabránit ničení stanovišť.
(4)
Vedle plnění požadavků podle odstavce 1 a 2 nebo 3 musí být stát, na jehož území byla lesní biomasa vytěžena, smluvní stranou Pařížské dohody8) a současně
a)předložil sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu9) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou započteny do závazku daného státu ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo
b)přijal v souladu s čl. 5 Pařížské dohody8) na celostátní nebo nižší úrovni právní předpisy použitelné v oblasti těžby lesní biomasy, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, a poskytl důkaz o tom, že vykazované emise odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví nepřekračují pohlcení.
(5)
Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavce 4, považuje se lesní biomasa za splňující kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby zaveden systém lesního hospodaření zajišťující, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese.
(6)
Paliva z lesní biomasy nesmí být získávána z půdy, která má status uvedený v § 6a odst.1 písm. a), b), d) a e), § 6a odst. 3 písm. a) a v § 6a odst. 5. Podmínka podle věty první je v České republice splněna.
Výpočet úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny, paliva z biomasy, obnovitelná paliva nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku
(1)
Výpočet úspory skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biokapaliny, paliva z biomasy, obnovitelného paliva nebiologického původu a recyklovaného paliva s obsahem uhlíku oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva se stanoví podle příloh III, V, VI a VIII směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) k tomuto stanovených7)’10).
(2)
Pro výpočet úspory emisí skleníkových plynů se jako hodnota emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva ECF použije
a)k výrobě elektřiny hodnota ECF(el) ve výši 183 g CO2eq/MJ elektřiny, nebo ve výši 212 g CO2eq/MJ elektřiny pro nejvzdálenější regiony podle čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie
b)k výrobě užitečného tepla, jakožto i k výrobě tepla nebo chlazení hodnota ECF(h) ve výši 80 g CO2eq/MJ tepla
c)k výrobě tepla, u níž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, hodnota ECF(h) ve výši 124 g CO2eq/MJ tepla
d)v odvětví dopravy hodnota ECF(t) ve výši 94 g CO2eq/MJ; v případě biometanu používaného jako stlačený biometan coby palivo využívané v odvětví dopravy se přičte k typizovaným hodnotám hodnota 3,3 g CO2eq/MJ biometanu a ke standardizovaným hodnotám hodnota 4,6 g CO2eq/MJ biometanu.
Stanovení podílu biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu Pokud výrobce nebo výrobce tepla neprokáže skutečný podíl biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na jeho celkovém energetickém obsahu, má se za to, že podíl biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na jeho celkovém energetickém obsahu je 60 %. Zbývající podíl 40 % tvoří biologicky nerozložitelná část.
Dokumenty a záznamy o použitém palivu při výrobě elektřiny, tepla a biometanu z podporovaných obnovitelných zdrojů a o způsobu výroby tohoto paliva
(1)
Dovozce paliva z biomasy a biokapalin, výrobce paliva z biomasy a biokapalin, dodavatel paliva z biomasy a biokapalin a odběratel paliva z biomasy a biokapalin pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu uchovává vyhotovené dokumenty a záznamy pro každou fakturovanou dodávku paliva z biomasy a biokapalin podle vzoru uvedeného v části A. v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2)
Výrobce, výrobce tepla nebo výrobce biometanu uchovává vyhotovené dokumenty a záznamy podle vzoru uvedeného v části B. přílohy č. 3 k této vyhlášce pro každou fakturovanou dodávku paliva.
(3)
Je-li výrobce paliva z biomasy a biokapalin, dodavatel paliva z biomasy a biokapalin, odběratel paliva z biomasy a biokapalin současně výrobcem, výrobcem tepla nebo výrobcem biometanu, uchovává k jím vyrobenému a současně jím pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu spotřebovanému palivu z biomasy nebo biokapalin vyhotovené dokumenty a záznamy podle přílohy č. 3 k této vyhlášce souhrnně za kalendářní měsíc.
Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 477/2012 Sb., o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů, se zrušuje.
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 2022.