Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik
o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik
Část 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) obsah a způsob zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik, b) obsah základních a doplňkových opatření pro ochranu vod podle § 23a vodního zákona, c) podrobnosti etap zpracování návrhů plánů podle písmene a), d) způsob a formu zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik, e) způsob stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem, f) obsah a způsob zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňových rizik a formy jejich zveřejnění a g) způsob zpřístupnění přípravných prací, návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti.
Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) vodohospodářskými službami veškeré činnosti, které pro fyzické nebo právnické osoby zajišťují odběr, vzdouvání a akumulaci povrchových nebo podzemních vod a jejich následnou úpravu a distribuci, nebo odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod, b) rizikovým útvarem podzemních vod útvar podzemních vod, kde je riziko, že nebude dosaženo dobrého chemického nebo kvantitativního stavu, c) částí povodí související s místy odběru vody k lidské spotřebě ochranné pásmo vodního zdroje podle § 30 odst. 1 vodního zákona nebo část vodního útvaru nebo útvar povrchové nebo podzemní vody anebo útvary povrchové vody, kde dochází k odběrům vod určených pro lidskou spotřebu s vydatností více než 10 m3/den nebo sloužících pro více jak 50 osob, d) uznatelným užíváním způsoby užívání, kvůli kterým může být útvar povrchové vody, na jehož hydromorfologické změny se tyto způsoby užívání váží, určen za silně ovlivněný útvar, e) mapováním povodňových rizik zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňového ohrožení a map povodňových rizik, f) dokumentací oblasti s významným povodňovým rizikem součást plánů dílčích povodí, jejímž účelem je poskytnout potřebné podklady pro sestavení plánů pro zvládání povodňových rizik, g) datovým modelem soubory dat pořizované v rámci přípravy plánů povodí, sloužící pro sdílení informací mezi pořizovateli plánů a tvořící základní podklad pro podávání zpráv Evropské komisi.
Podklady pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik Podklady pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik zahrnují a) státní mapová díla určená pro veřejné užití2) nebo mapová díla zpracovaná na jejich podkladě, b) informace shromažďované v informačních systémech veřejné správy, c) údaje a výstupy vodní bilance podle § 22 vodního zákona, d) demografické a hospodářské údaje Českého statistického úřadu pro jednotlivé obce, e) schválené plány rozvoje vodovodů a kanalizací3) a další krajské strategické a koncepční dokumenty, f) územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a údaje o využití území, g) údaje ze schválených pozemkových úprav4), h) údaje o stavu ochrany před povodněmi, i) údaje o vodním režimu krajiny, j) akční plány nebo programy přijaté k implementaci předpisů Evropské unie a k realizaci závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv a závazků v oblasti vod, k) údaje o užívání vod a nakládání s nimi, l) výstupy evidence o použití hnojiv5) a přípravků na ochranu rostlin6), m) dostupné údaje o emisích, vypouštění a únicích prioritních, některých dalších znečišťujících a specifických znečišťujících látek, uvedených v nařízení vlády7) vydaném podle § 39 odst. 3 vodního zákona, do povrchových vod, n) údaje o vlivech na stav povrchových a podzemních vod, o) údaje o monitorovacích programech a výsledcích hodnocení stavu vod, p) ekonomické údaje o užívání vody, q) údaje o povodňových škodách, r) údaje o realizovaných a připravovaných akcích z dotačních titulů a s) plán povodí a plán pro zvládání povodňových rizik, který bude aktualizován a přezkoumán.
Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
(1)
Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik zohlední požadavky mezinárodních komisí8), které koordinují zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik v mezinárodních oblastech povodí Labe, Odry a Dunaje.
(2)
Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí je koordinován se zpracováním příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik a zahrnuje
a)analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí
b)zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod
c)předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem
d)zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňového ohrožení a map povodňových rizik
e)ekonomickou analýzu užívání vody
f)stanovení cílů pro plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik
g)předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami
h)určení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů
i)návrh zvláštních cílů podle § 23a odst. 4 vodního zákona
j)návrh opatření k dosažení cílů
k)zpracování dokumentací oblastí s významným povodňovým rizikem
l)návrh plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
m)zveřejnění a připomínkování výstupů přípravných prací
n)zveřejnění a připomínkování návrhů plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
o)posouzení vlivu plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik na životní prostředí a
p)sledování vývoje a stavu navržených opatření.
(3)
V časovém plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik se určí období, za které budou shromažďovány podklady používané podle § 3. Období se určí na základě dostupnosti podkladových údajů a dat s přihlédnutím k požadavkům mezinárodních komisí, které koordinují zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje.
Část 2
PLÁNY POVODÍ
Obsah plánů povodí
(1)
Národní plán povodí obsahuje textovou část, tabulkové přílohy a mapové přílohy. Základní obsah národního plánu povodí je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Mapové přílohy musí obsahovat mapy podle seznamu uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce. Základním podkladem pro národní plán povodí a jeho aktualizace jsou plány dílčích povodí. Základní obsah národního plánu povodí se doplní podle výsledků etap zpracování národního plánu povodí a podle požadavků, které vyplývají z mezinárodní koordinace prací v rámci mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje.
(2)
Plán dílčího povodí je základním podkladem pro pořízení příslušného národního plánu povodí, obsahuje podrobné údaje o dílčím povodí a návrh programu opatření. Základní obsah plánu dílčího povodí je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. Plán dílčího povodí dále obsahuje dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem, jejichž základní obsah je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Mapové přílohy musí obsahovat mapy podle seznamu uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik
(1)
Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik se zpracovává pro každé dílčí povodí pro úrovně
a)dílčího povodí
b)vodních útvarů a
c)chráněných oblastí podle § 22 odst. 5 vodního zákona.
(2)
Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň dílčího povodí obsahuje
a)informace o geografických charakteristikách
b)informace o hydrogeologických podmínkách, zejména o nadložních vrstvách infiltračních oblastí podzemních vod
c)informace o říční síti a o podzemních vodách
d)informace o vodních útvarech včetně jejich umístění a hranicích
e)demografické a socioekonomické informace
f)informace o způsobu využívání území, včetně určení hlavních urbanizovaných, průmyslových a zemědělských oblastí, případně též rybářských a lesnických oblastí a oblastí využívaných k rekreaci
g)informace o využívání území v infiltračních oblastech nebo oblastech, ze kterých se podzemní voda doplňuje, včetně vnosu znečišťujících látek a změn charakteristik doplňování zásob podzemních vod vlivem lidské činnosti
h)identifikaci současných a odhady budoucích požadavků na užívání vody a
i)identifikaci současných a odhady budoucích požadavků na řešení extrémních hydrologických situací, zejména ochranu před povodněmi a suchem.
(3)
Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň vodních útvarů obsahuje
a)identifikaci vazeb mezi útvary podzemních vod, útvary povrchových vod a vodními nebo na vodu vázanými suchozemskými ekosystémy a stanovení vodních útvarů podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy povrchových vod nebo suchozemské ekosystémy, včetně návrhu úpravy vymezení vodních útvarů, pokud vazby mezi vodními útvary nebo chráněnými územími způsobují riziko nedosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v části vodního útvaru, a
b)informace o typech a míře vlivů lidských činností, kterým jsou útvary povrchových a podzemních vod vystaveny, a to 1. odhady a identifikaci významných zdrojů znečištění, zvláště látkami uvedenými v příloze č. 1 vodního zákona, z komunálních, průmyslových, zemědělských a jiných zařízení podle požadavků přílohy II části 1.4 směrnice 2000/60/ES, 2. odhady a identifikaci významných odběrů z podzemních a povrchových vod, vypouštění do povrchových vod a umělého doplňování podzemních vod, v členění pro komunální, průmyslová, zemědělská a jiná užití, včetně jejich umístění, sezonní proměnlivosti, celkového ročního množství a chemického složení, 3. odhady a identifikaci vlivů významných regulací odtoku vody, včetně převádění a odklánění vod na celkové průtokové charakteristiky a vodní bilanci, 4. identifikaci významných morfologických úprav vodních útvarů a 5. odhady a identifikaci dalších významných vlivů lidské činnosti na stav vod.
(4)
Pro rizikové vodní útvary podzemních vod se provádí kromě analýzy podle odstavců 2 a 3 také analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik sloužící k optimalizaci návrhu programů zjišťování a hodnocení stavu vod a k návrhu opatření.
(5)
Analýza pro rizikové útvary podzemních vod podle odstavce 4 obsahuje
a)velikost vodních útvarů
b)geologické charakteristiky vodního útvaru, včetně rozsahu a typu geologických jednotek
c)hydrogeologické charakteristiky vodního útvaru, včetně propustnosti, pórovitosti a napjatosti hladiny podzemních vod
d)charakteristiky povrchových sedimentů a půd infiltračního území, včetně mocnosti, pórovitosti, propustnosti a absorpčních vlastností sedimentů a půd
e)stratifikační charakteristiky podzemní vody ve vodním útvaru
f)seznam souvisejících útvarů povrchových vod, vodních a suchozemských ekosystémů, se kterými je vodní útvar hydraulicky spojen, včetně odhadu směrů a podílu výměny vody mezi nimi
g)data potřebná pro výpočet dlouhodobého ročního průměrného množství odběrů a celkového doplňování podzemní vody, včetně poloh všech míst odběrů a vypouštění
h)chemické složení vod vypouštěných do útvaru podzemní vody
i)popis chemického složení podzemní vody, včetně specifikace míry ovlivnění lidskou činností
j)přehled znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění, na jejichž základě byly útvary podzemních vod označeny za rizikové
k)normy jakosti podzemní vody9), se kterými riziko souvisí, včetně skutečných nebo možných způsobů využití nebo funkcí útvarů podzemních vod a vztahů mezi útvary podzemních vod a souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy
l)v případě přirozeně se vyskytujících látek informaci o úrovni přirozeného pozadí v útvarech podzemních vod
m)informaci o případném překročení prahových hodnot a
n)další hodnocení trendů znečišťujících látek z kontaminačních mraků s ohledem na jejich šíření a vliv na stav vod, životní prostředí a lidské zdraví.
(6)
Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro útvary podzemních vod dále obsahuje
a)prahové hodnoty, které platí na celostátní úrovni nebo na úrovni dílčího povodí nebo národních částí mezinárodních oblastí povodí nebo na úrovni útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod, a určení vztahu mezi prahovými hodnotami a 1. úrovněmi pozadí v případě přirozeně se vyskytujících látek, 2. souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy, 3. normami jakosti podzemní vody9) a jinými normami pro ochranu vod a 4. veškerými dostupnými informacemi o toxikologii, ekotoxikologii, perzistenci a bioakumulačním potenciálu znečišťujících látek a jejich tendenci se rozptylovat
b)postup použití metodiky při určení úrovní pozadí podle právního předpisu upravujícího způsob hodnocení stavu podzemních vod10)
c)důvody pro nestanovení prahových hodnot pro kterékoli znečišťující látky a ukazatele z minimálního seznamu znečišťujících látek a jejich ukazatelů10) a
d)hlavní zásady hodnocení chemického stavu podzemních vod, včetně úrovně, metody a období agregace výsledků monitorování, definice přijatelného rozsahu překročení a způsob jeho výpočtu podle právního předpisu upravujícího způsob hodnocení stavu podzemních vod11).
(7)
Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň chráněných oblastí obsahuje a) identifikace vazeb mezi chráněnými oblastmi a vodními útvary, b) informace o vodních zdrojích, včetně identifikace míst odběrů vody s vydatností více než 10 m3/den nebo míst k odběru pitné vody sloužících pro více jak 50 osob, a ročních průměrných odběrech z těchto zdrojů, c) informace o povrchových vodách využívaných ke koupání osob, d) informace o povrchových vodách v chráněných územích vymezených pro ochranu stanovišť a druhů s vazbou na vodu, e) údaje charakterizující stav jednotlivých chráněných oblastí a f) odhady vlivů lidské činnosti podle odstavce 3 písm. b) na stav jednotlivých chráněných oblastí.
Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod
(1)
Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod se zpracovává pro jednotlivé vodní útvary.
(2)
Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod zahrnuje
a)hodnocení významnosti vlivů na vodní útvary
b)vyhodnocení rizika nedosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí podle § 23a vodního zákona v jednotlivých vodních útvarech
c)zpracování seznamu emisí, vypouštění a úniků prioritních, některých dalších znečišťujících a specifických znečišťujících látek12) z údajů podle § 3 písm. m)
d)vyhodnocení předchozích opatření přijatých s cílem omezit negativní vliv lidské činnosti na stav vod
e)určení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů podle § 11 a
f)zhodnocení očekávaných dopadů různých scénářů klimatické změny na 1. dopady lidské činnosti na stav vod a na chráněné oblasti, 2. vodní zdroje a zajištění vodohospodářských služeb.
(3)
Při aktualizaci plánů povodí je referenčním obdobím rok před dokončením přípravných prací. Pro stanovení hodnot látek, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie13), do seznamu podle odstavce 2 písm. c), bude použita průměrná hodnota ze tří posledních let před dokončením přípravných prací.
Ekonomická analýza užívání vody Ekonomická analýza užívání vody zahrnuje shromáždění a vyhodnocení ekonomických informací o užívání vody pro a) výpočty návratnosti nákladů se zřetelem na dlouhodobou předpověď nabídky a poptávky užívání vody včetně 1. odhadu objemu, cen a nákladů souvisejících s vodohospodářskými službami a 2. odhadu souvisejících investic, včetně prognózy těchto investic, a b) posouzení nákladově nejefektivnější kombinace opatření týkajících se užívání vody k naplnění cílů plánů povodí na základě odhadu nákladů na tato opatření.
Stanovení cílů
(1)
Cíle se stanovují pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky v členění podle § 24 odst. 4 vodního zákona, aby jejich plnění bylo možné vyhodnotit při aktualizaci plánu povodí.
(2)
Při stanovení cílů se zohlední cíle dohodnuté na mezinárodní úrovni.
(3)
Cíle ochrany vod podle § 23a vodního zákona se stanoví pro jednotlivé vodní útvary nebo typy vodních útvarů a pro chráněné oblasti při respektování postupu podle odstavců 4 až 7 a § 18.
(4)
Cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů uvedou jmenovitě nebo odkazem na příslušný právní předpis ukazatele a jejich hodnoty, jichž má být v daném vodním útvaru nebo chráněném území dosaženo.
(5)
Cíle ke snížení nepříznivých účinků povodní stanoví standardy ochrany před povodněmi pro území, která nejsou vymezena jako oblasti s významnými povodňovými riziky. Stanovené standardy ochrany území jsou podkladem pro návrh opatření do plánů povodí.
(6)
Cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb stanoví cíle pro ochranu a využívání vodních zdrojů s ohledem na očekávané dopady klimatické změny, včetně požadované míry zabezpečení vodních zdrojů.
(7)
Cíle pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny stanoví cíle pro obnovu vodního režimu, zvýšení retence vody v krajině, zásady obnovy a tvorby nových biotopů, zajištění funkčnosti a stability vodních a na vodu vázaných ekosystémů a zlepšení hydromorfologických ukazatelů v korytech vodních toků a v údolních nivách.
(8)
Pro látky uvedené pod čísly 34 až 45 přílohy č. 6 nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech12) musí být dosaženo dobrého chemického stavu povrchových vod u těchto látek do 22. prosince 2027 a zamezeno zhoršení chemického stavu v útvarech povrchových vod, pokud jde o tyto látky, a to prostřednictvím předběžného programu opatření pro tyto látky vypracovaného do 22. prosince 2018 a konečného programu opatření vypracovaného do 22. prosince 2021, který musí být přijat a uskutečněn bezprostředně po tomto dni, avšak nejpozději do 22. prosince 2024.
Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami
(1)
Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami se sestavuje na základě analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik podle § 6, hodnocení dopadů lidské činnosti podle § 7, map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik podle § 17, ekonomické analýzy podle § 8 a programů zjišťování a hodnocení stavu vod podle § 21 odst. 3 vodního zákona s přihlédnutím ke stanoveným cílům podle § 9.
(2)
Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami obsahuje
a)informace o významných dopadech lidské činnosti v příslušném dílčím povodí
b)odhad významnosti jednotlivých vlivů na stav vodních útvarů
c)jmenovité vymezení umělých vodních útvarů
d)jmenovité vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a jejich zdůvodnění a
e)návrhy zvláštních cílů ochrany vod v příslušném dílčím povodí podle § 12.
Silně ovlivněné a umělé vodní útvary
(1)
Pro každý vodní útvar určený jako silně ovlivněný nebo umělý se uvede
a)pro jaké hydromorfologické složky nelze dosáhnout dobrého ekologického stavu odpovídajícího přirozenému útvaru povrchové vody
b)jak by změny těchto hydromorfologických složek nepříznivě ovlivnily 1. okolí, 2. plavbu, včetně přístavních zařízení, 3. rekreaci, 4. činnosti, pro něž je voda jímána, jako jsou zásobování pitnou vodou, výroba elektrické energie nebo závlahy, 5. úpravu vodních poměrů, 6. ochranu před povodněmi, 7. odvodňování, 8. jiné trvalé rozvojové činnosti člověka a
c)jaké užitečné funkce jsou poskytovány umělými nebo ovlivněnými charakteristikami vodního útvaru, které nemohou být pro technickou neproveditelnost nebo pro neúměrné náklady rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší z hlediska životního prostředí.
(2)
Uznatelná užívání podle § 2 písm. d) jsou a) zásobování obyvatelstva pitnou vodou, b) zemědělské a lesnické závlahy, c) výroba elektrické energie v rámci vodních útvarů v kategorii jezero a v rámci vodních útvarů v kategorii řeka, d) rekreace v rámci vodních útvarů v kategorii jezero, e) ochrana intravilánu před povodněmi, f) trvalé rozvojové činnosti člověka, kterými jsou chov ryb v rámci vodních útvarů v kategorii jezero a odběry vod pro průmysl, g) plavba v rámci vodních útvarů v kategorii řeka, které jsou vymezeny jako vodní cesty dopravně významně využívané, a h) existence přírodních, kulturních, technických nebo historických hodnot v širším okolí.
Návrh zvláštních cílů ochrany vod
(1)
Pro útvary podzemních vod se při stanovení zvláštních cílů ochrany vod zváží vliv stavu útvaru podzemní vody na rozvoj společnosti, povrchové vody a související suchozemské ekosystémy, na regulaci vodních zdrojů, povodňovou ochranu a odvodnění území.
(2)
Pro útvary povrchových vod a útvary podzemích vod se při stanovení zvláštních cílů ochrany zváží možnost jejich dosažení ve lhůtě prodloužené podle § 23a odst. 5 vodního zákona.
Návrh opatření pro plány povodí
(1)
Návrh opatření pro plány povodí se zpracovává pro jednotlivé vodní útvary v rozsahu podle § 14 na základě výsledků přípravných prací, vyhodnocení připomínek podle § 20 odst. 2 a § 26 odst. 4 vodního zákona.
(2)
Do programu opatření se zařadí opatření, která přispějí k dosažení konkrétních cílů stanovených v plánech povodí pro jednotlivé vodní útvary, oblasti, sektory nebo dílčí povodí.
(3)
Pro každé opatření se zpracovává list opatření. U každého opatření se uvádí úplné informace o umístění, odhad nákladů, nositel opatření, stav přípravy opatření na počátku plánovacího období, předpoklad stavu přípravy nebo realizace opatření na konci plánovacího období a předpoklad uvedení opatření do provozu.
(4)
Návrh opatření pro zajištění cílů pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb obsahuje
a)opatření zaměřená na řízení a využívání stávajících vodních zdrojů
b)vymezení vodních zdrojů ve vodních útvarech, jež mohou sloužit jako zdroj vody pro pitné účely s kapacitou více než 10 m3/den nebo sloužící pro více jak 50 obyvatel, včetně návrhu ochrany takového vodního zdroje
c)opatření zaměřená na ochranu vod využívaných ke koupání a
d)návrh na doplnění vodohospodářské infrastruktury.
Základní a doplňková opatření
(1)
Základní opatření pro ochranu vod podle § 23a vodního zákona navrhovaná v plánech povodí jsou
a)opatření vyžadovaná k provádění přímo použitelného předpisu Evropské unie13) a jiných právních předpisů týkajících se jakosti vod využívaných ke koupání, opatření pro volně žijící ptáky, přírodní stanoviště, volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, jakosti pitné vody, prevence závažných havárií, posuzování vlivů na životní prostředí, používání kalů z čistíren odpadních vod, vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uvádění přípravků na ochranu rostlin, ochrany vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, integrované prevence a omezování znečištění nebo norem environmentální kvality v oblasti vodní politiky14)
b)opatření k úpravě cenové politiky, která uplatní zásadu návratnosti nákladů s ohledem na ekonomickou analýzu podle § 8 a v souladu s principem znečišťovatel platí a která vytvoří dostatečné podněty k efektivnímu využívání vodních zdrojů a tím k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, k zajištění přiměřených výnosů za vodohospodářské služby z průmyslu, zemědělství a domácností s přihlédnutím k zavedené praxi, sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady vodohospodářských služeb a ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčeného území
c)opatření pro podporu efektivního a udržitelného užívání vody s ohledem na dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí podle § 23a vodního zákona
d)opatření k ochraně vod a vodních zdrojů využívaných k výrobě pitné vody
e)opatření k ochraně vod využívaných ke koupání
f)regulace odběrů povrchových a podzemních vod a vzdouvání povrchových vod, které mají významný vliv na stav vod
g)regulace umělých infiltrací nebo doplňování podzemích vod
h)opatření k zabránění a snížení znečištění z bodových zdrojů, včetně opatření směřujících ke snižování rozsahu mísicích zón
i)opatření k zabránění nebo snížení znečištění z plošných zdrojů
j)opatření k zamezení vstupu látek schopných způsobit znečištění do podzemních vod, aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím, zohledňující postupy, včetně ekologických postupů a nejlepších dostupných technik stanovených v jiných právních předpisech15)
k)opatření k zamezení vstupu látek uvedených v příloze č. 1 vodního zákona do podzemních vod
l)opatření na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami
m)opatření potřebná k prevenci významných úniků znečišťujících látek z technických zařízení a k prevenci nebo zmírnění následků událostí způsobujících havarijní znečištění
n)opatření pro jiné významné nepříznivé ovlivnění stavu vod identifikované v přípravných pracích, jako jsou opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodního útvaru, umožňujících dosažení dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu pro vodní útvary klasifikované jako umělé nebo silně ovlivněné
o)opatření k ochraně vodních ekosystémů, suchozemských ekosystémů a využití podzemních vod lidmi závislými na části útvaru podzemní vody zastoupené monitorovacím místem nebo místy, kde byla překročena hodnota normy jakosti pro podzemní vody nebo prahová hodnota, a
p)opatření potřebná pro zvrat významných a trvalých vzestupných trendů identifikovaných v útvarech podzemních vod za účelem postupného snižování znečištění podzemních vod a předcházení zhoršování jejich stavu.
(2)
Doplňková opatření jsou
a)právní nástroje
b)správní nástroje
c)ekonomické a fiskální nástroje
d)sjednané environmentální dohody
e)omezování emisí
f)zpracování kodexů správné praxe
g)znovuzřízení a obnova mokřadů
h)omezování odběrů vody
i)opatření na ovlivňování požadavků a podpora adaptované zemědělské výroby, pěstování plodin s malou vláhovou potřebou v oblastech postižených suchem
j)opatření zaměřená na účinnost, opakované využití vod a podpora úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu
k)stavební projekty
l)revitalizační projekty – území mimo vlastní koryta vodních toků
m)umělé doplňování zvodněných vrstev
n)vzdělávací projekty a
o)výzkumné, vývojové a demonstrační projekty.
(5)
Opatření podle § 14 odst. 1 písm. j) nemusí být navrhována, pokud nebude ovlivněno dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí přijatých pro daný útvar podzemní vody v plánu povodí a pokud ke vstupu látky do podzemních vod dochází v souladu s povolením podle § 8 vodního zákona nebo jiného právního předpisu16), které zahrnuje a) vtláčení vody, obsahující látky vznikající při činnostech spojených s průzkumem a těžbou ropných látek nebo s důlní činností, a vtláčení vody pro technické účely do geologických struktur, ze kterých byly vytěženy ropné nebo jiné látky nebo do geologických struktur, které jsou z důvodů přírodních poměrů trvale nevhodné pro jiné účely, bez toho, aby ve vtláčené vodě byly obsaženy jiné látky než ty, které vznikly při výše uvedených činnostech, b) zpětné vtláčení podzemní vody čerpané z dolů a lomů nebo čerpané v souvislosti s výstavbou nebo údržbou stavebních děl, c) vtláčení zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu pro účely skladování do geologických struktur, které jsou z důvodu přírodních poměrů trvale nevhodné pro jiné účely, d) vtláčení oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur, které jsou z přirozených příčin trvale nevhodné pro jiné účely, za předpokladu, že je tato injektáž provedena podle jiného právního předpisu17), e) vtláčení zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu pro účely skladování do geologických struktur pro zajištění zásobování plynem, existuje-li veřejný zájem na tomto zásobování, a pokud vtláčení je prováděno tak, aby se zamezilo ohrožení jakosti souvisejících podzemních vod, f) konstrukční, inženýrské a jiné stavební práce a podobné činnosti na zemském povrchu nebo pod ním, které přicházejí do kontaktu s podzemními vodami, nebo g) vypouštění malých množství látek pro vědecké účely pro charakterizování, ochranu nebo zlepšení stavu vodních útvarů, omezené na množství nezbytně nutné pro tyto účely.
(6)
Opatření podle § 14 odst. 1 písm. k) nemusí být navrhována, pokud nejsou dotčeny přísnější požadavky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie13) a jiných právních předpisů týkajících se jakosti vod využívaných ke koupání, opatření pro volně žijící ptáky, přírodní stanoviště, volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, jakosti pitné vody, prevence závažných havárií, posuzování vlivů na životní prostředí, používání kalů z čistíren odpadních vod, vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uvádění přípravků na ochranu rostlin, ochrany vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, integrované prevence a omezování znečištění nebo norem environmentální kvality v oblasti vodní politiky14), je prováděno monitorování dotčených útvarů podzemních vod a vstup znečišťujících látek do podzemních vod a) je v tak malém množství a koncentraci, že lze vyloučit jakékoli současné i budoucí nebezpečí zhoršení jakosti souvisejících podzemních vod, b) je důsledkem havárií nebo mimořádných okolností přírodního původu, které nebylo možné rozumně předvídat, odvrátit ani zmírnit, c) je důsledkem povolené umělé infiltrace nebo doplňování útvarů podzemních vod, d) není možné technicky zamezit ani jej omezit bez užití 1. opatření, která by vedla ke zvýšenému ohrožení lidského zdraví nebo kvality životního prostředí jako celku, 2. nepřiměřeně nákladných opatření k odstranění množství znečišťujících látek z kontaminovaného horninového prostředí nebo půdního podloží, případně k použití jiného způsobu regulace jejich pronikání, e) je důsledkem činností týkajících se povrchových vod za účelem zmírnění účinku povodní a období sucha a za účelem správy vodních toků a vodních cest, prováděných podle jiných právních předpisů18) nebo povolení, a pokud tyto činnosti neohrožují dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, nebo f) pochází z plošných zdrojů znečištění a opatření speciálně zaměřená na tyto zdroje není technicky možné realizovat.
Část 3
PLÁNY PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK
Obsah plánů pro zvládání povodňových rizik Plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky v koordinaci s příslušnými plány povodí. Základní obsah plánu pro zvládání povodňových rizik je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.
Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem
(1)
Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je založené na dostupných a snadno odvoditelných informacích, zpracovává se pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky s využitím dokumentací o stanovených záplavových územích podle § 66 odst. 6 vodního zákona a dokumentací a vyhodnocení povodní podle § 76 vodního zákona.
(2)
Předběžné vyhodnocení povodňových rizik zahrnuje
a)mapy národních částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky ve vhodném měřítku, včetně hranic dílčích povodí, znázorňující místopis a využití území
b)popis povodní, které měly v minulosti výrazné nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a u nichž je velká pravděpodobnost výskytu i v budoucnu, včetně rozsahu a průběhu povodní a vyhodnocení nepříznivých účinků, jež vyvolaly
c)popis významných povodní v minulosti, pokud lze u podobných povodní v budoucnu očekávat výrazné nepříznivé účinky, a
d)vyhodnocení účinnosti realizovaných a připravených opatření na snížení povodňového rizika.
(3)
V oblastech, kde nebyly zaznamenány významné povodně v minulosti, lze provést vyhodnocení možných nepříznivých účinků budoucích povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost s přihlédnutím k místopisu, poloze vodních toků a jejich hydrologickým a geomorfologickým vlastnostem, včetně záplavových území jako přirozených ploch pro zadržování vody, účinnosti stávající ochrany před povodněmi, poloze osídlených oblastí a oblastí s hospodářskou činností a dlouhodobému vývoji včetně vlivů změny klimatu na výskyt povodní.
(4)
Oblasti s významným povodňovým rizikem, kterými jsou území, v nichž existují významná povodňová rizika nebo lze výskyt těchto rizik považovat za pravděpodobný, se vymezí v jednotlivých částech mezinárodních oblastí povodí na území České republiky podle počtu potenciálně zasažených trvale bydlících osob a hodnoty potenciálně zasaženého majetku v dotčených obcích. Současně se přihlédne k rizikům ohrožení životního prostředí nebezpečnými látkami a kulturního dědictví. Vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem sdílených se sousedními státy probíhá v koordinaci s těmito státy.
Mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňového ohrožení a mapy povodňových rizik
(1)
Mapy povodňového nebezpečí zahrnou území, která by mohla být zaplavena podle těchto scénářů
a)povodeň s nízkou pravděpodobností výskytu, která má pravděpodobnost opakování každých 500 let, případně i zaznamenaná extrémní povodeň
b)povodeň se středně vysokou pravděpodobností výskytu, která má pravděpodobnost opakování každých 100 let
c)povodeň s vysokou pravděpodobností výskytu, která má pravděpodobnost opakování každých 20 let, nebo
d)povodeň s vysokou pravděpodobností výskytu, která má pravděpodobnost opakování každých 5 let.
(2)
Pro každý scénář se na mapách povodňového nebezpečí zobrazí rozsah povodně, hloubka vody a rychlost proudu. Dále se uvedou úseky toků, kde dochází k významnému pohybu sedimentů nebo transportu unášených předmětů a tím k ovlivňování průtočnosti koryt a příčných staveb při povodních.
(3)
Mapy povodňového ohrožení znázorňují míru ohrožení zaplavovaného území ve čtyřstupňové škále, stanovenou jako kombinaci pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu a povodňového nebezpečí.
(4)
V mapách povodňových rizik se vyznačí souhrnné hodnocení povodňového rizika minimálně podle všech scénářů uvedených v odstavci 1 a zahrnující jejich možné nepříznivé následky podle a) odhadu počtu potenciálně zasažených obyvatel, b) druhu hospodářské činnosti v potenciálně ohrožené oblasti, c) zařízení, která mohou v případě zaplavení způsobit havarijní znečištění, d) potenciálně zasažených oblastí evidovaných podle § 21 odst. 2 písm. c) bodů 8 a 11 vodního zákona a oblastí vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů podle jiného právního předpisu19), kde zlepšení stavu vod je důležitým faktorem jejich ochrany, nebo e) potenciálně zasažených kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón podle jiného právního předpisu20).
(5)
Pro oblasti s významným povodňovým rizikem, v nichž je zaplavení způsobováno podzemními vodami, mohou být mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik omezeny jen na scénář popsaný v odstavci 1 písm. a).
Stanovení cílů pro zvládání povodňových rizik Cíle pro zvládání povodňových rizik se stanoví jednotně pro všechny oblasti s významným povodňovým rizikem s ohledem na zmírnění nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.
Návrh opatření pro zvládání povodňových rizik
(1)
Návrh opatření pro zvládání povodňových rizik se zpracovává pro jednotlivé oblasti s významným povodňovým rizikem na základě výsledků přípravných prací, vyhodnocení připomínek podle § 20 odst. 1 a požadavků podle § 64a odst. 5 vodního zákona.
(2)
Pro každé konkrétní opatření se uvedou úplné informace o umístění, odhad nákladů, nositel opatření, aktuální stav přípravy na počátku plánovacího období, předpoklad stavu přípravy nebo realizace opatření na konci plánovacího období a předpoklad uvedení opatření do provozu.
Část 4
ZAPOJENÍ UŽIVATELŮ VODY A VEŘEJNOSTI
Způsob zpřístupnění výsledků přípravných prací pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti
(1)
Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem podle § 25 odst. 1 písm.
a)bodu 1 vodního zákona se zveřejňují po dobu 30 dnů k písemným připomínkám uživatelů vody a veřejnosti na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky týká, na jejich internetových stránkách.
(2)
Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik a předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami podle § 25 odst. 1 písm.
a)bodů 2 a 3 vodního zákona se zveřejňují po dobu 6 měsíců k písemným připomínkám uživatelů vody a veřejnosti na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky týká, na jejich internetových stránkách.
(3)
Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí a místně příslušné krajské úřady vyvěšují oznámení o zveřejnění a termínu pro uplatnění připomínek na úředních deskách.
Způsob zpřístupnění návrhů plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti
(1)
Návrh národního plánu povodí se zpřístupňuje společně s návrhy příslušných plánů dílčích povodí a návrhem plánu pro zvládání povodňových rizik. K návrhu národního plánu povodí a plánu pro zvládání povodňových rizik se přikládá stručný souhrn, který umožní porozumět jejich odbornému obsahu a přiblížit význam navrhovaných opatření.
(2)
Návrhy plánů podle odstavce 1 jsou zveřejněny po dobu 6 měsíců ode dne zveřejnění k písemným připomínkám uživatelů vody a veřejnosti na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky týká, a to v elektronické podobě na jejich internetových stránkách.
(3)
Příslušná oznámení o zveřejnění a termínu pro uplatnění připomínek se vyvěšují na úředních deskách Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a místně příslušných krajských úřadů.
Část 5
ZPRACOVÁNÍ PLÁNŮ POVODÍ A PLÁNŮ PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK, JEJICH VYDÁVÁNÍ FORMOU OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY
Způsob zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
(1)
Národní plány povodí se zpracovávají v rozsahu podle § 5 odst. 1.
(2)
Plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají v rozsahu podle § 15, na základě výsledků přípravných prací, a to předběžného hodnocení povodňových rizik, výsledků mapování povodňových rizik, zpracovaných dokumentací oblastí s významným povodňovým rizikem.
(3)
Plány dílčích povodí se zpracovávají v rozsahu podle § 5 odst. 2 a upravují se na základě schváleného příslušného národního plánu povodí a schváleného příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik.
(4)
Při zpracování návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik se průběžně evidují a ukládají dokumenty související s jejich zpracováním a dokumentující postup jejich zpracování, včetně výsledných dokumentů z jednotlivých etap prací a projednávání. Dokumenty použité pro zpracování návrhu plánu povodí a návrhu plánu pro zvládání povodňových rizik jsou po dobu přípravy, zpracování, schvalování a platnosti plánu přístupné k nahlédnutí u příslušného pořizovatele plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik.
Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. 2. Vyhláška č. 49/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. 3. Vyhláška č. 312/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění vyhlášky č. 49/2014 Sb. 4. Vyhláška č. 350/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů.
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2023.