Zákon o hromadném občanském řízení soudním
o hromadném občanském řízení soudním
Část 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Hlava 1
Základní ustanovení
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje podmínky, za kterých lze v jednom občanském soudním řízení projednat a rozhodnout spory týkající se práv nebo oprávněných zájmů více osob (dále jen „hromadné řízení“), postup v tomto řízení a výkon rozhodnutí vydaného v tomto řízení.
(2)
Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1).
Vymezení některých základních pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)hromadnou žalobou návrh na zahájení hromadného řízení, kterým se žalobce domáhá splnění povinnosti nebo určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není
b)podobným skutkovým a právním základem rozhodné skutečnosti, které jsou stejné nebo které jsou podobné do té míry, že je účelné, aby práva nebo oprávněné zájmy založené na těchto rozhodných skutečnostech byly projednány a rozhodnuty v hromadném řízení
c)skupinou více osob, které jsou tvrzenými nositeli práv nebo oprávněných zájmů založených na podobném skutkovém a právním základu
d)zúčastněným členem skupiny člen skupiny, který se do hromadného řízení stanoveným způsobem přihlásil
e)předpokladem členství ve skupině vymezení podobného skutkového a právního základu uplatňovaných práv nebo oprávněných zájmů skupiny
f)individuálním řízením občanské soudní řízení sporné zahájené žalobou podle občanského soudního řádu před soudem nebo řízení před správním orgánem, který podle jiných právních předpisů projednává a rozhoduje spory vyplývající z poměrů soukromého práva, bez ohledu na to, zda se tato řízení týkají práv nebo oprávněných zájmů dvou nebo více osob
g)identifikačními údaji jméno, příjmení, bydliště a datum narození, popřípadě rodné číslo nebo obdobný jedinečný identifikátor, fyzické osoby nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby
h)spotřebitelem fyzická osoba, která vystupuje mimo rámec svého podnikání nebo povolání
i)podnikatelem fyzická nebo právnická osoba, která sama nebo prostřednictvím jiného vystupuje v rámci své obchodní činnosti, podnikání nebo samostatného výkonu svého povolání.
(2)
Za spotřebitele podle tohoto zákona se považuje i podnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 000 000 Kč.
Použití občanského soudního řádu Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na postup podle tohoto zákona občanský soudní řád.
Hlava 2
Pravomoc a příslušnost soudu
V hromadném řízení soudy projednávají a rozhodují spory vyplývající z právních poměrů mezi spotřebiteli a podnikatelem.
Spory v hromadném řízení projednávají a rozhodují jen soudy; ustanovení jiných právních předpisů o tom, že spory z poměrů soukromého práva projednává a rozhoduje o nich správní orgán, se pro hromadné řízení nepoužijí.
K hromadnému řízení je v prvním stupni věcně a místně příslušný Městský soud v Praze.
Hlava 3
Subjekty hromadného řízení
Díl 1
Účastníci hromadného řízení
Vymezení účastníků Účastníky hromadného řízení jsou žalobce a žalovaný.
Žalobce
(1)
Žalobcem v hromadném řízení může být pouze právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele, nebo společně více takovýchto osob.
(2)
Splnění podmínky podle odstavce 1 ověří soud při prvním úkonu, který žalobce v hromadném řízení učinil.
Postavení žalobce v hromadném řízení
(1)
Žalobce vystupuje v hromadném řízení vlastním jménem v zájmu skupiny.
(2)
Je-li žalobců v hromadném řízení více, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně hromadné žaloby, k jejímu zpětvzetí a k uzavření smíru je třeba souhlasu všech žalobců. Nejedná-li však zjevně některý z žalobců v zájmu skupiny, může soud změnu hromadné žaloby, její zpětvzetí nebo uzavření smíru připustit, i když s nimi tento žalobce nesouhlasí; proti usnesení soudu není odvolání přípustné.
(3)
Žalobce je povinen v hromadném řízení jednat s řádnou péčí, obstarávat podklady a důkazy svědčící ve prospěch ochrany tvrzených práv nebo oprávněných zájmů skupiny a přijímat a vyřizovat podněty zúčastněných členů skupiny.
Díl 2
Zvláštní subjekty hromadného řízení
Oddíl 1
Zúčastněný člen skupiny
Postavení zúčastněného člena skupiny Zúčastněný člen skupiny není účastníkem hromadného řízení a nemůže se řízení zúčastnit ani jako vedlejší účastník; v hromadném řízení mu přísluší jen procesní práva podle § 11.
Procesní práva zúčastněného člena skupiny
(1)
Zúčastněný člen skupiny má za podmínek stanovených tímto zákonem v hromadném řízení
a)právo vzít zpět svoji přihlášku
b)právo vyjádřit se k jeho předmětu nebo průběhu
c)právo na informace o jeho průběhu
d)právo nahlížet do spisu
e)právo podávat námitky proti návrhu smíru, návrhu na změnu hromadné žaloby nebo návrhu na její zpětvzetí a
f)právo vyjádřit se k odvolání.
(2)
Není-li spis veden elektronicky, může soud v zájmu zajištění rychlosti a účelnosti projednávání věci přijmout organizační nebo jiná vhodná opatření, kterými právo zúčastněného člena skupiny nahlížet do spisu přiměřeným způsobem omezí při zachování podstaty tohoto práva.
Oddíl 2
Správní orgán a subjekt mimosoudního řešení sporů
Správní orgán, který by jinak byl příslušný rozhodovat ve sporech vyplývajících z poměrů soukromého práva, které se projednávají v hromadném řízení, a subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů mají právo podat soudu vyjádření týkající se věci samé.
Část 2
HROMADNÉ ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI
Hlava 1
Hromadná žaloba a její přípustnost
Náležitosti hromadné žaloby
(1)
Hromadná žaloba musí kromě náležitostí návrhu na zahájení řízení podle občanského soudního řádu obsahovat také
a)označení, že jde o hromadnou žalobu
b)předpoklady členství ve skupině
c)uvedení skutečností, které svědčí o splnění podmínek přípustnosti hromadné žaloby podle § 15, a
d)výši odměny, bude-li žalobce požadovat odměnu podle tohoto zákona, a uvedení skutečností, které svědčí o přiměřenosti navržené odměny, popřípadě sdělení, že žalobce tuto odměnu požadovat nebude.
(2)
Z hromadné žaloby musí být patrno, čeho se žalobce ve prospěch členů skupiny domáhá. Požaduje-li žalobce zaplacení peněžité částky nebo splnění jiné srovnatelné povinnosti, musí v hromadné žalobě uvést výši plnění náležejícího jednotlivému členovi skupiny nebo alespoň způsob, na jehož základě bude možné tuto výši nejpozději v den rozhodnutí soudu o věci samé určit.
(3)
Výši odměny podle odstavce 1 písm. d) žalobce vyjádří stanovením a) požadovaného procenta, jde-li o odměnu podle § 64 odst. 1, b) peněžité částky, jde-li o odměnu podle § 64 odst. 2.
Zastoupení Žalobce musí být v hromadném řízení zastoupen advokátem.
Podmínky přípustnosti hromadné žaloby Hromadná žaloba je přípustná, jestliže a) žalobce splňuje podmínku podle § 8 odst. 1, b) žalobce jedná v zájmu skupiny a není ve střetu zájmů, c) skupina má alespoň 10 členů, d) tvrzená práva nebo oprávněné zájmy členů skupiny jsou založeny na podobném skutkovém a právním základu, e) nebyla podána ve zneužívajícím úmyslu, f) není financována třetí osobou, která je konkurentem žalovaného, je na žalovaném závislá nebo která nepřiměřeně ovlivňuje žalobce způsobem, který by poškodil zájmy skupiny.
Posouzení přípustnosti hromadné žaloby
(1)
Soud po zahájení hromadného řízení nejprve posoudí přípustnost hromadné žaloby.
(2)
Soud umožní žalovanému, aby se před rozhodnutím o přípustnosti hromadné žaloby v soudem stanovené lhůtě ke splnění podmínek přípustnosti hromadné žaloby vyjádřil.
(3)
K posouzení podmínek přípustnosti hromadné žaloby může soud nařídit jednání.
(4)
Soud rozhoduje o přípustnosti hromadné žaloby usnesením. Soud vydá toto usnesení přednostně, v co nejkratší lhůtě a se zvláštní pozorností.
Zastavení hromadného řízení
(1)
Jde-li o nedostatek podmínky přípustnosti hromadné žaloby, který lze odstranit, nebo nedostatek podmínky podle § 14, učiní soud vhodná opatření k jejich odstranění.
(2)
Nejsou-li splněny takové podmínky přípustnosti hromadné žaloby, jejichž nedostatek nelze odstranit, nebo nepodařilo-li se odstranit nedostatek podmínek podle odstavce 1, soud hromadné řízení zastaví.
(3)
Žalobce vyrozumí členy skupiny o tom, že
a)mohou zahájit individuální řízení, nebo
b)se stali ze zákona zúčastněnými členy skupiny jiného hromadného řízení a mohou vzít svoji přihlášku zpět, došlo-li ke změně hromadného řízení podle § 27.
Usnesení o přípustnosti hromadné žaloby
(1)
Soud v usnesení, kterým rozhodl, že je hromadná žaloba přípustná, také uvede
a)předmět hromadného řízení a skutkový základ hromadné žaloby
b)vymezení skupiny s uvedením předpokladů členství ve skupině tak, aby bylo pro členy skupiny jejich členství ve skupině rozpoznatelné a mohli se na základě tohoto vymezení do hromadného řízení přihlásit
c)výši odměny, pokud žalobci podle tohoto zákona náleží
d)výzvu a lhůtu pro přihlašování do hromadného řízení, kterou určí s ohledem na povahu sporu a velikost skupiny a která činí alespoň 2 měsíce, nejvýše však 4 měsíce od uveřejnění pravomocného usnesení o přípustnosti hromadné žaloby v rejstříku hromadných řízení, a
e)způsob uveřejňování informací o probíhajícím hromadném řízení v souladu s tímto zákonem.
(2)
Pro uvedení výše odměny podle odstavce 1 písm. c) se § 13 odst. 3 použije obdobně.
Doručení usnesení
(1)
Byla-li hromadná žaloba podána ve sporu vyplývajícím z poměrů soukromého práva, k jejichž rozhodování by jinak byl příslušný správní orgán, doručí soud rozhodnutí podle § 18 také tomuto orgánu.
(2)
Byla-li hromadná žaloba pravomocně připuštěna, uveřejní soud hromadnou žalobu a usnesení o přípustnosti hromadné žaloby bez zbytečného odkladu v rejstříku hromadných řízení.
Opravné prostředky
(1)
Odvolací soud vydá rozhodnutí o odvolání přednostně, v co nejkratší lhůtě a se zvláštní pozorností.
(2)
Proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o připuštění hromadné žaloby nebo kterým bylo rozhodnutí tohoto soudu změněno tak, že je hromadná žaloba přípustná, není dovolání přípustné.
Hlava 2
Hromadné řízení ve věci samé
Díl 1
Zahájení a další vedení hromadného řízení ve věci samé
Oznámení o zahájení hromadného řízení ve věci samé Hromadné řízení ve věci samé je zahájeno dnem, kdy bylo uveřejněno pravomocné usnesení o přípustnosti hromadné žaloby v rejstříku hromadných řízení.
Žalobce je povinen bez zbytečného odkladu uveřejnit oznámení o zahájení hromadného řízení ve věci samé.
Oznámení o zahájení hromadného řízení ve věci samé musí být učiněno jasně a srozumitelně a musí vedle odkazu na rejstřík hromadných řízení obsahovat alespoň informaci o a) tom, že se člen skupiny může do hromadného řízení přihlásit a jaké má toto přihlášení účinky, s uvedením způsobu, jakým se může člen skupiny do hromadného řízení přihlásit, a lhůty pro přihlašování, b) procesních právech zúčastněného člena skupiny a možnostech jejich výkonu, c) tom, že zúčastněný člen skupiny nemá v případě úspěchu hromadné žaloby nárok na náhradu nákladů hromadného řízení a že náhradu nákladů hromadného řízení v případě neúspěchu ve věci hradí žalobce, d) tom, zda žalobci náleží v případě úspěchu ve věci odměna a uvedení její výše, a e) rozsahu závaznosti rozsudku pro zúčastněné členy skupiny.
(1)
Podmínky přípustnosti hromadné žaloby soud zkoumá kdykoliv v průběhu hromadného řízení ve věci samé.
(2)
Nastanou-li v hromadném řízení ve věci samé nové skutečnosti nebo důkazy, z nichž soud zjistí, že některá z podmínek přípustnosti hromadné žaloby není splněna, a nepodařilo-li se tento nedostatek v soudem stanovené lhůtě odstranit, soud hromadné řízení zastaví.
(3)
Usnesení o zastavení hromadného řízení soud bez zbytečného odkladu uveřejní v rejstříku hromadných řízení.
(4)
V případě zastavení řízení vyrozumí žalobce zúčastněné členy skupiny o tom, že
a)mohou zahájit individuální řízení, nebo
b)se stali ze zákona zúčastněnými členy skupiny jiného hromadného řízení a mohou vzít svoji přihlášku zpět, došlo-li ke změně hromadného řízení podle § 27.
Díl 2
Vztah hromadného řízení k jiným řízením
Oddíl 1
Vztah k jinému hromadnému řízení
Mnohost hromadných řízení Uveřejnění pravomocného usnesení o přípustnosti hromadné žaloby nebrání tomu, aby ve sporu o práva nebo oprávněné zájmy členů skupiny v rozsahu vymezeném v usnesení o přípustnosti hromadné žaloby probíhalo u soudu jiné hromadné řízení.
Spojení hromadných řízení
(1)
Hromadná řízení může soud podle § 112 odst. 1 občanského soudního řádu spojit.
(2)
V případě spojení řízení může soud určit nový den, ke kterému nejpozději mohou účastníci hromadného řízení uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání.
Změna hromadného řízení
(1)
Probíhají-li ohledně týchž práv nebo oprávněných zájmů členů skupiny dvě hromadná řízení a je-li jedno z nich skončeno, aniž by soud rozhodl ve věci samé, stávají se zúčastnění členové skupiny z tohoto hromadného řízení ze zákona zúčastněnými členy skupiny ve druhém hromadném řízení, ledaže s tím žalobce v tomto řízení nesouhlasí.
(2)
Zúčastnění členové skupiny podle odstavce 1 mohou vzít svoji přihlášku zpět do 1 měsíce od uveřejnění informace o změně hromadného řízení v rejstříku hromadných řízení; § 32 a 36 se použijí obdobně. O tom musí být ve skončeném hromadném řízení soudem poučeni.
(3)
Po uplynutí lhůty podle odstavce 2 zapíše žalobce v pokračujícím hromadném řízení nové zúčastněné členy skupiny do seznamu zúčastněných členů skupiny; § 38 odst. 2 a 3 se použijí obdobně.
(4)
Na návrh žalobce může soud stanovit novou lhůtu pro podání návrhu na vyloučení osoby ze seznamu zúčastněných členů skupiny, pokud se soud ve skončeném řízení sporem o členství této osoby již nezabýval; § 40 až 42 se použijí obdobně. Soud může také určit nový den, ke kterému nejpozději mohou účastníci hromadného řízení uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání.
(5)
Je-li vedle skončeného hromadného řízení ohledně týchž práv nebo oprávněných zájmů členů skupiny vedeno více hromadných řízení, stávají se zúčastnění členové skupiny podle odstavce 1 zúčastněnými členy skupiny v hromadném řízení, které bylo zahájeno jako první.
Oddíl 2
Vztah k individuálnímu řízení
(1)
Pravomocné usnesení o přípustnosti hromadné žaloby nebrání zahájení nebo vedení individuálních řízení ve sporech o práva nebo oprávněné zájmy členů skupiny v rozsahu vymezeném v usnesení o přípustnosti hromadné žaloby. Tím není dotčen § 37 odst. 2.
(2)
Člen skupiny, který zahájil individuální řízení ve sporu o právo nebo oprávněný zájem s podobným skutkovým a právním základem v rozsahu vymezeném v usnesení o přípustnosti hromadné žaloby, se může do hromadného řízení přihlásit podle tohoto zákona.
(3)
O přihlášení do hromadného řízení vyrozumí člen skupiny bez zbytečného odkladu soud, který vede individuální řízení.
(1)
Soud, který vede individuální řízení, toto řízení přeruší, jakmile byl dotčeným členem skupiny vyrozuměn o přihlášení podle § 28 odst. 3 nebo jakmile se o této skutečnosti dozví jinak.
(2)
Bylo-li hromadné řízení pravomocně skončeno rozhodnutím ve věci samé nebo schválením smíru, soud, který vede individuální řízení, toto řízení zastaví, jakmile se o této skutečnosti dozví. Při rozhodování o nákladech řízení soud vychází z výsledku hromadného řízení.
(3)
Bylo-li hromadné řízení pravomocně skončeno jinak než rozhodnutím ve věci samé nebo schválením smíru nebo nebyl-li jimi předmět individuálního řízení zcela vyčerpán, soud, který vede individuální řízení, v tomto řízení pokračuje, jakmile se o této skutečnosti dozví.
(1)
Rozhoduje-li v individuálním řízení správní orgán, použijí se § 28 odst. 3 a § 29 obdobně.
(2)
Vyjde-li po právní moci rozhodnutí správního orgánu vydaného v individuálním řízení najevo, že správní orgán rozhodl ve sporu o právo nebo oprávněný zájem zúčastněného člena skupiny, které zúčastněný člen skupiny zároveň uplatnil přihláškou v hromadném řízení, a bylo-li zároveň toto hromadné řízení pravomocně skončeno rozhodnutím ve věci samé, příslušný správní orgán zahájí přezkumné řízení.
(3)
Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 7 let od právní moci rozhodnutí ve věci. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 8 let ode dne právní moci rozhodnutí ve věci.
(4)
Odstavec 2 se nepoužije, nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci před podáním přihlášky zúčastněného člena skupiny do hromadného řízení, byla-li podaná přihláška vzata zpět nebo rozhodl-li soud o vyloučení osoby ze seznamu zúčastněných členů skupiny.
Díl 3
Přihláška
(1)
Člen skupiny se může do hromadného řízení přihlásit od zahájení hromadného řízení podáním hromadné žaloby do uplynutí lhůty pro přihlašování přihláškou.
(2)
Za přihlášku se považuje i udělení písemného souhlasu se zahájením hromadného řízení před podáním hromadné žaloby; § 33 a 36 se použijí obdobně. Písemný souhlas připojí žalobce k hromadné žalobě.
(1)
Přihláška se činí oznámením učiněným u žalobce, a to s využitím formuláře, který Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Přihláška je učiněna řádně také tehdy, pokud je ve lhůtě pro přihlašování podána k soudu, který vede hromadné řízení v prvním stupni. Soud takto učiněné přihlášky nepřezkoumává a po uplynutí lhůty k přihlašování je bez zbytečného odkladu postoupí žalobci.
(1)
Z přihlášky musí být patrno, kdo ji činí, kterého hromadného řízení se týká, čeho se člen skupiny po žalovaném v rozsahu vymezeném žalobcem v hromadné žalobě domáhá, a musí být podepsána a datována.
(2)
Přihláška musí obsahovat též skutková tvrzení a důkazy osvědčující, že člen skupiny, který se do hromadného řízení přihlašuje, splňuje předpoklady členství ve skupině.
(3)
Jde-li o člena skupiny podle § 28 odst. 2, musí přihláška obsahovat také spisovou značku nebo číslo jednací příslušného individuálního řízení.
Vady přihlášky
(1)
Není-li přihláška učiněna na předepsaném formuláři nebo neobsahuje-li údaje podle § 33, vyzve žalobce člena skupiny k opravě a stanoví mu přiměřenou lhůtu. Ve výzvě žalobce člena poučí o následcích, které jsou spojeny s tím, když opravu neprovede.
(2)
K přihlášce, která nebyla podána za podmínek podle § 31 nebo 32 nebo která nebyla na výzvu žalobce opravena, se nepřihlíží.
Přihláška nad rámec předmětu hromadného řízení
(1)
Uplatňuje-li člen skupiny v přihlášce něco jiného nebo více, než čeho se žalobce ve prospěch členů skupiny v hromadném řízení domáhá, postupuje žalobce podle § 34 odst. 1 obdobně.
(2)
K přihlášce, kterou člen skupiny na výzvu žalobce neopravil, se nepřihlíží v rozsahu, ve kterém překračuje předmět hromadného řízení.
Zpětvzetí přihlášky Přihlášku může zúčastněný člen skupiny vzít zcela nebo zčásti zpět do uplynutí lhůty pro přihlašování, a to na formuláři, který ministerstvo uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup; § 32 se použije obdobně. Jinak se ke zpětvzetí přihlášky nepřihlíží.
Účinky přihlášení
(1)
Přihlášením do hromadného řízení vznikají členovi skupiny procesní práva zúčastněného člena skupiny.
(2)
Přihlášení do hromadného řízení brání tomu, aby právo nebo oprávněný zájem zúčastněného člena skupiny s podobným skutkovým a právním základem v rozsahu vymezeném v přihlášce mohly být uplatněny v jiném řízení.
(3)
Účinky přihlášení do hromadného řízení platí i pro právního nástupce zúčastněného člena skupiny.
Seznam zúčastněných členů skupiny
(1)
Žalobce vytvoří seznam zúčastněných členů skupiny, do kterého zapisuje identifikační údaje o každém členovi skupiny, který se do hromadného řízení přihlásil, s uvedením, čeho se tento člen skupiny po žalovaném domáhá.
(2)
Jakmile uplyne lhůta pro přihlašování, předloží žalobce soudu seznam zúčastněných členů skupiny a jejich přihlášky.
(3)
Žalobce doručí seznam zúčastněných členů skupiny účastníkům hromadného řízení, popřípadě jejich zástupcům. Byla-li hromadná žaloba podána ve sporu vyplývajícím z poměrů soukromého práva, k jejichž rozhodování by jinak byl příslušný správní orgán, doručí žalobce seznam zúčastněných členů skupiny také tomuto orgánu.
Spor o členství ve skupině Minimální počet zúčastněných členů skupiny
(1)
Je-li na předloženém seznamu zúčastněných členů skupiny zapsáno méně než 10 přihlášených členů skupiny, soud hromadné řízení zastaví.
(2)
Žalobce vyrozumí zúčastněné členy skupiny o tom, že
a)mohou zahájit individuální řízení, nebo
b)se stali ze zákona zúčastněnými členy skupiny jiného hromadného řízení a mohou vzít svoji přihlášku zpět, došlo-li ke změně hromadného řízení podle § 27.
(1)
Má-li žalobce za to, že osoba zapsaná na seznam zúčastněných členů skupiny nesplňuje předpoklady členství ve skupině pro účely uplatňování procesních práv zúčastněného člena skupiny, může soudu navrhnout, aby rozhodl o vyloučení této osoby ze seznamu zúčastněných členů skupiny.
(2)
Návrh podle odstavce 1 může žalobce podat ve lhůtě jednoho měsíce ode dne předložení seznamu zúčastněných členů skupiny podle § 38 odst. 2. K návrhu podanému po této lhůtě nebo jinou osobou se nepřihlíží.
Soud rozhodne o vyloučení osoby podle § 40 odst. 1 ze seznamu zúčastněných členů skupiny, není-li členství této osoby ve skupině s ohledem na předpoklady členství ve skupině alespoň pravděpodobné. Proti usnesení soudu není odvolání přípustné.
(1)
Právní mocí usnesení podle § 41 přestává být vyloučená osoba zúčastněným členem skupiny a zanikají účinky jejího přihlášení.
(2)
Změnu podle odstavce 1 vyznačí soud bez zbytečného odkladu v seznamu zúčastněných členů skupiny. Byla-li hromadná žaloba podána ve sporu vyplývajícím z poměrů soukromého práva, k jejichž rozhodování by jinak byl příslušný správní orgán, doručí soud upravený seznam zúčastněných členů skupiny tomuto orgánu.
(3)
Usnesení podle § 41 nebrání tomu, aby byla otázka existence práv a povinností nebo oprávněných zájmů vyloučené osoby v jiném řízení posouzena jinak.
Převod nebo přechod práva člena skupiny
(1)
Nastala-li v průběhu hromadného řízení právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva ze zúčastněného člena skupiny na jinou osobu, může zúčastněný člen skupiny se souhlasem jeho právního nástupce tuto skutečnost oznámit soudu na formuláři, který ministerstvo uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup; k oznámení o převodu nebo přechodu práva připojí doklad o právní skutečnosti, na základě které k převodu nebo přechodu došlo.
(2)
Právní nástupce zúčastněného člena skupiny podle odstavce 1 je povinen převod nebo přechod práva oznámit v souladu s odstavcem 1 nejpozději při prvním úkonu, kterým na místo původního zúčastněného člena skupiny v hromadném řízení uplatňuje procesní práva zúčastněného člena skupiny.
(3)
Změnu podle odstavce 1 vyznačí soud bez zbytečného odkladu v seznamu zúčastněných členů skupiny, aniž by o tom vydával rozhodnutí. Ustanovení § 42 odst. 2 věty druhé se použije obdobně.
Díl 4
Postup v hromadném řízení ve věci samé
Postup soudu v hromadném řízení Plán hromadného řízení
(1)
Po uplynutí lhůty pro přihlašování a vyjádření žalovaného soud připraví plán hromadného řízení, který bez zbytečného odkladu uveřejní v rejstříku hromadných řízení.
(2)
Soud v usnesení, kterým vydává plán hromadného řízení, podle toho, v jaké fázi se řízení nachází, zpravidla uvede
a)právně významná skutková tvrzení účastníků, jež lze považovat za shodná
b)právně významná skutková tvrzení, jež jsou sporná
c)které z navržených důkazů budou provedeny
d)termíny nejbližších jednání a jejich program nebo
e)jednání, na kterých může zúčastněný člen skupiny uplatnit své právo vyjádřit se, způsob jeho výkonu, lhůtu podle § 47 odst. 2 a poučení, že mimo určená jednání může zúčastněný člen skupiny uplatňovat své právo vyjádřit se jen za podmínek § 48.
Nastane-li v průběhu hromadného řízení skutečnost, která odůvodňuje změnu v postupu soudu, soud změní plán hromadného řízení, bez zbytečného odkladu tuto změnu uveřejní v rejstříku hromadných řízení a doručí ji účastníkům hromadného řízení.
Právo zúčastněného člena skupiny vyjádřit se
(1)
Soud určí s ohledem na konkrétní okolnosti hromadného řízení a jeho průběh den, do kterého nejpozději mohou účastníci hromadného řízení uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání. Ustanovení § 118a odst. 1 až 3 občanského soudního řádu se použije obdobně.
(2)
K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout jen, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazů, jestliže nastaly po rozhodném dni, jestliže je účastník bez své viny nemohl včas uvést anebo jestliže je účastník uvedl po výzvě podle § 118a odst. 1 až 3 občanského soudního řádu.
(3)
Ustanovení občanského soudního řádu o zmeškání přípravného jednání a o povinnosti účastníků uvést rozhodné skutečnosti nebo označit důkazy jen do skončení přípravného jednání, a nebyla-li provedena příprava jednání, do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí dodatečné lhůty, se v hromadném řízení nepoužijí.
(1)
Zúčastněný člen skupiny se může vyjádřit na určených jednáních nařízených soudem.
(2)
Záměr uplatňovat právo vyjádřit se musí zúčastněný člen skupiny sdělit soudu předem ve lhůtě, kterou k tomu soud určil.
(3)
Nesdělil-li zúčastněný člen skupiny soudu svůj záměr uplatňovat právo vyjádřit se podle odstavce 2, může zúčastněný člen skupiny na určených jednáních uplatňovat své právo vyjádřit se pouze se souhlasem soudu.
(4)
Výkon práva vyjádřit se nesmí nad míru přiměřenou omezit nebo narušit rychlost a účelnost projednávání věci.
Mimo jednání určená soudem může zúčastněný člen skupiny uplatňovat své právo vyjádřit se pouze prostřednictvím žalobce, nestanoví-li soud jinak.
Hlava 3
Úkony účastníků ve věci samé
Díl 1
Smír
Základní ustanovení
(1)
Účastníci hromadného řízení mohou toto řízení skončit soudním smírem.
(2)
Předloží-li účastníci soudu návrh smíru, soud jej bez zbytečného odkladu uveřejní v rejstříku hromadných řízení, ledaže se účastníci hromadného řízení v návrhu smíru dohodli jinak.
(3)
Pokud si účastníci hromadného řízení sjednali, že se návrh smíru neuveřejňuje, žalobce seznámí zúčastněné členy skupiny s jeho obsahem.
Projednání návrhu smíru a jeho posouzení Námitka proti návrhu smíru
(1)
K návrhu smíru může zúčastněný člen skupiny podat ve lhůtě 15 dnů od jeho uveřejnění v rejstříku hromadných řízení, a nebyl-li návrh smíru uveřejněn v rejstříku hromadných řízení, od okamžiku, kdy byl zúčastněný člen skupiny s návrhem smíru seznámen podle § 49 odst. 3, námitku.
(2)
K opožděným námitkám a k námitkám, které neobsahují zákonem stanovené náležitosti, soud nepřihlíží.
Po uplynutí lhůty k uplatňování námitek nařídí soud jednání, jehož předmětem bude projednání návrhu smíru a případných námitek.
Soud posoudí, zda je návrh smíru spravedlivý zejména s ohledem na zájem skupiny. Při posouzení soud přihlédne k uplatněným námitkám a dále zejména k tomu, zda a) žalobce při vyjednávání s řádnou péčí zastupoval zájem skupiny, b) návrh smíru nebyl sjednáván způsobem, který zavdává pochybnosti o vzájemné nezávislosti nebo nepropojenosti žalobce a žalovaného, c) právo nebo oprávněný zájem, které jsou v návrhu smíru přiznávány zúčastněným členům skupiny, jsou spravedlivé, při zohlednění 1. nákladů, rizik a délky hromadného řízení, 2. účinnosti způsobu vypořádání práv zúčastněných členů skupiny a 3. výše případné navržené odměny pro žalobce a způsobu její výplaty, d) je v návrhu smíru se stejnými nebo obdobnými právy nebo oprávněnými zájmy zúčastněných členů skupiny nakládáno rovnocenným způsobem.
Usnesení o schválení smíru a jeho uveřejnění
(1)
Po projednání návrhu smíru a jeho posouzení soud rozhodne, zda smír schvaluje; neschválí jej také tehdy, je-li smír zejména s ohledem na zájem skupiny nespravedlivý.
(2)
Usnesení o schválení smíru nebo usnesení, kterým smír schválen nebyl, soud uveřejní bez zbytečného odkladu od jeho vydání v rejstříku hromadných řízení, ledaže se účastníci hromadného řízení v návrhu smíru dohodli jinak. Ustanovení § 49 odst. 3 se použije obdobně.
Účinky schváleného smíru Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku také vůči všem zúčastněným členům skupiny.
Díl 2
Změna hromadné žaloby
(1)
Změnu hromadné žaloby soud nepřipustí také tehdy, je-li změna hromadné žaloby nespravedlivá zejména s ohledem na zájem skupiny.
(2)
Ustanovení § 49 odst. 2 a 3 a § 50 se pro projednání a rozhodnutí o návrhu na změnu hromadné žaloby použijí obdobně. S námitkami zúčastněných členů skupiny se soud vypořádá v odůvodnění rozhodnutí o návrhu na změnu hromadné žaloby.
(3)
Pokud soud změnu žaloby připustí, může určit nový den, ke kterému nejpozději mohou účastníci hromadného řízení uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání.
Díl 3
Zpětvzetí hromadné žaloby
(1)
Zpětvzetí hromadné žaloby soud nepřipustí také tehdy, je-li zpětvzetí žaloby nespravedlivé zejména s ohledem na zájem skupiny.
(2)
Ustanovení § 49 odst. 2 a 3 a § 50 se pro projednání a rozhodnutí o návrhu na zpětvzetí hromadné žaloby použijí obdobně. S námitkami zúčastněných členů skupiny se soud vypořádá v odůvodnění rozhodnutí o návrhu na zpětvzetí hromadné žaloby.
(3)
Je-li hromadné řízení zastaveno, vyrozumí žalobce zúčastněné členy skupiny o tom, že mohou zahájit individuální řízení.
(4)
Došlo-li v důsledku zpětvzetí hromadné žaloby zcela nebo zčásti k zastavení hromadného řízení, k přihláškám zúčastněných členů skupiny se v rozsahu tohoto zastavení dále nepřihlíží, aniž by o tom soud vydával rozhodnutí; o tom musí být zúčastnění členové skupiny v usnesení o zastavení řízení poučeni. Ustanovení § 71 odst. 2 tím není dotčeno.
Hlava 4
Přehled zdrojů peněžních prostředků
(1)
Soud uloží žalobci na návrh žalovaného nebo v případě pochybností i bez návrhu povinnost, aby doložil přehled zdrojů peněžních prostředků určených na placení nákladů spojených se zahájením a vedením hromadného řízení.
(2)
Proti usnesení podle odstavce 1 není odvolání přípustné.
(1)
Je-li v přehledu zdrojů peněžních prostředků uvedeno, že peněžní prostředky na placení nákladů spojených se zahájením a vedením hromadného řízení poskytuje právnická osoba, zjistí soud údaje o jejím skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
(2)
Je-li právnická osoba podle odstavce 1 zahraniční osobou, doloží žalobce v přehledu zdrojů peněžních prostředků také výpis ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů. Není-li takové evidence, doloží žalobce čestné prohlášení právnické osoby o tom, jaké osoby jsou jejími skutečnými majiteli, s uvedením identifikačních údajů těchto osob a skutečností zakládajících postavení skutečného majitele.
(3)
Pro peněžní prostředky pocházející ze svěřenského fondu nebo strukturou nebo funkcemi podobného zařízení se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.
(4)
Oprávnění soudu zjistit i z jiných zdrojů skutečné majitele právnické osoby, poskytující peněžní prostředky na placení nákladů spojených se zahájením a vedením hromadného řízení, tím není dotčeno.
(5)
Údaje získané z evidence skutečných majitelů nebo postupem podle odstavce 2 jsou součástí spisu, k jejich obsahu má však přístup pouze soud.
Vyplývá-li z původu zdrojů peněžních prostředků, že podmínky § 15 písm. b), e) nebo f) nejsou splněny, zejména je-li financující osoba závislá na žalovaném nebo se spolu s ním účastní hospodářské soutěže na relevantním trhu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže, vyzve soud žalobce k tomu, aby v přiměřené lhůtě peněžní prostředky odmítl nebo ve zdrojích těchto peněžních prostředků provedl změny. Proti usnesení soudu není odvolání přípustné.
Hlava 5
Předložení důkazních prostředků
Povinnost předložit důkazní prostředky
(1)
Na návrh účastníka hromadného řízení, který navrhl přiměřeně dostupné důkazní prostředky na podporu svých tvrzení a poukázal na důkazní prostředky, které má jiná osoba pod svou kontrolou, může soud této osobě uložit povinnost tyto důkazní prostředky předložit podle § 129 odst. 2 nebo § 130 odst. 1 občanského soudního řádu.
(2)
Odstavcem 1 není dotčena povinnost mlčenlivosti nebo jiná obdobná povinnost stanovená nebo uznaná zákonem, právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo právem Evropské unie.
(3)
Nesplní-li některý z účastníků hromadného řízení uloženou povinnost předložit důkazní prostředky, aniž pro to má spravedlivý důvod, může soud skutečnost, která měla být důkazními prostředky v neprospěch tohoto účastníka prokázána, pokládat za prokázanou.
Hlava 6
Náklady hromadného řízení a odměna žalobce
Díl 1
Náklady hromadného řízení a jejich náhrada
(1)
Náklady hromadného řízení jsou také účelně vynaložené náklady související s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupiny, náklady na uveřejňování informací o hromadném řízení a na předložení důkazních prostředků.
(2)
Způsob určení účelně vynaložených nákladů souvisejících s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupiny stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Výše odměny za zastupování advokátem se pro účely náhrady nákladů hromadného řízení určuje podle ustanovení o mimosmluvní odměně podle jiného právního předpisu.
(1)
Právo na náhradu nákladů hromadného řízení lze přiznat a povinnost k náhradě nákladů hromadného řízení lze uložit jen účastníkovi hromadného řízení nebo státu; tím není dotčeno ustanovení občanského soudního řádu o povinnosti k náhradě nákladů způsobených zaviněním nebo náhodou, která se osobě přihodila.
(2)
Zúčastněnému členovi skupiny může soud uložit, aby nahradil náklady hromadného řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobil svým zaviněním.
Je-li v hromadném řízení více žalobců, jsou povinni nahradit náklady hromadného řízení společně a nerozdílně. Jsou-li tu však důvody zvláštního zřetele hodné, může soud povinnost k náhradě nákladů hromadného řízení mezi žalobce rozdělit podle poměru účastenství na věci a na řízení.
Díl 2
Odměna žalobce
(1)
Směřuje-li hromadná žaloba k uložení povinnosti něco konat, může žalobce v hromadné žalobě navrhnout, aby mu byla vůči žalovanému přiznána peněžitá odměna v procentuální části z přisouzeného plnění; právo zúčastněných členů skupiny z přisouzeného plnění se v odpovídající hodnotě sníží.
(2)
Vylučuje-li povaha povinnosti něco konat, aby byla její procentuální část poskytnuta žalobci jako odměna v penězích, zejména spočívá-li povinnost v provedení prací a výkonů, může žalobce v hromadné žalobě navrhnout, aby mu byla peněžitá odměna přiznána v paušální výši.
(3)
Aniž by tím bylo dotčeno právo zúčastněných členů skupiny z přisouzeného plnění, žalobce a žalovaný se mohou na podobě odměny žalobce dohodnout odchylně od zákona.
Odměna žalobce musí být určena ve výši, která se zejména vzhledem k očekávané složitosti a délce hromadného řízení jeví jako přiměřená; odměna však nesmí přesáhnout 16 % z přisouzeného plnění nebo 2 500 000 Kč, byla-li stanovena paušálně.
(1)
Je-li v hromadném řízení více žalobců, mohou se písemně dohodnout na tom, jak má být mezi ně odměna rozdělena.
(2)
Nedohodnou-li se žalobci na způsobu rozdělení odměny, rozdělí soud odměnu mezi žalobce rovným dílem. Jsou-li tu však důvody zvláštního zřetele hodné, může soud odměnu mezi žalobce rozdělit podle poměru účastenství na věci a na řízení.
Přiznáním odměny není dotčeno právo žalobce požadovat náhradu nákladů hromadného řízení, včetně odměny za zastupování advokátem.
Hlava 7
Rozhodnutí v hromadném řízení
Rozhodnutí, kterým se hromadné řízení končí
(1)
V odůvodnění rozhodnutí, kterým se hromadné řízení končí, se soud vypořádá s vyjádřením podle § 12.
(2)
Ustanovení občanského soudního řádu o rozsudku pro uznání, je-li vydán na základě fikce uznání, a o rozkazním řízení se pro hromadné řízení nepoužijí.
(3)
Byla-li hromadná žaloba podána ve sporu vyplývajícím z poměrů soukromého práva, k jejichž rozhodování by jinak byl příslušný správní orgán, doručí soud rozhodnutí, kterým se hromadné řízení končí, také tomuto orgánu.
Uveřejnění rozhodnutí
(1)
Rozsudek ve věci nebo jiné rozhodnutí vydané v hromadném řízení ve věci samé, kterým se hromadné řízení končí, uveřejní soud bez zbytečného odkladu v rejstříku hromadných řízení.
(2)
Bylo-li hromadné žalobě alespoň částečně vyhověno, je žalovaný povinen zúčastněné členy skupiny o výsledku řízení vhodným způsobem informovat; v ostatních případech má tuto povinnost žalobce. Při určení vhodného způsobu vychází účastník řízení z § 84 odst. 2 a 3; § 84 odst. 1 věta druhá se použije obdobně.
Obsah rozsudku v hromadném řízení
(1)
Ve výroku rozsudku vydaného v hromadném řízení uvede soud také
a)identifikační údaje všech zúčastněných členů skupiny s uvedením, zda je jim přiznáno právo nebo oprávněný zájem, a
b)u rozsudku, kterým byla žalovanému uložena povinnost něco konat, plnění náležející jednotlivým zúčastněným členům skupiny, způsob splnění povinnosti a lhůtu k plnění.
(2)
Údaje podle odstavce 1 uvede soud v rozsudku zpravidla odkazem na seznam zúčastněných členů skupiny. Seznam zúčastněných členů skupiny je přílohou rozsudku a považuje se za součást jeho výroku.
(3)
Ve výroku rozsudku, kterým bylo hromadné žalobě alespoň částečně vyhověno, uloží soud žalovanému povinnost zaplatit žalobci odměnu ve výši odpovídající tomu, jak byla uvedena v usnesení o přípustnosti hromadné žaloby. Jestliže však byla výše odměny stanovena procentem z přisouzeného plnění a toto plnění přesáhne částku 100 000 000 Kč, může soud i bez návrhu procentuální výši odměny až o polovinu snížit, pokud se tato výše vzhledem ke skutečné složitosti a délce hromadného řízení již nejeví jako přiměřená.
(4)
Výrok pravomocného rozsudku vydaného v hromadném řízení je závazný pro všechny zúčastněné členy skupiny ke dni vydání rozhodnutí.
Hlava 8
Společná ustanovení
Běh promlčecí lhůty
(1)
Je-li vedeno hromadné řízení, staví se běh promlčecí lhůty podle § 648 věty první občanského zákoníku u práv zúčastněných členů skupiny, která jsou hromadnou žalobou uplatňována, přihlášením do hromadného řízení s účinky ke dni podání hromadné žaloby u soudu.
(2)
Vezme-li člen skupiny svoji přihlášku řádně zpět nebo rozhodne-li soud o vyloučení osoby ze seznamu zúčastněných členů skupiny, o zastavení hromadného řízení nebo o odmítnutí hromadné žaloby, nepromlčí se právo zúčastněného člena skupiny dříve než za 6 měsíců ode dne zpětvzetí přihlášky nebo ode dne, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci.
Pořádková pokuta
(1)
Tomu, kdo nesplnil povinnost podle tohoto zákona, zejména neuveřejnil informace o zahájení a průběhu hromadného řízení nebo nepředložil důkazní prostředky, může soud usnesením uložit pořádkovou pokutu do výše 5 000 000 Kč.
(2)
Při určení výše pokuty soud přihlíží k významnosti porušené povinnosti, rozsahu a závažnosti jejího porušení a k tomu, aby uložená pokuta neměla ve vztahu k majetkovým poměrům osoby, které se ukládá, likvidační účinky.
Procesní nástupnictví Předběžné opatření Pro posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření podaného před zahájením hromadného řízení ve věci samé právnickou osobou zapsanou na seznam oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele se použijí § 8, 9, § 13 odst. 1 písm. a) až c), § 14 a 15 obdobně. O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu o návrhu na předběžné opatření rozhodnout až do uplynutí 14 dnů poté, co byl podán.
Ztratí-li žalobce v průběhu hromadného řízení způsobilost být účastníkem řízení nebo nesplňuje-li již podmínky podle tohoto zákona, nesplňuje-li právní nástupce žalobce podmínky podle tohoto zákona nebo nemá-li právní nástupce žalobce zájem v hromadném řízení pokračovat, uveřejní soud tuto skutečnost v rejstříku hromadných řízení s poučením, že nevstoupí-li nový žalobce do hromadného řízení ve lhůtě 3 měsíců od uveřejnění, soud hromadné řízení zastaví.
(1)
Zúčastněný člen skupiny může po uveřejnění skutečnosti podle § 74 soudu navrhnout, aby na místo žalobce vstoupil do hromadného řízení nový žalobce, který bude v hromadném řízení pokračovat.
(2)
V návrhu podle odstavce 1 musí být uvedena identifikace nově navrhovaného žalobce jako účastníka hromadného řízení a musí k němu být připojeno prohlášení navrhovaného žalobce, že se svým vstupem do hromadného řízení souhlasí. Podpis nově navrhovaného žalobce na prohlášení musí být úředně ověřen nebo v případě, že dokument obsahující prohlášení je zpracován v digitální podobě, musí k němu být připojen uznávaný elektronický podpis nově navrhovaného žalobce.
(3)
Splňuje-li navržený žalobce podmínky podle tohoto zákona, soud o jeho vstupu do hromadného řízení rozhodne usnesením, proti němuž není odvolání přípustné. Je-li podáno návrhů více, rozhodne soud o vstupu žalobce, který byl navržen jako první.
(4)
Nesplňuje-li navržený žalobce podmínky podle tohoto zákona nebo bylo-li již o vstupu žalobce rozhodnuto, soud návrh zamítne.
(5)
Nevstoupí-li nový žalobce do hromadného řízení ve lhůtě 3 měsíců od uveřejnění skutečnosti podle § 74 v rejstříku hromadných řízení, soud hromadné řízení zastaví a poučí zúčastněné členy skupiny o
a)možnosti zahájení individuálního řízení, nebo
b)tom, že se stali ze zákona zúčastněnými členy skupiny jiného hromadného řízení a mohou vzít svoji přihlášku zpět, došlo-li ke změně hromadného řízení podle § 27.
(1)
Postup podle § 74 a 75 se nepoužije, pokud je v řízení žalobců více a je-li možné alespoň s jedním z nich v hromadném řízení pokračovat. Vůči žalobci, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení nebo který již nesplňuje podmínky podle tohoto zákona, soud hromadné řízení zastaví.
(2)
Usnesení podle odstavce 1 soud uveřejní v rejstříku hromadných řízení. Odvolání proti usnesení mohou podat pouze žalobci.
Část 3
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Vyjádření zúčastněných členů skupiny k odvolání
(1)
Jestliže soud návrhu žalobce ve věci samé zcela nevyhověl, je žalobce povinen zúčastněným členům skupiny umožnit, aby se k podání odvolání proti rozsudku vyjádřili ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho uveřejnění v rejstříku hromadných řízení. Vyjádření se zasílá žalobci. O právu podle věty první a způsobu jeho výkonu musí být zúčastnění členové skupiny v rozsudku poučeni.
(2)
Lhůta 15 dnů pro podání odvolání běží ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty podle odstavce 1.
(3)
Po marném uplynutí lhůty pro podání odvolání žalobce vyrozumí zúčastněné členy skupiny o tom, že odvolání nepodal.
Další opravné prostředky
(1)
V řízení o dovolání se § 77 použije obdobně.
(2)
V řízení o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost se § 77 použije přiměřeně.
Část 4
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VÝKONU ROZHODNUTÍ A O VZTAHU K INSOLVENČNÍMU ŘÍZENÍ
Hlava 1
Výkon rozhodnutí v hromadném řízení
Obecné ustanovení Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na výkon rozhodnutí soudu podle tohoto zákona ustanovení občanského soudního řádu a exekučního řádu.
(1)
Ukládá-li rozhodnutí soudu podle tohoto zákona povinnost, při jejímž nesplnění se podle občanského soudního řádu povinnému ukládá pokuta, uloží mu soud nebo exekutor za porušení této povinnosti přiměřenou pokutu až do výše 5 000 000 Kč.
(2)
Při určení výše pokuty se přihlíží k významnosti porušené povinnosti, rozsahu a závažnosti jejího porušení a k tomu, aby uložená pokuta neměla ve vztahu k majetkovým poměrům povinného likvidační účinky.
Hlava 2
Vztah k insolvenčnímu řízení
Úpadek žalovaného Bylo-li v insolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku žalovaného, vyrozumí žalobce zúčastněné členy skupiny o tom, že mohou uplatnit svá práva v insolvenčním řízení podáním přihlášky pohledávky nebo písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními v insolvenčním řízení.
Úpadek zúčastněného člena skupiny
(1)
Hromadné řízení se nepřerušuje prohlášením konkursu na majetek zúčastněného člena skupiny nebo schválením jeho oddlužení.
(2)
Insolvenční správce zúčastněného člena skupiny je oprávněn vykonávat práva tohoto zúčastněného člena skupiny v hromadném řízení namísto něj v rozsahu, ve kterém nabyl dispozičních oprávnění; o tom, že probíhá insolvenční řízení, vyrozumí insolvenční správce soud písemně bez zbytečného odkladu.
Část 5
UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ A REJSTŘÍK HROMADNÝCH ŘÍZENÍ
Hlava 1
Uveřejňování informací
Uveřejňování informací žalobcem Uveřejňování informací soudem
(1)
Údaje o hromadném řízení a písemnosti, o nichž tak stanoví zákon, soud uveřejňuje v rejstříku hromadných řízení.
(2)
Jiné písemnosti vydané v hromadném řízení nebo údaje o tomto řízení může soud v rejstříku hromadných řízení uveřejnit, je-li to nezbytné k ochraně práv dotčených osob.
(3)
Není-li možné uveřejňovat údaje a písemnosti podle odstavců 1 a 2 v rejstříku hromadných řízení, zajistí ministerstvo jiné vhodné místo, jehož prostřednictvím bude soud tyto údaje a písemnosti uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(1)
Žalobce je povinen uveřejňovat informace o zahájení a průběhu hromadného řízení ve věci samé způsobem, který určil soud v usnesení o přípustnosti hromadné žaloby. Žalobce je povinen uveřejňovat informace o hromadném řízení vždy také na svých internetových stránkách.
(2)
Způsob, rozsah a formu uveřejňování určí soud tak, aby byla podle okolností případu zajištěna nejvyšší možná informovanost všech členů skupiny včetně případných členů skupiny, kteří nemají obvyklý pobyt na území České republiky, a zároveň šetřena práva žalovaného. Je-li při vynaložení rozumného úsilí možné členy skupiny jednotlivě identifikovat, může soud uložit žalobci povinnost, aby členy skupiny vyrozuměl jednotlivě.
(3)
Způsobem uveřejňování informací podle odstavce 2 může být také uveřejňování v celostátních nebo místních médiích, v rozhlasovém a televizním vysílání, na jiných internetových stránkách nebo jiným způsobem v místě obvyklým.
Uveřejňuje-li žalobce informace o průběhu hromadného řízení způsobem, který odporuje usnesení soudu o přípustnosti hromadné žaloby a zároveň neoprávněně zasahuje do práv žalovaného, může soud na návrh žalovaného žalobci uložit, aby se takového jednání zdržel nebo aby odstranil závadný stav.
Hlava 2
Rejstřík hromadných řízení
Základní ustanovení
(1)
Rejstřík hromadných řízení je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo.
(2)
Rejstřík hromadných řízení vedou příslušné soudy.
Postup při uveřejňování Údaje a písemnosti uveřejňované v rejstříku hromadných řízení
(1)
Rejstřík hromadných řízení obsahuje chronologický výčet jednotlivých hromadných řízení, v nichž bylo rozhodnuto o přípustnosti hromadné žaloby.
(2)
V rejstříku hromadných řízení se u jednotlivých hromadných řízení způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňují alespoň
a)spisová značka hromadného řízení
b)označení soudu, který je k projednání hromadného řízení příslušný
c)identifikační údaje o účastnících hromadného řízení a popřípadě také jejich právních zástupcích
d)předmět hromadného řízení a skutkový základ hromadné žaloby
e)předpoklady členství ve skupině
f)den, kdy byla hromadná žaloba podána
g)den, kdy bylo zahájeno hromadné řízení ve věci samé, a
h)písemnosti, u nichž tak stanoví tento zákon, nebo o jejichž uveřejnění rozhodl soud, které se v rejstříku hromadných řízení uveřejňují chronologicky s uvedením okamžiku jejich vložení.
(3)
Součástí rejstříku hromadných řízení je také chronologický výčet řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu; odstavec 2 písm. a) až d) a f) se použijí obdobně.
(1)
Údaje a písemnosti se v rejstříku hromadných řízení uveřejňují bez zbytečného odkladu. Uveřejňuje-li se podle tohoto zákona rozhodnutí soudu, uvede soud v rejstříku hromadných řízení bez zbytečného odkladu vždy i den, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.
(2)
Údaje a písemnosti uveřejněné v rejstříku hromadných řízení jsou veřejně přístupné a každý má právo se s nimi seznámit, nestanoví-li jiný právní předpis nebo nerozhodne-li soud z důvodu ochrany zákonem chráněného tajemství, utajovaných informací nebo osobních údajů jinak.
(3)
Obsahuje-li uveřejňovaná písemnost identifikační údaje o zúčastněných členech skupiny, je třeba písemnost před jejím uveřejněním upravit tak, aby z jejího textu nebylo možné jednotlivé zúčastněné členy skupiny identifikovat.
Pro postup při uveřejňování údajů a písemností v hromadném řízení podle § 83 odst. 3 se § 87 odst. 2 a 3 a § 88 použijí obdobně.
Část 6
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Povinnost spolupráce
(1)
Ministerstvo oznámí Evropské komisi adresu internetové stránky, na které je přístupný rejstřík hromadných řízení.
(2)
Ministerstvo poskytuje Evropské komisi informace o
a)počtu a druhu skončených řízení o hromadných žalobách a žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu
b)druhu porušení předpisů a stranách řízení o žalobách podle písmene a)
c)výsledcích řízení o žalobách podle písmene a).
Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou a) náležitosti rejstříku hromadných řízení, způsob jeho vedení a správy a rozsah a způsob uveřejňování údajů a písemností, b) náležitosti a datový formát formulářů podle § 32, 36 a 43, c) podrobnosti o způsobu vedení, náležitosti a datový formát seznamu zúčastněných členů skupiny podle § 38 a d) způsob určení účelně vynaložených nákladů souvisejících s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupiny.
Přechodné ustanovení
(1)
Podle tohoto zákona lze projednat a rozhodnout spory o práva nebo oprávněné zájmy, které vznikly po dni 24. listopadu 2020.
(2)
Individuální řízení zahájené přede dnem 25. června 2023 se dokončí podle dosavadních právních předpisů; § 28 odst. 2 se nepoužije.
Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.