Zákon o řízení a kontrole veřejných financí
o řízení a kontrole veřejných financí
Část 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Předmět zákona Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje řízení a kontrolu veřejných financí a) uvnitř orgánu veřejné správy, b) mezi orgány veřejné správy a c) mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory.
Vymezení některých pojmů
(1)
Orgánem veřejné správy se pro účely tohoto zákona rozumí
a)organizační složka státu
b)Kancelář Poslanecké sněmovny
c)Kancelář Senátu
d)státní příspěvková organizace
e)státní fond
f)státní organizace Správa železnic
g)zdravotní pojišťovna
h)veřejná vysoká škola
i)veřejná výzkumná instituce
j)veřejná kulturní instituce
k)kraj
l)hlavní město Praha
m)městská část hlavního města Prahy
n)obec
o)městský obvod nebo městská část statutárního města
p)dobrovolný svazek obcí
q)příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem, městskou částí hlavního města Prahy, městským obvodem nebo městskou částí statutárního města nebo dobrovolným svazkem obcí
r)školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, veřejnou vysokou školou, územním samosprávným celkem, městskou částí hlavního města Prahy, městským obvodem nebo městskou částí statutárního města nebo dobrovolným svazkem obcí
s)zpravodajská služba
t)jiná veřejná instituce podle zákona upravujícího pravidla rozpočtové odpovědnosti, která hospodaří s veřejnými prostředky nebo plní úkoly veřejné správy, s výjimkou státního podniku a obchodní společnosti.
(2)
Vedoucím orgánu veřejné správy se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba oprávněná za něj jednat; vedoucím orgánu veřejné správy je u
a)veřejné vysoké školy rektor
b)kraje ředitel krajského úřadu
c)obce starosta
d)statutárního města primátor
e)městského obvodu nebo městské části starosta
f)hlavního města Prahy ředitel Magistrátu hlavního města Prahy
g)městské části hlavního města Prahy starosta.
(3)
V případě dobrovolného svazku obcí se vedoucím orgánu veřejné správy pro účely tohoto zákona rozumí orgán, kterým dobrovolný svazek obcí jedná.
(4)
Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec vykonávající práci v základním pracovněprávním vztahu k orgánu veřejné správy, státní zaměstnanec, úředník územního samosprávného celku, příslušník bezpečnostního sboru nebo voják v činné službě.
(5)
Bezúhonnost se pro účely tohoto zákona posuzuje u
a)úředníka územního samosprávného celku podle zákona upravujícího činnost úředníků územních samosprávných celků
b)příslušníka bezpečnostního sboru podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů
c)vojáka v činné službě podle zákona upravujícího činnost vojáků z povolání
d)zaměstnance vykonávajícího práci v základním pracovněprávním vztahu, státního zaměstnance a jiné fyzické osoby podle zákona upravujícího státní službu.
(6)
Auditovanou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí orgán veřejné správy, organizační útvar orgánu veřejné správy, právnická nebo fyzická osoba, u kterých je vykonáván interní audit, vrchní audit nebo audit peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí (dále jen „zahraniční prostředky“).
(7)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)veřejnými prostředky peněžní prostředky, věci, majetková práva a další majetek patřící státu nebo orgánu veřejné správy
b)veřejnou finanční podporou dotace, příspěvek, návratná finanční výpomoc nebo jiné účelově určené peněžní prostředky poskytnuté orgánem veřejné správy, peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu nebo zahraniční prostředky, státní záruky nebo finanční podpora poskytnutá formou úlevy na dani, poplatku nebo jiném obdobném peněžitém plnění
c)operací majetková operace, příjmová operace a výdajová operace
d)majetkovou operací úkon, při kterém dochází k nakládání s majetkem státu nebo orgánu veřejné správy a zároveň nedochází k příjmu nebo výdaji peněžních prostředků
e)příjmovou operací úkon, při kterém dochází k příjmu peněžních prostředků
f)výdajovou operací úkon, při kterém dochází k výdaji peněžních prostředků.
Část 2
ZÁSADY ŘÍZENÍ A KONTROLY VEŘEJNÝCH FINANCÍ
Zásada řádného finančního řízení
(1)
S veřejnými prostředky je každý povinen nakládat účelně, hospodárně a efektivně.
(2)
Tam, kde je to relevantní, stanoví orgán veřejné správy konkrétní, měřitelné, dosažitelné, věcně související a časově vymezené cíle a jednoduché, přiměřené, přijímané, spolehlivé a důvěryhodné ukazatele.
(3)
Účelné je takové nakládání s veřejnými prostředky, kdy dosažené výsledky odpovídají stanoveným cílům.
(4)
Hospodárné je takové nakládání s veřejnými prostředky, kdy jsou zdroje k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství, v přiměřené kvalitě a za co nejvýhodnější cenu.
(5)
Efektivní je takové nakládání s veřejnými prostředky, kdy je dosaženo co nejlepšího vztahu mezi použitými zdroji, provedenými činnostmi a dosaženými výsledky.
Zásada spolupráce
(1)
Orgány veřejné správy při řízení a kontrole veřejných financí vzájemně spolupracují a koordinují své činnosti s cílem předcházet jejich neodůvodněnému souběhu.
(2)
Orgány veřejné správy při řízení a kontrole veřejných financí sdílejí výsledky své činnosti a spoléhají se vzájemně na své závěry vždy, když je to možné.
Zásada prevence Orgán veřejné správy při řízení a kontrole veřejných financí předchází systémovým nedostatkům, zjišťuje je a napravuje je.
Zásada přístupu založeného na posouzení rizik Orgán veřejné správy přistupuje k řízení a kontrole veřejných financí na základě posouzení rizik.
Zásada rozdělení práv a povinností Orgán veřejné správy při řízení a kontrole veřejných financí zajistí rozdělení práv a povinností při přípravě, schvalování, provádění a kontrole operací mezi více osob.
Zásada zachování auditní stopy
(1)
Orgán veřejné správy pořizuje a uchovává záznamy o nastavení a změnách systému řízení a kontroly veřejných financí.
(2)
Orgán veřejné správy pořizuje a uchovává záznamy, ze kterých lze zpětně rekonstruovat posloupnost úkonů při řízení a kontrole veřejných financí a tyto úkony ověřit.
Část 3
VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM
Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy
(1)
Vedoucí orgánu veřejné správy
a)vnitřním předpisem nastaví a udržuje přiměřený a účinný vnitřní kontrolní systém a stanoví postupy řídicí kontroly
b)stanoví rozsah práv a povinností osob vykonávajících činnosti v rámci vnitřního kontrolního systému
c)zajistí, aby operace byly prověřeny řídicí kontrolou
d)zajistí, aby činnosti v rámci vnitřního kontrolního systému vykonávaly bezúhonné fyzické osoby s odpovídajícími předpoklady pro jejich výkon, a
e)zajistí průběžné prověřování přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému.
(2)
Rektor veřejné vysoké školy může pověřit plněním povinnosti podle odstavce 1 osobu stojící v čele součásti veřejné vysoké školy.
(3)
Přiměřený a účinný vnitřní kontrolní systém je systém, který
a)odpovídá vnějším podmínkám, složitosti organizační struktury a charakteru zajišťovaných úkolů
b)vytváří podmínky pro řádné a včasné plnění úkolů a cílů orgánu veřejné správy
c)umožňuje včas zjišťovat rizika a přijímat opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění
d)poskytuje včasné, relevantní a spolehlivé informace pro řízení a kontrolu veřejných financí
e)umožňuje včas zjišťovat závažné nedostatky, přijímat opatření k jejich odstranění nebo prevenci a sledovat jejich plnění a
f)je v souladu s tímto zákonem, jinými právními předpisy, přímo použitelnými předpisy Evropské unie a vnitřními předpisy orgánu veřejné správy.
Povinnosti osob vykonávajících činnosti v rámci vnitřního kontrolního systému
(1)
Osoba vykonávající činnosti v rámci vnitřního kontrolního systému zjišťuje a posuzuje rizika související s úkoly, které jsou jí svěřeny, a přijímá opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění.
(2)
Osoba vykonávající činnosti v rámci vnitřního kontrolního systému při zjištění nedostatku neprodleně přijme opatření k jeho odstranění nebo prevenci nebo o potřebě přijetí takových opatření informuje vedoucího orgánu veřejné správy.
Osoby vykonávající řídicí kontrolu
(1)
Předběžnou řídicí kontrolu příjmové operace vykonávají příkazce operace a správce rozpočtu. Předběžnou řídicí kontrolu výdajové operace vykonávají příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní. Sloučení funkce příkazce operace a správce rozpočtu nebo funkce příkazce operace a hlavního účetního pro stejnou příjmovou nebo výdajovou operaci je nepřípustné.
(2)
Předběžnou řídicí kontrolu majetkové operace vykonávají příkazce operace a osoba určená vedoucím orgánu veřejné správy.
(3)
Příkazcem operace je vedoucí orgánu veřejné správy nebo jím určený zaměstnanec orgánu veřejné správy pověřený řízením činnosti.
(4)
V případě obce, městské části hlavního města Prahy a městského obvodu nebo městské části statutárního města může starosta určit, že funkci příkazce operace vykonává místostarosta. V případě hlavního města Prahy a statutárního města může primátor určit, že funkci příkazce operace vykonává náměstek primátora.
(5)
Správcem rozpočtu a hlavním účetním jsou zaměstnanci orgánu veřejné správy určení vedoucím orgánu veřejné správy; vedoucí orgánu veřejné správy může rozhodnout, že funkci správce rozpočtu a funkci hlavního účetního vykonává pro stejnou příjmovou nebo výdajovou operaci jedna osoba
a)v případech odůvodněných nízkou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik pro nakládání s veřejnými prostředky
b)v případě vnitřní organizační jednotky Ministerstva zahraničních věcí, která je zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí.
(6)
Nemá-li orgán veřejné správy zaměstnance s odpovídajícími předpoklady pro výkon funkce správce rozpočtu nebo hlavního účetního, může vedoucí orgánu veřejné správy v případech odůvodněných nízkou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik pro nakládání s veřejnými prostředky rozhodnout, že funkci správce rozpočtu nebo hlavního účetního vykonává fyzická osoba, která není zaměstnancem orgánu veřejné správy. To se nepoužije na ústřední orgán státní správy, v jehož čele stojí člen vlády.
(7)
Následnou řídicí kontrolu vykonává zaměstnanec určený vedoucím orgánu veřejné správy. Nemá-li orgán veřejné správy zaměstnance s odpovídajícími předpoklady pro její výkon, může vedoucí orgánu veřejné správy v případech odůvodněných nízkou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik pro nakládání s veřejnými prostředky rozhodnout, že následnou řídicí kontrolu vykonává jím určená fyzická osoba, která není zaměstnancem orgánu veřejné správy.
Povinnosti osob vykonávajících předběžnou řídicí kontrolu před schválením operace
(1)
Správce rozpočtu u příjmové a výdajové operace prověří, zda
a)je v souladu se schváleným rozpočtem, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky
b)odpovídá pravidlům pro financování činnosti orgánu veřejné správy a
c)jsou řízena s ní související rozpočtová rizika.
(2)
Příkazce operace operaci schválí, pokud
a)je v souladu s tímto zákonem, jinými právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie
b)je nezbytná k zajištění úkolů, záměrů a cílů orgánu veřejné správy
c)je v souladu se zásadou řádného finančního řízení
d)je v souladu se schváleným rozpočtem, programy, projekty, uzavřenými smlouvami rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky a pravidly pro financování činnosti orgánu veřejné správy
e)je doložena správnými a úplnými podklady a
f)jsou řízena s ní související rizika.
(3)
U operace, kterou schválil kolektivní orgán podle jiného právního předpisu, příkazce operace prověří, zda
a)je v souladu s tímto zákonem, jinými právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie
b)je v souladu se schváleným rozhodnutím kolektivního orgánu a v jeho mezích v souladu se zásadou řádného finančního řízení
c)je v souladu se schváleným rozpočtem, programy, projekty, uzavřenými smlouvami, rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky a pravidly pro financování činnosti orgánu veřejné správy
d)je doložena správnými a úplnými podklady a
e)jsou řízena s ní související rizika.
(4)
Zjistí-li příkazce operace na základě prověření podle odstavce 3 nedostatek, neprodleně přijme opatření k jeho odstranění nebo prevenci nebo o potřebě přijetí takových opatření informuje prostřednictvím vedoucího orgánu veřejné správy kolektivní orgán, který operaci schválil.
Povinnosti osob vykonávajících předběžnou řídicí kontrolu před platbou
(1)
Hlavní účetní u výdajové operace prověří, je-li správně určen její věřitel, výše a splatnost.
(2)
Příkazce operace u výdajové operace platbu schválí, je-li její realizace v souladu s podmínkami, za kterých byla tato výdajová operace schválena, včetně toho, že je správně určen její věřitel, výše a splatnost.
(3)
Osoba určená vedoucím orgánu veřejné správy prověří před platbou z peněžních prostředků soustředěných prostřednictvím Národního fondu správnost předložených podkladů k platbě. Jsou-li předložené podklady k platbě správné, příkazce operace platbu schválí. Odstavce 1 a 2 a § 12 se v tomto případě nepoužijí.
Výjimky z předběžné řídicí kontroly
(1)
Pro zajištění potřeb vyplývajících z běžné provozní činnosti orgánu veřejné správy je možné provést předběžnou řídicí kontrolu před schválením operace nebo před platbou souhrnně pro více operací. Podmínky tohoto postupu stanoví vedoucí orgánu veřejné správy vnitřním předpisem.
(2)
Vyplývá-li povinnost uskutečnit operaci nebo její podmínky z jiného právního předpisu, opatření obecné povahy, usnesení vlády, rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí správního orgánu, provede se předběžná řídicí kontrola pouze v rozsahu, který může orgán veřejné správy ovlivnit.
(3)
Provedení předběžné řídicí kontroly může být v odůvodněných případech nahrazeno provedením následné řídicí kontroly u
a)příjmové operace, kterou nelze předvídat
b)výdajové operace, je-li nezbytné zabránit újmě
c)operace související s plněním úkolu, který nesnese odkladu, a zároveň se jedná o úkol 1. integrovaného záchranného systému, 2. Policie České republiky, 3. Hasičského záchranného sboru České republiky, 4. zdravotnické záchranné služby, 5. Vězeňské služby České republiky, 6. Generální inspekce bezpečnostních sborů, 7. Celní správy České republiky, 8. Správy státních hmotných rezerv, 9. obecní policie, 10. ozbrojených sil České republiky, nebo 11. Vojenské policie
d)operace související s poskytováním humanitární pomoci podle zákona upravujícího zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí
e)operace související s řízením likvidity státní pokladny, řízením státního dluhu nebo se správou státních finančních aktiv.
(4)
Pravidla provedení předběžné řídicí kontroly u zpravodajských služeb stanoví Ministerstvo financí zvláštními postupy pro jejich finanční hospodaření podle rozpočtových pravidel. Ustanovení § 11 až 13 se v tomto případě nepoužijí.
Následná řídicí kontrola
(1)
Následná řídicí kontrola se provede u uskutečněných operací vybraných na základě posouzení rizik. Podmínky tohoto postupu stanoví vedoucí orgánu veřejné správy vnitřním předpisem.
(2)
Následná řídicí kontrola se rovněž provede u operací, u kterých se podle § 14 odst. 3 nepoužil postup předběžné řídicí kontroly.
(3)
Osoba určená vedoucím orgánu veřejné správy u operace prověří, byla-li
a)v souladu s tímto zákonem, jinými právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie
b)v souladu s podmínkami, za kterých byla schválena
c)v souladu se zásadou řádného finančního řízení
d)doložena správnými a úplnými podklady a
e)řízena s ní související rizika.
(4)
Osoba určená vedoucím orgánu veřejné správy sleduje, zda příjmy, na které má orgán veřejné správy nárok, a výdaje, které je orgán veřejné správy povinen uhradit, jsou hrazeny včas a ve správné výši, a při zjištění nedostatku neprodleně přijme opatření k jeho odstranění nebo prevenci nebo o potřebě přijetí takových opatření informuje vedoucího orgánu veřejné správy.
Část 4
INTERNÍ AUDIT A VRCHNÍ AUDIT
Hlava 1
Interní audit
Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy Vedoucí orgánu veřejné správy a) vydá statut útvaru interního auditu, ve kterém stanoví rozsah práv a povinností zaměstnanců vykonávajících interní audit, osob přizvaných k účasti na interním auditu a auditovaných osob, b) zajistí přístup útvaru interního auditu k informacím, zaměstnancům a majetku potřebným k plnění úkolů interního auditu, c) zajistí, aby interní audit vykonávaly bezúhonné osoby s odpovídajícími předpoklady pro jeho výkon, d) zajistí, aby útvar interního auditu byl funkčně nezávislý a organizačně oddělený od řídících struktur.
Zřízení útvaru interního auditu
(1)
Útvar interního auditu zřizují
a)správce kapitoly státního rozpočtu
b)státní fond
c)státní organizace Správa železnic
d)zdravotní pojišťovna
e)veřejná vysoká škola
f)zpravodajská služba
g)kraj
h)hlavní město Praha
i)městská část hlavního města Prahy, která má více než 15 000 obyvatel, není-li Statutem hlavního města Prahy stanoveno, že se útvar interního auditu u této městské části nezřizuje
j)obec, která má více než 15 000 obyvatel
k)městský obvod nebo městská část statutárního města, které mají více než 15 000 obyvatel, není-li statutem statutárního města stanoveno, že se útvar interního auditu u tohoto městského obvodu nebo u této městské části nezřizuje.
(2)
Správce kapitoly státního rozpočtu může rozhodnout o zřízení útvaru interního auditu u organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce nebo veřejné kulturní instituce, jichž je zřizovatelem nebo funkci zřizovatele vykonává, z důvodu
a)výskytu významných rizik pro nakládání s veřejnými prostředky
b)složitosti plněných úkolů a vnitřní organizační struktury nebo
c)zapojení do správy veřejné finanční podpory.
(3)
Kraj, hlavní město Praha, městská část hlavního města Prahy, obec, městský obvod nebo městská část statutárního města a dobrovolný svazek obcí mohou rozhodnout o zřízení útvaru interního auditu u jimi zřízené příspěvkové organizace.
(4)
Dosáhne-li obec, městská část hlavního města Prahy, městský obvod nebo městská část statutárního města více než 15 000 obyvatel, má povinnost zřídit útvar interního auditu nejpozději do 1. ledna roku následujícího po roce dosažení více než 15 000 obyvatel.
(5)
Nemá-li obec, městská část hlavního města Prahy, městský obvod nebo městská část statutárního města více než 15 000 obyvatel po dobu alespoň 2 let, může rozhodnout o zrušení útvaru interního auditu.
(6)
Při stanovení počtu obyvatel obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části statutárního města se pro účely odstavců 4 a 5 vychází z údajů uvedených v základním registru obyvatel vedeném podle zákona upravujícího základní registry k 1. lednu roku následujícího po roce dosažení více než 15 000 obyvatel.
Postavení útvaru interního auditu
(1)
Útvar interního auditu je přímo podřízen vedoucímu orgánu veřejné správy.
(2)
Útvar interního auditu je zařazen u
a)kraje do krajského úřadu
b)hlavního města Prahy do Magistrátu hlavního města Prahy
c)městské části hlavního města Prahy do úřadu městské části
d)obce do obecního úřadu
e)městského obvodu nebo městské části statutárního města do úřadu městského obvodu nebo městské části.
(3)
Vedoucího útvaru interního auditu jmenuje a odvolává u
a)správce kapitoly státního rozpočtu vedoucí orgánu veřejné správy
b)státního fondu vedoucí orgánu veřejné správy
c)státní organizace Správa železnic generální ředitel po projednání s výborem pro audit
d)zdravotní pojišťovny ředitel po projednání s výborem pro audit
e)veřejné vysoké školy rektor po projednání se správní radou
f)zpravodajské služby ředitel
g)kraje rada kraje na návrh ředitele krajského úřadu
h)hlavního města Prahy rada hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy
i)městské části hlavního města Prahy rada městské části na návrh starosty městské části
j)obce rada obce na návrh starosty
k)městského obvodu nebo městské části statutárního města rada městského obvodu nebo rada městské části na návrh starosty
l)organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce nebo veřejné kulturní instituce, jichž je správce kapitoly státního rozpočtu zřizovatelem nebo funkci zřizovatele vykonává, vedoucí orgánu veřejné správy, u kterého je útvar interního auditu zřízen
m)příspěvkové organizace zřízené krajem, hlavním městem Prahou, městskou částí hlavního města Prahy, obcí, městským obvodem nebo městskou částí statutárního města nebo dobrovolným svazkem obcí vedoucí orgánu veřejné správy, u kterého je útvar interního auditu zřízen.
Působnost útvaru interního auditu
(1)
Útvar interního auditu vykonává interní audit v orgánu veřejné správy, který ho zřídil.
(2)
Útvar interního auditu správce kapitoly státního rozpočtu vykonává rovněž interní audit organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce a veřejné kulturní instituce, jejichž je správce kapitoly státního rozpočtu zřizovatelem nebo funkci zřizovatele vykonává.
(3)
Útvar interního auditu správce kapitoly státního rozpočtu nevykonává interní audit zpravodajské služby.
(4)
Rozhodne-li správce kapitoly státního rozpočtu o zřízení útvaru interního auditu podle § 17 odst. 2, působnost útvaru interního auditu podle odstavce 2 tím není dotčena.
(5)
Útvar interního auditu hlavního města Prahy vykonává rovněž interní audit městské části, je-li Statutem hlavního města Prahy stanoveno, že se útvar interního auditu u této městské části nezřizuje. Útvar interního auditu statutárního města vykonává rovněž interní audit městského obvodu nebo městské části, je-li statutem statutárního města stanoveno, že se útvar interního auditu u tohoto městského obvodu nebo u této městské části nezřizuje.
(6)
Útvar interního auditu
a)prověřuje plnění úkolů, záměrů a cílů orgánu veřejné správy
b)prověřuje dodržování tohoto zákona, jiných právních předpisů, přímo použitelných předpisů Evropské unie a vnitřních předpisů orgánu veřejné správy, včetně dodržování zásad řízení a kontroly veřejných financí a přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému, a
c)provádí poradenskou činnost pro orgán veřejné správy, u kterého interní audit vykonává.
Výkon interního auditu
(1)
Útvar interního auditu vykonává interní audit podle tohoto zákona a podle mezinárodních standardů interního auditu vydaných Institutem interních auditorů a vyhlášených sdělením Ministerstva financí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (dále jen „mezinárodní standardy interního auditu“).
(2)
Útvar interního auditu může k účasti na interním auditu v zájmu dosažení jeho účelu přizvat fyzickou osobu s odpovídajícími předpoklady pro jeho výkon.
Plánování interního auditu
(1)
Útvar interního auditu zpracuje na základě posouzení rizik střednědobý plán interního auditu a roční plán interního auditu. Střednědobý plán interního auditu se zpracovává na období alespoň 3 let.
(2)
Plány interního auditu orgánu veřejné správy a jejich aktualizaci schvaluje vedoucí orgánu veřejné správy.
(3)
Plány interního auditu a jejich aktualizaci schvaluje u
a)zdravotní pojišťovny ředitel po projednání s výborem pro audit
b)státní organizace Správa železnic generální ředitel po projednání s výborem pro audit.
Auditní dokumentace Útvar interního auditu uchovává veškeré dokumenty pořízené v souvislosti s přípravou a výkonem interního auditu a sledováním plnění opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků (dále jen „auditní dokumentace“).
Zahájení interního auditu Interní audit je zahájen předložením oznámení o zahájení interního auditu auditované osobě.
Auditní zpráva
(1)
Útvar interního auditu zpracuje písemný návrh auditní zprávy do 30 dnů, ve zvláště složitých případech do 60 dnů, ode dne provedení posledního úkonu interního auditu a předá jej auditované osobě. Návrh auditní zprávy obsahuje zjištění, závěry, doporučení a datum provedení posledního úkonu interního auditu. Posledním úkonem interního auditu je úkon, po jehož provedení disponuje útvar interního auditu veškerými podklady potřebnými pro vyhotovení návrhu auditní zprávy.
(2)
Auditovaná osoba se může k návrhu auditní zprávy písemně vyjádřit ve lhůtě do 15 dnů ode dne předání návrhu auditní zprávy, není-li určena lhůta delší. Z vyjádření auditované osoby musí být zřejmé, proti jaké části návrhu auditní zprávy směřuje, a musí obsahovat odůvodnění. Vyjádření, které bylo podáno opožděně nebo neoprávněnou osobou, vyjádření, ze kterého není zřejmé, proti jaké části návrhu auditní zprávy směřuje, nebo vyjádření, u kterého chybí odůvodnění, útvar interního auditu do auditní zprávy nezapracuje. Vyjádření auditované osoby je přílohou k auditní zprávě.
(3)
Útvar interního auditu vyjádření auditované osoby písemně vypořádá. Souhlasí-li útvar interního auditu s vyjádřením auditované osoby nebo jeho částí, zapracuje jej do auditní zprávy. Nesouhlasí-li útvar interního auditu s vyjádřením auditované osoby nebo jeho částí, nesouhlas ve vypořádání odůvodní. Vypořádání vyjádření auditované osoby je součástí auditní zprávy.
(4)
Auditní zprávu předá útvar interního auditu do 30 dnů, ve zvláště složitých případech do 60 dnů, ode dne předání vyjádření auditované osoby nebo uplynutí lhůty pro podání tohoto vyjádření, auditované osobě a vedoucímu orgánu veřejné správy, u kterého je útvar interního auditu zřízen. Předáním auditní zprávy vedoucímu orgánu veřejné správy je interní audit ukončen.
(5)
Auditovaná osoba navrhne ve lhůtě určené útvarem interního auditu opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků a lhůtu pro jejich splnění. Nenavrhne-li auditovaná osoba opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků, svůj postup písemně odůvodní.
Sledování plnění opatření
(1)
Auditovaná osoba podá ve lhůtě určené útvarem interního auditu písemnou zprávu o plnění opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků.
(2)
Útvar interního auditu sleduje plnění opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků. Nebyla-li přijata dostatečná opatření nebo nejsou-li přijatá opatření plněna, uvědomí o tom vedoucího orgánu veřejné správy, u kterého je útvar interního auditu zřízen.
Povinnost zajistit externí hodnocení kvality interního auditu
(1)
Orgán veřejné správy, který zřídil útvar interního auditu, zajistí alespoň jednou za 5 let externí hodnocení kvality interního auditu.
(2)
Na zpravodajskou službu se odstavec 1 nepoužije.
(3)
Orgán veřejné správy, který zřídil útvar interního auditu, vytvoří pro výkon externího hodnocení kvality interního auditu podmínky, poskytne k němu potřebnou součinnost a umožní přístup do auditní dokumentace.
(4)
Ústřední orgán státní správy, v jehož čele stojí člen vlády, požádá o externí hodnocení kvality interního auditu Ministerstvo financí nebo auditorskou společnost podle zákona upravujícího činnost auditorů.
Postup externího hodnocení kvality interního auditu
(1)
Z externího hodnocení kvality interního auditu vyhotoví ten, kdo jej provádí, zprávu.
(2)
Zpráva z externího hodnocení kvality interního auditu obsahuje zjištění, závěry a doporučení.
(3)
Externí hodnocení kvality interního auditu je ukončeno předáním zprávy z externího hodnocení kvality interního auditu orgánu veřejné správy, který útvar interního auditu zřídil.
(4)
Orgán veřejné správy, který útvar interního auditu zřídil, přijme na základě zprávy z externího hodnocení kvality interního auditu opatření ke zvyšování kvality interního auditu.
(5)
Správce kapitoly státního rozpočtu předá zprávu z externího hodnocení kvality interního auditu a přehled opatření ke zvyšování kvality interního auditu Ministerstvu financí do 2 měsíců ode dne převzetí zprávy z externího hodnocení kvality interního auditu.
(6)
Vykoná-li externí hodnocení kvality interního auditu Ministerstvo financí, předá správce kapitoly státního rozpočtu Ministerstvu financí pouze přehled opatření ke zvyšování kvality interního auditu, a to ve lhůtě podle odstavce 5.
Roční zpráva o výsledcích interního auditu
(1)
Roční zprávu o výsledcích interního auditu předloží útvar interního auditu
a)správce kapitoly státního rozpočtu vedoucímu orgánu veřejné správy
b)státního fondu vedoucímu orgánu veřejné správy
c)zdravotní pojišťovny řediteli a výboru pro audit
d)veřejné vysoké školy rektorovi a správní radě
e)státní organizace Správa železnic generálnímu řediteli a výboru pro audit
f)zpravodajské služby řediteli
g)kraje řediteli krajského úřadu a radě kraje
h)hlavního města Prahy primátorovi a radě hlavního města Prahy
i)městské části hlavního města Prahy starostovi a radě městské části hlavního města Prahy
j)obce starostovi a radě obce
k)městského obvodu nebo městské části statutárního města starostovi a radě městského obvodu nebo městské části statutárního města
l)organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce nebo veřejné kulturní instituce, jichž je správce kapitoly státního rozpočtu zřizovatelem nebo funkci zřizovatele vykonává, vedoucímu orgánu veřejné správy, u kterého je útvar interního auditu zřízen
m)příspěvkové organizace zřízené krajem, hlavním městem Prahou, městskou částí hlavního města Prahy, obcí, městským obvodem nebo městskou částí statutárního města nebo dobrovolným svazek obcí vedoucímu orgánu veřejné správy, u kterého je útvar interního auditu zřízen.
(2)
Roční zpráva o výsledcích interního auditu obsahuje
a)informaci o provedených interních auditech
b)informaci o plnění střednědobého a ročního plánu interního auditu
c)přehled nejzávažnějších zjištěných nedostatků, opatření směřujících k jejich odstranění nebo prevenci a informaci o jejich plnění
d)celkový názor útvaru interního auditu k přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému (dále jen „celkový názor“)
e)doporučení k fungování vnitřního kontrolního systému a
f)zhodnocení souladu s mezinárodními standardy interního auditu, včetně shrnutí výsledků externího hodnocení kvality interního auditu, bylo-li v daném roce provedeno, a zhodnocení plnění opatření ke zvyšování kvality interního auditu.
(3)
Celkový názor obsahuje vyjádření, zda vnitřní kontrolní systém
a)je přiměřený a účinný
b)potřebuje dílčí zlepšení
c)potřebuje významná zlepšení nebo
d)není přiměřený nebo účinný.
(4)
Celkový názor útvaru interního auditu správce kapitoly státního rozpočtu zahrnuje i hodnocení vnitřního kontrolního systému organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací, veřejných výzkumných institucí a veřejných kulturních institucí, jichž je správce kapitoly státního rozpočtu zřizovatelem nebo funkci zřizovatele vykonává.
Hlava 2
Vrchní audit
Působnost útvaru vrchního auditu
(1)
Útvar Ministerstva financí pověřený výkonem vrchního auditu (dále jen „útvar vrchního auditu“) vykonává vrchní audit
a)organizační složky státu
b)státního fondu
c)státní příspěvkové organizace
d)státní organizace Správa železnic.
(2)
Útvar vrchního auditu nevykonává vrchní audit zpravodajské služby, Kanceláře prezidenta republiky, Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, Kanceláře Veřejného ochránce práv, Úřadu Národní rozpočtové rady a příspěvkových organizací, jichž jsou tyto orgány veřejné správy zřizovateli nebo funkci zřizovatele vykonávají.
(3)
Útvar vrchního auditu prověřuje dodržování tohoto zákona, jiných právních předpisů a přímo použitelných předpisů Evropské unie při nakládání s veřejnými prostředky včetně dodržování zásad řízení a kontroly veřejných financí a přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému.
Plánování, výkon a ukončení vrchního auditu
(1)
Pro útvar vrchního auditu se § 21 odst. 1, § 22 až 24 a § 28 odst. 1 až 3 použijí obdobně.
(2)
Roční plán vrchního auditu, střednědobý plán vrchního auditu a jejich aktualizaci schvaluje ministr financí nebo jím pověřená osoba.
(3)
Auditní zprávu předá útvar vrchního auditu auditované osobě a ministrovi financí nebo jím pověřené osobě. Vrchní audit je ukončen předáním auditní zprávy auditované osobě.
(4)
Auditovaná osoba navrhne ve lhůtě určené útvarem vrchního auditu opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků. Nenavrhne-li auditovaná osoba opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků, svůj postup písemně odůvodní. Auditovaná osoba podá ve lhůtě určené útvarem vrchního auditu písemnou zprávu o plnění opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků.
(5)
Útvar vrchního auditu sleduje plnění opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků. Nebyla-li přijata dostatečná opatření nebo nejsou-li přijatá opatření plněna, uvědomí o tom ministra financí nebo jím pověřenou osobu.
Část 5
VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLA
Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy Vedoucí orgánu veřejné správy zajistí, aby veřejnosprávní kontrolu vykonávaly bezúhonné osoby s odpovídajícími předpoklady potřebnými pro její výkon.
Působnost kraje, hlavního města Prahy, městské části hlavního města Prahy, obce, městského obvodu nebo městské části statutárního města a dobrovolného svazku obcí
(1)
Kraj, hlavní město Praha, městská část hlavního města Prahy, obec, městský obvod nebo městská část statutárního města a dobrovolný svazek obcí vykonávají veřejnosprávní kontrolu hospodaření jimi zřízené příspěvkové organizace.
(2)
Kraj, hlavní město Praha, městská část hlavního města Prahy, obec, městský obvod nebo městská část statutárního města a dobrovolný svazek obcí při výkonu veřejnosprávní kontroly hospodaření jimi zřízené příspěvkové organizace kontrolují
a)dodržování tohoto zákona, jiných právních předpisů a přímo použitelných předpisů Evropské unie, včetně dodržování zásad řízení a kontroly veřejných financí a přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému, a
b)plnění povinností stanovených zřizovatelem.
Působnost poskytovatele veřejné finanční podpory
(1)
Poskytovatel veřejné finanční podpory vykonává veřejnosprávní kontrolu této podpory u žadatele o veřejnou finanční podporu a u jejího příjemce.
(2)
Poskytovatel veřejné finanční podpory při výkonu veřejnosprávní kontroly prověřuje dodržování
a)tohoto zákona, jiných právních předpisů a přímo použitelných předpisů Evropské unie v přímé souvislosti s poskytovanou veřejnou finanční podporou a
b)podmínek stanovených poskytovatelem veřejné finanční podpory.
(3)
Orgán veřejné správy může s jiným orgánem veřejné správy uzavřít veřejnoprávní smlouvu nebo dohodu podle § 160 odst. 3 správního řádu, jejímž předmětem je výkon veřejnosprávní kontroly podle odstavců 1 a 2.
Působnost orgánů zapojených do správy zahraničních prostředků
(1)
Orgán zapojený do správy zahraničních prostředků2) vykonává u žadatele o veřejnou finanční podporu a jejího příjemce veřejnosprávní kontrolu.
(2)
Přenese-li orgán zapojený do správy zahraničních prostředků některé činnosti spojené s poskytováním veřejné finanční podpory na právnickou osobu nebo organizační složku státu, vykonává veřejnosprávní kontrolu těchto činností.
(3)
Útvar Ministerstva financí pověřený koordinací a správou zahraničních prostředků vykonává veřejnosprávní kontrolu orgánu zapojeného do správy zahraničních prostředků.
(4)
Útvar Ministerstva financí pověřený výkonem auditní činnosti zahraničních prostředků (dále jen „auditní orgán“)2) vykonává audit u orgánu zapojeného do správy zahraničních prostředků, orgánu koordinujícího využívání zahraničních prostředků, správce a provozovatele monitorovacího systému a audit u příjemce veřejné finanční podpory (dále jen „audit zahraničních prostředků“).
Auditní zpráva z auditu zahraničních prostředků
(1)
Auditní orgán zpracuje písemný návrh auditní zprávy do 60 dnů ode dne provedení posledního úkonu auditu zahraničních prostředků a předá jej auditované osobě. Návrh auditní zprávy obsahuje zjištění, závěry, doporučení a datum provedení posledního úkonu auditu zahraničních prostředků. Posledním úkonem auditu zahraničních prostředků je úkon, po jehož provedení disponuje auditní orgán veškerými podklady potřebnými pro vyhotovení návrhu auditní zprávy.
(2)
Auditovaná osoba se může k návrhu auditní zprávy písemně vyjádřit ve lhůtě do 15 dnů ode dne předání návrhu auditní zprávy, není-li určena lhůta delší. Z vyjádření auditované osoby musí být zřejmé, proti jaké části návrhu auditní zprávy směřuje, a musí obsahovat odůvodnění. Vyjádření, které bylo podáno opožděně nebo neoprávněnou osobou, vyjádření, ze kterého není zřejmé, proti jaké části návrhu auditní zprávy směřuje, nebo vyjádření, u kterého chybí odůvodnění, auditní orgán do auditní zprávy nezapracuje. Vyjádření auditované osoby je přílohou k auditní zprávě.
(3)
Auditní orgán vyjádření auditované osoby písemně vypořádá. Souhlasí-li auditní orgán s vyjádřením auditované osoby nebo jeho částí, zapracuje jej do auditní zprávy. Nesouhlasí-li auditní orgán s vyjádřením auditované osoby nebo jeho částí, nesouhlas ve vypořádání odůvodní. Vypořádání vyjádření auditované osoby je součástí auditní zprávy.
(4)
Auditní zprávu předá auditní orgán do 30 dnů, ve zvláště složitých případech do 60 dnů, ode dne předání vyjádření auditované osoby nebo uplynutí lhůty pro podání tohoto vyjádření, auditované osobě. Předáním auditní zprávy auditované osobě je audit zahraničních prostředků ukončen.
(5)
Auditovaná osoba přijme ve lhůtě určené auditním orgánem opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků. Nepřijme-li auditovaná osoba opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků, svůj postup písemně odůvodní.
(6)
Auditovaná osoba podá ve lhůtě určené auditním orgánem písemnou zprávu o plnění opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků. Auditní orgán sleduje plnění opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků.
(7)
Auditní orgán uveřejňuje auditní zprávy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků
(1)
Příspěvková organizace zřízená krajem, hlavním městem Prahou, městskou částí hlavního města Prahy, obcí, městským obvodem nebo městskou částí statutárního města nebo dobrovolným svazkem obcí, žadatel o veřejnou finanční podporu a příjemce veřejné finanční podpory přijmou bez zbytečného odkladu opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných veřejnosprávní kontrolou.
(2)
Kraj, hlavní město Praha, městská část hlavního města Prahy, obec, městský obvod nebo městská část statutárního města, dobrovolný svazek obcí, poskytovatel veřejné finanční podpory, orgán zapojený do správy zahraničních prostředků a auditní orgán sledují plnění opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných veřejnosprávní kontrolou.
Část 6
POVINNOST KOORDINACE A SPOLUPRÁCE
Povinnost koordinace a spolupráce při plánování kontrol
(1)
Nebrání-li to splnění účelu kontroly, poskytovatel veřejné finanční podpory, orgán zapojený do správy zahraničních prostředků, auditní orgán, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně orgány Finanční správy České republiky vkládají informace o plánovaných kontrolách veřejné finanční podpory do informačního systému pro koordinaci kontrol Ministerstva financí.
(2)
Nebrání-li to splnění účelu kontroly, poskytovatel veřejné finanční podpory, orgán zapojený do správy zahraničních prostředků, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně orgány Finanční správy České republiky vzájemně koordinují plánované kontroly veřejné finanční podpory s cílem předcházet neodůvodněnému souběhu kontrol stejného žadatele o veřejnou finanční podporu nebo příjemce veřejné finanční podpory.
(3)
Poskytnou-li orgány Finanční správy České republiky informace o plánovaných kontrolách podle odstavců 1 a 2, nejde o porušení povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
Využívání výsledků kontrol Poskytovatel veřejné finanční podpory, orgán zapojený do správy zahraničních prostředků, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně orgány Finanční správy České republiky využívají při kontrole veřejné finanční podpory výsledky kontrol jiných kontrolních orgánů, a pokud se od nich odchýlí, tento postup odůvodní.
Část 7
VYHODNOCOVÁNÍ ŘÍZENÍ A KONTROLY VEŘEJNÝCH FINANCÍ
(1)
Orgán veřejné správy, který zřizuje útvar interního auditu podle § 17 odst. 1, předkládá Ministerstvu financí roční zprávu o řízení a kontrole veřejných financí v elektronické podobě, a to do 1. března roku bezprostředně následujícího po roce, za který se zpráva předkládá.
(2)
Na zpravodajskou službu se odstavec 1 nepoužije.
(3)
Roční zpráva o řízení a kontrole veřejných financí obsahuje informace o
a)stavu vnitřního kontrolního systému včetně celkového názoru
b)činnosti útvaru interního auditu, včetně shrnutí výsledků externího hodnocení kvality interního auditu, bylo-li provedeno, a
c)vykonaných veřejnosprávních kontrolách.
(4)
Informace, které jsou zadávány do monitorovacího systému podle zákona upravujícího podporu regionálního rozvoje, se v roční zprávě o řízení a kontrole veřejných financí nevykazují.
(5)
Ministerstvo financí na základě ročních zpráv o řízení a kontrole veřejných financí předkládá vládě souhrnnou roční zprávu o řízení a kontrole veřejných financí, a to do 30. dubna roku bezprostředně následujícího po roce, za který se zpráva předkládá.
Část 8
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
(1)
Pro účely řízení a kontroly veřejných financí se vnitřním předpisem u veřejných vysokých škol rozumí opatření rektora.
(2)
Útvar interního auditu při výkonu interního auditu podle § 19 odst. 2, útvar vrchního auditu při výkonu vrchního auditu a kraj, hlavní město Praha, městská část hlavního města Prahy, obec, městský obvod nebo městská část statutárního města, dobrovolný svazek obcí, poskytovatel veřejné finanční podpory a orgány zapojené do správy zahraničních prostředků při výkonu veřejnosprávní kontroly postupují podle kontrolního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Přechodná ustanovení
(1)
Řídicí kontrola, veřejnosprávní kontrola nebo interní audit, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Roční zprávy o výsledcích finanční kontroly podle § 22 zákona č. 320/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za rok, který předchází roku nabytí účinnosti tohoto zákona, se vypracují a předloží podle zákona č. 320/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Útvar interního auditu správce kapitoly státního rozpočtu, státního fondu, zdravotní pojišťovny, veřejné vysoké školy, státní organizace Správa železnic, zpravodajské služby, kraje, hlavního města Prahy a obce, která má ke dni 1. ledna 2027 více než 15 000 obyvatel, zřízený podle zákona č. 320/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za útvar interního auditu podle tohoto zákona.
(4)
Útvar interního auditu městské části hlavního města Prahy, která má ke dni 1. ledna 2027 více než 15 000 obyvatel, zřízený podle zákona č. 320/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za útvar interního auditu podle tohoto zákona, není-li Statutem hlavního města Prahy stanoveno, že se útvar interního auditu u této městské části nezřizuje.
(5)
Útvar interního auditu městského obvodu nebo městské části statutárního města, které mají ke dni 1. ledna 2027 více než 15 000 obyvatel, zřízené podle zákona č. 320/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za útvary interního auditu podle tohoto zákona, není-li statutem statutárního města stanoveno, že se útvar interního auditu u tohoto městského obvodu nebo u této městské části nezřizuje.
Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). 2. Část dvacátá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 3. Zákon č. 123/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). 4. Část druhá zákona č. 426/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 5. Část šestá zákona č. 421/2004 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. 6. Část jedenáctá zákona č. 482/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 7. Část osmnáctá zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování. 8. Část třicátá druhá zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). 9. Část třináctá zákona č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách. 10. Část třináctá zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony. 11. Zákon č. 298/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 12. Část sto dvacátá třetí zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 13. Část sto druhá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 14. Část osmnáctá zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů. 15. Část devatenáctá zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky. 16. Část patnáctá zákona č. 239/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 17. Část devátá zákona č. 407/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 18. Část šestnáctá zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. 19. Část padesátá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. 20. Část sto dvacátá první zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. 21. Zákon č. 126/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 22. Část sedmá zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 23. Část osmdesátá osmá zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. 24. Část šestá zákona č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích). 25. Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb. 26. Vyhláška č. 274/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb. 27. Vyhláška č. 24/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/2018 Sb.
Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027.