Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Část 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) a) práva a povinnosti osob a organizačních složek státu zabývajících se vědeckou činností spočívající ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí podporovanou z veřejných prostředků, b) ochranu vědecké integrity, dobré vědecké praxe a ochranu etiky výzkumu, c) výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a podmínky poskytování podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, d) poskytování informací o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, e) působnost orgánů veřejné správy v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)základním výzkumem základní výzkum podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky2)
b)aplikovaným výzkumem průmyslový výzkum podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky3), experimentální vývoj podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky4) nebo jejich kombinace
c)inovací činnost vedoucí k novému nebo vylepšenému výrobku, službě nebo postupu, které se podstatně liší od předchozích výrobků, služeb nebo postupů
d)transferem znalostí proces spočívající v získávání, shromažďování a sdílení znalostí včetně dovedností v hospodářských i nehospodářských činnostech
e)výzkumnou organizací organizace pro výzkum a šíření znalostí podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících blokové výjimky5).
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)podporou podpora výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
b)institucionální podporou podpora dlouhodobého rozvoje výzkumných organizací
c)účelovou podporou podpora poskytovaná na řešení projektů k dosažení cílů základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, inovací, transferu znalostí, operačních programů nebo jejich částí zajišťujících cíle ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, projektů mezinárodní spolupráce a systémových projektů v oblasti inovací
d)systémovou podporou podpora mezinárodní spolupráce, sdílených činností, velkých výzkumných infrastruktur, testovacích a experimentálních infrastruktur, věcné nebo peněžní ocenění mimořádných výsledků nebo propagace nebo popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, úhrada nákladů spojených s činností jednotlivých poskytovatelů a ústředních správních úřadů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
e)partnerem osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka organizační složky státu, 1. jejíž účast je vymezena v návrhu projektu a 2. s níž příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu
f)programem soubor věcných, časových a finančních podmínek účelové podpory projektů potřebných k dosažení stanovených cílů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nebo k popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
g)projektem činnosti, které mají splnit nedělitelný úkol s předem jasně určenými cíli, včetně jejich očekávaných nákladů a výsledků
h)velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky6), kterou schválila vláda
i)testovací a experimentální infrastrukturou testovací a experimentální infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky7), kterou schválila vláda
j)systémovým projektem v oblasti inovací činnost zajišťovaná ústředním správním úřadem nebo právnickou osobou, ke které ústřední správní úřad plní funkci zakladatele nebo zřizovatele, jako součást vládou schváleného programu
k)sdílenými činnostmi podpůrné činnosti schválené vládou, které slouží k organizaci nebo zabezpečení výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
l)výsledkem nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru nebo které mohou být jako výsledky tvůrčí duševní činnosti chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo využívány jinými uživateli nebo orgány veřejné správy při rozhodování a při tvorbě politik a strategií, nebo návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb nebo podstatně zdokonalené výrobky, postupy nebo služby zavedené do praxe
m)způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, na jejich popularizaci, nebo v souvislosti s nimi
n)uznanými náklady takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, které poskytovatel schválil.
(3)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)mezinárodní spoluprací mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí uskutečňovaná mezi orgánem České republiky a orgánem jiného státu nebo samostatné jurisdikce, která není státem, mezinárodní organizací nebo zahraniční osobou, na jejímž základě dochází k poskytování podpory ze státního rozpočtu
b)otevřenou vědou přístup založený na spolupráci a šíření znalostí, zlepšování dostupnosti a opakované použitelnosti a ověřitelnosti výsledků výzkumu zahrnující 1. otevřený přístup k vědeckým publikacím, 2. správu údajů z výzkumu, včetně otevřeného přístupu k těmto údajům, založeného na principu dohledatelnosti, přístupnosti, mnohostranného a opakovaného využití a na souladu se zásadou tak otevřeného přístupu k výsledkům, jak je jen možné, 3. uchovávání a opakované využívání vědeckých informací, 4. mnohostranný dialog zúčastněných stran o principech otevřené vědy na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni, 5. využití otevřeného kódu v rámci výzkumné činnosti a činnosti velkých výzkumných infrastruktur, nebo 6. otevřený přístup k velkým výzkumným infrastrukturám nebo k testovacím a experimentálním infrastrukturám
c)výzkumným pracovníkem fyzická osoba, která se zabývá výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí nebo takové činnosti řídí
d)výzkumným pracovníkem v rané fázi kariéry výzkumný pracovník, který řádně ukončil vysokoškolský studijní program nebo doktorský studijní program před dobou kratší než 8 let; tato doba se prodlužuje o dobu mateřské dovolené, rodičovské dovolené nebo o dobu péče o osobu blízkou, pokud tento pracovník v době mateřské dovolené, rodičovské dovolené nebo době péče o osobu blízkou nevykonával výzkumnou činnost v rozsahu větším než 20 hodin týdně
e)výzkumným pracovníkem ze třetího státu osoba, která není občanem členského státu Evropské unie nebo smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je absolventem studia v doktorském studijním programu nebo má vysokoškolské vzdělání umožňující přístup ke studiu v doktorském studijním programu a byla výzkumnou organizací vybrána k účasti na provádění výzkumu, vývoje inovací, pro kterou se daná kvalifikace vyžaduje.
Část 2
SYSTÉM VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ
Hlava 1
Koncepční dokumenty pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Národní politika výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
(1)
Národní politika výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí (dále jen „národní politika“) je strategický dokument pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(2)
Národní politika musí obsahovat alespoň
a)základní cíle a jejich odůvodnění
b)opatření k naplňování základních cílů
c)indikátory plnění základních cílů
d)předpoklad vývoje výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ze státního rozpočtu, z prostředků Evropské unie a z jiných zdrojů k plnění cílů národní politiky.
(3)
Národní politiku schvaluje vláda.
Koncepce poskytovatele
(1)
Poskytovatel je povinen zpracovat koncepci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele (dále jen „koncepce poskytovatele“). V případě ústředního správního úřadu, jehož program realizuje Technologická agentura České republiky, je koncepci poskytovatele povinen zpracovat tento ústřední správní úřad.
(2)
Koncepce poskytovatele obsahuje na období nejméně 5 let
a)cíle podpory v působnosti poskytovatele
b)věcné zaměření podpory
c)předpokládané náklady
d)opatření k realizaci koncepce poskytovatele
e)indikátory pro průběžné monitorování a zhodnocení plnění cílů podpory a hodnocení dopadů.
(3)
Koncepce poskytovatele musí být zpracována v souladu s národní politikou a s ohledem na
a)podporu rozvoje partnerství ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí mezi veřejnou správou, podnikateli a neziskovými organizacemi
b)podporu transferu znalostí
c)rozvoj lidského potenciálu a rovných příležitostí a zákaz diskriminace
d)etiku výzkumu, vědeckou integritu a dobrou vědeckou praxi
e)ochranu bezpečnostních zájmů státu a institucionální odolnost
f)zjednodušování administrace a snižování administrativní zátěže a
g)principy otevřené vědy.
(4)
Koncepci poskytovatele schvaluje vláda po projednání Radou pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Poskytovatel zveřejňuje koncepci poskytovatele na svých internetových stránkách.
(5)
Poskytovatel nezpracovává koncepci poskytovatele, jestliže jsou náležitosti koncepce poskytovatele podle odstavců 2 a 3 uvedeny v jiném koncepčním dokumentu poskytovatele schvalovaném vládou po projednání Radou pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a jestliže poskytovatel tento dokument zveřejní na svých internetových stránkách a uvede, že tento dokument je považován za koncepci poskytovatele.
Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace
(1)
Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace (dále jen „koncepce výzkumné organizace“) je povinna zpracovat výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory nebo která o institucionální podporu žádá.
(2)
Koncepce výzkumné organizace obsahuje na období 5 let
a)poslání výzkumné organizace a její základní rozvojové cíle 1. v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, 2. v oblasti spolupráce s orgány veřejné správy, podnikateli a neziskovými organizacemi
b)předpokládané náklady
c)opatření k rozvoji lidského potenciálu, zejména k zajištění rovného zacházení, rozvoji kariéry výzkumných pracovníků, výzkumných pracovníků v rané fázi kariéry a výzkumných pracovníků po přerušení kariéry, slaďování osobního a pracovního života, na podporu mobility a návratové politiky výzkumných pracovníků a jejich začleňování do výzkumných týmů po přerušení kariéry
d)opatření k dodržování etiky výzkumu, vědecké integrity a dobré vědecké praxe
e)opatření k realizaci koncepce výzkumné organizace
f)opatření k realizaci otevřené vědy
g)indikátory pro monitorování rozvojových cílů výzkumné organizace.
(3)
Koncepce výzkumné organizace musí být zpracována v souladu s národní politikou a koncepcí poskytovatele institucionální podpory.
(4)
Koncepci výzkumné organizace schvaluje poskytovatel institucionální podpory. Výzkumná organizace zveřejňuje koncepci výzkumné organizace na svých internetových stránkách. Výzkumná organizace na svých internetových stránkách koncepci výzkumné organizace nezveřejňuje, jestliže by tím porušila ustanovení § 7 odst. 1.
(5)
Výzkumná organizace nezpracovává koncepci výzkumné organizace, jestliže jsou její náležitosti podle odstavců 2 a 3 uvedeny v jiném koncepčním dokumentu výzkumné organizace, který schvaluje poskytovatel institucionální podpory a ve kterém uvede, že tento dokument je považován za koncepci výzkumné organizace. Je-li jiným koncepčním dokumentem výzkumné organizace strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy, nevyžaduje se jeho schválení ze strany poskytovatele.
Hlava 2
Zásady činnosti ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Etika výzkumu, vědecká integrita a dobrá vědecká praxe
(1)
Při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí jsou příjemce a partner povinni dodržovat etiku výzkumu a zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe. Poskytovatel v oblasti své působnosti podporuje dodržování etiky výzkumu a zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe.
(2)
Příjemce institucionální podpory a příjemce systémové podpory jsou povinni zavést a udržovat vnitřní systém pro ochranu etiky výzkumu, vědecké integrity a dobré vědecké praxe, jehož prostřednictvím bude zajištěno, že v rámci činnosti příjemce nebude docházet k
a)padělání, pozměňování nebo plagiátorství údajů z výzkumu nebo výsledků, neodůvodněného připisování nebo nepřiznání autorství nebo původcovství k výsledku, a to v kterékoli fázi procesu výzkumné, vývojové nebo inovační práce od záměru až ke zveřejnění výsledků
b)zatajení výsledků nebo selektivního nakládání s výsledky a
c)zničení údajů z výzkumu nebo materiálů s úmyslem zabránit vyšetření pochybení při provádění výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(3)
V rámci vnitřního systému pro ochranu etiky výzkumu, vědecké integrity a dobré vědecké praxe je příjemce institucionální podpory a příjemce systémové podpory povinen zřídit jednu nebo více etických komisí a stanovit pravidla pro její jednání, včetně pravidel řešení podjatosti, nebo zajistit výkon činností etické komise prostřednictvím etické komise jiného příjemce.
(4)
Příjemce zajistí posouzení etickou komisí u výzkumu na člověku nebo na biologickém materiálu lidského původu, projektů zahrnujících práci s pokusnými zvířaty nebo práci s geneticky modifikovanými organismy.
Institucionální odolnost
(1)
Příjemce institucionální podpory je povinen zajistit institucionální odolnost proti vlivovému působení cizí moci, kybernetickou a informační bezpečnost a dodržování předpisů a pravidel týkajících se ochrany duševního vlastnictví, mezinárodních kontrolních režimů a mezinárodních sankcí, a to v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu k výsledkům, jak je jen možné.
(2)
Příjemce institucionální podpory je povinen zpracovat a naplňovat bezpečnostní a krizovou koncepci. Bezpečnostní a krizová koncepce musí zohledňovat rizika související s nelegitimním ovlivňováním v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, ochranu bezpečnostních zájmů státu a zájem na rozvoji Evropského výzkumného prostoru.
(3)
Bezpečnostní a krizová koncepce, jejíž součástí je systém řízení rizik, musí obsahovat
a)rizika narušení výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, a opatření k jejich eliminaci
b)opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti
c)opatření v oblasti ochrany výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a údajů z výzkumu v souvislosti s jejich zveřejňováním a ochranou před neoprávněným přístupem k nim nebo nakládání s nimi
d)hodnocení rizik u partnerů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a
e)opatření za účelem rozvoje povědomí o bezpečnosti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, vnitřních hrozbách a o řízení potenciálních rizik spojených s výzkumem, vývojem, inovacemi, transferem znalostí, šířením informací a s výzkumnou spoluprací.
(4)
Příjemce institucionální podpory je povinen nejméně jednou za 3 roky vyhodnotit systém řízení rizik a v případě potřeby jej aktualizovat.
Zvláštní postupy pro zajištění ochrany bezpečnostních zájmů státu
(1)
Za účelem zajištění ochrany bezpečnostních zájmů státu lze pro utajení činnosti zpravodajských služeb použít zvláštní postupy při plnění povinností stanovených tímto zákonem. Tyto zvláštní postupy stanoví vláda svým usnesením.
(2)
V programech bezpečnostního nebo obranného výzkumu může Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany
a)stanovit omezující podmínky vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů nebo účasti v projektech a
b)stanovit, že se neuplatní povinnosti podle § 82 a 83.
Hlava 3
Státní správa výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Díl 1
Ústřední správní úřady v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
(1)
Ústředním správním úřadem pro výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Působnost Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tím není dotčena.
(2)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
a)koordinuje mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, uskutečňovanou ostatními poskytovateli
b)zpracovává koncepci velkých výzkumných infrastruktur a předkládá ji vládě
c)zpracovává ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zásady hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, zpracovává metodiku hodnocení velkých výzkumných infrastruktur a předkládá je vládě
d)zajišťuje hodnocení velkých výzkumných infrastruktur
e)vede evidenci výzkumných organizací a evidenci právnických osob oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států
f)zajišťuje členství České republiky v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje a konsorciích evropské výzkumné infrastruktury a
g)koordinuje agendu otevřené vědy.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
(1)
Ústředním správním úřadem pro inovace je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Působnost Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tím není dotčena.
(2)
Ministerstvo průmyslu a obchodu
a)koordinuje mezinárodní spolupráci v oblasti inovací uskutečňovanou ostatními ústředními správními úřady
b)zpracovává koncepci testovacích a experimentálních infrastruktur a předkládá ji ke schválení vládě a
c)zpracovává ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zásady hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur a metodiku hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur a předkládá je vládě.
Působnost ústředních správních úřadů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
(1)
Ústřední správní úřad poskytující podporu
a)hodnotí plnění cílů stanovených koncepcí poskytovatele
b)připravuje a realizuje programy a další aktivity výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí ve své působnosti
c)vyhlašuje výzvy k podávání návrhů projektů podle tohoto zákona a zadává veřejné zakázky na poskytnutí účelové podpory ze své rozpočtové kapitoly
d)provádí hodnocení podle tohoto zákona a výsledek hodnocení předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a
e)předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku všechny materiály za oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí před jejich předložením vládě, včetně návrhů programů a návrhů dohod a ujednání týkajících se mezinárodní spolupráce před jejich předložením vládě.
(2)
Ústřední správní úřad, který podle zákona o státním rozpočtu České republiky neposkytuje účelovou podporu ze své rozpočtové kapitoly a který zajišťuje poskytování účelové podpory na program v oblasti své působnosti ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky, a) připravuje a realizuje koncepci poskytovatele, b) vykonává působnosti podle odstavce 1 písm. a), d) a e), c) připravuje návrhy programů, jejichž realizaci zajistí Technologická agentura České republiky, d) hodnotí ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky programy připravené a realizované podle písmene b) a jejich dopady a výsledek hodnocení předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a e) poskytuje institucionální a systémovou podporu v oblasti své působnosti.
(3)
Pokud ústřední správní úřad podle odstavce 1 spolupracuje při poskytování účelové podpory u některého programu ve své působnosti s Technologickou agenturou České republiky, postupuje podle odstavce 2 písm. c) a d).
Díl 2
Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
(1)
Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je odborným orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(2)
Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
a)zpracovává ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a v součinnosti s dalšími ústředními správními úřady působícími v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí národní politiku a její aktualizaci a předkládá ji vládě
b)kontroluje plnění opatření národní politiky
c)zpracovává priority aplikovaného výzkumu a předkládá je vládě
d)zpracovává metodiku hodnocení výzkumných organizací a připravuje zásady pro hodnocení programů a jejich dopadů po 5 letech od ukončení a předkládá je vládě ke schválení
e)zpracovává zásady hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a zásady hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a předkládá je vládě
f)provádí hodnocení v rozsahu podle metodiky hodnocení výzkumných organizací schválené vládou
g)posuzuje soulad průběhu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli v segmentu, do kterého výzkumné organizace poskytovatele patří, s metodikou hodnocení výzkumných organizací
h)posuzuje soulad 1. hodnocení programu prováděného příslušným poskytovatelem se zásadami pro hodnocení programů a jejich dopadů, 2. hodnocení velkých výzkumných infrastruktur se zásadami hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, 3. hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur se zásadami hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur
i)vydává doporučení ke sjednocení podmínek pro poskytování účelové podpory
j)zpracovává stanoviska ke všem materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, včetně stanovisek k programům předloženým poskytovateli a stanovisek k návrhům dohod a ujednání týkajících se mezinárodní spolupráce před jejich předložením vládě
k)zpracovává stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o jeho změnu, popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk
l)navrhuje vládě členy předsednictva a předsedu Grantové agentury České republiky a členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky
m)navrhuje vládě členy vědecké rady Grantové agentury a výzkumné rady Technologické agentury
n)zpracovává analýzy a hodnocení stavu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v České republice a jejich srovnání se zahraničím a předkládá je vládě
o)zpracovává návrh výše celkových výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, návrh výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a návrh střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a předkládá je vládě a
p)spolupracuje s poradními orgány pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jiných států a samostatných jurisdikcí, které nejsou státem.
(3)
Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí může vládě předkládat podněty, doporučení a návrhy opatření týkající se oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
Členství v Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
(1)
Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí má 16 členů a předsedu.
(2)
Předsedou Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je člen vlády. Pro účely zasedání Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí platí, že předseda Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí má postavení člena Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(3)
Členy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tak, aby byli zastoupeni zejména odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí. Funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jsou 4 roky. Člen Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.
(4)
Členy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí odvolává vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Členství v Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí dále zaniká odstoupením z funkce.
(5)
Členství v Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady.
(6)
Člen Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí nesmí být v projednávané věci podjatý.
Předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
(1)
Předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tvoří předseda Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a tři místopředsedové, které volí členové Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ze svých řad.
(2)
Předsednictvo řídí činnost Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a koordinuje činnost pracovních komisí Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
Pracovní komise Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
(1)
Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zřizuje alespoň tyto pracovní komise
a)Komisi pro hodnocení výzkumných organizací a programů, která pro Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zpracovává zejména podklady pro hodnocení výzkumných organizací a pro posouzení souladu hodnocení programů poskytovateli se zásadami pro hodnocení programů a jejich dopadů
b)Etickou komisi, která pro Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zpracovává podklady k etice výzkumu, zásadám vědecké integrity a dobré vědecké praxe a k žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo žádostem o jeho změnu, popřípadě k žádostem o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk.
(2)
Členy pracovních komisí z řad odborníků pro danou oblast jmenuje a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí její předseda.
(3)
Členství v pracovních komisích je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady.
Díl 3
Grantová agentura České republiky
Grantová agentura České republiky
(1)
Grantová agentura České republiky je ústředním správním úřadem v oblasti poskytování účelové podpory základního výzkumu. Grantová agentura České republiky má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu.
(2)
Sídlem Grantové agentury České republiky je Praha.
(3)
Grantová agentura České republiky poskytuje účelovou podporu základního výzkumu a v této oblasti
a)zpracovává návrh výdajů Grantové agentury České republiky
b)podporuje spolupráci mezi výzkumnými organizacemi, orgány veřejné správy, podnikateli a neziskovými organizacemi a
c)spolupracuje s příslušnými orgány jiných států a samostatných jurisdikcí, které nejsou státem.
(4)
Grantová agentura České republiky předkládá nejméně jedenkrát ročně Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí informaci o své činnosti za uplynulé období.
Orgány Grantové agentury České republiky
(1)
Orgány Grantové agentury České republiky jsou
a)předseda
b)předsednictvo
c)vědecká rada a
d)kontrolní rada.
(2)
S výjimkou členství předsedy v předsednictvu nejsou funkce členů orgánů Grantové agentury České republiky vzájemně slučitelné.
Předseda
(1)
Předseda zastupuje Grantovou agenturu České republiky navenek a plní funkci vedoucího organizační složky státu.
(2)
Předsedu jmenuje z členů předsednictva a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vláda. Není-li funkce předsedy dočasně obsazena, vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho funkci místopředseda, kterého jmenuje vláda z členů předsednictva na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(3)
Předseda je vedoucím služebního úřadu a služebním orgánem podle zákona o státní službě. Předseda jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích. Předseda může pověřit výkonem svých pravomocí služebního orgánu svého zástupce, kterého písemně určí podle zákona o státní službě.
Předsednictvo
(1)
Předsednictvo je nadřízeným správním orgánem Grantové agentury České republiky.
(2)
Předsednictvo
a)zajišťuje přípravu návrhů programů v oblasti základního výzkumu a s vyjádřením vědecké rady je předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení
b)schvaluje vyhlášení výzev
c)vyřizuje námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu
d)schvaluje poskytnutí podpory
e)předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení návrh statutu Grantové agentury České republiky a jeho změn a
f)předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí návrh rozpočtu Grantové agentury České republiky.
(3)
Předsednictvo tvoří předseda, místopředseda a další 3 členové předsednictva. Předsedu v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda. Členy předsednictva Grantové agentury jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(4)
Funkční období člena předsednictva jsou 4 roky. Člen předsednictva může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.
(5)
Členem předsednictva může být jmenována pouze fyzická osoba, jejíž znalosti a zkušenosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a)je plně svéprávná a bezúhonná; za bezúhonnou se nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena
b)zastávala řídicí funkci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí po dobu nejméně 5 let.
Výkon funkce předsedy a členů předsednictva
(1)
Předseda a členové předsednictva vykonávají funkci v pracovním poměru.
(2)
Výkon funkce předsedy nebo člena předsednictva je neslučitelný s výkonem funkce
a)prezidenta republiky
b)poslance nebo senátora
c)poslance Evropského parlamentu
d)člena vlády
e)člena Nejvyššího kontrolního úřadu
f)člena orgánu územního samosprávného celku, s výjimkou funkce neuvolněného člena zastupitelstva
g)člena Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
h)člena orgánů Technologické agentury České republiky
i)statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi nebo transferem znalostí
j)děkana fakulty vysoké školy nebo ředitele vysokoškolského ústavu
k)člena odborného poradního orgánu Grantové agentury České republiky.
(3)
Předseda nebo člen předsednictva se nesmí podílet na řešení projektu s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce, kterému poskytuje účelovou podporu Grantová agentura České republiky, ani na zpracování návrhu projektu ve výzvě k podávání návrhů projektů vyhlášené Grantovou agenturou České republiky.
(4)
Členové předsednictva vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce.
Vědecká rada
(1)
Vědecká rada
a)navrhuje předsednictvu ustavení a zaměření odborných poradních orgánů
b)navrhuje předsednictvu přípravu nových programů v působnosti Grantové agentury České republiky a jejich zaměření a písemně se vyjadřuje k návrhům nových programů v oblasti základního výzkumu připravených předsednictvem a
c)průběžně vyhodnocuje výsledky a dopady programů Grantové agentury České republiky a informuje o nich předsednictvo.
(2)
Člen vědecké rady se nesmí podílet na procesu poskytování účelové podpory. Člen vědecké rady se nesmí zúčastnit jednání odborných poradních orgánů Grantové agentury České republiky a jednání předsednictva, které se týká hodnocení návrhů projektů nebo procesu poskytování účelové podpory projektům.
(3)
Vědecká rada má 12 členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(4)
Funkční období člena vědecké rady jsou 4 roky. Člen vědecké rady může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.
(5)
Členství ve vědecké radě je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady.
Kontrolní rada
(1)
Kontrolní rada kontroluje hospodaření Grantové agentury České republiky a předkládá svá zjištění předsednictvu. Kontrolní rada při kontrole přezkoumává a vyhodnocuje správnost finančních a majetkových operací a účinnost vnitřního kontrolního systému Grantové agentury České republiky. Kontrolní rada je oprávněna vyžádat si při kontrole nezávislý audit.
(2)
Kontrolní rada projednává stížnosti na postup Grantové agentury České republiky při hodnocení návrhu projektu, navrhuje předsednictvu způsob vyřízení námitek proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu a předkládá svá stanoviska předsednictvu.
(3)
Stanovisko kontrolní rady je předsednictvo povinno projednat. Pokud se předsednictvo odchýlí od návrhu opatření k nápravě obsaženého ve stanovisku, musí tento postup odůvodnit.
(4)
Kontrolní rada má 10 členů, které z řad odborníků volí Poslanecká sněmovna. Funkční období členů kontrolní rady jsou 4 roky. Člen kontrolní rady může být zvolen nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.
(5)
Kontrolní rada předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu, pokud dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu.
(6)
Členství v kontrolní radě je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Členům kontrolní rady za výkon jejich funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady.
(7)
Člen kontrolní rady se nesmí podílet na řešení projektu s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce, kterému poskytuje účelovou podporu Grantová agentura České republiky, ani na zpracování návrhu projektu ve výzvě k podávání návrhů projektů, vyhlášené Grantovou agenturou České republiky. Výkon funkce člena kontrolní rady je neslučitelný s výkonem funkce člena odborného poradního orgánu Technologické agentury České republiky, s výkonem funkce statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi včetně statutárního orgánu vysoké školy a s výkonem funkce děkana fakulty vysoké školy.
Díl 4
Technologická agentura České republiky
Technologická agentura České republiky
(1)
Technologická agentura České republiky je ústředním správním úřadem v oblasti poskytování účelové podpory aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí. Technologická agentura České republiky má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu.
(2)
Sídlem Technologické agentury České republiky je Praha.
(3)
Technologická agentura České republiky poskytuje účelovou podporu aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí včetně aplikovaného výzkumu pro potřeby veřejné správy a v této oblasti a) zabezpečuje přípravu a realizaci programů v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí včetně programů pro potřeby orgánů veřejné správy, b) realizuje programy připravené ústředními správními úřady podle § 11 odst. 2 písm. b) a odst. 3, c) hodnotí programy podle písmene a) a jejich dopady a spolupracuje s ústředními správními úřady, které nejsou poskytovateli účelové podpory, na hodnocení programů podle písmene b) a jejich dopadů, d) zpracovává návrh výdajů Technologické agentury České republiky, e) poskytuje poradenství příjemcům účelové podpory, partnerům a uživatelům výsledků aplikovaného výzkumu a inovací, f) podporuje spolupráci mezi výzkumnými organizacemi, orgány veřejné správy, podnikateli a neziskovými organizacemi a g) spolupracuje s obdobnými orgány jiných států a samostatných jurisdikcí, které nejsou státem.
(4)
Technologická agentura České republiky předkládá nejméně jedenkrát ročně Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zprávu o činnosti Technologické agentury České republiky za uplynulé období.
Orgány Technologické agentury České republiky
(1)
Orgány Technologické agentury České republiky jsou
a)předseda
b)předsednictvo
c)výzkumná rada a
d)kontrolní rada.
(2)
S výjimkou členství předsedy v předsednictvu nejsou funkce členů orgánů Technologické agentury České republiky vzájemně slučitelné.
Předseda
(1)
Předseda zastupuje Technologickou agenturu České republiky navenek a plní funkci vedoucího organizační složky státu.
(2)
Předsedu jmenuje a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vláda. Předseda je jmenován z členů předsednictva, kteří nezastupují ústřední správní úřady. Není-li funkce předsedy dočasně obsazena, vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho funkci místopředseda, kterého jmenuje vláda z členů předsednictva na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(3)
Předseda je vedoucím služebního úřadu a služebním orgánem podle zákona o státní službě. Předseda jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích. Předseda může pověřit výkonem svých pravomocí služebního orgánu svého zástupce, kterého písemně určí podle zákona o státní službě.
Předsednictvo
(1)
Předsednictvo je nadřízeným správním orgánem Technologické agentury České republiky.
(2)
Předsednictvo
a)zajišťuje přípravu návrhů programů v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí a s vyjádřením výzkumné rady je předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení
b)schvaluje vyhlášení výzev
c)vyřizuje námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu
d)schvaluje poskytnutí podpory
e)předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení návrh statutu Technologické agentury České republiky a jeho změn a
f)předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí návrh rozpočtu Technologické agentury České republiky.
Členství v předsednictvu
(1)
Předsednictvo tvoří předseda, místopředseda a další 3 členové předsednictva. Předsedu v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda. Členy předsednictva Technologické agentury jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(2)
Funkční období člena předsednictva jsou 4 roky. Člen předsednictva může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.
(3)
Členem předsednictva může být jmenována pouze fyzická osoba, jejíž znalosti a zkušenosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a)je plně svéprávná a bezúhonná; za bezúhonnou se nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena
b)zastávala řídicí funkci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí po dobu nejméně 5 let.
Výkon funkce předsedy a členů předsednictva
(1)
Předseda a členové předsednictva vykonávají funkci v pracovním poměru.
(2)
Výkon funkce předsedy nebo člena předsednictva je neslučitelný s výkonem funkce
a)prezidenta republiky
b)poslance nebo senátora
c)poslance Evropského parlamentu
d)člena vlády
e)člena Nejvyššího kontrolního úřadu
f)člena orgánu územního samosprávného celku, s výjimkou funkce neuvolněného člena zastupitelstva
g)člena Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
h)člena orgánů Grantové agentury České republiky
i)statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi nebo transferem znalostí
j)děkana fakulty vysoké školy nebo ředitele vysokoškolského ústavu
k)člena odborného poradního orgánu Technologické agentury České republiky.
(3)
Členové předsednictva vykonávají své funkce osobně. Členové předsednictva nesmějí pro výkon funkce přijímat žádné pokyny a instrukce.
Skončení členství v předsednictvu V případě skončení funkčního období člena předsednictva nebo jiného ukončení jeho funkce předloží Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vládě do 3 měsíců návrh na jmenování nového člena předsednictva.
Výzkumná rada
(1)
Výzkumná rada
a)navrhuje předsednictvu ustavení a zaměření odborných poradních orgánů
b)navrhuje předsednictvu přípravu nových programů aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí a jejich zaměření a písemně se vyjadřuje k návrhům programů aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí připravených předsednictvem a ústředními správními úřady a
c)průběžně vyhodnocuje výsledky a dopady programů Technologické agentury České republiky a informuje o nich předsednictvo.
(2)
Člen výzkumné rady se nesmí podílet na poskytování účelové podpory. Člen výzkumné rady se nesmí účastnit jednání odborných poradních orgánů Technologické agentury České republiky, která se týkají hodnocení návrhů projektů, nebo procesu poskytování účelové podpory projektům.
(3)
Výzkumná rada má 13 členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(4)
Funkční období člena výzkumné rady jsou 4 roky. Člen výzkumné rady může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.
(5)
Členství ve výzkumné radě je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady.
Kontrolní rada
(1)
Kontrolní rada kontroluje hospodaření s finančními prostředky Technologické agentury České republiky a předkládá svá zjištění předsednictvu. Kontrolní rada při kontrole přezkoumává a vyhodnocuje správnost finančních a majetkových operací a účinnost vnitřního kontrolního systému Technologické agentury České republiky. Kontrolní rada je oprávněna si vyžádat při kontrole nezávislý audit.
(2)
Kontrolní rada projednává stížnosti na postup Technologické agentury České republiky při hodnocení návrhu projektu, navrhuje předsednictvu způsob vyřízení námitek proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu a předkládá svá stanoviska předsednictvu.
(3)
Stanovisko kontrolní rady je předsednictvo povinno projednat. Pokud se předsednictvo odchýlí od návrhu opatření k nápravě obsaženého ve stanovisku, musí tento postup odůvodnit.
(4)
Kontrolní rada má 10 členů, které z řad odborníků volí Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady jsou 4 roky. Člen kontrolní rady může být zvolen na 2 po sobě jdoucí funkční období.
(5)
Kontrolní rada předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu, pokud dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu.
(6)
Členství v kontrolní radě je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady.
Střet zájmů člena orgánu Technologické agentury České republiky
(1)
Předseda, člen předsednictva nebo člen kontrolní rady se nesmí podílet na řešení projektu s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce, kterému poskytuje účelovou podporu Technologická agentura České republiky, ani na zpracování návrhu projektu ve výzvě k podávání návrhů projektů, vyhlášené Technologickou agenturou České republiky.
(2)
Výkon funkce člena kontrolní rady je neslučitelný s výkonem funkce člena odborného poradního orgánu Grantové agentury České republiky, s výkonem funkce statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí včetně statutárního orgánu vysoké školy a s výkonem funkce děkana fakulty vysoké školy.
Hlava 4
Evidence výzkumných organizací a přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států
Díl 1
Evidence výzkumných organizací
Evidence výzkumných organizací
(1)
Evidence výzkumných organizací je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
(2)
Údaje zapsané v evidenci výzkumných organizací zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na svých internetových stránkách.
Zápis do evidence výzkumných organizací
(1)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zapíše do evidence výzkumných organizací výzkumnou organizaci, která o zápis požádala a která prokázala, že
a)byla založena nebo zřízena za účelem provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo vývoj jako svou hlavní činnost a
b)po dobu 5 let bezprostředně předcházejících roku podání žádosti 1. samostatně, systematicky a pravidelně provádí základní výzkum, průmyslový výzkum nebo vývoj a veřejně šíří jejich výsledky formou výuky, publikací nebo transferu znalostí, 2. vede oddělené účetnictví pro činnosti spočívající v nabízení výrobků nebo služeb na trhu, pokud je vykonává, 3. podniky8), jež mohou na výzkumnou organizaci uplatňovat rozhodující vliv, nemají přednostní přístup k výsledkům její činnosti.
(2)
Součástí žádosti o zápis do evidence výzkumných organizací jsou písemnosti prokazující skutečnosti podle odstavce 1 a další údaje, které mají být do evidence výzkumných organizací zapsány.
(3)
Do evidence výzkumných organizací se zapisují tyto údaje o výzkumné organizaci: a) jméno a sídlo, b) právní forma, c) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, d) druh vykonávaných činností podle odstavce 1 písm. b) bodu 1, e) nabízení nebo nenabízení výrobků nebo služeb na trhu, f) datum zápisu do evidence výzkumných organizací a g) datum poslední změny údajů v evidenci výzkumných organizací.
(4)
Údaje o výzkumných organizacích v evidenci výzkumných organizací jsou vedeny ve strukturovaném formátu.
(5)
Neprokáže-li výzkumná organizace skutečnosti uvedené v odstavci 1, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne, že žádost zamítne.
Povinnosti výzkumných organizací zapsaných v evidenci výzkumných organizací
(1)
Výzkumná organizace zapsaná v evidenci výzkumných organizací má povinnost jakoukoliv změnu údajů zapsaných v evidenci výzkumných organizací nebo změnu skutečností rozhodných pro provedení zápisu oznámit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, a to do 7 pracovních dnů ode dne, kdy se o takové změně dozví.
(2)
Výzkumná organizace zapsaná v evidenci výzkumných organizací má povinnost podat Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy přehled o výši příjmů z transferu znalostí a způsobu jejich užití (dále jen „přehled“) za uplynulý rok vždy nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. Formulář pro podání přehledu vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a zveřejní ho na svých internetových stránkách.
Výmaz z evidence výzkumných organizací
(1)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájí řízení o výmazu výzkumné organizace z evidence výzkumných organizací, pokud
a)na základě vlastní úřední činnosti nebo na základě podnětu poskytovatele zjistí, že zapsaná výzkumná organizace nesplňuje podmínky zápisu do evidence výzkumných organizací, nebo
b)zapsaná výzkumná organizace nedodá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy přehled podle § 35 odst. 2.
(2)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na žádost zapsané výzkumné organizace provede její výmaz z evidence výzkumných organizací.
(3)
Výzkumná organizace, která byla z evidence výzkumných organizací vymazána, může požádat o zápis do evidence výzkumných organizací nejdříve 5 let po roce, ve kterém byl proveden výmaz.
Díl 2
Přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států
Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států
(1)
Právnická osoba provádějící výzkum podle tohoto zákona (dále jen „osoba provádějící výzkum“) může přijmout výzkumného pracovníka ze třetího státu na dobu delší než 3 měsíce k účasti na výzkumné činnosti9), jestliže
a)je zapsána Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy do evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států a
b)uzavřela s výzkumným pracovníkem ze třetího státu smlouvu o hostování.
(2)
Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států stanovené tímto zákonem se nevztahují na
a)žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osobu požívající doplňkové ochrany
b)žadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany a cizince, kterému bylo toto oprávnění k pobytu uděleno
c)státního občana třetího státu, u něhož nastaly důvody znemožňující jeho vycestování z území České republiky podle jiného právního předpisu nebo z důvodů na jeho vůli nezávislých
d)státního občana třetího státu, který je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který uplatnil své právo volného pohybu v rámci Evropské unie
e)státního občana třetího státu, který je dlouhodobě pobývajícím rezidentem jiného členského státu Evropské unie10)
f)státního občana třetího státu, který spolu se svými rodinnými příslušníky a bez ohledu na svou státní příslušnost požívá práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Evropské unie na základě dohod mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a třetími státy nebo mezi Evropskou unií a třetími státy
g)státního občana třetího státu, který přichází na území Evropské unie jako zaměstnaný stážista na základě převedení v rámci společnosti11), a
h)státního občana třetího státu, který byl přijat jako vysoce kvalifikovaný zaměstnanec12).
Žádost o oprávnění k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států
(1)
Osoba provádějící výzkum podá žádost o oprávnění k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států (dále jen „žádost o oprávnění“) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V žádosti o oprávnění osoba provádějící výzkum uvede své jméno, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.
(2)
Součástí žádosti o oprávnění je
a)originál nebo ověřená kopie zakladatelského právního jednání, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum
b)originál nebo ověřená kopie listiny prokazující oprávnění podnikat podle jiného právního předpisu, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum, a 1. platné rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí institucionální podpory, pokud existuje, 2. doklad o uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje podle zákona o daních z příjmu, nebo 3. doklad o dosažení vlastních výsledků ve výzkumu prováděném na území České republiky.
(3)
Odstavec 2 se nepoužije, pokud lze obsah písemnosti ověřit z informačního systému veřejné správy nebo pokud o oprávnění žádá
a)výzkumná organizace zřízená na základě jiného právního předpisu
b)osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která prokáže, že její výzkumná činnost vyplývá z právního předpisu nebo správního aktu jiného členského státu Evropské unie v obdobném rozsahu jako u osoby podle písmene a), nebo
c)jiná osoba schválená v souladu s předpisem Evropské unie9) v jiném členském státě Evropské unie, která se prokáže výpisem z evidence tohoto členského státu obdobné evidenci výzkumných organizací oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států ne starším než 90 dnů.
(4)
Osoba provádějící výzkum se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která byla oprávněna k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států v tomto státě nebo v České republice, může přijímat za podmínek stanovených tímto zákonem výzkumné pracovníky ze třetích států po zřízení své pobočky v České republice.
Oprávnění k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států
(1)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy posoudí žádost o oprávnění předloženou osobou provádějící výzkum z hlediska souladu údajů uvedených v žádosti o oprávnění nebo v přiložených listinách s veřejně přístupnými rejstříky.
(2)
Pokud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy žádosti o oprávnění vyhoví, zapíše osobu provádějící výzkum do evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států. Oprávnění osoby provádějící výzkum k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států se vydá s platností nejméně na 5 let, avšak nejvýše 10 let.
(3)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o odnětí oprávnění osoby provádějící výzkum k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států, pokud
a)osoba provádějící výzkum přestane provádět výzkum na území České republiky
b)zjistí, že osoba provádějící výzkum nesplňuje podmínky pro udělení oprávnění, nebo
c)zjistí, že obsah smlouvy o hostování uzavřené osobou provádějící výzkum s výzkumným pracovníkem ze třetího státu je podvodný.
(4)
Je-li žádost o oprávnění zamítnuta nebo oprávnění osoby provádějící výzkum přijímat výzkumné pracovníky ze třetích států odňato, může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rozhodnutí stanovit, že osoba provádějící výzkum může novou žádost o oprávnění podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí; tato doba nesmí být delší než 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí.
Evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států
(1)
Evidenci osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
(2)
Do evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států se zapisuje
a)jméno, adresa sídla a identifikační číslo osoby provádějící výzkum, pokud bylo přiděleno
b)datum nabytí právní moci rozhodnutí o oprávnění osoby provádějící výzkum k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států a
c)údaj o odnětí oprávnění osoby provádějící výzkum k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států před uplynutím doby jeho platnosti nebo údaj o tom, že novou žádost o povolení může osoba provádějící výzkum podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí podle § 39 odst. 4.
(3)
Evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států je veřejně přístupná na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
(4)
Osoba provádějící výzkum je povinna oznámit změnu údajů zapsaných do evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy do 30 dnů ode dne jejich vzniku. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy provede změnu údajů bez zbytečného odkladu.
(5)
Dozví-li se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že došlo ke vzniku skutečnosti, která má nebo může mít vliv na zamítnutí žádosti o oprávnění, odnětí oprávnění osoby provádějící výzkum k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států nebo na zápis osoby provádějící výzkum do evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států, informuje o tom bezodkladně Ministerstvo vnitra a další správní úřady, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.
Smlouva o hostování
(1)
Smlouvou o hostování se osoba provádějící výzkum zavazuje přijmout výzkumného pracovníka ze třetího státu za účelem jeho účasti na výzkumné činnosti a výzkumný pracovník ze třetího státu se zavazuje provést výzkumnou činnost uvedenou ve smlouvě o hostování.
(2)
Smlouva o hostování obsahuje vedle obecných náležitostí smlouvy
a)název nebo účel výzkumné činnosti nebo oblasti výzkumu
b)datum zahájení a ukončení nebo odhadovanou dobu trvání výzkumné činnosti
c)údaje o zamýšleném pobytu pracovníka ze třetího státu na území jednoho nebo více jiných členských států Evropské unie za účelem provádění části jeho výzkumu, pokud jsou tyto informace známy v době podání žádosti, a
d)údaje o právním vztahu mezi osobou provádějící výzkum a výzkumným pracovníkem ze třetího státu.
(3)
Osoba provádějící výzkum může smlouvu o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetího státu uzavřít, jestliže
a)se rozhodla uskutečnit výzkumnou činnost a ověřila 1. účel, dobu výzkumné činnosti a dostupnost finančních prostředků na výzkumnou činnost, 2. dostatečnou odbornou kvalifikaci výzkumného pracovníka ze třetího státu k účasti na výzkumné činnosti; výzkumný pracovník je povinen svou kvalifikaci doložit kopií dokladu o dosaženém vzdělání podle jiného právního předpisu
b)výzkumný pracovník ze třetího státu má zajištěn měsíční příjem alespoň ve výši dostačující k pokrytí přiměřených nákladů souvisejících s pobytem na území České republiky po celou dobu trvání smlouvy o hostování, včetně nákladů spojených s návratem do státu původu po ukončení této smlouvy, aniž by musel využívat systém sociální pomoci České republiky, a
c)výzkumný pracovník ze třetího státu předloží čestné prohlášení, že uzavře cestovní zdravotní pojištění na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle jiného právního předpisu.
(4)
Závazek vyplývající ze smlouvy o hostování zaniká, jestliže
a)výzkumnému pracovníkovi ze třetího státu není uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podle jiného právního předpisu, nebo
b)dojde mezi osobou provádějící výzkum a výzkumným pracovníkem ze třetího státu k ukončení právního vztahu podle odstavce 2 písm. d).
(5)
Dojde-li ke vzniku skutečnosti, která brání nebo by mohla zabránit uzavření nebo dalšímu pokračování smlouvy o hostování, je osoba provádějící výzkum povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a další správní úřady, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.
Část 3
PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ
Hlava 1
Výdaje na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
Návrh výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ze státního rozpočtu
(1)
Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vychází z národní politiky a obsahuje návrh výdajů na kalendářní rok a střednědobý výhled výdajů na období bezprostředně navazujících 2 let.
(2)
Návrh výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol podle odstavce 1 schvaluje vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(3)
Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zašle správcům rozpočtových kapitol návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol, který vychází z národní politiky, mezinárodních závazků České republiky podle § 56 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a ze střednědobého výhledu. Správci rozpočtových kapitol, ze kterých je výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podporován, zpracují návrh výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí svých rozpočtových kapitol tak, aby přednostně zajistili plnění závazků týkajících se výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Technologická agentura České republiky zpracuje návrh výdajů ve spolupráci s ústředními správními úřady, jejichž programy realizuje. Návrh výdajů obsahuje zejména a) návrh výše výdajů v členění podle § 43 a dalších potřebných identifikátorů Integrovaného informačního systému státní pokladny a b) údaje o schválených programech a o dalších aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, na které lze poskytnout podporu podle tohoto zákona.
(4)
Návrhy výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí předloží správci rozpočtových kapitol Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, která je s nimi projedná. Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí může vládě navrhnout úpravu návrhů výše výdajů.
(5)
Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí předloží návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol podle odstavce 1, včetně návrhu střednědobého výhledu výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vládě vždy nejpozději do 15. května; vláda jej projedná a po případných úpravách jej schválí do 20. června téhož roku. Po projednání vládou ho Ministerstvo financí zapracuje v souladu s rozpočtovými pravidly do návrhu zákona o státním rozpočtu.
(6)
Je-li součástí návrhu střednědobého výhledu podpory návrh na zahájení nového programu, musí návrh obsahovat
a)název programu
b)zaměření a cíle programu
c)dobu trvání programu a
d)výši výdajů z veřejných prostředků s uvedením výše výdajů ze státního rozpočtu v jednotlivých letech.
Závazné ukazatele rozpočtových kapitol výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí Závaznými ukazateli příslušných rozpočtových kapitol jsou výdaje na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí celkem v členění na institucionální podporu celkem, účelovou podporu celkem a systémovou podporu celkem.
Spolupráce soukromého kapitálu při financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
(1)
Poskytnutí daru na financování výzkumu, vývoje inovací a transferu znalostí musí být uskutečněno na základě písemné smlouvy.
(2)
Výzkumná organizace je oprávněna provádět výzkum v režimu účinné spolupráce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky.
(3)
Pravidla spolupráce soukromého kapitálu při financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, a to podmínky financování, sdílení a šíření dosažených výsledků a přístupu k právům duševního vlastnictví, stanoví vláda nařízením.
Hlava 2
Obecná ustanovení o podpoře výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Obecné podmínky podpory
(1)
Podporu lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie1), a to jako účelovou, institucionální nebo systémovou.
(2)
Podpora může být poskytnuta pouze na způsobilé náklady. Druhy způsobilých nákladů stanoví vláda nařízením.
(3)
Příjemce nebo partner, který je účetní jednotkou, vede v rámci účetnictví podle jiného právního předpisu pro každý projekt, pro poskytnutou institucionální podporu a pro každou činnost financovanou systémovou podporou oddělenou evidenci o vynaložených výdajích nebo nákladech a v rámci této evidence sleduje výdaje nebo náklady hrazené z podpory. To neplatí v případě výdajů nebo nákladů, které mají být vyúčtovány jako paušální. Příjemce nebo partner, který není účetní jednotkou, vede tuto oddělenou evidenci v rámci daňové evidence na základě zákona upravujícího daně z příjmů. Způsob vedení této evidence stanoví na základě zákona upravujícího daně z příjmů poskytovatel.
Lhůta pro poskytnutí podpory
(1)
Jsou-li evidovány údaje v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací v souladu s tímto zákonem a s jiným právním předpisem, poskytovatel začne poskytovat
a)institucionální podporu do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí podpory a v dalších letech v termínech stanovených rozhodnutím o poskytnutí podpory vydaným na více let
b)účelovou podporu v termínech stanovených smlouvou o poskytnutí podpory a v dalších letech při splnění závazků příjemce vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí podpory v termínech stanovených smlouvou o poskytnutí podpory, nebo
c)systémovou podporu na velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastruktury v termínech stanovených rozhodnutím o poskytnutí podpory, v dalších letech při splnění podmínek vyplývajících z rozhodnutí o poskytnutí podpory v termínech stanovených rozhodnutím o poskytnutí podpory.
(2)
Poskytovatel může v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory stanovit, že část podpory, která má být podle rozhodnutí o poskytnutí podpory vyplacena v příslušném roce, bude proplacena jako zálohová platba. V takovém případě musí rozhodnutí o poskytnutí podpory stanovit příjemci povinnost vrátit zálohovou platbu pro případ, že nesplní podmínky pro poskytnutí podpory v příslušném roce nebo splnění těchto podmínek ve stanovené lhůtě neprokáže.
(3)
Poskytovatel v návrhu programu stanoví, zda účelovou podporu poskytne buď jako zálohovou platbu na budoucí uznané náklady, nebo jako úhradu již vzniklých způsobilých nákladů, nebo jako jejich kombinaci.
(4)
Je-li účelová podpora poskytována jako úhrada již vzniklých způsobilých nákladů, nebo jejich části, musí být ve smlouvě o poskytnutí podpory uvedeny lhůty, ve kterých příjemce předloží poskytovateli doklady o plnění podmínek. Poskytovatel vyhodnotí plnění podmínek příjemcem a posoudí výši způsobilých nákladů v souvislosti s plněním projektu. Lhůta pro zhodnocení plnění podmínek, posouzení způsobilých nákladů a pro proplacení uznaných nákladů je nejvýše 90 dnů a začíná plynout ode dne následujícího po předložení úplných dokladů příjemcem poskytovateli.
Způsob poskytnutí podpory
(1)
Organizačním složkám státu je podpora poskytována prostřednictvím zvýšení výdajů v rozpočtové kapitole příjemce.
(2)
Podporu poskytuje poskytovatel příjemci na základě smlouvy nebo rozhodnutí převodem z účtu poskytovatele na účet příjemce. Je-li příjemcem nebo partnerem organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí, poskytovatel stanoví výdaje organizační složky státu, nebo požádá o provedení rozpočtového opatření podle rozpočtových pravidel.
(3)
Pokud se na řešení projektu podílí partner, poskytuje poskytovatel příjemci účelovou podporu včetně její části určené partnerovi převodem na účet příjemce.
Způsobilost žadatele a partnera
(1)
Žadatel je způsobilý, pokud
a)nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin související s předmětem jeho činnosti, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; je-li žadatelem právnická osoba, týká se tento požadavek i osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu žadatele nebo člena jeho statutárního orgánu
b)nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, 1. u orgánů Finanční správy České republiky, 2. u orgánů Celní správy České republiky, 3. na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, 4. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 5. u státního fondu, nebo 6. u orgánu územního samosprávného celku
c)má příslušné oprávnění k činnosti, je-li podle jiného právního předpisu vyžadováno
d)není v likvidaci nebo proti němu nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku podle jiného právního předpisu ani není v obdobné situaci podle právního řádu země svého sídla
e)není podle přímo použitelného předpisu Evropské unie podnikem v obtížích13)
f)vůči němu nebyl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž je podpora poskytnutá Českou republikou prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz, který je nesplacený
g)má evidovaného skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů podle zákona o evidenci skutečných majitelů, jde-li o českou právnickou osobu, nebo v zahraniční evidenci obdobné evidenci skutečných majitelů, jde-li o zahraniční právnickou osobu
h)se vůči němu neuplatňuje zákaz žádat o podporu vydaný některým z poskytovatelů podle § 94 odst. 3.
(2)
Způsobilým je žadatel, který splňuje podmínky podpory podle odstavce 1 a který v případě, že je fyzickou osobou, není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k právnické osobě pověřené organizací výzev; to neplatí pro organizační jednotky organizační složky státu, zabývající se výzkumem, vývojem inovacemi a transferem znalostí.
(3)
Požadavky způsobilosti žadatele podle odstavců 1 a 2 se vztahují na partnera obdobně.
Prokazování způsobilosti žadatele
(1)
Žadatel prokazuje svou způsobilost podle § 48 odst. 1 písm. b) a c) při podání žádosti o poskytnutí podpory čestným prohlášením. Způsobilost podle § 48 odst. 1 písm. c) musí prokázat pouze ten žadatel, který v rámci projektu bude uskutečňovat činnost, ke které je předmětné oprávnění zapotřebí. Je-li způsobilost prokazována čestným prohlášením a poskytovatel má pochybnosti o pravdivosti takového čestného prohlášení, je poskytovatel oprávněn požadovat prokázání způsobilosti prostřednictvím listin prokazujících požadované skutečnosti. Organizační složky státu nebo organizační složky územních samosprávných celků, veřejné a státní vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo příspěvkové organizace předkládají čestné prohlášení pouze k prokázání způsobilosti podle § 48 odst. 1 písm. c), pokud budou uskutečňovat činnost, ke které je předmětné oprávnění zapotřebí. Místo předložení čestného prohlášení může žadatel prokázat způsobilost způsobem podle zákona upravujícího právo na digitální služby nebo dokumenty uvedenými v § 50.
(2)
Žadatel není povinen prokazovat způsobilost vyplývající z údajů, které podle zákona upravujícího právo na digitální služby poskytovatel nevyžaduje.
(3)
V reakci na výzvu k podávání návrhů projektů předkládá žadatel listiny prokazující jeho způsobilost pouze jednou. Listiny nesmí být starší než 90 dnů.
(4)
Vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a příspěvkové organizace územních samosprávných celků nejsou povinny prokazovat způsobilost v tom rozsahu, v jakém ze zakladatelského právního jednání, zákona nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým byly založeny, vyplývá, že uvedenou způsobilost splňují.
(5)
Jestliže poskytovatel požaduje k prokázání způsobilosti žadatele splnění dalších požadavků, stanoví způsob jejich prokázání. V případě účelové podpory musí poskytovatel tyto požadavky a způsob jejich prokázání stanovit předem v podmínkách výzvy k podávání návrhů projektů.
(6)
Podání návrhu projektu se může zúčastnit i právnická osoba usazená v členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci nebo občan takového státu nebo dlouhodobě pobývající rezident na území České republiky nebo státní příslušník jiného státu, byl-li mu na území České republiky povolen pobyt za účelem výzkumu, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle § 48 odst. 1 a 2.
(7)
Partner prokazuje svoji způsobilost podle odstavců 1 až 6 obdobně.
Ověřování způsobilosti žadatele
(1)
Poskytovatel ověří způsobilost žadatele podle § 48 odst. 1 písm. a), d) až h) v informačních systémech veřejné správy prostřednictvím informačního systému pro administraci účelové podpory (dále jen „informační systém pro administraci“), popřípadě v jiných informačních systémech veřejné správy, které jsou mu přístupné. Nelze-li platnost údajů takto ověřit, vyzve poskytovatel žadatele, aby způsobilost prokázal způsobem podle jiného zákona14), anebo aby k prokázání způsobilosti a) podle § 48 odst. 1 písm. a) a d) předložil výpis z veřejného rejstříku, výpis z rejstříku trestů nebo jiné potřebné doklady ne starší než 90 dnů a b) podle § 48 odst. 1 písm. e) předložil řádné nebo mimořádné účetní závěrky za poslední 2 roky, pokud je má.
(2)
Je-li žadatelem osoba podle § 49 odst. 6 a nelze-li její způsobilost ověřit podle odstavce 1, vyzve poskytovatel takového žadatele, aby způsobilost prokázal listinami nebo dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, ve kterém má sídlo, je-li právnickou osobou, nebo jehož je občanem nebo ve kterém převážně pobýval poslední tři roky přede dnem podání návrhu projektu v reakci na výzvu k podávání návrhů projektů, je-li fyzickou osobou, a které prokazují požadované skutečnosti. V takovém případě zahraniční osoba prokazuje způsobilost podle § 48 odst. 1 písm. d) a g) výpisem z příslušné evidence vedené podle právního řádu země svého sídla.
(3)
U žadatele, který je českou právnickou osobou, poskytovatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o evidenci skutečných majitelů z evidence skutečných majitelů. Zjištěné údaje poskytovatel uvede v příslušném správním spisu. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti poskytovateli získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
(4)
Při ověřování způsobilosti partnera se odstavce 1 až 3 použijí obdobně.
Povinnost žadatele a příjemce informovat o změnách způsobilosti
(1)
Žadatel nebo příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které se týkají zrušení nebo přeměny právnické osoby, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu nebo jiných podpořených činností, a to do 7 pracovních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
(2)
Příjemce není povinen informovat poskytovatele o změně údajů vztahujících se k jeho způsobilosti, které podle zákona upravujícího právo na digitální služby14) poskytovatel nevyžaduje.
(3)
Příjemce je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat poskytovatele o tom, že byl pravomocně odsouzen pro trestný čin související s předmětem jeho činnosti, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; je-li žadatelem právnická osoba, týká se tento požadavek i osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu žadatele nebo člena jeho statutárního orgánu. Poskytovatel si také může ohledně příjemce vyžádat výpis z rejstříku trestů.
Ztráta způsobilosti příjemce
(1)
V případě, kdy byl příjemce pravomocně odsouzen pro trestný čin podle § 48 odst. 1 písm. a), může poskytovatel smlouvu o poskytnutí podpory vypovědět. Výpovědní lhůta se pro tento případ nesjednává a z tohoto důvodu zaniká závazek ze smlouvy ke dni doručení výpovědi příjemci. Příjemce je povinen vrátit zpět poskytovateli tu část podpory, která byla dotčena výpovědí.
(2)
Došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory k pravomocnému odsouzení příjemce pro trestný čin podle § 48 odst. 1 písm.
a)anebo nastaly důvody k odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle rozpočtových pravidel, zahájí poskytovatel řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle rozpočtových pravidel.
Hlava 3
Institucionální podpora
Předmět a poskytovatelé institucionální podpory
(1)
Institucionální podporu využívá výzkumná organizace na plnění koncepce výzkumné organizace.
(2)
Výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory, zajišťuje transfer svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací, které mají potenciál tvořit společenské a ekonomické hodnoty, v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu, jak je jen možné.
(3)
Institucionální podpora je poskytována výzkumné organizaci
a)jejím zřizovatelem nebo zakladatelem, nebo
b)ústředním správním úřadem, pokud lze z jeho rozpočtové kapitoly podle zákona o státním rozpočtu poskytovat institucionální podporu.
(4)
Institucionální podpora nesmí být poskytována téže výzkumné organizaci více poskytovateli současně.
Poskytnutí institucionální podpory
(1)
Institucionální podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v souladu s pravidly veřejné podpory formou dotace právnickým osobám anebo zvýšením výdajů organizačních složek státu zabývajících se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí.
(2)
Institucionální podpora je poskytována výzkumné organizaci pouze v souladu s koncepcí výzkumné organizace a na základě hodnocení výzkumné organizace, a to na dobu 5 let.
(3)
Institucionální podporu může výzkumná organizace využít i na zřízení právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací. V případě, že institucionální podpora nemá charakter veřejné podpory podle zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, je poskytovatel povinen v rozhodnutí o poskytnutí podpory stanovit podmínky tak, aby veškeré plnění, které výzkumná organizace coby zakladatel nebo společník obdrží od právnické osoby zřízené za účelem transferu výsledků výzkumu, vývoje a inovací, bylo použito na provádění výzkumu, vývoje a inovací ze strany výzkumné organizace.
(4)
Organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, která je výzkumnou organizací, je oprávněna za účelem transferu znalostí uzavírat licenční smlouvy a smlouvy o postoupení majetkových práv nebo výkonu majetkových práv k výsledkům vlastního výzkumu, vývoje nebo inovací. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19b odst. 3 až 5 a § 19c a 32 zákona č. 219/2000 Sb. se nepoužijí. Souhlas zřizovatele se nevyžaduje.
(5)
Výzkumný pracovník v základním pracovněprávním vztahu k výzkumné organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, je povinen tuto výzkumnou organizaci informovat o každém svém dalším současně vykonávaném pracovněprávním vztahu v případech, kdy jde o výkon vědecké nebo pedagogické činnosti. Obdobnou informační povinnost má i uchazeč o zaměstnání, který s danou výzkumnou organizací sjednává pracovněprávní vztah, jehož předmětem je provádění výzkumu. Výzkumná organizace informuje výzkumného pracovníka nebo uchazeče při sjednávání pracovněprávního vztahu, že je příjemcem institucionální podpory.
Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory
(1)
Poskytovatel stanoví v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nebo v rozpočtovém opatření účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit tak, aby odpovídaly koncepci výzkumné organizace, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak15).
(2)
V rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nebo v rozpočtovém opatření je poskytovatel povinen dále stanovit povinnosti výzkumné organizace podle hlavy druhé části druhé tohoto zákona, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit. Za porušení těchto povinností nebo za selhání vnitřního systému pro ochranu etiky výzkumu, vědecké integrity a dobré vědecké praxe nebo systému řízení rizik může poskytovatel stanovit v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nižší odvod. Postupuje při tom podle § 14 odst. 4 a 5 rozpočtových pravidel. Poskytovatel není oprávněn označit tyto povinnosti v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory za povinnosti, jejichž nedodržení není neoprávněným použitím institucionální podpory.
(3)
Výše institucionální podpory se odvíjí od závěrů hodnocení výzkumné organizace. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše institucionální podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Své rozhodnutí podle věty druhé musí odůvodnit a na vyžádání předložit Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(4)
Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory pracovištím Akademie věd České republiky je prvním úkonem poskytovatele v řízení. Ustanovení § 14j až 14l rozpočtových pravidel se nepoužijí.
(5)
Kromě důvodů stanovených v rozpočtových pravidlech může poskytovatel zahájit řízení o odnětí institucionální podpory, pokud není naplňována koncepce výzkumné organizace. Ustanovení § 15 odst. 5 rozpočtových pravidel se v takovém případě nepoužije.
Hlava 4
Systémová podpora
Předmět a poskytovatelé systémové podpory
(1)
Systémová podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí na
a)mezinárodní spolupráci poskytovatelem, který Českou republiku zastupuje, ve formě úhrady 1. za členství České republiky v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a v evropských konsorciích pro výzkum, vývoj a inovace, 2. za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, 3. úhrady peněžních podílů na podporu projektů podporovaných z rozpočtu jiného státu nebo samostatné jurisdikce, která není státem, Evropské unie nebo z rozpočtu jiné mezinárodní organizace, popřípadě z rozpočtu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
b)velkou výzkumnou infrastrukturu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
c)testovací a experimentální infrastrukturu poskytovatelem
d)sdílené činnosti Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem průmyslu a obchodu.
(2)
Prostředky systémové podpory lze použít dále na
a)zabezpečení činností spojených s poskytnutím podpory a hodnocením dopadů, a to až do celkové výše 2,5 % prostředků poskytovatele na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v daném kalendářním roce
b)věcné nebo peněžní ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nebo peněžní ocenění propagace nebo popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, kde podmínky pro ocenění stanoví vláda nařízením na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
c)úhradu nákladů spojených s činností Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, nebo
d)náklady spojené s činností Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky a Akademie věd České republiky, jakož i náklady bezprostředně spojené s činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj a Ministerstva průmyslu a obchodu jako ústředního správního úřadu pro inovace.
(3)
Systémovou podporu na velkou výzkumnou infrastrukturu, systémovou podporu na testovací a experimentální infrastrukturu nebo systémovou podporu na sdílené činnosti poskytne příslušný poskytovatel až po schválení vládou. Návrh podpory velké výzkumné infrastruktury, návrh podpory testovací a experimentální infrastrukturu nebo návrh podpory sdílených činností schvaluje vláda.
(4)
Výše systémové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu se odvíjí od závěrů hodnocení velké výzkumné infrastruktury. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše systémové podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Své rozhodnutí musí odůvodnit a na vyžádání předložit Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(5)
Při stanovení výše systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu postupuje poskytovatel podle odstavce 4 obdobně.
Poskytnutí systémové podpory
(1)
Poskytovatel poskytuje systémovou podporu ve formě dotace nebo ve formě výdaje organizační složky státu na a) mezinárodní spolupráci podle § 56 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 způsobem stanoveným v aktech mezinárodního práva nebo předpisech Evropské unie, na jejichž základě se mezinárodní spolupráce realizuje, b) mezinárodní spolupráci podle § 56 odst. 1 písm. a) bodu 3 podle rozpočtových pravidel, c) velkou výzkumnou infrastrukturu na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory, ve kterém stanoví účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit, po provedeném mezinárodním hodnocení velké výzkumné infrastruktury a po schválení vládou, d) testovací a experimentální infrastrukturu na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory, ve kterém stanoví účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit, po provedeném hodnocení testovací a experimentální infrastruktury a po schválení vládou, e) sdílené činnosti na základě veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí podpory; pro smlouvu o poskytnutí podpory na sdílené činnosti se obdobně použije § 64, f) zabezpečení činností spojených s poskytnutím podpory a hodnocením dopadů a g) věcné nebo peněžní ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nebo peněžní ocenění propagace nebo popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(2)
Akademie věd České republiky poskytuje systémovou podporu na náklady spojené s činností Akademie věd České republiky podle zákona o Akademii věd České republiky na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Hlava 5
Účelová podpora
Díl 1
Obecná ustanovení o účelové podpoře
Předmět a poskytovatelé účelové podpory
(1)
Účelovou podporu lze poskytnout na
a)projekt v oblasti základního výzkumu z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí Grantové agentury České republiky a jde-li o projekt mezinárodní spolupráce v oblasti základního výzkumu z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
b)projekt v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory; řešení projektu v programu aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí může obsahovat i nezbytné činnosti základního výzkumu, pokud je poskytovatel schválí a pokud na ně navazují činnosti aplikovaného výzkumu nebo inovací a transferu znalostí
c)projekt v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem
d)veřejnou zakázku z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory, přičemž poskytovatel předává údaje do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
e)projekt kontrolovaného testovacího prostředí (regulatorní sandbox), z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory za podmínek podle § 63
f)projekt mezinárodní spolupráce ústředního správního úřadu, které nejsou součástí mezinárodních programů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podle § 56 odst. 1 písm. a), z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory, nebo
g)systémový projekt v oblasti inovací z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory.
(2)
Z účelové podpory projektu lze hradit způsobilé náklady na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí prováděný příjemcem, popřípadě partnerem.
(3)
Prostředky účelové podpory lze použít dále na operační programy ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nebo na jejich část zajišťující cíle ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory. Na financování operačních programů se nevztahují ustanovení § 59 až 81.
(4)
Finanční spoluúčast na nákladech projektu nelze požadovat po příjemci, který je organizační složkou státu.
(5)
Na postup při poskytování účelové podpory na základě veřejnoprávní smlouvy se § 163 odst. 4 správního řádu nepoužije; přiměřené použití § 36 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41 a § 45 odst. 2 a 4 správního řádu je vyloučeno.
Díl 2
Program
Příprava programu
(1)
Návrh programu schvaluje vláda před předložením návrhu výdajů podle § 42 na rok, ve kterém je program zahájen. Návrh programu zpracuje příslušný ústřední správní úřad. Návrh programu předloží zpracovatel ke stanovisku Radě pro výzkum, inovace a transfer znalostí ve lhůtě nejméně 90 dnů před předpokládaným předložením vládě, pokud nejde o postup podle odstavce 6. Vyžaduje-li to zaměření programu, může návrh programu předložit vládě společně více poskytovatelů.
(2)
V případě, že Technologickou agenturou České republiky má být realizován program připravený ústředním správním úřadem podle § 11 odst. 2, musí návrh programu obsahovat také její vyjádření.
(3)
Ústřední správní úřad v programech
a)zohledňuje cíle národní politiky a koncepce poskytovatele
b)zohledňuje cíle Evropské unie ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
c)zohledňuje cíle a opatření dalších strategických a koncepčních dokumentů ústředních správních orgánů působících v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti a kybernetické obrany a
d)podporuje konkurenceschopnost a udržitelnost.
(4)
V případě aktuálních rizik může vláda rozhodnout o
a)přípravě návrhu programu v oblasti aktuálních rizik; rozhodne-li tak vláda, neuplatní se pro program v oblasti aktuálních rizik odstavec 1 věta první, nebo
b)navýšení rozpočtu některého z realizovaných programů podpory, spadajícího do působnosti jednoho nebo více poskytovatelů, a o dalších opatřeních k urychlenému poskytnutí účelové podpory.
(5)
Pokud nejsou výdaje na program v oblasti aktuálních rizik rozpočtově zajištěny, rozhodne vláda současně o způsobu jeho financování.
(6)
Ústřední správní úřad je povinen předložit návrh programu v oblasti aktuálních rizik Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Nestanoví-li ústřední správní úřad pozdější termín, je Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí povinna přijmout stanovisko k návrhu programu ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy návrh programu obdržela.
(7)
Návrh programu se nezpracovává pro výdajové aktivity podle § 58 odst. 1 písm. f) a g).
(8)
Na výdaje podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel s výjimkou toho, že na evidování údajů o dotacích a návratných finančních výpomocech podle tohoto zákona se použijí ustanovení o evidování dotačních neinvestičních akcí.
Obsahové náležitosti návrhu programu
(1)
Návrh programu obsahuje identifikační údaje programu, jeho členění, cíle a informace o zahájení a ukončení, údaje o financování, o výdajích na uskutečnění programu a jejich členění, údaje o právním rámci veřejné podpory, intenzitě podpory a o způsobilých nákladech, informace o přijímání návrhů projektů a způsobu jejich hodnocení a dále údaje a informace potřebné pro monitorování, hodnocení dosažení cílů a hodnocení dopadů, včetně indikátorů, a požadavky na způsobilost žadatelů.
(2)
V programu mezinárodní spolupráce musí být dále uvedeny informace o způsobu spolupráce s orgánem jiného státu nebo samostatné jurisdikce, která není státem, a způsob hodnocení návrhů projektů a rozhodování o návrzích projektů, pokud se liší od podmínek stanovených tímto zákonem.
(3)
Poskytovatel může v programu stanovit kritéria hodnocení návrhů projektů, která zohlední například
a)uplatnění spolupráce mezi veřejnou správou a podnikateli a neziskovými organizacemi při realizaci projektu
b)předpokládané zhodnocování dosažených výsledků
c)zapojení malých a středních podniků do výzkumu, vývoje a inovací
d)rovné příležitosti mužů a žen při uskutečňování výzkumu, vývoje, inovacích a transferu znalostí
e)zapojení výzkumných pracovníků v rané fázi kariéry v rámci realizačních týmů projektů
f)zapojení výzkumných pracovníků ze zahraničí v rámci realizačních týmů projektů
g)vyšší míru spolufinancování ze soukromých zdrojů.
(4)
Poskytovatel může v návrhu programu stanovit vícestupňové hodnocení návrhů projektů spojené s jejich upřesňováním a dopracováním v několika kolech tak, aby vybraný návrh co nejlépe splňoval požadované řešení; v takovém případě se každého dalšího stupně může zúčastnit pouze žadatel, který úspěšně prošel předcházejícími stupni.
(5)
Podrobnosti o obsahu návrhu programu stanoví vláda nařízením.
Změna programu
(1)
Návrh na změnu programu se předkládá vládě, pokud poskytovatel hodlá
a)zvýšit nebo snížit celkové výdaje na uskutečnění programu, podprogramu, dosažení cíle programu nebo dílčího cíle programu o více než 20 %
b)změnit nejvyšší povolenou intenzitu podpory
c)změnit dobu trvání programu, nebo
d)změnit cíl programu nebo dílčí cíl programu.
(2)
Návrh na změnu programu lze vládě předložit také na základě výsledků průběžného hodnocení programu nebo v případě, že nastala podstatná změna okolností, kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil.
(3)
Při předložení návrhu na změnu programu se postupuje podle § 59 odst. 1 obdobně.
(4)
O ostatních změnách programu rozhoduje poskytovatel.
Díl 3
Poskytování účelové podpory
Nástroje účelové podpory a způsob poskytování účelové podpory
(1)
Účelová podpora je poskytována formou dotace, návratné finanční výpomoci nebo ve formě úhrady plnění veřejné zakázky. Je-li příjemcem organizační složka státu, je účelová podpora poskytována prostřednictvím zvýšení výdajů v jejím rozpočtu.
(2)
Účelovou podporu poskytne poskytovatel na základě výzvy k podávání návrhů projektů, na základě zadání veřejné zakázky nebo na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem.
(3)
Pokud byl výběr projektu mezinárodní spolupráce proveden na mezinárodní úrovni, poskytne poskytovatel účelovou podporu na základě žádosti, kterou předloží poskytovateli žadatel vybraný v souladu s pravidly příslušného mezinárodního programu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(4)
Poskytovatel není povinen vyhlásit výzvu k podávání návrhů projektů v případě poskytnutí podpory na systémový projekt v oblasti inovací.
(5)
Poskytovatelé s výjimkou Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky mohou některé činnosti při poskytování účelové podpory přenést na právnickou osobu nebo jinou organizační složku státu. Vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nelze přenést.
Projekt kontrolovaného testovacího prostředí (regulatorní sandbox)
(1)
Projekt kontrolovaného testovacího prostředí je časově omezený regulační rámec, který umožňuje testování inovativních technologií, produktů a služeb v reálném prostředí tak, aby se usnadnil vývoj nebo standardizace inovativních technologií, produktů nebo služeb. Projekt kontrolovaného testovacího prostředí se řídí pravidly odchylnými od obecné právní úpravy stanovené jiným právním předpisem.
(2)
Ústřední správní úřady mohou na základě jiného právního předpisu zřizovat projekty kontrolovaného testovacího prostředí. Ústřední správní úřady mohou zřizovat společné projekty kontrolovaného testovacího prostředí.
(3)
Před zřízením projektu kontrolovaného testovacího prostředí příslušný ústřední správní úřad na základě jiného právního předpisu stanoví alespoň
a)délku trvání projektu kontrolovaného testovacího období
b)cíle projektu kontrolovaného testovacího období
c)indikátory ověření naplnění cílů inovace
d)rozsah a způsob dozoru příslušného ústředního správního úřadu
e)pravidla, kterými se projekt kontrolovaného testovacího prostředí řídí odchylně od právní úpravy stanovené jiným právním předpisem.
Smlouva o poskytnutí podpory
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, uzavře poskytovatel s příjemcem na řešení projektu veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí podpory. Smlouva o poskytnutí podpory se uzavírá na dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel.
(2)
Smlouva o poskytnutí podpory musí obsahovat
a)označení smluvních stran
b)název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení
c)cíle projektu a jeho předpokládané výsledky
d)jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, která je odpovědná za odbornou úroveň projektu, (dále jen „řešitel“)
e)datum zahájení a datum ukončení řešení projektu
f)výše uznaných nákladů projektu a jejich členění, výše a forma podpory a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování
g)úpravu práv k výsledkům
h)smluvní podmínky pro účast partnerů, případnou výši jejich podpory s uvedením výše výdajů státního rozpočtu a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly
i)způsob vykazování uznaných nákladů projektu, přičemž se postupuje obdobně podle § 14 odst. 6 rozpočtových pravidel, a to i v případě podpor, které nejsou spolufinancovány z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů
j)způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory a
k)informace o dostupnosti a způsobu šíření výsledků výzkumu a údajů z výzkumu podle § 82 a 83, pokud byly vytvořeny za podpory z veřejných prostředků podle tohoto zákona, v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu k výsledkům, jak je jen možné.
(3)
Poskytovatel může ve smlouvě o poskytnutí podpory stanovit další
a)podmínky, které musí žadatel v souvislosti s použitím podpory splnit, přičemž může být sjednáno, že jejich nesplnění bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka podpory, a
b)povinnosti, které je příjemce v souvislosti s poskytnutím podpory povinen splnit a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podpory.
(4)
Při sjednání nižšího odvodu musí smlouva o poskytnutí podpory obsahovat procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce podpory, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo obsahovat pevnou částku odvodu.
(5)
Je-li příjemcem organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí nebo její organizační jednotka, poskytovatel stanoví přiměřeně podle odstavců 1 až 3 podmínky, za kterých mají být prostředky použity.
Změna projektu
(1)
Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu, který není veřejnou zakázkou, na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněna o více než 50 % výše podpory z veřejných prostředků uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení výzvy k podávání návrhů projektů. U projektu realizovaného na základě veřejné zakázky se postupuje podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
(2)
Změny výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto zákoně.
(3)
Příjemce může v době platnosti smlouvy požádat o změnu doby řešení projektu.
(4)
Změny projektu mohou být provedeny pouze tehdy, neodporují-li pravidlům veřejné podpory.
Přenositelnost projektu
(1)
U projektu může původní příjemce na základě písemného souhlasu poskytovatele přenést smlouvu o poskytnutí podpory na nového příjemce.
(2)
Poskytovatel může souhlas k uzavření smlouvy o přenesení projektu udělit pouze, pokud
a)v programu připustí možnost uzavřít smlouvu o přenesení projektu
b)změna příjemce není takového charakteru, že pokud by k ní došlo před podáním návrhu projektu, poskytovatel by ve výzvě k podávání návrhů projektů nerozhodl o výběru takového návrhu projektu, a
c)přenesením projektu nedojde ke změně projektu.
(3)
Poskytovatel je smluvní stranou smlouvy o přenesení projektu.
(4)
Smlouva o přenesení projektu musí obsahovat alespoň
a)označení smluvních stran
b)identifikační údaje projektu
c)jméno, popřípadě jména, a příjmení původního řešitele a nového řešitele projektu, pokud se odlišuje od řešitele původního
d)povinnost nového příjemce dosáhnout cílů projektu a jeho předpokládaných výsledků
e)úpravu práv a povinností všech smluvních stran vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí podpory původnímu příjemci a vypořádání práv a povinností mezi původním a novým příjemcem ve vztahu k již poskytnuté podpoře
f)údaje o výsledcích dosažených původním příjemcem a partnery a ujednání o postoupení práv k takovým výsledkům novému příjemci a
g)výši podpory, která má být ode dne uzavření smlouvy o přenesení projektu poskytnuta novému příjemci.
(5)
Přestane-li příjemce v průběhu realizace projektu splňovat některou z podmínek způsobilosti, může uzavřít smlouvu o přenesení projektu za předpokladu písemného souhlasu poskytovatele za použití odstavců 3 a 4. Ustanovení odstavce 2 písm.
a)se nepoužije.
(6)
V případě, že smlouva o přenesení projektu má být uzavřena z důvodu soudem zjištěného úpadku původního příjemce podle jiného právního předpisu, může poskytovatel souhlas udělit pouze tehdy, pokud s uzavřením smlouvy o převedení projektu vyslovil souhlas insolvenční soud. Pro souhlas poskytovatele s uzavřením smlouvy o přenesení projektu se použijí obdobně odstavce 2 až 4.
Díl 4
Výzva k podávání návrhů projektů
Vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů
(1)
Poskytovatel uveřejní prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací předběžné oznámení o vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů nejméně 30 dnů před předpokládaným vyhlášením výzvy k podávání návrhů projektů.
(2)
Výzvu k podávání návrhů projektů, její obsah a podmínky poskytovatel vyhlásí prostřednictvím informačního systému pro administraci. Přílohou výzvy k podávání návrhů projektů je program, na jehož základě je výzva k podávání návrhů projektů vyhlašována. Podmínky výzvy k podávání návrhů projektů nelze po vyhlášení změnit.
(3)
Návrh projektu je žádostí žadatele o poskytnutí účelové podpory a současně návrhem na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Tím není dotčeno právo poskytovatele určit ve výzvě k podávání návrhů projektů části návrhu projektu, které se po vybrání návrhu projektu nestanou součástí smlouvy o poskytnutí podpory.
Náležitosti výzvy k podávání návrhů projektů
(1)
Výzva k podávání návrhů projektů musí obsahovat alespoň
a)název a sídlo poskytovatele
b)údaje o věcném zaměření výzvy
c)údaje o okruhu oprávněných žadatelů
d)údaj o formě podpory
e)soutěžní lhůtu a hodnoticí lhůtu nebo dobu zahájení přijímání návrhů projektů a délku lhůty pro vyhodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku výzvy v případě, že návrhy projektů budou přijímány a hodnoceny průběžně
f)případné připuštění využití anglického jazyka k úkonům podle odstavce 2
g)rozsah požadovaných údajů a pokyny pro zpracování návrhu projektu, popřípadě povinné přílohy, nezbytné pro rozhodování poskytovatele
h)vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů a žadatelích určených ke zveřejnění
i)postup při přijímání návrhů projektů
j)postup při hodnocení návrhů projektů a kritéria hodnocení návrhů projektů, nejsou-li tyto údaje uvedeny již v programu.
(2)
Poskytovatel může ve výzvě k podávání návrhů projektů připustit, že se v anglickém jazyce
a)podávají návrhy projektů nebo činí i jiné úkony žadatele
b)vyhotovují nebo předkládají písemnosti, nebo
c)uskutečňuje hodnocení návrhů projektů nebo provádí jiné procesní úkony poskytovatele.
(3)
Poskytovatel může stanovit i další náležitosti výzvy k podávání návrhů projektů.
Lhůta pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůta
(1)
Lhůta pro podávání návrhů projektů je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Začíná plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka lhůty pro podávání návrhů projektů nesmí být kratší než 43 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů.
(2)
Hodnoticí lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí posouzení a hodnocení návrhů projektů, rozhodne o výsledcích výzvy k podávání návrhů projektů a tyto výsledky zveřejní. Začíná plynout ode dne následujícího po ukončení lhůty pro podávání návrhů projektů a končí dnem zveřejnění výsledků výzvy k podávání návrhů projektů. Délka hodnoticí lhůty nesmí být delší než 240 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů. Lhůtu je možné prodloužit o dalších 60 dnů, jestliže se poskytovateli nepodařilo zajistit předepsaný počet oponentních posudků. Oznámení o prodloužení lhůty zveřejní poskytovatel postupem podle § 67 odst. 2 věty první.
(3)
Umožní-li poskytovatel průběžné přijímání návrhů projektů, stanoví namísto lhůty pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůty
a)dobu, po kterou budou návrhy projektů průběžně přijímány, která 1. nesmí být kratší než 90 dnů, 2. začne plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a 3. může být ukončena před uplynutím stanovené doby, pokud to poskytovatel oznámí nejméně 5 pracovních dní před předčasným ukončením.
b)lhůtu pro posouzení a hodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku, která 1. nesmí být delší než 180 dnů, 2. začne plynout pro každý návrh projektu samostatně ode dne následujícího po dni doručení návrhu projektu poskytovateli a 3. končí dnem vyhlášení výsledku hodnocení návrhu daného projektu.
(4)
V případě postupu podle odstavce 3 vyhlašuje poskytovatel výsledky hodnocení návrhů projektů v pořadí podle času doručení návrhu projektu poskytovateli.
(5)
Stanoví-li poskytovatel v návrhu programu postupné hodnocení návrhů projektů, stanoví délku lhůty pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůty pro každý stupeň.
Posouzení návrhů projektů
(1)
Po uplynutí lhůty pro podávání návrhů projektů posoudí poskytovatel splnění náležitostí výzvy k podávání návrhů projektů. Pokud návrh projektu trpí vadami a pokud poskytovatel uvedl tuto možnost ve výzvě k podávání návrhů projektů, postupuje poskytovatel podle § 14k rozpočtových pravidel.
(2)
Poskytovatel zpracuje protokol, který obsahuje seznam doručených návrhů projektů, údaje o doručení ve lhůtě pro podávání návrhů projektů a o úplnosti návrhů projektů. Protokol musí obsahovat i údaje o odmítnutých návrzích projektů s uvedením důvodů pro jejich odmítnutí a údaje o žadatelích, kteří odstoupili z výzvy k podávání návrhů projektů.
(3)
Návrh projektu podaný v rozporu s podmínkami výzvy k podávání návrhů projektů není dále hodnocen. Přijetí nebo odmítnutí návrhu do hodnocení zveřejní poskytovatel na svých internetových stránkách a v informačním systému pro administraci.
(4)
V případě průběžného přijímání návrhů projektů se ustanovení odstavce 1 nepoužije a ustanovení odstavce 2 se použije přiměřeně po skončení doby, po kterou byly návrhy projektů průběžně přijímány.
Oponentní posudky
(1)
Poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu, který nebyl odmítnut po posouzení návrhů projektů, nejméně 2 posudky oponentů zpracované podle stanovených hodnoticích kritérií.
(2)
Poskytovatel je povinen zajistit nejméně 2 posudky oponentů alespoň jedenkrát v průběhu postupného hodnocení návrhů projektů.
(3)
Poskytovatel není povinen zajistit k návrhu projektu posudky oponentů v případě, že odborný poradní orgán převezme oponentní posudky nebo celý výsledek hodnocení návrhu projektu, u kterého výběr projektu proběhl u jiného poskytovatele nebo na mezinárodní úrovni.
(4)
Poskytovatel upraví vnitřním předpisem, který zveřejní nejpozději současně s vyhlášením výzvy k podávání návrhů projektů, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla činnosti odborného poradního orgánu.
(5)
Člen odborného poradního orgánu nesmí být ve vztahu k předmětu výzvy k podávání návrhů projektů nebo k žadatelům nebo partnerům podjatý, zejména se nesmí podílet na zpracování projektu, nesmí mít osobní zájem na poskytnutí podpory určitému projektu a s žadateli a partnery ho nesmí spojovat osobní ani pracovní nebo jiný obdobný poměr.
(6)
Oponentem, který zpracovává oponentní posudek návrhu projektu, nemůže být osoba, u které vzhledem k jejímu vztahu k návrhu projektu nebo k některému ze žadatelů nebo partnerů lze mít důvodné pochybnosti o její nepodjatosti.
(7)
Jestliže se v průběhu hodnocení návrhu projektu prokáže, že oponentní posudek zpracoval oponent, který nesplňuje podmínky podle odstavce 5 nebo 6, odborný poradní orgán ani poskytovatel k obsahu oponentního posudku nepřihlédnou a poskytovatel zajistí zpracování nového oponentního posudku.
Hodnocení návrhů projektů
(1)
Pro hodnocení návrhů projektů přijatých ve výzvě k podávání návrhů projektů ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní současně s vyhlášením výsledků výzvy k podávání návrhů projektů.
(2)
Odborný poradní orgán provede na svém zasedání, s výjimkou podle § 71 odst. 3, vlastní nezaujaté hodnocení návrhů projektů, vyhlášených pravidel a kritérií výzvy k podávání návrhů projektů a stanovených hodnotících kritérií s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol v elektronické podobě, ve kterém své doporučení odůvodní. Jednání odborného poradního orgánu včetně vyjádření jeho členů učiněných v průběhu jednání je neveřejné.
(3)
Protokoly o hodnocení návrhů projektů a doporučení výsledného pořadí všech návrhů projektů ve výzvě k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení. Poskytovatel může vybrat návrhy projektů v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, odůvodnění takového rozhodnutí musí být uvedeno v protokolu o hodnocení návrhů projektů. Poskytovatel zpřístupní schválené výsledky výzvy k podávání návrhů projektů prostřednictvím informačního systému pro administraci a zveřejní je na svých internetových stránkách ve vyhlášené hodnoticí lhůtě.
(4)
V případě využití průběžné výzvy k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení protokol o hodnocení návrhu projektu. Jestliže poskytovatel v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu protokol o hodnocení návrhu projektu neschválí, musí být odůvodnění uvedeno v protokolu o hodnocení návrhu projektu. Poskytovatel po schválení zveřejní výsledek prostřednictvím informačního systému pro administraci ve vyhlášené lhůtě.
(5)
Návrh projektu nesmí být v průběhu výzvy k podávání návrhů projektů měněn s výjimkou postupu podle § 60 odst. 4. Za změnu návrhu projektu se nepovažuje, pokud poskytovatel neuzná část žadatelem navržených celkových nákladů projektu, nezahrne je mezi uznané náklady projektu a sníží celkovou výši podpory. Snížení navržených celkových nákladů projektu nebo výše podpory musí být uvedeno v protokolu podle odstavce 2.
(6)
Oznámení o vybrání návrhu projektu je výzvou k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu je odmítnutím návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. V případě dodatečně získaných finančních prostředků nebo odmítne-li některý z vybraných žadatelů uzavřít s poskytovatelem smlouvu o poskytnutí podpory, může poskytovatel odvolat své předchozí oznámení o nevybrání návrhu projektu učiněné podle odstavce 3 nebo 4 a vyzvat dalšího žadatele podle pořadí vyplývajícího z výsledků výzvy k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.
Námitky
(1)
Žadatel je oprávněn podat námitky proti odmítnutí návrhu projektu nebo proti nevybrání návrhu projektu. Námitky jen proti odůvodnění oznámení o odmítnutí návrhu projektu, odůvodnění oznámení o nevybrání návrhu projektu nebo jen proti odbornému hodnocení jsou nepřípustné.
(2)
Námitky je možné podat do 15 dnů ode dne doručení oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu žadateli.
(3)
V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, proti odmítnutí nebo nevybrání jakého projektu směřují, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost oznámení o odmítnutí návrhu projektu, oznámení o nevybrání návrhu projektu nebo postupu, který předcházel jeho vydání, a dále čeho se žadatel domáhá.
(4)
Postupuje-li poskytovatel podle § 71 odst. 3, nelze podat námitku proti nevybrání na základě oponentního posudku nebo proti celému výsledku hodnocení provedenému na mezinárodní úrovni.
Vyřízení námitek
(1)
Námitky vyřizuje nadřízený správní orgán poskytovatele.
(2)
Poskytovatel může námitkami napadené oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu změnit, pokud tím plně vyhoví námitkám a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému žadateli. V takovém případě poskytovatel doručí žadateli oznámení o vybrání návrhu projektu.
(3)
Nadřízený správní orgán poskytovatele zašle sdělení o vyřízení námitek žadateli do 30 dnů a ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů. Ve sdělení uvede, zda námitkám vyhovuje, zamítá je nebo je odmítá. Součástí sdělení musí být odůvodnění. Vyhoví-li nadřízený správní orgán poskytovatele námitkám, uvede ve sdělení, která opatření k nápravě má poskytovatel provést.
(4)
Pokud nadřízený správní orgán poskytovatele neshledá důvody pro vyhovění, námitky sdělením zamítne. Za zamítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se žadatel v námitkách domáhal.
(5)
Nadřízený správní orgán odmítne námitky, které
a)nejsou podány oprávněnou osobou
b)jsou podány opožděně, nebo
c)nesplňují náležitosti podle § 73 odst. 3.
(6)
Spor o uzavření veřejnoprávní smlouvy nelze vést ve věci, v níž byl navrhovatel oprávněn podat námitky.
(7)
Lhůta pro podání žaloby podle soudního řádu správního počíná běžet ode dne doručení sdělení o námitkách.
Lhůta pro uzavření smlouvy
(1)
Poskytovatel a příjemce jsou povinni uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory do 90 dnů
a)ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle jiného právního předpisu, jestliže byl výsledek výzvy k podávání návrhů projektů vyhlášen přede dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok
b)od vyhlášení výsledků výzvy k podávání návrhů projektů, jestliže byl výsledek vyhlášen přede dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu, nebo
c)od projednání žádosti v případě projektů mezinárodní spolupráce, pokud se postupuje podle § 62 odst. 3.
(2)
V případě nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory způsobeném žadatelem může poskytovatel vyzvat dalšího žadatele podle pořadí vyplývajícího z výsledků výzvy k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Lhůta pro uzavření smlouvy s tímto žadatelem se stanovuje na nejvýše 60 dnů ode dne doručení návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.
Odvolání a zrušení výzvy k podávání návrhů projektů
(1)
Poskytovatel může výzvu k podávání návrhů projektů odvolat, jestliže nastala podstatná změna okolností, za nichž byla výzva k podávání návrhů projektů vyhlášena a kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil, nebo pokud pominuly důvody pro plnění předmětu výzvy k podávání návrhů projektů.
(2)
Poskytovatel zruší výzvu k podávání návrhů projektů, pokud je vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů nebo její podmínky v rozporu s tímto zákonem, s vládou schváleným programem nebo výsledkem jeho posouzení Evropskou komisí. Při tom poskytovatel postupuje podle § 156 odst. 2 správního řádu.
(3)
Za podstatnou změnu okolností uvedenou v odstavci 1 se považuje také takové snížení výše účelových výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v rozpočtové kapitole poskytovatele, které neumožňuje financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost má podpora již řešených projektů.
(4)
Poskytovatel neprodleně zveřejní zrušení výzvy k podávání návrhů projektů stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení této výzvy k podávání návrhů projektů.
(5)
Žadatel může vzít svůj návrh projektu kdykoliv zpět.
Práva žadatele na informace o posuzování, přijímání a hodnocení návrhů projektů
(1)
Poskytovatel zpřístupní v informačním systému pro administraci při doručení oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu žadateli
a)důvody pro odmítnutí nebo nevybrání jeho návrhu projektu a
b)posudky oponentů bez uvedení jejich osobních údajů a protokol o výsledku hodnocení jeho návrhu projektu, které provedl odborný poradní orgán.
(2)
Poskytovatel žadateli neposkytne vyjádření členů odborného poradního orgánu učiněná v průběhu jeho jednání.
(3)
Poskytovatel zajistí práva žadatele na informace podle odstavce 1 jejich zpřístupněním žadateli prostřednictvím informačního systému pro administraci.
Hlava 6
Hodnocení a kontrola
Hodnocení výzkumných organizací
(1)
Hodnocení výzkumné organizace provádí podle metodiky hodnocení výzkumných organizací příslušný poskytovatel a Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(2)
Výzkumná organizace, která není příjemcem institucionální podpory, je zapsaná v evidenci výzkumných organizací a má v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací vloženy výsledky alespoň za posledních 5 let, může požádat poskytovatele institucionální podpory, do jehož působnosti náleží, o zařazení do hodnocení výzkumných organizací.
(3)
Vyhoví-li poskytovatel žádosti výzkumné organizace, vyrozumí Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Hodnocení této výzkumné organizace se provede podle metodiky hodnocení výzkumných organizací při nejbližším hodnocení výzkumných organizací, následujícím po schválení žádosti o zařazení do hodnocení výzkumných organizací.
Kontrola podpory Poskytovatel, který poskytuje podporu ne více než 5 příjemcům, provádí veřejnosprávní kontrolu u každého příjemce alespoň jedenkrát za 5 let.
Hodnocení podpory
(1)
Poskytovatel je povinen provádět hodnocení plnění cílů projektu a využívání podpory a účelnosti vynaložených nákladů projektu. Hodnocení včetně zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany se provádí vždy po ukončení řešení projektu. V případě, že doba, po kterou se poskytuje podpora, je delší než 2 roky, je poskytovatel povinen provést hodnocení rovněž nejméně jedenkrát v průběhu řešení projektu.
(2)
Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení projektů po ukončení jejich řešení zhodnotit dosažení cílů stanovených ve smlouvě o poskytnutí podpory, dosažené výsledky projektu, jejich vztah k cílům projektu a údaje předat do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.
(3)
Hodnocení velkých výzkumných infrastruktur zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle metodiky zpracované na základě zásad hodnocení velkých výzkumných infrastruktur podle § 9 odst. 2 písm. c).
(4)
Hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur zajišťuje poskytovatel podle metodiky zpracované na základě zásad hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur podle § 10 odst. 2 písm. c).
(5)
Způsob hodnocení sdílených činností a jejich financování je součástí návrhu sdílených činností. Hodnocení provede poskytovatel systémové podpory na sdílené činnosti. Výsledek hodnocení předloží poskytovatel Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě pro informaci.
Hodnocení programů a jejich dopadů
(1)
Způsob hodnocení programu a jeho dopadů vychází ze zásad hodnocení programů a je součástí návrhu příslušného programu.
(2)
Hodnocení programu a jeho dopadů zajišťuje poskytovatel účelové podpory. Hodnocení dopadů programu připraveného ústředním správním úřadem a realizovaného Technologickou agenturou České republiky zajišťuje ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky ústřední správní úřad, který program připravil.
(3)
Výsledek hodnocení programu a jeho dopadů předloží poskytovatel účelové podpory nebo ústřední správní úřad, který program připravil, vládě pro informaci.
(4)
Při hodnocení programu zaměřeného na mezinárodní spolupráci postupuje poskytovatel podle odstavce 1, pokud pravidla příslušného mezinárodního programu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nestanovují jinak.
Část 4
POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O VÝZKUMU, VÝVOJI, INOVACÍCH A TRANSFERU ZNALOSTÍ
Hlava 1
Otevřená věda
Zveřejňování informací o výzkumu
(1)
Příjemce zveřejňuje informace o provedeném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích, autorech nebo původcích výsledků a důvěrnosti údajů formou otevřeného přístupu, který musí být dálkový, bezplatný a který umožní koncovému uživateli opakované využití těchto informací.
(2)
Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu v publikacích základního výzkumu, uloží rozmnoženinu konečné verze vědecké publikace přijaté ke zveřejnění v institucionálních nebo tematických repozitářích, určených k dlouhodobému uchovávání a šíření digitálních objektů a zajišťující uložení, ochranu, integritu, autenticitu a zpřístupnění digitálních objektů.
(3)
Poskytovatel podporuje předávání informací o jím financovaném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a jejich výsledcích orgánům veřejné správy pro rozhodování a tvorbu strategických dokumentů a veřejnosti za účelem zlepšení dostupnosti znalostí a vzdělávání.
(4)
Jestliže by postupem podle odstavců 1 až 3 došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti nebo obrany státu, kybernetické bezpečnosti výzkumné organizace nebo jiných oprávněných zájmů poskytovatele nebo příjemce, postupují poskytovatel nebo příjemce v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu k výsledkům, jak je jen možné.
Přístup k údajům z výzkumu
(1)
Příjemce zajistí správu údajů z výzkumu, kterými jsou dokumenty v elektronické podobě, s výjimkou vědeckých publikací, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu činností vědeckého výzkumu a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu, nebo které jsou akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu, vytvořených nebo užitých ve výzkumu podpořeném z veřejných prostředků podle tohoto zákona tak, aby byly dohledatelné, přístupné a opakovaně využitelné.
(2)
Příjemce bezplatně poskytne třetí osobě údaje z výzkumu, které byly již dříve zveřejněny prostřednictvím institucionálního nebo tematického repozitáře a které nejsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti nebo které jsou chráněny pouze zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu16), jehož je příjemce vykonavatelem. Povinnost podle věty první se vztahuje pouze na údaje z výzkumu vytvořené nebo shromážděné ve výzkumu podporovaném podle tohoto zákona, který byl hrazen z veřejných prostředků.
(3)
Příjemce poskytne údaje z výzkumu a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných údajů z výzkumu.
(4)
V případě, že jsou údaje z výzkumu již zveřejněny způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup, postačuje ke splnění povinnosti podle odstavců 1 a 2 uvedení odkazu, kde jsou tyto údaje z výzkumu již zveřejněny.
(5)
Příjemce může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy by jím došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí včetně osobních údajů, práva na ochranu duševního vlastnictví, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti nebo obrany státu, kybernetické bezpečnosti nebo jiných oprávněných zájmů příjemce, zejména zájmu na transferu znalostí.
(6)
Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu17), může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy výzkum nebyl financován z veřejných prostředků.
Hlava 2
Informační systém výzkumu, vývoje a inovací a informační systémy poskytovatelů pro administraci
Díl 1
Informační systém výzkumu, vývoje a inovací
Informační systém výzkumu, vývoje a inovací Informační systém výzkumu, vývoje a inovací je informační systém veřejné správy zajišťující získávání, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků a dalších údajů za podmínek stanovených tímto zákonem.
Správce informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
(1)
Správcem a provozovatelem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací je Úřad vlády.
(2)
Správce, po projednání s poskytovateli, určuje číselníky, datové prvky a koncepční záměr informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.
(3)
Správce zapíše do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje, které splňují náležitosti stanovené tímto zákonem.
(4)
Správce je povinen provést, nejpozději do 90 dnů od počátku kalendářního roku následujícího po zařazení údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, kontrolu souladu mezi údaji různých poskytovatelů včetně kontroly jejich souladu s údaji zapsanými v předcházejících letech.
(5)
Při zjištění nesouladu mezi údaji nebo dojde-li ke změně číselníků nebo datových prvků informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, je správce oprávněn požadovat od poskytovatele opravu evidovaných údajů.
Obsah informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
(1)
Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje údaje o
a)poskytovatelích, příjemcích, partnerech a výši institucionální, účelové a systémové podpory
b)programech, zejména údaje o poskytovateli, názvu programu, cílech, dopadech a jejich vyhodnocení po ukončení programu, době jeho trvání, schválené výši podpory na uskutečňování programu celkem a v jednotlivých letech trvání, schválení vládou a odkaz na zveřejněné znění programu
c)připravovaných výzvách k podávání návrhů projektů, a to zejména údaje o předpokládaném předmětu, výši výdajů a termínu jejich vyhlášení
d)vyhlášených výzvách k podávání návrhů projektů
e)projektech a aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků, včetně informací o důvěrnosti údajů
f)veřejných zakázkách
g)výsledcích, autorech nebo původcích výsledků, dostupnosti souvisejících údajů z výzkumu a důvěrnosti údajů, včetně výsledků, jichž bylo dosaženo za využití kapacity velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastruktury
h)hodnocení výzkumných organizací, velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur a
i)koncových uživatelích systémového projektu v oblasti inovací.
(2)
Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje o výzkumných organizacích dále údaje o transferu znalostí, zahrnující údaje o spolupráci při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, převodu práv duševního vlastnictví včetně údajů o postoupení majetkových práv nebo výkonu majetkových práv k výsledku výzkumu, vývoje a inovací, založení právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje nebo inovací.
(3)
Z údajů o příjemcích, partnerech, řešitelích a dalších osobách podílejících se na řešení projektu, autorech nebo původcích výsledků a koncových uživatelích systémového projektu v oblasti inovací obsahuje informační systém výzkumu, vývoje a inovací
a)jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo narození, státní občanství, pohlaví, identifikační kód stanovený správcem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, vědecký identifikátor, jedná-li se o fyzickou osobu
b)obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.
(4)
Vláda stanoví nařízením podrobnosti údajů o obsahu informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.
Postup při předávání údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
(1)
Údaje o poskytovateli, příjemci a výši institucionální podpory a systémové podpory předá poskytovatel do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací do 50 dnů ode dne, kdy se rozhodnutí o poskytnutí institucionální nebo systémové podpory stalo vykonatelným.
(2)
Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
a)údaje o programu ve lhůtě nejméně 5 pracovních dnů před zveřejněním prvního předběžného oznámení o vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů
b)údaje o vyhlašované výzvě k podávání návrhů projektů ve lhůtě nejméně 5 pracovních dnů před vyhlášením této výzvy k podávání návrhů projektů.
(3)
Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje o vyhodnocení výzvy k podávání návrhů projektů ve lhůtě do 50 dnů ode dne jejího ukončení.
(4)
Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a) údaje podle § 86 odst. 1 písm. e) a f) do 60 dnů 1. od počátku kalendářního roku u projektů nebo aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí zahájených v minulých letech a řešených v tomto roce, nebo 2. ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo aktivit výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, nebo 3. ode dne schválení programu vládou nebo ode dne rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti s pravidly veřejné podpory, podléhá-li program takové posuzovací povinnosti, b) údaje podle § 86 odst. 1 písm. g) nejpozději do 150 dnů od počátku roku, c) údaje podle § 86 odst. 1 písm. h) do 60 dnů ode dne provedení hodnocení.
(5)
Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných podle odstavce 4, poskytovatel předá nové údaje nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateli oznámena.
(6)
Údaje jsou předávány do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím rozhraní stanoveného správcem.
Postup při předávání údajů poskytovateli
(1)
Příjemce je povinen předat poskytovateli údaje o aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a o jejich výsledcích, dosažených s institucionální, systémovou nebo účelovou podporou, o aktivitách podporovaných ze zahraničních zdrojů a svých dalších výsledcích dosažených v uplynulých 5 letech. Způsob a termíny předání údajů stanoví poskytovatel.
(2)
Výzkumná organizace, která požádala o zařazení do hodnocení výzkumných organizací podle § 78 odst. 2, postupuje při předání výsledků poskytovateli podle odstavce 1.
Poskytování údajů z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
(1)
Z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací se zveřejňují údaje, které nejsou chráněny podle jiných právních předpisů.
(2)
Z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací se poskytují příjemci všechny údaje, které do něj předal.
Údaje o podpoře poskytnuté podle zvláštních postupů V případě účelové podpory podle § 8 obsahuje informační systém výzkumu, vývoje a inovací pouze údaje o poskytovateli a celkové výši účelové podpory a nevztahuje se na ně povinnost podle § 89.
Díl 2
Informační systémy pro administraci
Informační systémy pro administraci
(1)
Poskytovatelé jsou povinni zajistit poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory prostřednictvím vlastních informačních systémů pro administraci anebo prostřednictvím informačního systému pro administraci, u něhož funkci správce vykonává jiný poskytovatel nebo jiný ústřední správní úřad.
(2)
Správci informačních systémů pro administraci jsou jednotliví poskytovatelé účelové podpory nebo jiné ústřední správní úřady.
(3)
Prostřednictvím informačních systémů pro administraci lze prokázat totožnost uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon.
(4)
Informační systémy pro administraci se nepoužijí pro operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích, pro veřejné zakázky a pro postup podle § 8.
Komunikace mezi poskytovatelem a žadateli a příjemci při poskytování účelové podpory
(1)
Poskytovatel prostřednictvím informačního systému pro administraci zajistí zveřejnění výzev a příjem návrhů projektů a dalších právních jednání žadatelů a příjemců souvisejících s poskytováním účelové podpory v elektronické podobě, včetně jejich zpracování zahrnujícího digitální kompresi a uchovávání dat a pořízení záznamů o provedených úkonech, jež jsou součástí programového vybavení informačních systémů pro administraci.
(2)
Návrh projektu s výjimkou návrhu projektu mezinárodní spolupráce podle § 56 odst. 1 písm.
a)bodu 3, informace o realizaci projektu, jiná podání a námitky se podávají a vyřizují prostřednictvím informačního systému pro administraci, určeného příslušným poskytovatelem.
(3)
Informace o změnách údajů předaných poskytovateli se podávají prostřednictvím informačního systému pro administraci. To neplatí pro změny údajů, které podle zákona o právu na digitální službu poskytovatel nevyžaduje.
(4)
Předání informací poskytovateli má účinky doručení. Doručením prostřednictvím informačního systému pro administraci je v takovém případě okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta datové zprávy v informačním systému pro administraci. Při zpřístupnění informací žadateli nebo příjemci je datová zpráva doručena okamžikem, kdy se žadatel nebo příjemce do informačního systému pro administraci přihlásí. Nepřihlásí-li se žadatel nebo příjemce do informačního systému pro administraci ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla informace zpřístupněna, považuje se datová zpráva za doručenou posledním dnem této lhůty. O doručení prostřednictvím informačního systému pro administraci musí být v informačním systému pro administraci pořízen záznam o elektronickém úkonu.
(5)
Na komunikaci mezi poskytovatelem a žadatelem a příjemcem při sjednávání smluv o poskytnutí podpory se § 5 a 6 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce neuplatní. Úkon učiněný prostřednictvím informačního systému pro administraci se považuje za podepsaný.
Část 5
SANKCE
Přestupky
(1)
Osoba provádějící výzkum se dopustí přestupku tím, že
a)přijme výzkumného pracovníka ze třetího státu v rozporu s § 37 odst. 1, nebo
b)nesplní oznamovací povinnost podle § 40 odst. 4.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a)
b)100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).
(3)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Jiná porušení zákona
(1)
Pokud se poskytovatel na základě kontrolního zjištění nebo zjištění z provedeného auditu domnívá, že příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnost stanovenou právním předpisem, nebo porušil jinou podmínku, za které byla podpora poskytnuta, postupuje podle § 14f rozpočtových pravidel.
(2)
Při uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo při předložení nepravdivého čestného prohlášení příjemcem, které měly vliv na neoprávněné poskytnutí podpory, poskytovatel rozhodne, že příjemce nesmí žádat o poskytnutí účelové, institucionální nebo systémové podpory po dobu až 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o uložení zákazu žádat o podporu. V rozhodnutí o uložení zákazu žádat o podporu poskytovatel vždy uvede dobu trvání zákazu a oblasti podpory, na které se zákaz žádat o podporu vztahuje. Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení zákazu zaeviduje bezodkladně poskytovatel, který rozhodnutí vydal, do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaj o tom, že u dané osoby byl uplatněn zákaz žádat o podporu.
(3)
Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení zákazu podle odstavce 2 je osoba, které byl zákaz uložen, nezpůsobilá obdržet podporu od jakéhokoli poskytovatele, který poskytuje podporu v rámci oblasti podpory uvedené v rozhodnutí o uložení zákazu. Uložení zákazu podle odstavce 2 nebrání příjemci čerpat podporu, o jejímž poskytnutí bylo rozhodnuto před právní mocí rozhodnutí o uložení zákazu žádat o podporu.
Část 6
PŘECHODNÁ, SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Hlava 1
Přechodná ustanovení
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zákonem č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, k vyhlášení zadávacího řízení veřejných zakázek, k vyhlášení výzvy k předložení žádostí o udělení podpory, k zahájení řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, k zahájení řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací, dokončí se takové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, zadávání, výzvy k předložení žádosti o udělení podpory, řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní poměry vzniklé postupem podle věty první se řídí dosavadními právními předpisy.
(3)
Grantová agentura České republiky je oprávněna v roce 2027 vyhlásit veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to v souladu s příslušnou skupinou grantových projektů schválenou podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Grantová agentura České republiky je povinna předložit návrhy programů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí vládě podle tohoto zákona nejpozději ve lhůtě podle § 59 odst. 1 tak, aby programy mohly být schváleny vládou před předložením návrhu výdajů podle § 42 na rok 2028.
(4)
Při přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu na rok 2027 a při přípravě návrhu programu, který má být zahájen v roce 2027, se postupuje podle § 42, 43, 59 a 60.
(5)
Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení řízení o schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, dokončí se takové řízení podle zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6)
Poskytovatel institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za poskytovatele institucionální podpory podle tohoto zákona v případech, kdy o jejím poskytnutí rozhodl v souladu s § 4 odst. 2 písm.
a)zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7)
Poskytovatel institucionální podpory vydá rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory až pro první kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce, pro který byla příslušnému příjemci poskytnuta podpora poskytovatelem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8)
Výzkumní pracovníci, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají závislou práci v základním pracovněprávním vztahu k výzkumné organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, jsou povinni oznamovací povinnost podle § 54 odst. 5 splnit nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(9)
Podle zvláštních postupů stanovených vládou podle § 40 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze tam, kde je to z povahy věci možné, přiměřeně postupovat do schválení zvláštních postupů podle § 8 tohoto zákona.
(1)
Informační systém výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za informační systém výzkumu, vývoje a inovací podle tohoto zákona.
(2)
Při předávání údajů vztahujících se k podpoře poskytnuté podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, jejich zařazování a poskytování se postupuje podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Seznam výzkumných organizací podle § 33a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidenci výzkumných organizací podle tohoto zákona.
(4)
Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků podle § 30b zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států podle tohoto zákona.
(5)
Ukládá-li tento zákon poskytovateli uveřejnit údaje prostřednictvím informačního systému pro administraci, je poskytovatel povinen do dne nabytí účinnosti § 91 a 92 zajistit uveřejnění takových údajů jiným vhodným způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přede dnem nabytí účinnosti § 91 a 92 je poskytovatel povinen ověřit způsobilost žadatele podle § 48 odst. 1 písm. a), d) až h) v informačních systémech veřejné správy, které jsou mu přístupné.
(6)
Rada pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona. Předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona.
(1)
Grantová agentura České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je Grantovou agenturou České republiky podle tohoto zákona. Technologická agentura České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je Technologickou agenturou České republiky podle tohoto zákona.
(2)
Členství a funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona. Předseda Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona.
(3)
Členství a funkční období členů vědecké rady Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů vědecké rady Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona.
(4)
Členství a funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona. Předseda Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona.
(5)
Členství a funkční období členů výzkumné rady Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů výzkumné rady Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona.
(1)
Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Grantové agentury České republiky předseda Grantové agentury České republiky po projednání s Ministerstvem financí předloží Ministerstvu vnitra do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2027 jednotlivými služebními orgány.
(2)
Pokud návrh systemizace podle odstavce 1 nebude schválen před 1. lednem 2027, bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizace podle odstavce 1 systemizace tvořena pracovními místy a organizační struktura tvořena organizační strukturou Grantové agentury České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona k výkonu práce v Grantové agentuře České republiky přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Grantovou agenturu České republiky podle tohoto zákona.
(4)
Dosavadního zaměstnance Grantové agentury České republiky předseda Grantové agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na odpovídající služební nebo pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni navazující organizační struktury; doba, na niž bylo sjednáno trvání pracovního poměru tohoto zaměstnance s Grantovou agenturou České republiky, tím není dotčena. Zaměstnanec zařazený na služební místo je oprávněn vykonávat činnosti, které zahrnuje státní služba, a přísluší mu plat podle zákona o státní službě.
(5)
Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, které je služebním místem představeného, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na služebním místě představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě vyhlášeného nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Grantové agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel. U tohoto státního zaměstnance platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Grantové agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení. Představený podle věty první složí do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před předsedou Grantové agentury České republiky; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.
(6)
Dosavadní zaměstnanec, který byl u Grantové agentury České republiky v pracovním poměru na dobu neurčitou a je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže
a)splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru a
b)požádá předsedu Grantové agentury České republiky o přijetí do služebního poměru písemně nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo jestliže nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce, do 2 měsíců ode dne odpadnutí této překážky.
(7)
Vznik služebního poměru podle odstavce 5 se řídí § 23 a 30 až 32 zákona o státní službě.
(8)
Dosavadnímu zaměstnanci, který je přijat do služebního poměru podle odstavce 6, zaniká přijetím do služebního poměru jeho pracovní poměr. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Grantové agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel.
(9)
U zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru podle odstavce 6, platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Grantové agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.
(10)
Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5 zákona o státní službě.
(11)
Odstavec 10 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů.
(12)
Vznikl-li podle odstavce 5 nebo 6 služební poměr osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž tento služební poměr vznikl.
(13)
Pro přechod dosavadních zaměstnanců Grantové agentury České republiky do služebního poměru podle zákona o státní službě se použijí § 197 a 198 zákona o státní službě.
(1)
Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Technologické agentury České republiky předseda Technologické agentury České republiky po projednání s Ministerstvem financí předloží Ministerstvu vnitra do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2027 jednotlivými služebními orgány.
(2)
Pokud návrh systemizace podle odstavce 1 nebude schválen před 1. lednem 2027, bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizace podle odstavce 1 systemizace tvořena pracovními místy a organizační struktura tvořena organizační strukturou Technologické agentury České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona k výkonu práce v Technologické agentuře České republiky přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Technologickou agenturu České republiky podle tohoto zákona.
(4)
Dosavadního zaměstnance Technologické agentury České republiky předseda Technologické agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na odpovídající služební nebo pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni navazující organizační struktury; doba, na niž bylo sjednáno trvání pracovního poměru tohoto zaměstnance s Technologickou agenturou České republiky, tím není dotčena. Zaměstnanec zařazený na služební místo je oprávněn vykonávat činnosti, které zahrnuje státní služba, a přísluší mu plat podle zákona o státní službě.
(5)
Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, které je služebním místem představeného, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na služebním místě představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě vyhlášeného nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Technologické agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel. U tohoto státního zaměstnance platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Technologické agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení. Představený podle věty první složí do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před předsedou Technologické agentury České republiky; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.
(6)
Dosavadní zaměstnanec, který byl u Technologické agentury České republiky v pracovním poměru na dobu neurčitou a je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže
a)splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru a
b)požádá předsedu Technologické agentury České republiky o přijetí do služebního poměru písemně nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo jestliže nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce, do 2 měsíců ode dne odpadnutí této překážky.
(7)
Vznik služebního poměru podle odstavce 5 se řídí § 23 a 30 až 32 zákona o státní službě.
(8)
Dosavadnímu zaměstnanci, který je přijat do služebního poměru podle odstavce 6, zaniká přijetím do služebního poměru jeho pracovní poměr. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Technologické agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel.
(9)
U zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru podle odstavce 6, platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Technologické agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.
(10)
Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5 zákona o státní službě.
(11)
Odstavec 10 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů.
(12)
Vznikl-li podle odstavce 5 nebo 6 služební poměr osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž tento služební poměr vznikl.
(13)
Pro přechod dosavadních zaměstnanců Technologické agentury České republiky do služebního poměru podle zákona o státní službě se použijí § 197 a 198 zákona o státní službě.
Hlava 3
Společná a zrušovací ustanovení
Územní samosprávné celky
(1)
Územní samosprávné celky a příjemci, kterým územní samosprávné celky poskytují podporu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, postupují obdobně podle § 6 a 7, 82 až 88, 91 a 95.
(2)
Územní samosprávné celky, žadatelé, příjemci a partneři postupují při poskytování podpory z prostředků územního samosprávného celku na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí přiměřeně podle § 4, 5, 11 a 45 až 81. Ustanovení o schválení koncepce poskytovatele a programu vládou se nepoužijí.
Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). 2. Část pátá zákona č. 41/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách. 3. Část druhá zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. 4. Část osmá zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. 5. Část druhá zákona č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích. 6. Část padesátá první zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 7. Část pátá zákona č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 8. Část pátá zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů. 9. Zákon č. 171/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů. 10. Část osmdesátá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. 11. Část první zákona č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 12. Část dvacátá čtvrtá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. 13. Zákon č. 469/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. 14. Zákon č. 49/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. 15. Část pátá zákona č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek. 16. Zákon č. 194/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. 17. Část třicátá pátá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 18. Zákon č. 146/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. 19. Část třetí zákona č. 367/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 20. Část třicátá devátá zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. 21. Zákon č. 50/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. 22. Část čtvrtá zákona č. 484/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 23. Část třetí zákona č. 241/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. 24. Nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 25. Nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 26. Nařízení vlády č. 66/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 27. Nařízení vlády č. 160/2017 Sb., o sbírce listin seznamu výzkumných organizací a způsobu vykazování příjmů z transferu znalostí. 28. Nařízení vlády č. 493/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění nařízení vlády č. 66/2016 Sb. 29. Nařízení vlády č. 350/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů.
Část 7
ÚČINNOST
Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027, s výjimkou ustanovení a) § 95 odst. 4, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026, b) § 97 odst. 2 věty druhé, § 97 odst. 4 věty druhé, § 98 odst. 1 a § 99 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2026, a c) § 50 odst. 1 věty první, § 67 odst. 2 věty první, § 72 odst. 3 věty třetí, § 72 odst. 4 věty třetí, § 91 a 92, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.